Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 58/1995 Sb., zákona č. 236/1995 Sb. a Nálezu Ústavního soudu České republiky č. 296/1995 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 3 včetně poznámek č. ¹⁾ a ^1a) až ^1d) zní:

(1) Úřad je oprávněn vykonávat kontrolu hospodaření

a) se státním majetkem,

b) s finančními prostředky vybíranými nebo placenými na základě zákona ve prospěch právnických osob, s výjimkou prostředků vybíraných obcemi v jejich samostatné působnosti,

c) s finančními prostředky, poskytnutými České republice ze zahraničí,

d) s finančními prostředky, za jejichž poskytnutí převzal stát záruky.

(2) Úřad je oprávněn vykonávat kontrolu

a) plnění státního rozpočtu České republiky,

b) státního závěrečného účtu České republiky.

(3) Úřad je oprávněn vykonávat kontrolu zakázek zadávaných ministerstvy a jinými správními úřady, státními orgány a státními organizacemi¹⁾, právnickými osobami zřízenými zákonem^1a) a právnickými osobami s výhradní majetkovou účastí státu.^1b)

(4) Kontrolu podle odstavců 1 a 2 je Úřad oprávněn vykonávat

a) u ministerstev a jiných správních úřadů,

b) u státních orgánů a státních organizací^1a),

c) u právnických osob, zřízených zákonem^1b),

d) u dalších právnických osob a fyzických osob, které hospodaří s prostředky podle odstavce 1,

e) u právnických osob s výhradní majetkovou účastí státu

(dále jen "kontrolovaná osoba").

(5) Hospodařením se státním majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí i hospodaření s majetkem, který přešel na Fond národního majetku podle zvláštních předpisů^1c), na Pozemkový fond České republiky podle zvláštního zákona,^1d) a hospodaření právnických osob s výhradní majetkovou účastí státu.^1b)

(6) Nejde-li o orgány a osoby uvedené v odstavci 4 písm. a), b), c) a e), je Úřad oprávněn při kontrole plnění státního rozpočtu vykonávat kontrolu u plátců a poplatníků daní jen s jejich souhlasem.

(7) Česká národní banka kontrole Úřadu nepodléhá.

---------------

¹⁾ Zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějích předpisů.

Zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.

^1a) Např.

zákon ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 266/1994 Sb., o drahách.

^1b) Např. zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.

^1c) § 11 odst. 2 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. § 5 zákona ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

^1d) Zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

2. V § 4 odst. 1 se za slova "činnosti jsou" vkládá slovo "vykonávány".

3. V § 4 odst. 3 se na konec připojuje tato věta:

"Kontrolní závěr je platný, je-li projednán a schválen podle tohoto zákona.".

4. V § 4 se doplňují odstavce 4, 5 a 6, které znějí:

"(4) Subjekty uvedené v § 3 odstavec 4 písm. a), b) a c) podají Úřadu informace potřebné pro věcné, místní a časové vymezení kontroly, pro zpracování plánu kontrolní činnosti a jeho změn nebo pro splnění povinností uložených Úřadu zákonem (§ 5 a 6), jestliže o to prezident Úřadu písemně požádá. Informace podají v požadované lhůtě, která nesmí být kratší než 30 dnů.

(5) Úřad je oprávněn požadovat, aby kontrolované osoby podaly písemnou zprávu o opatřeních přijatých na základě zveřejněného kontrolního závěru (dále jen "zpráva"). Kontrolované osoby podají zprávu v požadované lhůtě, která nesmí být kratší než 30 dnů.

(6) Úřad využije poznatky ze zpráv získané ve výroční zprávě Úřadu za uplynulý rozpočtový rok (dále jen "výroční zpráva") a zprávy na požádání poskytne Poslanecké sněmovně, Senátu, jejich orgánům a vládě.".

5. V § 5 odst. 1 se za slovo "včetně" vkládá slovo "přehledu".

6. V § 8 odst. 2 písm. e) se nahrazuje slovo "jeho" slovem "jejich".

7. V § 8 odst. 2 písm. f) zní:

"f) návrhy jednacích řádů Kolegia Úřadu a senátů Úřadu, včetně jejich změn a doplňků,".

