Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Domníval jsem se, že budu moci souhlasem s kolegou Grossem zabránit tomu, abychom hlasovali. Nicméně, je-li zde procedurální protinávrh, nezbývá mi nic jiného než v tomto okamžiku nechat hlasovat nejdříve o návrhu poslance Vika, pak o návrhu poslance Grosse.
Dovolil bych si vás odhlásit a požádat vás o novou registraci. V průběhu této registrace se vám pokusím zopakovat, že návrhy, které padly, mají řešit další postup dnešního dne a to tak, že bychom jednali bez přestávky buď do 19.00 nebo 20.00 hodin a pak by jednal teprve organizační výbor.
Takže první návrh, o kterém budeme hlasovat je návrh poslance Vika, který navrhuje, abychom jednali do 19 hodin.
Zahajuji hlasování poř. č. 124 a ptám se, kdo je pro toto řešení, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Oznamuji vám, že z přítomných 148 poslanců hlasovalo 40 pro, 72 proti. Tento návrh nebyl přijat.
V dalším hlasování rozhodneme o tom, abychom jednali do 20.00 hodin, tak jak navrhl poslanec Gross.
Zahajuji hlasování č. 125. Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku! Kdo je proti?
Oznamuji, že z přítomných 151 poslanců hlasovalo 133 pro, 7 proti.
Tento návrh byl schválen. V tomto okamžiku můžeme pokračovat bez přerušení další zhruba 2 hodiny. Do rozpravy je přihlášen poslanec a předseda Poslanecké sněmovny pan Miloš Zeman. Uděluji mu slovo.
Předseda PSP Miloš Zeman: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci, z pověření politického klubu české strany sociálně demokratické vás chci seznámit se stanoviskem této strany k předloženému vládnímu souboru, či baličku opatření.
Zatímco filmový divák, který zhlédne špatný film, nemůže být právem žádán, aby si natočil film lepší, je povinností seriozní opoziční strany, která kritizuje postup strany vládní, neomezovat se na tuto kritiku, ale předložit svoji vlastní pozitivní alternativu. Proto mi, doufám prominete, jestliže v materiálu, s nímž vás za malou chvíli seznámím, bude na tuto protikrizovou alternativu kladen hlavní důraz, a kritiku vlády omezím na nezbytné minimum.
Ještě před tímto materiálem mně však dovolte dvě stručné úvodní poznámky. Za prvé, chtěl bych navázat na slova guvernéra České národní banky pana Josefa Tošovského a chtěl bych vysoce ocenit jeho erudovaný ekonomický výklad, tak ostře kontrastující s lacině ideologizujícím a věcně bezobsažným úvodním vystoupením ministerského předsedy. (Potlesk.) Chtěl bych říci, že jestliže přirozené programové rozdíly jednotlivých politických stran nutí tyto strany, aby ve svých ekonomických či jiných dokumentech předkládaly razantně odlišné alternativy, pak je přesto něco, co většinu ne-li všechny poslanecké strany spojuje. A to je to, o čem mluvil guvernér Tošovský - to je stabilita české měny.
Jsou politici, - a já o tom ještě budu mluvit, - kteří popírají, že v této zemi je krize. Před dvěma měsíci jsem tuto sněmovnu varoval, že nám hrozí tzv. mexický syndrom. Tehdy se ještě koruna pohybovala v tzv. apreciačním pásmu. Dnes je koruna v pásmu devalvačním. Ano, její rapidní pokles byl zastaven. Za jakou cenu?
Za prvé za cenu masivních intervenčních nákupů, které neměly beztak výrazný efekt, a které kdyby pokračovaly ještě zhruba 14 dní by vedly k totálnímu vyčerpání všech devizových rezerv České republiky.
Za druhé, za cenu zvýšení repo-sazby, či lombardní sazby ze zhruba 12 - 14 % na poměrné závratnou hodnotu 45 - 50 %. Doufám, že většina poslanců v této sněmovně ví, že kdyby se tento stav udržoval déle než několik týdnů, znamenalo by to naprosté zastavení úvěrových operací uvnitř České republiky a tím i další propad ekonomického vývoje.
