Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

1. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu

Státní rozpočet České republiky na rok 1995 schválil Parlament ČR zákonem č. 268/1994 Sb. jako vyrovnaný v úhrnném objemu 411,7 mld Kč. Oproti skutečnosti dosažené v roce 1994 je stanovený objem příjmů v roce 1995 vyšší o 21,2 mld Kč, tj. o 5,4 % a objem výdajů o 31,6 mld Kč, tj. o 8,3 %.

Hospodaření státního rozpočtu v 1. čtvrtletí 1995 lze hodnotit jako uspokojivé. K 31.3.1995 vykázal státní rozpočet přebytek ve výši 6,5 mld Kč. Ke konci března 1994 činil přebytek 4,9 mld Kč, ten však byl zlepšen aktivním saldem clearingových plateb mezi Českou republikou a Slovenskou republikou ve výši 2,16 mld Kč; bez této položky by přebytek rozpočtu v loňském roce činil 2,7 mld Kč.

Souhrnné výsledky hospodaření státního rozpočtu ukazuje následující tabulka:

Dosažený přebytek je ovlivněn zejména relativně nízkým plněním výdajů, kde se projevuje sezonní vliv především u kapitálových výdajů a nízké čerpání neinvestičních výdajů většinou rozpočtových kapitol.

Výše příjmů státního rozpočtu po nižším inkasu v měsíci únoru (viz dále) v posledním měsíci čtvrtletí opět vzrostla, takže k 31.3. odpovídá plnění příjmů v podstatě 1/4 rozpočtu. Čerpání výdajů státního rozpočtu je zhruba na stejné úrovni jako ve srovnatelném období minulého roku.

Průběh plnění rozpočtových příjmů a výdajů v 1. čtvrtletí 1995:

Výrazné snížení příjmů v únoru bylo způsobeno především vývojem příjmů daně z přidané hodnoty, kde se stejně jako v loňském roce projevil vliv vysokých odpočtů daně, které prakticky odčerpaly celý přírůstek výnosu daně v tomto měsíci. (Podrobnější analýza v další části zprávy).

Rozhodující příjmy má podle schváleného rozpočtu na rok 1995 získat státní rozpočet z daňových příjmů. Jejich předpokládaná výše 242 mld Kč tvoří 58,8 % celkových příjmů, za 1. čtvrtletí činilo inkaso těchto příjmů 59,1 mld Kč, tj. 59,6 % příjmů státního rozpočtu. Dosažený podíl byl ovlivněn jednak sezónním výkyvem u daně z přidané hodnoty a daně z příjmů právnických osob, který se projevuje v 1. čtvrtletí, jednak inkasem spotřebních daní (plnění na 28,6 %) a daně z příjmů fyzických osob plynoucí do státního rozpočtu (52,3 %).

Čerpání výdajů státního rozpočtu odpovídá obvyklému vývoji v 1. čtvrtletí. Podíl čerpání z ročního úkolu (22,5 %) je zhruba stejný jako v minulém roce (22,7 %) [po vyloučení vlivu clearingu se SR ve výši 2,16 mld Kč]. Nejdynamičtější složkou výdajů jsou stejně jako v minulém roce neinvestiční příspěvky příspěvkovým organizacím. Vzhledem k situaci ve státním rozpočtu byly navíc oproti alikvotnímu podílu 1. čtvrtletí poskytnuty prostředky místním rozpočtům ve výši cca 1,8 mld Kč.

Kapitálové (investiční) výdaje jsou v 1. čtvrtletí tradičně čerpány hluboko pod alikvotou 1/4 celoročně uvažovaných výdajů.

Další hodnocení vývoje jednotlivých položek příjmů a výdajů je provedeno na základě údajů o pokladním plnění státního rozpočtu k 31.3.1995.

2. Příjmy státního rozpočtu

Předpokládané příjmy státního rozpočtu na rok 1995 jsou plněny takto:

v mld Kč

^*) metodická změna ve vykazování poplatků mezi rokem 1994 a 1995

^**) pouze pojistné vybrané MPSV

Plnění rozpočtových příjmů za leden až březen je ovlivněno zejména sezonními vlivy projevujícími se u daňových příjmů, především daně z přidané hodnoty (DPH a daně z příjmů právnických osob. Proti konci února se celkové plnění zlepšilo o 9 procentních bodů a dosáhlo k 31. březnu 24,1 % ročního rozpočtu.

Dynamickou položkou byly nedaňové příjmy, splněné již na 28,4 % ročního úkolu, z nich pak zejména příjmy rozpočtových organizací.

A. Daňové příjmy

Tempo inkasa daňových příjmů v 1. čtvrtletí 1995 je proti stejnému období minulého roku vyšší o 1,5 procentního bodu, a to zejména zásluhou růstu příjmů z daně z přidané hodnoty (+6,3 procentního bodu) a ze spotřebních daní (+7,9 procentního bodu). Naopak daň z příjmů právnických osob vykazuje absolutní i relativní pokles. Celní příjmy jsou plněny bez výkyvů zhruba na stejné úrovni jako v loňském 1. čtvrtletí.