8. V § 8 se vkládají nové odstavce 4, 5 a 6, které znějí:

"(4) Prezident Úřadu může zrušit schválení kontrolního závěru

a) senátem Úřadu,

b) Kolegiem Úřadu,

jestliže má závažné pochybnosti o věcné nebo formální správnosti kontrolního závěru nebo jsou známy nové skutečnosti, které by mohly vést k jeho změně. Zrušení musí být provedeno písemně s odůvodněním a uvedením všech rozhodných skutečností.

(5) V případě podle odst. 4 písm. a) přikáže prezident Úřadu kontrolní závěr k přezkoumání a schválení Kolegiu Úřadu; v případě podle odst. 4 písm. b) je kontrolní závěr schválen, hlasovaly-li pro něj při opakovaném projednání alespoň dvě třetiny všech členů Kolegia Úřadu.

(6) Jestliže prezident Úřadu souhlasí s kontrolním závěrem senátu Úřadu nebo Kolegia Úřadu nebo byl kontrolní závěr schválen po zrušení schválení prezidentem podle odst. 4 a 5, je kontrolní závěr platný a postupuje se podle § 30.".

Odstavce 4, 5 a 6 se označí jako odstavce 7, 8 a 9.

9. V § 10 odst. 6 se nahrazuje slovo "prokurátora" slovem "státního zástupce".

10. V § 10 odst. 8 písm. d) zní:

"d) právní mocí rozsudku, jímž je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je tato jeho způsobilost omezena,".

11. V § 12 odst. 7 se nahrazuje slovo "prokurátora" slovem "státního zástupce".

12. V § 12 odst. 9 písm. d) zní:

"d) právní moci rozsudku, jímž je zbaven způsobilosti k právním úkolům nebo je tato jeho způsobilost omezena,".

13. V § 13 odst. 3 písm. f) se na konci připojují slova "a jejich změny a doplňky,".

14. V § 13 odst. 5 se vypouštějí slova "a doporučuje mu jeho schválení".

15. V § 17 odst. 2 druhá věta zní:

"Podněty vycházejí z kontrolní činnosti Úřadu, z informací získaných podle § 4 odst. 4, od Poslanecké sněmovny, Senátu, jejich orgánů a vlády.".

16. V § 17 odst. 3 zní:

"(3) Plán kontrolní činnosti u každé kontrolní akce obsahuje zejména

a) předmět a cíle kontroly a název nebo obchodní jméno a sídlo kontrolované osoby,

b) časový plán obsahující zahájení kontroly a lhůtu, v níž má být předložen návrh kontrolního závěru,

c) člena Úřadu, který vypracovává návrh kontrolního závěru,

d) orgán Úřadu, který schvaluje kontrolní závěr.

17. V § 17 odst. 5 zní:

"(5) O provedení změn v plánu kontrolní činnosti uvedených v odstavci 3 písmeno a) a b) rozhoduje Kolegium Úřadu. O provedení změn v plánu kontrolní činnosti uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) rozhoduje prezident Úřadu. Změna se zveřejňuje ve Věstníku Úřadu a údaje o změně jsou součástí kontrolního závěru.".

18. V § 22 odst. 1 se na konci připojují slova "nebo jiným věrohodným způsobem".

19. V § 23 se vypouštějí slova "ten, v jehož zájmu tuto povinnost má, nebo".

20. V § 27 odst. 3 se vypouští písmeno a) a dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b).".

21. V § 27 odst. 4, 5 a 6 se vypouštějí slova "nebo člen Úřadu".

22. § 28 zní:

(1) Fyzické osobě, která zaviněně způsobila, že kontrolovaná osoba nesplnila povinnost podle § 4 odst. 4 a § 24, může člen Úřadu, který byl k výkonu kontrolní činnosti pověřen (§ 19 odst. 2), uložit pořádkovou pokutu (dále jen "pokuta") až do výše 100 000 Kč.

(2) Zavinění fyzické osoby podle odstavce 1 je dáno i tehdy, jestliže

a) dala příkaz jiné fyzické osobě jednající za kontrolovanou osobu, která je povinna plnit jí uložené úkoly, k takovému jednání,

b) jakožto člen kolektivního orgánu kontrolované osoby se podílela na takovém jeho rozhodnutí či opatření, na jehož základě či v jeho důsledku kontrolovaná osoba nesplnila povinnost podle § 4 odst. 4 a § 24; v takovém případě není podle odstavce 1 dáno zavinění fyzické osoby jednající na příkaz nebo podle rozhodnutí či opatření kolektivního orgánu kontrolované osoby.".

