kterým se předkládá Parlamentu
České republiky k vyslovení souhlasu s přístupem
k Mezinárodní úmluvě o spolupráci
při zajišťování bezpečnosti
letového provozu Evropská organizace pro bezpečnost
leteckého provozu EUROCONTROL, podepsané v Bruselu
dne 13. prosince 1960, která byla změněna
a doplněna:
1. Dodatkovým protokolem k Mezinárodní
úmluvě o spolupráci při zajišťování
bezpečností letového provozu - EUROCONTROL
(Brusel 13. prosince 1960) podepsaným v Bruselu dne 6.
července 1970,
2. Protokolem o změnách dodatkového protokolu
k Mezinárodní úmluvě o spolupráci
při zajišťování bezpečnosti
letového provozu - EUROCONTROL (Brusel, 13. prosince 1960)
podepsaným v Bruselu dne 21. listopadu 1978 a
3. Protokolem doplňujícím Mezinárodní
úmluvu o spolupráci při zajišťování
Bezpečnosti letového provozu - EUROCONTROL (Brusel,
13. prosince 1960), podepsaným v Bruselu, dne 12. února
1981, včetně jeho příloh.
Poslanecká sněmovna Parlamentu České
republiky souhlasí s přístupem k Mezinárodní
úmluvě o spolupráci při zajišťování
bezpečnosti letového provozu - EUROCONTROL, podepsané
v Bruselu dne 13. prosince 1960, která byla změněna
a doplněna
- Dodatkovým protokolem k Mezinárodní
úmluvě o spolupráci při zajišťování
bezpečnosti letového provozu - EUROCONTROL (Brusel,
13. prosince 1960) podepsaným v Bruselu dne 6. července
1970,
- Protokolem o změnách Dodatkového protokolu
k Mezinárodní úmluvě o spolupráci
při zajišťování bezpečnosti
letového provozu - EUROCONTROL (Brusel, 13. prosince 1960)
podepsaným v Bruselu dne 21. listopadu 1978,
- Protokolem doplňujícím Mezinárodní
úmluvu o spolupráci při zajišťování
bezpečnosti letového provozu - EUROCONTROL (Brusel,
13. prosince 1960), podepsaným v Bruselu dne 12. února
1981 včetně jeho příloh.
a) Všeobecná část
V souvislosti s vysokým nárůstem letového
provozu v uplynulých letech v Evropě vznikly značné
problémy v oblasti řízení letového
provozu a to zejména v důsledku nedostatečné
kapacity a propustnosti vzdušného prostoru. Následkem
přesycení vzdušného prostoru dochází
k výraznému nárůstu zpoždění
letů a s tím i spojeného nárůstu
nákladů pro dopravce.
Podle prognózy Mezinárodní organizace civilního
letectví (ICAO) má dojit do roku 2000 ke zdvojnásobení
objemu letecké přepravy oproti osmdesátým
létům. Touto závažnou situací
se zabývá jak ICAO, tak i Evropská konference
civilního letectví (ECAC). Ministři dopravy
států ECAC, kam se připojila i Česká
republika v roce 1993, rozhodli o nutnosti přípravy
a zavedení radikálních opatření
vedoucích ke zlepšení vzniklé situace.
Jedná se zejména o zavedení strategie harmonizovaného
a integrovaného systému řízení
letů v rámci evropského regionu, zlepšení
koordinace a zvýšení pravidelnosti a bezpečnosti
letů.
Rozpracováním těchto strategicky důležitých
materiálů pověřili ministři
dopravy států ECAC organizaci ELIROCONTROL.
EUROCONTROL (European Organization for the Safety of Air Navigation)
- Evropská organizace pro bezpečnost leteckého
provozu se sídlem v Bruselu byla založena v roce 1960
a v současné době má těchto
17 členů: Belgie, SRN, Francie, Lucembursko, Nizozemí,
Velká Británie, Irsko, Portugalsko, Řecko,
Turecko, Malta, Kypr, Švýcarsko, Rakousko, Maďarsko,
Norsko a Dánsko. Přihlášky dalších
států jako jsou Španělsko, Itálie
a Slovinsko jsou v současné době projednávány.
Ze zemí střední a východní
Evropy je členem Maďarsko, a Rumunsko se stane k 1.
1. 1996. Další státy však projevily zájem
o členství v EUROCONTROL.
b) Provozní část
Usnesením vlády ČR ze dne 7. července
1993 č. 373 "K hlavním cílům
transformace řízení a zabezpečení
letového provozu nad územím České
republiky k doporučenému standardu ICAO" bylo
mimo jiné vloženo:
Zabezpečit činnost orgánů řízení
letového provozu a souvisejících služeb
na úrovni odpovídající evropskému
standardu pro začleněni do evropského systému
podle doporučení ICAO a evropského programu
harmonizace a integrace řízení letového
provozu, zpracovávaného EUROCONTROL.
Ve stejném směru bylo přijav usnesení
vlády ČR ze dne 2. února 1994 č. 46
"O finančním zajištění hlavních
cílů systémů řízení
a zabezpečení letového provozu nad územím
ČR k doporučenému standardu ICAO".
Česká republika je od roku 1993 členem ECAC
a vzhledem k nutnosti rychlého začlenění
do budovaného integrovaného a harmonizovaného
evropského systému řízení letového
provozu je důležité se stát i členem
EUROCONTROL. Na zasedání ministrů dopravy
členských zemí ECAC, konaném v červnu
1994, byla zdůrazněna nutnost urychleného
přístupu všech členských zemí
ECAC do EUROCONTROL.
Členství ČR v EUROCONTROL má další
zásadní význam, a to že, k členství
a práci v těchto evropských organizacích
se přihlíží při zvažování
žádosti o přijetí do Evropské
unie a jde i o zvýšení mezinárodní
prestiže.
Činnost organizace EUROCONTROL je založena na Mezinárodní
úmluvě o spolupráci při zajišťování
bezpečnosti letového provozu, Statutu organizace
a Mnohostranné úmluvě o letových poplatcích.
Tyto smluvní dokumenty vstoupily v platnost.
Každý stát při vstupu do EUROCONTROL
přistupuje současně k Mnohostranné
úmluvě o letových poplatcích (Multilateral
Agreement Relating to Route Charges) prováděné
prostřednictvím Ústřední kanceláře
pro letové poplatky CRCO (Central Route Charges Office).
