DŮVODOVÁ ZPRÁVA

k zákonu, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů

--------------------------------------------------

Obecná část

Zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, vstoupil v platnost dnem 1. července 1992. Od té doby byl sedmkrát novelizován, a to zákonem č. 590/1992 Sb. ke dni 1. ledna 1993, zákonem ČNR č. 26/1993 Sb. ke dni 1. ledna 1993, zákonem č. 326/1993 Sb. ke dni 1. ledna 1994, zákonem č. 40/1994 Sb. ke dni 1. dubna 1994 zákonem č. 33/1995 Sb. ke dni 1. dubna 1995, zákonem č. 18/1995 Sb., který nabude účinnosti ke dni 1. října 1995 a zákonem č. 160/1995 Sb., který nabude účinnosti ke dni 1. ledna 1996.

V průběhu účinnosti zákona se v teoretické, převážně však v praktické oblasti aplikace objevily některé podstatné nedostatky. Některá ustanovení se ukázala jako neživotná a v praxi neaplikovatelná, např. nemožnost trvalého přeložení policisty či jeho případné propuštění v případě organizačních změn, došlo-li ke zrušení jeho funkce a nelze-li jej přeložit na jinou funkci v rámci téhož služebního působiště, zejména došlo-li ke zrušení či přemístění útvaru, zákaz samostatného výkonu služby ve zkušební době.

V jiných případech se jednalo o nenormativní proklamace, které do zákona nepatří, např. redundantní ustanovení o pravomoci jednat ve věcech služebního poměru v dosavadním § 99. V dalších případech striktní dodržování zákonných ustanovení vedlo ke zjevně neudržitelným a nespravedlivým výsledkům, které byly právem kritizovány, např. povinnost služebního funkcionáře jmenovat v zákonem stanovených případech policistu do první důstojnické hodnosti i proti jeho vůli s právním následkem snížení hodnostního příplatku.

Vzhledem k vývoji ekonomických a společenských podmínek, ke kterým došlo v době od vydání zákona, byla některá jeho ustanovení překonána, například částky poskytované při jednorázovém odškodnění při služebním úrazu nebo nemoci z povolání.

Předkladatel si je plně vědom skutečnosti, že systémovým řešením by za popsaného stavu bylo provedení rekodifikace formou zákona o státní službě příslušníků Policie České republiky. Předložení takového návrhu musí navazovat věcně i časově na návrh zákona o státní službě státních zaměstnanců a návrh zákona o státní službě vojáků z povolání. V současné době však lze vážně pochybovat o tom, zdali osobní působnost projednávaného návrhu o státní službě některých státních zaměstnanců bude rozšířena i na policisty. Predikce vydání případného samostatného zákona o státní službě příslušníků ozbrojených sil a sborů je v současné době velmi obtížná a tato norma není předmětem legislativního procesu. Z výše uvedených důvodů se považuje za nutné provedení novely dosavadního zákona v co nejkratší době.

Negativní je rovněž dosavadní situace v tom, že některé instituty jsou upraveny částečně v zákoně a současně jsou jejich integrální součásti obsaženy v podzákonném právním předpisu, kterým je výnos Ministerstva vnitra registrovaný pod č. 374/1992 Sb. Jedná se zejména o oblast hodností a odškodnění při úrazech a nemocech z povolání. Nová zákonná úprava po provedení nezbytných korekcí integruje příslušná ustanovení do zákona a odstraňuje tak roztříštěnost právní úpravy.

V některých případech dochází v důsledku existence vágních a víceznačných pojmů, např. zápočty dob služby, nárok na dovolenou, a nesouladu pojmového aparátu zákona s navazujícími právními předpisy, např. u vykonání vojenské služby, k nejasnostem a rozdílnosti výkladu.

Dále předložený návrh zákona odstraňuje některé nedostatky, ke kterým došlo tím, že v některých navazujících právních předpisech došlo k podstatným změnám. Jedná se zejména o zákoník práce, kde došlo ke změnám např. u pracovních podmínek žen, a dále o platové předpisy, kde došlo k nahrazení výnosu Ministerstva vnitra reg. pod č. 428/1992 Sb. zákonem č. 143/1992 Sb. a nařízením vlády č. 79/1994 Sb.

Předkládaný návrh zákona upravuje znění některých ustanovení, jež jsou doposud svou těžkopádností překážkou pro operativní řízení (zejména ustanovení policisty do jiné funkce, přeložení policisty). Jejich aplikace přináší pro praxi často neřešitelné situace.

Dosavadní právní úprava v některých případech rovněž nespravedlivě zvýhodňuje právní postavení policisty vůči policii a některé skupiny policistů před jinými (např. praktická imobilita policisty v zastávané funkci, neadekvátní odměňování policistů zproštěných výkonu služby).

