Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministerstvo financí České republiky

Čj. 20/37 17511995

Pro jednání Parlamentu ČR

Poslanecká sněmovna

schvaluje

zprávu vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. čtvrtletí 1995

Tabulková část

Tabulka č. 1 - Pokladní plnění státního rozpočtu za leden až březen 1995

Tabulka č. 2 - Pokladní plnění státního rozpočtu za leden až duben 1995

Tabulka č. 3 - Plnění příjmů a výdajů kapitol státního rozpočtu k 31.3.1995

Tabulka č. 4 - Bilance místních rozpočtů k 31.3.1995

Úvod

Vývoj české ekonomiky na počátku roku 1995 v zásadě odpovídal rámci vládou předpokládaných trendů. Intenzivněji pokračuje růst ekonomického výkonu dokumentovaný meziročním přírůstkem HDP ve stálých cenách, ale i vzestupem výkonu hlavních odvětví. Proti predikci došlo ke zvýraznění záporného salda obchodní bilance, což návazně vedlo i k mírně deficitnímu saldu běžného účtu platební bilance. Dosavadní vývoj jednoznačně potvrdil růstové trendy.

Makroekonomická stabilita je charakterizována růstem ekonomického výkonu při umírněném vývoji cen, nízké úrovni nezaměstnanosti, stabilním devizovém kursu a růstu devizových rezerv. Dynamizuje se příliv zahraničního kapitálu.

Vnější prostředí

V roce 1995 pokračuje ve vyspělých zemích vzestupná fáze ekonomického cyklu, která je provázena jen mírným cenovým růstem. Oživení světového hospodářství rozšiřuje prostor pro růst obratu zahraničního obchodu. Pomalý růst cen ve vyspělých zemích postupně vytváří náročnější konkurenční podmínky pro naše výrobce jak na zahraničních trzích, tak na trhu domácím. Vývoj našeho vývozu a dovozu se stává stále významnějším faktorem ovlivňujícím tvorbu hrubého domácího produktu.

Zatím nejsou dostupné údaje o vývoji ekonomického výkonu za 1. čtvrtletí 1995, podle předpovědi týdeníku The Economist [The Economist, volume 334, number 7907] je odhadován růst HDP pro rok 1995 v USA o 3,2 %, v Japonsku o 2,2 %, v Británii o 3,6 %, ve Francii o 3,2 %, v západní části SRN o 2,9 % a v Rakousku o 3,0%.

Zvýšení spotřebitelských cen v průbu roku 1995 je podle tož zdroje odhadováno v USA o 3,3 %, v Japonsku o 0,7 %, v Británii o 3,2 %, ve Francii o 2,0 %, v západní části SRN o 2,3 % a v Rakousku o 2,6 %.

1. Souhrnné hodnocení

Ekonomické indikátory zachycují pokračující růstové tendence v české ekonomice:

Pramen: ČSÚ, ČNB

^x/ indexy ze stálých cen

¹⁾ odhad ČSÚ

Podle odhadu ČSÚ byl hrubý domácí produkt za 1. čtvrtletí 1995 ve stálých cenách proti stejnému čtvrtletí roku 1994 vyšší o 3,2 až 4,6%. Vzrostly všechny složky agregátní poptávky.

Zřetelný růst výroby průmyslu, ke kterému došlo ve druhé polovině roku 1994, pokračoval. Jeho intenzita se v prvních měsících roku 1995 zvýšila. Průmyslový output za 1. čtvrtletí roku 1995 meziročně vzrostl o 5,8 %, produkce stavebnictví se zvýšila o 11,7 %, maloobchodní prodej o 4,6 % (vše ve srovnatelných cenách).

Po urychlení cenového růstu v lednu 1995 došlo v únoru a zejména v březnu k výraznému uklidnění. Cenový růst v lednu i únoru byl způsoben především růstem cen potravin i cen veřejného stravování. Hladina spotřebitelských cen se v průbu 1. čtvrtletí zvýšila o 2,5 % (březen 1995 proti prosinci 1994). Pozitivní je tendence k poklesu klouzavé roční míry inflace (průměr posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců).