Struktura daňových příjmů se v letech 1994 a 1995 vyvíjela takto:

Přehled ukazuje zvyšující se váhu nepřímých daní, tj. daně z přidané hodnoty a spotřebních daní, na celkových daňových výnosech ve státním rozpočtu. Zatímco v 1. čtvrtletí 1994 činil podíl nepřímých daní na celkových daňových příjmech 45,6 %, v 1. čtvrtletí letošního roku to bylo už 56,7 % (rozpočet 1995 předpokládá tento podíl ve výši 55,1 %). Podíl daně z příjmů právnických osob v celkovém objemu daňových příjmů se snížil.

Vedle dlouhodobějších záměrů rozpočtové politiky se v daňové oblasti projevuje sezonnost, která je v 1. čtvrtletí roku zřejmá zejména u výnosů daně z přidané hodnoty (DPH) a daně z příjmů právnických osob (DPPO):

Ve výnosech obou daní se ve značné míře projevuje vliv daňových předpisů a platebního kalendáře splatností daní. (Výnos DPPO v březnu letošního roku byl sice výrazně nižší než v loňském roce, avšak hned v první den dubna bylo inkasováno dalších 2,9 mld Kč.)

a) Daň z přidané hodnoty

Na dani z přidané hodnoty bylo do konce března vybráno 20,3 mld Kč, což je 23,3 % rozpočtované částky.

Vývoj inkasa této daně na počátku roku 1995, tj. ve třetím roce fungování nové daňové soustavy, lze částečně přirovnat k vývoji v loňském roce. Projevilo se to především výrazně nižším inkasem v měsíci únoru, přičemž lze označit dva hlavní důvody:

1. nadprůměrná výše vracených odpočtů za přijatá zdanitelná plnění, jehož příčinou byla

- kumulace vracení nadměrných odpočtů u plátců s měsíčním zdaňovacím období (prosinec) a čtvrtletním zdaňovacím obdobím (4. čtvrtletí 1994),

- zvýšený nákup hmotného investičního majetku a zásob u některých plátců i se záměrem snížení základu daně z příjmů za zdaňovací období r. 1994,

- předzásobení se plátců se sezónním charakterem výroby (stavebnictví, zemědělství);

2. podprůměrná výše vykázané daně na výstupu za uskutečněná zdanitelná plnění, kde příčinou byl

- pokles spotřebitelské poptávky v lednu 1995 (každoroční sezónní pokles),

- pokles nákupů u plátců způsobený výše zmíněným předzásobením a nákupy investic koncem r. 1994.

Srovnání inkasa stejného období letošního roku (vybráno celkem 20,3 mld Kč) a minulého roku (16 mld Kč) není zcela adekvátní, neboť v roce 1994 se v lednovém inkasu částečně negativně promítlo dobíhající vracení daně z obratu.

Na druhé straně se v lednu 1995 ve výši inkasa pozitivně promítlo snížení registračního prahu. Efekt snížení registračního prahu (ze 6 na 3 mil. Kč) by se měl plně projevit v letošním roce, neboť nově registrovaní plátci v roce 1994 uplatňovali ve svých prvních přiznáních i nárok na odpočet daně zaplacené nebo zúčtované u majetku pořízeného nejpozději 12 měsíců před datem účinnosti osvědčení o registraci, což znamenalo větší vracení nadměrných odpočtů.

b) Spotřební daně

Za první tři měsíce bylo na spotřebních daních vybráno 13,2 mld Kč, což je o 4,5 mld Kč více než v 1. čtvrtletí loňského roku.

Ve vyšším inkasu se odrážejí jednak vlivy spojené s legislativními úpravami - tj. změny daňových sazeb, jednak přijatá opatření k omezení daňových úniků. Výrazně se ve vyšším inkasu projevuje růst dovozu pohonných hmot v závěru roku 1994 a na počátku letošního roku (v porovnání se stejným obdobím loňského roku +2 mld Kč).

Z legislativních vlivů se do inkasa promítá

- meziroční zvýšení sazeb mezi roky 1993 a 1994. Tato skutečnost se vztahuje pouze k měsíci lednu, v němž je vyrovnávána daňová povinnost za měsíc prosinec (tedy podle sazeb platných v roce předchozím); proti předchozímu roku se v roce 1994 zvýšila průměrná sazba o cca 6,21 %,

- zvýšení sazeb u tabákových výrobků, platné od poloviny roku 1994,

- zvýšení sazeb platné od 1.1.1995, kterým bylo kompenzováno snížení základní sazby daně z přidané hodnoty o jeden procentní bod, včetně zavedeného zdaňování technických benzínů a lehkých topných olejů.

