Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

(1) Vlastníku kulturní památky nebo nemovitosti v památkové rezervaci. může okresní "úřad na jeho žádost poskytnout finanční příspěvek. Finanční příspěvek lze poskytnout na zvýšené náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky nebo nemovitosti v památkové rezervaci.

(2) Finanční příspěvek může okresní úřad též poskytnout na úhradu nákladů spojených se záchranným archeologickým výzkumem.

(3) Finanční příspěvek na zachování, obnovu, využití, ochranu a zabezpečení proti odcizení nebo zabezpečení kulturní památky a na úhradu nákladů spojených se záchranným archeologickým výzkumem může poskytnout jejímu vlastníku ministerstvo kultury v rámci každoročně vyhlašovaných programů.

(4) Podrobnosti o poskytování finančních příspěvků stanoví ministerstvo kultury vyhláškou.

(1) Vyžaduje-li to ochrana nemovité kulturní památky nebo jejího prostředí, vymezí okresní úřad po vyjádření krajské organizace státní památkové péče ochranné pásmo.[ § 32 písm. c) a § 33 odst. 2 stavebního zákona. § 11 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu.] Okresní úřad po dohodě s dotčenými orgány státní správy může v ochranném pásmu omezit nebo zakázat určitou činnost nebo učinit jiná vhodná opatření.

(2) Je-li nezbytné k vytvoření ochranného pásma získat některé pozemky nebo stavby, popřípadě provést jejich odstranění a nedojde-. k dohodě s vlastníkem, lze pozemky a stavby vyvlastnit.[ § 108 odst. 2 písm. e) stavebního zákona.] Lze také nařídit nezbytné úpravy stavby, jiného zařízení nebo pozemku.

(3) Jde-li o ochranu nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny nebo jejich prostředí, vymezí obdobně okresní úřad ochranné pásmo na návrh ministerstva kultury po vyjádření ústřední organizace státní památkové péče.

(4) Vznikne-li vlastníku nebo uživateli pozemku, který není v národním majetku, majetková újma v důsledku opatření podle odstavců 1, 2 a 3, přísluší mu přiměřená náhrada, kterou poskytuje okresní úřad.

((5) Podrobnosti o vymezení ochranného pásma stanoví obecně závazný právní předpis.)

(5) Vymezení ochranného pásma oznámí orgán, který jej vymezil, ústřední organizaci státní památkové péče.

(1) Národní kulturní památku a nemovitou kulturní památku, popřípadě jejich součást (příslušenství) lze přemístit jen s předchozím souhlasem ministerstva kultury.

(2) Movitou kulturní památku lze z veřejně přístupného místa trvale přemístit jen s předchozím souhlasem okresního úřadu po vyjádření krajské organizace státní památkové péče.

(3) Orgán, který dal souhlas k přemístění kulturní památky podle odstavců 1 a 2, uvědomí o tom ústřední organizaci státní památkové péče.

(1) Vlastník kulturní památky je povinen umožnit osobám pověřeným orgány státní památkové péče vědecký výzkum kulturní památky, popřípadě pořízení její dokumentace. Jde-li o důležitý společenský zájem, je vlastník movité kulturní památky povinen kulturní památku přenechat především odborné organizaci k dočasnému užívání pro účely vědeckého výzkumu nebo pro účely výstavní na náklad toho, jemuž se kulturní památka přenechá k užívání.

(2) O podmínkách přenechání kulturní památky k dočasnému užívání rozhodne okresní úřad po vyjádření krajské organizace státní památkové péče, a jde-li o národní kulturní památku, ministerstvo kultury po vyjádření ústřední organizace státní památkové péče.)

(1) Vlastník kultu.r.ní památky je povinen umožnit osobám pověřeným orgány statní památkové: péče pořízení dokumentace kulturní památky, popřípadě její vědecký výzkum v rozsahu nezbytném pro výkon státní památkové péče. Nedojde-li k dohodě, určí povinnosti vlastníka a podmínky, za nichž mohou být práce provedeny, okresní úřad.

(2) Vlastník kulturní památky má právo na bezplatní poskytnutí jednoho výtisku dokumentace.