CRCO zajišťuje pro členské státy
EUROCONTROL veškerou agendu související s fakturací,
vybíráním poplatků za letové
služby a jejich převodem ve prospěch členských
států. Postup přístupu k úmluvám
byl konzultován se sekretariátem EUROCONTROL, který
sdělil, že je natno požádat o přístupy
k oběma uvedeným úmluvám. Po schválení
Komisí budou u vlády Belgického království
uloženy listiny o přístupu k ním.
Organizace EUROCONTROL má vybudován systém
sběru dat a zpracovává návrh příslušných
opatření s dleni zvýšení propustnosti
vzdušného prostoru a tím i snížení
finančních ztrát spojených se zpožděním
a nepravidelností letů.
V první etapě je již řešena v rámci
EUROCONTROL problematika operativního řízení
toku letového provozu a centrální pracoviště
v Bruselu zahájilo praktickou činnost. Spolupráce
ČR v této významné provozní
oblasti již probíhá, což je velmi potřebné
ke koordinování zahraničních letů
našich letadel i pro potřebu zabezpečeni přeletů
území ČR cizími provozovateli.
Po vstupu do EUROCONTROL budou zajišťovány potřebné
úkoly odborem civilního letectví Ministerstva
dopravy ve spolupráci s organizací Řízení
letového provozu.
Atraktivnost vzdušného prostoru pro letecké
dopravce vždy závisí na bezpečnosti
a nabízené kapacitě a také na ceně
za poskytnuté letové navigační služby.
Zvýšení objemu počtu letů a přeletů
území je v zájmu každého státu
a Česká republika nabízí s novou technikou
kvalitní a bezpečné řízení
letů a dostatečnou kapacitu vzdušného
prostoru.
Organizace EUROCONTROL má důležitý vliv
na plánování tratí velkých
leteckých dopravců nad evropským kontinentem.
Česká republika v tomto směru nemůže
zůstat na okraji hlavních proudů letecké
dopravy. Zapojením ČR do aktivit EUROCONTROL se
předpokládá vyšší vžívání
vzdušného prostoru ČR a tím i zajištění
objemu finančních prostředku nutných
pro činnost a obnovu systému při nižší
jednotkové ceně letových navigačních
služeb pro dopravce.
c) Ekonomická část
Letové navigační služby, poskytované
letadlům jednotlivými státy, v jejichž
vzdušném prostoru se let uskutečňuje,
jsou placenými službami. Výše poplatku
se řídí pravidly ICAO. Příjmy
z letových navigačních služeb jsou hlavním
a i po vstupu do EUROCONTROL jediným zdrojem finančních
prostředků organizace ŘLP ČR.
Sazba navigačního poplatku za jednu přeletovou
jednotku (výkonová jednotka, používaná
pro fakturaci poplatků za letové navigační
sliny) je kalkulována tak, aby byla pokryta nákladová
báze služeb řízení letového
provozu při předpokládaném objemu
letového provozu v daném kalendářním
roce. Kalkulace sazby vychází z propočtu
nákladové báze letových navigačních
služeb pro příslušný rok (specifikované
pravidly ICAO) a prognózy objemu provozu, vyjádřené
v přeletových jednotkách.
Více než 80 % uživatelů vzdušného
prostoru ČR jsou zahraniční dopravci, kteří
nemají v ČR své sídlo a ve většině
případů území státu
pouze přelétávají. Vymáhání
poplatků na poskytnuté služby je proto v některých
případech značně problematické.
I zde přináší členství
v EUROCONTROL řešení. Fakturaci a vymáháni
navigačních poplatků provádí
za členské státy CRCO tak, že uživatel
vzdušného prostoru dostane za průlet vzdušného
prostoru států EUROCONTROL jedinou fakturu. Uživatel
vzdušného prostoru se stává dlužníkem
CRCO, která má mnohem širší a účinnější
možnosti vymáhání pohledávek
(vzhledem ke své autoritě, včetně
personálního a technického vybavení),
které jsou těžko vymáhatelné
pro jednotlivé státy. Inkasované finanční
prostředky jsou převáděny ve prospěch
organizace poskytující letové provozní
služby v členském státě dvakrát
měsíčně včetně příslušného
úroku (CRCO provádí finanční
operace ke zhodnocení prostředků jednotlivých
států do doby jejich převodu).
Členství v EUROCONTROL znamená pro členský
stát povinnost přispívat do rozpočtu
této organizace. Příspěvek není
fixní, je to součást celkového rozpočtu
EUROCONTROL, jehož výši může každý
stát ovlivnit při schvalování svým
počtem hlasů. Výše příspěvku
závisí z 30 % na hrubém domácím
produktu a ze 70 % na nákladové bázi (služeb
řízení Letového provozu) členského
státu a je hrazen ve čtyřech ročních
splátkách. Tento příspěvek
je uznanou součástí nákladové
báze, což znamená, že je součástí
navigačního poplatku a bude vlně uhrazen
uživateli vzdušného prostoru ČR v příslušném
kalendářním roce a nebude mít přímý
vztah se státním rozpočtem. Tzn. příspěvek
bude uhrazen organizaci Řízení letového
provozu jako součást přeletových poplatků,
stane se tedy příjmem organizace a jako takový
bude i předmětem daně z přijmu, kterou
organizace odvádí do státního rozpočtu.
Toto je jediný vztah, který vznikne ke státnímu
rozpočtu v souvislosti s příspěvkem.
EUROCONTROL plně respektuje suverenitu členských
států. V oblasti poplatků za letové
navigační služby to tedy znamená, že
stanovení kalkulace sazby za přeletovou jednotku,
respektive zpracování nákladové báze
a prognózy objemu letového provozu, je v kompetenci
každého státu, který za ni nese odpovědnost.
EUROCONTROL potom provádí formální
schvalování výsledné sazby za přeletovou
jednotku. Filosofií tohoto schvalování je
potvrzení ze strany mezinárodní organizace,
že sazba příslušného státu
je plně v souladu s jejími pravidly, které
slouží jako argument vůči uživatelům
vzdušného prostoru o oprávněnosti výše
sazby. Tomuto schválení samozřejmě
předcházejí mnohostranné komunikace
s uživatelskými organizacemi zcela v duchu doporučení
ICAO.
Příjemcem finančních prostředků
za poskytnuté navigační služby je rezort
Ministerstva dopravy, jmenovitě organizace Řízení
letového provozu ČR, tak, jak je to běžné
v členských státech EUROCONTROL. Stejně
jako v ostatních členských státech
EUROCONTROL bude rezort Ministerstva dopravy, jmenovitě
organizace Řízení letového provozu
i plátcem příspěvku do rozpočtu
EUROCONTROL, což je vzhledem ke specifice činnosti
řízení letového provozu nejjednodušší
a nejméně nákladné řešení.