Podíl na vyšším inkasu v letošním roce má zřejmě i částečný nárůst legální spotřeby proti spotřebě nelegální, tj. omezení daňových úniků, a to především u uhlovodíkových paliv (zavedení barvení od poloviny roku 1994), cigaret (zavedení tabákových nálepek) a lihu (povolování odběru), včetně důslednější kontroly.

Vyšší inkaso v 1. čtvrtletí bylo pozitivně ovlivněno též vyrovnáním daně doplatkem za rok 1994 ve výši 400 mil. Kč.

c) Clo

Odvody cla do státního rozpočtu jsou plněny rovnoměrně podle předpokladu rozpočtu na rok 1995. K 31.3. bylo získáno na clu 4,15 mld Kč, což odpovídá téměř 1/4 ročního úkolu (24,4 %).

Příjmy cla a daní odváděné do státního rozpočtu celními orgány za 1. čtvrtletí roku 1995 proti stejnému období minulého roku mají vzrůstající tendenci i přes snižování celních sazeb, které je výsledkem mnohostranných jednání a dohod. Dokumentuje to vývoj celní incidence:

Přes narůstající počet obchodních případů v dovozu ze zahraničí dochází na základě mezistátních dohod v oblasti volného obchodu s EU a ESVO ke snižování celních sazeb v podstatě u všech výrobků, které si dosud ponechávaly plnou výši cla.

Výsledkem Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání v rámci GATT je mj. snížení celních sazeb zemědělských výrobků průměrně o 36 % a průmyslových výrobků o 30 %.

K dalšímu snižování cel došlo při obchodech s Polskem, Maďarskem, Slovinskem a od 1.1.1995 je prozatímně prováděna další dohoda o oblasti volného obchodu s Rumunskem.

Toto snížení se však nevztahuje na DPH a na spotřební daně. U komodit zboží, u kterých se vybírá spotřební daň (topné oleje, tabákové výrobky, lihoviny) došlo ke zvýšení objemu dovozu především ze zemí, kde se snížily celní sazby. Při zvýšeném objemu dovozu a při platných sazbách DPH a spotřebních daní rostou odvody těchto daní odváděných celními úřady, např.:

d) Daň z příjmů právnických osob

Na dani z příjmů právnických osob bylo k 31.březnu vyinkasováno 13,8 mld Kč, tj. 19,4 % rozpočtované částky. Do nižší úrovně inkasa ve srovnání s předchozím rokem (kdy bylo ve stejném období inkasováno 19,7 mld Kč) se promítla změna termínu splatnosti záloh této daně. Inkaso v lednu 1994 tak obsahovalo i část záloh z prosince 1993, které byly splatné na konci měsíce. V lednu letošního roku byla situace odlišná, neboť zálohy v prosinci 1994 byly splatné již k 15. tohoto měsíce a v inkasu za leden 1995 se neprojevily.

e) Daň z příjmů fyzických osob

Na této příjmové položce, jež se týká výhradně té části daně z příjmu fyzických osob, která je srážena podle zvláštní sazby (§ 36 zákona o dani z příjmů), bylo v hodnoceném období vybráno celkem 3,2 mld Kč, což je 52,3 % rozpočtované částky. Tento vysoký podíl vyplývá z toho, že na začátku roku je každoročně připisován u mnoha peněžních ústavů celoroční úrok ke vkladům za předchozí rok, který je zatížen odvodem do státního rozpočtu ve výši 15 procent.

f) Silniční daň

Výnos této daně dosáhl za 1. čtvrtletí 0,5 mld Kč (v roce 1994 to bylo 1,4 mld Kč). Rozpočtem uvažovaná částka tak byla splněna pouze na 13,1 %.

Nižší výnos vyplývá ze skutečnosti, že v letošním roce se tato daň platí zálohově s termínem splatnosti 15. dubna, 15. července, 15. října a 15. prosince. V 1. čtvrtletí tedy nebyla splatná žádná ze záloh na rozdíl od minulého roku, kdy k 15. únoru byla splatná jednorázová záloha a zároveň první čtvrtletní záloha na tuto daň. Částka 0,5 mld Kč představuje především vyrovnání daňové povinnosti za rok 1994.

Vedle silniční daně je v letošním roce nově vybírán dálniční poplatek, který za 1. čtvrtletí činil 0,5 mld Kč, tj. 35,7 % ročního objemu.

g) Majetkové daně

Tato položka zahrnuje daň dědickou, darovací a daň z převodu nemovitostí.

Na těchto daních inkasoval státní rozpočet v 1. čtvrtletí 1995 celkem 733 mil. Kč, což představuje téměř stoprocentní nárůst proto minulému roku. Uvedený vývoj potvrzuje předpokládanou tendenci výnosů z majetkových daní, jež by měla být založena na pokračujícím rozvoji trhu s nemovitostmi a dalších dispozicích s privatizovaným a restituovaným majetkem.

h) Ostatní daňové příjmy

Jedná se o poplatky, odvody za neoprávněné použití rozpočtových prostředků a rovněž o platby staré daňové soustavy (zejména o uhrazené nedoplatky, doměrky a posečkání). Za 1. čtvrtletí letošního roku bylo na těchto příjmech vyinkasováno 2,7 mld Kč. Oproti 1. čtvrtletí loňského roku vzrostl podíl poplatků na celkovém inkasu a poklesl podíl daní staré daňové soustavy.