Počet nezaměstnaných v průměru za 1. čtvrtletí 1995 činil 171 tisíc osob (proti 193 tisícům ve stejném období roku 1994). Míra nezaměstnanosti koncem března klesla na 3,1 %.

Důsledkem významného předstihu tempa růstu dovozu před vývozem je záporné saldo obchodní bilance ve výši 18,3 mld Kč (podle celní statistiky). Přitom proti I. čtvrtletí 1994 se vývoz zvýšil o 3,0 %. Dovoz vzrostl o 35,3 %. Pokračuje reorientace obchodních vztahů na trhy vyspělých zemí (podíl obratu s těmito zeměmi na našem zahraničně obchodním obratu vzrostl ze 60,9 % v I. čtvrtletí 1994 na 63,0 %).

Od konce roku 1990, tedy již 53 měsíců, je směnný kurz české koruny (vůči koši USD a DEM) stabilní.

Odrazem vývoje obchodní bilance podle celní statistiky je i mírně pasivní bilance běžného účtu platební bilance v konvertibilních měnách. Přebytek bilance služeb nedokázal pasivum obchodní bilance vyrovnat.

Pokračuje příliv zahraničního kapitálu. Podle údajů ČNB došlo k nárůstu devizových rezerv centrální banky o 2,0 mld USD na 8,2 mld USD ke konci 1. čtvrtletí.

Pro budoucí vývoj inflace je významným faktorem postupné zmírňování dynamiky peněžní zásoby M2. Proti meziročnímu indexu na konci roku 1994 (122,3 %) došlo na konci 1. čtvrtletí ke snížení o 3,4 procentního bodu na 118,9 %.

V průběhu 1. čtvrtletí 1995 se na clearingovém účtu mezi ČR a SR znovu potvrdila tendence ke schodku. Bylo to především ovlivněno nižším celkovým přebytkem obchodní bilance se Slovenskem (1,3 mld Kč proti 3,6 mld Kč v 1. čtvrtletí 1994) v důsledku růstu dovozu meziročně o 17,8 % při růstu vývozu pouze o 0,7 %.

Příjmy státního rozpočtu za 1. čtvrtletí dosáhly 99,2 mld Kč, výdaje (bez vlivu clearingu) 92,7 mld Kč. Přebytek hospodaření státního rozpočtu dosáhl 6,5 mld Kč.

Vedle nesporně pozitivních růstových trendů pokračují nákladové inflační tlaky. Jednotkové mzdové náklady produkce významně rostou jak v průmyslu, tak i ve stavebnictví, i když s nižší intenzitou než v 1. čtvrtletí roku 1994. Zmírňujícím faktorem je dynamický růst produktivity práce ve srovnatelných cenách.

Závažným problémem se stává přechod do záporného salda obchodní bilance. V dlouhodobější perspektivě by tento vývoj mohl vést k nerovnováze platební bilance a ohrozit zájem zahraničních investorů o českou ekonomiku i stabilitu směnného kurzu. Krátkodobá nerovnováha by nebyla alarmující v případě, že masivní přírůstky dovozů budou směřovat k žádoucí restrukturalizaci produkčního kapitálu podle požadavků trhu s perspektivou zvýšení konkurenční schopnosti (nejen cenové) českých výrobců na vnějším i domácím trhu.

