Úterý 20. května 1997

Poslanec Miloslav Ransdorf: Pane předsedající, prosím vás, abyste tlumočil panu poslanci Klasovi mé následující otázky. Stala se státní správa díky tomuto zákonu levnější, kvalitnější a výkonnější? Ubylo byrokratického šikanování našich občanů díky tomuto zákonu? Byla skutečně v této zemi díky tomuto zákonu - jak jste říkal - odstraněna privilegia? Myslíte si, že špičky tehdejší sítě nebyly převzaty novou mocí? Komu prospěl politický apartheid v této zemi?

Chtěl bych vzkázat panu Klasovi prostřednictvím pana předsedajícího, že vidím v tomto zákonu klacek proti možné konkurenci. Jako kdysi řekl Göring, že rozhoduje o tom, kdo je v jeho zemi žid nebo není, tak bych se chtěl zeptat, zda tu není někdo, kdo může říci "o tom, kdo je lustrovaný, rozhoduji já".

Místopředseda PSP Jan Kasal: To byl pan poslanec Ransdorf. Nyní vystoupí pan poslanec Langr.

Poslanec Ivan Langer: Pane předsedající, pane premiére, členové vlády, kolegyně a kolegové, myslím si, že kdybych měl říci jednu větu a odejít, a měla by to být věta, která hodlá reagovat na předcházející vystoupení, zněla by hodně příkře. Budu ale mluvit velice mírně a řeknu panu Ransdorfovi prostřednictvím vás, pane předsedající, že se hluboce, hluboce mýlí a že slova o politickém apartheidu jsou nestoudná.

V tuto chvíli bych chtěl vystoupit, poněvadž jsem byl o to požádán olomouckou organizací Klubu angažovaných nestraníků, kteří mě požádali, abych zde tlumočil jednak jejich názor a stanovisko, které posléze podepřeli také stanoviskem ostatních organizací Klubu angažovaných nestraníků v České republice a které zní striktně odmítavě vůči předložené novele tzv. lustračního zákona. Nebudu zde vypočítávat všechny důvody, které k tomu tato organizace uvedla.

Nebudu zde také vypočítávat všechny důvody, pro které si sám myslím, že by tento zákon v té podobě, jak byl přijat, měl zůstat v platnosti. Spíš bych chtěl připomenout skutečné krok našich severních sousedů, ke kterému se odhodlali po době velice dlouhé a přijali lustrační zákon.

Chtěl bych vám připomenout to, co se mi stalo na posledním setkání s delegací výboru pro obranu a bezpečnost Rumunska, kteří se shodli - a myslím, že pan místopředseda našeho výboru mi dá za pravdu - že jedním ze základních problémů, se kterým se doteď vypořádávají v Rumunsku, je neexistence podobného zákona. Myslím si, že bychom toto všechno měli brát v potaz a měli bychom si na to vzpomenout při našem hlasování.

Je mi líto, že tady není kolega Pavel Dostál, protože tomu bych chtěl samozřejmě také prostřednictvím vás, pane předsedající, vzkázat, že ona Mladá fronta, jak o tom hovořil, je sice Dnes, někdy mám pocit, že Právo, které čtu, rozhodně nebylo rudé včera.

Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Langrovi. S faktickou pan poslanec Ransdorf, vzápětí také s faktickou pan poslanec Jičínský.

Poslanec Miloslav Ransdorf: Pane předsedající, prosím, abyste panu Langrovi vyřídil tato moje následující slova:

Abych dokázal, že v této zemi existuje politický apartheid, nemusím mluvit dlouho. Stačí se podívat na složení řídících orgánů této sněmovny.

A za druhé - jestliže pan kolega Langr hovořil o tom, že základním problémem Rumunska je neexistence tohoto zákona, tak si myslím, že asi samotní rumunští občané by se na věc dívali jinak, protože základním problémem Rumunska je především špatně fungující ekonomika a masová pauperizace.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Pane poslanče, protože jste se obrátil na řídící této sněmovny, a já jsem tady sám, nerozuměl jsem příliš té vaší poznámce. Doufám, že se to netýkalo mne. Ale ano-li, tak bych potom požádal o vysvětlení.

Pan poslanec Zdeněk Jičínský.

Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážení kolegové, já mám rovněž jenom faktickou poznámku. Nechtěl jsem příliš hovořit o historii, a nemyslím si, že to má dnes velký smysl. Prostě lustrační zákon přijat byl. V jeho hodnocení se budeme lišit, to je podle mého soudu úplně normální.