Suverenita státu z hlediska vlastního provádění
řízení letů (tj. povolení vstupu
do vzdušného prostoru ČR) tím není
dotčena.
V roce 1996 by podle odhadu EUROCONTROL činil příspěvek
ČR do rozpočtu této organizace 28,5 mil.
Kč, tj. cca 3 % předpokládané nákladové
báze, což znamená že stejným procentem
by narostl i poplatek za přeletové služby za
předpokladu neměnného objemu provozu. Jak
je však uvedeno v provozní části, po
vstupy do EUROCONTROL se očekává zvýšení
objemu letového provozu, což bude mít na výši
poplatku pozitivní vliv, tedy bude působit na jeho
snížení při nezměněném
objemu výnosů. Na základě naší
žádosti zpracovali experti EUROCONTROL pravděpodobnou
výši příspěvku České
republiky v následujících pěti letech,
vycházejíce z údajů za rok 1993.
Rok | Příspěvek v ECU | Orientační příspěvek v Kč |
1996 | 850 000 | 28 500 000 |
1997 | 930 000 | 31 200 000 |
1998 | 1020 000 | 34 200 000 |
Tabulka 1: Orientační příspěvek
ČR do rozpočtu EUROCONTROL v letech 1996-1998
Tyto částky budou splaceny ve prospěch EUROCONTROL
ve čtyřech ročních splátkách
a ve stejném roce i uhrazeny jako součást
příjmů z navigačních poplatků.
Systém fakturace a vymáhání poplatků
za letové navigační služby CRCO prokázal
svoji funkčnost tím, že vydané faktury
jsou uhrazeny z více než 99 %, z toho 90 % ve lhůtě
splatnosti. Pro Českou republiku to znamená, že
příspěvek do rozpočtu EUROCONTROL
bude uhrazen v relativně krátké době.
Naprosto klíčovou otázkou z hlediska letecko
provozního je zapojení České republiky
do integrovaného a harmonizovaného systému
řízení letového provozu, který
je v rámci Evropy připravován a realizován
právě organisací EUROCONTROL. V rámci
členství ČR v EUROCONTROL bude mít
ČR nárok například na bezplatné
poskytování poradenské služby, využívání
modelovacího centra pro otázky řízení
letného provozu, poskytnutí důležitých
projektů, materiálů a informací. Tyto
služby jsou pro nečlenské státy EUROCONTROL
již zpoplatněny. Česká republika, které
byl v EUROCONTROL již přiznán statut pozorovatele,
má právo obsazovat jednání významných
pracovních skupin a orgánů EUROCONTROL svými
zástupci.
Organizace EUROCONTROL je ve státě, kde se nalézá
její sídlo (tj. Belgie - Brusel) a na území
smluvních stran, zproštěna všech odvodů,
daní a poplatků, spojených s plněním
jejích úkolu (viz články 19 a 20 Mezinárodní
úmluvy o letových poplatcích). Toto opatření
se týká výhradně organizace EUROCONTROL
a nikoli organizací, jejichž činnost navazuje
či je spojena s činností EUROCONTROL. Příjmy
z navigačních poplatků., plynoucí
od CRCO, budou předmětem daně z příjmů
a všech ostatních daní a poplatků vyplývajících
z platné legislativy. Osvobození vlastní
činnosti EUROCONTROL od daní, odvodů a poplatků
je součástí Mezinárodní úmluvy
EUROCONTROL o spolupráci při zajišťování
bezpečnosti letového provazu. Je to reciproční
opatření, které má účinnost
pouze v případě, že na území
daného státu bude EUROCONTROL vyvíjet činnost,
která by mohla být předmětem těchto
daní, odvodů a poplatků. V případě
České republiky však tato možnost v současné
době nepřipadá v úvahu, nicméně
příslušná ustanovení je třeba
respektovat jako součást Mezinárodních
úmluv.
Systém zpoplatňování uživatelů
vzdušného prostoru
Ve výše uvedeném termu jsou uvedeny tyto dva
termíny:
Sazba poplatku za přeletovou jednotku je "jednotková
cena" za základní výkonovou jednotku
služeb řízení letového provozu,
její kalkulace a vyhlášení je v kompetenci
a na zodpovědnost příslušného
státu.
Poplatek a letové navigační služby
je "cen" za poskytnuté letové navigační
služby konkrétnímu letadlu (letadlům).
Jeho výše závisí na sazbě poplatku
za přeletovou jednotku, hmotnosti letadla a proletěné
vzdálenosti. V EUROCONTROL výpočet poplatků,
jejich fakturaci, vymáhání a zpětné
převádění jednotlivým státům
provádí CRCO.
K vlastnímu termínu "poplatek za letové
navigační služby" je třeba poznamenat:
V této souvislosti se jedná o dlouhodobě
zažitý termín, který vznikl doslovným
překladem anglického výrazu "charge",
a používá se i v AIP Czech Republic, v části
FAL 3-1. Co se týče obsahu tohoto termínu,
neodpovídá vymezení "poplatku"
a "sazby poplatku" tak, jak jsou formulována
například v zák. 368/1992 Sb. o správních
poplatcích, vybíraných správními
orgány České republiky. Podle tohoto zákona
jsou "předmětem poplatků úkony,
spojené s činností správních
orgánů a písemně učiněná
podání, jejichž vyřízení
se vyžaduje rozhodnutí ve správním nebo
daňovém řízení..." (§
2) Charakter služeb řízení letového
provozu ani charakter poplatku za letové navigační
služby nespadá do tohoto vymezení.
Svým charakterem poplatek za letové navigační
služby plně spadá do vymezení pojmu
"cena", tak, jak jej formuluje zák. č.
526/1990 Sb. o cenách, tj. "cenou je peněžní
částka, sjednaná při nákupu
a prodeji zboží (rot výkonů, prací
a služeb), nebo vytvořená pro ocenění
zboží k jiným účelům"
(§ 1, odst. 2) a způsob vyhlašování
a vybírání poplatků za letové
navigační služby vyhovuje i formulaci §
2 cit. zák. a to jak v současnosti, tak i po vstupu
do EUROCONTROL.
Dodržování ustanovení § 2, odst.