2. Ekonomický výkon

2.1 Agregátní poptávka a hrubý domácí produkt

Počátkem roku 1995 pokračuje růst ekonomicko výkonu. Příslušné makroagregáty ČSÚ v současné době zpracovává, podle předběžných odhadů byl hrubý domácí produkt ve stálých cenách za 1. čtvrtletí 1995 o 3,2 - 4,6 % vyšší než ve stejném období minulo roku. Porovnání odhadu s předchozím vývojem je vyznačeno v grafu:

Graf č. 1

Ve vývoji domácí poptávky podle odhadů dále pokračuje růst spotřeby domácností (o 4,3 - 5,1 %) a prudký růst tvorby fixního kapitálu (o 10,0 - 12,0 %). Reálný pokles spotřeby vlády, typický pro předchozí roky se zastavil. Na rozdíl od předchozího roku se projevuje i oživí zahraniční poptávky, reálný růst vývozu zboží a služeb (o 3,4 - 6,9 %) je však výrazně nižší než růst dovozu zboží a služeb (o 13,8 - 20,6 %). Čistý vývoz (v metodice HDP) byl záporný.

2.2 Vývoj hlavních odvětví

Průmysl

V 1. čtvrtletí 1995 vzrostla průmyslová výroba proti stejnému období předchozího roku o 5,8 % (ve stálých cenách). Tento vývoj průmyslového outputu potvrdil růstové tendence z druhé poloviny roku 1994 a naznačil zrychlující se dynamiku růstu.

Růst produktivity práce byl za první tři měsíce roku 1995 proti stejnému období předchozího roku výrazný (reálně o 9,2 %). Ve stejném období byl zaznamenán také růst průměrné měsíční mzdy (nominálně o 17,8 %, reálně o 7,8 % při růstu spotřebitelských cen o 9,3 %).

Graf č. 2

Stavebnictví

Stavebnictví se přizpůsobilo potřebám trhu poměrně rychleji než průmyslová výroba a tendence růstu výkonu se zde projevily již od začátku roku 1994. Růst celkové stavební výroby o 11,7 % v 1. čtvrtletí roku 1995 (proti stejnému období roku 1994 ve srovnatelných cenách) potvrdil dále rostoucí domácí poptávku po stavebních pracích. Objem stavebních prací v zahraničí byl minimální (cca 2 % celkového objemu).

Rozhodující část stavebních prací (91,5 %) vyprodukovala nestátní sféra.

V 1. čtvrtletí 1995 došlo ve stavebnictví k meziročnímu růstu průměrné měsíční mzdy a produktivity práce (mzda nominálně o 16,6 % a reálně o 6,7 %, produktivita práce reálně o 12,6 %).

Graf č. 3

Maloobchodní prodej

Objem maloobchodního prodeje charakterizuje hmotnou část osobní spotřeby, která je součástí celkové poptávky domácností.

V 1. čtvrtletí 1995 dosáhl maloobchodní prodej vyšší úrovně než v roce předchozím. Celkem vzrostl proti stejnému období roku 1994 o 4,6 % ve srovnatelných cenách při zachování sezonnosti.

Graf č. 4

3. Cenový vývoj

Relativně plynulý vývoj cen je výslednicí dlouhodobě působícího tlaku mzdových nákladů a především dynamického vývoje poptávky.

3.1 Spotřebitelské ceny

V průbu prvního čtvrtletí (t. j. březen 1995 proti prosinci 1994) vzrostly spotřebitelské ceny o 2,5 %. Z celkového zvýšení připadlo 0,3 % na vliv deregulačních opatření (v lednu změna cen tepla).

Vývoj spotřebitelských ca v počátku roku 1995 byl vcelku klidný, lednový extrém představuje obvyklý sezónní výkyv (z grafu je zřejmé, že se neprojevil v indexu proti stejnému období m. r.):

Graf č. 5

Ceny potravinářského zboží byly v březnu 1995 ve srovnání s prosincem 1994 vyšší o 2,9 % (s významným vlivem zvýšení cen brambor), ceny nepotravinářského zboží o 1,9 %, veřejného stravování o 3,2 % a služeb o 2,7 %.

Životní náklady zaměstnanců proti prosinci 1994 vzrostly o 2,5 %. Diferencovaný vývoj cen se poněkud intenzivněji projevil v růstu životních nákladů důchodců o 2,9%. Klouzavá míra inflace (průměr posledních 12ti měsíců oproti průměru předchozích 12ti měsíců) činila koncem prvního čtvrtletí 9,8 %, byla nižší než míra inflace za loňský rok (10,0 %).