23. Za § 28 se vkládají nové § 28a až § 28c, které znějí:

(1) Při stanovení výše pokuty se přihlédne zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání, jakož i k míře zavinění fyzické osoby.

(2) Pokutu lze uložit do šesti měsíců ode dne, kdy k nesplnění povinnosti kontrolovanou osobou došlo.

(3) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.

(4) Pokutu lze uložit i opakovaně, nebyla-li povinnost kontrolované osoby splněna ani ve lhůtě nově členem Úřadu stanovené.

Proti rozhodnutí člena Úřadu o uložení pokuty může ten, komu byla uložena, podat u Úřadu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí rozklad. O rozkladu rozhoduje prezident Úřadu.

(1) Pokuty uložené podle tohoto zákona vybírá a vymáhá Úřad.

(2) Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu České republiky.".

24. V § 30 odst. 1 a 2 se nahrazuje slovo "schválené" slovem "platné".

25. V § 30 odstavce 3 a 4 znějí:

"(3) Postupu nakládání s kontrolními závěry podle odstavců 1 a 2 nepodléhají ty kontrolní závěry, které obsahují skutečnosti, na které se vztahuje zvláštní zákon.⁴⁾ Způsob nakládání s těmito kontrolními závěry určí prezident Úřadu."

(4) Pokud ke zpracování kontrolních závěrů byly použity kontrolní protokoly, které byly předány orgánům činným v trestním řízení, je jejich zveřejnění možné až po souhlasu příslušného orgánu.".

26. V § 30 se připojuje odstavec 5, který zní:

"(5) Kontrolní závěry uvedené v odstavci 3 a 4 se zasílají jen předsedovi Poslanecké sněmovny, předsedovi Senátu a předsedovi vlády.".

27. § 31 zní:

Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro řízení o uložení pokuty jakož i pro řízení o podaném rozkladu, obecné předpisy o správním řízení.⁷⁾ Úřad v takovém případě postupuje jako ústřední orgán státní správy. V ostatních případech se na řízení podle tohoto zákona obecné předpisy o správním řízení⁷⁾ nevztahují.".

28. V § 32 se odstavec 3 vypouští a dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.

29. V § 36 se na konec připojuje tato věta: "Zahájením kárného řízení se tato lhůta přerušuje.".

30. V § 38 odst. 1 se za slova "předsedy a" vkládá slovo "dalších".

31. Za § 38 se vkládá nový § 38a, který zní:

(1) Člen Kárné komory je vyloučen z projednávání a rozhodování věci jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, ke kárně odpovědné osobě, proti níž se kárné řízení vede, k jejímu obhájci nebo osobám, kterých se úkon přímo dotýká, lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti. Důvod podjatosti může uplatnit též kárně odpovědná osoba, proti níž byl podán návrh na zahájení kárného řízení, jakož i osoba nebo orgán, který návrh podal.

(2) O vyloučení člena Kárné komory rozhoduje Kárná komora v neveřejném jednání. Jde-li o vyloučení předsedy, předsedá neveřejnému jednání viceprezident Úřadu a jde-li o vyloučení obou, předsedá jednání vždy nejstarší člen Úřadu. Jde-li o vyloučení člena Kárné komory, zúčastní se neveřejného jednání jeden z náhradníků, určený předsedou. Ten, o jehož vyloučení jde, se neveřejného jednání nezúčastní.

(3) Jakmile se člen Kárné komory dozví o skutečnostech, pro které je vyloučen, oznámí to neprodleně předsedovi Kárné komory. Jakmile se předseda Kárné komory dozví o skutečnostech, pro které je vyloučen, oznámí to neprodleně viceprezidentovi Úřadu

a jsou-li dány důvody pro vyloučení obou, oznámí to neprodleně vždy nejstaršímu členu Úřadu.