Česká národní banka dnes bojuje zoufale osamocený boj za stabilitu české měny a podle mého názoru je úkolem této Poslanecké sněmovny ji v tomto boji pomoci, bez ohledu na politickou příslušnost těch, kdo zde dnes vystupují. Bude-li se Poslanecká sněmovna chovat jako králík hypnotizovaný krajtou, nevzejdou-li z jejího dnešního zasedání jasná usnesení, jimiž dáme nejenom pro domo, ale zejména pro zahraničí signál o našem zájmu na stabilitě české měny, včetně vyvození razantních opatření, potom nesplníme svůj úkol. To je první ze dvou úvodních poznámek.
A nyní poznámka druhá. Jen jedno je horší, než nemít problémy, a sice tyto problémy nevnímat. Provádět pštrosí politiku, strkat hlavu do písku, bagatelizovat problémy, bagatelizovat slovo "krize", prohlašovat ho za zločinný termín a zakazovat jeho používání.
V této zemi, vážené kolegyně a vážení kolegové, dnes mluví o krizi i kardinál Vlk. Zakáže snad ministerský předseda panu kardinálovi používat slovo krize? V této zemi Jeho Eminence mluví o rozkrádání podstatné části státního rozpočtu. Obrátí se snad ministerský předseda s interpelací na kardinála Vlka a bude protestovat proti tomuto jeho výroku? Chceme-li léčit tuto zemi, musíme přiznat, že jsme v krizi.
Musíme přijmout protikrizovou alternativu. Jestliže budeme tuto krizi popírat, jestliže budeme tvrdit, že na§e potíže jsou potížemi růstu, pak bude pokračovat růst potíží až do doby, kdy tato krize přeroste do katastrofy.
Mexický syndrom znamenal devalvaci měny, znehodnocení úspor, nárůst inflace a Mexiko se po několika letech z této katastrofy dosud nevzpamatovalo. Přitom Mexiko dostalo půjčku 50 miliard dolarů. Dá někdo nám půjčku 50 miliard dolarů? Chcete i nadále zakrývat oči před tím, co se u nás děje? Dělejte to, ale pak jste to vy, zejména koaliční poslanci, kdo nesete svou plnou odpovědnost.
Po těchto dvou poznámkách mi dovolte, abych přešel k něčemu, co dělám nerad, ale dělat to musím, abych svůj projev četl a aby tento projev byl delší než je ve sněmovně u mne obvyklé, protože neumím dlouhodobou alternativu koncentrovat do jednoduchých hesel typu "trh vyřeší vše". Jak pohodlné. S tímto heslem žijeme řadu let a důsledkem je rozvrácené zdravotnictví, školství, bytová výstavba, veřejná doprava, zahraniční obchod a desítky dalších oblastí. Dovolte mi tedy, abych vás nudil čtením textu, i když vím, že v anglickém parlamentu je úctyhodným zvykem zakazovat číst poslancům své projevy.
Varovali jsme opakovaně v posledních dvou letech, že v hospodářství ČR gradují nebezpečné tendence, především ohrožení jeho mezinárodní konkurenční způsobilosti, hrozivá nerovnováha vůči zahraničí, zpomalování až zastavení růstu, a to zejména v průmyslu, což vede i k nebezpečně rostoucímu deficitu státního rozpočtu, k finanční labilitě a množícím se úpadkům podniků, pojišťoven, investičních a penzijních fondů, rozpočtových a příspěvkových organizací i bank.
Přijatá strategie transformace extrémně minimalizující ekonomickou roli státu a směřující k uplatnění čistého trhu bez přívlastku selhala v samotných základech. Selhalo především odmítání hospodářské politiky státu k podpoře konkurenční způsobilosti podniků, zejména odmítání průmyslové a zemědělské politiky, selhala celková koncepce privatizace, zejména kupónové, která nevytvořila reálné ekonomicky odpovědné vlastníky a nepřinesla naší ekonomice ani nový kapitál, ani novou technologii, ani nové trhy.
Podniky s produktivitou většinou hluboce zaostávající za přední světovou úrovní a bez účinné vlastnické motivace svého racionálního chování jsou vystaveny náporu nerovné, vyspělejší často i protekcionářsky podporované zahraniční konkurenci, aniž dostaly přiměřený čas a předpoklady ke svému přizpůsobení.