3 zák. č. 526/1990 Sb. se nezajišťuje
formou cenové regulace. Je dáno členstvím
České republiky v ICAO a následnou povinnosti
státu dodržovat předpisy a doporučení
této mezinárodní organizace. Podmínky
zpoplatňování letových navigačních
služeb jsou vymezeny v dokumentu č. 9082 následovně:
V odst. 32 - "Jako všeobecný princip, tam kde
se letové navigační služby poskytují
pro mezinárodní využiti, poskytovatelé
mohou požadovat, aby uživatelé uhraditi svůj
podíl na nákladech, avšak od mezinárodního
civilního letectví by se neměla požadovat
úhrada těch nákladů, které
s ním bezprostředně nesouvisejí"
V odst. 36 - "Alokace nákladů na letové
navigační služby mezi uživatele vzdušného
prostoru musí být prováděna způsobem,
rovným pro všechny uživatele"
V odst. 37 - "Tam, kde se uplatňují preferenční
sazby, speciální slevy, nebo jiná zvýhodnění
oprati běžným poplatkům na služby,
poskytované některým kategoriím uživatelů
vzdušného prostoru, stát zajistí, aby
tyto náklady nebyly přenášeny na jiné
uživatele."
Dodržování těchto pravidel je předmětem
kontrol ze strany organizací leteckých dopravců
a zjištěné nedostatky jsou sankcionovány.
EUROCONTROL má tato pravidla zabudována ve svých
vnitřních předpisech a pravidlech fungování.
Navíc organizuje dvakrát Točné mnohostranné
konzultace s organizacemi leteckých přepravců,
na nichž se identifikují a řeší
potenciální problémy s dostatečným
předstihem.
Ve výše citovaných článcích
se hovoří o alokaci nákladů na letové
navigační služby. Tyto náklady tvoří
tzv. nákladovou bázi (cost base), jejíž
součástí jsou, podle odst. 34, mimo jiné
"úrok z kapitálu" a "výnosy,
překračující přímé
a nepřímé provozní náklady,
které zabezpečí rozumné zhodnocení
kapitálu (před zdaněním)". Obě
tyfu položky chápe současná daňová
a cenová legislativa jako zisk. Toto je další
argument, podporující cenový charakter poplatku
za letové navigační služby. Zmíněný
dokument však obsahuje implicitní výhradu,
že tento zisk (po zdanění) musí být
použit pouze na investice do zařízení,
souvisejících s poskytováním letových
navigačních služeb.
Co se týče alokace nákladů či
nákladové báze, její způsob
obecně vymezuje odst. 40 citovaného dokumentu. Tato
alokace by měla být prováděna na základě
proletěné vzdálenosti letadla a jeho váhy.
Na evropském kontinentě byla pro účely
této alokace zavedena výkonová jednotka,
zvaná přeletová jednotka, která je
popsána níže. Nicméně v odst.
41 se připouští i jiný způsob
alokace. Výše uvedené principy však způsobem
alokace nejsou dotčeny.
CRCO účtuje poplatek za poskytnuté letové
navigační služby ve vzdušném prostora
všech členských států EUROCONTROL,
vypočítaný na základě sazeb
za přeletovou jednotku (definovanou jako odmocnina z jedné
padesátiny maximální vzletové hmotnosti
letounu na 100 km proletěné vzdálenosti),
platných jednotlivých členských státech
a počtu přeletových jednotek daného
letounu, které "proletěl" při letu
vzdušným prostorem těchto států.
Obdobný systém fakturace je uplatňován
v současné době i v ČR, samozřejmé
pouze v rámci vzdušného prostoru republiky.
Rozdílem oproti současně platnému
fakturačnímu systému Řízení
letového provozu České republiky (dále
ŘLP ČR) je, že CRCO fakturuje uživateli
vzdušného prostoru nikoli skutečně proletěnou
vzdálenost, ale délku nejpoužívanější
dopravní cesty mezi bodem vstupu a bodem výstupu
vzdušného prostoru EUROCONTROL. Po provedení
srovnávací analýzy současného
systému a simulovaného systému CRCO na podmínkách
letního, tj. relativně vysokého provozu bylo
zjištěno, že systém CRCO tak, jak funguje
snes, by mohl znamenat buďto zvýšení objemu
výnosů při dané sazbě navigačního
poplatku, nebo snížení této sazby při
zachování objemu výnosů.
Uživatel vzdušného prostoru dostává
za přelety slátá EUROCONTROL jedinou fakturu
v jediné měně (ECU Tato faktura obsahuje
poplatky za letové provozní služby, poskytnuté
jeho letadlům (letadlu) ve vzdušném prostoru
států EUROCONTROL. Fakturační období
je jeden měsíc (stejně jako u ŘLP
ČR). Přílohou faktury jsou tzv. "proforma
statement" neboli údaje o uskutečněných
letech a "statement of account" tj. souhrn doposud nevyrovnaných
částek mezi uživatelem vzdušného
prostoru a CRCO.
Výhodou CRCO jsou její možnosti při
vymáhání jmenovaných poplatků.
Dosavadní vymáhání poplatků
za letové navigační služby je problém,
který má negativní dopad na hospodaření
ŘLP ČR a jeho řešení doposud
není v pravidlech ICAO jednoznačně stanoveno.
Vedení soudních sporů v zahraničí
je nákladné a prakticky bezvýsledné.
CRCO zahrnuje v první řadě rozsáhlé
území a pro letecké společnosti prolétavající
evropským vzdušným prostorem prakticky není
možné se vyhnout vzdušnému prostoru států
EUROCONTROL. Opatření, které má pro
vymáháni neuhrazených pohledávek značnou
váhu, je možnost zadrženi letounu na území
Velké Británie (kde toto zákony umožňují).
Návratnost vydaných faktur CRCO je více než
99 %, což má nemalý význam pro finanční
řízení CRCO i příslušných
organizací letových provozních služeb
jednotlivých členských států
EUROCONTROL.
Systém zpoplatňování je organizován
na bázi spolupráce, čímž je zajištěno,
že všechny státy zapojené do systému
CRCO mají stejnou možnost ovlivnit jeho provoz a společné
projednávat předložené návrhy.
Konzultace s uživateli vzdušného prostoru jsou
efektivnější, protože setkání
probíhají pravidelné a mají podobu
otevřeného fóra, kde je možné
kterémukoli účastníku pokládat
libovolné otázky. Případné
problémy mohou uživatelé adresovat přímo
zástupcem příslušného státu,
přičemž jsou buďto vyřešeny
a zodpovězeny na místě, nebo jsou předloženy
pracovní skupině EUROCONTROL k dalšímu
prozkoumání. Zpětná vazba při
výměně informací se doposud ukázala
jako značně efektivní.
