o zaměstnaneckých radách a zaměstnaneckých důvěrnících a o doplnění některých zákonů s ním souvisejících (zákon o zaměstnaneckých radách)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
(1) Zaměstnanecké rady a zaměstnanečtí důvěrníci jsou volenými zástupci zaměstnanců v podnicích a živnostech a v jejich organizačních složkách (dále jen "podnik") [Zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, obchodní zákoník č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, živnostenský zákon č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 12a zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém ponikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb. a zákona č. 455/1991 Sb.]
_________
(2) Zaměstnanecké rady se volí v podnicích, v nichž je zaměstnáno nejméně 21 k volbě oprávněných zaměstnanců.
(3) Zaměstnanečtí důvěrníci se volí v podnicích, v nichž je zaměstnáno nejméně pět k volbě oprávněných zaměstnanců.
(4) Na zaměstnaneckého důvěrníka se ustanovení tohoto zákona použijí přiměřeně.
(1) Posláním zaměstnaneckých rad a zaměstnaneckých důvěrníků (dále jen "zaměstnanecké rady") je napomáhat k upevňování a rozvíjení pracovních vztahů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, chránit hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců, sjednocovat podnikatelské a zaměstnanecké zájmy k prosperitě podniků a k sociálně spravedlivé dělbě zisku jako zdroje společenského rozvoje a k tomu cíli spolupracovat se zaměstnavateli a s odbory.
(2) Zaměstnanecká rada dbá, aby se v podniku dodržovaly ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy o hospodářských, sociálních a kulturních právech, týkající se zaměstnanců, jakož i zákony a jiné právní předpisy, zejména předpisy upravující pracovněprávní vztahy, bezpečnost a ochranu zdraví při práci a kolektivní vyjednávání, a aby se plnily kolektivní smlouvy.
(1) Pro účely tohoto zákona se zaměstnancem rozumějí všechny osoby, které jsou v pracovním poměru s podnikem, včetně domáckých zaměstnanců [Čl. 28 Listiny základních práv a svobod, § 8 zákoníku práce.].
(2) Volit do zaměstnanecké rady mají právo zaměstnanci podniku, kteří v den volby dosáhli věku nejméně 18 let, jsou způsobilí k právním úkonům a ve výkonu volebního práva jim nepřekáží omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu anebo výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody.
(3) Právo být volen do zaměstnanecké rady mají zaměstnanci, kteří mají volební právo podle předchozího odstavce a jejichž pracovní poměr s podnikem trvá v den voleb nejméně šest měsíců. Podmínka trvání pracovního poměru neplatí, jde-li o nově zřízený podnik.
Pro účely tohoto zákona se zaměstnavatelem rozumějí právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají fyzické osoby v pracovněprávních nebo obdobných pracovních vztazích [§ 2 odst. 2 zákona ČNR č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,
§ 12 odst. 2 písm. c/ zákona ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.].
Zaměstnanecká rada je oprávněna
a) požadovat, aby zaměstnavatel provedl opatření, která jsou prospěšná pro zaměstnance, pokud nejsou na újmu zájmům podniku,
b) přijímat a vyřizovat podněty a stížnosti spadající do jejího působení a požadovat od zaměstnavatele roční zprávu o vyřizování stížností zaměstnanců,
c) podílet se na pořízení seznamu pracovních míst v podniku pro osoby se změněnou pracovní schopností a osoby zdravotně postižené a dbát, aby tyto osoby byly umístěny na určená místa,
d) hájit hospodářské a sociální zájmy zahraničních zaměstnanců, kteří jsou v podniku zaměstnáni na základě uděleného povolení k zaměstnání podle zvláštního zákona,3/
e) účastnit se na vypracování a schválení dlouhodobého sociálního programu pro všechny zaměstnance podniku.
Zaměstnanecká rada může požadovat, aby zaměstnavatel přijal opatření k odstranění, zmírnění nebo vyrovnání zvlášť ztížených pracovních podmínek, vyvolaných změnou pracovních míst, pracovních norem nebo pracovního prostředí, zjevně odporujících vědeckým poznatkům o únosnosti a bezpečnosti lidské práce.
