Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

(1) Zdravotní péčí se rozumí preventivní, diagnostická a léčebná péče, léčebná rehabilitace, léčebná výživa, pracovně lékařská péče, lékařská revizní činnost, dispenzární péče, lázeňská péče, ošetřovatelská péče, odborná přednemocniční neodkladná péče, doprava nemocných, raněných, rodiček, fyzických osob poskytujících zdravotní péči, krve a jejích složek, tkání, orgánů a biologického materiálu, poskytování léčiv a prostředků zdravotnické techniky (lékárenská péče), odběry krve a jejích složek, tkání, orgánů a biologického materiálu, posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ke studiu, učebnímu oboru a jiným činnostem a posuzování nemocí z povolání. Součástí zdravotní péče jsou i činnosti umožňující poskytovat zdravotní péči a podávání informací a povinných hlášení podle zvláštních předpisů [Např. Zákon ČNR č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 75/1986 Sb., kterou se provádí zákon ČNR č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství, ve znění vyhlášky č. 467/1992 Sb.

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 11/1988 Sb., o povinném hlášení ukončení těhotenství, úmrtí dítěte a úmrtí matky.

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 91/1984 Sb., o opatřeních proti přenosným nemocem, ve znění vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 204/1988 Sb.

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 19/1988 Sb., o postupu při úmrtí a o pohřebnictví.

Zákon ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona ČNR č. 592/1992 Sb., ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákona ČNR č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 291/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb.

Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.] a podle vyhlášky vydané k provedení tohoto zákona.

(2) Zdravotní péčí jsou též:

a) specializované hygienické a protiepidemické úkony; [§ 34 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb. a zákona č. 60/1995 Sb.] tuto zdravotní péči poskytují zařízení hygienické služby určené zvláštními předpisy; [§ 34 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb. a zákona č. 60/1995 Sb.]

b) posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pro účely dávek a služeb sociálního zabezpečení, [Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.] důchodového pojištění [Zákon č. l55/l995 Sb., o důchodovém pojištění.

Zákon č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění.] a státní sociální podpory, [Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.

Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory.] zaměstnanosti a civilní služby; tuto zdravotní péči poskytují orgány určené zvláštními předpisy. [Zákon ČNR č. 582/l991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.]

Poskytovat zdravotní péči vlastním jménem může jen fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, která má oprávnění podle tohoto zákona (dále jen "poskytovatel zdravotní péče"); to neplatí, jde-li o poskytnutí první pomoci. Poskytovatel zdravotní péče může tuto péči poskytovat jen ve zdravotnickém zařízení, které splňuje požadavky na věcné a technické vybavení s výjimkou poskytnutí první pomoci, návštěvní služby, domácí ošetřovatelské péče, zdravotní péče poskytované v zařízeních sociální péče a dalších případů, kdy to okolnosti neumožňují.

Ochrannou léčbu, povinné léčení, soudní lékařství, psychochirurgii, léčebné postupy založené na genové manipulaci, posuzování nemocí z povolání včetně jejich uznávání a hlášení poskytovateli zdravotní péče uvedenými v příloze, která je součástí tohoto zákona, činnost územních a okresních středisek zdravotnické záchranné služby, činnost referenčních laboratoří, a dále nákup a výdej očkovacích látek na povinná očkování, monitorování zdraví lidí ve vztahu k faktorům životního prostředí a životních a pracovních podmínek a hodnocení zdravotních rizik prováděné v souvislosti s ochranou zdraví fyzických osob může provádět jen poskytovatel zdravotní péče zřízený státem. Poskytovatele zdravotní péče uvedené v předchozí větě zřizuje okresní úřad, v hlavním městě Praze obvodní úřad a místní úřad městské části vykonávající v přenesené působnosti tuto státní správu na základě Statutu hlavního města Prahy, [§ 13 odst. 2 a § 20 zákona ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona ČNR č. 439/1991 Sb., zákona ČNR č. 8/1993 Sb. a zákona č. 152/1994 Sb.] ve městě Brně, Ostravě a Plzni magistrát (dále jen "okresní úřad") a Ministerstvo zdravotnictví (dále jen "ministerstvo").