(4) Je-li podle rozhodnutí Kárné komory dán důvod k vyloučení člena Kárné komory, určí předseda za člena Kárné komory jednoho z náhradníků. Při vyloučení předsedy ho zastoupí viceprezident Úřadu a při vyloučení obou vždy nejstarší člen Úřadu.".

32. V § 45 odst. 2 se vkládá za slovo "všechny" slovo "platné".

33. § 46 včetně poznámek pod čarou č. ⁸⁾ a ⁹⁾ zní:

(1) Plat a další náležitosti prezidenta Úřadu, viceprezidenta Úřadu a členů Úřadu upravuje zvláštní zákon.⁸⁾

(2) Soudcům Nejvyššího soudu, kteří jsou členy Kárné komory Úřadu, náleží paušální náhrada za výkon funkce v měsíční výši 6% platové základny podle zvláštního zákona.⁹⁾

---------------

⁸⁾ Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců.

⁹⁾ § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb.

34. V § 47 se vypouští odst. 11.

35. § 48 včetně poznámky č. ¹⁰⁾ zní:

(1) Na prezidenta Úřadu, viceprezidenta Úřadu a členy Úřadu se vztahují ustanovení zákoníku práce, pokud tento zákon nestanoví jinak; ustanovení § 73 odst. 1 písm. a), c) a d) zákoníku práce se u nich použijí přiměřeně.

(2) Vystupovat jako člen Úřadu nebo zaměstnanec Úřadu může jeho člen nebo zaměstnanec pouze při plnění úkolů vyplývajících z tohoto zákona. V odůvodněných případech může prezident Úřadu povolit výjimku.

(3) V pracovním řádu Úřadu mohou být blíže rozvedena také ustanovení odstavců 1 a 2.¹⁰⁾

---------------

¹⁰⁾ § 82 odst. 1 a 2 zákoníku práce

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1996.

I. Obecná část

Za dobu existence Nejvyššího kontrolního úřadu a praktické aplikace zákona č. 166/1993 Sb. (od 1.7.1993) byla činnost této nezávislé kontrolní instituce Poslaneckou sněmovnou soustavně sledována, přitom byly shromažďovány četné poznatky z praxe a využívány výroční zprávy NKÚ za roky 1993 a 1994. Jejich množství a závažnost vedly navrhovatele, kteří jsou členy podvýboru rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny pro kontrolu, k předložení tohoto návrhu zákona.

Hlavní cíle tohoto návrhu zákona jsou :

- vymezit působnost Nejvyššího kontrolního úřadu v souladu s článkem 97 Ústavy ČR tak, aby byla nezávislou kontrolou pokryta rozsáhlá oblast v níž dochází k nakládání se státním majetkem a rozpočtovými prostředky, nebo jde o hospodaření s veřejnými prostředky vybíranými na základě zákona, přitom je důraz kladen na určení jasné hranice, již nemůže NKÚ překračovat,

- zvýšit kvalitu a věrohodnost kontrolních závěrů úpravou procesu jejich schvalování vícestupňově a posílením pravomocí prezidenta NKÚ,

- odstranit některé procedurální komplikace při schvalování plánu kontrolní činnosti a umožnit pružnější přizpůsobování plánu konkrétním potřebám v rozpočtovém roce,

- zavést potřebnou součinnost kontrolovaných osob a povinnost informovat o opatřeních účiněných na základě kontrolních závěrů,

- omezit možnost úniku informací při probíhající kontrole, lépe chránit utajované skutečnosti a práva účastníků kontroly,

- upravit postavení členů NKÚ z hlediska pracovněprávních předpisů,

- zlepšit soulad režimu ukládání pořádkových pokut se správním řádem,

- odstranit některé nedostatky kárného řízení.

Návrhem zákona nevzniknou žádné požadavky na výdaje ze státního rozpočtu České republiky.

II. Zvláštní část

Článek I.

K bodu 1.

V § 3 se nově a přehledněji stanoví působnost NKÚ, která je vztažena i na právnické osoby zřízené zákonem, státní podniky a právnické osoby s výhradní majetkovou účastí státu. Ustanovení vylučuje napříště spory, zda je NKÚ oprávněn vykonávat kontrolu u jiných právnických a fyzických osob zejména s ohledem na vybírání daní, avšak ponechává na vůli těchto osob, zda kontrolu připustí. Vypouští se kontrola vydávání a umořování státních cenných papírů, neboť je obsažena v jiných ustanoveních a přesně se vymezuje pojem státní zakázky.