Předložený návrh zákona reaguje komplexně na výše uvedené skutečnosti. Přijetím zákona nevzniknou další požadavky vůči státnímu rozpočtu. Zvýšené částky na výplatu u náhrad škod budou kompenzovány úsporami, k nimž dojde zejména v důsledku omezení okruhu policistů, kteří budou jmenováni do důstojnických hodností, snížením náhrady služebního příjmu policisty zproštěného výkonu služby a podstatného rozšíření okruhu policistů, kteří budou při skončení služebního poměru povinni vracet alikvotní část úhrady nákladů spojených s rozšířením nebo zvýšením vzdělání.

Zvláštní část

K čl. I

K bodu 1

Z hlediska systematiky a z důvodu legislativního vyjádření svobodného rozhodnutí občana při přijímání do služebního poměru policisty a v návaznosti na § 4 odst. 1 se nově stanoví podmínka předložení písemné žádosti před přijetím do služebního poměru.

Zakotvuje požadavek zdravotní způsobilosti občana, který má být přijat do služebního poměru, jakož i to zda splňuje pracovně-psychologická kritéria pro výkon služby. Nově se navrhuje zmocnění pro Ministerstvo vnitra, aby v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanovilo prováděcím právním předpisem podrobnosti posuzování zdravotní způsobilosti a pracovně-psychologická kritéria pro výkon funkce v policii.

Odstraňuje se rozpor mezi podmínkou vykonání základní nebo náhradní vojenské služby vyjádřenou v zákoně ČNR č. 186/1992 Sb. a dikcí branného zákona č. 92/1949 Sb. Vykonání vojenské služby bude nadále požadováno pouze u občana, který podléhá této služební povinnosti. Dosavadní praxe se tak uvede do souladu s právními předpisy.

Vypouští se podmínka úspěšného absolvování přijímacího řízení, která vyplývá ze smyslu daného ustanovení.

K bodu 2 a 3

Dosavadní dikce ustanovení § 4 odst. 3 má pouze deklaratorní charakter. Povinnost služebního funkcionáře podat uchazeči o přijetí do služebního poměru písemnou informaci o podmínkách služby se jeví jako nadbytečná a administrativně náročná.

Část ustanovení § 4 odst. 4 se navrhuje vypustit jako nadbytečné, neboť lhůta vymezená pojmem "bezodkladně" je obsažena ve lhůtě šesti měsíců.

V souvislosti s doplněním podmínek pro přijetí do služebního poměru se doplňuje zákonné zmocnění pro úpravu posuzování zdravotní způsobilosti k výkonu služby policistů.

K bodu 4 a 5

V § 5 odst. 1 se vypouštějí náležitosti, které nejsou pro vznik služebního poměru podstatné. Nová dikce tohoto ustanovení je analogická s ustanovením § 29 odst. 1 a § 30 odst. 1 zákoníku práce.

V návaznosti na novelu § 16 se nově zřízený institut jmenování umožňuje aplikovat již při přijetí do služebního poměru.

Z důvodu zkvalitnění systematiky a úplnosti právní úpravy se nově zařazuje institut služebního poměru na dobu určitou, jehož existenci současná úprava pouze předpokládá v § 5 odst. 1 písm. f) a v § 103 písm. e) funkce. Přitom se přihlíží ke zvláštní úpravě služebního poměru na dobu určitou vyplývající z ustanovení § 27 odst. 8 zákona č. 172/1992 Sb., o vysokých školách.

K bodu 6

Nově se upravuje vznik služebního poměru v případech, nenastoupí-li občan službu v den, určený v rozhodnutí o přijetí do služebního poměru. Byla použita analogie ustanovení § 33 odst. 2 zákoníku práce.

K bodu 7

Dosavadní ustanovení omezující možnost zkrácení zkušební doby se z praktických důvodů vypouští.

Dosavadní znění § 7 odst. 3 se v praxi neosvědčilo. Pojem samostatný výkon služby bezpečnostní povahy není právními předpisy definován. Povinnost zabezpečit, aby policisté byly pro výkon služby dostatečně vyškoleni a vycvičeni je stanovena v § 29 písm. b) a je dostatečnou ochranou policisty i osob, vůči nimž vykonávají služební zákrok. Nové znění § 7 odst. 3 upravuje zápočet překážek v práci do zkušební doby analogicky s příslušným ustanovením zákoníku práce, který v dosavadním znění absentoval.

K bodu 8 a 9

Z důvodu komplexnosti právní úprav se doby výsluhy let v hodnosti přenáší z prováděcího předpisu do zákona. Současně se o jeden rok prodlužuje výsluha let v hodnostech kapitán, major a podplukovník z důvodu plynulé progrese.