Členské státy mohou použít příjmy
z přeletových poplatků jako záruku
pro bankovní úvěry, jelikož banky uznávají
systém zpoplatnění EUROCONTROL jako spolehlivý
a jistý při úhradě a zpětném
převodu přeletových poplatků členským
státům.
Podle čl. 2 odst. 1 pís. 1 Mezinárodní
úmluvy o spoluprací při zajišťování
bezpečnosti letového provozu patří
do působnosti organizace EUROCONTROL "vyměřovat
a shromažďovat poplatky, vybírané od uživatelů
letových provozních služeb."
d) Závěr
Přístup České republiky k EUROCONTROL
a k Mnohostranné úmluvě o letových
poplatcích bude mít z provozního, technického,
finančního a ekonomického hlediska pozitivní
význam. Stejně tak důležitý je
i z pohledu mezinárodně-politického s vlivem
na mezinárodní prestiž.
Tento krok bude znamenat výrazný posun směrem
k integraci se státy, patřícími do
Evropské unie a aktivní účast České
republiky v této organizaci může přispět
k pozitivnímu hodnocení ČR při zvažování
žádosti a přijetí do Evropské
unie.
Cílem vstupu ČR do EUROCONTROL je také vyšší
využití kapacit vzdušného prostoru s moderním
technickým vybavením a kvalifikovaným personálem,
zajišťující podmínky k bezpečnému.
plynulému a ekonomickému provádění
letu. Předpokládá se zvýšení
atraktivnosti přeletů nad územím ČR,
což bude mít pozitivní dopad na Myši poplatků
za poskytnuté služby.
V souladu s usnesením vlády České
republiky ze dne 9. listopadu 1994 č. 633 požádal
ministr zahraničních věcí na návrh
Ministerstva doprav Stálou komisi pro bezpečnost
letového provozu EUROCONTROL o souhlas k přístupu
České republiky k Mezinárodní úmluvě
o spolupráci při zajišťování
bezpečnosti letového provozu - Evropská organizace
pro bezpečnost leteckého provozu EUROCONTROL a k
Mnohostranné úmluvě o letových poplatcích.
Ministerstvo zahraničních věcí obdrželo
dopis Prezidenta Stálé komise ze dne 21. 5. 1995,
ve kterém je potvrzeno jednomyslné rozhodnutí
o přístupu České republiky k oběma
úmluvám.
Materiál se předkládá Poslanecké
sněmovně Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu k přístupu k Mezinárodní
úmluvě o spolupráci při zajišťování
bezpečnosti letového provozu - Evropské organizace
pro bezpečnost leteckého provozu, podepsané
v Bruselu dne 13. prosince 1960, která byla změněna
a doplněna těmito smluvními dokumenty:
1. Dodatkovým protokolem k Mezinárodní úmluvě
o spolupráci při zajišťování
bezpečnosti letového provozu EUROCONTROL (Brusel,
13. prosince 1960) podepsaným v Bruselu dne 6. července
1970.
2. Protokolem o změnách Dodatkového protokolu
k Mezinárodní úmluvě o spolupráci
při zajišťováni bezpečnosti letového
provozu - EUROCONTROL (Brusel, 13. prosince 1960) podepsaným
v Bruselu dne 21. listopadu 1978 a
3. Protokolem doplňujícím Mezinárodní
úmluvu o spolupráci při zajišťování
bezpečnosti letového provozu EUROCONTROL (Brusel,
13. prosince 1960), podepsaným v Bruselu dne 12. února
1981, včetně jeho příloh.
Uvedené protokoly jsou nedílnou součástí
citované Úmluv. S přístupem České
republiky k této úmluvě vyjádřila
vláda souhlas usnesením ze dne 9. 11. 1994 č.
633 a usnesením ze dne 13. září 1995
č. 524.
Podle sdělení sekretariátu EUROCONTROL je
nutno notifikovat přístup České republiky
k Mezinárodní úmluvě EUROCONTROL včetně
uvedených protokolů.
S přihlédnutím k uvedeným faktům
se navrhuje schválit předložený návrh
s termínem přístupu České republik
od 1. ledna 1996.
Zplnomocněni zástupci
Spolkové republiky Německo
Belgického království
Francouzské republiky
Spojeného království Velké Británie a Severního Irska
Irské republiky
Lucemburského velkoknížectví
Holandského království a
Portugalské republiky
se shromáždili v Bruselu dne 12. února 1981
za účelem přijetí Protokolu, doplňujícího
Mezinárodní úmluvu Eurocontrolu, týkající
se spolupráce při zajišťování
bezpečnosti letového provozu ze dne 23. prosince
1960:
Schválili uvedený Protokol, který byl předložen
k podpisu dne 12. února 1981, a který je obsažen
v doplňku č. 1 tohoto závěrečného
dokumentu
Z praktických důvodů se rozhodli připojit
jako doplněk č. 2 k Závěrečnému
Dokumentu ustanoveni Mezinárodní úmluvy Eurocontrol,
týkající se spolupráce při
zajišťování bezpečnosti letového
provozu, jak byla doplněna výše zmíněným
Protokolem
Na důkaz čehož zplnomocnění zástupci
podepsali Závěrečný Dokument
Dáno v Bruselu, dne 12. února 1981, v jediném
originálu, který zůstává uložen
v archivech vlády Belgického Království,
které předá ověřeně
kopie vládám ostatních signatářských
států
Sjednocený text ustanovení existující
úmluvy a jejích dodatků, obsažených
v Protokolu.
Článek 1
1. Zúčastněné strany se rozhodly posílit
svoji vzájemnou spolupráci a rozvinout své
společné aktivity na poli letového provozu,
které by zajišťovaly maximální
svobodu pro všechny uživatele vzdušného
prostoru s ohledem na potřeby obrany a v souladu s požadovanou
úrovní bezpečnosti.