3.2 Produkční ceny

Ceny průmyslových výrobců byly v březnu 1995 proti stejnému měsíci minulého roku vyšší o 7,7 %, ceny stavebních prací o 8,1 % a ceny zemědělských výrobců o 18,2 % (v tom rostlinné výrobky o 47,9 %, živočišné výrobky o 12,7 %).

Pramen: ČSÚ, vlastní propočty MF ČR

Vývoj na počátku roku 1995 naznačuje, že i při rychlejším růstu průměrných mezd než v předchozím roce se vlivem růstu produktivity práce oslabuje inflační tlak mezd vyjádřený vývojem jednotkových mzdových nákladů.

Nákladový tlak na růst cen stále trvá a vyžaduje omezovat extrémní nárůsty mezd prodloužením působení mzdové regulace. Rozhodujícím faktorem vývoje cen se stále více stává rostoucí poptávka (meziroční index M2 ke konci 1. čtvrtletí 1995 činil 118,9 % s již rok trvající tendencí k poklesu - viz graf č. 9 na straně 16).

4. Zaměstnanost a nezaměstnanost

4.1 Zaměstnanost

Podle výsledků výběrových šetření pracovních sil poklesl v zimním období (prosinec 1994 - únor 1995) počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním na 5 027 tisíc, což je o 18 tisíc méně než v předchozím srovnatelném období. Rovněž míra ekonomické aktivity se proti stejnému období minulého roku snížila o 0,7 procentního bodu na hodnotu 62,9 %.

Z odvětvového hlediska je i při průběžném mírném úbytku stále nejvíce osob zaměstnáno ve zpracovatelském průmyslu (29,0 %) při trvajícím přírůstku v obchodě a příbuzných činnostech (12,8 %).

4.2 Nezaměstnanost

Míra nezaměstnanosti zjišťovaná na základě evidence úřadů práce v průběhu 1. čtvrtletí 1995 sezónně klesala od 3,4 % v lednu k 3,1 % na konci období. Uvedené míře nezaměstnanosti 3,1 % odpovídá počet 162 tisíc osob registrovaných úřady práce jako uchazeči o zaměstnání (průměr za 1. čtvrtletí 1995 činil 171 tisíc osob). Počet nabízených míst v průběhu čtvrtletí vzrostl ze 76 tisíc na 87 tisíc. K 31. březnu 1995 pobíralo podporu v nezaměstnanosti 47,8 % uchazečů o zaměstnání, což ve srovnání s rokem 1994 znamená pokles o 1,8 bodu. Průměrná výše měsíční podpory dosáhla 2009 Kč (proti 1832 Kč na konci roku 1994).

Méně publikovaná míra nezaměstnanosti zjišťovaná na základě výběrových šetření pracovních sil (odpovídá definici ILO) je cca o 0,7 bodu vyšší.

Graf č. 6

Nadále v míře nezaměstnanosti přetrvávaly regionální rozdíly s diferencí mezi minimem a maximem 5,13 procentního bodu. Diference se však oproti srovnatelnému období roku 1994 snížila o 0,84 bodu. K 31.3.1995 byly výrazně nad celorepublikovým průměrem kraje severomoravský (5,42 %) s klesající tendencí a severočeský (4,50 %) s tendencí k růstu, hluboko pod průměrem bylo setrvale HI. město Praha (0,29 %). Ve většině okresů však došlo k poklesu celkového počtu registrovaných uchazečů.

5. Vztah k zahraničí

5.1 Obchodní bilance

1. čtvrtletí 1995 znamenalo zintenzívnění tendencí, které se v českém zahraničním obchodě začaly projevovat již od poloviny roku 1994. Jedná se především o dynamický růst dovozu (o 35,3 %) při relativně pomalém růstu vývozu (o 3 %). Tento vývoj vyústil v záporné saldo zahraničního obchodu, které za 1. čtvrtletí 1995 dosáhlo 18,3 mld Kč (proti přebytku 10,1 mld Kč v 1. čtvrtletí 1994). Deficit obchodní bilance měl negativní vliv na saldo běžného účtu platební bilance.

