Místopředseda PSP Jiří Vlach: Dámy a pánové, ještě jednou prosím o klid.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička: Pokud jde o podmínky nároku na důchody, zákon o důchodovém pojištění v podstatě zachoval široký okruh započitatelných dob, přičemž je u některých skutečností ještě rozšířil. Jde například o zápočet doby péče o dítě až do čtyř let věku.
U základní podmínky nároku na starobní důchod, to je dosažení potřebného věku, zákon zavedl v návaznosti na demografické a ekonomické prognózy postupné zvyšování důchodového věku, které však bylo rozloženo do jedenáctiletého období. Přitom byly zachovány nižší věkové hranice pro odchod do starobního důchodu, získané podle dřívějších předpisů, a dále byly rozšířeny možnosti pro předčasný odchod do starobního důchodu.
U důchodů podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem byla stanovena objektivní kriteria pro posuzování plné a částečné invalidity.
Zákon o důchodovém pojištění byl připraven v souladu s evropskými trendy v důchodové oblasti a se zřetelem na mezinárodní vztahy. Podmínkou nároku na důchod již není trvalý pobyt na území České republiky a důchody lze volně vyplácet i do ciziny.
Vzhledem k významu zákona o důchodovém pojištění, který zabezpečuje svými dávkami čtvrtinu obyvatel naší republiky, bylo pečlivě sledováno, jak nový zákon působí v praxi. Po vyhodnocení prvního roku působení zákona lze konstatovat, že koncepce nového systému je správná a že nová úprava přinesla posílení důchodových nároků pojištěnců, a to především pokud jde o výši přiznávaných důchodů.
Toto vyhodnocení, které se týkalo všech ustanovení zákona o důchodovém pojištění, současně ukázalo, že je účelné především z hlediska praktického provádění navrhnout některé úpravy. Cílem těchto návrhů je jednak sjednocení kritérii či zmírnění některých principů, kde v praxi vznikaly určité rozdíly mezi jednotlivými skupinami pojištěnců, nebo kde se ukázal příliš tvrdý dopad, jednak zpřesnění nebo doplnění některých ustanovení v zájmu správné a jednotné aplikace v praxi, komplexnosti právní úpravy nebo nalezení vhodnějšího řešení. Navrhované úpravy při zachování celkové koncepce zákona o důchodovém pojištění přinášejí zdokonalení některých institutů důchodového pojištění nebo jednotlivých ustanovení zákona.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi nyní blíže charakterizovat některé navrhované úpravy v zákoně o důchodovém pojištění.
V zájmu plynulejšího přechodu na postupně zvyšovaný důchodový věk se navrhují určité úpravy při přiznávání předčasného starobního důchodu.
Zde se v prvé řadě jedná o rozšíření možnosti přiznat tento důchod občanům s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, když se navrhuje, aby o tento důchod mohli požádat jednak poživatelé částečného invalidního důchodu, a to až dva roky před dosažením důchodového věku, jednak pojištěnci, kteří pobírali plný invalidní důchod po dobu pěti let a tento důchod jim byl odňat pět let před dosažením důchodového věku.
Dále se jedná o výhodnější výpočet předčasného starobního důchodu u těch pojištěnců, kteří žádají o starobní důchod bez dalších podmínek po dosažení dřívějších věkových hranic. Zde se navrhuje redukce výše procentní výměry za každý chybějící čtvrt rok do důchodového věku o 0,3% místo dosavadních 0,6%.
Tyto navrhované změny výrazně přispějí k zvýhodnění institutu předčasného starobního důchodu, jehož např. v roce 1996 využilo celých 16% žadatelů o starobní důchod.
U poživatelů starobního důchodu, kteří vykonávají současně výdělečnou činnost, navrhuje se stanovit další podmínku pro výplatu důchodu a to jen sjednání pracovního poměru na dobu určitou. V praxi se ukázalo, že tato podmínka, která byla již v předchozí právní úpravě, má své opodstatnění. Proto se navrhuje její znovuzavedení.
Významná úprava se navrhuje u definice plné invalidity ve vztahu k osobám samostatně výdělečně činným. Dosud je vyloučeno, aby tyto osoby byly uznány plně invalidními. Tento princip se ukázal jako neodůvodněně přísný, proto se navrhuje stejné posuzování všech pojištěnců bez zřetele na charakter vykonávané činnosti. Napříště by tedy byla rozhodující pouze zdravotní kritéria.