(1) Pokud zákon nebo kolektivní smlouva nestanoví jinak, rozhoduje zaměstnavatel spolu se zaměstnaneckou radou v těchto věcech:
a) rozvržení týdenní pracovní doby na jednotlivé pracovní dny s případnými odchylkami pro směnové a turnusové režimy,
b) stanovení začátku a konce pracovní doby včetně přestávek v práci,
c) přechodné zkrácení, prodloužení nebo přerušení pracovní doby, obvyklé v podniku,
d) stanovení doby, místa a způsobu výplaty mzdy,
e) vypracování plánu dovolených a vymezení doby čerpání dovolené pro jednotlivé zaměstnance,
f) zavedení a používání technických zařízení, jejichž účelem je sledovat pracovní kázeň a výkon zaměstnanců,
g) vypracování a přijímání opatření zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci a proti pracovním úrazům a nemocem z povolání,
h) účast na rozhodování o výstavbě podnikových sociálních zařízení a na jejich správě a využívání,
ch) přidělování služebních bytů, stanovení podmínek jejich užívání a zániku jejich nájmu,
i) vymezení pravidel odměňování, zavedení a používání způsobů odměňování a jejich změny, zavádění a uplatňování úkolových, prémiových a obdobných mezd závislých na výkonu a kvalifikaci práce, včetně dalších peněžitých a nepeněžitých plnění,
j) stanovení vnitropodnikových zásad rozvoje zlepšovatelství a přijímání a odměňování zlepšovacích návrhů.
(2) Je-li právo spolurozhodování v některých otázkách zákonem svěřeno odborovým orgánům, postupuje se podle § 42.
(1) Zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnaneckou radu o současných a budoucích potřebách pracovních sil a o opatřeních s tím souvisejících, zejména o rušení pracovních míst, uvolňování zaměstnanců a přeškolování zaměstnanců.
(2) Zaměstnanecká rada může zaměstnavateli navrhnout zavedení personálního plánování a kontrolovat jeho provádění.
(1) Souhlasu zaměstnanecké rady je třeba pro stanovení obsahu osobních dotazníků, používaných v podniku, rozsahu osobních údajů pro písemné pracovní smlouvy a všeobecných zásad hodnocení zaměstnanců.
(2) Souhlasu zaměstnanecké rady je dále třeba ke stanovení směrnic pro výběr zaměstnanců pro jejich pracovní zařazení, přeložení nebo vypovězení z pracovního poměru.
(3) Zaměstnavatel je povinen zaměstnanecké radě oznámit přijetí, zařazení, přeřazení a přeložení jednotlivých zaměstnanců. Zaměstnanecká rada může odmítnout vyslovit s tímto opatřením souhlas, jestliže odporuje právnímu předpisu nebo vyšší kolektivní smlouvě nebo směrnicím podle odstavce 2 nebo je-li důvodná obava, že tím bude poškozen dotčený zaměstnanec nebo bude způsobena neopodstatněná újma zaměstnancům podniku nebo bude ohrožen sociální smír v podniku.
(1) Zaměstnanecká rada podporuje podnikové a mimopodnikové vzdělávání zaměstnanců a může zaměstnavateli navrhnout opatření k jeho uskutečňování.
(2) Ke zřízení a vybavení podnikového vzdělávacího zařízení, k přijetí opatření k zavedení podnikového vzdělávání a k účasti zaměstnanců na mimopodnikovém vzdělávání zaměstnavatel přikročí v dohodě se zaměstnaneckou radou.
(1) Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze s předchozím souhlasem zaměstnanecké rady nebo zaměstnaneckého důvěrníka. Jde-li o zaměstnaneckého důvěrníka nebo člena zaměstnanecké rady, vyžaduje se předchozí souhlas příslušného úřadu práce. [§ 12 odst. 1 písm. q/ zákona ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.] Bez předchozího souhlasu těchto orgánů je rozvázání pracovního poměru neplatné.
(2) Zaměstnavatel může použít souhlasu podle předchozího odstavce jen ve lhůtě dvou měsíců od jeho udělení.
(3) Ochrana zaměstnaneckého důvěrníka a členů zaměstnanecké rady podle odstavců 1 a 2 trvá ještě po dobu jednoho roku po skončení jejich funkce podle § 25 odst. 1, písm. a/ a b/.
Zaměstnavatel je povinen včas a zevrubně informovat zaměstnaneckou radu o podstatných hospodářských záležitostech podniku, předložit jí potřebné podklady a seznámit ji s důsledky, které z toho vyplývají pro personální plánování. Na údaje, které tvoří předmět výrobního nebo obchodního tajemství podniku a které zaměstnavatel sdělí zaměstnanecké radě z vlastní vůle [§ § 17 obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb.], se vztahuje § 40 odst. 2.
