Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Pavla Seifera na ministra dopravy Jana Stráského. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

POSLANEC

POSLANECKÉ SNĚMOVNY

PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY

V Praze dne 28. 6. 1995

POSLANECKÁ SNĚMOVNA PARLAMENT ČR

POSLANECKÝ KLUB ČSSD

Vážený pane ministře,

obracím se na Vás formou interpelace s dotazem, který se týká jen zdánlivě pouze jednoho města, případně regionu.

Jak jistě víte, při projektování trasy v přiblížení v Ostravsko-karvínské aglomeraci kornunikací R 48 hraje důležitou otázku obchvat města Frýdek - Místek. Jde o několik aspektů problému: co nejefektivnější spojení, co nejmenší náklady a co nejmenší zatížení životního prostředí. Pouze jednostranné posuzování celé problematiky, např. zohlednění zájmu jednoho podniku - např. pivovaru - může na dlouhou dobu, ne-li nenávratné, znehodnotit dobrý původní záměr.

Jako poslanec si Vám neodvažuji radit variantu, která by byla optimální, pouze bych Vás rád přesvědčil, že je účelné odpovědně posoudit i varianty další.

Z tohoto důvodu si Vám dovolím položit jedinou otázku: je pravda, že Vaše ministerstvo při trasování komunikace R 1/48 nezvážilo všechny možnosti vedení trati "severní" od města Frýdek - Místek ve směru Žukov - Těšín? A ještě otázka doplňující: je-li to pravda, tak proč?

V příloze si Vám dovoluji zaslat odbornou studii na základě, které jsem si dovolil Vás interpelovat.

R48 - ÚSEK: RYCHALTICE - ČESKÝ TĚŠÍN

NÁMĚT VARIANTNÍCH KORIDORŮ TRASY

v přiblížení k Ostravsko-karvinské aglomeraci

ÚVOD Poznámky ze studie severní alternativy obchvatu Frýdku - Místku

V roce 1994 zpracovala firma VIAPONT, na základě výsledku veřejné soutěže vyhlášené městem Frýdek-Místek (resp. jeho Útvarem hlavního architekta), dopravně-urbanistickou vyhledávací studii severní alternativy koridoru pro trasu R48 v obchvatu města. Vypsání soutěže a zadání studie bylo vyvoláno odporem veřejnosti v jižních okrajových částech města proti dlouhodobě sledované jižní trase obchvatu a nesouhlasem obce Staré Město, a bylo současně i správnou reakcí samosprávy města a ÚHA na zpochybnění tohoto záměru. (Poslední studie: Dopravoprojekt Ostrava v r. 1992).

Hlavním clem nové studie bylo tedy prověří průchodnost území severně města, resp. nalézt pro severní alternativu vhodný a akceptovatelný koridor, který by mohl posloužit k vzájemnému porovnání obou principiálních možností řešení obchvatu. Legitimním požadavkem zadavatele bylo soustředit pozornost především na dopravní a urbanistické vazby obchvatu k městu, s nadějí (ukázalo se, že nepříliš oprávněnou) dosáhnout významnějšího snížení dopravní zátěže na východo-západní centrální městské ose dnešního tahu silnice I/48. (V 80. letech vybudovaný dopravně komfortní čtyřpruh, který není v úseku Frýdek - Místek - Dobrá v délce cca 4,5 km ještě dokončen, vykazuje v maximu až 19.000 voz. /24 hod.)

Tomu a také finančním možnostem města odpovídala i formulace zadání a především vymezení úseku Rychaltice - Dobrá (prakticky body "A" a "B" v přiložené silniční mapě) zajišťujícího návaznost na rozestavěný úsek Příbor - Rychaltice a dosud výhledově uvažovaný koridor trasy v úseku Dobrá - Český Těšín.

Není účelem tohoto textu podrobně popsat postup studijních prací a vývoj názorů na danou problematiku - je to ostatně obsahem studie samé, ani hodnotit výsledek hlasování zastupitelstva města, které se na svém zasedání dne 29. 3. tr. rozhodlo pro jižní alternativní obchvatu. Zmíníme zde proto jen ta zjištěná fakta a souvislosti, které mají přímý vztah k podávanému námětu a z nichž tento námět prakticky vychází:

- Při hledání optimální polohy liniové stavby s funkční úrovní a významem, který je přisuzován budoucí silnici R48 (trasa mezinárodního významu - výhledové evropské propojení sever - jih, součást vnitrostátní silniční sítě nejvyšší kategorie, spolu s D47 jedna ze dvou nejdůležitějších komunikací regionu severovýchodní Moravy a Slezska), nelze ze souvislého tahu vytnout relativně krátký úsek, aniž bychom si nebyli vědomi hrozby zavádějících závěrů, k nimž takový postup může vést.