Máme za sebou již sedmileté období, kdy se naše ekonomika vyvíjela pod taktovkou ultraliberálních ekonomů. Na startu polistopadového vývoje byl celonárodní konsens včetně naší strany v klíčové otázce v záměru nahradit systém centrálního plánování tržní ekonomikou. K dosažení tohoto cíle byl však zvolen jednostranný ultraliberální recept jako jediný a neomylný. Alternativní přístupy zejména tehdejší vlády ČR byly odmítnuty. Převládlo všeobecně sdílené očekávání, že po utažení opasků v překonání dědictví minulosti se naše ekonomika bude vyvíjet někam k obrazu např. sousedního Rakouska. V tehdejších slibech politiků a v představách lidí se 7 hubených let jevilo jako zdaleka postačující k dosažení tohoto cíle.
Dnes je však naše ekonomika před problémy, jež jsou svým způsobem ještě hlubší a obtížněji řešitelné než ony před 7 lety. Výklad, že se v první fázi věci dobře dařily, a teprve v posledním období se vytratila potřebná vůle a energie k úspěšnému dovršení těchto úspěchů, je plytký a zavádějící. Blíže pravdy je skutečnost, že na§e společnost začala žít nad úroveň vytvářených zdrojů, na dluh zahraničních zdrojů, na úkor budoucnosti a v této optice vetká část společnosti přijímala do nedávna i sebechválu architektů přijatého způsobu transformace.
V poslední době je však pro rostoucí část společnosti stále příznačnější rozčarování. Neochota vládnoucí garnitury včas vidět a pojmenovat skutečnost a napravit její důsledky jenom stupňuje nedůvěru a vyvolává sociální úzkost a napětí. Současné dílčí korekce hospodářské politiky vlády nevycházejí z objektivní analýzy hlubokých příčin tohoto stavu, nenapravují chybné základy této politiky a nabízejí proto jen rozporuplnou a málo nadějnou terapii. Neodvracejí účinně ani hrozivou rovnováhu vnějších ekonomických vztahů spjatou s nezbezpečím devalvační inflační spirály, ani neobnovují růst ekonomiky.
Pokoušejí se přitom urychleně dovršit z velké části nezdařené procesy privatizace včetně strategických bank a podniků, nejsou spolehlivým základem pro obnovení důvěry ani naší společnosti, ani zahraničních investorů.
Náprava je možná jen zásadní změnou dosavadní strategie, přechodem ke strategii směřující k uplatnění sociálně tržní ekonomiky, jak to nabízí alternativní program sociální demokracie.
Prorůstová hospodářská politika by měla uvést ekonomiku na dráhu rychlého růstu, a přitom dostatečně účinná intervenční politika by měla obnovit vnější ekonomickou rovnováhu. Cestu ze současné nebezpečné hospodářské situace ke konsolidaci ekonomiky je však nutno nejprve otevřít okamžitými překlenovacími stabilizačními opatřeními k prevenci otevřené krize ekonomiky.
Proto první bod našeho materiálu má nadpis "Co je nutno uplatnit - přeneseně řečeno od zítřejšího rána - k prevenci krize ekonomiky."
Hrozivá úroveň a další setrvalé prohlubování vnější ekonomické nerovnováhy vyjádřené převisem souhrnné domácí poptávky nad domácí nabídkou, tedy i nad vytvořeným hrubým domácím produktem, nemůže již dále pokračovat. Představuje nebezpečí akutní krize, které musí být odvráceno. Tento převis převážně není důsledkem souhrnného přehřátí poptávky, ale především její jednostranné orientace na dovozní nabídku. Je tedy především důsledkem nedostatečné konkurenční způsobilosti domácí nabídky a jejího vytlačování z domácího trhu i při hluboce nevyužitých domácích kapacitách.
Hlavní cestou k překonání takto jednostranně orientovaného převisu poptávky proto nemůže být prostý návrat k jejímu krácení standardními plošnými nástroji peněžní a rozpočtové politiky, což by dále ještě potlačilo i tu složku této poptávky, která směřuje k domácí nabídce. Již nyní se zastavuje její růst. Průmysl a stavebnictví jsou dokonce v poklesu. Další plošná restrikce poptávky by zesílila nejen tento útlum nabídky, ale vyvolala by i hrozbu zániku značné části jejich kapacit, případně celých podniků.