K bodu 2.

Jde o legislativní zpřesnění.

K bodu 3.

Zavádí se pojem platného kontrolního závěru s ohledem na § 8 odst. 4, 5, a 6.

K bodu 4.

Pro sestavení plánu kontrolní činnosti a přesnější vymezení kontrolních akcí se umožňuje NKÚ získat od kontrolovaných osob potřebné informace. Dále se upravuje povinnost kontrolovaných osob podat na vyžádání písemnou zprávu o reakci na kontrolní závěr. Tato zpráva bude významnou zpětnou vazbou a zdrojem informací pro NKÚ, Parlament i vládu.

K bodům 5., 6. a 7.

Jde o legislativní zpřesnění.

K bodu 8.

Ustanoveními § 8 odst. 4, 5 a 6 se poskytuje prezidentu NKÚ užít opravného prostředku za stanovených podmínek. V takovém případě musí být kontrolní závěr senátu NKÚ posouzen Kolegiem NKÚ resp. jím schválen kvalifikovanou většinou.

K bodům 9. a 11.

Ustanovení přihlíží ke změně prokuratur na státní zastupitelství.

K bodům 10., 12. a 13.

Jde o legislativní zpřesnění.

K bodu 14.

Pravomoc vydat organizační a pracovní řád přísluší prezidentu NKÚ bez možnosti Kolegia NKÚ tuto jeho pravomoc dále vázat, proto se vypouští požadavek, aby Kolegium NKÚ doporučovalo schválení a ponechává se jen povinnost řády v Kolegiu NKÚ projednat.

K bodu 15.

Rozšiřuje se okruh zdrojů pro podněty ke kontrolám o informace získané podle § 4 odst. 4.

K boduům 16. a 17.

V souladu s praktickými poznatky se upřesňuje a zjednodušuje obsah plánu kontrolní činnosti a pružněji se zavádí mechanismus změn plánu.

K bodu 18.

Jde o legislativní zpřesnění.

K bodu 19.

Ustanovení vylučuje, aby kontrolovaná osoba mohla zbavit kontrolujícího mlčenlivosti po dobu trvání kontroly, tím se omezuje možnost nežádoucí publicity před řádným posouzením a projednáním v NKÚ.

K bodům 20. a 21.

Při odvolání proti rozhodnutí o námitkách se stanoví, že o něm rozhodují pouze kolektivní orgány NKÚ.

K bodům 22., 23. a 27

Ustanovení o pokutě ukládané fyzické osobě za nesplnění povinností součinnosti při kontrole je uvedeno do souladu se správním řádem. Pokutu je možno uložit i za nesplnění povinnosti podat informace podle § 4 odst. 4 a zvyšuje se maximální hranice na 100.000,- Kč. Nově se rozšiřuje pojem zavinění i o případ, kdy byl dán příkaz k takovému jednání nebo kolektivní orgán o takovém jednání rozhodl. V tomto případě lze pokutu uložit i členům kolektivního orgánu, kteří se na příslušném rozhodnutí podíleli a nebude postižen ten, jemuž byl příkaz dán.

K bodu 24. a 32.

Jde o legislativní úpravu vyvolanou změnou v § 4 odst. 3.

K bodům 25. a 26.

Odpovědnost za nakládání s kontrolními závěry, které obsahují skutečnosti, jež jsou státním tajemstvím, se přenáší z kolektivního orgánu na prezidenta NKÚ. Tyto a další kontrolní závěry, které obsahují skutečnosti, jež byly předány orgánům činným v trestním řízení, se poskytují předsedům komor Parlamentu a předsedovi vlády .

K bodu 28.

Ustanovení se vypouští pro nadbytečnost.

K bodu 29.

Obsah kárného provinění je specifickou obdobou porušení pracovně právní povinnosti, při sporech se pak promlčecí lhůta staví uplaněním práva u soudu. Obdobně se stanoví, že promlčení kárného provinění se staví uplatněním u Kárné komory NKÚ.

K bodu 30.

Jde o legislativní úpravu.

K bodu 31.