- V současné době prakticky každá obec v jejíž blízkosti je navrhována komunikace obdobného charakteru takový závěr vetuje.

- V přiložené mapě 1:50 000 jsou vyznačena rozhodující místa střetů základních (srovnávaných) variant, reprezentujících obě alternativy obchvatu, se zásadami ochrany a tvorby životního prostředí, nebo s chráněnými přírodními lokalitami. Popis stručných charakteristik těchto kritických míst je uveden v legendě, přehled základních údajů v přiložené tabulce.

- V zadání studie bylo dohodnuto, že pomocná metoda multikriteriálního hodnocení bude zpracována v II. etapě studijních prací a její výsledky pak promítnuty do závěrů studie. To se provedlo zapracováním tzv. severní subvarianty, vedené mimo zástavbu obce Sviadnov a přilehlé průmyslové podniky, která kromě průchodu rozvolněnou zástavbou tzv. slezského typu (max. 6 demolic RD proti min. 20 u jižní alternativy) nevykazuje žádné místo střetů ve smyslu předchozího bodu.

NÁMĚT

Část tahu I/48 mezi Rychalticemi a Českým Těšínem by, dle vládního usnesení č. 513 z 21. 9. 1994, měla být postupně dobudována v letech 1998 - 2005. V dosavadních koncepčních dokumentacích, včetně územního plánu VÚC Ostravské aglomerace, je trasa uvažována v poloze jižně odsunuté od stávající silnice T/48 a z přiložené mapy je dobře patrné, že vlastně nemá do koncového bodu nově vybudovaného hraničního přechodu v Českém Těšíně.

Základní myšlenka námětu je: Zpracováním vyhledávací studie koridoru (zahrnující krajinářské vyhodnocení a studijní dokumentaci vlivů na životní prostředí) vedeného v severněji vymezeném území ověřit možnost "napřímeni" trasy a současně tím získat srovnávací alternativu k doposud uvažované trase R48. Tím pro rozhodovací proces na koncepční úrovni vytvořit základní podmínky odpovídající současným metodám a postupům přípravy obdobných staveb, jak je dán platným legislativním rámcem.

ODŮVODNĚNÍ

Následující stručně formulované hlavní důvody vycházejí z poznatků a informací, které jsme získali při zpracovávání studie severního obchvatu Frýdku - Místku a ze zkušeností z přípravy obdobně významných staveb od r. 1990 - D47, RS2, R35, R43 a pod.

- Dosavadní koncepce tahu I/48 byla vytvářena za zcela odlišných hospodářsko-politických poměrů před 20 - 30 lety a vycházela (kromě minima financí) z teze o postačující hustotě silniční sítě našeho státu, kterou je třeba jen "vylepit" úpravami technických parametrů v kritických úsecích - homogenizační úpravy a tzv. velké opravy. Současný cíl vybudování moderní dopravní infrastruktury, zakotvený ve zmíněném vládním usnesení, vychází z diametrálně odlišného přístupu: Postupně realizovat zcela novou síť komunikací nejvyšší funkční úrovně (D a R), která vyhoví dopravním požadavkům otevřeného hospodářského života i ve středo-východní části Evropy. To samo je obecně dostatečným důvodem důsledného ověřování při přejímání koncepcí z minulých let.

- Trasa R48 je, spolu s D47, součástí evropského dopravního propojení sever - jih v prostoru Moravské brány. (Oba uvažované hraniční přechody - plánovaný Bohumín i realizovaný Český Těšín - jsou funkčně i významem do budoucna nesporné.) Současně tvoří právě úsek Příbor - Frýdek - Místek - Český Těšín druhou (jižní tangentu k celé aglomeraci, jejíž požadavky na automobilovou dopravu budou v důsledku restrukturalizace narůstat. (Na př. charakter dopravy Válcoven plechu F - M se již nyní výrazně přesouvá na kamionovou dopravu.) Z obou faktů vyplývá:

- dopravní význam a charakter připravované komunikace neobsahuje žádné důvody, aby byla trasována v těsné blízkosti menších obcí (Chlebovice, Dobrá, Dobratice, Tošanovice, Třanovice, Žukov). Pro dopravní vztahy v užším regionu podél severního úpatí Beskyd a pro vstupy do jejich území by měla sloužit stávající silnice I/48.