K bodu 10

Stanoví se kvalifikační předpoklady pro hodnost při přijetí občana do služebního poměru.

Vzhledem k významu jmenování do první hodnosti při přijetí do služebního poměru se nárok na jmenování přenáší z prováděcího předpisu do zákona. V souladu se zájmem policie na získání vysokoškolsky vzdělaných policistů se zakotvuje obligatorní jmenování policisty do hodnosti poručíka nebo do hodnosti vyšší, pokud při výkonu služby využije vysokoškolské odborné praxe získané před přijetím do služebního poměru. Zápočet předchozí vysokoškolské odborné praxe pro účely jmenování do vyšší hodnosti odpovídá době výsluhy let v důstojnických hodnostech. Nově se upravuje zachování hodností dosažených v jiném služebním poměru, pokud taková hodnost existovala. V opačném případě bude policista jmenován do hodnosti srovnatelné úrovně.

K bodu 11

Nadále se předpokládá, že pro povýšení do praporčických hodností bude podmínkou ukončené úplné střední vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání a pro povýšení do důstojnických hodností ukončené vysokoškolské vzdělání nebo jeho obsahově ucelená část. Toto opatření má za cíl vytvoření proporcionálního složení počtu policistů v praporčických hodnostech a důstojníků. Napříště nebude možné, aby policista, který nedosáhl vysokoškolského vzdělání nebo jeho obsahově ucelenou část, byl jmenován do důstojnické hodnosti.

K bodu 12 a 13

Formulačně se zpřesňují podmínky pro povýšení do vyšší hodnosti.

Zrušuje se omezení pro povýšení policisty po dosažení vyššího vzdělání před skončením zkušební doby. Současně se zrušuje možnost jmenovat policistu s úplným středním vzděláním do hodnosti podporučíka výlučně z toho důvodu, že po určitou dobu vykonával funkci, pro kterou je stanovena důstojnická hodnost.

Vzhledem k bodu 12. se nadále nebude vázat možnost povýšení v příslušné skupině hodností na to, zdali policista splňuje kvalifikační předpoklad pro zastávanou funkci, neboť v § 10 odst. 1 se stanoví kvalifikační předpoklad pro povýšení do vyšší hodnosti.

K bodu 14

Vzhledem k tomu, že do zákona byla recipována veškerá ustanovení o hodnostech a nadále se předpokládá pouze zákonná úprava, stalo se zmocnění nadbytečným.

K bodu 15

Zpřísňují se podmínky pro propůjčování hodností. Hodnost lze nadále propůjčit pouze v souvislosti s výkonem řídící funkce.

K bodu 16

Vypouští se ustanovení o služebním hodnocení. Dosavadní formálně pojaté hodnocení policisty, bez stanovení přesných hodnotících kritérií, mělo závažné právní důsledky, spočívající v možnosti převedení na jinou funkci nebo propuštění ze služebního poměru. Povinnost hodnotit podřízené je dostatečně upravena v § 29 zákona. Vypuštění služebního hodnocení otvírá současně prostor pro nový způsob hodnocení, který se postupně zavádí, s využitím zahraničních zkušeností, do praxe služebních funkcionářů. Nové hodnocení policistů bude spočívat v hodnocení jejich výkonu.

K bodu 17

Nová dikce § 16 odst. 1 určuje obecné zásady pro zařazování do funkcí a neomezuje se pouze na postup při prvním ustanovení do funkce.

Nově se zavádí institut jmenování do funkce a odvolání z ní. Jmenovat lze pouze do funkcí, jejichž okruh je stanoven zákonem o policii. Jmenování usnadní mobilitu policistů v řídících funkcích.

Z praktických důvodů se nově stanoví pro vyšetřovatele kvalifikační předpoklad obsahově ucelená část vysokoškolského vzdělání v oboru "bezpečnostní služba".

Pokud policista nemůže nadále vykonávat dosavadní funkci z důvodů taxativně vymezených zákonem, bude služební funkcionář povinen převést jej na jinou funkci v místě téhož služebního působiště a nebude-li to možné, přeložit ho na jinou funkci v jiném místě služebního působiště.

V rámci účelného rozšíření dispoziční pravomoci policie s policistou se vypouští dosavadní časové omezení při přeložení do jiného místa služebního působiště v případě organizačních změn, zdravotní nezpůsobilosti policisty pro vykonávanou funkci a v případě výkonu trestu zákazu činnosti. Časové omezení vedlo k neřešitelným situacím pokud například v místě dosavadního služebního působiště bylo pracoviště zrušeno a policista s převedením nesouhlasil. Vyhovuje se tak oprávněným požadavkům praxe. Policista, který nesouhlasí s převedením nebo přeložením v důsledku organizačních změn, může být ze služebního poměru propuštěn.