B. Nedaňové příjmy

Nedaňové příjmy zahrnují zejména splátky vládních úvěrů, kreditní úroky z prostředků státu u ČNB, příjmy rozpočtových organizací, administrativní poplatky, pokuty a penále aj. Z rozpočtované celkové částky nedaňových příjmů bylo k 31. březnu inkasováno 6,1 mld Kč, tj. 26,9 %. Vyšší plnění je ovlivněno zejména vyššími příjmy rozpočtových organizací, především ministerstva obrany a ministerstva vnitra, v nichž jsou zahrnuty i odvody na sociální zabezpečení.

a) Vládní úvěry

Ze splátek vládních a obdobných úvěrů poskytnutých do zahraničí byly v 1. čtvrtletí 1995 dosaženy rozpočtové příjmy v celkovém rozsahu 1,89 mld Kč, což představuje 23,9 % celoročně rozpočtované částky. Hlavní vliv na toto poměrně nízké plnění měly váznoucí příjmy z plynárenských VIA, kde v důsledku neuzavřených dohod o tranzitu zemního plynu z Kazachstánu a Ukrajiny se realizovaly pouze dodávky za stavby v Ruské federaci (splátky státní půjčky byly v důsledku toho plněny pouze na 10 %).

Nebyly inkasovány žádné příjmy u speciálních vládních úvěrů. Naproti tomu příjmy z civilních vládních úvěrů (bez VIA) přesáhly v 1. čtvrtletí trojnásobek celoroční rozpočtované částky, na což mělo vliv zejména dokončení deblokační akce započaté v posledním čtvrtletí 1994. Rovněž příjmy inkasované z převzatých pohledávek od ČSOB ve výši 483 mil. Kč převýšily o více než 50 % celoroční rozpočtovanou částku.

b) Kreditní úroky

V 1. čtvrtletí 1995 byly vyúčtovány kreditní úroky z prostředků státu na bankovních účtech v celkové výši 1 174 mil. Kč, což po odečtení daně z příjmů představuje částku 967 mil. Kč, tj. 22 % z celoročních rozpočtovaných příjmů z tohoto titulu. Největší část (cca 64 %) ze zúčtovaných kreditních úroků po zdanění tvoří úroky z termínovaných vkladů na účtech státních finančních aktiv s úrokovou sazbou 13,5 % p. a., podíl ve výši cca 9,5 % tvoří úroky z přebytku státního rozpočtu za rok 1994, uloženého do rozhodnutí Parlamentu o jeho použití na bilančním účtě ministerstva financí.

c) Příjmy rozpočtových a odvody příspěvkových organizací

Plnění příjmů rozpočtových organizací předstihuje alikvotu 1 /4 ročního rozpočtu, zejména v důsledku vyššího inkasa příjmů v resortech školství a zdravotnictví a dále pak kapitol ministerstva vnitra a obrany, kde jsou obsaženy i příspěvky na sociální pojištění.

3. Výdaje státního rozpočtu

Výdaje zahrnuté ve státním rozpočtu byly v 1. čtvrtletí čerpány ve výši 92,7 mld Kč, což představuje 22,5 % rozpočtované částky. Nižší čerpání výdajů v prvních měsících roku je obvyklé, přesto je jeho letošní úroveň nižší než v roce 1994, kdy za stejné období a srovnatelně (tj. po vyloučení vlivu clearingu se Slovenskou republikou) byly čerpány na 22,7 %. Absolutně byly výdaje státního rozpočtu za první tři měsíce letošního roku (opět srovnatelně) vyšší o 6,2 mld Kč, přičemž rozpočet na letošní rok předpokládal nárůst proti dosažené skutečnosti roku 1994 o 31,6 mld Kč.

Čerpání jednotlivých druhů výdajů v 1. čtvrtletí 1995 bylo následující:

*) v tom clearing se SR -2,16 mld Kč

**) údaj pouze za kap. MPSV

Značný časový odstup od doby přípravy návrhu státního rozpočtu na letošní rok, kdy ještě nebyl přesně znám vývoj jednotlivých druhů výdajů v roce 1994, si vyžádal úpravy a korekce některých ukazatelů rozpočtu schváleného zákonem č. 268/94 Sb. Rozpočtová opatření provedená v průběhu 1. čtvrtletí ve svém souhrnu však znamenala pouze malý dopad do objemu těchto ukazatelů; celkově došlo ke snížení rozpočtových výdajů oproti schválenému rozpočtu o 13,4 mil. Kč. Podle jednotlivých výdajových položek jsou provedené změny větší, přičemž se jedná převážně o přesuny mezi jednotlivými výdajovými druhy. Největší změna se týkala financování příspěvkových organizací, jejichž rozpočet byl oproti schváleným údajům posílen o 1 mld Kč v oblasti běžných výdajů a o 2,6 mld Kč v oblasti výdajů investičních.