Přebytek v obchodu se Slovenskem ve výši 1,3 mld Kč (proti aktivu 3,6 mld Kč ve stejném období roku 1994) jen mírně kompenzoval zápornou obchodní bilanci s ostatními státy ve výši 19,6 mld Kč. Základní orientaci v teritoriální struktuře vývozu podává následující tabulka:

Pramen: ČSÚ

Vývoz z České republiky dosáhl 102,0 mld Kč a zvýšil se proti stejnému čtvrtletí roku 1994 o 3 %. Rostla váha vyspělých tržních ekonomik, snížil se vývoz do rozvojových zemí.

Ve zbožové struktuře stagnoval podíl strojů a přepravních zařízení (SITC 7), významně klesl podíl hotových průmyslových výrobků. Naopak se zvýšil podíl vývozu skupiny 5 a 6 SITC, což lze označit jako vývoz pro meziprodukt (tedy výrobky s nižším stupněm zpracování).

Pramen: ČSÚ

Dovoz do České republiky v 1. čtvrtletí 1995 dosáhl 120,3 mld Kč a zvýšil se meziročně o 35,3 %. Důvody pro podstatně vyšší dynamiku dovozu než vývozu lze spatřovat zejména ve:

- vypouštění kurzového transformačního polštáře, kdy rozdíl změn cenových hladin (domácí - zahraniční) vchází do zisku dovozců, při vývozu jej naopak snižuje,

- vyšší náročnosti transformující se ekonomiky na dovozy, a to jak pro spotřebu domácností tak i pro investice a meziprodukt (včetně zřejmě vyšší pružnosti zahraničních producentů na změny naší domácí poptávky),

- stagnaci vývozu na Slovensko při růstu dovozu (devalvace Sk vůči převoditelnému ECU a ostatní mimocelní bariéry vývozu do SR),

- snížení daně z přidané hodnoty, které mohlo vést i k pozdržení dovozu zahraničního zboží z roku 1994 do roku 1995 a j.

Pramen: ČSÚ

Podíl vyspělých tržních ekonomik na našem dovozu vzrostl o 2,7 procentního bodu na 64,4 % při růstu dovozu z těchto zemí o 41,3 %. I přes zvýšení dovozu ze Slovenska o 17,8 % jeho podíl z celkového objemu dovozu klesl o 2 procentní body na 13 %.

Z hlediska komoditní struktury se dovoz zvýšil ve všech skupinách SITC. Významný je zejména růst dovozů skupiny 7 SITC (stroje a přepravní zařízení) o 40,6 %, a dále skupin 5 a 6 SITC (0 39,2 % resp. o 50,4 %), což zřejmě vypovídá o zvýšení investic do strojního zařízení i do meziproduktu.

Pramen: ČSÚ

Na dynamické zvýšení dovozů má zřetelný vliv i pokračující růst poptávky domácností.

5.2 Platební bilance

V 1. čtvrtletí 1995 se vliv pasiva obchodní bilance v pojetí ČNB promítl do mírného deficitu běžného účtu v konvertibilních měnách. Obchodní bilance ke konci čtvrtletí dosáhla podle předběžného odhadu ČNB deficitu ve výši 0,7 mld USD. Přebytek bilance služeb (pracovně odhadovaný okolo 0,5 mld USD) nedokázal vyrovnat schodek obchodní bilance.

Pokračoval příliv zahraničního kapitálu s vyšší intenzitou než v předchozích obdobích. Výsledek se promítl do růstu devizových rezerv ČNB, které se během čtvrtletí zvýšily o 2,0 mld USD a dosáhly úrovně 8,2 mld USD. Kurz české koruny je stabilní již více než 53 měsíců.