Nově se zakotvuje fakultativní převedení nebo přeložení, které je vázáno na souhlas policisty.

Ke kompenzaci negativních důsledků převedení nebo přeložení v případech, kdy toto opatření bylo provedeno v souladu s důležitým zájmem služby, se rozšiřuje rozsah a doba poskytování dosavadního služebního příjmu, je-li to pro policistu výhodnější.

Pověřením zastupování ve funkci se podle návrhu omezuje pouze pro okruh řídících funkcí a vyžaduje se souhlas policisty. V souvislosti se zavedením institutu jmenování se opouští dosavadní institut pověření výkonem funkce.

Zavádí se nový institut převelení. Jedná se o časově omezenou dispozici z důvodu možnosti operativního zabezpečení mimořádných bezpečnostních akcí. Absence tohoto institutu se dosud v praxi nahrazovala vysláním na služební cestu.

Zpřesňuje se institut služební cesty tím, že se vymezují důvody vyslání na služební cestu zahrnující i legalizaci činnosti policisty ve společných pracovních týmech, zřizovaných pro objasňování závažné trestné činnosti.

Vypouští se ustanovení o záloze pro přechodně nezařazené policisty. Vzhledem k nové dikci § 17 bude služební funkcionář povinen policistu, jehož funkce byla v důsledku organizačních změn zrušena, převést nebo přeložit na jinou funkci, případně propustit ze služebního poměru na základě nově koncipovaného 106 odst. 1 písm. a). Odstraňují se tak pochybnosti o právním postavení policisty zařazeného v uvedené záloze.

Zjednodušuje se úprava důvodů, které vedou k zařazení policisty do činné zálohy. Vzhledem k tomu, že odboroví funkcionáři z řad policistů budou nadále hmotně zabezpečováni odborovou organizací, odpadá důvod jejich zařazování do činných záloh.

K bodu 18 a 19

Znění § 23 a 24 se uvádí do souladu s nově navrhovaným zněním § 21.

K bodu 20

Zpřesňuje se právní zakotvení doby, po kterou může být policista zařazen do zálohy a upravuje se postup služebních funkcionářů při zařazení a po vynětí policisty ze zálohy.

Vzhledem k přenesení některých ustanovení o záloze z prováděcího předpisu do zákona se vypouští dosavadní zmocňovací ustanovení.

K bodu 21 a 22

Zásadním způsobem se zpřísňuje úprava zproštění výkonu služby.

Zproštěnému policistovi bude nadále náležet pouze náhrada služebního příjmu ve výši 50% průměrného služebního příjmu. Jedná se o náhradu služebního příjmu z důvodu, že policista nevykonává po dobu zproštění službu. V případě, že zproštění výkonu služby skončí jinak, než propuštěním nebo ztrátou hodnosti, doplatí se policistovi rozdíl mezi náhradou služebního příjmu a výší průměrného měsíčního služebního příjmu, který policista dosahoval před zproštěním výkonu služby. Z důvodu hmotného zabezpečení policisty se na něj po dobu zproštění výkonu služby nebudou vztahovat omezení o zákazu podnikání a jiné výdělečné činnosti.

K bodu 23 až 27

Výslovně se stanoví povinnost policisty při výkonu služby šetřit zdraví občanů.

Rozšiřuje se prevenční informační povinnost i pro případ hrozící škody a nově se stanoví zákročná povinnost policisty v případě hrozící škody. Na základě požadavků praxe se nově zakotvují povinnosti policisty zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu důležitých zájmů služby a osobních zájmů policisty, a nebo by mohlo narušit vážnost policie. Absence těchto ustanovení způsobuje nemožnost kázeňsky, případně propuštěním, sankcionovat jednání policisty v uvedených případech v době mimo službu. Výslovně se též stanoví povinnost zachovávat mlčenlivost o věcech, s nimiž se policista seznámil při výkonu služby.

V návaznosti na požadavky zákona o ochraně osobních údajů se zakotvuje nová povinnost policisty, spočívající v poskytování jeho osobních údajů policii pro účely realizace práv a povinností vyplývající ze služebního poměru.

Do ustanovení o základních povinnostech policisty se přenášejí dosavadní zvláštní omezení uvedená v dosavadním § 152 zákona. Umožňuje se tak jednotný postih jejich porušování.