Zdravotní péčí ve veřejném zájmu jsou:

a) zdravotní péče v oborech praktický lékař pro dospělé, praktický lékař pro děti a dorost, gynekolog a stomatolog;

b) lékařská služba první pomoci;

c) lékárenská péče včetně pohotovostní lékárenské služby;

d) činnost výjezdových skupin při okresních střediscích zdravotnické záchranné služby včetně technických úseků;

e) doprava nemocných, raněných a rodiček;

f) ústavní zdravotní péče v oborech interna, pediatrie, chirurgie, gynekologie a porodnictví, anesteziologie a resuscitace, neurologie, ortopedie, urologie, psychiatrie, tuberkulózy a respiračních nemocí, dermatovenerologie, ophtalmologie, otorhinolaryngologie a infekce;

g) ambulantní zdravotní péče v oborech interna, stomatologie, chirurgie, gynekologie a porodnictví, tuberkulóza a respirační nemoci, dermatovenerologie, otorhinolaryngologie, ophtalmologie, neurologie, ortopedie, urologie, pediatrie, psychiatrie, alergologie a imunologie;

h) povinné očkování osob; [Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 48/1991 Sb., o očkování proti přenosným nemocem, ve znění vyhlášky č. 527/1991 Sb. a vyhlášky č. 19/1994 Sb.]

ch) zdravotní prohlídky prováděné při odvodním řízení branců a přezkumném řízení odvedenců, vojáků na trvalé dovolené a vojáků v záloze a dále vyšetření pro účely náhradní vojenské služby;

i) posuzování nemocí z povolání;

j) zdravotní výkony včetně posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ke studiu, učebnímu oboru a jiným činnostem, prováděné na vyžádání soudů, správních úřadů, Policie České republiky a státního zastupitelství a dále zdravotní výkony prováděné na žádost orgánů sociálního zabezpečení, zaměstnanosti a pro účely civilní služby;

k) organizační a evidenční činnost spojená s dispenzární péčí poskytovanou osobám nemocným a ohroženým tuberkulózou, pohlavními chorobami, onkologickými onemocněními, AIDS a HIV pozitivním;

1) zdravotní péče poskytovaná cizincům na základě mezinárodních smluv;

m) zdravotní péče o osoby dlouhodobě vylučující choroboplodné zárodky po prožití břišního tyfu, paratyfu A, B a C, bacilární úplavice, diftérie, virového zánětu jater B a C, příjice a kapavky; [Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 2l0/1990 Sb., zákona ČNR č. 425/199O Sb., zákona ČNR č. 548/1991 Sb., zákona ČNR č. 550/1991 Sb., zákona ČNR č. 590/1992 Sb., zákona ČNR č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 60/1995 Sb.

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 91/1984 Sb., o opatřeních proti přenosným nemocem, ve znění vyhlášky č. 204/1988 Sb.]

n) poskytování zdravotní péče v souvislosti s prováděním epidemiologických opatření v ohnisku nákazy infekcí10;

o) poskytování zdravotní péče při epidemii a nebezpečí jejího vzniku10;

p) poskytování zdravotní péče v souvislosti s prováděním opatření proti zavlečení infekcí ze zahraničí;

q) lékařské vyšetření nebo ošetření fyzické osoby, která se požitím alkoholického nápoje nebo návykové látky uvedla do stavu vzbuzujícího veřejné pohoršení nebo do stavu, v němž bezprostředně ohrožuje sebe nebo jiné fyzické osoby, veřejný pořádek nebo majetek;

r) protialkoholní a protitoxikomanická péče a ochranné léčení;

s) zdravotní péče o fyzické osoby umístěné v policejních celách, ve vazbě a ve výkonu trestu odnětí svobody;

t) specializovaná a zvláště specializovaná zdravotní péče včetně nezbytných preventivních opatření;

u) činnost výjezdových skupin při územních střediscích zdravotnické záchranné služby včetně technických úseků;

v) uznávání a hlášení nemocí z povolání,

y) stálá poradenská služba pro případ intoxikace;

z) anonymní vyšetření HIV. [§ 5 odst. 2 písm. e) nařízení vlády České republiky č. 216/1992 Sb., kterým se vydává Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění.]

(1) Není-li zdravotní péče ve veřejném zájmu uvedená v § 4 zajištěna jinak, je povinností

a) okresního úřadu zabezpečit v obvodu své působnosti zdravotní péči uvedenou v § 4 písm. a) až s),

b) ministerstva zabezpečit zdravotní péči uvedenou v § 4 písm. t) až z).