(3) Je-li vlastník kulturní památky prováděním prací podle odstavce 1 podstatně omezen v běžném užívání kulturní památky, má právo, aby mu příslušná organizace státní památkové péče poskytla přiměřenou jednorázovou náhradu. Vlastník může uplatnit právo u příslušné odborné organizace: státní památkové péče do šesti měsíců od ukončení prací podle odstavce 1. Nedojde-li k dohodě, rozhoduje o náhradě a její výši okresní úřad.

Kulturní památky ve vztahu k zahraničí

(1) Kulturní památku lze v zahraničí vystavovat, do zahraničí zapůjči nebo do zahraničí vyvézt pro jiné účely jen s předchozím souhlasem ministerstva kultury, a jde-li o národní kulturní památku, jen s předchozím souhlasem vlády České republiky.

(2) Věc, která vykazuj e znaky kulturní památky podle 2 odst. 1, lze trvale převézt ze zahraničí do České republiky jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu státu, z něhož má být dovezena, je-li zaručena vzájemnost. [Úmluva UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků z roku 1970 (vyhláška č.15/1980 Sb.).]

(3) Ustanovením odstavců 1 a 2 nejsou d)tčeny předpisy upravující hospodářské styky se zahraničím. [Zákon č. 142/1970 Sb., o devizovém hospodářství. Celní zákon č. 44/1974 Sb. Zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím.)]

(4) Podrobnosti o udílení souhlasu s vývozem kulturních památek do zahraničí stanoví obecně závazný právní předpis.)

(1) Kulturní památku nelze propustit do režimu vývozu za účelem jejího trvalého ponechání v zahraničí.

(2) Kulturní památku nebo její součást lze propustit do režimu vývozu za účelem jejího dočasného použití v zahraničí jen s předchozím souhlasem ministerstva kultury, a to na dobu nejdéle pěti let. Ministerstvo kultury může v rozhodnutí o předchozím souhlasu stanovit požadavky na ochranu kulturní. památky, zejména na způsob dopravy a výši pojištění.

(3) Za výpůjčky věcí., které vykazují znaky kulturní památky podle § 2 odst. 1 a jsou dováženy do režimu dočasného použití do České republiky, může vláda rozhodnout o převzetí státní záruky. Zárukou přejímá stát odpovědnost za škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci v případě:, že vypůjčitel není schopen vzniklou škodu uhradit.

(4) Věc, která vykazuje znaky kulturní památky podle § 2 odst. 1, lze propustit do.režimu volného běhu do České republiky jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu státu, z něhož má být dovezena [Úmluva UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků z roku 1970 (vyhláška č.15/1980 Sb.). (17) Zákon č. 142/1970 Sb., o devizovém hospodářství.].

(5) Celní orgány mají ohlašovací povinnost vůči zemně příslušnému okresnímu úřadu, v jehož území se celní správa nachází.

(6) Ustanovením odstavců 1 a 2 nejsou dotčeny předpisy upravující hospodářské styky se zahraničím [Devizový zákon č. 528/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon. Zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění pozdějších předpisů.].

(7) Podrobnosti o poskytování státní záruky a o udílení souhlasu s vývozem kulturních památek do zahraničí stanoví ministerstvo kultury vyhláškou.

(1) Archeologické výzkumy je oprávněn provádět Archeologický ústav Československé akademie věd (dále jen "Archeologický ústav").

(2) Ministerstvo kultury může v odůvodněných případech po dohodě s Československou akademií věd povolit provádění archeologických výzkumů vysokým školám, pokud je provádějí při plnění svých vědeckých nebo pedagogických úkolů, muzeím nebo jiným organizacím, které mají pro odborné provádění archeologických výzkumů potřebné předpoklady (dále jen "oprávněná organizace"). Opravná organizace uzavírá s Československou akademií věd dohodu o rozsahu a podmínkách provádění archeologických výzkumů.)

(1) Archeologické výzkumy je oprávněn provádět Archeologický ústav Akademie věd (dále jen "Archeologický ústav") nebo jiné právnické osoby, které mají pro provádění archeologických výzkumů povolení ministerstva kultury (dále jen "oprávněná organizace").

(2) Ministerstvo kultury může vydat povolení podle odstavce 1 právnické osobě, která zaměstnává pracovníky s vysokoškolským vzděláním v příslušném oboru a má technické zázemí, po vyjádření ústřední organizace státní památkové péče. Ministerstvo kultury může toto povolení odejmout, jestliže oprávněná organizace porušila podmínky, za kterých jí bylo uděleno.

