Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu návrh na výpověď Platební smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, podepsané dne 4. února 1993 v Praze a doplněné Dodatkem č. 1, podepsaným dne 20. května 1993. Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o používání peněžních prostředků v národních měnách v oblasti vzájemného cestovního ruchu, podepsané dne 4. února 1993 v Praze a Protokolu mezi ČR a SR o platebním vypořádání vzájemných pohledávek a závazků právnických osob a fyzických osob - podnikatelů vzniklých před 8. únorem 1993, podepsaného dne 4. února 1993 v Praze.

kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu návrh na výpověď Platební smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, podepsané dne 4. února 1993 v Praze a doplněné Dodatkem č. 1, podepsaným dne 20. května 1993, smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o používání peněžních prostředků v národních měnách v oblasti vzájemného cestovního ruchu, podepsané dne 4. února 1993 v Praze a Protokolu mezi ČR a SR o platebním vypořádání vzájemných pohledávek a závazků právnických osob a fyzických osob - podnikatelů vzniklých před 8. únorem 1993, podepsaného dne 4. února 1993 v Praze.

Poslanecká sněmovna Parlamentu souhlasí s výpovědí Platební smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, podepsané dne 4. února 1993 v Praze a doplněné dodatkem č. 1, podepsaným dne 20. května 1993, Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o používání peněžních prostředků v národních měnách v oblasti vzájemného cestovního ruchu, podepsané dne 4. února 1993 v Praze a Protokolu mezi ČR a SR o platebním vypořádání vzájemných pohledávek a závazků právnických osob a fyzických osob - podnikatelů vzniklých před 8. únorem 1993, podepsaného dne 4. února 1993 v Praze.

Dne 4. února 1993 byla v Praze podepsána Platební smlouva mezí ČR a SR, která po rozdělení federace zajišťuje a upravuje provádění veškerého platebního styku mezi fyzickými a právnickými osobami majícími trvalý pobyt nebo sídlo v jedné z republik systémem clearingového zúčtování.

Výjimku tvoří pouze tzv. reexportní operace, které probíhají ve volně směnitelných měnách.

Clearingový účet má dva bloky: starý, který umožňuje vyrovnávání pohledávek a závazků vzniklých před měnovou odlukou a je veden v clearingových korunách (XCS) a nový, vedený v clearingových ECU (XCU).

Platební dohoda mezi Českou republikou a Slovenskou republikou již splnila svoji úlohu, kterou měla po měnové odluce, kdy pomohla v přechodném období udržet vzájemný obchod a umožnila předejít komplikacím v bankovním sektoru i v sociální oblasti. Sehrála významnou úlohu v době, kdy nebyla dostatečně silná devizová pozice obou států.

V současné době se obě republiky již adaptovaly na nové podmínky a pro další existenci zvláštního clearingového systému plateb mezi oběma zeměmi neexistují žádné závažné důvody. Naopak je žádoucí, aby se přechodem na platby ve směnitelných měnách vzájemné vztahy dostaly na obvyklé platební podmínky. Umělý charakter clearingového systému otevírá totiž prostor pro řadu spekulací a je zneužíván proti svému původnímu poslání.

Na řadu výzev z české strany k negociaci využívání nástrojů Platební smlouvy, zejména vzhledem k neodůvodněnému uplatňování podhodnocení slovenské koruny vůči clearingovému XCU, slovenská strana od září r. 1994 prakticky nereagovala. Ani řada setkání zástupců obou stran, poslední na úrovni místopředsedů vlád ČR a SR, nezaznamenala v této věci pokrok. Vláda ČR proto po posouzení celé záležitosti pověřila předsedu vlády ČR, navrhnout předsedovi vlády SR ukončení platnosti Platební Smlouvy mezi ČR a SR a návazných smluvních dokumentů dohodou, ke dni 1. září 1995. Odpověď na tento návrh byla očekávána do konce měsíce května tohoto roku.