(2) Zdravotní péči ve veřejném zájmu podle odstavce l zabezpečují okresní úřad a ministerstvo poskytovatelem zdravotní péče jimi zřízeným; pokud takový poskytovatel zdravotní péče není zřízen, zabezpečují tyto úřady poskytování zdravotní péče ve veřejném zájmu na základě smlouvy uzavřené s některým poskytovatelem zdravotní péče v obvodu jejich působnosti, vybraným v obchodní veřejné soutěži, [§ 281 až 288 obchodního zákoníku.] kterou k tomu účelu vyhlašují. Ústavní zdravotní péči v oborech ortopedie, urologie, psychiatrie, tuberkulózy a respiračních nemocí, dermatovenerologie, ophtalmologie, otorhinolaryngologie a infekce může okresní úřad zabezpečit poskytovatelem zdravotní péče v obvodu působnosti jiného okresního úřadu po dohodě s ním; přitom musí dbát na dostupnost této péče pro fyzické osoby, které jsou přihlášeny k trvalému pobytu nebo se zdržují v územním obvodu okresního úřadu.

(3) Ve zřizovací listině nebo ve smlouvě se určí obor, forma, rozsah a doba poskytování zdravotní péče ve veřejném zájmu, způsob jejího financování a spádové území, ve kterém bude poskytovatel zdravotní péče tuto péči poskytovat.

Poskytovatel zdravotní péče poskytující zdravotní péči ve veřejném zájmu podle § 5 a zdravotní pojišťovna jsou povinni uzavřít smlouvu podle zvláštního zákona [§ 13 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.] na rozsah zdravotní péče uvedené ve zřizovací listině nebo ve smlouvě nebo v rozhodnutí podle § 5 a hrazené ze zdravotního pojištění podle zvláštních předpisů. [Zákon ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení vlády České republiky č. 216/1992 Sb., kterým se vydává Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 258/1992 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 426/1992 Sb., o úhradě léčiv a prostředků zdravotnické techniky, ve znění pozdějších předpisů.]

(1) Ze státního rozpočtu a z rozpočtů okresních úřadů je hrazena tato zdravotní péče ve veřejném zájmu:

a) zdravotní prohlídky prováděné při odvodním řízení branců a přezkumném řízení odvedenců, vojáků na trvalé dovolené a vojáků v záloze a dále vyšetření pro účely náhradní vojenské služby;

b) posuzování nemocí z povolání;

c) zdravotní výkony včetně posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ke studiu, učebnímu oboru a jiným činnostem, prováděné na vyžádání soudů, správních úřadů, orgánů územní samosprávy, které vykonávají působnost okresních úřadů v oblasti státní sociální podpory, Policie České republiky a státního zastupitelství a dále zdravotní výkony prováděné na žádost orgánů sociálního zabezpečení, zaměstnanosti a pro účely civilní služby;

d) organizační a evidenční činnost spojená s dispenzární péčí poskytovanou osobám nemocným a ohroženým tuberkulózou, pohlavními chorobami, onkologickými onemocněními, AIDS a HIV pozitivním;

e) zdravotní péče poskytovaná cizincům na základě mezinárodních smluv;

f) uznávání a hlášení nemocí z povolání;

g) stálá poradenská služba pro případ intoxikace;

h) anonymní vyšetření HIV;

i) lékařské vyšetření nebo ošetření fyzické osoby, která se požitím alkoholického nápoje nebo návykové látky uvedla do stavu vzbuzujícího veřejné pohoršení nebo do stavu, v němž bezprostředně ohrožuje sebe nebo jiné fyzické osoby, veřejný pořádek nebo majetek,

j) protialkoholní a protitoxikomanická péče a ochranné léčení;

k) zdravotní péče o fyzické osoby umístěné v policejních celách, ve vazbě a ve výkonu trestu odnětí svobody.

(2) Ze státního rozpočtu a z rozpočtů okresních úřadů se dále poskytuje příspěvek na náklady péče ve veřejném zájmu spojené se zajištěním lékařské služby první pomoci, pohotovostní lékárenské služby a činnosti výjezdových skupin při okresních a územních střediscích zdravotnické záchranné služby.