Je proto nutno hledat především možnosti k překonání tohoto převisu poptávky, její přeorientaci k domácí nabídce při souběžném překonání bariér a nastartování podpory konkurenční způsobilosti této domácí nabídky, aby byla schopna tuto zvýšenou poptávku uspokojit.
Současně je nutno nastartovat procesy přeorientace této poptávky od spotřeby k investování.
Další příčinou uvedeného převisu poptávky je také klesající míra domácích úspor, a to jak veřejného sektoru, tak domácností a podniků. Proto je nutno nastartovat procesy zvyšování míry domácích úspor.
Výsledky těchto aktivních, ofenzivních operací hospodářské politiky se však mohou projevit až s určitým časovým odstupem. K odvrácení současného, akutního nebezpečí otevřené hospodářské krize je však nutno uvedený převis poptávky omezovat v krátkém období. Před případnou vyhrocenou situací útoku na domácí měnu ze strany devizových spekulantů je proto volba terapie výlučně závislá na rychlosti reakce ekonomických aktérů pří uzavírání uvedené mezery mezi poptávkou a nabídkou.
Obecně platí, že restrikce poptávky může působit rychleji než stimulace nabídky. Zvýšení domácí nabídky, která by byla sto nahrazovat narůstající netto-dovoz, může být pomalejší a zejména jej (exportní expanze se jeví z velké části jako střednědobý projekt především i proto, poněvadž závisí i na mikroekonomických podmínkách utvářených institucionálními faktory. Pozitivní změny v této oblasti jsou mimořádně důležité i pro nastartování výrazného ekonomického růstu, které by mělo následovat okamžitě po překonání předkrizové situace. Podstatné účinky těchto změn lze očekávat spíše v horizontu let než měsíců. Přechod k obnovení ekonomického růstu a jeho zrychlování však následuje bezprostředně po stabilizaci výchozí situace a vytváření předpokladů pro něj musí být nastartováno okamžitě. Proto je nezbytné volit kombinaci selektivní restrikce poptávky se stimulací relativně rychlých prorůstových impulsů nabídky všude tam, kde je to možné. Tato rychlá, dobrovolná i vynucená restrikce, by se měla týkat především růstu spotřeby domácností, a to zejména z dovozu, zatímco veřejná spotřeba je již podvázaná a investice jsou předpokladem růstu. Rychlé prorůstové impulsy by měly být zaměřeny v prvé řadě na oblast výstavby bytů a aktivního cestovního ruchu. Neprodleně je však nutno nastartovat i program podpory exportu a podpory konkurenční způsobilosti podniků, i když jeho výsledky se z větší části projeví až s časovým odstupem.
Takto náročnou operaci není možno uskutečnit jednoduchými plošnými nástroji standardní makroekonomické stabilizace, ale celým komplexem vzájemně provázaných opatření. K tomu považujeme za nezbytné uskutečnit následující nejdůležitější vzájemně provázané kroky, jejichž realizace by si letos vyžádala mezi 35 až 45 mld. korun - a za chvíli předložím návrh, odkud na to vzít - při celoroční účinnosti a vzhledem k pozdější účinnosti přiměřeně méně. Jaká opatření to jsou? 1. K ochraně domácího trhu.
Neprodleně mezinárodně jednat se Světovou obchodní organizací a Mezinárodním měnovým fondem a uplatnit jako nouzové dočasné opatření dovozní přirážku ve výši 10 - 20 % na dovážené spotřební zboží. - Kolegyně a kolegové, chtěl bych konstatovat, že jedním z hlavních důvodů, proč Evropská unie negativně reaguje na dovozní depozita, není jejich administrativně regulační charakter, ale to, že Evropská unie byla postavena před situaci fait accompli, že jí arogantně tato skutečnost byla sdělena následně a nebyla s ní projednána předem. Naproti tomu například Maďarsko vyjednalo s těmito organizacemi dovozní přirážku. Dovolte mi pokračovat.