(3) Oprávněná organizace je povinna oznámit Archeologickému ústavu zahájení. archeologických výzkumů a podat mu o jejich výsledcích zprávu. Jde-li o archeologické výzkumy na území prohlášeném za kulturní památku, národní kulturní památku, památkovou rezervaci nebo památkovou zónu, Archeologický ústav a oprávněné organizace oznámí zahájení archeologických výzkumů ústřední organizaci státní památkové péče, které podají též zprávu o jejich výsledcích.

((4) Ministerstvo kultury po dohodě s Československou akademií věd může odejmout povolení k provádění archeologických výzkumů oprávněné organizaci, která porušila podmínky, za kterých jí bylo povolení uděleno.)

(1) Archeologický ústav a oprávněné organizace jsou povinny před zahájením archeologických výzkumů uzavřít dohodu s vlastníkem (správcem, uživatelem) nemovitosti, na které se mají archeologické výzkumy provádět, o podmínkách archeologických výzkumů na nemovitosti. Nedojde-li k dohodě, rozhodne okresní úřad o povinnostech vlastníka (správce, uživatele) nemovitostí strpět provedení archeologických výzkumů a o podmínkách, za nichž archeologické výzkumy mohou být provedeny.

((2) Má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizací provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Je-li stavebníkem právnická osoba nebo fyzická osoba, při jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, hradí náklady záchranného archeologického výzkumu tento stavebník; jinak hradí náklady organizace provádějící archeologický výzkum.)

(2) Má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu nebo oprávněné organizaci a umožnit jim provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Náklady záchranného archeologického výzkumu hradí stavebník. Stavebníkům kteří nejsou podnikateli podle zvláštního předpisu [17a) § 2 zákona č.513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.], může být přiznán příspěvek podle tohoto zákona.

(1) Archeologickým nálezem je věc (soubor věcí), která je dokladem nebo pozůstatkem života člověka a jeho činnosti od počátku jeho vývoje do novověku a zachovala se zpravidla pod zemí.

(2) D archeologickém nálezu, který nebyl učiněn při provádění archeologických výzkumů, musí být učiněno oznámení Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu buď přímo nebo prostřednictvím místního národního výboru. Oznámení o archeologickém nálezu je povinen učinit nálezce nebo osoba odpovědná za provádění prací, při nichž došlo k archeologickému nálezu, a to nejpozději druhého dne po archeologickém nálezu nebo potom, kdy se o archeologickém nálezu dověděl.

(3) Archeologický nález i naleziště musí být ponechány beze změn až do prohlídky Archeologickým ústavem nebo muzeem, nejméně však po dobu pěti pracovních dnů po učiněném oznámení. Archeologický ústav nebo oprávněná organizace učiní na nalezišti všechna opatření nezbytná pro okamžitou záchranu archeologického nálezu, zejména před jeho poškozením, zničením nebo odcizením.

(4) Jde-li o archeologický nález uvedený v odstavci 2, má nálezce právo na odměnu, kterou mu poskytne okresní úřad, a to do výše ceny materiálu; je-li archeologický nález zhotoven z drahých kovů nebo jiných cenných materiálů, v ostatních případech až do výše deseti procent kulturně historické hodnoty archeologického nálezu určené na základě odborného posudku. Nálezce má právo na náhradu nutných nákladů, které mu vznikly v souvislosti s archeologickým nálezem. D náhradě rozhodne a náhradu poskytne okresní úřad. Podrobnosti o podmínkách pro poskytování odměny a náhrady nálezci stanoví obecně závazný právní předpis.

(5) U nemovitých archeologických nálezů prohlášených za kulturní památky určí okresní úřad organizaci, která bude zabezpečovat péče o ně. Jsou-li tyto archeologické nálezy na nemovitostech v národním majetku, určí tuto organizaci v dohodě s orgánem nadřízeným organizaci, která nemovitost spravuje nebo užívá. Je-li nemovitý nález prohlášený za kulturní památku v územních obvodech několika okresních úřadů, určí organizaci pro zabezpečení péče o kulturní památku tyto okresní úřady ve vzájemné dohodě.

(6) Veškeré movité archeologické nálezy jsou národním majetkem a ukládají se zpravidla do muzeí.