Graf č. 7

5.3 Clearingový účet se SR

Až do ledna 1994 překračovala Slovenská republika mezní limit na clearingovém účtu, od února 1994 se tato tendence změnila a přebytek České republiky začal klesat. Od července roku 1994 Česká republika vždy ke kanci měsíce překračovala mezní hranici úvěru na clearingovém účtu a vyrovnávala překročení platbami ve volných měnách. Deficit České republiky se i na počátku roku 1995 dále prohluboval.

Do 31. března 1995 Česká republika zaplatila Slovensku 3,5 mld Kč (100,9 mil. clearingových ECU - zahrnuta platba za překročení mezního úvěru za prosinec 1994 splatná 3. ledna 1995, nezahrnuta platba za březen splatná 3. dubna 1995). Vývoj stavu clearingového účtu ke konci měsíce ukazuje graf:

Graf č. 8

Vzájemný obchod byl i nadále ovlivněn podhodnocením kurzu slovenské koruny proti clearingovému ECU i mimocelními bariérami obchodu ze slovenské strany. Celkové saldo zahraničního obchodu se Slovenskem za 1. čtvrtletí 1995 bylo kladné ve výši 1,3 mld Kč, proti 3,6 mld Kč ve stejném období roku 1993. Vývoz dosáhl 17,0 mld Kč a zvýšil se meziročně v běžných cenách pouze o 0,7 %. Dovoz ze Slovenska činil 15,7 mld Kč a zvýšil se 17,8 %.

6. Domácnosti

Celková sestava příjmů a výdajů domácností není dosud za 1. čtvrtletí 1995 k dispozici.

Orientačně příjmovou situaci charakterizují dílčí údaje o příjmech z mezd, které představují cca 47 % objemu celkových příjmů. I při soustavném nárůstu počtu podnikatelů je na příjmech z mezd závislých cca 87 % pracujících osob.

Průměrná nominální mzda vzrostla dle předběžných odhadů v 1. čtvrtletí 1995 v průmyslu o téměř 18 % a ve stavebnictví o necelých 17 %, což meziročně představuje zrychlení o cca 3 procentní body. Vzhledem k akcelerujícímu vývoji mezd koncem roku 1994 a pokračování této tendence i v průbu 1. čtvrtletí 1995 bude zřejmě nutné omezovat extrémní tempa růstu mezd prodloužením působení mzdové regulace i pro druhou polovinu roku 1995.

7. Měnová politika

V 1. čtvrtletí roku 1995 došlo v měnové oblasti především ke snížení tempa růstu peněžní zásoby (peněžní agregát M2) v důsledku protiinflační stabilizační měnové politiky České národní banky. Dále se urychlil přírůstek čistých zahraničních aktiv bankovního sektoru. Přírůstek domácích úvěrů se proti stejnému období roku 1994 podstatně snížil. V jejich struktuře vzrostl podíl dlouhodobých úvěrů včetně úvěrů poskytnutých v zahraničních měnách.

Měnové agregáty

Peněžní zásoba M2 [Měnový přehled ČNB (stálý kurz k USD), s vazbou na státní finanční aktiva a pasiva] ke konci 1. čtvrtletí 1995 dosáhla 866,8 mld Kč a vzrostla proti stejnému období minulého roku o 18,9 % (0 25,2 % ke konci 1. čtvrtletí 1994) s tendencí k poklesu dynamiky. Vývoj byl v rozhodující míře určen pokračujícím intenzívním přílivem zahraničního kapitálu a emisí úvěrů podnikům a domácnostem:

Pramen: ČNB

^x/ čistý úvěr vládě a čistý úvěr FNM, bez clearingu se SR

^xx/ včetně úvěrů v cizí měně

Vzhledem k akceleraci čistých zahraničních aktiv bankovního systému, které v období leden až březen 1995 vzrostly proti konci roku 1994 o 33,4 mld Kč (tj. o 19,7%), byla i nadále dynamika růstu peněžní zásoby vyšší než dynamika domácích úvěrů.