Jde o to, zda ještě dnes je tento zákon nezbytný, o tom by bylo třeba vést diskusi. A tady se mi skutečně jeví legitimní otázka. Jestli vláda, která pět roků je u moci, ještě stále potřebuje tento lustrační zákon, potom mám o kvalitě jejího vládnutí pochybnosti.

Pokud jsem hovořil o tom, jaké vášně s tímto zákonem byly spojeny, chtěl bych připomenout, že i předseda této vlády musel ve svých článcích proti agentománii varovat před nebezpečím, které jisté síly s tímto zákonem a kampaní s ním spojenou vyvolávaly.

A pak abychom si jenom uvědomili, alespoň občas, absurdnost situací, do kterých se dostáváme. Posléze po dlouhé době ÚDV, v čele s Václavem Bendou, předložil návrh žaloby státnímu zastupitelství, aby byli stiháni pro trestný čin velezrady ti činitelé, kteří působili k tomu, aby byla provedena vojenská intervence 21. srpna 1968. Nebudu teď hovořit o tom, jak to je po právní stránce, prostě žaloba byla předložena, uvidíme, jak si s tím soud poradí.

Ale před tím na základě tohoto lustračního zákona byli vyřazeni z politického života ti, kteří tehdy v roce 1968 představovali obrodný proces a proti kterým sem vojska přišla. Mějme na zřeteli opravdu absurdní situace, ve kterých se často pohybujeme.

Myslím, že i to svědčí o potřebě lustrační zákon zrušit.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Jičínskému. Pan poslanec Vidím s faktickou poznámkou.

Poslanec Jan Vidím: Pane předsedající, dámy a pánové, neměl jsem v úmyslu vystupovat, ale teď bych chtěl reagovat na slova pana profesora a chtěl bych mu prostřednictvím pana předsedajícího vzkázat, že nálezem Ústavního soudu 1/1992 ty osoby, o kterých pan profesor hovořil, byly samozřejmě z dikce a režimu lustračního zákona vyňaty. Čili prosím o korektní argumentaci.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. To bylo poslední vystoupení rozpravy, takže rozpravu končím.

Ptám se pana poslance Filipa, zdali hodlá v tuto chvíli vystoupit. Domnívám se, že můžeme přijmout možnost vystoupit k oběma návrhům norem současně najednou - vyhovuje-li to vám, samozřejmě.

Poslanec Vojtěch Filip: Samozřejmě, vyslovím se k oběma návrhům.

Zajímavé vystoupení přednesl pan kolega Klas. Myslím si, že celá argumentace vedla nikoli k zamítnutí toho návrhu, ale právě k jeho potvrzení. Pan poslanec Klas řekl - cituji - že šlo o odstranění diskriminace většiny menšinou, která měla určité původní vazby, a že tedy muselo být toto právo zavedeno velmi rychle, aby tato diskriminace byla odstraněna. Tím v podstatě přiznal, že jde o tzv. jakobínské právo, jak ho nazval prezident Gänz na konferenci k lidským právům, která proběhla v Salzburgu. Je to pravda, bylo to jakobínské právo. Tak to bylo pojímáno. Je otázka tedy, zda má platit dál.

Navíc si myslím, že pokud jde o korektnost argumentace, musím upozornit, že samozřejmě zákon, zejména zákon 451 vůbec není směřován pouze do státních funkcí. Tento zákon je převáděn řadou jiných předpisů na obsazování funkcí v soukromém sektoru. Tady se bojovalo v různých sdělovacích prostředcích o to, kdo je či není v té či oné funkci v soukromé firmě. Lustrační zákon je vzpomínán v živnostenském zákoně na čtyřech místech, čili platí do soukromé sféry. Není pravda, že tento zákon má chránit státní funkce. Stejně to platí o funkcích v policii, ve vězeňství, setkali jsme se s tímto zákonem i v navrženém zákoně o civilních bezpečnostních službách. Tedy je pravda, že tento zákon je používán mimo státní sféru a je tedy zneužíván k politickému nátlaku. Jsem přesvědčen, že argument, který tady řekl pan kolega Klas, svědčí ve prospěch přijetí tohoto derogačního zákona, resp. ve prospěch obou derogací. Tak, jak jsem pochopil pana kolegu Klase, navrhl hlasování zvláštní o zamítnutí jednoho i druhého, protože najednou hlasovat nemůžeme.