Dovozy spotřebního zboží by byly touto dovozní přirážkou podle našeho odhadu - a připouštím zde upřímně široké toleranční pásmo vzhledem k nepřesnosti tohoto odhadu - ztlumeny v intervalu od 40 až 75 mld. korun při dosavadním průměrném koeficientu cenové pružnosti dovozu 1,3 % snížení dovozu za 1 procentní bod přirážky. Dovolte mi říci, že propad naší měny je totiž rozhodujícím způsobem určován nikoli, jak se někteří naivní politici domnívají, vývojem preferencí konkurenčních politických stran, ale právě poměrem deficitu běžného účtu platební bilance k HDP a já si vás dovoluji upozornit, že zatímco v Mexiku byl tento poměr zhruba 7 %, u nás už tento poměr dosáhl 9 % - opakuji 9 %. A dovozní přirážka je tak v dnešní situaci jediné účinné a rychlé antiimportní opatření. Přirážku neuplatnit na základě dohodnuté vzájemnosti při vyloučení dovozu z třetích zemí a v rámci celní unie se Slovenskou republikou. Výnos této přirážky, který se bude řádově pohybovat v intervalu 35 až 40 mld. korun, účelově vázat na úhradu opatření k podpoře exportu a konkurenční způsobilosti, čili tento výnos v žádném případě nesmíme projíst, nesmíme ho věnovat na spotřebu.
Za další - bránit tendencím cenového napodobování dovozní přirážky domácí nabídkou, což je v pravomoci Úřadu pro hospodářskou soutěž a ve státem kontrolovaných podnicích a v krajním případě dočasným využitím nástrojů cenové regulace. Tím odpovídáme na námitku, že dovozní přirážka má automaticky proinflační účinky.
Za další - současně uplatnit i běžná netarifní ochranná opatření, obdobně používaná vyspělými tržními ekonomikami vůči nám - proti dumpingu, včetně minimálních dovozních cen subvencovaných dovozů, proti diskriminaci domácí nabídky zahraničními obchodními firmami na našem domácím trhu, proti neekologickým, nehygienickým a nekvalitním dovozům nesplňujícím požadavky certifikace, a to včetně kvót na dovoz opotřebeného zboží.
Za další - provést harmonizaci celních sazeb při dovozu výrobků se stejným účelem použití, např. nákladní automobily a tahače, potraviny a potravinářské suroviny, s ohledem na zahraniční subvencování tohoto dovozu u potravin.
Za další - uplatnit systém zvýhodnění např. daňovými úlevami nebo garancemi urychleného rozvoje domácích obchodních sítí či řetězců, orientovaných přednostně na domácí nabídku za předpokladu nediskriminačních podmínek pro ni.
A konečně - při dodávkách pro veřejný sektor zabezpečovat na základě průhledného výběrového řízení pokrytí jejich podstatné části, nejméně poloviny, domácí nabídkou.
2. K podpoře exportu - to je druhá strana mince, to znamená vedle antiimportních opatření tlumících dovoz proexportní opatření zesilujících vývoz.
Umožnit snížení základu daně z příjmu, popř. vývozní prémie podnikům za nadprůměrné zvýšení, tj. nejméně o 2 % nad průměr příslušné skupiny CIBC nebo za nadprůměrný, nejméně poloviční podíl vývozu, zejména vývozu s vysokým podílem přidané hodnoty, a to v souhrnu až ve výši 10 % daňového základu.
Pro podniky, které vyvážejí, rozšířit rozsah daňově odčitatelných položek o tvorbu rezerv na zavedení výrobků na zahraničním trhu, o tvorbu rezerv na investice ke zvýšení exportu, o náklady na výrobu referenčních výrobků a výrobků pro veletrhy a výstavy, o část nákladů na reprezentaci v zahraničí a na založení filiálek českých firem v zahraničí.
Dodatečně kapitálově vybavit českou exportní banku a umožnit jí financovat i menší akce od 15 mil. Kč a akce garantované zahraničními institucemi, např. Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj.