O oprávnění poskytovat zdravotní péči (dále jen "oprávnění") rozhoduje na žádost

a) fyzické nebo právnické osoby nebo na žádost zakladatelů, popřípadě orgánů nebo osob oprávněných podat návrh na zápis právnické osoby do obchodního rejstříku, okresní úřad příslušný podle místa poskytování zdravotní péče; pokud se zdravotní péče bude poskytovat na území více okresů, rozhoduje o oprávnění každý okresní úřad samostatně; to neplatí při rozhodování o oprávnění výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby, dopravy nemocných, raněných a rodiček, domácí ošetřovatelské péče a návštěvní služby, kde pro všechna místa poskytování zdravotní péče platí rozhodnutí o oprávnění okresního úřadu, který vydal rozhodnutí o oprávnění jako první,

b) právnické osoby, která byla zřízena v hlavním městě Praze městskou částí, Magistrát hlavního města Prahy,

c) právnické osoby, která byla zřízena okresním úřadem, hlavním městem Prahou nebo ministerstvem, ministerstvo,

(dále jen "příslušný úřad").

(1) Žádost o vydání rozhodnutí o oprávnění musí obsahovat:

a) označení žadatele;

b) obor a formu zdravotní péče, která má být poskytována, druh zdravotnického zařízení a spádové území, ve kterém bude poskytována zdravotní péče pro pojištěnce, kteří neuspěli při svobodné volbě; [§ 9 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.]

c) označení prostor, ve kterých bude poskytována zdravotní péče;

d) den zahájení poskytování zdravotní péče; tento den nesmí předcházet dni zápisu právnické osoby do obchodního rejstříku.

(2) K žádosti o vydání rozhodnutí o oprávnění je žadatel povinen připojit:

a) výpis z obchodního rejstříku nebo doklad o zřízení, jde-li o právnickou osobu anebo doklad o založení budoucí právnické osoby;

b) doklad o způsobilosti fyzické osoby podle části šesté a vyjádření stavovské profesní organizace ustavené zákonem (dále jen "Komora"), [Zákon ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění zákona ČNR č. 160/1992 Sb.] je-li zřízena;

c) výpis z rejstříku trestů ne starší tří měsíců, je-li žadatelem fyzická osoba;

d) provozní řád schválený příslušným orgánem hygienické služby, [§ 75 odst. 4 a 5 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb.] který obsahuje opatření k předcházení vzniku a šíření nemocničních nákaz;

e) souhlas Státního ústavu pro kontrolu léčiv z hlediska podmínek správné výrobní praxe, [Vyhláška Ministestva zdravotnictví České republiky č. 284/1990 Sb., o správné výrobní praxi, řízení jakosti humánních léčiv a prostředků zdravotnické a obalové techniky.] jde-li o poskytování lékárenské péče a o činnost zařízení transfúzní služby;

f) souhlas ministerstva z hlediska ochrany a využívání přírodních léčivých zdrojů a přírodních léčebných lázní, jde-li o poskytování lázeňské péče;

g) souhlas ministerstva z hlediska potřebnosti dostupné zdravotní péče při vzniku zařízení transfúzní služby nebo zdravotnického zařízení v oboru kardiochirurgie, transplantologie, komplexní traumatologie, dialýzy a náročné zobrazovací diagnostiky, a dále při vzniku každého nově zřizovaného zdravotnického zařízení ústavní péče;

h) souhlas ministerstva a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, jde-li o poskytování zdravotní péče, která je součástí výuky studentů vysokých škol v oboru všeobecného lékařství, stomatologie a farmacie;

i) doklad o oprávnění užívat prostory, ve kterých se bude poskytovat zdravotní péče.

(3) Žadatel je dále povinen k žádosti o vydání rozhodnutí o oprávnění připojit písemný popis věcného a technického vybavení zdravotnického zařízení. Splnění věcných a technických požadavků na vybavení zdravotnického zařízení posoudí příslušný úřad; tyto požadavky stanoví podle jednotlivých druhů zdravotnických zařízení ministerstvo vyhláškou.

Příslušný úřad udělí oprávnění, jsou-li splněny náležitosti žádosti a požadavky stanovené v § 9.

Rozhodnutí o oprávnění musí vždy obsahovat údaje uvedené v § 9 odst. 1. Oprávnění není převoditelné a zaniká současně se zánikem poskytovatele zdravotní péče; byla-li poskytovatelem zdravotní péče fyzická osoba, zaniká oprávnění její smrtí

(1) Příslušný úřad zašle opis rozhodnutí o oprávnění příslušnému orgánu vykonávajícímu správu daně, Českému statistickému úřadu a jde-li o právnickou osobu, která se zapisuje do obchodního rejstříku, též soudu, který vede obchodní rejstřík.

(2) Příslušný úřad zašle opis rozhodnutí o oprávnění též poskytovatelům zdravotní péče, kteří poskytují odbornou přednemocniční neodkladnou péči a lékařskou službu první pomoci v územním obvodu úřadu.

(3) Příslušný úřad vede veřejně přístupný seznam poskytovatelů zdravotní péče v obvodu své působnosti, ve kterém vyznačuje, který z nich poskytuje zdravotní péči ve veřejném zájmu.

(1) Poskytovatel zdravotní péče je povinen oznámit všechny změny týkající se údajů obsažených v rozhodnutí nebo v dokladech připojených k žádosti o vydání rozhodnutí o oprávnění a předložit doklady o nich do 15 dnů od vzniku těchto změn.

(2) Na základě oznámení podle odstavce l příslušný úřad podle okolností případu rozhodne o změně rozhodnutí o oprávnění nebo o pozastavení poskytování zdravotní péče; do právní moci tohoto rozhodnutí je poskytovatel zdravotní péče povinen poskytovat zdravotní péči v souladu s původním rozhodnutím o oprávnění.

Příslušný úřad zruší oprávnění, jestliže

a) o to poskytovatel zdravotní péče požádá; u poskytovatele zdravotní péče, poskytujícího zdravotní péči ve veřejném zájmu, který splňuje i nadále podmínky potřebné k vydání rozhodnutí o oprávnění, lze oprávnění zrušit nejdříve ke dni, k němuž je poskytování jiným způsobem, nejpozději však uplynutím doby stanovené zdravotní péče ve veřejném zájmu zajištěno ve smlouvě nebo v rozhodnutí podle § 5,

b) poskytovatel zdravotní péče přestal splňovat požadavky stanovené v § 9 odst. 2 a 3; jde-li o poskytovatele zdravotní péče poskytujícího zdravotní péči ve veřejném zájmu, je příslušný úřad povinen zabezpečit poskytování zdravotní péče ve veřejném zájmu jiným poskytovatelem zdravotní péče.

Zrušením oprávnění současně zaniká povinnost poskytovat zdravotní péči ve veřejném zájmu.

Příslušný úřad zašle opis rozhodnutí o změně nebo o zrušení oprávnění anebo o pozastavení poskytování zdravotní péče subjektům uvedeným v § 12.

Povinností poskytovatele zdravotní péče je zajistit:

a) poskytování zdravotní péče odpovídající současným poznatkům lékařské vědy v souladu s rozhodnutím o oprávnění podle tohoto zákona;

b) poskytování zdravotní péče výlučně prostřednictvím fyzických osob způsobilých podle části šesté (dále jen "zdravotničtí pracovníci"), které jsou způsobilé k právním úkonům a bezúhonné; za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin ani nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s poskytováním zdravotní péče; bezúhonnost se prokazuje výpisem z rejstříku trestů;

c) poskytování zdravotní péče v prostorách uvedených v rozhodnutí o oprávnění; to se netýká návštěvní služby, poskytování domácí ošetřovatelské péče a odborné přednemocniční neodkladné péče;

d) pohotovostní služby;

e) hygienická a epidemiologická opatření k zabránění vzniku a šíření nemocničních nákaz; [§ 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 207/1992 Sb., o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení.]

f) neprodlené ohlášení hromadného výskytu nemocniční nákazy a nemocniční nákazy, která vedla k těžkému poškození zdraví nebo k úmrtí, orgánu hygienické služby [§ 75 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona ČNR č. 425/199O Sb.];

g) provedení epidemiologických opatření k odhalení zdroje nemocniční nákazy, způsobu jejího šíření, zamezení jejího dalšího šíření a k léčbě nakažených a z nákazy podezřelých fyzických osob;

h) evidenci každé nemocniční nákazy a poskytnutí údajů o ní na vyžádání orgánů hygienické služby++²⁰⁾

i) provádění dezinfekce, sterilizace a vyššího stupně dezinfekce; způsob provádění dezinfekce, sterilizace a vyššího stupně dezinfekce stanoví ministerstvo vyhláškou;

j) dodržování hygienických a epidemiologických požadavků [Např. vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 207/1992 Sb.,

vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 325/1992 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky pro zacházeních s prádlem a pro praní prádla ze zdravotnických zařízení.] při činnosti umožňující poskytování zdravotní péče;

k) uzavření pojistné smlouvy pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou fyzickým osobám v souvislosti s poskytováním zdravotní péče; poskytovatel zdravotní péče, který je rozpočtovou organizací, postupuje podle zvláštního přepisu; [§ 54 odst. 2 vyhlášky Ministerstva financí ČR č. 205/1991 Sb., o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu České republiky a o finančním hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací.] pojištění musí trvat po celou dobu trvání oprávnění podle tohoto zákona;

1) aby před poskytnutím zdravotní péče byly fyzické osoby informovány o druhu, rozsahu a podmínkách poskytované zdravotní péče a o výši případné přímé finanční úhrady, s výjimkou případů, kdy vzhledem k jejich zdravotnímu stavu není možné tuto informaci poskytnout; obdobně je třeba informovat i právnické osoby, jde-li o poskytování pracovně lékařské péče, kterou hradí; po provedení zdravotního výkonu za přímou finanční úhradu je nutno vystavit účetní doklad o druhu a rozsahu poskytnuté zdravotní péče a výši přímé finanční úhrady; tento doklad se vystavuje bezplatně;

m) vedení a uchovávání zdravotnické dokumentace a nakládání s ní; obsah povinné zdravotnické dokumentace, nakládání s ní s způsob jejího vedení a uchovávání stanoví ministerstvo vyhláškou;

n) podávání informací a povinných hlášení podle zvláštních předpisů¹⁾ a podle předpisu upravujícího rozsah a obsah povinných hlášení; rozsah a obsah povinných hlášení stanoví ministerstvo vyhláškou;

o) spolupráci s orgány hygienické služby podle zvláštních předpisů¹⁰⁾;

p) spolupráci s jinými poskytovateli zdravotní péče, vyžaduje-li to zdravotní stav a zájem fyzické osoby nebo zájem právnické osoby, včetně předávání zdravotnické dokumentace, poskytování a předávání potřebných informací nezbytných k zajištění návaznosti zdravotní péče;

q) poskytování informací pro národní zdravotnický informační systém ministerstva, který je využíván orgány státní zdravotní správy při řízení zdravotnictví, a informací pro národní zdravotní registry shromažďující údaje o nemocných s vybranými společensky závažnými onemocněními a chorobnými stavy, sloužící pro diagnosticko-terapeutické účely a účely hlubšího sledování vývoje, příčin a důsledků těchto onemocnění a stavů, registry vyřazených dárců krve a jejích složek, registry dárců vzácných krevních skupin; zřízení národních zdravotních registrů schvaluje ministerstvo; údaje, které je třeba zjišťovat, a technické normy pro poskytování těchto údajů stanoví ministerstvo opatřením publikovaným ve Sbírce zákonů;

r) na výzvu zdravotnické záchranné služby účast na zdravotní péči při hromadných nehodách, otravách a přírodních katastrofách;

s) poskytování první pomoci při ohrožení života nebo při vážném ohrožení zdraví;

t) přijetí fyzické osoby do ústavní péče, jestliže by odložením přijetí byl ohrožen její život nebo vážně ohroženo její zdraví nebo jestliže jde o porod a dále v případě povinného léčení;

u) vstup pověřeným zaměstnancům správních úřadů a orgánům hygienické služby za účelem zjišťování podkladů potřebných k zabezpečení výkonu státní správy a dalším fyzickým osobám v souvislosti s výkonem činností podle tohoto nebo zvláštního zákona [Např. § 14 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 75 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.] do prostor, které slouží k poskytování zdravotní péče, a do prostor s nimi provozně souvisejících; pověření zaměstnanci a další fyzické osoby jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve stejném rozsahu jako zdravotničtí pracovníci;

v) aby okresnímu úřadu, příslušnému podle místa trvalého pobytu, byl neprodleně oznámen uvažovaný termín propuštění z ústavní zdravotní péče, jde-li o fyzickou osobu, která vzhledem ke svému zdravotnímu stavu není schopna se obejít bez pomoci další osoby a nemůže být proto z ústavní zdravotní péče propuštěna; tato povinnost se vztahuje též na případy dětí a mladistvých se závažnou sociální problematikou v rodině;

y) seznámení svých zaměstnanců a dalších fyzických osob, které na základě smlouvy vykonávají práce nebo jiné činnosti na jeho pracovišti, s provozním řádem a kontrolovat jeho dodržování;

z) poskytování zdravotní péče stanovené ve zřizovací listině nebo smlouvě podle § 5.

Pro účely vydání oprávnění se rozlišují zdravotnická zařízení ambulantní péče, zdravotnická zařízení ústavní péče, zvláštní zdravotnická zařízení a zařízení lékárenské péče.

(1) Zdravotnická zařízení ambulantní péče jsou určena k poskytování zdravotní péče fyzickýcm osobám docházejícím do zdravotnického zařízení; její součástí je též návštěvní služba, domácí ošetřovatelská péče a zdravotní péče poskytovaná fyzickým osobám v zařízeních sociální péče.

(2) Zdravotnickými zařízeními ambulantní péče jsou

a) ordinace lékaře,

b) jiné odborné pracoviště (např. rehabilitační pracoviště, laboratorní pracoviště, rentgenologické pracoviště, antibiotické středisko, pracoviště klinického psychologa, pracoviště klinického logopeda, pracoviště pracovně lékařské péče apod.),

c) zařízení domácí ošetřovatelské péče,

d) zařízení lékařské služby první pomoci,

e) sdružené ambulantní zařízení.

(1) Zdravotnickými zařízeními ústavní péče jsou nemocnice, odborné léčebné ústavy a ošetřovatelské ústavy.

(2) Nemocnice jsou určeny k poskytování zdravotní péče formou lůžkové péče; mohou poskytovat též ambulantní péči.

(3) Odborné léčebné ústavy jsou určeny k poskytování komplexní zdravotní péče fyzickým osobám s poruchami zdraví, které mají vleklý průběh; zdravotní péče v nich poskytovaná obvykle navazuje na zdravotní péči poskytovanou v nemocnicích a ve zdravotnických zařízeních ambulantní péče. Odbornými léčebnými ústavy jsou

a) léčebny pro dlouhodobě nemocné, které jsou určeny pro poskytování specializované ústavní péče zaměřené především na ošetřovatelskou a rehabilitační péči,

b) léčebny tuberkulózy a respiračních nemocí, které jsou určeny pro nemocné s tuberkulózou a respiračními nemocemi, jejichž stav vyžaduje dlouhodobou ústavní péči,

c) psychiatrické léčebny, které jsou určeny k poskytování ústavní péče fyzickým osobám s duševními poruchami, u nichž je nezbytná specializovaná péče, popř. fyzickým osobám, kterým je uloženo povinné léčení,

d) rehabilitační ústavy, které jsou určeny k poskytování komplexní rehabilitační ústavní péče,

e) lázeňské léčebny, které jsou určeny k poskytování lázeňské péče, při níž využívají především přírodní léčivé zdroje nebo klimatické podmínky; nemoci, u nichž se lázeňská péče poskytuje, indikační předpoklady, délku léčebného pobytu, typ lázeňské péče a seznam lázeňských míst České republiky, kde je odpovídající lázeňská péče poskytována, stanoví ministerstvo vyhláškou,

f) ozdravovny a sanatoria, které jsou určeny k poskytování zdravotní péče fyzickým osobám ohroženým na zdraví, zdravotně oslabeným nebo fyzickým osobám v rekonvalescenci, zpravidla s využitím klimatických podmínek a s dodržováním potřebné životosprávy,

g) další odborné léčebné ústavy, které jsou určeny k poskytování specializované ústavní péče v některém z lékařských oborů.

(4) Ošetřovatelské ústavy jsou určeny k poskytování specializované ošetřovatelské a rehabilitační péče směřující k udržení, popř. zlepšení kvality života osob dlouhodobě či terminálně nemocných v případech, kdy tuto zdravotní péči nelze zajistit v domácím prostředí.

(1) Zvláštními zdravotnickými zařízeními jsou zdravotnická záchranná služba, doprava nemocných, raněných a rodiček, protialkoholní záchytná stanice, stacionář pro dospělé, krizové zdravotnické centrum, rehabilitační centrum, referenční laboratoř, protidrogové centrum, toxikologické informační středisko, stomatologická laboratoř, dětské diagnosticko léčebné centrum, stacionář pro děti, kojenecký ústav, dětský domov pro děti do tří let věku a zařízení transfúzní služby.