Snížení rozpočtu u investičních dotací podnikatelským subjektům (o 2,2 mld Kč) souvisí s tím, že financování kanalizací, čistíren odpadních vod a jiných vodohospodářských děl, jejichž investorem jsou podniky spadající do působnosti některých resortů (ministerstvo zemědělství, ministerstvo životního prostředí, ministerstvo průmyslu a obchodu) bude zajišťováno přímo ze státního rozpočtu (z kapitoly VPS). Současně bylo z prostředků, určených ve schváleném rozpočtu k zabezpečení investičních potřeb územních rozpočtů, přesunuto v průběhu 1. čtvrtletí do jejich rozpočtů cca 950 mil. Kč.

Čerpání jednotlivých druhů rozpočtových výdajů je zatím značně nerovnoměrné.

A. Neinvestiční výdaje

Z běžných (neinvestičních) výdajů byly na úrovni jedné čtvrtiny roku čerpány zejména výdaje na sociální zabezpečení. Celkem bylo v prvních třech měsících roku poskytnuto do této oblasti 37,4 mld Kč, v nichž převažují především vlastní dávky sociálního zabezpečení (35,3 mld Kč), čerpané na 24,4 %. Na státním vyrovnávacím příspěvku bylo za 1. čtvrtletí vyplaceno 1,5 mld Kč, což představuje cca 32 % rozpočtem uvažované částky, zatímco na státní politiku zaměstnanosti bylo vyčerpáno pouze 644 mil. Kč, tj. cca 18 % rozpočtu. Celkově byly výdaje na sociální zabezpečení o 2,6 mld Kč vyšší než ve stejném období loňského roku. (Poznamenáváme, že hodnocení této skupiny výdajů zahrnuje pouze výdaje uskutečněné prostřednictvím ministerstva práce a sociálních věcí; výdaje na sociální zabezpečení vynakládané některými dalšími kapitolami /MO, MV, Msp/ jsou zahrnuty v ostatních neinvestičních výdajích těchto kapitol. Jejich výše k 31. březnu činila 1,1 mld Kč.)

Vývoj ostatních položek je diferencovaný.

V rámci neinvestičních dotací podnikům jsou - stejně jako v předchozích letech poměrně vysoko plněny dotace na teplo, čerpané ke konci března již na 59,2 %. Z dotace vlastníkům vytápěných domovních objektů, schválené ve státním rozpočtu na rok 1995 ve výši 5 mld Kč, bylo k 31.3. čerpáno již 2,96 mld Kč (v roce 1994 v tuto dobu to bylo 2,4 mld Kč). I když toto vyšší čerpání dotace v 1. čtvrtletí (a obdobně i ve 4. čtvrtletí roku) je ovlivněno topnou sezonou, očekává se, že stanovená celoroční částka zřejmě nebude stačit a že v této položce dojde k překročení rozpočtu, které se odhaduje na cca 1 mld Kč.

Ostatní neinvestiční dotace jsou zatím čerpány velmi nízko (cca na 16,3 %), což je vyvoláno jednak sezonním vývojem čerpání na začátku roku, jednak se zde zřejmě projevuje postupující privatizace podniků.

Rovněž čerpání neinvestičních výdajů rozpočtové sféry je zatím nízké. Výdaje rozpočtových organizací byly za první tři měsíce letošního roku čerpány pouze na 17,9 % (loni - po vyloučení vlivu clearingu - to bylo 19,7 %), i když je třeba vidět, že čerpání těchto výdajů se soustřeďuje zpravidla až do 3. a zejména 4. čtvrtletí.

Naproti tomu čerpání příspěvků na činnost příspěvkových organizací, i po posílení jejich rozpočtu o cca 1 mld Kč, přesáhlo úroveň 1. čtvrtletí, když dosáhlo již 29,8 %. Této části výdajů bude třeba v dalších obdobích věnovat pozornost. Přitom z dotací občanským sdružením, které jsou součástí této položky a které byly rozpočtem stanoveny ve výši 1,7 mld Kč, bylo dosud čerpáno pouze 170 mil. Kč, tzn. asi jedna desetina rozpočtu.

Čerpání výdajů rozpočtových kapitol (ROPO celkem, bez výdajů na sociální zabezpečení a bez kap. VPS) dosáhlo 20,1 %. Úroveň jejich čerpání za první tři měsíce roku je zhruba o 6,5 mld Kč nižší než by odpovídalo alikvotě daného období. Čerpání výdajů za 1. čtvrtletí se u většiny kapitol pohybuje pod úrovní 20 %. (Přehled čerpání výdajů jednotlivých kapitol ke konci března 1995 je uveden v příloze zprávy.)