Pokud jde o těch cca 285 000 žádostí, podotýkám, že pro pana ministra Rumla a jeho ministerstvo nebyl nijak příjem velký z lustračních osvědčení. činil jenom něco víc než 57 milionů korun.

Děkuji, to je vše, co jsem chtěl říci.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vojtěchu Filipovi a ptám se paní zpravodajky, zdali hodlá využít svého práva a chce vystoupit. Není tomu tak.

Dámy a pánové, v tuto chvíli tedy rozhodneme usnesením o návrhu, který přednesl pan poslanec Klas, byl to návrh na zamítnutí návrhu. V této chvíli budeme hlasovat o tisku 165.

Všechny vás odhlásím a prosím o novou registraci. Opakuji, že jde o tisk 165.

Zahájil jsem hlasování pořadové č. 80 a ptám se, kdo souhlasí s návrhem usnesení na zamítnutí předloženého návrhu? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování v tuto chvíli skončilo s výsledkem pro 111, proti 54. Návrh byl zamítnut. (Potlesk.)

Dalším hlasováním rozhodneme o osudu tisku 164. Opět zazněl návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona.

Zahájil jsem hlasování č. 81. Ptám se, kdo souhlasí s návrhem na zamítnutí? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.

Toto hlasování skončilo výsledkem pro 116, proti 55. I tento návrh byl zamítnut.

Děkuji panu předkladateli i paní zpravodajce.

Pana poslance Filipa prosím, aby zůstal na místě zpravodajů, protože bude obhajovat další předlohu. Budeme se věnovat návrhu poslanců Vojtěcha Filipa a Zuzky Rujbrové na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání ve znění zákona č. 122/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona 184/1995 Sb., a zákona č. 94/1996 Sb., úplné znění č. 238/1996 Sb.

Opět se jedná o prvé čtení a já konstatuji, že jsme návrh obdrželi jako sněmovní tisk 166, stanovisko vlády je k němu jako sněmovní tisk 166/1.

Předložený návrh uvede poslanec Vojtěch Filip, kterého prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji.Pane předsedající, pane premiére, paní a pánové, dovolte mi, abych se z výsostně politických vod, jak se to tady nakonec projevilo, vrátil na ty nejdůležitější problémy, které tíží českou společnost.

K tomu minulému bych řekl jenom tolik. Svou interpelací požádám předsedu vlády, proč od roku 1992 nikdo nepodal k Mezinárodnímu soudnímu dvoru rozklad proti žádosti Mezinárodní organizace práce na zrušení obou zákonů, které jste před chvílí zamítli.

A nyní k novele zákona o konkursu a vyrovnání, které předkládám za náš poslanecký klub.

Dovolte mi se s vámi rozdělit o jednu velmi nesmírně těžkou zkušenost. V České republice neustále probíhá jakýsi boj, jakým způsobem bude fungovat české zdravotnictví. Probíhá boj na několika frontách. Je to boj pojišťovacího systému, boj o hodnotu bodu, o jeho proplácení, o platby ze státního rozpočtu, za děti a důchodce, sociálně slabé, nezaměstnané, na účty zdravotních pojišťoven a platby ze zdravotních pojišťoven do zdravotnictví. Celý koloběh měl již několikrát své extempore v této sněmovně. Musím říci, že slovo "extempore" jsem použil záměrně, vzhledem k tomu, že jsme se zatím nedobrali k tomu, abychom jakýsi nový systém péče o zdraví lidu v České republice ustáli. Je třeba říci, že se vláda vydala v loňském roce a zejména na začátku letošního roku velmi podivnou cestou. Ztrátou vlastní odpovědnosti za zdraví lidu bez změny zákonů, bez navržení jakési koncepce, když k 31.12. 1996 usnesením této Poslanecké sněmovny měla takovou koncepci předložit.

Úplným šokem pro mě bylo, že vláda bez dalšího souhlasila s tím, že je možné základní síť zdravotnických zařízení, zejména státních a obecních nemocnic a jiných zdravotnických zařízení likvidovat pomocí konkursu, tedy pomocí rozhodnutí nezávislého soudu. Jsem přesvědčen, že situace v českém zdravotnictví....