Uvedené pověření vycházelo zároveň z naléhavé potřeby uvést existenci platebních vztahů se SR do souladu s časově velmi striktně vymezenými záměry České republiky, naplnit článek VIII. Dohody o MMF, související se zavedením volné směnitelnosti české koruny a připravovaným vstupem České republiky do OECD.

Následnou reakcí slovenské strany bylo vyhlášení revalvace slovenské koruny vůči XCU o 4%, nicméně na uvedený návrh české strany ohledně ukončení Platební smlouvy nebylo do 7.6.1995 odpovězeno. Proto považuje vláda České republiky za potřebné využít ustanovení čl. 10 Platební smlouvy a podniknout všechny potřebné kroky k tomu, aby byla smlouva k 1.7. 1995 vypovězena. K ukončení platnosti této smlouvy by došlo tři měsíce po její výpovědi. Během této doby bude možno - v případě ochoty slovenské strany - sjednat potřebné dohody zajištující žádoucí vztahy mezi oběma státy v budoucím období, a to zejména pokud jde o zajištění volných převodů soukromých a sociálních plateb a o splácení pohledávek a závazků vyplývajících ze smluv uzavřených v souvislosti s rozdělením ČSFR.

Podle čl. 49 ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky se výpověď Platební smlouvy mezi ČR a SR předkládá Parlamentu k vyslovení souhlasu a poté bude předložena prezidentu České republiky k ratifikaci podle čl. 63 Ústavy.

V příloze k této zprávě přikládáme materiály projednané vládou ČR ve dnech 10. 5. a 7. 6.1995, charakterizující vývoj platebních vztahů se SR.

I. Úvod

Na základě analýzy vývoje vzájemných clearingových a platebních vztahů mezi Českou republikou a Slovenskou republikou a vyhodnocení výsledků dosavadních jednání je předkládán návrh na výpověď Platební smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, která byla uzavřena dne 4. 2. 1993, včetně navazujících smluvních dokumentů:

- Dodatku č. 1 k Platební smlouvě mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, podepsaného v Praze dne 20. května 1993

- Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o používání peněžních prostředků v národních měnách v oblasti vzájemného cestovního ruchu, podepsané v Praze dne 4. února 1993

- Dohody mezi Ministerstvem financí České republiky

a Ministerstvem financí Slovenské republiky a Českou národní bankou a Národní bankou Slovenska o provádění některých druhů plateb v devizové oblasti, podepsané dne 4. února 1993 v Praze (dále jen Dohoda) včetně Přílohy k článku I. Dohody, doplněné Dodatkem č. 1 k Dohodě, podepsaným dne 26. června 1993 v Praze a Bratislavě

- Protokolu mezi ČR a SR o platebním vypořádání vzájemných pohledávek a závazků právnických osob a fyzických osob - podnikatelů vzniklých před 8. únorem 1993, podepsaného dne 4. února 1993 v Praze

- Protokolu mezi Českou národní bankou a Národní bankou Slovenska o limitech vývozu a dovozu peněžních prostředků v národních měnách v oblasti vzájemného cestovního ruchu mezi ČR a SR, podepsaného dne 4. února 1993 v Praze

Platební smlouva mezi ČR a SR byla uzavřena s cílem zachovat a podpořit vzájemné obchodní vztahy, zabránit tlaku na omezené devizové rezervy obou republik a měla zajistit srovnatelné podmínky pro zachování volných platebních vztahů soukromého a sociálního charakteru.

Současný clearingový platební systém se Slovenskem má dva bloky:

- starý, který umožňuje vyrovnávání pohledávek a závazků vzniklých před měnovou odlukou, kde převody jsou uskutečňovány při kursu 1 Kčs = 1 Kč = 1 Sk,

- nový, vedený v clearingových ECU (XCU).

Od října 1993 se saldo starého bloku převádí na nový blok vždy ke konci běžného měsíce při pevném kursu 1 XCU = 34, 499 Kč. Hranice mezního úvěru na novém bloku byla stanovena na 130 mil. XC U.