Dá se předpokládat, že svůj podíl na této skutečnosti má i vliv zákona č. 199/94 Sb., o zadávání veřejných zakázek, podle něhož rozpočtové organizace musí pořizování velké části zboží a služeb uskutečňovat formou výběrového řízení na dodavatele; tímto opatřením se zřejmě realizace výdajů za práce a služby posune do pozdějších období roku. Navíc je třeba vzít v úvahu i to, že rozpočet neinvestičních výdajů některých kapitol v letoším roce bude ve smyslu § 6 zákona č. 268194 Sb. a návrhu na rozdělení přebytku státního rozpočtu za rok 1994 posílen o převod nevyčerpaných prostředků z roku 1994 v celkové výši 283 mil. Kč.

Nad alikvotou tří měsíců je rovněž čerpání některých neinvestičních výdajů zahrnutých v kapitole Všeobecná pokladní správa.

Jde především o dotace místním rozpočtům, jimž poskytl státní rozpočet do konce března již 5,9 mld Kč, tj. 36,2 % částky uvažované na celý rok (loni ve stejném období bylo do této oblasti poskytnuto 6,8 mld Kč). S ohledem na potřeby místních orgánů tak bylo poskytnuto v předstihu 1,8 mld Kč.

Na výdaje spojené s dluhovou službou státu bylo z celoročně uvažované částky 4,2 mld Kč v 1. čtvrtletí uhrazeno ze státního rozpočtu na debetních úrocích 2,4 mld Kč, tj. 57,9 %. Souvisí to s realizací dohodnutého harmonogramu úhrad celkových předpokládaných úrokových výdajů na státní dluh ve výši 14,9 mld Kč z prostředků státního rozpočtu a z Fondu národního majetku uvnitř roku 1995.

Naproti tomu na úrovni odpovídající 1/4 roku byl čerpán přípěvek Všeobecné zdravotní pojišťovně (a ostatním zaměstnaneckým zdravotním pojišťovnám). Rozpočet na letošní rok uvažuje s celkovou výší příspěvku 13,5 mld Kč, z níž bylo do konce března vyplaceno 3,3 mld Kč, tj. 24,4 %. Je to shodná částka jako ve stejném období loňského roku (po odečtení doúčtování za rok 1993).

Nově byl do státního rozpočtu na letošní rok zahrnut příspěvek státu na důchodové připojištění, a to ve výši 500 mil. Kč. Z této částky bylo do konce března poskytnuto zatím 24 mil. Kč.

B. Investiční výdaje

V investičních výdajích se projevuje tradiční sezonní vliv, kdy na počátku roku je jejich úroveň nižší a vyšší čerpání nastává až v následujících obdobích. Dosavadní plnění činí pouze 13,5 % a představuje úsporu proti alikvotě cca 5,4 mld Kč. Absolutně však bylo vyčerpáno o l mld Kč více než v 1. čtvrtletí loňského roku, neboť rozpočet na rok 1995 je o 10,8 mld Kč vyšší v porovnání s rozpočtem na rok 1994. Toto mimořádně nízké čerpání investičních výdajů vykázaly všechny typy organizací.

C. Financování vládních úvěrů

Rozpočtové výdaje spojené s financováním vládních a obdobných úvěrů poskytnutých do zahraničí, realizované za 1. čtvrtletí ve výši 1,95 mld Kč, byly čerpány na 23 % celoročního rozpočtového limitu a ve srovnání s 1. čtvrtletím loňského roku byly nižší o 7 procentních bodů.

Příčinou bylo velmi nízké (1,2 %) čerpání civilních i speciálních vládních úvěrů (bez VIA). Poměrně nízké (18,3 %) bylo rovněž čerpání rozpočtových výdajů na nárůst pohledávek v nesměnitelných měnách převzatých od ČSOB. Čerpání rozpočtových prostředků na financování plynárenských VIA se týkalo pouze staveb na 1. etapu, probíhalo v souladu s rozpočtovými záměry a s postupem výstavby na území Ruské federace a Kazachstánu.

4. Čerpání rezerv státního rozpočtu

Ve státním rozpočtu na rok 1995 jsou zahrnuty rezervy v celkové částce 3 267 mil. Kč. Jedná se zejména o vládní rozpočtovou rezervu, dále jsou v kapitole Všeobecná pokladní správa obsaženy rezervy na sociální problémy (1 mld Kč), pro nemocnici Motol a Ústřední vojenskou nemocnici (937 mil. Kč) a rezervy pro ČTK, na ucelené projekty ministerstva vnitra a rezerva pro BIS. Tyto rezervy byly k 31, březnu čerpány ve výši 1 160 mil. Kč, tj. na 35,5 %.