(2) Zdravotnická záchranná služba je určena k poskytování odborné přednemocniční neodkladné péče; organizaci a činnost zdravotnické záchranné služby stanoví ministerstvo vyhláškou.

(3) Doprava nemocných, raněných a rodiček je určena k zajištění nepřetržité dopravy těchto fyzických osob, osob poskytujících zdravotní péči, dopravy krve a jejích složek, orgánů, tkání a biologického materiálu.

(4) Protialkoholní záchytná stanice je určena k provádění lékařských vyšetření a podle jejích závěrů i k ošetření fyzických osob, které se požitím alkoholického nápoje uvedly do stavu vzbuzujícího veřejné pohoršení nebo do stavu, v němž bezprostředně ohrožují sebe nebo jiné fyzické osoby, veřejný pořádek nebo majetek, a to na dobu nezbytnou k vymizení alkoholického opojení.

(5) Stacionář pro dospělé je určen k zajištění diagnostické, léčebné a rehabilitační péče u fyzických osob, jejichž zdravotní stav vyžaduje pravidelnou zdravotní péči bez nutnosti hospitalizace. Může v něm být též poskytována zdravotní péče spojená s krátkodobým pobytem na lůžku.

(6) Krizové zdravotnické centrum je určeno k poskytování péče fyzickým osobám ve stavu akutní psychické krize.

(7) Rehabilitační centrum je určeno k poskytování komplexní rehabilitační péče.

(8) Referenční laboratoř je určena k provádění vysoce specializované činnosti v jednotlivých lékařských oborech, k provádění a organizování odborné kontroly jakosti a srovnatelnosti laboratorní diagnostiky na národní i mezinárodní úrovni, k zabezpečení zavádění jednotných vyšetřovacích metod a postupů v lékařských oborech a k provádění specializovaných vyšetření. Organizaci a činnost referenčních laboratoří upraví ministerstvo vyhláškou.

(9) Protidrogové centrum je určeno k poskytování zdravotní péče osobám závislým na návykových látkách.

(10) Toxikologické informační středisko je určeno k poskytování stálé odborné poradenské služby v případě intoxikace.

(11) Stomatologická laboratoř je určena ke zhotovování stomatologických výrobků a provádění jejich oprav pro stomatologické ordinace.

(12) Dětské diagnosticko léčebné centrum je určeno k poskytování komplexní zdravotní péče formou denní nebo týdenní péče dětem zdravotně postiženým a tím i sociálně ohroženým a k poskytování poradenské služby rodinám těchto dětí.

(13) Stacionář pro děti je určen k poskytování dlouhodobé zdravotní péče pro skupiny dětí stejně zdravotně postižených.

(14) Kojenecký ústav je určen k poskytování ústavní zdravotní péče dětem, jejichž vývoj je ohrožen nevhodným domácím prostředím, a to zpravidla do věku jednoho roku.

(15) Dětský domov pro děti do tří let věku je určen k poskytování ústavní zdravotní péče dětem se zdravotním postižením, pro jehož sledování, léčení a rehabilitaci je domácí prostředí nezpůsobilé, a dále k poskytování ústavní zdravotní péče dětem ohroženým ve vývoji domácím prostředím, u nichž se předpokládá náhradní rodinná péče.

(16) Zařízení transfúzní služby je určeno k přípravě transfúzních přípravků, k jejich skladování, distribuci a vyšetřování, k vyšetřování slučitelnosti transfúzních přípravků s krví nemocných, k odebírání krve nebo jejích složek dárcům pro další zpracování na krevní deriváty a k výdeji transfúzních přípravků a krevních derivátů. Organizaci a činnost transfúzní služby upraví ministerstvo vyhláškou,

(1) Zařízeními lékárenské péče jsou lékárny a výdejny prostředků zdravotnické techniky.

(2) Lékárny jsou určeny k poskytování lékárenské péče, která spočívá zejména v obstarávání, přípravě, výrobě, kontrole, uchovávání a výdeji léčiv a ve výdeji prostředků zdravotnické techniky. Z hlediska rozsahu poskytované lékárenské péče se lékárny člení na lékárny základního typu, lékárny vyššího typu, lékárny nemocniční a lékárny odborných léčebných ústavů.

(3) Výdejny prostředků zdravotnické techniky jsou určeny k obstarávání, uchovávání a výdeji prostředků zdravotnické techniky.