Platební smlouva svůj účel plnila zcela v souladu s očekávanými záměry. Z počátku převažovala tendence k aktivní pozici ČR na clearingovém účtu a obě strany v souladu s Platební smlouvou přijímaly opatření k regulaci tohoto vývoje. Slovenská republika devalvovala Sk vůči zúčtovacímu ECU o 2 %, později o 3, 5 % a následně až o 5 % (s krátkodobým snížením na 3 %). Česká strana v této době naopak revalvovala Kč vůči zúčtovacímu ECU o 2 % a později o 3 %. Tato revalvace byla odvolána ke dni 3. března 1994.

Na přelomu roku 1993/1994 byl slovenskou stranou překročen limit mezního úvěru ve smyslu Platební smlouvy (130 mil. ECU) a překročení bylo uhraženo ve volně směnitelných měnách (celkem 95 mi 1. US D).

Slovenská strana přijala k regulaci pro ni nepříznivého vývoje obchodních a platebních vztahů koncem roku 1993 postupně tato jednostranná opatření:

1. v oblasti kursu devalvovala o 5 % Sk vůči XCU ve srovnání s kursem Sk vůči ECU (k 7. 12. 1993)

2. zavedla 10 % dovoz ní při ráž ku na vybrané druhy zboží (k 3. 3. 1994)

3. zavedla certifikaci na vybrané druhy zboží (od 1. 5. 1994).

Kromě těchto opatření k 12. 7. 1993 devalvovala slovenskou korunu ke všem volně směnitelným měnám o 10 %.

Od jara 1994 však ve vývoji clearingového salda dochází k zásadní změně.

Postupně, vlivem provedených opatření slovenskou stranou, se ČR dostala na clearingovém účtu do dlužnické pozice (od 15. 5. 1994 a od července 1994 je limit mezního úvěru překračován. Dlužnická pozice ČR má přitom narůstající tendenci a v měsíci březnu i dubnu 1995 byl limit mezního úvěru již překročen o více než 100 mil. EGU (vývoj na clearingovém účtu je uveden v Příloze III tohoto materiálu.

Porovnání vykazovaného objemu vzájemného obchodu, který je v zásadě vyrovnaný, se záporným, trvale narůstajícím saldem clearingového účtu, vede k závěru, že vzájemné zúčtování prostřednictvím clearingového systému se stává předmětem spekulací a je ze strany hospodářských subjektů obcházeno formou vzájemného vypořádávání pohledávek a závazků jak ve VSM a v Kč, tak i na principu vzájemných zápočtů.

Lze předpokládat, že trvající 5 % devalvace Sk vůči zúčtovacímu ECU vytváří určitou stimulaci k tomu, aby za dovozy českého zboží slovenské subjekty platily spíše ve VSM nebo Kč, než prostřednictvím clearingu.

Toto deformované využívání clearingového systému posiluje přesvědčení české strany, že je účelné clearingový platební styk ukončit v co nejkratší době a přejít na standardní formy placení ve VSM.

II. Výsledky vzájemných jednání

V průběhu vzájemných jednání probíhajících prakticky od poloviny r. 1994, česká strana opakovaně poukazovala na negativní vliv jednostranných opatření přijatých slovenskou stranou v oblasti vzájemného obchodu a požadovala odstranění 5 % kursové diference Sk vůči XCU v zájmu obnovení rovnovážného stavu obchodních a platebních podmínek a odstranění diskriminace českých exportérů ve srovnání s vývozci z jiných států.

Slovenská strana svými postoji, názory i nesplněnými sliby částečné eliminace zavedených opatření dala zřetelně najevo, že je připravena učinit vše, aby svou aktivní pozici dlouhodobě a za každou cenu udržela.

V pracovním pořádku byly počátkem dubna t. r. mezi ministerstvy financí obou republik vyměněny návrhy na úpravu platebních vztahů formou navrženého dodatku č. 2 k Platební smlouvě mezi ČR a SR. Slovenský návrh však vázal snížení kursové diference na 2 % na úplné odstranění mezního úvěru (který je stanoven Platební smlouvou ve výši 130 mil. ECU).