K hospodářským záležitostem podle § 12 patří:
a) hospodářská a finanční situace podniku,
b) výroba a odbyt,
c) výrobní a investiční program,
d) racionalizační záměry,
e) výrobní a pracovní metody, zejména zavádění nových pracovních metod,
f) omezení nebo uzavření podniku nebo jeho části,
g) přemístění podniku nebo jeho části,
h) spojení podniku s jiným podnikem,
i) změna organizace nebo poslání podniku,
j) jiná opatření a jiné záměry, které se mohou podstatně dotknout zájmů zaměstnanců podniku.
(1) Zaměstnavatel je povinen včas a zevrubně informovat zaměstnaneckou radu o plánovaných podnikových změnách, které mohou pro značnou část osazenstva znamenat podstatné nevýhody.
(2) Podnikovými změnami se rozumějí:
a) omezení nebo uzavření podniku nebo jeho podstatné části,
b) přemístění podniku nebo jeho podstatné části,
c) spojení podniku s jiným podnikem,
d) základní změna organizace nebo poslání podniku nebo podnikových zařízení,
e) zavedení podstatně nových pracovních metod a výrobních postupů.
(1) Dojde-li mezi zaměstnavatelem a zaměstnaneckou radou ke shodě zájmů, pokud jde o podnikové změny, uzavřou o tom písemnou dohodu. Uzavřou též dohodu o sociálním vyrovnání nebo o zmírnění hospodářských nevýhod, které mohou pro zaměstnance vyplynout z podnikových změn.
(2) Nedojde-li mezi zaměstnavatelem a zaměstnaneckou radou ke shodě podle předchozího odstavce, může zaměstnavatel nebo zaměstnanecká rada věc předložit rozhodčí komisi (§ 36 a 37), jejíž výrok nahrazuje dohodu.
V podnicích, které mají více než 1.000 zaměstnanců, je zaměstnavatel povinen nejméně jednou za čtvrt roku písemně informovat zaměstnance o hospodářské situaci a rozvoji podniku. V ostatních podnicích může být informace podána ústně. Informace musí být předem projednána se zaměstnaneckou radou.
(1) Zaměstnanecká rada se skládá v podnicích, které mají
21 až 50 k volbě oprávněných zaměstnanců, ze 3 členů
51 až 150 těchto zaměstnanců, z 5 členů,
151 až 300 těchto zaměstnanců, z 7 členů,
301 až 600 těchto zaměstnanců, z 9 členů,
601 až 1.000 těchto zaměstnanců, z 11 členů,
1.001 až 2.000 těchto zaměstnanců, z 15 členů,
2.001 až 3.000 těchto zaměstnanců, z 19 členů,
3.001 až 4.000 těchto zaměstnanců, z 23 členů,
4.001 až 5.000 těchto zaměstnanců, z 27 členů,
5.001 až 7.000 těchto zaměstnanců, z 29 členů,
7.001 až 9.000 těchto zaměstnanců, z 31 členů.
V podnicích s více než 9.000 k volbě oprávněných zaměstnanců se počet členů zaměstnanecké rady zvyšuje za každé započaté tři tisíce zaměstnanců o dva členy.
(2) V podnicích, které mají méně než 21 k volbě oprávněných zaměstnanců, působí zaměstnanecký důvěrník (§ 1 odst. 3).
(1) Zaměstnaneckou radu volí na dobu čtyř let tajným a přímým hlasováním k volbě oprávnění zaměstnanci.
(2) Volby jsou platné, zúčastní-li se jich nadpoloviční většina k volbě oprávněných zaměstnanců.
(3) Zaměstnanecký důvěrník je zvolen prostou většinou hlasů zúčastněných oprávněných zaměstnanců.
(4) Je-li pro volbu zaměstnanecké rady předložena jedna kandidátní listina, jsou zvoleni ti kandidáti, kteří získali prostou většinu hlasů zúčastněných oprávněných zaměstnanců. Zvolení kandidáti se seřadí podle počtu získaných hlasů. Při stejném počtu hlasů se pořadí určuje podle pořadí kandidátů na kandidátní listině. Takto seřazení kandidáti se do stanoveného počtu členů zaměstnanecké rady stávají členy zaměstnanecké rady, ostatní jsou náhradníky.