Z vládní rozpočtové rezervy ve výši 1 221 mil. Kč byly uvolněny rozpočtové prostředky ve výši 195 mil. Kč především na tyto účely:

Návrh na použití přebytku státního rozpočtu za rok 1994, který vláda předložila Parlamentu ČR v rámci návrhu státního závěrečného účtu za rok 1994, obsahuje i návrh na posílení, resp. vytvoření dalších rezerv státního rozpočtu v roce 1995 z přebytku rozpočtového hospodaření v minulém roce. Pokud bude tento návrh schválen, budou rezervy státního rozpočtu posíleny o dalších 650 mil. Kč, z toho 300 mil. Kč se týká rezervy na důchodové připojištění a 350 mil. Kč tvoří rezerva pro Státní fond tržní regulace.

5. Shrnutí

Podle dosavadních výsledků se hospodaření státního rozpočtu v prvních měsících letošního roku vyvíjí uspokojivě. Rozpočtový přebytek za 1. čtvrtletí však nelze přeceňovat, neboť byl dosažen nikoliv zásluhou vyšší tvorby příjmů (ty byly splněny v podstatě na úrovni 1/4 rozpočtu), ale naopak v důsledku tradičně nízkého čerpání výdajů, u nichž lze v dalších měsících očekávat zrychlený vývoj. Svědčí o tom výsledky ke konci dubna, kdy se rozdíl v procentních bodech plnění příjmů a výdajů již snížil (z 1,6 ke konci března na 0,4 bodu) a přebytek hospodaření poklesl na 1,6 mld Kč.

Vláda bude vývoj rozpočtového hospodaření v dalších obdobích pozorně sledovat a bude odpovědně posuzovat případné další požadavky na prostředky státního rozpočtu s cílem zachovat i nadále jeho vyrovnanost.

Hospodaření okresních úřadů a obcí k 31.3.1995 skončilo přebytkem příjmů nad výdaji ve výši 3,3 mld Kč. Na tomto přebytku se podílejí obce 0,9 mld Kč a okresní úřady 2,4 mld Kč. Proti stejnému období roku 1994 byl přebytek hospodaření územních rozpočtů vyšší o 2,7 mld Kč.

Obce a okresní úřady použily v 1. čtvrtletí mimorozpočtové zdroje v celkovém objemu 9,2 mld Kč. Převážnou část těchto zdrojů tvořilo použití vlastních fondů, u nichž saldo převodů činilo 9 mld Kč. Zbývající 0,2 mld Kč představuje saldo úvěrů a komunálních obligací.

Na účelových fondech bylo k 31. březnu uloženo 15,3 mld Kč. Obce vykazují stav účelových fondů celkem 11,9 mld Kč a vlastní okresní úřady 3,4 mld Kč. V částce 15,3 mld Kč je zahrnuto 0,5 mld Kč přechodné finanční výpomoci ze státního rozpočtu na modernizaci bytového fondu a cca 2,6 mld Kč zatím nevyčerpaného výnosu komunálních obligací hl. m. Prahy.

Celkově tak zdroje místních rozpočtů k 31.3.1995 činily 27,8 mld Kč, obce se na nich podílely 77,7 %. Proti stejnému období minulého roku se tyto celkové zdroje zvýšily o 13,1 mld Kč, tj. o téměř 90 %. Tento přírůstek je ovlivněn především uložením finančních prostředků na účelových fondech, které představují rezervní zdroj pro další financování uvažovaných akcí s vyššími rozpočtovými náklady.

V úhrnu za celou republiku se jedná o značný objem finančních prostředků, který je však nerovnoměrně rozložen mezi cca 6 230 obcí. U jednotlivých obcí se jedná o poměrně nízké objemy prostředků, které nejsou významným zdrojem jejich financování, zejména s ohledem na snahu obecních samospráv o rychlé odstranění zanedbané infrastruktury. Problémem přitom je, že ne všechny obce reálně zvažují své zdrojové možnosti.

Pozitivním rysem dosavadního letošního hospodaření je to, že rozhodující příjmová položka, tj. daňové příjmy, vykazují i nadále příznivý vývoj. Jejich rozpočet je plněn na 23,3 % a meziroční přírůstek činil 50 %.

Z důvodu pomalejšího převodu vybíraných daní místním rozpočtům uvolnil státní rozpočet v průběhu 1. čtvrtletí do rozpočtů okresních úřadů a obcí formou dotací již 36,1 % z celoročního objemu v rámci souhrnného finančního vztahu.

Celková výše zdrojů a jejich srovnání s 1.čtvrtletím 1994:

Dále uvedené hodnocení plnění příjmů a výdajů je prováděno ke schválenému rozpočtu upravenému o skutečně poskytnuté účelové prostředky ze státního rozpočtu. V průběhu 1. čtvrtletí nebylo realizováno žádné rozpočtové opatření.

Celkové příjmy územních rozpočtů (bez použití mimorozpočtových zdrojů) dosáhly ke konci března 26,4 mld Kč, což představuje plnění na 28,3 % ročního předpokladu. Obce se na dosažených příjmech podílejí 77,3 %.