Dále požadoval, aby splácení salda na clearingových účtech se realizovalo vždy k 15. a poslednímu dni v měsíci a byla zvýšena úroková sazba (alternativně 6, 75 p. a. nebo 7, 25 p. a. nebo ve výši sazby LIBOR na ECU).

Na rozdíl od dosavadní úpravy týkající se ukončení Platební smlouvy a likvidace clearingového salda slovenská strana požaduje, aby na mí s to dodávkami zboží a služeb byla likvidace provedena v peněžní formě, a to v kratším období (během 3 měsíců na místo 6 měsíců).

Český návrh se opíral především o přesvědčení, že Platební smlouva již splnila svou úlohu. Vycházel vstříc slovenské straně v tom, " že likvidace clearingového platebního systému by se nemusela uskutečnit okamžitě, nýbrž by k ní mělo dojít postupně pří snižování mezního úvěru ve vazbě na současné snižování přípustné kursové diference.

III. Hodnocení situace

Clearingová platební smlouva v přechodném období po měnové odluce pomohla udržet vzájemný obchod a umožnila přizpůsobit se zcela novým podmínkám, umožnila předejít komplikacím v bankovním sektoru v sociální oblasti a zabezpečit platební vztahy soukromého charakteru mezi občany. Rovněž sehrála významnou úlohu v době, kdy nebyla dostatečně silná devizová posice obou států.

V současné době již neexistují jakékoli závažné důvody pro další uplatňování zvláštního clearingového systému plateb mezi Českou republikou a Slovenskou republikou a je žádoucí, aby přechodem na platby ve směnitelných měnách se vzájemné vztahy dostaly na obvyklé platební podmínky. V uplynulých létech se prudce rozvinula sít poboček bank nejen v Čechách, ale i na Slovensku, takže i z bankovně technického hlediska by přechod na placení ve směnitelných měnách neměl představovat vážné problémy.

Umělý charakter clearingového platebního systému umožňuje provádění řady spekulací. Čím déle tento systém existuje, tím více se zdokonalují postupy jeho zneužívání. Platí to i pro diskriminační zneužívání Platební smlouvy slovenskou stranou, mající důsledky ve významném snížení vývozů na Slovensko a poškozování českých exportérů.

V souvislosti s připravovanou novelou devizového zákona lze očekávat, že Česká republika se při hlásí k při jetí závazků v rámci článku VIII Dohody o MMF. Přijetím závazků v rámci tohoto článku se členská země MMF zavazuje:

- nezavádět bez předchozího souhlasu Fondu restrikce na platby a transfery v rámci běžných mezinárodních transakcí,

- nepodílet se na diskriminačních měnových opatřeních nebo praktikách plurality kursů,

- odkupovat zůstatek vlastní měny, jež je v držení jiného člena (pokud zůstatek této měny slouží k platbám v rámci běžných transakcí, nebo je výsledkem běžných transakcí).

Další pokračování clearingu v dnešní podobě by tak bylo v rozporu s druhou podmínkou článku VIII.

Přijetí podmínek k článku VIII. Dohody o MMF je zároveň podmínkou pro při jeti ČR do OECD.

IV. Návrh dalšího postupu

Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem a k přetrvávající neochotě slovenské strany ke společnému jednání o přijetí potřebných opatření navrhují předkladatelé vypovědět ke dni 1. 6. 1995 Platební smlouvu mezi ČR a SR ve smyslu článku 10 této smlouvy včetně návazných smluvních dokumentů:

- Dodatku č. 1 k Platební smlouvě mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, podepsaného v Praze dne 20. května 1993

- Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o používání peněžních prostředků v národních měnách v oblasti vzájemného cestovního ruchu, podepsané v Praze dne 4. února 1993

- Dohody mezi Ministerstvem financí České republiky a Ministerstvem financí Slovenské republiky a Českou národní bankou a Národní bankou Slovenska o provádění některých druhů plateb v devizové oblasti, podepsané dne 4. února 1993 v Praze (dále jen Dohoda) včetně Přílohy k článku I. Dohody, doplněné Dodatkem č. 1 k Dohodě, podepsaným dne 26. června 1993 v Praze a Bratislavě