Usnadnit zahraniční investice českých podniků vstupem do asijské rozvojové banky a obdobně do dalších rozvojových bank garancemi dodávek pro veřejný sektor a obdobně při zakládání zahraničních filiálek. Při vývozu letecké techniky, investičních celků a dalších komodit by vláda mohla být i subjektem těchto smluv, příp. i poskytovat zahraničním investorům vládní úvěry.
Usilovat o reálné otevření trhu Evropské unie pro české podniky a pro povolování filiálek českých podniků symetricky otevření českého trhu pro zahraniční podniky na rozdíl od dosavadní diskriminační praxe pro české podniky v zemích Evropské unie.
Obnovit obchodní oddělení či obchodní zástupce při vybraných zastupitelských úřadech.
Za třetí k podpoře konkurenční schopnosti podniků.
Omlouvám se za tento podrobný soubor opatření, ale nechci říkat líbivá hesla. Mluvím o konkrétních testovatelných opatřeních. Vím, že je to nudné, ale domnívám se, že je to praktické, a proto pokračuji.
Zvrátit dosavadní tendenci růstu jednotkových nákladů práce, tedy podílu nákladu práce na vyprodukované přidané hodnotě, a to vytvořením souladu mezi růstem produktivity a mezd, k tomu využít především urychlení růstu produktivity na základě urychlení růstu hrubého domácího produktu, zvýšit úlohu tripartitního společenského vyjednávání včetně možnosti obnovení rámcových generálních dohod.
Zvýšit již letos státní podporu výzkumu a vývoje na 0,55 %, od příštího roku na 0,7 % a perspektivně ji zvyšovat na 1 % hrubého domácího produktu včetně podpory podnikového výzkumu formou grantů, podílového financování a vědeckotechnických parků. Přitom okamžitě umožnit odečtení z daňového základu až 50 % nákladů na nákup licencí a poplatků za patentovou ochranu v zahraničí v roce pořízení a 30 až 35 % pořizovací ceny za software v prvním roce užívání.
Zvýhodnit modernizaci podniků zkrácením doby odpisování základních prostředků, a to ve skupině II na 6 let, ve skupině III rovněž o 2 roky, zvýšit jednorázový odečet daňového základu při modernizaci až na 30 % investičních nákladů a dlouhodobé úvěry na proexportní návratné projekty technického rozvoje a modernizace zvýhodnit částečným subvencováním úvěrů a garantováním. Stimulovat dovozy vyspělých technologií rychlejšími odpisovými sazbami a snížením či prominutím cel.
Dovolte mi opět poznámku. Toto je právě rozdíl mezi dovozní přirážkou a devalvací. Devalvace vám zdraží všechno včetně dovozu moderních technologií a investičních celků. Dovozní přirážka je selektivní a dovozní přirážka se nemusí týkat a také se v naší protikrizové alternativě netýká dováženého investičního zboží.
Za čtvrté odvrácení kolapsu zemědělství, nemocnic a pokračujícího úpadku bytové výstavby.
Vrátit zemědělcům polovinu spotřební daně z nafty, což představuje 1,5 mld. Kč užívané v zemědělských strojích. Jedná se o tzv. zelenou naftu pro zemědělství. Tato úleva by byla poskytována jako v zahraničí podle výměry půdy a kritérií intenzity výroby, aby bylo zabráněno daňovým únikům.
Provést státním fondem tržní regulace intervenční nákupy přebytku hovězího a vepřového masa pro následný export s garantovanými cenami pro výrobce.
Zálohovat státem úhradu letošní platební neschopnosti nemocnic v rozsahu 4,5 mld. Kč do úrovně k tomu účelu stanovených limitů jejich rozpočtových výdajů s podmínkou provedení výchozích nápravných opatření, což je přechod na rozpočtové hospodaření, kontrola hospodaření nemocnic, uvalení nucené správy na zdravotní pojišťovny, což jistě potěší pracovníky těchto pojišťoven, prostřednictvím veřejné zdravotní pojišťovny a jejich sloučení s ní do konce tohoto roku a regulace cen léků. Pokud chcete, aby zahraniční farmaceutické firmy inkasovaly 12 mld. zisku ročně, nedělejte to.
Zvýšit letošní dosavadní rozpočtovanou podporu nejenom v obecní, ale obdobným způsobem i v družstevní bytové výstavbě o 5 mld. Kč, v dalších letech zvýšit podporu v bytové výstavbě na 1,5 až 2 % v poměru k hrubému domácímu produktu. Přijmout urychleně zákon o podpoře bytové výstavby a zřízení fondu bytové výstavby a zákon o neziskových bytových družstvech.
Jak nudné, kolegové, že? Žádná vzletná slova o tom, že tržní ekonomika spasí vše, ale dovolte mi pokračovat.
Co je nyní nezbytné k postupnému obnovení důvěryhodnosti.
Domníváme se, že jsou to dvě věci.
Za prvé imperativ, který nazýváme "čisté ruce" a za druhé "institucionální změny". Důvěryhodnost ekonomiky České republiky je doma i v zahraničí otřesena nejenom dříve uvedenými tendencemi jejího vývoje, ale zejména i rostoucí tolerovanou hospodářskou kriminalitou umožněnou neprůhledností peněžního a kapitálového trhu, vlastnických i nájemních vztahů, nedodržováním pravidel hospodářské soutěže, nekontrolovatelnou privatizací a v neposlední řadě nedostatečnou efektivitou soudní soustavy, trestním soudnictvím počínaje a obchodním konče. Zásadního obratu lze dosáhnout jedině řadou opatření, která povedou k energickému potírání hospodářské kriminality, ke kontrole a regulaci kapitálového trhu a monopolů přirozených i faktických, k vymezení okruhu výlučného vlastnictví státu a ke stanovení zákonných pravidel a institucí pro uplatňování vlastnických práv státu. Současně jsou důležité i rychlé pozitivní demonstrativní kroky k obnově důvěry kvalitních přímých zahraničních investorů, kteří mají zájem restrukturalizovat podniky českého průmyslu.
K postupnému obnovení důvěryhodnosti ekonomiky České republiky považujeme proto za nezbytné:
Za prvé přijmout zákon o vlastnictví státu a výkonu vlastnických práv státu, přičemž stát by měl být výlučným vlastníkem vybraných nerostných zdrojů surovin a strategických činností a zákon by stanovil závazná pravidla nakládání se státním majetkem.
2. Během zhruba jednoho roku vytvořit komplexní úpravou platné legislativy, to je zákonu o cenných papírech, o investičních společnostech a fondech, obchodního zákoníku a občanského soudního řádu specializovaný vrcholný orgán pro dozor nad finančním, to je peněžním, úvěrovým, pojistným i kapitálovým trhem, a ten na rozdíl od vládního balíčku opatření vybavit i zákonnými pravomocemi dohledu nad činností investičních společností a fondů, včetně povinnosti dotčených subjektů k předchozímu ohlašování obchodu s cennými papíry nad jistý objem a práva komise podezřelé obchody pozastavit. Přitom k tomuto dozoru až do přijetí úpravy lze v mnoha případech využít i platné legislativy. Vzniká tady otázka, proč se až dosud této legislativy neužívá. Protože neexistují instituce, které by vynucovaly plnění dosud platných zákonů.
3. Provést zásadní legislativní změny stávajících norem obchodního práva a zákona o cenných papírech v obou směrech. Běžné činnosti zjednodušit, zejména obchodní rejstřík a ohlašování změn. Pak by pan Miroslav Macek už možná nebyl evidován v rozličných správních radách. Dále - činnosti ohrožující drobné akcionáře naopak podřídit pravidlům na jejich ochranu tak, aby podniky nemohly být majoritním vlastníkem vytunelování. Jedná se konkrétně o zákaz nevýhodných obchodů s dceřinnými společnostmi a společnostmi personálně propojenými a převodu kapitálu do zemí daňového ráje pod sankcí neplatnosti.
4. Tam, kde má stát v obchodních společnostech ještě majetkovou účast, posílit jeho roli koncepční personální politikou při obsazování míst ve statutárních orgánech společnosti na principu osobní odpovědnosti zástupců státu či Fondu národního jmění a nechápat to pouze jako sinekurky pro přívržence vládních stran. Paritní zastoupení odborníků, zveřejňování zpráv o hospodaření těchto podniků včetně zvláště nepříjemné věci, zveřejňování výše odměn za činnost ve statutárních orgánech. Přitom ve strategických podnicích výkonem vlastnických práv provádět i záměry státní hospodářské politiky.
5. V oblasti tzv. přirozených monopolů, zejména rozvodu energií, tepla, vody apod. právně regulovat zisky tak, aby nebyly nepřiměřené a výhledově přijmout legislativní úpravu, která znemožní podnikání v těchto oblastech na čistě ziskovém principu a nahradí jej jinými parametry, tj. formou veřejnoprávních neziskových korporací, např. odměňování managementu teplárny nikoli podle míry zisku, ale při zachování rentability podle množství, kvality produktu a co nejnižší ceny pro spotřebitele. Dnešní enormní zisky jednoho z přirozených monopolů, tzn. Českých energetických závodů, které dosahují řádově desítky miliard Kč, z tohoto hlediska budou regulovány. V oblasti ostatních monopolů zabezpečit důsledné dodržování předpisů soutěžního práva a ochranu trhu antidumpingovým zákonem. Oba druhy monopolu důsledně cenově i nákladově kontrolovat.
6. Zavést institut přiznání k majetku pro právnické i fyzické osoby, spočívající na těchto jistě nepopulárních principech:
- prvotní povinnost přiznání existujícího nemovitého i movitého majetku nad stanovenou hranici, např. 10 milionů Kč,
- pravidelně například jednou za tři roky přiznávání přírůstku k majetku s možností kontroly, zda pochází z přihlášených a zdaněných příjmů,
- přírůstky majetku bez prokázání původu ze zdaněných prostředků dodatečně zdanit dvojnásobnou sazbou.
Mimochodem upozorňuji, že normy Evropské unie umožňují až konfiskaci takto získaného majetku.
7. Novelizovat trestní zákon o nové skutkové podstaty hospodářských nedbalostních trestných činů v podobě způsobení značné škody na svěřeném majetku nedbalostí a postihnout tak širokou škálu tzv. nevýhodných obchodů. Trestat zanedbání povinnosti ohlásit úpadek, trestat i tzv. řízené úmyslné úpadky ke škodě věřitelů, bez ohledu na zavinění zavést trestnost všech případů směnečných a šekových podvodů, tedy vystavení nekrytého Šeku nebo směnky.
8. Zabránit praní špinavých peněz zavedením povinného bezhotovostního platebního styku pro obchody nad určitý finanční objem a přesuny velkých částek tak dostat pod kontrolu bank. Bankovní dohled zaměnit na prevenci a nikoliv na následnou likvidaci vytunelování bank.
9. Vytvořit specializované týmy pro potírání hospodářské a kapitálové trestné činnosti, tj. na rozdíl od vládního balíčku zavést finanční prokuraturu a zřídit finanční policii.
10. Změnou trestního řádu obnovit institut trestního stíhání proti neznámému pachateli. Dnešní stav, kdy trestní stíhání se zahajuje až vznesením obvinění, je naprosto nepřijatelný. Policie nemůže činit žádné relevantní procesní úkony, které by jí umožnily soustředit důkazy směřující ke vznesení obvinění proti konkrétní osobě. Posílit právo policejního vyšetřovatele nahlížet do stavu bankovních účtů a získávat informace o pohybu na nich ve stádiu od zahájení trestního stíhání ve věci.
11. Před zahájením procesu dokončení privatizace majetkových účastí státu novelizovat zákon č. 92/1991 Sb., o velké privatizaci, stanovit pravidla pro sestavení projektu privatizace, jeho nezávislou kontrolu a přezkoumání včetně práva opravných prostředků (nevím, kolegové, zda víte, že tato vláda zrušila možnost soudního přezkoumání privatizačních odvodů a tím otevřela cestu k naprosto falešné privatizaci) a dále zveřejnění projektu privatizace velkých nebo strategických účastí státu. Při zbývající privatizaci zabezpečit splnění smluvně zakotvené povinnosti k restrukturalizaci nabytého majetku a nakládání s ním.
Jak jste mnohokrát slyšeli, sociální demokracie nemá žádné konkrétní návrhy a jen kritizuje. Dovolte mi, abych ještě deset minut pokračoval.