(7) O archeologických nálezech, k nimž dojde v souvislosti s přípravou nebo prováděním stavby, platí zvláštní předpisy. [18) § 127 stavebního zákona.])

(1) Archeologickým nálezem je věc (soubor věcí), která je dokladem nebo pozůstatkem života člověka a jeho činnosti, zachovala se zpravidla pod zemí a může být zkoumána pouze archeologickými metodami.

(2) Archeologické naleziště je území vykazující archeologické nálezy.

(3) O archeologickém nálezu, který nebyl učiněn při prováděni archeologických výzkumů, musí být učiněno oznámení Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu buď přímo, nebo prostřednictvím obce. Oznámení o archeologickém nálezu je povinen učinit nálezce nebo osoba odpovědná za provádění prací., při nichž došlo k archeologickému nálezu, a to nejpozději. následujícího pracovního dne po archeologickém nálezu nebo potom, kdy se o archeologickém nálezu dozvěděl.

(4) Archeologický nález i místo nálezu musí. být ponechány beze změny až do prohlídky Archeologickým ústavem nebo oprávněnou organizací, nejméně však po dobu pěti pracovních dnů po učiněném oznámení. Archeologický ústav nebo oprávněná organizace učiní. na místě nálezu všechna opatření nezbytná pro okamžitou záchranu archeologického nálezu, zejména před jeho poškozením, zničením nebo odcizením.

(5) Jde-li o archeologický nález uvedený v odstavci 3, má nálezce právo na odměnu, kterou mu poskytne okresní úřad, a to ve výš.i. deseti procent ceny archeologického nálezu stanovené soudní.m znalcem, minimálně však do výše ceny materiálu, z kterého je archeologický nález zhotoven. Nálezce má právo na náhradu nutných nákladů, které mu vznikly v souvislostí s archeologickým nálezem. O náhradě rozhodne a náhradu poskytne okresní úřad. Podrobnosti o podmínkách pro poskytování odměny a náhrady nálezci stanoví ministerstvo kultury vyhláškou.

(6) Veškeré movité archeologické nálezy se zpravidla ukládají do muzeí.

(7) O archeologických nálezech, k nimž dojde v souvislosti s přípravou nebo prováděním stavby, platí zvláštní předpisy. [18) § 127 stavebního zákona.]

(1) Při provádění archeologických výzkumů jsou Archeologický ústav a oprávněné organizace povinny dbát zájmů chráněných zvláštními předpisy, spolupracovat s orgány zabezpečujícími ochranu těchto zájmů a co nejvíce chránit práva a oprávněné zájmy vlastníků (správců, uživatelů) nemovitostí, popřípadě jiného majetku.

(2) Je-li vlastník (správce, uživatel) nemovitosti nebo jiného majetku prováděním archeologického výzkumu nebo opatřením na ochranu archeologického nálezu podstatně omezen v běžném užívání nemovitosti nebo jiného majetku, má právo, aby mu Archeologický ústav nebo oprávněná organizace poskytly přiměřenou jednorázovou náhradu. Po ukončení prací jsou Archeologický ústav nebo oprávněná organizace povinny uvést nemovitost nebo jiný majetek do předešlého stavu. Není-li to možné nebo hospodářsky účelné, má vlastník (správce, uživatel) nemovitosti nebo jiného majetku právo na peněžitou náhradu.

(3) Právo na náhradu za majetkovou újmu podle odstavce 2 je třeba uplatnit u Archeologického ústavu nebo u oprávněné organizace do šesti měsíců od ukončení archeologického výzkumu nebo od ukončení opatření na ochranu archeologického nálezu, jinak právo zaniká. Nedojde-li k dohodě, rozhoduje o náhradě a její výši okresní úřad.

(1) Státní památkovou péči vykonávají orgány státní památkové péče, jimiž jsou ministerstvo kultury, okresní, městské a obecní úřady.

(2) Ministerstvu kultury je podřízena ústřední organizace státní památkové péče.

(3) Orgány státní památkové péče ve spolupráci s ostatními orgány státní správy a za odborné pomoci organizací státní památkové péče, vědeckých, uměleckých a dalších odborných organizací a ústavů dbají, aby se státní památková péče zabezpečovala plánovitě, komplexní diferencovaně a v souladu s dlouhodobou koncepci jejího rozvoje.)

(1) Orgány státní památkové péče jsou ministerstvo kultury, okresní úřady a Kancelář prezidenta republiky.

(2) Ministerstvo kultury zřizuje jako právnické osoby ústřední organizaci státní památkové péče a odborné organizace státní památkové péče; jejich statutární orgány jmenuje a odvolává ministr kultury.

(3) Seznam odborných organizací státní památkové péče a území, ve kterých působí, uveřejní ministerstvo kultury ve Sbírce zákonů^1a).

(1) Ministerstvo kultury je ústředním orgánem státní správy pro kulturní památky v České republice.

(2) Ministerstvo kultury

a) zpracovává prognózy, koncepce a návrhy dlouhodobých výhledů rozvoje státní památkové péče,

b) koordinuje sestavování jednotného programu komplexní péče o kulturní památky a vytváří pro ni všestranné podmínky, posuzuje návrhy dlouhodobých, střednědobých a prováděcích plánů obnovy kulturních památek,

c) řídí kulturně výchovné využívání národních kulturních památek a usměrňuje kulturně výchovné využívání ostatních kulturních památek v souladu se zájmy státní kulturní politiky,

d) koordinuje vědeckovýzkumnou činnost v oboru státní památkové péče,

e) zřizuje jako svůj odborný poradní orgán vědeckou radu pro státní památkovou péči,

f) spolupracuje s ministerstvem školství České republiky při výchově kádrů v oboru státní památkové péče a pečuje o jejich další vzdělávání,

g) zabezpečuje mezinárodní spolupráci v oboru státní památkové péče,

h) vydává statut ústřední organizace státní památkové péče,

i) vydává vzorový organizační řád pro krajské organizace státní památkové péče,

j) plní další úkoly stanovené mu tímto zákonem.)

Ministerstvo kultury

a) zpracovává prognózy, koncepce a návrhy dlouhodobých výhledů státní památkové péče,

b) sestavuje a každoročně vyhlašuje programy péče o kulturní památky,

c) koordinuje vědeckovýzkumnou činnost v oboru státní památkové péče,

d) zřizuje jako svůj odborný poradní orgán vědeckou radu pro státní památkovou péči,

e) spolupracuje s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy při výchově odborníků v oboru státní památkové péče a pečuje o jejich další vzdělávání,

f) zabezpečuje mezinárodní spolupráci v oboru státní památkové péče,

g) plní další úkoly stanovené mu tímto zákonem,

h) rozhoduje o odvolání. proti rozhodnutí Kanceláře: prezidenta republiky na úseku státní památkové péče.

(1) Ministerstvo kultury zřizuje památkovou inspekci jako svůj specializovaný kontrolní orgán v oboru státní památkové péče. Hlavním posláním památkové inspekce je vykonávat ústřední dozor nad dodržováním tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení.

(2) Památková inspekce plní zejména tyto úkoly:

a) dozírá, jak je zabezpečována komplexní péče o kulturní památky,

b) dozírá, jak jsou dodržována rozhodnutí orgánů státní. památkové péče k zajištění péče o kulturní památky a jak vlastníci (správci, uživatelé) kulturních památek plní stanovené povinnosti,

c) na základě poznatků získaných při výkonu dozoru provádí rozbor stavu státní památkové péče a navrhuje opatření k jejímu prohloubení.

((3) Památková inspekce při plnění svých úkolů spolupracuje s okresními úřady, s orgány lidové kontroly, s ostatními státními orgány a s organizacemi státní památkové péče a opírá se o jejich pomoc.

(4) Zjistí-li památková inspekce nedostatky v péči o kulturní památky, navrhne příslušnému orgánu státní památkové péče opatření k odstranění zjištěných nedostatků, popřípadě uložení důtky nebo pokuty, a dožírá, aby se uložená opatřeni řádně plnila.)

(3) Odborné organizace a ústřední organizace státní památkové péče poskytují památkové inspekci k její činnost.i. potřebné podklady.

(4) Zjistí-li památková inspekce nedostatky v péčí. o kulturní památky, navrhne příslušnému orgánu stá.tni památkové péče, případně i stavebnímu úřadu, opatření k odstranění zjištěných nedostatků, případně uložení pokuty. Tyto orgány jsou povinny podat památkové inspekci zprávu o přijatých opatřeních do 30 dnů, nestanoví-li památková inspekce jinak.