- naopak by nová silnice R48 měla menší obce míjet v dostatečném odstupu (problematika ŽP) a pouze k větším městům se tangenciálně přiblížit.

V souvislosti s předchozím pak severnější poloha R48 nabízí: - 4 vykazovací body pro severní okraj města Frýdek - Místek;

- průchod průmyslovým pásem území mezi Frýdkem - Místkem a Ostravou a tím krátké napojení zde soustředěných podniků na nejvyšší komunikační síť;

- spolu se silnicí I/56 komfortní propojení z vnitrozemí do jižní průmyslové oblasti Ostravy;

- možnost kratšího připojení Havířova a okolí na nadregionální síť - a to ve směru do vnitrozemí i do Polska a na Slovensko;

- severnější koridor R48 by mohl přispět i k řešení komplikovaného problému dopravního propojení ve směru Ostrava - Slovensko (souvisí s námětem jižní tangenty k aglomeraci);

- Ve vztahu k městu Frýdku - Místku, které je hospodářskou součástí celé aglomerace

- byť poněkud excentricky odsunutou od jejího jádra, by pak trasa R48 byla vedena v poloze severní tangenty. Spolu s vybudovanou čtyřpruhovou silnicí I/56 by byl vytvořen základní kříž nejvyšší kategorie komunikací navazující na optimální roštové soustavy komunikačních systémů Ostravy i Frýdku - Místku. Dotvořilo by se tím již založené schéma komunikačního roštu v aglomeraci, jako ověřený a funkční systém pro území takového charakteru.

- Z hlediska ochrany přírody a ŽP by námět mohl být přínosem:

- odsunem koridoru od neprůmyslové podhorské krajiny a naopak přiblížením k aglomeraci a tím i zkrácením cest; (nedošlo by ani k oddělení Frýdku - Místku od bližšího i vzdálenějšího přírodního zázemí jižně města);

- odstupem od menších obcí.

ZÁVĚR

Je nám známo, že trasa R48 dle původní koncepce byla převzata do územního plánu VÚC Ostravské aglomerace, v jehož rámci byla, na této nejvyšší koncepční úrovni, schválena vládou České republiky. Dále, podle nám dostupných informací, že pro její koridor nebylo dosud zpracováno posouzení vlivů na životní prostředí podle § 14 zákona č. 244/1992 Sb. týkajícího se posuzování koncepcí.

Myslíme si proto, že studijní doplnění ve smyslu našeho námětu je v daném případě nejen žádoucí pro ověření koncepce tak významné stavby, ale že je, ve smyslu výše uvedeného zákona, bude nutné stejně provést.

Samozřejmě jsme základní myšlenku námětu přednesli již v průběhu prací na studii severní varianty obchvatu Frýdku - Místku (již na vstupním jednání 1. 9. 1994 a znovu při závěrečném projednání 25. 11. 1994). Ohlasem byly jen dvě "zásadní" námitky:

- tato problematika není předmětem zpracované studie (což bylo věcně pravdivé);

- "nabourání" dlouhodobě sledované koncepce by mohlo přivodit ztrátu tempa přípravy akce a znehodnotit výsledky úsilí vynaloženého po řadu minulých let. Protože s druhou námitkou se z řady zde stručně zmíněných důvodů nemůžeme ztotožnit, dovolujeme si Vám tento námět předložit k posouzení s vírou, že jeho motiv, vedený snahou o pozitivní přispění projektantů k závažné problematice dopravních investic, shledáte oprávněným.

V Brně dne 10. dubna 1995

Rekapitulace tras obchvatu Frýdku -Místku

Silnice 148, úsek Rychaltice - Dobrá

Údaje jsou převzaty ze zpracovaných vyhledávacích studií severního a jižního obchvatu, veškeré údaje svou přesností odpovídají zpracovanému stupni dokumentace.