- Protokolu mezi ČR a SR o platebním vypořádání vzájemných pohledávek a závazků právnických osob a fyzických osob

- podnikatelů vzniklých před 8. únorem 1993, podepsaného dne 4. února 1993 v Praze

- Protokolu mezi Českou národní bankou a Národní bankou Slovenska o limitech vývozu a dovozu peněžních prostředků v národních měnách v oblasti vzájemného cestovního ruchu mezi ČR a SR, podepsaného dne 4. února 1993 v Praze

Ukončení platnosti smlouvy by nabylo účinnosti po splnění všech předepsaných kroků daných Směrnicí vlády ČR pro sjednávání, vnitrostátní projednávání a vypovídání mezinárodních smluv (usnesení vlády ČR č. 328 ze dne 16, června 1993), po uplynutí tří měsíců, tedy k 1. 9. 1995.

Během uvedeného tříměsíčního období, daného Platební smlouvou, by bylo možno přistoupit - v případě zájmu slovenské strany - ke sjednání dohod zajištujících další vztahy mezi oběma státy v budoucím období. Z pohledu české strany by bylo účelné uzavřít zejména dohodu o volném provádění některých plateb sociálního a soukromého charakteru, aby vzájemné platby týkající se občanů Slovenska a České republiky byly prováděny bez omezení. Dále bude třeba uzavřít Dohodu o splácení mezistátních pohledávek a závazků pro platby pohledávek a závazků vyplývajících ze s mluv uzavřených mezi oběma republikami v době rozdělení federace. Ze strany ČR budou převody do zahraničí po přijetí nového devizového zákona volné.

Protože Platební smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou doplněná Dodatkem č. 1, Smlouvou mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o používání peněžních prostředků v národních měnách v oblasti vzájemného cestovního ruchu a Protokolem mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o platebním vypořádání vzájemných pohledávek a závazků právnických osob a fyzických osob-podnikatelů vzniklých před 8. únorem 1993 mají charakter prezidentských smluv, byly schváleny vládou a Poslaneckou sněmovnou Parlamentu, ratifikovány prezidentem, musí být proces případné jejich výpovědi proveden stejným způsobem. Vláda musí projednat návrh na jejich výpověď a v usnesení doporučit prezidentu republiky, aby po vyslovení souhlasu Parlamentem rozhodl o jejich výpovědi. Předkládací zpráva pro Parlament je přiložena k tomuto materiálu.

Po ukončení procesu ratifikace by Ministerstvo zahraničních věcí ČR doručilo výpověď druhé straně formou nóty.

U zbývajících smluvních dokumentů tj. Dohodou mezi Ministerstvem financí České republiky a Ministerstvem financí Slovenské republiky a Českou národní bankou a Národní bankou Slovenska o provádění některých druhů plateb v devizové oblasti a Protokolem mezi Českou národní bankou a Národní bankou Slovenska o limitech vývozu a dovozu peněžních prostředků v národních měnách v oblasti vzájemného cestovního ruchu mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, by měla být ukončena jejich platnost, resp. provádění v souvislosti s výpovědí prezidentských smluv.

Materiál byl vypracován ve spolupráci s MZV a ČNB, z časových důvodů však neprošel vnějším připomínkovým řízením.

Analýza vývoje clearingového účtu

V průběhu roku 1993 se platební vztahy se SR na clearingovém účtu vyvíjely z počátku v zásadě rovnoměrně, avšak od čtvrtého čtvrtletí dochází k růstu českého aktiva.

Na začátku roku 1994 vykazoval clearingový účet aktivní saldo ve prospěch ČR a limit mezního úvěru byl slovenskou stranou dvakrát překročen o celkovou částku 85, 1 mil. XCU (tj. o 2, 8 mld. Kč). Úhrady byly vyrovnány ve směnitelné měně k 7. 1. a 8. 2. 1994.