Graf č. 9

Objem oběživa v 1. čtvrtletí 1995 prakticky stagnoval na úrovni dosažené v prosinci 1994. O 21,2 mld Kč (tj. o 5,2 %) však v tomto období poklesl objem transakčních peněz, vyjádřených peněžním agregátem Ml, a to v důsledku výrazného snížení vkladů na požádání o 21,4 mld Kč, tj. o 6,6 % (v 1. čtvrtletí 1994 se objem vkladů na požádání snížil o 7,1 mld Kč). Jde o obvyklý sezónní vliv, který však v roce 1995 má intenzivnější ráz. Uvedený vývoj u vkladů na požádání je výsledkem urychlení přesunu podnikových depozit z běžných účtů na účty termínované.

V oblasti korunových termínovaných vkladů pokračoval dynamický vývoj. Proti konci roku 1994 se v 1. čtvrtletí 1995 zvýšily o 27,4 mld Kč (tj. o 7,0 %), z toho cca polovinu tvořil přírůstek vkladů podniků (zvýšení o 14,0 mld Kč, tj. o 13,0 %) a téměř 45 % přírůstek vkladů obyvatelstva (zvýší o 11,9 mld Kč, tj. o 4,9 %). Růst termínovaných vkladů je spojena s jejich úrokovou výhodností a se schopností tvorby finančních rezerv dlouhodobější povahy.

Vklady v cizích měnách vzrostly v 1. čtvrtletí 1995 pouze o 1,2 mld Kč (tj. o 2,0 %). Pokračuje tak tendence jejich nižšího tempa růstu oproti korunovým vkladům, což svědčí o důvěře v českou měnu.

Celkový objem domácích úvěrů v 1. čtvrtletí 1995 stagnoval (pokles o 0,9 mld Kč, tj. o 0,1 %) zejména v souvislosti s důslednou sterilizační měnovou politikou ČNB. Rovněž poptávka po domácích úvěrech nerostla, významný byl růst úvěrů přijímaných ze zahraničí (za 1. čtvrtletí o 1,7 mld USD).

Vývoj v oblasti domácích úvěrů významně ovlivnilo snížení čistého úvěru vládě o 17,6 mld Kč (vyloučena změna pozice FNM, zdravotních pojišťoven i vliv clearingu).

Pozice Fondu národního majetku vůči bankovnímu sektoru se v tomto období zlepšila o 2,7 mld Kč.

Přírůstek korunových úvěrů podnikům byl v 1. čtvrtletí 1995 mimořádně nízký (pouze 5,2 mld Kč, tj. růst o 0,7 %), což zvlášť vyniká při porovnání se stejným obdobím minulého roku, kdy vzrostly o 22,1 mld Kč.

Domácí úvěry v cizí měně, poskytované tuzemskými peněžními ústavy, v 1. čtvrtletí prudce vzrostly o 33,6 % (tj. o 14,5 mld Kč). Tento růst souvisí s nebývalým přírůstkem devizových rezerv bankovní sféry.

8. Kapitálový trh

Pro vývoj na kapitálovém trhu bylo v 1. čtvrtletí roku 1995 charakteristické pokračování tendence celkového poklesu kurzů cenných papírů, přičemž kurzy jednotlivých akcií ve valné většině dosáhly svých minimálních hodnot. Průměrná měsíční hodnota indexu PX 50 se ve srovnání s prosincem 1994 snížila o 22,1 %. Obdobný vývoj zaznamenal i index PK 30 (RM-Systém).

Graf č. 10

[Index HN-W00D 30 je nejstarší burzovní index sledující vývoj cen 30-ti společností od září 1993. Oficiální index Burzy cenných papírů Praha PX 50 (sleduje 50 společností) zahájil v dubnu 1994 na výchozí úrovni 1000. Vývoj obou indexů je obdobný.]