Dosud byla problematika podjatosti člena Kárné komory NKÚ řešena v kárném řádu a toto řešení bylo v rozporu s požadavkem nestranného rozhodování Komory. Ustanovení § 38a odstraňuje tento nedostatek.

K bodu 33.

V souvislosti s přijetím zákona č. 236/1995 Sb. se upravuje ustanovení § 46 a náhrada členům Kárné komory Úřadu, kteří jsou soudci Nejvyššího soudu, se stanoví ve vztahu k základně použité zákonem.

K bodu 34.

Ustanovení § 48 vymezují vztah prezidenta, viceprezidenta a členů NKÚ z hlediska pracovněprávních předpisů vzhledem k specifické povaze svých funkcí. Přitom je zachován princip, že nezávislost je zajištěna zákonem při výkonu kontroly a při rozhodování o jejích výsledcích. V ostatních vztazích se stanoví, že na postavení funkcionářů NKÚ se vztahují obecné předpisy přiměřeně a z těchto předpisů vycházející pracovní řád je pro ně závazný. Dále se stanoví v souladu s § 12 odst. 5, že člen Úřadu ani zaměstnanec nesmějí veřejně vystupovat mimo plnění úkolů vyplývajících ze zákona.

Vzhledem k potřebě získat minimální dobu pro přizpůsobení NKÚ tomuto zákonu navrhuje se účinnost zákona dnem 1. 7. 1996.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

(1) Tento zákon upravuje postavení, působnost, organizační strukturu a činnost Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen "Úřad").

(2) Zákon dále stanoví práva a povinnosti prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen "prezident Úřadu"), viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen "viceprezident Úřadu"), členů Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen "člen Úřadu"), Kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen "Kolegium Úřadu"), senátů Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen "senát Úřadu"), Kárné komory Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen "Kárná komora Úřadu") a pracovníků Úřadu.

(1) Úřad je nezávislý kontrolní orgán České republiky.

(2) Sídlem Úřadu je Praha.

(3) Úřad může užívat znaku České republiky.

(1) Úřad vykonává kontrolu

a) hospodaření se státním majetkem a finančními prostředky vybíranými na základě zákona ve prospěch právnických osob s výjimkou prostředků vybíraných obcemi v jejich samostatné působnosti,

b) státního závěrečného účtu České republiky,

c) plnění státního rozpočtu České republiky,

d) hospodaření s prostředky, poskytnutými České republice ze zahraničí, a s prostředky, za něž převzal stát záruky,

e) vydávání a umořování státních cenných papírů,

f) zadávání státních zakázek.

(2) Kontrolu v rozsahu podle odstavce 1 vykonává Úřad u ministerstev, jiných správních úřadů a státních orgánů a u fyzických a právnických osob, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak 1).

(3) Česká národní banka kontrole Úřadu nepodléhá.

(4) Hospodaření politické strany a politického hnutí s příspěvky ze státního rozpočtu České republiky je pro účely tohoto zákona hospodařením se státním majetkem. Úřad přitom postupuje podle zvláštního zákona.1a).

(5) Hospodařením se státním majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí i hospodaření s majetkem, který přešel na Fond národního majetku podle zvláštních předpisů1b), a hospodaření Exportní garanční a pojišťovací společnosti, akciové společnosti, Praha, s prostředky poskytovanými ze státního rozpočtu k provozování pojištění vývozních úvěrových rizik, a České exportní banky, akciové společnosti, Praha, s prostředky poskytovanými ze státního rozpočtu k provozování zvýhodněného financování podle zvláštního zákona, jakož i hospodaření těchto společností s prostředky, za něž převzal stát záruky.

1) Zákon ČNR č. 527/1992 Sb. o Bezpečnostní informační službě České republiky

^1a)Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.

^1b) § 11 odst. 2 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 210/1993 Sb.

§ 5 zákona ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

(1) Úřad je oprávněn vykonávat kontrolu hospodaření

a) se státním majetkem,

b) s finančními prostředky vybíranými nebo placenými na základě zákona ve prospěch právnických osob, s výjimkou prostředků vybíraných obcemi v jejich samostatné působnosti,

c) s finančními prostředky, poskytnutými České republice ze zahraničí,

d) s finančními prostředky, za jejichž poskytnutí převzal stát záruky.