Od druhé poloviny května 1994 se vývojem obchodních, zúčtovacích a platebních vztahů dostala česká strana do dlužnické pozice a clearingový účet vykazoval pasivní saldo. Od července 1994 do konce března 1995 byl limit mezního úvěru překročen o celkovou částku 494, 9 mil. XCU, (t. j. o cca 17 mld. Kč). Překročení bylo vyrovnáno platbou ve volných měnách v tomto měsíčním členění (XCU):

K..30. 4. t. r. byl překročen mezní úvěr na novém bloku o 163, C mil. XCU.

Od 15. května 1994 neovlivňuje dlužnickou pozici ČR výrazným způsobem ani hodnota převáděného salda starého bloku. vývoj platebních vztahů na clearingových účtech se Slovenskou republikou v roce 1997 a 1994 je uveden na grafu v příloze.

Obchodní bilance

Přijatá opatření slovenskou stranou v oblasti kursu a dovozu zboží se projevila ve vzájemné výměně zboží za minulý rok. Podle předběžných údajů MP byly vykázány v porovnání s rokem 1993 tyto výsledky (v mi 1. Kč):

Z uvedeného přehledu je zřejmé, e v roce 1994 došlo v porovnáni s rokem 1993 k podstatnému snížení vývozu zboží z ČR do SR, a to o 15, 7 mld. Kč (0 18,9 %). Dovoz zboží ze SR se snížil pouze o 8, 2. Porovnání bylo provedeno ve zbožové struktuře dle klasifikace SITC (skupina potraviny, nápoje a tabák, suroviny, minerální paliva, živočišné a rostlinné oleje, chemikálie, různé výrobky, stroje, různé průmyslové výrobky).

Bilance služeb

V bilanci služeb jsou nejvýraznější rozdíly mezi příjmy a výdaji u těchto položek:

Výše uvedené čtyři položky bilance představují pasivní saldo ve výši 9, 1 mld. Kč a na běžném účtu mají významnější váhu než saldo obchodní bilance.

Přijatá jednostranná opatření -slovenské strany (přirážka, certifikace) na přelomu roku 93 94 se významně odrazila v exportu českého zboží na Slovensko v minulém roce, ale podstatnější vliv na saldo běžného účtu měly služby.

Kapitálový účet - přímé investice

V oblasti kapitálových převodů - přímých investic je možno zaznamenat řádový nepoměr mezi investicemi ČR v SR a investicemi SR v ČR. Česká republika investovala v SR za období leden až prosinec 2, 8 mld. Kč, zatímco slovenské investice v ČR činí pouze 175 mil. Kč (saldo -2, 6 mld. Kč).

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 4. února 1993 byla v Praze podepsána Platební smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou.

Se Smlouvou vyslovila souhlas Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky a prezident České republiky ji ratifikoval.

Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 10 odst. 2 dnem i. února 1993. České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.

Česká republika Slovenská republika za účelem úpravy platebního styku mezi oběma státy a vedení přáním podpořit rozvoj vzájemných vztahů na základě rovnosti a oboustranné výhodnosti se dohodly takto:

Veškeré vzájemné platby mezi fyzickými nebo právnickými osobami, které mají trvalý pobyt nebo sídlo v České republice, a fyzickými nebo právnickými osobami, které mají trvalý pobyt nebo sídlo ve Slovenské republice (dále jen "subjekty"), se provádějí, s výjimkou plateb uvedených v článcích 2 a 3 této smlouvy formou clearingového platebního styku.

Zúčtovací jednotkou clearingu mezi Českou republikou a Slovenskou republikou (dále jen "smluvní strany") je zúčtovací European Currency Unit (dále jen "zúčtovací ECU").

Platby za dodávky zboží a služeb, které byly nakoupeny subjektem jedné ze smluvních stran ve třetí zemí odprodány bez následné úpravy a změny vlastní kvality dodaného zboží a služeb subjektu druhé smluvní strany, budou uhrazovány ve volně směnitelných měnách, pokud z jiné dohody, kterou jsou obě smluvní strany vázány, nevyplývá něco jiného.