Pane předsedající, já přece jen považuji tento návrh zákona za poměrně důležitý na to, aby zde byl takový hluk.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Pane poslanče i kdyby byl méně důležitý, přesto máte právo vystupovat v prostředí, kde vás bude slyšet. Poprosím všechny, kteří se rozhodli diskutovat ve sněmovně, aby vyčkali času, až bude rozprava otevřená a pokud diskuse chtějí vést v době, když hovoří někdo jiný, tak doporučuji, aby se odehrávaly v přilehlých prostorách. Prosím, o klid.

Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji pane předsedající. Paní a pánové, dovolte mi tedy, abych dokončil své úvodní vystoupení. český zákon o konkursu a vyrovnání se těžko rodil a také jeho cesty byly velmi zvláštní. Přesto dnes probíhají u Krajských obchodních soudů běžná jednání o konkursu, ne příliš běžná jednání o vyrovnání majetku dlužníka ......

Místopředseda PSP Jan Kasal: Promiňte, pane poslanče. Možná, že mně bylo před chvíli špatně rozumět, tak bych svou prosbu rád opakoval. Prosím, zachovejme klid. Závěr dnešního programu se blíží, tak ještě tu chvilku vydržme.

Poslanec Vojtěch Filip: Jde tedy o to, že v tuto chvíli probíhají konkursy u jednotlivých soudů a ty určitým zákonným způsobem ukončují činnost těchto podnikatelských subjektů. Vláda správně ve svém vyjádření píše, že konkursní podstatu tvoří majetek dlužníka. Jde tedy o státní a obecní instituce, které jsou zřízeny a ne vždycky - a to vím z vlastní zkušenosti, platí to, co říká vláda, že tento majetek není ve vlastnictví té nemocnice nebo zdravotnického zařízení. Opak bývá pravdou, zejména u obecních nemocnic - obce se většinou rozhodnou tak, že založí společnost s.r.o. a tento majetek do společnosti jako zakladatel vloží. čili je to majetek té konkrétní společnosti a nejde vždy o rozpočtovou nebo příspěvkovou organizaci.

A teď mi dovolte říci tu peripetii zákona o konkursu a vyrovnání. Poprvé bylo omezené používání zákona o konkursu a vyrovnání použito na státní podniky, které měly být připraveny k privatizaci v rámci první vlny. To bylo časově omezeno, kdy mohou poprvé podat dlužníci těchto věřitelů návrh na konkurs. Podruhé byl tento návrh podán v době, kdy došlo k privatizaci části zemědělského majetku a soukromě hospodařící rolníci měli být chráněni, já jsem tento zájem vlády chápal, dokonce si myslím, že byl podporováníhodný a byl i potřebný.

Tedy do vytvoření si určitých ekonomických podmínek nesměl být soukromě hospodařící rolník pohnán ke konkursnímu soudu, aby byl zlikvidován jako podnikatel.

Potřetí používám tento institut se svými kolegy v této novele, to znamená, že na časově omezenou dobu, na dobu, která podle mého soudu vládě bohatě stačí na to, aby byl přijat zákon o základní zdravotní péči, o síti základní zdravotní péče, aby nemohl být na jakoukoli státní a obecní nemocnici, a jakékoli státní a obecní zdravotnické zařízení podán návrh na konkurs, aby se do doby, než se sanuje tato situace, než se urovná situace mezi platbami od státu ke zdravotním pojišťovnám a od zdravotních pojišťoven do nemocnic a zdravotnických zařízení, nemohlo použít tohoto institutu a tak zlikvidována např. nemocnice v oblasti, která nemá jinou možnost jiného zabezpečení zdravotní péče, než dojíždět např. do více než 50 nebo 60 km vzdáleného jiného zdravotnického zařízení.

Jsem přesvědčen, že poskytnutá lhůta v našem návrhu je dostatečná. Jsem přesvědčen, že do dvou let vláda je schopna předložit zákon o síti základních zdravotnických zařízení a že je schopna sanovat ta zdravotnická zařízení, která jsou nezbytná pro zajištění kvalitní zdravotní péče o zdraví lidu.

Zároveň z tohoto návrhu vyjímám všechna zdravotnická zařízení, ať státní nebo obecní, která nemají nic společného s přímým výkonem zdravotnické péče, to znamená např. zdravotnické školicí zařízení, které může být státní, obecní a přesto by na něj mohl být konkurs prohlášen. Myslím, že tím se vypořádávám se všemi námitkami, které vláda ve svém nesouhlasném stanovisku vyjádřila.