(2) Úřad je oprávněn vykonávat kontrolu

a) plnění státního rozpočtu České republiky,

b) státního závěrečného účtu České republiky.

(3) Úřad je oprávněn vykonávat kontrolu zakázek zadávaných ministerstvy a jinými správními úřady, státními orgány a státními organizacemi¹⁾, právnickými osobami zřízenými zákonem^1a) a právnickými osobami s výhradní majetkovou účastí státu.^1b)

(4) Kontrolu podle odstavců 1 a 2 je Úřad oprávněn vykonávat

a) u ministerstev a jiných správních úřadů,

b) u státních orgánů a státních organizací¹⁾,

c) u právnických osob, zřízených zákonem^1a),

d) u dalších právnických osob a fyzických osob, které hospodaří s prostředky podle odstavce 1,

e) u právnických osob s výhradní majetkovou účastí státu,^1b)

(dále jen "kontrolovaná osoba").

(5) Hospodařením se státním majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí i hospodaření s majetkem, který přešel na Fond národního majetku podle zvláštních předpisů^1c), na Pozemkový fond České republiky podle zvláštního zákona,^1d) a hospodaření právnických osob s výhradní majetkovou účastí státu.^1b)

(6) Nejde-li o orgány a osoby uvedené v odstavci 4 písm. a), b), c) a e), je Úřad oprávněn při kontrole plnění státního rozpočtu vykonávat kontrolu u plátců a poplatníků daní jen s jejich souhlasem.

(7) Česká národní banka kontrole Úřadu nepodléhá.

---------------

¹⁾ Zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějích předpisů.

Zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.

^1a) Např.

zákon ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 266/1994 Sb., o drahách.

^1b) Např. zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.

^1c) § 11 odst. 2 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. § 5 zákona ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

^1d) Zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů,

(1) Při kontrole Úřad prověřuje, zda kontrolované činnosti jsou vykonávány v souladu s právními předpisy, přezkoumává jejich věcnou a formální správnost a posuzuje, zda jsou účelné a hospodárné.

(2) Zjišťované skutečnosti podléhají kontrole Úřadu bez ohledu na druh a stupeň utajení.

(3) Výsledkem kontrolní činnosti Úřadu jsou kontrolní závěry. Kontrolním závěrem se rozumí písemná zpráva obsahující shrnutí a vyhodnocení skutečností zjištěných při kontrole podle tohoto zákona. Kontrolní závěr je platný, je-li projednán a schválen podle tohoto zákona.

(4) Subjekty uvedené v § 3 odstavec 4 písm. a), b) a c) podají Úřadu informace potřebné pro věcné, místní a časové vymezení kontroly, pro zpracování plánu kontrolní činnosti a jeho změn nebo pro splnění povinností uložených Úřadu zákonem (§ 5 a 6), jestliže o to prezident Úřadu písemně požádá. Informace podají v požadované lhůtě, která nesmí být kratší než 30 dnů.

(5) Úřad je oprávněn požadovat, aby kontrolované osoby podaly písemnou zprávu o opatřeních přijatých na základě zveřejněného kontrolního závěru (dále jen "zpráva"). Kontrolované osoby podají zprávu v požadované lhůtě, která nesmí být kratší než 30 dnů.

(6) Úřad využije poznatky ze zpráv získané ve výroční zprávě Úřadu za uplynulý rozpočtový rok (dále jen "výroční zpráva") a zprávy na požádání poskytne Poslanecké sněmovně, Senátu, jejich orgánům a vládě.

(1) Úřad zpracovává a předkládá Poslanecké sněmovně stanovisko ke zprávě o průběžném plnění státního rozpočtu a ke státnímu závěrečnému účtu České republiky, včetně přehledu kontrolních závěrů, které byly podkladem pro toto stanovisko.

(2) Stanoviska uvedená v odstavci 1 předkládá Úřad Poslanecké sněmovně ve lhůtě, která je polovinou lhůty určené k jejich projednání.

Úřad na vyžádání Poslanecké sněmovny nebo Senátu a jejich orgánů zpracuje v dohodnutém termínu stanovisko k návrhům právních předpisů, týkajících se rozpočtového hospodaření, účetnictví, státní statistiky a výkonu kontrolní, dozorové a inspekční činnosti.