Úhrady pohledávek a závazků mezi právnickými osobami nebo fyzickými osobami podnikateli se sídlem nebo trvalým pobytem v České republice z právnickými osobami nebo fyzickými osobami - podnikateli se sídlem nebo trvalím pobytem ve Slovenské republice vzniklých před 3. únorem 1993 jsou prováděny v souladu s Protokolem mezi eskou republikou a Slovenskou republikou o platebním vypořádání vzájemných pohledávek a závazků právnických osob a fyzických osob - podnikatelů, vzniklých před 8. únorem 1993, který je nedílnou součásti této smlouvy.

Platební vypořádání pohledávky České národní banky za Národní bankou Slovenska vzniklé z titulu rozdělení bilance bývalé Státní banky československé bude řešeno samostatnou dohodou.

Prodej peněžních prostředků v národních měnách smluvních stran při soukromých a služebních cestách fyzických osob na území druhé smluvní strany a nakládání s těmito prostředky upravuje smlouva mezi smluvními stranami.

Zúčtování plateb se provádí na české straně prostřednictvím České národní banky a na slovenské straně prostřednictvím Národní banky Slovenska. Česká národní banka a Národní banka Slovenska si otevřou pro tento účel vzájemné účty v zúčtovacích ECU vedené bez výloh a provizí.

Česká národní banka a Národní banka Slovenska uzavřou smlouvu o koordinaci a technickém z.:jištění platebního styku.

Smluvní strany si vzájemně poskytnou mezní úvěr na účtech otevřených podle článku při úrokové sazbě 5 % p.a.

Mezní úvěr je stanoven ve výši 130 mil. zúčtovacích ECU. Výše mezního úvěru může být upravena dohodou mezi vládami smluvních stran.

Částka překročení mezního úvěru se úročí.sazbou 10 % p.a.

Částku překročeni mezního úvěru k poslednímu dni každého kalendářního měsíce je dlužnická strana povinna vyrovnat úhradou ve volně směnitelné měně ECU - -(dále jen "ECU") do 1. dne následujícího měsíce. Pro tento účel se používá kurs 1 zúčtovací ECU = 1 ECU.

Pokud částka překročení mezního úvěru nebude vyrovnána v tomto termínu, bude počínaje 16. dnem úročena sazbou 15 % p.a.

V případě dvou po sobě se opakujících prodlení se splacením částky překročení mezního úvěru dohodnou vlády smluvních stran neprodleně vypořádání dlužné částky.

Kurs národních měn smluvních stran k zúčtovacímu ECU se odvozuje od kursu národních měn smluvních stran k ECU, který stanovují nezávisle Česká národní banka a Národní banka Slovenska. Smluvní stran zavazují, že učiní opatření, aby odchylka kursu zúčtovacího ECU a ECU nepřesáhla +- 5 %. Pokud by udržování této odchylky ohrožovalo základní ekonomické zájmy jedné ze smluvních stran, zahájí vlády smluvních stran neprodleně jednání o řešení vzniklé situace.

Saldo vzájemných účtů vedených Českou národní bankou a Národní bankou Slovenska je po ukončení platnosti Smlouvy vyrovnáno dlužnickou stranou do 6 měsíců dodávkami zboží, služeb nebo uskutečněním jiných plateb.

Pokud po uplynutí těchto 6 měsíců nebude saldo vzájemných účtů plně vyrovnáno dohodnou vlády smluvních stran neprodleně vypořádání dlužné částky.

Ostatní pohledávky a závazky vyplývající z uskutečňování této smlouvy budou přepočteny ze zúčtovacích ECU na ECU, popřípadě na jinou volně směnitelnou měnu, dle dohody mezi příslušnými subjekty smluvních stran.

Tato smlouva může bylo změněna jen se souhlasem smluvních stran na základě písemné žádosti jedné z nich.

Ministerstva financí smluvních stran a Česká národní banka a Národní banka Slovenská se zmocňují, aby při provádění této smlouvy stanovily po vzájemné dohodě odchylnou úpravu od devizových předpisů platných na území smluvních stran.