(5) Je-li pro volbu zaměstnanecké rady předloženo více kandidátních listin, volí se podle zásady poměrného zastoupení.
(1) Volby do zaměstnanecké rady připravuje volební výbor.
(2) V podnicích, v nichž je zaměstnáno méně než 51 k volbě oprávněných zaměstnanců, se volební výbor skládá ze tří členů; v podnicích s větším počtem zaměstnanců se skládá nejméně z pěti členů.
(3) Členy volebního výboru jmenuje zaměstnanecká rada nejpozději deset týdnů před skončením svého volebního období.
(4) Nepůsobí-li v podniku zaměstnanecká rada, volební výbor se volí na shromáždění zaměstnanců. Shromáždění mohou svolat odborová organizace působící v podniku nebo nejméně tři k volbě oprávnění zaměstnanci.
(5) Shromáždění zaměstnanců si může schválit jednací řád. Usnáší se většinou hlasů, je-li přítomna nadpoloviční většina k volbě oprávněných zaměstnanců.
(6) Vyžaduje-li to rozdělení práce v podniku, lze shromáždění zaměstnanců a volby volebního výboru konat po částech, nejvýše však ve třech po sobě následujících pracovních dnech.
(7) Volební výbor se ustaví do deseti dnů ode dne jmenování nebo zvolení tím, že zvolí předsedu a zapisovatele.
(8) Volební výbor se usnáší prostou většinou hlasů všech členů výboru.
(1) Podrobnosti o sestavení a předložení kandidátních listin, průběhu hlasování a zjištění výsledků voleb upraví podle demokratických zásad volební řád. Volební řád může také stanovit ustavení volebních komisí a jejich úkoly.
(2) Volební řád schvaluje a způsobem v podniku obvyklým zveřejňuje volební výbor. Pokud jsou do 7 dnů po zveřejnění volebnímu výboru sděleny námitky odborové organizace působící v podniku nebo k volbě oprávněných zaměstnanců, předloží je volební výbor k rozhodnutí shromáždění zaměstnanců. Ustanovení § 19, odst. 5 a 6 se použijí přiměřeně.
(1) Zaměstnavatel je povinen předat předsedovi volebního výboru úplný seznam zaměstnanců (§ 3 odst. 1) do jednoho týdne ode dne, kdy o to byl požádán.
(2) Seznam zaměstnanců musí obsahovat o každém zaměstnanci: jeho jméno a příjmení, den, měsíc a rok narození, údaje o druhu a délce jeho zaměstnání v podniku a další skutečnosti vztahující se k jeho volebnímu právu, pokud jsou zaměstnavateli známy (§ 3).
(1) Kandidátní listiny pro volby zaměstnanecké rady předkládají v souladu s volebním řádem skupiny k volbě oprávněných zaměstnanců (§ 3) a odborové organizace působící v podniku. Skupinu k volbě oprávněných zaměstnanců tvoří aspoň desetina k volbě oprávněných zaměstnanců, nejméně však tři a nejvýše 150.
(2) Kandidátní listina obsahuje nejvýše o polovinu více kandidátů, než je počet volených členů zaměstnanecké rady. Kandidáti mají být složeni tak, aby poměrně zastupovali všechny skupiny zaměstnanců, a to s přihlédnutím k jejich pohlaví, věku, profesi a k zařazení na jednotlivá pracoviště.
(3) Kandidátní listina obsahuje:
a) jména a příjmení kandidátů, data narození, profesi, pracoviště a délku zaměstnání v podniku,
b) pořadí na kandidátní listině, označené arabskými číslicemi,
c) přílohu s podpisy navrhovatelů.
(4) Ke kandidátní listině musí být připojeno vlastnoručně podepsané prohlášení kandidátů, že kandidaturu přijímají.
(5) Volební výbor veřejně vyloží nebo vyvěsí v podniku kandidátní listiny nejpozději čtyři pracovní dny před volbou tak, aby byly přístupny všem zaměstnancům. Případné námitky mohou podat k volbě oprávnění zaměstnanci volebnímu výboru nejpozději do 48 hodin od jejich vyložení nebo vyvěšení. O námitkách rozhoduje volební výbor.
(1) Volební výbor vyhlašuje volby nejpozději 4 týdny před začátkem volebního období zaměstnanecké rady, která má být zvolena, nebo nejpozději 4 týdny po svém ustavení, nepůsobí-li v podniku zaměstnanecká rada.
(2) Doba a místo konání voleb se oznamuje vyhláškou tak, aby mezi jejich vyhlášením a konáním uplynulo aspoň 14 dní.
(3) Vyžaduje-li to rozdělení práce v podniku, lze volby konat po částech, nejvýše však ve třech po sobě následujících pracovních dnech.
(4) Volby zaměstnanecké rady se konají mimo pracovní dobu. Na pracovištích s nepřetržitým provozem se doba volby stanoví v dohodě se zaměstnavatelem.
(5) Po skončení voleb pořídí volební výbor zápis o postupu a výsledku voleb a výsledek neprodleně oznámí veřejně vyhláškou.
(1) Funkce člena zaměstnanecké rady je bezplatná.
(2) Je-li nezbytně nutné splnit úkol zaměstnanecké rady v pracovní době, přísluší členu zaměstnanecké rady nebo zaměstnaneckému důvěrníkovi náhrada mzdy za dobu plnění tohoto úkolu ve výši průměrného výdělku. [§ 124 zákoníku práce č. 65/1965 Sb. ve znění pozdějších předpisů.]
(1) Členství v zaměstnanecké radě zaniká, jestliže
a) uplynulo volební období zaměstnanecké rady (§ 18 odst. 1) nebo zaměstnanecká rada byla rozpuštěna (§ 28) nebo zanikla podle § 29,
b) člen se vzdal své funkce písemným oznámením zaměstnanecké radě,
c) člen byl odvolán z funkce (§ 26),
d) s členem byl ukončen pracovní poměru v podniku,
e) člen pozbyl právo volit do zaměstnanecké rady (§ 3 odst. 2).
(2) Členství v zaměstnanecké radě může zaniknout, jestliže se člen nezúčastňuje činnosti zaměstnanecké rady po dobu delší šesti měsíců.
(3) Skutečnosti podle odst. 1, písm. b/, d/ a e/ a podle odst. 2 zjišťuje zaměstnanecká rada svým usnesením.
Čtvrtina k volbě oprávněných zaměstnanců může navrhnout, aby shromáždění zaměstnanců (§ 35) odvolalo ze zaměstnanecké rady člena, který hrubě porušil povinnosti podle tohoto zákona. Ustanovení § 19, odst. 5 a 6 se použijí přiměřeně.
Na uvolněné místo člena zaměstnanecké rady nastupuje ve stanoveném pořadí náhradník z řad kandidátů, pokud byl zvolen ze stejné kandidátní listiny jako uvolněný člen (§ 18).
(1) Zaměstnanecká rada může být rozpuštěna, jestliže o to písemně požádá alespoň třetina zaměstnanců a v žádosti zmocní zaměstnance, který je oprávněn svolat k tomuto účelu shromáždění zaměstnanců v případě, že tak neučiní sama zaměstnanecká rada (§ 35).
(2) Shromáždění zaměstnanců musí být svoláno do 4 týdnů od předání žádosti zaměstnanecké radě. K přijetí usnesení o rozpuštění zaměstnanecké rady je třeba souhlasu nadpoloviční většiny k volbě oprávněných zaměstnanců.
(3) Zaměstnanecká rada se též rozpouští, jestliže soud pravomocným rozhodnutím zjistí, že zaměstnanecká rada svým usnesením porušila zákon (§ 41). S rozhodnutím soudu musí být zaměstnanci seznámeni na shromáždění do 4 týdnů od jeho doručení zaměstnanecké radě nebo zaměstnavateli.
(1) Zaměstnanecká rada zaniká, klesne-li počet zaměstnanců pod 21 nebo klesne-li počet členů zaměstnanecké rady o více než třetinu nebo pod tři členy nebo dojde-li k zastavení činnosti podniku.
(2) Jsou-li dány podmínky pro volbu zaměstnaneckého důvěrníka, jeho volba se uskuteční do čtyř týdnů od zániku zaměstnanecké rady.
Volba nové zaměstnanecké rady se koná,
a) uplyne-li volební období dosavadní zaměstnanecké rady,
b) dojde-li k rozpuštění (§ 28) nebo zániku (§ 29) zaměstnanecké rady.
(1) Zaměstnanecká rada volí ze svých členů tajným hlasováním předsedu, popřípadě též místopředsedu nebo místopředsedy.
(2) Má-li zaměstnanecká rada více než 23 členů, může si ze svých členů vytvořit zaměstnanecký výbor.
(3) Při volbě členů zaměstnaneckého výboru se přihlíží k výsledkům voleb dle zásady poměrného zastoupení.
Zaměstnanecký výbor se zabývá běžnými záležitostmi příslušejícími zaměstnanecké radě. Zaměstnanecká rada může na zaměstnanecký výbor přenést některé své úkoly k samostatnému plnění.
(1) Z pracovní činnosti se zcela nebo částečně uvolňuje v podnicích, které mají 601 až 1.000 zaměstnanců, jeden člen zaměstnanecké rady a na každý další dovršený tisíc zaměstnanců další jeden člen zaměstnanecké rady. V podnicích, které mají více než 10.000 zaměstnanců, se uvolňuje na každých 2.000 zaměstnanců další jeden člen zaměstnanecké rady.
(2) Výkon funkce uvolněného člena zaměstnanecké rady podle předchozího odstavce se v nezbytně nutném rozsahu považuje za překážku z důvodu obecného zájmu podle zvláštního zákona.6/
(1) Schůze zaměstnanecké rady a jejích orgánů se zpravidla konají mimo pracovní dobu.
(2) Zaměstnanecká rada přizve na svou schůzi zaměstnance, jedná-li se o jeho záležitosti.
(3) Zaměstnanecká rada přizve na svou schůzi zaměstnavatele nebo jím určeného zástupce, jedná-li o hospodářské situaci nebo o jiné podstatné záležitosti podniku podle tohoto zákona. Tato shůze je neveřejná.Zaměstnavatel nebo jeho zástupce mají při jednání poradní hlas a mohou žádat, aby se konalo neveřejně.
(1) Zaměstnanecká rada svolává podle potřeby, nejméně však jednou ročně, shromáždění všech zaměstnanců podniku, na němž zejména podává zprávu o své činnosti a o hospodaření.
(2) Zaměstnanecká rada je povinna shromáždění svolat, požádá-li o to písemně alespoň čtvrtina k volbě oprávněných zaměstnanců.
(1) K řešení rozporu mezi zaměstnavatelem a zaměstnaneckou radou v otázce podnikových změn a v dalších věcech, v nichž se podle tohoto zákona vyžaduje dohoda nebo souhlas zaměstnanecké rady, se zřizuje dočasná nebo po volební období zaměstnanecké rady činná rozhodčí komise.
(2) Rozhodčí komise sestává ze stejného počtu členů jmenovaných zaměstnavatelem a zaměstnaneckou radou a z předsedy, na němž se shodnou obě strany.
(3) Rozhodčí komise si pro jednání se zaměstnavatelem a zaměstnaneckou radu schválí vlastní jednací řád.
(4) Funkce člena rozhodčí komise je bezplatná.
(1) Dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnaneckou radou se uzavírají písemně.
(2) Dohody jsou vykonatelné i v případě, že se k nim dospělo na základě výroku rozhodčí komise.
(1) Náklady spojené s volbami do zaměstnanecké rady a s činností zaměstnanecké rady, zaměstnaneckého výboru a rozhodčí komise nese zaměstnavatel.
(2) Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanecké radě a jejím orgánům v nezbytném rozsahu prostory, věcné prostředky a kancelářský personál pro konání schůzí, úřední hodiny a běžné vyřizování záležitostí.
(3) Předpokládané náklady podle předchozích odstavců se určují rozpočtem dohodnutým zaměstnaneckou radou a zaměstnavatelem.
(4) Částky vynaložené podle předchozích odstavců jsou osvobozeny od daně z příjmů. [§ 5 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.]
(5) Ministerstvo financí může stanovit podrobnosti o nezdanitelné části základu daně podle předchozího odstavce.
(1) Členům zaměstnanecké rady a rozhodčí komise nesmí být bráněno v jejich činnosti; z důvodu výkonu jejich funkce nesmějí být znevýhodňováni a nesmějí jim být poskytovány neoprávněné výhody.
(2) Působí-li v podniku zaměstnanecká rada i odborová organizace nebo její zástupci, není přípustné některé z nich zvýhodňovat, nebo ztěžovat jejich činnost.
(1) Zaměstnanecká rada nesmí jednostranně zasahovat do řízení a vnitřních záležitostí podniku.