Z daňových příjmů se příznivě vyvíjí daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Na účty územních orgánů bylo k 31. březnu převedeno celkem 9,6 mld Kč, což představuje plnění rozpočtu na 25,7 %. Nižší výnos daně z příjmů fyzických osob z podnikání je ovlivněn pomalým převodem inkasa této daně z finančních úřadů do rozpočtů obcí. Termín daňových přiznání je stanoven na 31.března a teprve po tomto datu bude dorovnáno inkaso daně na obce. V porovnání s 1. čtvrtletím loňského roku byl výnos daně z příjmů fyzických osob vyšší o 40 %.

Nízký výnos daně z nemovitostí (zatím pouze 6,7 %) je dán termínem splatnosti této daně, který je stanoven na 31.květen.

Z nedaňových příjmů představují největší položku příjmy rozpočtových organizací, které dosáhly výše 3,1 mld Kč a byly tak splněny na 25,8 %. Místní orgány inkasují tyto příjmy především z pronájmů, z poplatků ve školství a z vyšších příjmů v oblasti bytového hospodářství.

Na správních poplatcích bylo vybráno 0,6 mld Kč a na místních poplatcích 0,3 mld Kč. Nižší příjem z místních poplatků proti minulému roku (cca o 0,1 mld Kč) vyplývá z realizace zákona o zrušení poplatků z prodeje alkoholických nápojů a tabákových výrobků.

Ostatní nedaňové příjmy (doplňkové, nahodilé a ostatní příjmy) činily k 31. březnu 1,1 mld Kč, tj. 32,6 % rozpočtovaného objemu.

Kapitálové příjmy dosáhly ve sledovaném období výše 0,8 mld Kč a ve srovnání s 1.čtvrtletím loňského roku poklesly o 0,5 mld Kč. Nadále lze předpokládat určitou stagnaci u této položky a orientaci na pronájmy majetku.

Z rozpočtované částky dotaci ze státního rozpočtu ve výši 16,3 mld Kč byla v 1. čtvrtletí uvolněna částka 5,9 mld Kč, tj. 36,1 %, pro plynulé financování potřeb obcí a okresních úřadů. Tato částka zahrnuje 350 mil. Kč dotace do vybraných okresů v severních Čechách a okresu Sokolov podle usnesení vlády č. 315/92, dále zálohu na dětské léčebny a ozdravovny poskytnutou do té doby, než budou výdaje hradit zdravotní pojišťovny a finanční prostředky na urychlení dokončení domů s pečovatelskou službou.

Kromě této dotace byly obcím a okresním úřadům uvolněny účelové prostředky ze státního rozpočtu ve výši 0,7 mld Kč na financování pozemkových úprav, organizačního zabezpečení zákona o státní sociální podpoře (usnesení vlády č. 702/95), na financování radonového programu a dotace na provoz ZOO.

Dalším zdrojem příjmů některých obcí byly účelové dotace na investiční výstavbu, určené na tzv. jmenovité stavby. Tyto dotace, poskytnuté ve výši 0,8 mld Kč přímo ze státního rozpočtu formou čerpacích účtů u Čs. spořitelny, směřují na dostavbu metra a na financování zdravotnických, školských a ekologických staveb a jsou uvolňovány postupně podle tempa výstavby.

Přijaté dary a sdružené prostředky územních rozpočtů ve sledovaném období dosáhly výše 241 mil. Kč.

Celkové výdaje byly čerpány ve výši 23 mld Kč, tj. na 24,7 %. Na celkových výdajích územních rozpočtů se obce podílejí 84,6 %. V porovnání se stejným obdobím loňského roku výdaje vyrostly o 3,9 mld Kč, tj. téměř o 21 %.

Tři čtvrtiny celkových výdajů tvoří neinvestiční výdaje, které dosáhly částky 17,3 mld Kč. Jejich růst proti stejnému období loňského roku (cca 20 %) je způsoben mj. rychlým růstem cen služeb. Na neinvestičních výdajích územních rozpočtů se nejvíce podílejí odvětví vnitřní správy, místního hospodářství, školství a sociální péče.

Úhrnný objem kapitálových výdajů obcí a okresních úřadů dosáhl částky 5,8 mld Kč, podíl obcí činí 95,2 %. Většina výdajů na investice byla směrována na financování drobnějších akcí, zhruba 33 % kapitálových výdajů tvori investice financované přímo ze státního rozpočtu.

Shrnutí

Z vývoje finančního hospodaření obcí a okresních úřadů v 1.čtvrtletí letošního roku nelze zatím predikovat další vývoj.

Koncem roku 1994 se uskutečnily komunální volby, v řadě obcí se v letošním roce konaly nebo budou konat dodatečné volby. Dochází ke značné obměně obecních zastupitelstev a za krátkou dobu jejich působení jsou dosažené výsledky finančního hospodaření za 1. čtvrtletí t. r. pouze základní informací.

V současné době nejsou z výše uvedených důvodů dosud známy ani rozpočty okresních úřadů a obcí na rok 1995, které by poskytly základní údaje o dalším vývoji.