Pro poživatele částečného invalidního důchodu bude mít význam návrh podle něhož se částečný invalidní důchod bude vyplácet v plné výši, pokud příjem z výdělečné činnosti za kalendářní rok nepřesáhne dvanáctinásobek částky životního minima.
Poživatelů těchto důchodů se dotýká dále návrh na stanovení srovnatelného výdělku pro účely výplaty důchodů v souběhu s výdělečnou činností tak, aby tito poživatelé mohli znát výši povoleného přijmu již na začátku kalendářního roku, za který se příjem sleduje. Ve prospěch poživatelů částečných invalidních důchodů se dále navrhuje v zájmu objektivnějšího náhledu na dříve dosahované výdělky určité navýšení srovnatelného výdělku ve vymezených případech, což jim umožní dosáhnout vyšších příjmů z výdělečné činnosti.
Další návrh na úpravu nároků důchodového pojištění se týká mužů, kteří ovdověli před rokem 1991. Zákon o důchodovém pojištění těmto mužům nárok na vdovecký důchod nezaložil, avšak ukázalo se, že je ze sociálních hledisek odůvodněné vztáhnout zásady nového zákona i na tyto muže. Předložený návrh zákona proto tak činí.
Ostatní navrhované změny zákona o důchodovém pojištění mají dílčí nebo legislativní charakter a směřují k upřesnění zákona. Tento charakter mají i změny navrhované v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, které jsou dále odůvodněny návazností na některé navrhované úpravy zákona o důchodovém pojištění.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, závěrem mi dovolte přednést doporučení, aby předložený návrh zákona byl přikázán k dalšímu projednávání ve smyslu jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Vodičkovi. Dámy a pánové, než požádám pana kolegu Krásu o to, aby vystoupil jako zpravodaj, dovolím si vás odhlásit a požádat o to, abyste se nově zaregistrovali. Navrhnu vám opět procedurálně, abychom i u tohoto bodu omezili lhůtu, zkráceně řečeno na dvakrát deset minut. Ve smyslu příslušných ustanovení zákona o jednacím řádu.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v 310. hlasování této schůze. Kdo je proti?
Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 102 pro, 6 proti. Děkuji vám.
Nyní žádám, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan kolega Václav Krása. (Dámy a pánové, prosím o klid.)
Poslanec Václav Krása: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámil s krátkou zpravodajskou zprávou k vládnímu návrhu novely zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č.. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a zákon ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ve znění pozdějších předpisů, (tisk 121).
Moje zpravodajská zpráva je proto stručná, protože, pan ministr podrobně vysvětlil hlavní záměry a změny, které novela zákona obsahuje.
Předložený vládní návrh splňuje všechny náležitosti, které předepisuje zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
Doporučuji vám proto, dámy a pánové, abychom vládní návrh zákona propustili do druhého čtení a v souladu s doporučením organizačního výboru ho přikázali k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.
Pane předsedající, domnívám se, že můžete otevřít rozpravu.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Jaroslav Štrait, kterého prosím, aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec Škromach.
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vláda novelizuje zákon č. 155/1995 Sb., tedy o důchodovém zabezpečení, z června 1995 poměrně brzo a nemálo. Mohli jsme si mnoho legislativní práce na všech úrovních ušetřit, kdyby se alespoň v základních směrech tehdy přihlédlo k názorům opozice (to bylo ono nešťastné večerní jednání, kdy byla opozice určitou většinou doslova převálcována). I proto se snad novela vrací poněkud lidštěji k zdravotně postiženým lidem, kteří před důchodem ztratili práci a nemohou ji najít, ruší hranice souběhu částečného invalidního důchodu s výdělkem, atd. Těch významných změn je celkem pět a jsou v podstatě pozitivní. Mohu říci, že jsou to návrhy správným směrem.
Znovu zdůrazňuji, že jsme na to už tehdy upozorňovali, a bylo to označováno jako populismus. Dlouhodobě se nelze smiřovat s tím, že se stále více občanů v kategoriích po padesáti letech propadá do sociální sítě a některé skupiny doplácejí již sedm let na trvající transformaci ekonomiky daleko více než druzí. Nemusím zdůrazňovat, že jsou to z velké části především důchodci a také mladé rodiny s dětmi. Řešením není shánět si druhá a třetí zaměstnání. K důchodu to ani ve většině případů možné není.