((5) Podrobnosti o úkolech a oprávněních památkové inspekce stanoví obecně závazný právní předpis.)

(1) Okresní úřad řídí a organizuje státní památkovou péči v okrese v souladu.s krajskou koncepci rozvoje státní památkové péče.

(2) Okresní úřad

a) podílí se na zpracování krajské koncepce rozvoje státní památkové péče a na zpracování střednědobých a prováděcích plánů obnovy kulturních památek,

b) zabezpečuje předpoklady pro komplexní péči o kulturní památky,

c) řídí péči o kulturní památky zajišťovanou v působnosti místních a městských národních výborů,

d) vykonává státní správu na úseku státní památkové péče, pokud podle tohoto zákona není příslušný jiný orgán státní památkové péče,

e) zřizuje podle potřeby organizace nebo zařízení pro obnovu nemovitých kulturních památek,[ § 21 zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 31/1983 Sb.).]

f) vykonává státní stavební dohled při obnově kulturních památek z hlediska památkové péče [§ 99 písm. b) a § 102 odst. 5 stavebního zákona.)]

g) dozírá v rozsahu své působnosti na dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení,

h) plní další úkoly stanovené mu tímto zákonem.

(3) Okresní úřad se při plnění svých úkolů opírá o odbornou pomoc krajské organizace státní památkové péče.)

Okresní úřad vykonává

a) státní správu na úseku státní památkové péče, pokud podle tohoto zákona není příslušný jiný orgán památkové péče

b) státní stavební dohled na nemovitostech, které jsou kulturními památkami

(1) Obecní úřad pečuje o kulturní památky v místě a kontroluje, jak vlastníci kulturních památek plní povinnosti uložené jim tímto zákonem. Obecní úřad vychází přitom z odborných vyjádření krajské organizace státní památkové péče.

(2) Městský úřad může podle místních podmínek po projednání s okresním úřadem zřídit organizaci nebo zařízení pro obnovu kulturních památek.)

Kancelář prezidenta republiky vykonává v prvním stupni státní správu na úseku státní památkové péče v chráněné oblasti Pražského hradu [Vládní nařízení č. 55/1954 Sb. o chráněné oblasti, Pražského hradu.] a v národní kulturní památce: Pražský hrad [Usnesení vlády Československé socialistické republiky ze dne 30. března 1962 č. 251.].

((1) Okresní, městské a obecní úřady zřizují podle potřeby pro všestranné posuzování a koordinaci úkolů státní památkové péče komise státní památkové péče jako pracovní komise.[§ 65 zákona o národních výborech.]

((2))(1) Okresní úřad jmenuje po vyjádření krajské organizace státní památkové péče z řad občanů okresního konzervátora státní památkové péče (dále jen "okresní konzervátor") jako dobrovolného pracovníka. Okresní konzervátor je členem okresní. komise státní památkové péče, je-li tato komise zřízena.

((3))(2) Úkolem okresního konzervátora je soustavně sledovat stav kulturních památek v okrese, podávat okresnímu úřadu zprávy o jejich stavu, péči o ně a jejich využití, navrhovat okresnímu úřadu potřebná opatření a napomáhat propagaci kulturních památek a státní památkové péče mezi občany a zejména mezi mládeží.

((4))(3) Na návrh okresního konzervátora může okresní úřad pověřit pro určitý vymezený územní obvod dobrovolné pracovníky funkcí zpravodaje státní památkové péče (dále jen "zpravodaj"), kteří spolupracují s okresním konzervátorem při plnění. jeho úkolů.

((5))(4) Činnost okresního konzervátora a zpravodaje řídí okresní úřad. Odbornou pomoc mu přitom poskytuje krajská organizace státní památkové péče.

((6))(5) Podrobnosti o úkolech okresních konzervátorů a zpravodajů stanoví obecně závazný právní předpis.

(1) Ústřední organizace státní památkové péče je organizace pro výkon a koordinaci veškeré odborné činnosti v oboru státní památkové péče k zabezpečení jednoty kulturně politických záměrů a ideově metodických, ekonomických a technických hledisek, jakož i perspektivního rozvoje státní památkové péče.