Vzájemně se dohodly:
a) stanovit společné dlouhodobé cíle
na poli letového provozu a v jejich rámci vytvořit
střednědobý společný plán
pro letové provozní služby a zabezpečovací
prostředky
b) sestavit společné plány na zdokonalování
výcviku, postupy řízeni a na výzkumné
a rozvojové programy vztahující se k prostředkům
a službám, pro bezpečnost, výkonnost
a rychlost toku letového provazu
c) dojednat jakákoli další opatření
nezbytná k zajištění bezpečného
a pravidelného toku letového provozu
d) založit společný fond zkušeností
z provozních, technických a finančních
aspektů letového provozu
e) koordinovat své aktivity s ohledem na řízení
toku letového provozu založeným mezinárodního
systému řízení toku letového
provozu za účelem co nejefektivnějšího
využití vzdušného prostoru.
2. Za tímto účelem se rozhodly založit
Evropskou organizaci pro bezpečnost letového provozu"
(EUROCONTROL - European Organisation for the Safety of Air Navigation),
dále nazývanou jen Organizace, která bude
činná ve spolupráci s civilními a
-vojenskými představiteli jednotlivých států.
Organizace bude obsahovat dva orgány:
- Stálou komisi pro bezpečnost letového provozu,
dále nazývanou jen komise, která vytvoří
orgán odpovědný za formulování
obecné politiky Organizace.
- Agenturu pra bezpečnost letového provozu, dále
nazývanou jen Agentura, jejímž statutem je
Doplněk 1 k této Úmluvě. Agentura
bude orgánem odpovědným za prováděn)
úkolů daných Úmluvou a nebo jí
s věřených, podle ustanoven) této
Úmluvy daných Komisí.
3. Sídlem organizace bude Brusel.
Článek 2
1. Organizace bude plnit následující úkoly
a) Analyzovat budoucí potřeby letového provozu
a nové techniky nezbytné k uspokojení těchto
potřeb
b) vyvíjet a přijímat společné
dlouhodobě cíle na poli letového provozu
c) koordinovat střednědobé plány jednotlivých
států za účelem ustanovení
společného střednědobého plánu
s ohledem na služby a prostředky letového provozu
v rámci dlouhodobých cílů zmíněných
výše v b)
d) podporovat společný postoj k pozemním
a palubním systémům letecké navigace,
výcviku personálu služeb letového provozu
e) studovat a podporovat opatření ke zlepšení
efektivnosti nákladů a výkonnosti na poli
letového provozu
f) podporovat a provádět studie, testy a pokusy,
vztahující se k letovému provozu, shromažďovat
a rozesílat výsledky studii, testů a pokusů
prováděných smluvními stranami na
poli letového provozu
g) koordinovat výzkumné a vývojové
programy smluvních stran vztahující se k
novým technikám na poli letového provozu
h) dohlížet na záležitosti na poli letového
provozu, které jsou studovány ICAO a dalšími
mezinárodními organizacemi zabývajícími
se civilním letectvím
i) studovat doplňky k regionálním plánům
letového provozu, které mají být postoupeny
ICAO
j) vykonávat jakékoli další úkoly,
které jí mohou by svěřeny podle čl.
1.1 c)
k) napomáhat smluvním stranám a zainteresovaným
nečlenským státům při vytváření
a provozování mezinárodního systému
řízení toku letového provozu
l) ustanovit a shromaždovat poplatky vybírané
od uživatelů letových provozních služeb
v souladu s Mezinárodní úmluvou o letových
poplatcích, a to jménem smluvních sera a
nečlenských, států této úmluvy.
Mezi Organizací a nečlenskými státy,
zajímajícími s o účast při
vykonávání takových úkolů,
mohou být dojednán zvláštní úmluvy.
2. Na žádost jedné nebo více smluvních
stran, může by Organizace pověřena následujícími
úkoly:
a) napomáhat těmto stranám při vykonáváni
specifických úkolů letového provozu
jako např. navrhování a zadávání
zařízen letových provozních služeb
a zabezpečovacích letových prostředků
b) zajišťovat a provozovat, úplně nebo
zčásti, letové provozní služby
a zabezpečovací letové pros Ledky jménem
těchto stran
c) napomáhat těmto stranám při vypočítávání
a vybírání poplatků, které
jsou jimi vybírány od uživatelů letových
provozních služeb a které nejsou zahrnuty v
Mezinárodní úmluvě o letových
poplatcích.
Vykonávání těchto úkolů
se bude v každém případě řídit
zvláštní dohodou mezi Organizaci a zainteresovanými
stranami.
Článek 3
1. Tato Úmluva se týká traťových
letových provozních služeb a těch přibližovacích
a letištních služeb, které jsou s nimi
spojeny a to v letových oblastech vyjmenovaných
v Doplňku 2.
2. Jakýkoli dodatek, který si přeje smluvní
strana učinit k seznamu svých letových oblastí
v Doplňku 2, bude podléhat jednomyslnému
rozhodnuti komise, pokud by vyústil do změny celkových
omezení vzdušného provozu, krytých úmluvou.
Jakýkoli dodatek, který nevyúsťuje do
takové změny, bude oznámen Organizaci zainteresovanou
smluvní stranou.
3. Pro účely dané Úmluvy budou pod
výrazem "letový provoz" chápána
civilní letadla a ta vojenská, celní a policejní
letadla, která se podřizují postupům
ICAO.
Článek 4
Organizace bude právnickou osobou. Na územích
smluvních stran bude vystupovat jako plnoprávný
právní subjekt v rámci oprávnění,
která mu příslušejí zákony
daného státu, bude mít inter alia právo
tiskávat anebo předisponovávat movitý
anebo nemovitý majetek a vést soudní spory.
S výjimkou toho, jak je jinak dáno danou úmluvou,
anebo doplněno Statutem, bude reprezentována Agenturou,
která bude jednat jejím jménem. Agentura
bude obhospodařovat majetek Organizace.
Článek 5
1. Komise se bude skládat z představitelů
smluvních stran. Každá smluvní strana
může jmenovat několik delegátů,
aby zejména umožnila obhájení jak zájmů
civilního letectví, tak národní obrany,
ale bude mít pouze 1 hlas.
2. Pro účely článku 2.1. 1) bude komise
rozšířena, aby zahrnovala představitele
nečlenských států, které jsou
zúčastněny na Mezinárodní úmluvě,
vztahující se k letovým poplatkům.
Takto rozšířená komise bude přijímat
rozhodnut) v souladu s podmínkami jmenované úmluvy.
3. Tam, kde je ustanovení platné podle jiných
dohod uzavřených mezi Organizací a nečlenskými
státy v souladu s čl. 2.1., zejména pro řízeni
toku letového provozu, bude Komise rozšířená
a bude vydávat rozhodnuti v souladu s ustanoveními
těchto dohod.