Dovolte, abych jenom připojil krátkou, dosti kuriózní a velice aktuální poznámku. Vyjádření pana ministra Jaromíra Schneidera (cituji): "výraznější růst činže bude ku prospěchu lidí" (konec citátu).
Upozorňuji, že podle našich propočtů, odborových propočtů, se náklady na bydlení do roku 2000 zvýší o 413%.
Jak jsem říkal, vláda otevírá zákon č. 155/1995 Sb., správným směrem. Postrádám tam dvě základní věci, a sice valorizaci důchodů prováděnou pravidelně alespoň dvakrát ročně, argument, že důchodci nemají sporožiro, navěky neobstojí.
Valorizaci je třeba vztahovat jak k životním nákladům, tak i k růstu reálných mezd. A druhá věc je, také už několikrát zmiňovaná, stanovení tzv. minimálního důchodu, pokud je jediným zdrojem příjmů, na úroveň životního minima. I tak by se ušetřilo na ministerstvu a v těch podřízených jednotkách mnoho byrokracie. Tento člověk, který má nižší důchod, se ihned propadá do té sítě a žádá o sociální kompenzace do výše životního minima, přirozeně.
Dovolte mi v závěru konstatovat, že při hlasování o předloze 121 nelze zapomínat, že sněmovna dosud neprojednala předlohu č. 163, kterou před časem předložil klub sociální demokracie. Přijetím předlohy poslance Špidly by se celá řada "kosmetických změn" nemusela dělat. Z tohoto důvodu dává klub ksčm přednost předloze 63, ke které doplníme některé pozměňovací návrhy.
Dovolte mi určitou výčitku závěrem. Domnívám se do budoucna, že podobné normy, jako byla ta 155, by se měly v Parlamentu projednávat se snahou dosáhnout širší poslanecké shody. Ve světě se tomu říká a je pro to ustálený termín sociální smír. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Štraitovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Škromach.
Poslanec Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, chtěl bych se krátce vyjádřit k návrhu novelizace zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění a dalších novelizovaných zákonů v souvislosti s tímto. V zásadě mohu souhlasit se záměrem vlády novelizovat zákon č. 155 z roku 1995 Sb., o důchodovém pojištění a dalších souvisejících novel. S politováním je však nutné konstatovat, že návrh novely se zabývá vedle odstranění některých tvrdostí, jako je aktualizace výpočtu částečného invalidního důchodu, zvýšení důchodu pro bezmocnost, přiznání vdoveckých důchodů i vdovcům, kteří ovdověli před 1.1. 1991, z ostatních meritorních problémů pouze určitými velmi dílčími a v jistých směrech i spornými změnami.
Pokud by byl přijat vládní návrh novely důchodového zákona pouze v navrženém znění, zůstane i nadále značný okruh občanů, kteří nebudou ze zdravotních důvodů schopni přizpůsobit se prodlouženému důchodovému věku. Navíc má být umožněno přiznání dřívějšího starobního důchodu těm, kteří pobírají částečný invalidní důchod nebo pobírali alespoň 5 let nepřetržitě plný invalidní důchod pouze přechodným opatřením. Nárok na starobní důchod má podle vládního návrhu vzniknout pouze tehdy, jestliže se uvedené podmínky splní do 31. 12. 2006. S tím nelze souhlasit. I po tomto datu bude mnoho občanů, kterým zdravotní problémy související s jejich dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem neumožní přizpůsobit se novému důchodovému věku. V této souvislosti je nutné zdůraznit dluh současné vlády, která rozhodla v roce 1993 o zrušení důchodových kategorií vůči všem zaměstnancům, kterým toto rozhodnutí do dnešního dne nebylo kompenzováno. Přitom si mnozí překračováním expozičních dob při různém stachanovském šturmování apod., ke kterému byli nuceni existenčními důvody minulým režimem, podlomili zdraví a dnes je k nim přistupováno, jako by si své zdraví v nevyhovujících pracovních podmínkách zničili sami, někdy snad dokonce záměrně.