Pro zamezení eventuálního střetu důležitého zájmu služby a zájmu policisty se nově zakotvuje zákaz členství ve statutárních nebo kontrolních orgánech právnických osob provozujících podnikatelskou činnost a zákaz výkonu podnikatelské činnosti policistou. Odstraňuje se tím zároveň rozdílný přístup služebních funkcionářů k udělování souhlasu s podnikatelskou činností policistů, obtížná kontrola, zda nedochází k uvedenému střetu zájmů apod. Souhlasu služebního funkcionáře bude nadále podléhat jiná výdělečná činnost policisty, bez ohledu na právní vztah, ve kterém je vykonávána.

V návaznosti na povinnost policisty ohlásit nadřízenému závady a nedostatky, které ohrožují nebo ztěžují výkon služby, se stanoví adekvátní povinnost nadřízeného nepřipustit, aby policista vykonával službu, jejíž výkon by neodpovídal jeho schopnostem nebo zdravotní způsobilosti.

K bodu 28 a 29

Zavedením nové kázeňské odměny spočívající v prominutí dříve uloženého kázeňského trestu se odstraňují pochybnosti praxe, zda může být kázeňsky potrestaný policista odměněn.

V důsledku změny právních podmínek pro jmenování do důstojnických hodností (§ 9 odst. 2, § 10 odst. 2 písm. b)) se vypouští kázeňská odměna mimořádné jmenování do vyšší důstojnické hodnosti.

K bodu 30 a 35

V ustanovení § 33 písm. b) a v § 34 se napravuje stávající nevyhovující úprava a zpřesňuje se dosavadní dikce.

K bodu 31 až 33

Ustanovení § 34 odst. 3 zakotvuje zásadu zákazu kumulace kázeňských trestů za kázeňské přestupky, o kterých se rozhoduje současně. V odstavci 4 se umožňuje společné uložení některých kázeňských trestů při spáchání přestupku podle zvláštních předpisů. Odstavec 5 se rozšiřuje o výkon trestu propadnutí věci i v případě, že služební poměr policisty skončil.

K bodu 34

Zrušuje se oprávnění ministra vnitra promíjet kázeňské tresty, neboť dosavadní aplikace prokázala neživotnost tohoto ustanovení. V důsledku decentralizované kázeňské pravomoci se jeví účelnějším prominutí kázeňského trestu podle nově navrženého § 31 písm. a).

K bodu 36

Pro policisty, jejichž základní doba služby v týdnu je rovnoměrně rozvržena, se nově zavádí pružná doba služby. Toto opatření sleduje efektivnější vužití doby služby s ohledem na oprávněné zájmy policistů. Návrh vychází z modifikované podoby právní úpravy platné pro pracovníky v pracovním poměru.

K bodu 37

Vzhledem k významu institutu služební pohotovosti se způsob jejího výkonu upravuje zákonem a nikoli prováděcím předpisem, jako dosud. V důsledku přenesení tohoto institutu do zákona se vypouští dosavadní zmocnění ke stanovení podrobností o nařizování služební pohotovosti.

K bodu 38 až 44

V zájmu odstranění pochybností o nároku policisty, který nesplnil podmínku výkonu služby alespoň po dobu 60 dnů, na dovolenou za daný kalendářní rok se navrhuje doplnit v § 46 ustanovení, které tento nárok jednoznačně zakládá.

Pro odstranění nejasnosti při výpočtu náhrady služebního příjmu za dobu dovolené se vychází z obdobné úpravy obsažené v zákoníku práce.

Navrhuje se, aby policista, který před skončením služebního poměru vyčerpal dovolenou ve větším rozsahu, než na kterou mu vznikl nárok, byl povinen vrátit služební příjem vyplacený mu za část dovolené, na kterou mu nevznikl nárok, ve všech případech bez ohledu na důvod skončení služebního poměru. Dosavadní stav vedl k bezdůvodnému obohacení části policistů a jejich zvýhodnění ve vztahu k policistům, jejichž služební poměr skončil z jiných, než vymezených důvodů.

K bodu 45

Znění § 55 se upravuje v návaznosti na zákon č. 40/1994 Sb.

K bodu 46

Toto ustanovení zmocňuje ministerstvo provádět odborný dozor nad bezpečností a ochranou zdraví ve vybraných objektech v návaznosti na zák. č. 174/1968 Sb., které jsou tímto zákonem vyňaty z obecné působnosti příslušných státních orgánů.

K bodu 47 a 48

Nově se zakotvuje povinnost policie organizovat pro policisty zdravotní péči.

Ministerstvo se zmocňuje po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanovit podrobnosti o závodní preventivní péči o policisty.

K bodu 49

Dosavadní úprava umožňovala policistům studujícím na školách kdykoliv průběhu studia jednostranně ukončit služební poměr a policie neměla možnost požadovat alikvotní část vynaložených nákladů, což bylo oprávněně kritizováno ze strany praxe i ze strany veřejnosti. Nová právní úprava tuto možnost vylučuje.