(2) Ústřední organizace státní památkové péče

a) zpracovává rozbory stavu a vývoje státní památkové péče, podklady pro prognózy, koncepce a dlouhodobé výhledy rozvoje státní památkové péče,

b) organizuje, koordinuje a práci vědeckovýzkumné úkoly státní památkové péče, rozpracovává teorii a metodologii státní památkové péče a metodiku společenského uplatnění kulturních památek,

c) plní úkoly ústředního odborně metodického, dokumentačního a informačního pracoviště pro úsek státní památkové péče,

d) vede ústřední seznam kulturních památek,

e) připravuje odborné podklady pro ministerstvo kultury, zejména pro prohlášení věcí za kulturní památky,

f) poskytuj e metodickou pomoc krajským organizacím státní památkové péče,

g) zabezpečuje odborný dohled nad prováděním komplexní péče o kulturní památky a nad jejich soustavným využíváním

h) zabezpečuje projektově "stavebně restaurátorské a restaurátorské práce při obnově vybraných kulturních památek,

i) zabezpečuje další vzdělávání pracovníků v oboru státní památkové péče,

j) plní další úkoly na úseku státní památkové péče, kterými ji pověří ministerstvo kultury.)

(1) Ústřední organizace státní památkové péče je organizace pro výkon a koordinaci veškeré odborné činností v oboru státní památkové péče a je řízena ministerstvem kultury.

(2) Ústřední organizace státní památkové péče

a) organizuje, koordinuje a plní vědeckovýzkumné úkoly státní památkové péče,

b) plní úkoly ústředního odborně metodického, dokumentačního a informačního pracoviště pro úsek státní památkové péče,

c) vede ústřední seznam kulturních památek,

d) připravuje odborné podklady pro ministerstvo kultury, zejména pro prohlášení věcí za kulturní památky, pro udělení povolení k restaurování a pro udělení povolení k provádění archeologických výzkumů,

e) poskytuje metodickou pomoc odborným organizacím státní. památkové péče,

f) zabezpečuje další vzdělávání pracovníků v oboru státní památkové péče,

g) plní úkoly odborné organizace státní památkové péče podle § 33 tohoto zákona, jestliže ji ministerstvo kultury plněním těchto úkolů pověří a uveřejní-li ji v seznamu odborných organizací státní památkové péče podle § 25 odst.3 tohoto zákona,

h) plní další úkoly na úseku státní památkové péče, kterými ji pověří ministerstvo kultury, nejde-li o plnění úkolů státní správy.

(1) Krajská organizace státní památkové péče ale organizací pro výkon a koordinaci odborných činností na úseku státní památkové péče v kraji.

(2) Kraj ská organizace státní památkové péče

a) zpracovává odborné podklady pro ministerstvo kultury a podle jeho pokynů i pro okresní úřady,

b) zpracovává odborné podklady pro prognózy, koncepce a dlouhodobé výhledy rozvoje státní památkové péče,

c) zpracovává jednotné programy komplexní péče o kulturní památky,

d) podílí se na plnění vědeckovýzkumných úkolů státní památkové péče,

e) plní úkoly odborně metodického, dokumentačního a informačního pracoviště pro úsek státní památkové péče v kraji,

f) eviduje kulturní památky v kraji,

g) poskytuje odbornou pomoc vlastníkům kulturních památek při zajišťování péče o kulturní památky, zpracovává odborná vyjádření k provádění obnovy kulturních památek, k podstatným změnám jejich využít a jejich vnějšího prostředí,

h) vykonává odborný dohled nad prováděním komplexní péče o kulturní památky a dává návrhy na odstranění zjištěných závad orgánům státní památkové péče,

i) zabezpečuje průzkum, výzkum a dokumentaci kulturních památek,

j) sleduje kulturně výchovné využití kulturních památek a jejich propagaci a zabezpečuje všestrannou péči o kulturně výchovné využít a zpřístupnění kulturních památek ve vlastní správě,

k) poskytuje odbornou pomoc okresním, městským a obecním úřadům při provádění státní památkové péče a okresním úřadům kromě toho též při metodickém řízení činnosti okresních konzervátorů a zpravodajů,

l) vykonává funkci investora při obnově vybraných kulturních památek v kraji,

m) zabezpečuje projektové, stavebně restaurátorské a restaurátorské práce při obnově kulturních památek,

n) plní další úkoly na úseku státní památkové péče, kterýmž ji pověří krajský národní výbor.)