Smlouva vstoupí v platnost dnem výměny diplomatických nót potvrzujících její schválení v souladu s ústavním postupem příslušného státu a bude platit do 31. 1. 1993, pokud se smluvní strany nedohodnou o dřívějším ukončení její platnosti.

Po 31. 12. 1993 se platnost Smlouvy prodlužuje na dobu neurčitou s tím, že smlouva může být vypovězena písemným prohlášením jedné ze smluvních stran předaným druhé smluvní straně nejpozději 3 měsíce od navrhovaného ukončení platnosti Smlouvy.

Dáno v Praze dne 4. února 1993 ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a slovenském, přičemž oba texty mají stejnou platnost.

V souladu s článkem 3 Platební smlouvu mezi Českou republikou a Slovenskou republikou ze dne 4. února 1993 se Česká republika a Slovenská republika dohodly takto:

Veškeré vzájemné platby mezi právnickými osobami nebo fyzickými osobami - podnikateli, které mají trvalý pobyt nebo sídlo v České republice, a mezi právnickými nebo fyzickými osobami - podnikateli, které mají trvalý pobyt nebo sídlo v e Slovenské republice (dále jen "subjekty "), k úhradám vzájemných pohledávek a závazků těchto subjektů vzniklých před 8. únorem 1993 se provádějí formou zvláštního clearingového platebního styku.

Zúčtovací jednotkou tohoto zvláštního clearingového platebního styku mezi Českou republikou a Slovenskou.republikou (dále jen "smluvní strany") je zúčtovací koruna (dále jen "zúčtovací XCS").

Pro účely provádění tohoto protokolu se stanoví pevný kurs národních měn smluvních stran k zúčtovací XCS v poměru 1 XCS = i koruna česká = 1 slovenská koruna a současně pevný kurs zúčtovací XCS vůči ECU, shodný s kursem koruny československé k ECU, vyhlášeném Českou národní bankou a Národní bankou Slovenska ke dni S. února 1993.

Zúčtování plateb se provádí na české straně prostřednictvím České národní banky a na slovenské straně prostřednictvím Národní banky Slovenska. Česká národní banka a Národní banka Slovenska si otevřou pro tento účel vzájemné účty v zúčtovacích XCS vedené bez výloh a provizí.

Česká národní banka a Národní banka Slovenska uzavřou smlouvu o koordinaci a technickém zajištění platebního styku.

Saldo vzájemných účtů vedených eskou národní bankou a Národní bankou Slovenska podle článku 3 Protokolu se úročí sazbou 3 % p.a.

Saldo vzájemných účtů v zúčtovacích XCS vedených eskou národní bankou a Národní bankou Slovenska podle článku 3 Protokolu podle stavu ke dni 15. května 1993 včetně úroků a dále pak vždy po 3 měsících bude vyrovnáno dlužnickou stranou buď

a) v dohodnuté volně směnitelné měně, nebo

b) převedením na vzájemné účty v zúčtovacích ECU vedené eskou národní bankou a Národní bankou Slovenska podle článku 5 Platební smlouvy,

pokud se smluvní strany nedohodly jinak.

Pro účely vypořádání se použije kurs zúčtovací XCS vůči ECU stanovený v článku? tohoto protokolu, přičemž 1 ECU = 1 zúčtovací ECU.

Vlády smluvních stran vyhodnotí ke dni 15. srpna 1993 provádění tohoto protokolu a dohodnou další postup

U pohledávek splatných do 14. února 1993, které nebudou zúčtovány podle tohoto protokolu nebo budou zúčtovány v zúčtovacích ECU ve smyslu platební smlouvy, neuplatňují věřitelé vůči dlužníkům ani vůči bankám nárok na jakékoli sankce s těmto pohledávkami spojené ani nárok na náhradu škodu v souvislosti se zúčtováním těchto pohledávek.

Dáno v Praze dne 4. února 1993 ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém s slovenském, přičemž oba tento mají stejnou platnost.