K bodu 50

Nově se zakotvuje možnost uhradit policistovi po dosažení vysokoškolského vzdělání výdaje související se studiem nebo jejich část za předpokladu, že se policista zavázal setrvat ve služebním poměru po stanovenou dobu po skončení studia. Předpokládá se, že ve vazbě na zavedení školného tento institut zamezí snížení zájmu policistů o dosažení vysokoškolského vzdělání a tím dojde ke zlepšení vzdělanostní struktury v policii.

Pro realizaci § 63 odst. 1 písm. g) se vytváří právní předpoklad pro hmotné zabezpečení studujících policistů a poskytování úhrad výdajů souvisejících se studiem. Důvodem je aktuální a dlouhodobý požadavek zvyšování nedostatečné vzdělanostní úrovně policistů.

K bodu 51 až 55

Navrhovaná úprava odstraňuje dosavadní diskriminační ustanovení omezující uplatnění policistek ve služebním poměru, aniž by se tím podstatně snížila jejich ochrana v těhotenství a mateřství. Tato právní úprava byla pro ženy překážkou při vzniku služebního poměru a při ustanovování policistek zejména do funkcí v přímém výkonu služby bezpečnostní povahy. Odstranění diskriminačních ustanovení je v souladu se snahou vedení Ministerstva vnitra a policie na procentuálním zastoupení policistek v přímém výkonu služby bezpečnostní povahy, jako je tomu ve vyspělých státech. Právní úprava se zároveň přizpůsobuje ustanovením Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 181 o noční práci.

K bodu 56 a 62

Vypuštěním věty druhé § 75 odst. 1 a § 87 odst. 1 se zpřesňuje dosavadní úprava, kdy na straně oprávněného, resp. povinného vystupoval jiný subjekt než zaměstnavatel.

K bodu 57, 59 a 61

Terminologicky se upřesňuje termín průměrný hrubý měsíční služební příjem ve vazbě na zákon o mzdě a odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku.

K bodu 58

Navrhovaná změna je důsledkem nové dikce § 17.

K bodu 60

Doplňuje se dosud absentující ustanovení, které obdobně jako úprava platná pro zaměstnance v pracovním poměru vymezuje podíl nadřízených na úhradě náhrady škody.

K bodu 63

Úprava byla provedena s přihlédnutím k § 191 odst. 4 zákoníku práce.

K bodu 64, 65 a 68

Vzhledem k nutnosti sjednocení nároků policistů na náhradu za ztrátu na služebním příjmu po dobu neschopnosti ke službě, po jejím skončení a nároků oprávněných pozůstalých po policistech, s identickými nárok zaměstnanců v pracovním poměru a nároků pozůstalých po nich, se upravuje postup při výpočtu těchto náhrad shodně s pracovně právními předpisy.

Současná úprava neoprávněně zvýhodňuje příjemce příspěvku za službu oproti příjemci dávek důchodového zabezpečení.

K bodu 66, 67 a 69

Vzhledem k tomu, že se jedná o závažný nárok policisty, přenáší se zakotvení podmínek nároku na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění ve zvláštních případech z prováděcího předpisu do zákona. Dosavadní výše jednorázového mimořádného odškodnění vyjádřená deseti až padesáti násobkem minimální mzdy se jeví s ohledem na vývoj mezd za nevyhovující. Proto se navrhuje zvýšení jednorázového mimořádného odškodnění stanovením rozpětí pevných částek.

Z obdobných důvodů se navrhuje zvýšení jednorázového odškodnění pozůstalých.

Dvojnásobná výše náhrady za bolest respektuje specifický výkon služby, který je rizikovější než ostatní pracovní činnosti.

K bodu 70

V důsledku přenesení základních podmínek pro výše uvedené nároky z prováděcího předpisu do zákona se upravuje dosavadní zmocňovací ustanovení.

K bodu 71

Upravuje se částka, do níž policie odpovídá za škodu na odložených věcech a uvádí se tak do souladu s částkou, do níž odpovídá zamětnavatel podle zákoníku práce.

K bodu 72

Dosavadní ustanovení § 99 odst. 1 je nadbytečné. Rozsah pravomoci rozhodovat ve věcech služebního poměru je odvozen z § 2.

K bodu 73

V návaznosti na novelizaci předchozích ustanovení je nezbytné přiměřeně upravit i zmocnění ministerstva ke stanovení podrobností, které není účelné integroavt do zákona.

K bodu 74 a 75

Jedná se o systematickou a lingvistickou úpravu.

K bodu 76

Vyhovuje se požadavku aplikační praxe a odstraňuje se pětidenní lhůta ke skončení služebního poměru zrušením ve zkušební době.