Jsem přesvědčen, že při podrobném zkoumání oněch dvou odstavců, které doplňujeme do zákona o konkursu a vyrovnání je každému, kdo trochu rozumí zdravotnictví, zřejmé, že naším návrhem sledujeme jednoznačně sanaci zdravotnictví ze strany vlády, ze strany obcí, vytvoření fungujícího zdravotnického systému, který nepovede velké nemocnice do konkursu, který nepovede ke zbavení se odpovědnosti vlády za současnou sít zdravotnických zařízení a který v neposlední řadé povede k tomu, aby vláda neodkládala důležité kroky k tomu, aby stanovila, co je základní zdravotní péče, co to je síť základních zdravotnických zařízení. O těchto věcech jsme tady hovořili při jiných příležitostech, není potřeba, abych je dále odůvodňoval.

Žádám vás, vážení kolegové, vážené kolegyně, o podporu mého návrhu, o podporu návrhu, který povede ke zlepšení situace v našem zdravotnictví. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vojtěchu Filipovi a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení poslanec Ivan Vrzal.

Poslanec Ivan Vrzal: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, vzhledem k pokročilé době se omezím na strohé konstatování, že tento zákon splnil veškeré formální náležitosti a může být projednán v prvém čtení.. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Ivanu Vrzalovi a otevírám rozpravu. Mám zatím dvě přihlášky. Prvním je pan poslanec Roman Češka, druhým pan poslanec Miroslav Grégr.

Poslanec Roman Češka: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych předložený návrh označil jako návrh, který je špatný, populistický, ve své části zmatečný a dokonce protiústavní. Dovolte mi, abych tímto navrhl jeho zamítnutí.

Zdůvodnění tohoto mého postoje je následující. Za prvé tento návrh se tváří jako návrh, který má ochránit zdravotnická zařízení před konkursem, vyrovnáním. To znamená má zachránit pro české občany zdravotní péči. Věcně ale tento návrh nic takového neřeší. I kdyby se nominálně zablokovala možnost vyhlásit konkurs na tyto subjekty, znamenalo by to pouze dvě věci. Za prvé nikdo by tak jako tak těmto nesolventním subjektům nepůjčil peníze a nebylo by možné zajistit tak jako tak jejich další činnost. Protože u těchto subjektů není podstatné, zdali je na ně podán návrh na konkurs či nikoli, ale je podstatné, zda mají peníze či nemají. Tento návrh nemocnicím peníze nepřidá.

Za druhé zablokování konkurzu by pouze znamenalo věcné řetězení problémů, protože obecně bránění konkursu znamená, že se peníze, které by mohly z konkursů vzniknout, dostávají do oběhu ekonomiky později a že majetek, který je v konkursech blokován, v tomto případě majetek sloužící ke zdravotní péči, je blokován delší dobu. Domnívám se, že i populistický náboj tohoto zákona velmi vybledne v okamžiku, kdy se podíváme na ekonomické důsledky.

Za druhé jsem tento návrh označil za protiústavní. Tento návrh totiž vyjímá z obecného režimu vlastnictví dva druhy vlastnictví a staví je pod zvláštní ochranu. Přitom sama Ústava České republiky říká, že všechny formy vlastnictví mají stejná práva a mají právo na stejnou zákonnou ochranu. V takovém případě by tedy dvě formy vlastnictví, a to vlastnictví státní a vlastnictví obecní, byly nadřazeny nad vlastnictví soukromé. Domnívám se, že tato sněmovna by neměla připustit takový paradox.

Prohlásil jsem tento návrh zákona dokonce za zmatečný. Tento zákon ve svém návrhu říká, že soud nemůže prohlásit konkurs ohledně dlužníka, který je zdravotnickým zařízením státu nebo obce. Tím se zcela nevymezuje subjekt tohoto zákona. Není z toho vůbec jasné, jak by ten, kdo by měl interpretovat zákon, např. posoudil situaci, kdy obec založila nemocnici a je v ní ve společnosti s ručením omezeným společným podílníkem spolu s některými soukromými osobami, doktory, se soukromou společností. S takovouto situací zákon vůbec nepočítá a vymezení "zdravotnické zařízení státu nebo obce" je vymezení zcela matoucí a zmatečné a nezahrnuje to, o co skutečně v ekonomice i ve zdravotnictví jde.