Článek 6
1. Pro naplnění úkolů daných
Organizaci článkem 2.1., Komise přijme následující
opatření:
a) směrem ke smluvním stranám učiní
rozhodnutí:
- v případech spadajících pod článek
2.1. b) a c)
- v případech spadajících pod článek
2.1. a) a d) až k), kdykoli se bude Komise domnívat,
že je pro smluvní strany nezbytné vykonat společnou
akci, může v takových případech
také vydat doporučeni smluvním stranám
b) směrem k Agentuře
- bude schvalovat roční plán práce
a investiční a pracovní programy, na několik
let, které jí budou předkládány
Agenturou pro naplnění úkolů, spadajících
pod čl. 2.1., dále rozpočet a zprávu
o činnosti, bude dávat direktivy Agentuře,
kdykoli se bude domnívat, že je to nezbytně
pro splněni Pikolů Agentuře zadaných
- podnikne veškerá nezbytná opatření
při vykonáváni svého dohledu podle
dané Úmluvy a Statutu Agentury
- bude Agentuře dávat souhlas k jejímu spravování
rozpočtu.
2. Navíc Komise bude:
(a) přijímat personální opatření
a finanční opatření, právě
tak jako podnikne opatření při plnění
čl. 7.2. a čl. 19.3. Statutu Agentury
(b) jmenovat členy kontrolního výboru na
pětileté období k plnění čl.
22.1. Statutu Agentury.
3. Komise zmocní Agenturu zahajovat jednání
vztahující se ke zvláštním dohodám
podle čl. 2 a bude přijímat dohody, dojednané
Agenturou.
4. Před arbitrážním jednáním
prováděným podle č. 31 mohou být
Komisí zahájena jednání jménem
Organizace.
Článek 7
1. Rozhodnutí budou Komisí přijímána
jednomyslně volbou smluvních stran a smluvní
strany jimi budou vázány. Avšak pokud smluvní
strana uvědomí Komisi, že narušování
národních zájmů jí brání
podílet se na jednomyslném rozhodnutí, přijatém
k záležitostem, spadajícím pod čl.
2.1. b) a c), může toto rozhodnutí zmírnit,
a sdělit Komisi důvody zmírnění.
V průběhu šesti měsíců
od tohoto uvědomění Komise buč zreviduje
své předchozí rozhodnuti, anebo rozhodne,
za jakých určitých podmínek anebo
omezeni bude zavedeno. V každém případě
bude rozhodnutí Komise vyžadovat jednomyslné
rozhodnutí smluvních stran.
2. Komise rozhodne o opatřeních,spadajících
pod čl. 6.2 a), 6.3. a 11.3. při jednomyslnosti
hlasování.
3. Pokud není zajištěno jinak, direktivy a
opatření v záležitostech řešených
podle čl. 6.1 b) a 6.4 budou vyžadovat většinu
hlasů v Komisi, čímž je chápáno,
že:
- tyto hlasy budou podléhat zvážení
podle čl. 8 níže
- tyto hlasy budou představovat většinu hlasujících
smluvních stran.
4. Opatření, spadající pod čl.
6.2 b) budou Komisí přijímána v souladu
s výše uvedeným odd. 3, za předpokladu,
že řádně vypočítaná
většina nebude menší než 70% vážených
hlasů.
5. Doporučení Komise budou vyžadovat hlasy
většiny smluvních stran.
Článek 8
1. Vážení podle čl. 7 bude provedeno
v souladu s následující tabulkou.
Roční příspěvek smluvní
strany jako podíl z celkového ročního
příspěvku všech smluvních stran
Méně než 1% | |
Od 1 do méně nes 2% | |
Od 2 do méně než 3% | |
Od 3 do méně než 4 1/2% | |
Od 4 1/2 do méně než 6% | |
Od 6 do méně než 7 1/2% | |
Od 7 1/2 do méně než 9% | |
Od 9 do méně než 11% | |
Od 11 do méně než 13% | |
Od 13 do méně než 15% | |
Od 15 do méně než 18% | |
Od 18 do méně než 21% | |
Od 21 do méně než 24% | |
Od 24 do méně než 27% | |
Od 27 do méně než 30% | |
30% |
2. Počet hlasů bude ustanoven splatností
od data vstupu v platnost Protokolu předloženého
k podpisu v Bruselu v roce 1981 s ohledem na výše
uvedenou tabulku a v souladu s pravidlem v čl. 19 Statutu
Agentury pro určení ročních příspěvků
smluvních stran do rozpočtu Organizace.
3. V případě připojení se dalšího
státu, bude počet hlasů smluvních
stran stanoven znovu v souladu s tímto postupem.
4. Počet hlasů buče stanovován každým
rokem podle měnících se podmínek.
Článek 9
1. Komise ustanoví svá pravidla postupů,
která budou jednomyslně přijata.
2. Tato pravidla budou mezi jiným obsahovat pravil; vztahující
se k Úřadu Prezidenta, ustanovení pracovních
skupin a pracovních jazyků Komise.
Článek 10
Personál a zařízení potřebné
pro činnost Komise jí budou dána Agenturou.
Článek 11
I. Komise bude udržovat nezbytné styky s příslušnými
státy a mezinárodními organizacemi pro realizaci
cílů Organizace.
2. Komise bude zejména, bez újmy ustanovení
článků 6.3 a 13, sama oprávněna
uzavírat jménem Organizace takové dohody
s mezinárodními organizacemi, smluvními stranami
anebo jinými státy, které budou nezbytné
pro plnění úkolů Organizace podle
čl. 2.
3. Na návrh Agentury může Komise přenést
na Agenturu právo rozhodnout o zahájení jednání
a uzavírat dohodu nezbytné pro plněni úkolů
podle čl. 2.
Článek 12
Dohody mezi Organizací a jednou anebo více smluvními
stranami, nebo s jedním anebo více nečlenskými
státy, či mezinárodní organizací,
vztahující se k úkolům podle čl.
2, budou stanovovat příslušně úkoly,
práva a závazky stran plynoucích z dohod
a budou zároveň stanovovat finanční
ujednání a opatření, která
budou přijata. Takové dohody mohou být dojednávány
Agenturou v souladu s ustanoveními článků
6.3 a 11.3.