Od 1. března 1995 bylo zahájilo obchodování s akciemi z druhé vlny kupónové privatizace (přibylo přes 650 emisí cenných papírů). Po jejich zavedení na trh se projevila silná převaha nabídky nad poptávkou, což podpořilo tendenci k poklesu cen a zároveň se výrazně zvýšil objem obchodů.

Přes 1750 obchodovaných emisí cenných papírů řadí kapitálový trh v ČR co do počtu obchodovaných titulů k největším nejenom v Evropě, ale i ve světovém měřítku.

Pramen: BCPP

Pokles kurzů se projevil i v hodnotě tržní kapitalizace veřejně obchodovatelných akcií a podílových listů (tj. součin počtu cenných papírů v emisi a aktuálního kursu). K růstu v březnu došlo vzhledem ke vstupu akcií z druhé vlny kupónové privatizace na trh.

Zatím nelze hovořit o spojitosti mezi vývojem kurzů cenných papírů a vývojem české ekonomiky. Náš rozvíjející se kapitálový trh dosud není schop vzájemně se podmiňující vztah těchto dvou veličin odrážet. Výrazně absentuje vazba mezi kurzem cenného papíru a ekonomickými výsledky a perspektivami emitenta.

Graf č. 11

Celkový objem obchodů v 1. čtvrtletí 1995 činil 64,5 mld Kč (leden - 22,0 %, únor - 20,2 %, březen - 57,8 %).

^x/ evidované v SCP

Pramen: BCPP, RMS, SCP

Na Burze cenných papírů Praha se obchodovalo téměř s 39 %, na RM - Systému asi s 2 % a tzv. úplatné převody na přepážkách Střediska cenných papírů tvořilo cca 59% celkové hodnoty obchodovaných cenných papírů.

9. Veřejné rozpočty

Soustava veřejných rozpočtů (státní rozpočet a souhrn místních rozpočtů) působila i v 1. čtvrtletí 1995 jako výrazně stabilizující prvek ekonomiky. Přebytkové rozpočtové hospodaření bylo významné pro měnový vývoj (zpomalení vývoje peněžních makroagregátů) a oslabovalo inflační vliv rostoucí domácí poptávky.

Růst výdajů (111,2 %) byl nižší než růst hrubého domácího produktu v běžných cenách (114,8 %), zatímco růst příjmů (117,1 %) byl vyšší.

Údaje v tabulce jsou očištěny o použité mimorozpočtové zdroje (saldo převodů u vlastních fondů, saldo úvěrů, půjček a komunálních obligací, a clearingové zúčtování se SR v roce 1994) pro zajištění srovnatelnosti. V dalším textu vycházíme z takto očištěných údajů.

Tabulka č. 10

Pramen: MF ČR

Na přebytku hospodaření veřejných rozpočtů v I. čtvrtletí 1995 se podílel státní rozpočet přebytkem 6,5 mld Kč, místní rozpočty 3,3 mld Kč. Výsledné saldo vzniklo jako důsledek vyšší dynamiky rozpočtových příjmů.

Podíl výdajů veřejných rozpočtů na HDP za 1. čtvrtletí 1995 se snížil na cca 40 % (v 1. čtvrtletí 1994 činil 40,9 %) při metodické srovnatelnosti - očištění výdajů státního rozpočtu o vliv clearingu se SR ve výši 2,2 mld Kč (neočišťujeme o vliv úroků z clearingu). Znamená to další pokles míry přerozdělování finančních prostředků státem.

Dynamika daňových příjmů bez sociálního pojištění byla větší než v I. čtvrtletí 1994. Odráží se zde ekonomický růst, a to i přes snížení sazeb daní, sezónní efekty a faktory administrativního charakteru (meziroční změny záloh daní, daňové dopočty při daňovém přiznání za předchozí rok aj.). V tabulce č. 11 je dokumentován i růst vlastních příjmů místních rozpočtů (v daňových příjmech zahrnuty i poplatky).

Tabulka č. 11

Pramen: MF ČR