Chtěl bych říci, že mi připadá velmi nebezpečný i samotný filosofický podtext tohoto návrhu zákona, kde se říká, že bychom měli přistoupit k nějakým velmi špatně hospodařícím subjektům, chránit je před konkursy, a to takovýmto výlučným způsobem, a chránit je před ekonomickými dopady jejich špatného podnikání. Jsem si vědom, že v těchto případech jde velmi často o citlivé otázky rozpočtových a příspěvkových organizací. Nejsem takovým skinheadem či kanibalem, abych doporučoval, aby teď vláda masivně zavírala nemocnice. Chci upozornit na to, že vláda má možnost řešit problémy zdravotnických zařízení, také je řeší, pomáhá jim při oddlužování a vláda kromě jiného má ze zákona možnost zaručit se za plnění závazků příspěvkových a rozpočtových organizací, pakliže k tomu je situace nazrálá. Domnívám se tedy v tomto případě, že pokud by situace v Čechách skutečně zašla tak daleko, že by došlo k ohrožení zdravotní péče, vláda k takovému opatření přistoupí.

Toto bylo mé zdůvodnění a znovu opakuji, že navrhuji, aby byl tento návrh zákona zamítnut. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Romanu Češkovi a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Miroslav Grégr.

Poslanec Miroslav Grégr: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, poslanecký klub ČSSD posoudil předložený návrh i stanovisko vlády k tisku 166 a domnívá se, že přestože je možno návrhu vytýkat některé legislativní nedostatky, jde o iniciativu, kterou je nutno podpořit, a to i s ohledem na časově i věcně omezenou platnost tohoto návrhu.

V době, kdy jsou například na některá zdravotnická zařízení podány návrhy na konkurz, je třeba hledat i legislativní cesty, jak tyto případy konkurzu řešit bez toho, aby došlo k likvidaci nemocnic a zhoršení dostupnosti zdravotní péče pro občany.

K vystoupení pana poslance Češky chci podotknout, že vláda, ministr zdravotnictví je zodpovědný za chod nemocnic, a zejména tam, kde stát je sám zřizovatel a je zodpovědný i za fungování celého zdravotního systému. Klub poslanců ČSSD je přesvědčen, že legislativní nedostatky vytýkané vládou je možno odstranit při projednávání novely zákona ve výborech, a doporučuje proto, aby sněmovna svým usnesením přikázala tento návrh k projednání výborům podle návrhu organizačního výboru. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Grégrovi. Další přihlášky do rozpravy písemné nemám, zdviženou ruku ovšem vidím a je to zdvižená ruka pana poslance Václava Exnera.

Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, chci říci jenom několik slov k argumentaci, kterou přednesl pan poslanec Češka. Spatřuji přece jenom rozdíl v přístupu mezi již citovaným podobným omezením pro soukromého rolníka a zdravotnickým zařízením státu nebo obce. Pan poslanec argumentoval tím, že tomu zdravotnickému zařízení v případě nebezpečí konkurzu nikdo nepůjčí, takže to znamená řetězení problémů. Jestliže jde však o zařízení státu nebo obce, potom nepochybně v takovém případě případný věřitel má větší jistotu, že dostane své peníze zpět než právě u takového soukromého rolníka, a přece jsme takovou záležitost přijali. Analogická argumentace se může týkat i případného řetězení problémů. Zdá se, že tento dílčí případ k tomu, jak již jsou zřetězeny problémy prvotní, druhotné zadluženosti, výrazně nepřispěje.

Je také pravda, že vláda se v případě potřeby může zaručit za státní zdravotnická zařízení, ale je velmi nepravděpodobné, že by se v takových případech vláda zaručila za zdravotnická zařízení obce. Přitom v současné době je mnoho nemocnic, jejichž další existence je nejistá jak z hlediska ekonomického, tak případně z hlediska probíhající tzv. optimalizace sítě zdravotnických zařízení. S nimi jsou v nejistotě také občané v jejich okolí. Tím, že bychom odstranili tu otázku nebezpečí konkurzu z ekonomických důvodů, posílili bychom nepochybně jistotu mnohých občanů.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Václavu Exnerovi a vzhledem k absenci přihlášek rozpravu končím. Ptám se pana poslance Filipa, zdali hodlá vystoupit? Ano, je tomu tak.