Zásadní stanovisko odborů k problematice důchodů bylo vyjádřeno v 10 požadavcích v prosinci 1994 a v připomínkách předaných poslancům Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na jaře 1995. Převážná většina těchto požadavků nebyla však do zákona č. 155/1995 Sb., zahrnuta. Přestože občané dali jasně najevo své stanovisko statisícovou demonstrací na Staroměstském náměstí v Praze, kterou organizovala Českomoravská komora odborových svazů.
K prodloužení hranice odchodu do důchodu došlo přes nesouhlas jak odborů, tak široké občanské veřejnosti předčasně, o čemž svědčí i skutečnost, že 4 ze současných parlamentních stran změnu věkové hranice odchodu do důchodu nepodpořily. Považuji za nutné v tomto zákoně řešit především zvýšení poměru důchodu ke mzdám nejméně na 50 % hrubé mzdy, podstatné zlepšení podmínek pro předčasný odchod do důchodu a automatickou valorizaci důchodů podle plné i částečné invalidity. Dále je rovněž nutné trvat na nezbytnosti garance minimálního důchodu, pokud je jediným zdrojem příjmů jako dávky důchodového pojištění nejméně ve výši životního minima. Dále za druhé skutečné oddělení vybraného pojistného na důchody od státního rozpočtu a zřízení samostatné důchodové pojišťovny jako veřejnoprávní instituce při zajištění jejího dostatečného startovacího kapitálu ze zdrojů Fondu národního majetku. Za třetí garanci státu za vyplácení důchodů a zavedení platby pojistného státem za osoby, kterým jsou započítávány náhrady doby a nemají výdělek nebo žádný příjem. Vytvoření zákonných podmínek pro zaměstnavatele, aby mohli přispívat svým zaměstnancům na penzijní připojištění z nákladů podniku nebo jako odpočitatelnou položku z daně z příjmů právnických osob. Není možné souhlasit ani s tím, aby nárok na výplatu starobního důchodu byl při souběhu s výdělečnou činností opět podmíněn uzavřením pracovního poměru na dobu určitou. Mám za to, že zákoník práce dává zaměstnavatelům dostatečný prostor pro ukončení pracovního poměru s poživateli starobního důchodu stejně jako s ostatními zaměstnanci.
Novela zákonů bohužel neřeší ani problematiku věkové hranice pro odchod do důchodu, podstatné zlepšení podmínek pro předčasný odchod do důchodu, automatickou valorizaci důchodů podle růstu životních nákladů a mezd bez závislosti na dobré vůli vlády, přepracování bodového ohodnocení pro uznání plné i částečné invalidity, která v dnešní podobě je naprosto nepřijatelná, vytvoření zákonných podmínek pro zaměstnavatele, aby mohli přispívat svým zaměstnancům na penzijní připojištění, synchronizaci zvyšování tzv. rent neboli vyrovnání do průměrného výdělku u občanů postižených nemocí z povolání nebo pracovním úrazem s trvalými následky, kteří pobírají plný nebo částečný invalidní důchod, synchronizaci valorizace důchodu a životního minima.
Jsem rád, že bude konečně umožněno, aby vznikl za podmínek stanovených zákonem nárok na vdovecký důchod i vdovcům, kteří ovdověli před 1. lednem 1991. Nemohu však souhlasit s tím, že tito vdovci vzhledem k navržené účinnosti zákona budou muset na vdovecký důchod čekat ještě celý rok. Ve své většině jde o vdovce, kteří jsou již dávno v důchodovém věku, a u nichž je důchod jejich jediným příjmem. Příslušné ustanovení zákona by mělo nabýt účinnosti dnem vyhlášení, ne až dnem 1. ledna 1998.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Škromachovi. Kdo se dál hlásí do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu uzavírám. Chci se zeptat v tomto okamžiku pana ministra, zda si přeje vyjádřit se k obsahu rozpravy.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička: Nezklamala.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Dámy a pánové, vzhledem k tomu, že nezazněl návrh na vrácení nebo na zamítnutí, budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.
Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 311. Kdo je proti?
Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 92 pro, 8 proti.
Dámy a pánové, ukončili jsme projednávání dalšího bodu, v jednání budeme pokračovat
38.
Vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon
číslo 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení
ve znění pozdějších předpisů
Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 122; i v tomto případě se jedná o prvé čtení.. Předložený návrh nám uvede opět ministr práce a sociálních věcí pan Jindřich Vodička, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička: Vážený pane předsedající, předsedo, vážení kolegové z vlády, dámy a pánové, z pověření vlády před vás předstupuji s odůvodněním vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č.. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení ve znění pozdějších předpisů. Obsahem předloženého vládního návrhu zákona je změna jediného ustanovení zákona o sociálním zabezpečení, a to ustanovení, které se týká zvýšení důchodu pro bezmocnost, tato sociální dávka náleží poživateli důchodu, který je trvale tak bezmocný, že potřebuje ošetření a obsluhu jinou osobou a její výše je stanovena v pevných částkách 300, 600 a 900 korun měsíčně v závislosti na stupni bezmocnosti. Současně je stanoven limit, který nesmí důchod spolu se zvýšením pro bezmocnost přesáhnout tento limit, se podle stanovených pravidel zvyšuje vždy k prvnímu lednu. Po přijetí zákona o důchodu opět se ukázala jako v praxi neživotná hranice, která omezuje souběh zvýšení důchodu pro bezmocnost, a to vzhledem ke zvyšování důchodu v průběhu kalendářního roku. Z tohoto hlediska se navrhuje zrušení této hranice. Rovněž konstrukce zvýšení důchodu pro bezmocnost v pevných dávkách nevyhovuje, neboť ke zvýšení této dávky je třeba samostatného zákona. Navrhuje se proto nestanovit výši dávky v pevné částce, nýbrž tuto výši odvozovat v příslušných poměrech od částky životního minima. Tím bude dosaženo průběžného zvyšování vždy, dojde-li ke změně částek životního minima. Navrženou konstrukcí dochází zároveň ke zvýšení uvedené sociální dávky. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, závěrem mi dovolte přednést doporučení, aby přednesený vládní návrh zákona byl přikázán k dalšímu projednání ve smyslu jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji, dámy a pánové i u tohoto bodu si vám dovoluji navrhnout zkrácení lhůty na dvakrát deset minut, dovolím si vás odhlásit, prosím, abyste se znovu zaregistrovali.
Ptám se kdo je pro přijetí tohoto návrhu? Kdo je proti? Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 90 pro, 11 proti. Nyní žádám, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan kolega Karel Nejezchleb.
Poslanec Karel Nejezchleb: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, pan ministr vše podstatné řekl, musel bych jeho slova a doporučení jenom opakovat. Proto vás vyzývám, abyste uvedenou předlohou vládního návrhu podpořili a přimlouvám se za přikázání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji, dámy a pánové, otevírám obecnou rozpravu, kterou uzavírám, protože se do ní nikdo nepřihlásil a předkládám vám návrh na přikázání tak, jak uvedl zpravodaj.
Hlasování č. 313. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko.
Kdo je proti?
Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 99 pro, nikdo proti.
Já děkuji panu ministru Vodičkovi a panu zpravodajovi Nejezchlebovi, prosím pracovnice Kanceláře, aby se pokusily zajistit přítomnost pana ministra Vladimíra Dlouhého. Dalším bodem našeho pořadu je vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
39.