K bodu 77

Vypouští se ustanovení o doručení žádosti o uvolnění policii prokazatelným způsobem, neboť se jedná o věc zřejmou. Zachovává se obligatorní písemná forma žádosti.

K bodu 78 a 79

Nově se vymezují obligatorní a fakultativní důvody skončení služebního poměru. Dosavadní, v praxi jen velmi těžko použitelný důvod propuštění spočívající v nemožnosti jiného zařazení v důsledku snížení početních stavů policie, schváleného vládou, se nahrazuje méně rigidní úpravou. Napříště může být policista propuštěn z organizačních důvodů schválených ministrem vnitra v případě, že ho nelze převést nebo přeložit na jinou funkci. Umožní se tak pružně reagovat na objektivně nutné změny v organizační struktuře policie, aniž by došlo k zásadnímu snížení právní jistoty policistů, neboť propuštění lze realizovat výlučně při absenci volného místa v rámci celé policie.

Rozšiřuje se možnost propuštění policisty ze zdravotních důvodů i na případy, kdy policista je způsobilý vykonávat jinou, než dosavadní funkci, ale taková funkce není v rámci policie volná. Absence této možnosti vedla k neřešitelným situacím.

Vzhledem k nové formulaci základních povinností policisty se dosavadní propuštění z důvodu zvlášť hrubého porušení povinnosti nahrazuje propuštěním z důvodu porušení základní povinnosti policisty zvlášť závažným způsobem, což umožní propustit například policistu, který poškodil vážnost policie.

Nově se rozšiřuje obligatorní propuštění policisty v případě, kdy byl policista pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro trestný čin spáchaný z nedbalosti.

Nově se zakotvuje jako fakultativní propuštění z důvodu neuspokojivých výsledků při výkonu služby a pro pravomocné odsouzení za spáchání nedbalostního trestního činu k jinému, než nepodmíněnému trestu odnětí svobody.

K bodu 80 až 82

V návaznosti na novelu § 106 se zjednodušuje stanovení lhůt pro propuštění, a to jednotně n dobu dvou měsíců po durčení rozhodnutí. Pouze v případech, kdy služební poměr končí obligatorně, vyjma propuštění ze zdravotních důvodů, dojde k propuštění dnem doručení rozhodnutí.

V návrhu se precizují případy, na něž se nevztahuje zákaz propuštění v ochranné době.

K bodu 83

V návrhu se časově omezuje doba, po kterou má policista, jehož rozhodnutí o propuštění bylo zrušeno, nárok na náhradu služebního příjmu na šest měsíců. Soud může náhradu služebního příjmu na návrh policie za dobu delší než šest měsíců přiměřeně snížit, nebo nepřiznat vůbec.

K bodu 84 až 86

Nová úprava ukládá služebnímu funkcionáři povinnost vyádvat posudek o služební činnosti výlučně na žádost policisty. Dosavadní obligatorní vydávání posudku zbytečně zvyšovalo administrativní náročnost. V návaznosti na změny v oblasti pracovněprávních vztahů pozbývá interakce mezi bývalým a budoucím zaměstnavatelem praktického významu. Je osobním zájmem policisty, aby si při skončení služebního poměru vyžádal veškeré náležitosti pro nového zaměstnavatele. Povinnost služebního funkcionáře vydat mu tyto náležitosti není dotčena.

Navrhovaná úprava prohlubuje ochranu osobních údajů policisty v návaznosti na zákon č. 256/1992 Sb.

K bodu 87

Jedná se o systematickou úpravu.

K bodu 88 až 91

Upravuje se okruh policistů, kterým se při skončení služebního poměru poskytuje odchodné, platové vyrovnání a příspěvek za službu v návaznosti na nové znění § 106.

K bodu 92

Zrušuje se možnost přiznání příspěvku za službu v případech hodných zvláštního zřetele i z jiných, než zákonem stanovených důvodů. Zrušované ustanovení nemělo opodstatnění ani v dosavadní právní úpravě a v praxi se neužívalo.

K bodu 93 až 95

Navrhovaná úprava odstraňuje výkladové obtíže obsažené v dosavadní úpravě.

K bodu 96

Nově navrhované ustanovení § 12Oa odstraňuje dosavadní nejednotný výklad při zápočtu doby služby pro účely nároků souvisejících se skončením služebního poměru. Výslovně se stanoví, že se do doby rozhodné pro uvedené nároky započítává doba trvání služebního poměru v ozbrojených sborech a službách a služba vojáka z povolání. Jedná se o reciproční ustanovení k zákonu č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků. Navrhovaná úprava vychází z účelu poskytování těchto nároků, kterým je ocenění dlouholeté služby v ozbrojených složkách České republiky.