Poslanec Vojtěch Filip: Pane předsedající, dámy a pánové, já bych nevystupoval, protože si myslím, že to odůvodnění bylo celkem jasné, ale musím, protože tvrzení pana kolegy Češky, že návrh zákona je protiústavní, považuji za hrubé porušení etiky jednání.

Podívejte, já jsem tady připomenul, že to je třetí případ, kdy k tomu tato sněmovna sáhla. Poprvé tedy v době počátku privatizace, podruhé v době - řekl bych - podpory soukromého zemědělství a potřetí k tomu saháme ve chvíli, kdy potřebujeme nutně rozhodnout, a vláda je k tomu odhodlána, aspoň o tom ministr zdravotnictví hovoří, k tomu, aby určila, co je základní zdravotní péče a jaká je základní sít, prosím vás. čili jde o to a já se nijak nezlobím, že to řekl pan kolega Češka, že je to namířeno k tomu, abychom vládu donutili k odpovědnosti za to rozhodování. Ale přesto si myslím, že to není protiústavní, že právě naopak stavíme na roveň všechny ty formy vlastnictví, protože předtím jsme podporovali soukromého zemědělce, momentálně podporujeme státní nebo obecní zařízení, tedy dva druhy vlastnictví.

Pokud mi tady, pane předsedající, kolega Černý na mne křičí, že to byly všechny formy zemědělského podnikání, nemá pravdu, protože původní § 67 d) zákona o konkurzu a vyrovnání se týkal skutečně jenom samostatně hospodařících zemědělských rolníků. Takže v tomto případě nemohlo jít o všechny zemědělské podniky.

Ale já jsem přesvědčen, že musím reagovat ještě na jednu maličkost. Samozřejmě, kdyby si pan kolega Češka správně přečetl ten návrh zákona v tom § 67, tak zjistí, že v tom, co je státní nebo obecní zdravotnické zařízení, odkazuji na přesný text zákona, tj. na § 31 a § 32 odst. 2 zákona o zdraví lidu, tedy zákona 20 z roku 1966. Takže tam je to přesně vypsáno, pane kolego, přečtěte si to, pokud chcete něco namítat k tomu návrhu. Jinak já jsem přesvědčen, že je možné tuto sněmovnu žádat o podporu toho návrhu, je to možné v souladu i s našimi záměry i se záměry vlády tak, jak je předkládá alespoň v té zprávě, kterou jsme od pana ministra zdravotnictví četli.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Filipovi. Ptám se pana poslance Ivana Vrzala - nehodlá vystoupit.

Takže, dámy a pánové, v tuto chvíli jsem vás odhlásil, poprosím o nové přihlášky. Připomínám, že pan poslanec Češka dal návrh na zamítnutí předloženého návrhu.

Takže, dámy a pánové, budeme hlasovat o unesení: Poslanecká sněmovna zamítá předložený návrh.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 82. Ptám se, kdo souhlasí s tímto názorem? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování v tuto chvíli skončilo, výsledkem pro 86, proti 90. Takže tento návrh nebyl přijat.

V tuto chvíli musím konstatovat, že organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru a táži se tedy, zda je nějaký jiný návrh. Ne-li, tak přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu organizačního výboru - promiňte, pan poslanec Špidla se hlásí.

(Pan poslanec Špidla hovoří bez mikrofonu z místa.)

Pan poslanec Špidla navrhuje, aby tento návrh zákona byl předložen výboru pro sociální politiku a zdravotnictví - i - tak tomu rozumíme.

Takže nejprve budeme hlasovat o návrhu organizačního výboru, po té hlasováním rozhodneme o návrhu pana poslance Špidly.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 83 a ptám se, kdo souhlasí s tím, aby návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování v tuto chvíli skončilo - pro 131 poslanec, proti 12, návrh byl přijat.

V hlasování pořadové číslo 84 rozhodneme o návrhu pana poslance Špidly. Kdo je pro? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování skončilo - pro 93 poslanci, proti 51, i tento návrh byl přijat.

Dámy a pánové, čas vyměřený pro naše dnešní jednání téměř vypršel a zítra začneme v 9.00 hodin. Nebudou-li námitky, začneme projednávat blok mezinárodních smluv. Takže vám přeji příjemný večer.

(Jednání bylo ukončeno v 18.50 hodin.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP