Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

České národní rady č 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, se změnami a doplňky provedenými zákonem České národní rady č. 590/1992 Sb., zákonem České národní rady č. 26/1993 Sb., zákonem č. 326/1993 Sb., zákonem č. 40/1994 Sb. zákonem č. 33/1995 Sb., zákonem č. 118/1995 Sb. a zákonem č. 160/1995 Sb. (úplné znění),

(Vyměňte prosím za úplné znění zákona ČNR č. 186/1992 Sb., které bylo přiloženo k tisku č. 1931)

České národní rady č 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, se změnami a doplňky provedenými zákonem České národní rady č. 590/1992 Sb., zákonem České národní rady č. 26/1993 Sb., zákonem č. 326/1993 Sb., zákonem č. 40/1994 Sb. zákonem č. 33/1995 Sb., zákonem č. 118/1995 Sb. a zákonem č. 160/1995 Sb. (úplné znění),

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Tento zákon upravuje služební poměr příslušníků Policie České republiky (dále jen "služební poměr").

(1) Příslušníci Policie České republiky (dále jen "policista") jsou v služebním poměru k Policii České republiky (dále jen "policie").

(2) Jménem Policie jedná a rozhoduje ve věcech služební.ho poměru podle tohoto zákona ministr vnitra České republiky (dále jen "ministr") a v.rozsahu jím stanoveném další funkcionáři (dále jen "služební funkcionář"); rozsah, v němž jedná jménem policie ředitel útvaru ochranné služby, který zajišťuje ochranu prezidenta České republiky a ochranu objektů, v nichž pobývá prezident České republiky, stanoví ministr se souhlasem prezidenta České republiky.

(3) Služební funkcionář jsou oprávněni v rozsahu své pravomoci ukládá Podřízený policistům služební úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich činnost a vydávat k tomuto účelu rozkazy a pokyny.

Do služebního poměru může být přijat občan České republiky starší 18 let, který

a) je bezúhonný

b) splňuje kvalifikační předpoklady stanovené pro výkon funkce do které má být ustanoven; výjimku lze učinit pouze na základě rozhodnutí ministra,

c) je fyzicky, zdravotně a duševně způsobilý pro výkon služby,

d) vykonal základní nebo náhradní vojenskou službu, pokud podléhá branné povinnosti,

e) úspěšně absolvoval přijímací řízení.)

(1) Do služebního poměru může byt přijat občan České republiky, který je starší 18 let a

a) písemně požádá o přijetí,

b) je bezúhonný; tato podmínka není splněna v případě odsouzení pro úmyslný trestný čin nebo pokud se podle zákona na pachatele nehledí jako by nebyl odsouzen,

c) splňuje stupeň vzdělání stanovený pro výkon funkce, do níž má být ustanoven nebo jmenován; výjimku lze udělit ve zvlášť odůvodněných případech pouze rozhodnutím ministra.

d) je zdravotně způsobilý pro výkon služby policisty a splňuje pracovně-psychologická kritéria pro výkon funkce.

e) vykonal základní nebo náhradní vojenskou službu pokud podléhal služební povinnosti. [§ 20 odst. 1 zákona č 92/1949 Sb., branný zákon ve znění pozdějších předpisů.]

(2) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou podrobnosti o posuzování zdravotní způsobilosti pro výkon služby policisty a pracovně-psychologická kritéria pro výkon funkcí v policii.

(1) Přijímací řízení je zahájeno doručením písemné žádosti občana.

(2) V přijímacím řízení služební funkcionář zejména ověří, zda občan, který se uchází o přijetí do služebního poměru, splňuje podmínky stanovené v § 3, a shromáždí k tomu potřebné podklady.

(3) Služební funkcionář je povinen seznámit občana, který se uchází o přijetí do služebního poměru, se základními povinnostmi vyplývajícími ze.služebního poměru, zejména s podmínkami služby, a s hmotným zabezpečením. (,a předat mu o těchto skutečnostech písemnou informaci..)

(4) Občan, který se uchází o přijetí do služebního poměru, musí být o výsledku přijímacího řízení písemně vyrozuměn (bezodkladně po rozhodnutí o jeho žádosti), nejdéle (však) do šesti měsíců ode dne, kdy doručil žádost o přijetí do služebního poměru.

(5) Ministerstvo vnitra České republiky (dále jen "ministerstvo") stanoví (obecně závazným právním předpisem) podrobnosti vyhláškou o přijímacím řízení do služebního poměru.

(1) Služební poměr se zakládá rozhodnutím služebního funkcionáře. Rozhodnutí o přijetí do služebního poměru musí obsahovat

a) den vzniku služebního poměru,

b) funkci, do které je ustanoven nebo jmenován, a místo služebního působiště,

c) hodnost, do které je jmenován,

(d) výši funkčního platu, popřípadě příplatků,)

d) délku zkušební doby, jestliže je stanovena,

e) den skončení služebního poměru, jde-li o služební poměr na dobu určitou.

((2) Služební poměr vzniká dnem určeným v rozhodnutí o přijetí do služebního poměru.

(3) Služební poměr nevznikne, jestliže občan nenastoupí bez závažného důvodu službu v den určený v rozhodnutí o přijetí do služebního poměru.)

(2) Služební poměr se zakládá na dobu neurčitou. Na dobu určitou se služební poměr zakládá jen stanoví-li tak zvláštní zákon. [Zákon č 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů.]

(3) Služební poměr vzniká dnem určeným v rozhodnutí o přijetí do služebního poměru.

(4) Služební poměr nevznikne, jestliže občan nenastoupí bez závažného důvodu službu v den urče v rozhodnutí o přijetí do služebního poměru a do týdne od tohoto dne neuvědomí o závažném důvodu služebního funkcionáře.

(1) Policista skládá při nástupu do služby služební přísahu.

(2) Služební přísaha zní:

"Slibuji, že budu čestným, statečným a ukázněným příslušníkem Policie České republiky. Své síly a schopnosti vynaložím ve prospěch společností tak, abych chránil práva občanů, veřejný pořádek a bezpečnost a ústavní zřízení České republiky, a ti s nasazením vlastního života. Pří plnění svých služebních povinností se budu vždy řídit ústavou a zákony a v soulad s nimi i rozkazy a pokyny svých nadřízených. Tak přísahám.".

(3) Odmítne-li policista složit služební přísahu, skončí jeho služební poměr dnem, kdy k odmítnutí došlo.

(1) Zkušební doba může být stanovena nejdéle na 12 měsíců.

(2) Stanovenou zkušební dobu může služební funkcionář se souhlasem policisty zkrátit, dosahuje-li policista v průběhu zkušební doby velmi dobrých výsledků při výkonu služby; toto zkrácení však nesmí překročit polovinu stanovené zkušební doby.

(3) Ve zkušební době nesmí být policista za řazen do samostatného výkonu služby bezpečnostní povahy.)

(1) Při přijetí do služebního poměru může být stanovena zkušební doba, nejvýše však v délce 12 měsíců. Stanovená zkušební doba nemůže být dodatečně prodlužována.

(2) Stanovenou zkušební dobu může služební funkcionář se souhlasem policisty zkrátit.

(3) Nemohl-li policista konat službu ve zkušební době pro překážky ve službě, započítává se mu do zkušební doby pouze doba, po kterou nemohl službu konat pro nemoc nebo úraz, nejvýš však v rozsahu deseti dnů.

(1) Stanoví se tyto hodnosti policistů

a) praporčické: rotný, strážmistr, nadstrážmistr, podpraporčík, praporčík, nadpraporčík,

b) důstojnické: podporučík, poručík, nadporučík, kapitán, major, podplukovník, plukovník,

c) generálské: generálmajor, generálporučík, generálplukovník.

(2) Doba výsluhy let v hodnosti činí

a) u praporčických hodností

b) u důstojnických hodností.

(3) U hodností nadpraporčík, plukovník a u hodností generálských se doba výsluhy let v hodnosti nestanoví.

(4) Do doby výsluhy let v hodnosti se započítává doba trvání služebního poměru, kromě doby

a) zproštění výkonu služby, jestliže skončí. propuštěním policisty podle § 106 odst. 1 písm. d) nebo e) nebo § 106 odst. 2 písm. b) nebo c) nebo ztrátou hodnosti.

b) výkonu vazby, jestliže trestní stíhání nebylo zastaveno, nebo neskončilo pravomocným zprošťujícím rozsudkem,

c) služebního volna bez nároku na služební příjem trvajícího nepřetržitě alespoň jeden měsíc s výjimkou doby, po kterou byl policista dlouhodobě uvolněn k výkonu funkce v odborových orgánech,

d) další mateřské dovolené,

e) dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, po kterou policista nemá nárok na služební příjem v nemoci nebo nemocenské [20 odst. 1 zákona č. 32/1957 Sb.. o nemocenské péči v ozbrojených silách ve znění-zákona č. 180990 Sb.]

(1) Při přijetí do služebního poměru je policista jmenován do hodnosti. rotného; má-li úplné střední nebo úplné střední. odborné nebo vyšší odborné vzdělání (dále jen "úplné střední vzdělání"), je jmenován do hodnosti strážmistra, a má-li vysokoškolské vzdělání, do hodnosti podporučíka.

(2) Po uplynutí zkušební doby je policista povýšen do hodnosti strážmistra a má-li úplné střední vzdělání, do hodnosti nadstrážmistra; má-li vysokoškolské vzdělání, je povýšen nebo jmenován do hodnosti poručíka.)

(1) Při přijetí do služebního poměru je policista jmenován do hodnosti rotného Má-li úplné, střední nebo úplné střední odborné nebo vyšší odborné vzdělání [Zákon č. 29 1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.] (dále jen "úplné střední vzdělání") je jmenován do hodnosti strážmistra.

(2) Policista, který má obsahově ucelenou část vysokoškolského vzdělání, [§ 21 zákona č. 172 1990 Sb.] je při přijetí do služebního poměru jmenován do hodnosti podporučíka.

(3) Policista, která má vysokoškolské vzdělání [§ 19 zákona č. 172/1990 Sb.] je při přijetí do služebního poměru jmenován do hodnosti poručíka. Pokud před přijetím do služebního poměru vykonával po stanovenou dobu odbornou vysokoškolskou praxi, pro kterou jsou potřebné znalosti stejného nebo obdobného zaměření jako pra výkon funkce. do niž je ustanovován nebo jmenován, je jmenován do hodnosti nadporučíka nebo do hodnosti vyšší, nejvýše však do hodnosti, která je stanovena pro funkci do které je ustanovován nebo jmenován.

(4) Doba výkonu odborné vysokoškolské praxe činí pro jmenování do hodnosti:

(5) Policista, který již byl ve služebním poměru k ozbrojenému sboru, ozbrojené službě nebo ozbrojeným silám, je při přijetí do služebního poměru jmenován do hodnosti, které dosáhl v den skončení služebního poměru k ozbrojenému sboru, ozbrojené službě nebo ozbrojeným silám, pokud taková hodnost podle tohoto zákona existuje, popřípadě do hodnosti stejné úrovně. Je-li to pro policistu výhodnější, lze jej jmenovat do hodnosti podle odstavce 1 až 4.

(1) Policista má nárok na povýšení do vyšší hodnosti, splňuje-li současně tyto podmínky:

a) je ustanoven nebo jmenován ve funkci, pro kterou je stanovena vyšší hodnost, než kterou skutečně má, (a dosahuje dobrých výsledků ve výkonu služby) a to nejvýše do hodnosti nadpraporčíka, dosáhl-li úplného středního vzděláni, nebo nejvýše do hodnosti plukovníka, dosáhl-li vysokoškolského vzdělání nebo jeho obsahově ucelené části,

b) od jeho posledního povýšení uplynula stanovená doba výsluhy let v hodnosti,

(c) splňuje kvalifikační předpoklady stanovené pro vykonávanou funkci nebo hodnost.)

((2) Policista v praporčické hodnosti má nárok na

a) povýšení do vyšší praporčické hodnosti, dosáhl-li po skončení zkušební doby úplného středního vzdělání,

b) jmenovkyní do hodnosti podporučíka, jestliže na úplné střední vzdělání a po stanovenou dobu úspěšně vykonávat funkci, pro kterou je stanovena důstojnická hodnost,

c) jmenování do hodnosti poručíka, dosáhl-li po skončení zkušební doby vysokoškolského vzdělání.)

(2) Policista v praporčické hodnosti má nárok na

a) povýšeni do vyšší praporčické hodnosti dosáhl-li úplného středního vzdělání [Zákon č. 29 1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.]

b) jmenování do hodnosti poručíka dosáhl-li obsahově ucelené části vysokoškolského vzdělání. [§ 21 zákona č. 172 1990 Sb.]

c) jmenování do hodnosti nadporučíka dosáhl-li vysokoškolského vzdělání. [§ 19 zákona č. 172/1990 Sb.]

Do praporčických a důstojnických hodností jmenují a povyšují služební funkcionáři. Návrh na jmenování a povyšováni policistů do generálských hodností podává prezidentu České republiky vláda České republiky.

Ministr může povýšit nebo jmenovat do důstojnické hodnost in memoriam policistu, který zahynul při plnění služebních povinností.

a) podmínky, za nichž mohou být policisté, kteří dosáhli vysokoškolského vzdělání, jmenováni při přijetí do služebního poměru do hodnosti poručíka nebo do hodnosti vyšší a po uplynutí zkušební doby povýšeni do hodnosti nadporučíka nebo do hodnosti vyšší,

b) podmínky pro jmenování do hodnosti při přijetí občana do služebního poměru, který již byl ve služebním poměru a doby výsluhy let v hodnosti.)

(1) Policistovi lze propůjčit jinou hodnost, než kterou skutečně má, na dobu, po kterou to vyžaduje funkce nebo služební úkoly, jimiž je pověřen; propůjčení hodnosti nezakládá nárok na úpravu služebního příjmu.

(2) Praporčické a důstojnické hodnosti propůjčují služební funkcionáři.)

(1) Policistovi lze výjimečně propůjčit vyšší hodnost, než kterou skutečně má a to na dobu, po kterou to nezbytně vyžaduje řídící funkce ve které je policista ustanoven nebo jmenován.

(2) Propůjčit lze nejvýše hodnost stanovenou pro řídící funkci, ve které je policista ustanoven nebo jmenován.

3 Policistovi, kterému byla propůjčena hodnost náleží hodnostní příplatek za hodnost, kterou skutečně má.

(1) Služební hodnocení je podkladem pro rozhodování ve věcech služebního poměru policistů.

(2) Služební hodnocení spočívá v posouzení plnění služebních povinností, odborné a zdravotní způsobilosti policisty pro další výkon funkce nebo služby. S obsahem služebního hodnocení musí být hodnocený policista seznámen.

(3) Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o služebním hodnocení.)

(1) O ustanovování policistů do volných funkcí rozhodují služební funkcionáři na základě služebního hodnocení.

(2) Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem funkce, které se obsazují výběrovým řízením, způsob provádění výběrového řízení, jeho náležitosti a průběh.

(3) Do funkce vyšetřovatele může být ustanoven policista, který dosáhl věku 24 let a získal vysokoškolské právnické vzdělání.

(1) Policista musí být převeden na jinou funkci

a) došlo-li v důsledku organizačních změn ke zrušení jeho dosavadní funkce,

b) jestliže podle posudku lékařské komise pozbyl dlouhodobě ze zdravotních důvodů způsobilost vykonávat dosavadní funkci,

c) není-li podle závěru služebního hodnocení způsobilý vykonávat dosavadní funkci,

d) jestliže v důsledku pravomocně uloženého trestu zákazu činnosti nemůže vykonávat dosavadní funkci,

e) bylo-li rozhodnuto o jeho propuštění ze služebního poměru z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. d) nebo e) a je-li zařazen na vedoucí funkce nebo na funkci, jejíž výkon je spojen se stykem s veřejností, nebo pokud jeho ponechání v dosavadní funkci do skončení služebního poměru není možné.

(2) Policista může být převeden na jinou funkci, vykazuje-li bez viny služebních funkcionářů soustavně neuspokojivé výsledky ve výkonu služby, ačkoliv na ně byl v posledních 12 měsících písemně upozorněn a nedostatky v přiměřeně době, která mu k tomu byla stanovena, neodstranil.

(3) Převedení na jinou funkci se provede odvoláním policisty z dosavadní funkce a jeho ustanovením do jiné funkce v témže druhu služby [§ 3 odst. 2 zákona České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.] a není-li to možné, v jiném druhu služby. Z dosavadní funkce se policista též odvolá, má-li být ustanoven do vyšší funkce.

(4) Policista může být převeden na jinou funkci též, jestliže se tak služební funkcionář s policistou dohodne.

(5) Policistovi, který byl převeden na jinou funkci podle odstavce l písmene a) nebo b), náleží dosavadní funkční plat ještě po dobu šesti měsíců, jestliže je to pro něj výhodnější.

(1) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může být policista přeložen k výkonu funkce, do které byl ustanoven, do jiného místa služebního působiště na nezbytné nutnou dobu, nejdéle však na jeden rok; opětovně může být přeložen až po uplynutí dvou let od skončení posledního přeložení. Jestliže s tím policista písemně souhlasí, může být přeložen do jiného místa služebního působiště i na delší dobu, popřípadě opětovně přeložen ž před uplynutím doby dvou let od skončení posledního přeložení.

(2) Policista může být trvale přeložen do jiného místa služebního působiště, jestliže o to požádá.

(1) Policista může být pověřen na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu jednoho roku, zastupováním jiného policisty v jeho funkci.

(2) Policista může být v důležitém zájmu.služby pověřen výkonem funkce na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na jeden rok.

(3) Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o zastupování ve funkci a o pověření výkonem funkce.

(1) Policista může být vyslán na dobu nezbytně nutnou, nejvýše však na jeden rok, na služební cestu; na dobu delší lze tak učinit jen s jeho souhlasem.

(2) Policista může být k získání potřebných zkušeností nebo praxe vyslán na studijní pobyt, k němuž je potřeba jeho souhlasu:

(3) Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o vysílání na služební cestu a na studijní pobyt.

Policisté, kteří nemohou vykonávat dosavadní ani jinou funkci z důvodů uvedených v § 22 až 25, mohou být zařazeni do

a) činné zálohy,)

b) zálohy pro policisty studující na školách,

c) zálohy pro přechodně nezařazené policisty,

d) neplacené zálohy,

(1) Do činné zálohy se zařazují policisté, kteří byli

a) z důvodu obecného zájmu po dohodě s civilním podnikem nebo jiným zaměstnavatelem přiděleni se svým souhlasem k tomuto zaměstnavateli,

b) v důležitém zájmu služby vysláni k plnění služebních úkolů v civilní organizaci,

c) přiděleni nebo vysláni k výkonu služby v zahraničí,

d) dlouhodobě uvolněni k výkonu funkce v odborových orgánech.

(2) Policista musí být po vynětí z činné zálohy ustanoven do funkce stejné úrovně.)

(1) Policista se ustanoví nebo jmenuje do volné funkce v souladu s potřebami policie podle stupně dosaženého vzdělání. povahy a délky odborné praxe a se zřetelem ke zdravotní způsobilosti, případné k výsledkům provedeného výběrového řízení.

(2) Okruh funkcí, které se obsazují jmenováním, jakož i osoby, které jsou oprávněny jmenovat do funkce a odvolávat z funkce, stanoví zvláštní zákon. [§ 3 odst 6 a 8 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky ve znění pozdějších předpisů.]

3) Policista, který byl jmenován do funkce. může být z této funkce odvolán a to i bez uvedení důvodu.

(4) Do funkce vyšetřovatele může být ustanoven nebo jmenován policista, který dosáhl věku 24 let a získal vysokoškolské vzdělání v oboru "právo" nebo jeho obsahově ucelenou část v oboru "bezpečnostní služba".

(1) Jestliže policista nemůže nadále vykonávat dosavadní funkci, protože

a) v důsledku organizačních změn se ruší,

b) podle osudku lékařské komise dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost pro její výkon,

c) vykonává trest zákazu činnosti,

d) byl odvolán z funkce, do niž byl jmenován, [§ 3 odst 6 a 8 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky ve znění pozdějších předpisů.]

bude převeden na jinou funkci v témže místě služebního působiště a není-li to možné, bude přeložen na jinou funkci v jiném místě služebního působiště. Policistu lze z důvodu uvedeného v písmenu a) převést nebo přeložit pouze s jeho souhlasem.

(2) Policista může byt převeden na jinou funkci v témže místě služebního působiště nebo přeložen na stejnou nebo jinou funkci v jiném místě služebního působiště na vlastní žádost nebo s jeho písemným souhlasem.

(3) Policistovi, který byl převeden nebo přeložen na jinou funkci z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm a) nebo b) náleží dosavadní služební příjem ještě po dobu 12 měsíců, pokud je to pro něj výhodnější.

Policista, pokud s tím souhlasí, může být pověřen na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 1 roku, zastupováním jiného policisty v řídící funkci.

(1) Policista může převelen k plnění úkolů uložených při vyhlášení bezpečnostní akce na ochranu života zdraví nebo práv jiných osob na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na 60 dní v kalendářním roce, a to i k takovým činnostem, které nevplývají z funkce, do které byl ustanoven nebo jmenován.

(2) Policista může být podle odstavce 1 převelen i do jiného místa služebního působiště. V takovém případě mu přísluší náhrady, jako při služební cestě.

Policista může byt na dobu nezbytně nutnou vyslán k plnění úkolů vyplývajících z jím zastávané funkce nebo k plnění úkolů společného pracovního týmu na služební cestu.

Policista může byt v důležitém zájmu služby zařazen do

a) činné zálohy,

b) zálohy pro studující policisty,

c) neplacené zálohy.

Do činné zálohy se zařazují policisté, kteří byli

a) v důležitém zájmu služby, vysláni k plnění služebních úkolů k jiné právnické osobě nebo k fyzické osobě.

b) vysláni k výkonu služby v zahraničí.

Do zálohy (pro policisty studující na školách) pro studující policisty se zařazují policisté vyslaní k dennímu studiu delšímu 12 měsíců.

Do zálohy pro přechodně nezařazené policisty se zařazují policisté, jejichž dosavadní funkce byla zrušena v důsledku organizačních změn a které nebylo možno současně převést na jinou funkci podle § 17 odst. 1 zákona.)

Do neplacené zálohy se zařazují policisté, kterým bylo uděleno služební volno bez nároku na služební příjem na dobu delší dvou měsíců, a policistky, kterým byla udělena další mateřská dovolená.

Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o zařazování do záloh.)

(1) Policista se zařazuje do zálohy na dobu nezbytně nutnou. Bezprostředně před zařazením do záloh se policista odvolá z funkce, ve které je ustanoven nebo jmenován.

(2) Po vynětí ze zálohy se policista dnem následujícím po vynětí ustanoví nebo jmenuje do funkce podle § 16.

(1) Stane-li se policista důvodně podezřelým, že porušil služební povinnost zvlášť závažným způsobem nebo že se dopustil trestného činu, a jeho další ponechání ve výkonu služby by ohrožovalo důležitý zájem služby nebo průběh prošetřování jeho činu, může být rozhodnutím služebního funkcionáře dočasně zproštěn výkonu služby.

(2) Policistu lze zprostit výkonu služby podle odstavce 1 jen na dobu nezbytně nutnou pro ob jasnění jeho jednání, nejdéle však na dobu tří měsíců; tuto dobu může výjimečně prodloužit ministr, nejdéle však o další tři měsíce. V případě, že je proti policistovi vedeno trestní řízení, lze ho zprostit výkonu služby do pravomocného skončení trestního řízení.

((3) Policistovi, který byt zproštěn výkonu služby, náleží ode dne zproštění 50% služebního příjmu, nejméně však ve výši minimální mzdy stanovené zvláštními předpisy. [Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě.] Tato část služebního příjmu se zvyšuje o 10 % služebního příjmu na každou vyživovanou osobu, nejvíce však do výše 80 % služebního příjmu.

(4) Pominou-li důvody, pro které byl policista zproštěn výkonu služby, služební funkcionář rozhodnutí o zproštění výkonu služby zruší. Skončí-li zproštění výkonu služby, doplatí se policistovi rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen; to neplatí, bylo-li jednání, pro které byl policista zproštěn výkonu služby, úmyslným trestným činem, za který byt pravomocně odsouzen, nebo byl-li pro jednání, pro něž byl zproštěn výkonu služby, propuštěn ze služebního poměru.)

(3) Policistovi, který byl zproštěn výkonu služby se poskytne náhrada služebního příjmu ve výši 50 % průměrného služebního příjmu ne ně však ve výši minimální mzdy stanovené zvláštními předpisy. [Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě.] Nebyl-li policista za jednání v souvislosti s nímž byl zproštěn výkonu služby pravomocně odsouzen pro trestný čin nebo propuštěn ze služebního poměru, doplatí se mu rozdíl mezi průměrným měsíčním služebním příjmem a vyplacenou náhradou služebního příjmu.

(4) Podobu zproštění výkonu služby se na policistu nevztahuje omezení 28 odst. 4 a 5.

(5) Pominou-li důvody pro které byl policista zproštěn výkonu služby, služební funkcionář zproštění výkonu služby ukončí.

(1) Policista je povinen

a) plnit svědomitě a řádně úkoly uložené mu zákony a dalšími obecně závaznými právními předpisy; plnit svědomitě a řádně úkoly uložené mu rozkazy a pokyny služebních funkcionářů a nadřízených, s nimiž byl řádně seznámen,

b) vykonávat svědomitě a. řádně službu podle svých sil, znalostí a schopností a šetřit zdraví občana,

c) ohlásit svému nadřízenému závady a nedostatky, které ohrožují nebo ztěžují výkon služby a hrozící škodu,

d) dodržovat při výkonu služby pravidla zdvořilosti,

e) zakročit, jestliže hrozí škoda a k jejímu odvrácení je třeba neodkladného zákroku; nemusí tak učinit, brání-li mu v tom důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení jiné osoby.

f) zdržet se jednání které by mohlo vést ke střetu důležitého zájmu služby se zájmy osobními, zejména nezneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem služby.

g) ve službě i mimo ni se zdržet jednání, které by mohlo narušit vážnost policie nebo ohrozit důvěru v ni,

h) zachovávat mlčenlivost o věcech, s nimiž se seznámil při výkonu služby nebo v souvislosti s výkonem služby,

ch) poskytnout policii osobní údaje, které jsou nezbytné pro realizaci práv a povinností vyplývajících ze služebního poměru.

(2) Domnívá-li se policista, že rozkaz jeho nadřízeného je v rozporu s obecně závazným právním předpisem, je povinen nadřízeného na to upozornit; trvá-lí nadřízený na splnění rozkazu, je policista povinen jej splnit. Policista je povinen odepřít splnění rozkazu nadřízeného, jestliže by jeho splněním spáchal trestný čin; tuto skutečnost ohlásí bez zbytečného odkladu vyššímu nadřízenému.

(3) Policista nesmí být členem politické strany nebo politického hnutí [Zákon č 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích ve znění pozdějších předpisů.] ani vyvíjet v jejich prospěch jakoukoli činnost, která nesouvisí s plněním jeho služebních úkolů

(4) Policista nesmí vykonávat podnikatelskou činnost a být členem statutárních nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost jinou výdělečnou činnost smí vykonávat pouze s písemným souhlasem služebního funkcionáře.

(5) Souhlas služebního funkcionáře podle odstavce 4 se nevyžaduje, jde-li o činnost duchovenskou vědeckou pedagogickou, publicistickou, literární, uměleckou nebo o správu vlastního majetku policisty.

(6) Omezení stanovená v odstavci 4 se nevztahují na činnost policistů, kterou plní služební úkoly pro něž byli zařazeni do činné zálohy,

Nadřízený je povinen

a) organizovat, řídit, kontrolovat a hodnotit výkon služby svých podřízených,

b) zabezpečovat, aby policisté byli pro výkon služby náležitě vycvičeni a vyškoleni,

c) vytvářet při.znivé podmínky pro výkon služby,

d) oceňovat záslužné činy a příkladné plnění služebních povinností a vyvozovat důsledky z porušování služebních povinností (.).

e) nepřipustit, aby policista vykonával službu jejíž výkon by neodpovídal jeho schopnostem nebo zdravotní způsobilosti.

Služební funkcionář v rozsahu své pravomoci uděluje kázeňské odměny a ukládá kázeňské tresty.

Kázeňskými odměnami jsou

a) prominutí dříve uloženého kázeňského trestu s účinky zahlazení.

b) písemná pochvala;

c) peněžitý nebo jiný dar,

d) mimořádné povýšení (nebo jmenován do důstojnické hodnosti)

(1) Kázeňským přestupkem je zaviněné porušení základních povinností policisty, pokud nejde o trestný čin.

(2) Jako kázeňský přestupek se vyřizuje též jednání policisty, které má znaky přestupku, pokud to stanoví zvláštní předpis.

Kázeňskými tresty jsou

a) písemná důtka,

b) snížení (funkčního platu) platového tarifu až o 15 % na dobu nejvýše tří měsíců,

c) snížení hodnosti o jeden stupeň až na dobu jednoho roku,

d) zákaz činnosti,

e) propadnutí věci.

(1) Postačí-li k nápravě policisty a k obnovení služební kázně vytknutí méně závažného jednání, které má znaky kázeňského přestupku nebo přestupku, kázeňský trest se neuloží.

(2) Kázeňský trest snížení hodnosti o jeden stupeň nelze uložit policistovi v hodnosti rotného, podporučíka nebo generálmajora.

((3) Kázeňský trest sní.žení funkčního platu a kázeňský trest snížení hodnosti o jeden stupeň nelze uložit společně.)

3) Kázeňský trest nelze uložit společně s jiným kázeňským trestem, není-li dále stanoveno jinak.

(4) Kázeňský trest zákazu činnosti a propadnutí věci lze uložit jen za jednání mající znaky přestupku a pouze za podmínek stanovených zvláštním předpisem.[Zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích.] Tyto kázeňské tresty je možno uložit samostatně nebo společně, a to i s kázeňským trestem snížení platového tarifu nebo snížení hodnosti o jeden stupeň.

(5) Kázeňský trest zákazu činnosti a propadnuti věci se vykoná i tehdy, jestliže policistovi, kterému byl tento kázeňský trest uložen, skončil služební poměr.

(6) Služební funkcionář, který uložil kázeňský trest snížení hodností o jeden stupeň nebo kázeňský trest zákazu činnosti, může rozhodnout o upuštění od výkonu zbytku tohoto trestu, nejdříve však po uplynutí jedné poloviny uloženého trestu.

(1) Před uložením kázeňského trestu musí být úplně a přesně zjištěn skutkový stav. Policistovi musí být před uložením kázeňského trestu dána možnost se k věci vyjádřit, navrhovat důkazy a hájit se. Služební funkcionář musí vyslechnout též toho, kdo podal podnět.

(2) Při rozhodování o uložení kázeňského t.restu se přihlíží k povaze protiprávního jednání, k okolnostem, za nichž bylo spácháno, k míře zavinění a k druhu a množství dosud nezahlazených kázeňských trestů.

(3) Za jednání mající znaky přestupku ublížení na cti a přestupků ublížení na zdraví z nedbalosti, úmyslného narušení občanského soužití nebo proti majetku spáchané mezi blízkými osobami může být uložen kázeňský trest jen tehdy, podala-li podnět postižená osoba nebo její zákonný zástupce anebo opatrovník; jde-li o přestupek ublížení na cti, může být kázeňský trest uložen teprve po neúspěšném pokusu o smír ublíženého na cti a policisty.

(4) způsobu vyřízení jednání uvedeného v odstavci 3 vyrozumí služební funkcionář osobu, která podala podnět.

(5) Uplatnil-li ten, komu byla jednáním majícím znaky přestupku způsobena majetková, škoda, nárok na její náhradu, působí služební funkcionář na policistu, který škodu způsobil, aby ji dobrovolně uhradil. Jestliže škoda nebude dobrovolně uhrazena, odkáže poškozeného s nárokem na náhradu škody na soud nebo na jiný příslušný orgán.

(1) Za kázeňský přestupek lze kázeňský trest uložit nejdříve 24 hodin po jeho spáchání, nejpozději však do 60 dnů ode dne, kdy se o jeho spáchání dověděl příslušný služební funkcionář. Je-li jednání policisty, v němž lze spatřovat naplnění skutkové podstaty kázeňského přestupku; předmětem šetření jiného orgánu, počíná, lhůta 60 dnů pro uložení kázeňského trest dnem, kdy se příslušný služební funkcionář dověděl o výsledek u tohoto šetření, a dopustil-li se policista kázeňského přestupku v cizině, dnem následujícím po dni návratu policisty z ciziny. Za kázeňský přestupek lze uložit kázeňský trest do jednoho roku ode.dne jeho spáchání.

(2) Za jednání mající znaky přestupku lze uložit kázeňský trest do jednoho roku ode dne jeho spáchání.

(1) Kázeňský trest nelze uložit, byl-li policista za týž skutek již pravomocně odsouzen soudem; byl-li kázeňský trest uložen dříve, zruší se s účinností ode dne uložení.

(2) Kázeňský trest nelze uložit, popřípadě vykonat, byl-li kázeňský trest prominu-t nebo vztahuje-li se na přestupek amnestie.

((3) Kázeňské tresty promíjí ministr.)

(1) Nedopustil-li se policista během jednoho roku od pravomocného uložení kázeňského trestu dalšího kázeňského pře stupku, kázeňský trest se zahlazuje a policista se posuzuje, jako by mu kázeňský trest nebyl uložen. Jestliže kázeňský trest zákazu činnosti neskončil v této době, zahlazuje se jeho vykonáním.

(2) Služební funkcionář může i před uplynutím doby uvedené v odstavci 1 rozhodnout o zahlazení kázeňského trestu, jestliže policista výkonem služby a chování m prokázal., že si toho zasluhuje a jestliže byl kázeňský trest vykonán, bylo upuštěno od výkonu jeho zbytku nebo byl prominut.

(1) Při projednávání jednání, které má znaky přestupku, se postupuje podle zvláštního předpisu, jde-li o

a) rozhodování, zda jednání policisty má všechny znaky přestupku potřebné k určení viny,

b) rozhodování o propadnutí věci, zákazu činnosti a upuštění od výkonu jeho zbytku,

c) ukládání ochranného opatření zabrání věci,

d) posuzování, zda byla zmeškána lhůta k podání podnětu,

e) určování osoby blízké,

f) společné řízení,

g) odložení věcí,

h) zastaveni řízení.

(2) Jestliže se policistovi ukládá za jednání mající znaky přestupku kázeňský trest snížení (funkčního platu) platového tarifu, nesmí jeho úhrnná výše překročit horní hranici pokuty, která je za toto jednání, stanovena zvláštním předpisem.