Článek 13
V rámci pokynů daných Komisí, mohou
být Agenturou navazovány vztahy s příslušnými
technickými službami, veřejnými anebo
soukromými, smluvních anebo nesmluvních stran
nebo mezinárodních organizací, které
jsou nezbytné pro koordinací letového provozu
a činnost služeb Agentury. Pro tyto účely
mohou být Agenturou uzavírány kontrakty jménem
Organizace na pouze administrativní technické nebo
obchodní povahy, pokud jsou nezbytné pro činnost
Agentury, za podmínky, že Agentura bude takto informovat
Komisi.
Článek 14
1. Tam, kde bude nutno brát zřetel na věci
veřejného zájmu, v souladu s národním
zákonodárstvím a důsledky, která
plynou z ustanovení tohoto zákona, vztahujících
se k vyvlastnění z důvodu veřejného
zájmu, je získání nemovitého
majetku nezbytného pro sídlo zastoupení.
Organizace, předmětem dohody s příslušnou
vládou. Návrh na vyvlastnění z důvodu
veřejného zájmu může být
podán kompetentními úřady zainteresovaného
státu, v souladu s jeho zákony, za účelem
získáni tohoto majetku, v případě
že dohoda není možná.
2. Na území smluvních stran, kde neexistuje
postup zmíněný v předcházejícím
paragrafu, může Organizace využít takových
postupů pro nucený nákup, který může
být použit ve prospěch civilního letectví
a telekomunikací.
3. Smluvní strany uznávají právo Organizace
využívat jakýchkoli zařízení
a služeb ustanovených jejím jménem na
jejich výsostném území, při
platnosti národního zákonodárství
a těch omezení práv držitelů
nemovitého majetku které mohou existovat ve veřejném
zájmu za účelem prospěchu národních
služeb určených pro stejný účel
a zejména jako ulehčení ve veřejném
zájmu.
4. Organizace ponese náklady plynoucí z plnění
podmínek tohoto článku, včetně
náhrad splatných v souladu se zákonu státu,
na jehož území se majetek nalézá.
Článek 15
V případě, že Organizace plní
úkoly vykonávané podle čl. 2, 2 b),
Agentura bude uplatňovat nařízení
platná na území smluvních států
a v jejich vzdušném prostoru s ohledem na to, k jakému
vykonávání služeb letového provozu
je pověřena a mezinárodními dohodami,
kterých se účastní.
Článek 16
V případě, že Organizace plní
úkoly vykonávané podle čl 2. 2 b),
Agentura bude v rámci pravomocí svěřených
službám letového provezu, podávat velitelům
letadel všechny nezbytné pokyny.
Velitelé letadel budou zavázání řídit
se těmito pokyny, výjma případů
vyšší moci, vzniklých nařízeními
zmíněnými v předešlém
článku.
Článek 17
V případě, že organizace plní
úkoly vykonávané podle č 2. 2 b),
budou narušení letových provozních předpisů,
spáchaná ve vzdušném prostoru, ve kterém
je zabezpečavání služeb letového
provozu svěřeno Agentuře, zaznamenána
ve zprávách úředníků
zvláště k tomuto účelu Agenturou
zmocněných, bez narušení práva
úředníků smluvních s trén
hlásit narušení stejné povahy podle
práva daného státu. Výše zmíněné
zprávy budou mít stejnou váhu u soudů
daného státu jako ty, které byly vypracovány
úředníky daného státu, určenými
k hlášení narušení stejné
povahy.
Článek 18
1. Oběh publikací a dalšího informačního
materiálu zasílaného do Organizace nebe naopak
v souvislosti s její oficiální činností,
nesmí být jakýmkoli způsobem omezován.
2. Pro svoji oficiální komunikaci a přenos
všech svých dokumentů nebude mít Organizace
horší podmínky než ty, které každá
smluvní strana poskytuje srovnatelným mezinárodním
organizacím.
Článek 19
1. Organizace bude zproštěna ve státě,
kde se nalézá její sídlo a na území
smluvních stran, všech odvodů, daní
a poplatků týkajících se jejího
založení, rozpuštěni nebo likvidace.
2. Organizace bude zproštěna všech odvodů,
daní a poplatků, spojených se získáním
nemovitého majetku, potřebného pro plnění
svých úkolů.
3. Organizace bude zproštěna všech přímých
dani, které by na ni, její majetek, aktiva a příjmy
mohly být uvaleny.
4. Organizace bude zproštěna veškerých
nepřímých finančních poplatků,
plynoucích z čerpání půjček
a jejich dopadů na Organizaci.
5. Bude Zproštěna od jakéhokoli zdanění
výjimečné anebo diskriminační
povahy.
6. Zproštění zajišťovaná tímto
článkem se nebudou vztahovat na daně a poplatky
vybírané jako poplatky za veřejně
prospěšné služby.
Článek 20
1. Organizace bude zproštěna všech celních
dávek, daní anebo poplatků obdobného
významu, vyjma poplatků za prokázané
služby a bude vyjmuta z jakýchkoli importních
anebo exportních zákazů anebo omezení,
týkajících se materiálů, zařízení,
zásob a dalších věcí importovaných
pro oficiální použití Organizace a určených
pro budovy a zařízení Organizace anebo pro
její činnost.
2. Takto dovezené zboží nesmí být
prodáno, zapůjčeno aneb převedeno
ať již bez úhrady anebo za úhradu, na
území strany, do které bylo přivezeno,
avšak toto je možné podle podmínek stanovených
vládou zúčastněné smluvní
strany.
3. K prověření toho, že materiály,
zařízení, zásoby a ostatní
věci uvedené v odd. 1 a dovezené pro účely
Organizace byly skutečně Organizaci dodány
a byly skutečně užity pro její oficiální
budovy, zařízení a nebo jejich činnost,
mohou být podniknuta jakákoli kontrolní opatem
která se zdají být k tomu vhodná.
4. Navíc bude Organizace osvobozena ode všech celních
poplatků a vyjmuta ze všech importních a exportních
zákazů anebo omezení, týkajících
se publikací, spadajících pod Čl.
25 Statutu; který je dodatkem této Úmluvy
Článek 21
1. Organizace může vlastnit jakoukoli měnu
a mít účty v jakékoli měně,
tak jak je to zapotřebí pro vykonáván
transakcí nutných pro je jí účely.
2. Smluvní strany se zavazují poskytnout Organizaci
všechna nezbytná zplnomocněni pro všechny
převody jmění, v souladu s podmínkami
stanovenými národními předpisy a mezinárodními
dohodami, které platí založením a činnosti
Organizace, včetně poskytnutí půjček,
kdy poskytnutí těchto půjček bylo
odsouhlaseno vládou zainteresovaného státu.