Do zákona se v plném rozsahu recipuje dosvadní znění vyhlášky č. 33/1993 Sb., které se týká rehabilitovaných policistů podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů.

Nově se v souladu s Listinou základních práv a svobod zákonem upravují povinnosti příjemců dávek souvisejících se skončením služebního poměru, které jsou shodné s povinnostmi poživatelů dávek ze sociálního zabezpečení.

Nově se v zákoně zakotvuje subsidiární použití předpisů o sociálním zabezpečení a předpisů o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy pro organizaci a řízení o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

K bodu 97

Vzhledem k úpravám provedených novelizací zákona se nově formuluje zmocnění pro ministerstvo k vydání prováděcího předpisu.

K bodu 98

Rozšiřuje se okruh účastníků řízení ve věcech služebního poměru a o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru tak, aby účastníkem řízení mohl být i bývalý policista. Dosavadní ustanovení § 127 prováděcího předpisu nebylo dostatečné a soudy neuznávaly platnost rozhodnutí služebního funkcionáře učiněné po skončení služebního poměru.

K bodu 99 a 100

V souvislosti se zrušením institutu služebního hodnocení.

K bodu 101 až 103

Úprava se provádí ve vazbě na pátou část Občanského soudního řádu.

K bodu 104 a 106

Navrhovaná změna je důsledkem nové dikce § 17 a § 106.

Nově se vylučuje předchozí souhlas odborového orgánu s propuštěním policisty zvoleného do funkce v odborovém orgánu z důvodu splnění podmínek nároku na starobní důchod. Případný nesouhlas odborového orgánu s propuštěním takovéhoto policisty by kolidoval se zájmem policie na odpovídající věkové struktuře policie. Další změny v § 142 jsou důsledkem nové dikce § 106.

K bodu 105

V návaznosti na úpravu § 22 o činné záloze se stanoví, že uvolněnému odborovému funkcionáři se obligatorně udělí služební volno bez nároku na služební příjem po dobu výkonu funkce v odborových orgánech s tím, že jej hmotně zabezpečí odborová organizace. Nepovažuje se za vhodné a opodstatněné, aby těmto policistům byl poskytován služební příjem z rozpočtových prostředků policie.

K bodu 107

Navrhovaná změna je důsledkem nové dikce § 22.

K bodu 108

Navrhuje se výslovně zakotvit nový důvod neplatnosti právního úkonu v případě, že rozhodnutí bylo vydáno služebním funkcionářem, který ve smyslu § j2 není oprávněn rozhodovat ve věcech služebního poměru policisty. Dosud se neplatnost takového úkonu dovozovala výkladem § 145 odst. 1 písm. a).

K bodu 109

Ve vazbě na § 28 odst. 1 písm. ch) se stanoví oprávnění policie uchovávat osobní údaje policisty, které jí byly poskytnuty policistou v přijímacím řízení a v průběhu služebního poměru.

Zvláštní omezení policisty se zařazují mezi jeho základní povinnosti.

K bodu 110

Vypuštění § 154 bylo provedeno ve vazbě na nové ustanovení 12Oa.

K bodu 111

Nová dikce § 155 reaguje na změny provedené novelizací zákoníku práce. Nově se deleguje působnost některých ustanovení § 133 a 135 zákoníku práce upravující povinnosti zaměstnavatele a práva a povinnosti zaměstnanců v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

K bodu 112

Vypouští se ustanovení o odstraňování tvrdostí při provádění zákona v oblasti nároků souvisejících se skončením služebního poměru. Exaktní vyjádření podmínek vzniku nároku na odchodné, příspěvek za službu a platové vyrovnání vylučuje odstraňování tvrdostí, aniž by tím byly obcházeny základní podmínky nároku.

Ustanovení § 157b a 158 ztratilo smysl uplynutím v nich stanovené doby.

K bodu 113

Nová dikce § 159 reaguje na změnu názvu Vězeňské služby České republiky.

K bodu 114

V návaznosti na nová legislativní pravidla a na zákoník práce se formulačně upravuje znění.

K čl. II

Přechodná ustanovení reagují na provedené změny významnějších právních institutů. Zároveň jsou stanoveny lhůty a způsob přechodu do nového právního režimu.

K čl. III

Navrhuje se zmocnění pro předsedu Parlamentu České republiky k vydání úplného znění zákona o služebních poměrech policistů.

K čl. IV

Účinnost se navrhuje ke dni vyhlášení ve Sbírce zákonů.

V Praze dne 12. července 1995

Předseda vlády

Doc. Ing. Václav Klaus, CSc.,v.r.

Ministr vnitra

Jan Ruml, v.r.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP