Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Podle údajů o pokladním plnění státního rozpočtu ke konci dubna vykázalo hospodaření státního rozpočtu přebytek 1,67 mld Kč.

Přehled o vývoji státního rozpočtu za první čtyři měsíce roku podává následující tabulka:

Při srovnání výsledků rozpočtového hospodaření s loňským rokem je třeba vzít v úvahu, že přebytek vykázaný ke konci dubna 1994 ve výši 4,2 mld Kč byl příznivě ovlivněn zahrnutím salda clearingového zúčtování se Slovenskou republikou [saldo z clearingového zúčtování bylo zahrnuto ve výdajích státního rozpočtu a projevovalo se jako jejich snížení]; po vyloučení tohoto vlivu byl faktický výsledek za první 4 měsíce loňského roku o 3,8 mld Kč nižší a činil pouze 0,4 mld Kč. V porovnání s takto upraveným údajem jsou letošní výsledky hospodaření státního rozpočtu ke konci dubna o 1,2 mld Kč lepší. Příjmy dosažené ke konci dubna jsou vyšší o 14,8 mld Kč, výdaje (srovnatelně, tj. po vyloučení vlivu clearingu v roce 1994) jsou vyšší o 13,6 mld Kč než v minulém roce.

Z hlediska vývoje rozpočtového hospodaření v letošním roce ukazují výsledky za 4 měsíce, že plnění příjmů i výdajů státního rozpočtu se přiblížilo alikvotě tohoto období roku: příjmy byly splněny na 32,5 %, výdaje byly čerpány na 32,1 % (alikvota činí 33,3 %).

Vykázaný výsledek současně potvrzuje zhoršení proti výsledkům dosaženým za 1. čtvrtletí letošního roku, kdy přebytek ke konci března činil 6,5 mld Kč. Za měsíc duben se tedy přebytek rozpočtového hospodaření snížil o 4,9 mld Kč. Potvrdil se tak předpoklad, že mimořádně nízké čerpání výdajů v prvních třech měsících letošního roku není trvalým jevem a že v dalších obdobích dojde v této oblasti ke zrychlenému vývoji. Jestliže tedy ke konci března převyšovalo plnění příjmů státní°ho rozpočtu (na 24,1 %) nad čerpáním výdajů (22,5 %) o 1,6 procentního bodu, ke konci dubna se tento rozdíl již výrazně snížil a činí pouze 0,4 bodu; čerpání výdajů se tak výrazně zrychlilo a přiblížilo se plnění rozpočtových příjmů.

Plnění příjmů státního rozpočtu, které je ovlivněno sezonními výkyvy daňových příjmů (především daně z přidané hodnoty a daně z příjmů právnických osob) se oproti 1. čtvrtletí zlepšilo. Jestliže za období do konce března byly celkové příjmy splněny na 24,1 %, činil přírůstek za samotný měsíc duben 8,4 %. Za pozitivní však je třeba považovat, že u daňových příjmů vzrostlo inkaso o 8,9 % (do konce března činilo 24,4 %).

Hlavní druhy příjmů vykazují následující plnění:

Srovnání výše inkasa daně z přidané hodnoty a daně z příjmů právnických osob, dosaženého v jednotlivých měsících roku 1994 a roku 1995 potvrzuje sezonnost u obou těchto rozhodujících příjmových položek a jejich vliv na celkové výsledky rozpočtu v 1. čtvrtletí roku (údaje v mld Kč):

Čerpání výdajů státního rozpočtu poněkud zaostává za úrovní čtyř měsíců roku, tento vývoj však odpovídá obvyklému průběhu.

Jednotlivé druhy výdajů byly do konce dubna čerpány takto:

Srovnání čerpání výdajů se stejným obdobím loňského roku je komentováno v úvodu této kapitoly (vliv zahrnutí salda z clearingového zúčtování se Slovenskou republikou).

Pokud jde o dosavadní čerpání jednotlivých druhů výdajů v letošním roce, je i nadále značně nerovnoměrné a vývoj v měsíci dubnu potvrzuje tendence, uvedené ve zprávě za 1. čtvrtletí.

Nad alikvotou 1/3 rozpočtu jsou zejména poskytnuté příspěvky příspěvkovým organizacím, v nichž jsou zahrnuty dotace učňovskému školství a záloha dotací na 2. čtvrtletí. Vyšší byly i dotace místním rozpočtům, jimž státní rozpočet poskytl již 50,2 % částky určené na letošní rok. Úroveň čerpání dotací poskytovaných podnikatelským subjektům je i nadále ovlivněna vývojem dotací na teplo, na které bylo vydáno již 3,7 mld Kč, což představuje čerpání roční částky na 74,2 % (v roce 1994 v tuto dobu byly čerpány 3 mld Kč).

Výdaje v sociální oblasti (zahrnující dávky sociálního zabezpečení, státní vyrovnávací příspěvek a výdaje na politiku zaměstnanosti) nepřekračují záměry rozpočtu.

Naproti tomu nízké plnění výdajů státního rozpočtu se i po uplynutí 1/3 roku soustřeďuje především do oblasti neinvestičních výdajů rozpočtových organizací a týká se většiny rozpočtových kapitol.

Rovněž čerpání dotací a výdajů na investice vykazuje pravidelnou sezonnost, kdy na začátku roku je jejich úroveň výrazně nižší.

Celkově je možno hodnotit výsledky hospodaření státního rozpočtu za 4 měsíce letošního roku jako příznivé. I když se saldo proti březnu výrazně snížilo, dosažené výsledky zatím dávají předpoklad pro celoročně vyrovnaný rozpočet.

Vývoj státních finančních aktiv a pasív za 1. čtvrtletí 1995 charakterizují následující údaje:

Pohledávky a závazky státu vůči zahraničí

Snížení věřitelské finančně majetkové pozice České republiky o více než 10 mld Kč ovlivnil v rozhodující míře vývoj pohledávek a závazků státu vůči zahraničí včetně clearingového zúčtování se Slovenskem. Pokračovalo a postupně se urychlovalo narůstání dlužnického clearingového salda České republiky vůči Slovenské republice, jehož výsledkem bylo z české strany pokračující každoměsíční překračování mezního úvěru a jeho následné úhrady ve volných měnách.

*) úhrada provedena na počátku 2. čtvrtletí

Korunově je dlužnické clearingové saldo ČR, které na konci 1. čtvrtletí 1995 po převodu aktiva starého bloku na nový blok dosáhlo úrovně 239,8 mil. ECU (tj. 8 168,1 mil. Kč), plně kryto účelově vázanými prostředky na příslušném účtě státních finančních aktiv. Výdajová část státního rozpočtu byla v 1. čtvrtletí 1995 z titulu clearingového zúčtování se Slovenskem zatížena pouze částkou 71,4 mil. Kč představující finanční dopady z vyúčtování úroků a kurzových rozdílů.

Snížení stavu vládních pohledávek vůči zahraničí i zahraničních pohledávek převzatých do státních finančních aktiv od ČSOB bylo ovlivněno zejména vyúčtováním debetních rozdílů ze změn kurzů cizích měn (hlavně USD) vůči české koruně. V případě vládních pohledávek činil tento kurzový dopad cca 6,3 mld Kč, u převzatých pohledávek od ČSOB cca 3,5 mld Kč. Operace finančně dopadající do příjmů a výdajů státního rozpočtu měly na změnu stavu uvedených zahraničních pohledávek podstatně nižší vliv.

U vládních pohledávek vůči zahraničí převýšily za 1. čtvrtletí 1995 příjmy ze splátek výdaje na čerpání nových úvěrů od 385 mil. Kč, což představuje téměř polovinu předpokládaného celoročního převýšení. Čerpání vládních úvěrů ve výši 1 16 mil. Kč i jejich splátky ve výši 501 mil. Kč se týkaly převážně plynárenských VIA. Nižší splátky jistiny a úroků byly u civilních vládních úvěrů bez VIA částečně kompenzovány výnosy -z deblokací, u speciálních vládních úvěrů nedošly v 1. čtvrtletí žádné splátky.

U převzatých zahraničních pohledávek v nesměnitelných měnách byla za 1. čtvrtletí t. r. též převaha splácení nad čerpáním, a to ve výši 375 mil. Kč. Ze státního rozpočtu byl profinancován nárůst těchto pohledávek ve výši 108 mil. Kč. Splácení v celkové výši 483 mil. Kč ve prospěch rozpočtových příjmů se zčásti týkalo deblokačních akcí.

Vývoj závazků státu vůči zahraničí byl za 1. čtvrtletí 1995 ovlivněn vyúčtováním rozdílů ze změn kurzů v podstatně nižším rozsahu než vývoj vládních a ostatních zahraničních pohledávek státu. Ke snížení stavu vládních závazků z přijatých půjček k podpoře platební bilance o 218 mil. Kč došlo jen vlivem kurzových rozdílů. Nové půjčky se od poloviny roku 1993 již nečerpají a splácení jistiny stávajících půjček má začít až od roku 1997. Na snížení stavu převzatých závazků státu ve volných měnách z titulu bývalého centrálního devizového zdroje (CDZ) o 310 mil. Kč se vyúčtované kurzové rozdíly podílely ve výší 246 mil. Kč.

Finanční aktiva státu vůči tuzemsku

Ve vztahu k tuzemsku se objemově největší část operací probíhajících na účtech státních finančních aktiv u České národní banky týkala operací na umořovacím účtě k uspořádání prostředků na krytí dluhové služby státního dluhu. Kromě výnosů z emisí státních dluhopisů (vč. přírůstku revolvingových emisí SPP) ve výši 11 mld Kč bylo v 1. čtvrtletí 1995 ve prospěch tohoto účtu ze státního rozpočtu převedeno 2,4 mld Kč na úrokové výdaje a 25 mil. Kč na poplatky dluhové služby státního dluhu. S převody prostředků od Fondu národního majetku se počítá až od 2. čtvrtletí.

Na účtech účelových prostředků z clearingu se Slovenskem převedených do státních finančních aktiv k 1.10.1994 převažovaly v 1. čtvrtletí operace týkající se běžného korunového krytí clearingu. Příjmy z nárůstu pasivního clearingového salda ČR byly inkasovány ve výši 6,6 mld Kč a výdaje na korunové profinancování volnoměnových úhrad za překročení mezního úvěru činily 2,9 mld Kč. Výdajové operace uskutečněné v 1. čtvrtletí z účtu prostředků z clearingu se Slovenskem 1993 se týkaly jednak dalších záloh na úhrady odškodného obětem nacistické perzekuce dle zákona Poslanecké sněmovny č. 217/1994 Sb. ve výši 642 mil. Kč, jednak čerpání tří ze čtyř tranší bezúročné návratné finanční výpomoci státu a.s. ČSA k úhradě leasingových splátek letadel dle vládního usnesení č. 610/1994 ve výši 460,7 mil. Kč.

K významnějším operacím uskutečněným v 1. čtvrtletí 1995 na ostatních účtech SFA patří úhrada devalvačních ztrát některých bývalých OZO, které jim vznikly z přepočtu devizových aktiv a pasív dle zákona FS č. 499/ 1990 Sb. Na úhradě v celkové výši 163,7 mil. Kč se příslušný účet SFA podílel částkou 117,3 mil. Kč. Kromě toho byly použity prostředky SFA ve výši 34,6 mil. Kč k úhradám pokračujících restitucí zemědělského majetku, k odkupu nepoužitelných zásob a základních prostředků zbrojní výroby, k realizaci státní záruky za úvěr poskytnutý a.s. Mitas Praha aj.

Zvýšení stavu pohledávek z poskytnutých státních půjček a návratných finančních výpomocí ze 4,2 mld Kč na 5,5 mld Kč ovlivnila hlavně akcelerace čerpání státní půjčky na realizaci 1. etapy plynárenských VIA, kde účast státu na financování výstavby na území Ruské federace a Kazachstánu dosáhla za 1. čtvrtletí hodnoty 1 727 mil. Kč, splátky v závislosti na dodávkách zemního plynu činily 340 mil. Kč a úhrada třetinového podílu Slovenska 565 mil. Kč. Další významný vliv na zvýšení těchto pohledávek státu mělo zmíněné již čerpání tří tranší návratné finanční výpomoci a.s. ČSA ve výši 460,7 mil. Kč z prostředků SFA k úhradě leasingových splátek letadel. Z prostředků státního rozpočtu bylo uvolněno 55,1 mil. Kč na čerpáni návratné finanční výpomoci v rámci programu rozvoje vědy a technologie. Splátky od dlužníků byly u návratných finančních výpomocí uskutečněny ve výši 45,3 mil. Kč, z toho 20,6 mil. Kč uhradila Státní tiskárna cenin.

Rozsah vnitřních i zahraničních úvěrů krytých státními zárukami ČR (vč. záruk solidárních) se za 1. čtvrtletí 1995 snížil ze 48,9 mld Kč na 47,1 mld Kč. Nově nebyla poskytnuta žádná státní záruka. V oblasti zahraničních úvěrů nebylo nutno realizovat státní záruky, neboť příslušné podnikatelské subjekty uhradily splatné částky z vlastních zdrojů (SPT Telecom a a.s. ČEZ), případně z přijaté návratné finanční výpomoci (a.s. ČSA). V případě splatných vnitřních úvěrů bylo nutno realizovat státní záruky ve výši 76,4 mil. Kč, což se týká a.s. První brněnská strojírna (splatné akreditivy v souvislosti se stavbou elektrárny Iránshahr) a a.s. Mitas.

Státní dluh

Ve své standardní podobě (tj. bez dlužnického salda z clearingového platebního styku se Slovenskem, které má k finančním zdrojům státu neutrální vztah) se státní dluh České republiky vyvíjel v 1. čtvrtletí 1995 takto:

*) včetně vyúčtovaných kursových rozdílů a rektifikací

Z vývoje státního dluhu a jeho hlavních složek je zřejmé, že záměry vlády ve stabilizaci absolutní výše státního dluhu na úrovni 158,8 mld Kč v horizontu roku 2000 jsou plněny. Vládní výpůjčky v 1. čtvrtletí spočívaly výhradně v emisích státních dluhopisů (střednědobých a SPP), jejichž výnosy sloužily pouze k úmoru předchozích vládních závazků střednědobého a dlouhodobého státního dluhu, příp. k pokrytí přechodných schodků státního rozpočtu.

Při řízení státního dluhu je i v roce 1995 s úspěchem uplatňována jeho sekuritizace, tj. přeměna přímých úvěrů přijatých od bank a ze zahraničí do formy státních dluhopisů. Celkem se objem emitovaných státních dluhopisů v oběhu zvýšil v 1. čtvrtletí 1995 o 11,2 mld Kč, z čehož 10,4 mld Kč bylo použito k úhradám přímých závazků státu u bank. Sekuritizací přímých úvěrů se podařilo za 1. čtvrtletí dosáhnout úspor ve výši 109,3 mil. Kč (z titulu nižších úroků a urychlení úmoru).

Při přeměně přímých úvěrů státu na státní dluhopisy je kladen důraz na jejich rovnoměrné rozložení mezi nástroje peněžního a kapitálového trhu. Emise státních pokladničních poukázek (SPP), které jsou základním nástrojem peněžního trhu, se za 1. čtvrtletí 1995 uskutečnily celkem 4, z toho 3 emise (revolvingové) na splátky státního dluhu a 1 emise na krytí výkyvů v běžném rozpočtovém hospodaření.

K překonání dočasného nesouladu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu na počátku roku 1995 byla určena emise SPP z 2. ledna v objemu 7 mld Kč. Vlivem příznivého vývoje běžného rozpočtového hospodaření byly takto emitované SPP ve výši 3,9 mld Kč postupně odkoupeny zpět do portfolia MF ještě před jejich splatností. K řešení dalších výkyvů v běžném rozpočtovém hospodaření v únoru a březnu byly na 1 až 5 dní prodávány SPP z portfolia MF v objemu 9,76 mld Kč. Celkový objem výpůjček SPP na běžné hospodaření, které byly do konce března splaceny, dosáhl částky 16,76 mld Kč při průměrné úrokové sazbě 9,02 % p.a. Úrokové náklady všech realizovaných emisí SPP (vč. revolvingových) v 1. čtvrtletí mírně vzrostly, a to z 7,98% v lednu na 8,07 % v březnu.

Pokud jde o střednědobé státní dluhopisy, které patří k základním nástrojům kapitálového trhu, byla v 1. čtvrtletí 1995 realizována jedna jejich emise.

Poptávka po střednědobých dluhopisech převýšila v aukci nabídku o více než 3 mld Kč, takže ze 194 nabídek jich bylo uspokojeno jen 119. Minimální výnos uspokojených požadavků činil 8,3 % p.a., maximální výnos 8,95 % p.a. Primárního prodeje těchto státních dluhopisů se zúčastnil zvýšený počet zájemců z nebankovního sektoru (podniků, pojišťoven, penzijních fondů). U všech emisí střednědobých dluhopisů poklesly v 1. čtvrtletí 1995 úrokové náklady z 9,8 % na 9,63%.

Výdaje na dluhovou službu státu

Výdaje na dluhovou službu státu a krytí státního dluhu byly na rok 1995 vymezeny zákonem o státním rozpočtu č. 268/1994 Sb. Jejich celková výše v částce 53 222 mil. Kč je rozdělena:

- na splátky jistiny financované z výnosů emisí státních dluhopisů v objemu 38 222 mil Kč,

- na úrokové výdaje 14 900 mil. Kč financované částkou 10 700 mil. Kč z prostředků Fondu národního majetku a částkou 4 200 mil. Kč ze státního rozpočtu,

- na úhradu poplatků spojených s obsluhou státního dluhu 100 mil. Kč ze státního rozpočtu.

Skutečné čerpání prostředků na výdaje spojené s dluhovou službou státu za 1. čtvrtletí 1995 je zřejmé z následující tabulky:

Celkově je plnění výdajů na dluhovou službu státu mírně pod úrovní čtvrtletní alikvoty. Relativně vyšší plnění splátek jistiny a úhrad úroků z přímých úvěrů od bank (konkrétně zejména od ČNB) a naopak nižší plnění v případě úvěrů ze zahraničí a státních dluhopisů vč. SPP odpovídá emisnímu kalendáři, dohodnutým splátkovým plánům a úvěrovým smlouvám se zahraničními věřiteli. Úhrady úroků státního dluhu byly v 1. čtvrtletí 1995 kryty v částce 2,4 mld Kč z prostředků státního rozpočtu, zbývajících 245,3 mil. Kč z dočasně volných prostředků na umořovacím účtě SFA. Od dubna jsou již dle dohodnutého harmonogramu převáděny k úhradám úroků státního dluhu prostředky od Fondu národního majetku.