(2) Členové a náhradníci zaměstnanecké rady a rozhodčí komise jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dověděli při výkonu svých funkcí a které jsou předmětem státního, služebního hospodářského, bankovního, výrobního nebo obchodního tajemství. [Např. zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů,
§ 17 až 20 obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb.] To neplatí, jestliže je zaměstnavatel nebo příslušný orgán této povinnosti zprostí nebo nestanoví-li zvláštní zákon jinak. [Např. § 8 trestního řádu č. 141/1961 Sb. ve znění pozdějších předpisů.]
(1) Považuje-li zaměstnanec nebo zaměstnavatel usnesení zaměstnanecké rady za nezákonné, mohou do 30 dnů ode dne, kdy se o rozhodnutí dověděli, nepozději však do šesti měsíců od přijetí usnesení, požádat okresní soud o jeho přezkoumání.
(2) Návrh na přezkoumání nemá odkladný účinek. Soud však může v odůvodněných případech výkon napadeného usnesení pozastavit.
(3) Jestliže zaměstnanecká rada má za to, že zaměstnavatel hrubě porušil zákonem nebo kolektivní smlouvou stanovenou povinnost vůči zaměstnancům, může požádat okresní soud, aby přezkoumal napadené opatření a rozhodl o zjednání nápravy.
(4) V řízení podle předchozích odstavců okresní soud postupuje podle § 246a, § 246b odst. 2 a § 246c a podle hlavy druhé části páté občanského soudního řádu. [Občanský soudní řád č. 99/1963 Sb. v úplném znění č. 240/1993 Sb.]
(5) Tímto zákonem není dotčena příslušnost soudu rozhodovat o neplatnosti rozvázání pracovního poměru podle zvláštního zákona. [§ 64 zákoníku práce č. 65/1965 Sb. ve znění pozdějších předpisů.]
(1) Nepůsobí-li v podniku odborový orgán, přísluší zaměstnanecké radě též zákonem [Zákoník práce č. 65/1965 Sb. ve znění pozdějších předpisů;
zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů;
zákon 143/1992 Sb., o platu a o odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových organizacích a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, aj.]stanovená oprávnění odborové organizace a odborových orgánů, s výjimkou uzavírání kolektivních smluv. [Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů.]
(2) Působí-li v podniku vedle zaměstnanecké rady jeden nebo více odborových orgánů, použijí se ustanovení zvláštního zákona [Zákon č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnvateli, ve znění pozdějších předpisů.]. Jde-li o ukončení pracovního poměru, použije se ustanovení § 11 tohoto zákona.
14/Zákon č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnvateli, ve znění pozdějších předpisů.
Zaměstnavatel, u kterého nepůsobí odborová organizace, může pracovněprávní nároky s výjimkou nároků mzdových a na cestovní náhrady, které lze podle pracovněprávních předpisů upravit v kolektivních smlouvách, stanovit vnitřním předpisem, vydaným v dohodě se zaměstnaneckou radou.
Zákoník práce č. 65/1965 Sb. ve znění pozdějších předpisů se doplňuje takto:
1. § 18 se doplňuje o nový odstavec 7 včetně poznámky v tomto znění:
"/7/ Právo účastnit se pracovněprávních vztahů mají i zaměstnanecké rady podle zvláštního zákona.x/
x/ Zákon č. /1996 Sb., o zaměstnaneckých radách.
________
2. V § 21 odst. 1 se na konci připojují slova "vydaným v dohodě se zaměstnaneckou radou".
3. Za § 59 se vkládá nový § 59a v tomto znění:
Ustanovení § 59 se nepoužijí, jestliže u zaměstnavatele působí zaměstnanecká rada podle zvláštního zákonax/."
Zákon České národní rady č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, se doplňuje takto:
§ 12 odst. 1 se doplňuje o nové písmeno t) ve znění:
"t) uděluje předchozí souhlas zaměstnavateli k rozvázání pracovního poměru výpovědí zaměstnanci, který je zaměstnaneckým důvěrníkem nebo členem zaměstnanecké rady, z důvodu organizačních opatření nebo snižování stavu zaměstnanců."
Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, se doplňuje takto:
§ 6 odst. 9 se doplňuje o nové písmeno t) včetně poznámky ve znění:
"t) částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu nákladů spojených s volbami do zaměstnanecké rady a s činností zaměstnanecké rady, zaměstnaneckého výboru a rozhodčí komise podle zvláštního zákona.6f/"
________
6f/ Zákon č. ./1996 Sb., o zaměstnaneckých radách.
________