Dohoda mezi Českou republikou a Mezinárodní agenturou
pro atomovou energii o uplatnění záruk na základě
smlouvy o nešíření jaderných zbraní a návrh na odvolání
výhrad k článku 8, oddíl 23, článku 10, oddíl 34 a článku 12
oddíl 38 Dohody o výsadách a imunitách Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
Vládní návrh zákona jsme obdrželi jako sněmovní tisk 110, i zde se jedná o prvé čtení, prosím nyní pana ministra Vladimíra Dlouhého, který je vládou pověřen předložit tento návrh, aby se ujal slova.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Vážený pane předsedající, pane předsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dámy a pánové, z pověření vlády před vás předstupuji s odůvodněním vládního návrhu, jehož plné znění již přednesl předsedající, a proto ho nebudu opakovat. Povinnost uzavřít zárukovou dohodu s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii vyplývá pro každý stát, který je smluvní stranou Smlouvy o nešíření jaderných zbraní z ustanovení článku 3, odst. 1 této Smlouvy. Předkládaná záruková dohoda mezi Českou republikou a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii má nahradit v současné době platnou zárukovou dohodu uzavřenou mezi vládou tehdejší Československé socialistické republiky a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, která byla podepsána ve Vídni dne 1. března 1972 a která vstoupila v platnost dne 3. března téhož roku. Po zániku bývalé ČSFR byla Českou republikou provedena subcese do této smlouvy s platností od 1. ledna 1993. Ze strany Mezinárodní agentury byla však již počátkem roku 1993 otevřena otázka uzavření nové zárukové dohody. Návrh jejího textu projednaný na expertní úrovni zaslala Mezinárodní agentura koncem roku 1995 České republice k oficiálnímu projednání a k podpisu. Zárukové dohody mezi členskými státy Mezinárodní agentury pro atomovou energii, které jsou zároveň smluvními stranami Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, jsou uzavírána podle jednotného modelového textu vypracovaného a publikovaného Mezinárodní agenturou. V tomto textu mohou členské státy provést pouze minimální úpravy vyplývající z jejich případného specifického postavení. Z tohoto důvodu je možné návrh předmětné dohody buďto přijmout v předloženém znění nebo zamítnout, ale nelze jej změnit. Obecně lze konstatovat, že návrh předkládané zárukové dohody mezi Českou republikou a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii bere v úvahu ve srovnání se stávající dohodou dvě skutečnosti.. Jedna z nich je rozdělení ČSFR na dva samostatné státy a s tím související změny jurisdikce vztahující se na jaderné materiály a druhou je změna v přístupu České republiky k obligatorní příslušnosti Mezinárodního soudního dvora jako případného arbitra při řešení sporu, která se promítla v akceptaci článku 10 a 22 dohody bez výhrad tak, jak navrhla Mezinárodní agentura pro atomovou energii. Souhlas se zárukovou dohodou bez výhrad v článku 10 a 22 je však vázán na odvolání výhrad v článku 10, oddíl 26, v článku 10, oddíl 34 a článku 12, oddíl 34 Dohody o výsadách a imunitách Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Návrh na jejich odvolání je proto předkládán společně s návrhem zárukové dohody a jedná se o výhrady, které byly projevem nedůvěry bývalého Československa Mezinárodnímu soudnímu dvoru. Jejich odvoláním vznikne České republice závazek podřídit se jurisdikci Mezinárodního soudního dvora v případě, že mu Mezinárodní agentura pro atomovou energii předloží po splnění případných dalších podmínek stanovených v mnohostranné smlouvě svůj případný spor s Českou republikou. Na druhé straně odvoláním výhrad získává Česká republika oprávnění předložit takový potenciální spor Mezinárodnímu soudnímu dvoru, který se ve své praxi ukázal být objektivním rozhodovacím orgánem, jehož úloha neustále roste a jehož autorita se zvyšuje.
Jiné závazky pro Českou republiku s odvoláním výhrad nevzniknou. Projednávaná záruková dohoda se sjednává jako mezinárodní smlouva prezidentské kategorie. Vláda České republiky návrh zárukové dohody spolu s návrhem na odvolání výhrad k dohodě o výsadách a imunitách Mezinárodní agentury pro atomovou energii projednala a odsouhlasila na svém zasedání dne 5. června 1996.
Následně byl návrh zárukové dohody projednán a schválen radou guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii a podepsán dne 18. září 1996 zmocněnými zástupci obou účastnických stran, za Českou republiku s výhradou ratifikace.
Záruková dohoda a návrh na odvolání výhrad k dohodě o výsadách a imunitách Mezinárodní agentury pro atomovou energii jsou proto nyní předkládány Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu.
Vážené paní poslankyně, páni poslanci, doporučuji vám předmětný návrh propustit do druhého čtení.. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Dámy a pánové, nyní nevidím určeného zpravodaje, což je pan kolega Michal Lobkowicz. Chci se zeptat, zda některý jiný člen zahraničního výboru je schopen ho zastoupit. Pan kolega Michal Frankl. Děkuji. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Michal Frankl; Vážený pane předsedající, jako takto narychlo nominovaný zpravodaj bych rád řekl, že tato dohoda v souvislostech, které zde přednesl předkladatel, je součástí vypořádávání našich vztahů, a řekněme i do jisté míry závazků, k mezinárodním institucím. Jsou to kroky, které samozřejmě souvisejí s rozdělením federace a s přistupováním do celé škály mezinárodních dohod, a proto doporučuji, aby tato dohoda byla postoupena dále do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano. Já vám děkuji. Dámy a pánové, dovolím si vás odhlásit. I pro tento bod vám navrhuji zkrácení lhůty na dvakrát deset minut.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 314. Kdo je proti?
Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 86 pro, 9 proti.
Otevírám obecnou rozpravu, kterou uzavírám, protože se do ní nikdo nepřihlásil. Rozhodneme o návrhu na přikázání. Tato materie je navržena zahraničnímu výboru.
Kdo je pro schválení tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v 315. hlasování této schůze. Kdo je proti?
Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 81 pro, nikdo proti.
Děkuji panu poslanci Franklovi a panu ministru pro tento okamžik.
Dalším bodem je
40.
Vládní návrh, kterým se předkládají Poslanecké sněmovně
Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Pravidla
Rozhodčí komise celní unie mezi Českou
a Slovenskou republikou, podepsaná dne 25. listopadu 1996
v Praze (sněmovní tisk 112) - prvé čtení
Opět prosím pana ministra Vladimíra Dlouhého, který je pověřen, aby nám tento návrh odůvodnil a aby se ujal slova.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, z pověření vlády před vás předstupuji s odůvodněním vládního návrhu, kterým se předkládají Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Pravidla Rozhodčí komise celní unie mezi Českou a Slovenskou republikou, podepsaná dne 25. listopadu 1996 v Praze na základě usnesení vlády České republiky č. 356 ze dne 1. července 1996. Předmětem těchto Pravidel je stanovení postupu při řešení sporů mezi smluvními stranami, tedy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou.
Předkládaná Pravidla Rozhodčí komise celní unie mezi Českou republikou a Slovenskou republikou vycházejí z ustanovení smlouvy o vytvoření celní unie mezi Českou a Slovenskou republikou.
Jejich schválením se dovrší vytvoření všech orgánů celní unie podle zmíněné smlouvy. Pravidla pokládáme za základní nástroj pro řešení sporů mezi smluvními stranami v případech, kdy spor nelze překonat dohodou na úrovni Rady celní unie. Pravidla se vztahují zejména na rozhodování sporných otázek v oblasti obchodní a celní politiky, zajištění volného pohybu zboží a služeb, včetně principu nediskriminace a přijetí provádění právních norem v oblastech, na něž se smlouva vztahuje. Tříčlenná rozhodčí komise se zřizuje pro každý jednotlivý spor ad hoc, přičemž její rozhodnutí jsou závazná. Zároveň zavazuje smluvní strany vykonat její rozhodnutí ve stanovené lhůtě. Po jednom rozhodci jmenují vlády obou smluvních stran a třetí rozhodce, na němž se dohodnou jmenovaní rozhodci, je předsedou rozhodčí komise. Podle ustanovení smlouvy může být třetí rozhodce státní příslušník třetího státu.
Předmětem Pravidel je ve smyslu čl. 32, bod f) smlouvy i otázka úhrady nákladů rozhodčího řízení. Každá smluvní strana nese dle čl. 9 Pravidel vlastní náklady rozhodčího řízení. Náklady spojené s činností třetího rozhodce, případně další náklady, nesou smluvní strany rovným dílem.
Pravidla jsou předkládána jako mezinárodní smlouva prezidentské kategorie, která ke vstupu v platnost vyžaduje podle příslušných článků ústavního zákona č. 1/1993 Sb., tedy podle ústavy České republiky, souhlas Parlamentu a ratifikaci prezidentem republiky.
Schválením Pravidel Rozhodčí komise celní unie se naplní čl. 36 smlouvy, který určuje hlavní zásady Pravidel.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, z uvedených důvodů vám doporučuji vyslovit souhlas s vládním návrhem Pravidel Rozhodčí komise celní unie mezi Českou republikou a Slovenskou republikou a propustit je do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi. Než dám slovo zpravodajce, opět vám navrhnu zkrátit i pro tento bod lhůtu na dvakrát deset minut.
Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stisknu tlačítko v hlasování č. 316. Kdo je proti?
Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 101 pro, 8 proti.
Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka paní poslankyně Květoslava Kořínková.