(pokračuje Wagner)
To se stalo. Takovýto postup vždy nese s sebou riziko chyb. Ano, byly tam chyby. Jsou tam chyby toho druhu, které dokážeme velmi lehce a jednoduše opravit, protože víme, že některé příjmy se platí dvakrát.
Jestliže někdo argumentuje, že měla vláda nějaké podklady, pak argumentuje správně, ale argumentuje ve věci téměř bezvýznamné ve srovnání s věcí tak významnou, jako jsou deregulace, k nimž nikdo nedodal žádné podklady, aby byla jistota, že státní rozpočet bude mít na to, aby uhradil těm, kteří na to nebudou mít, to, co ztrácí zvýšením cen. A zástupce strany, která tvrdí, že hájí sociální zájmy, zde z tohoto místa vyžaduje dokumentaci v případě, kdy jde o nějakých 230 platů, ale tam, kde jde o příjmy milionů, tam prostě proti číslům 43 % jedné vlády, proti o něco menšímu číslu jiné vlády, řeknou 15 %, aniž mají jakoukoli argumentaci, zda to občan unese. To je jen obyčejný populismus, kterým se říká: "My vás poškodíme méně, než tamti." Ale obojí je nezodpovědné, protože nemáte statistické důkazy. A když je chcete v tomto případě, tak se chováte naprosto nesrovnatelně jinak k sobě, k svým platům a svým žaludkům, než se chováte k platům českých dělníků, o nichž tak velice horlivě mluvíte. (Potlesk, hluk.)
Domnívám se, že toto bylo potřeba říci, aby bylo jasné, že nemluvíme o problému, který ohrozí rozpočet této země, ale že mluvíme o problému, který irituje lidi v situaci, kdy mají málo, a irituje speciálně tu část českého občanstva, která patří k nižším příjmovým skupinám a má velké životní starosti. Jestli je to jeden člověk, nebo jestli jsou jich tisíce, či daleko víc, já nevím. Tu statistiku prostě tam nemáte. Ale tady, kde jde o vaše žaludky, tady chcete důkazy, aby se nemohlo nic snížit.
Já jsem předeslal ve svém úvodním vystoupení zpravodaje, že hluboce nesouhlasím s návrhem, který byl republikánským klubem předložen, ale předeslal jsem také, že ten návrh lze ve druhém čtení opravit, že lze dokonce vypustit všechno, co v něm je, a že lze navrhnout něco úplně jiného, a těch návrhů nebude až tolik. Kdybych vás chtěl zdržovat, tak mohu ty věci i vyjmenovat, které je potřeba v tom zákoně opravit, které se dají opravit velmi jednoduše. Jedna z nich byla uložena rozpočtovému výboru. A sděluji, že byl předložen návrh, aby řešení bylo provedeno velmi prostě: Aby suma peněz, který každý z poslanců dostává na dopravu, byla považována za dostatečnou i pro funkcionáře, kteří mají služební vozidlo a aby si z těchto peněz hradili benzin. Toto je možné řešení usnesením výboru. Ale odmítl jsem toto řešení usnesením výboru, protože je to vážný zásah do logiky zákona, a když výbor usnese, že sazba pro příděl benzinu je nula, pak je to proti logice zákona, který předpokládá, že ta sazba nula nebude. Takže tímto způsobem jsem nechtěl postupovat, proto vítám, že je předložen návrh a že to můžeme novelizovat.
Jsou tam jisté nepřesnosti, které poškozují kolegy a kolegyně, kteří jsou ze vzdálenějších oblastí. Zvýhodňují ty, kteří jsou z oblastí bližších nebo přímo z Prahy. Samozřejmě že řešení, které je v republikánském návrhu navrženo, nepřijímám. Ale i stávající je špatné a je velmi jednoduché tuto malou úpravu provést. Jsou některé úpravy v jiných institucích, než je sněmovna, u jiných ústavních činitelů, např. u Ústavního soudu, které je potřeba provést. A již vzhledem k okolnostem vyjmenovaným v mé zpravodajské zprávě je nám známo, že jsme nemohli tyto úpravy provést v minulém roce, když o tom byla řeč.
Žádám vás proto, abyste zapomněli na ony lásky a nenávisti, a řešili věcný problém. A také proto, že ona krásná životodárná rada, že se dá předložit novela, ve které to, o čem mluvím a mnoho dalšího bude, je velmi špatná rada, protože sněmovna v té chvíli nemusí existovat a nemusí to doprojednat. A dále danajský dar nové sněmovně, která soustředí na sobě opět obrovský odpor veřejnosti jen proto, že bude projednávat věc, která je rozpočtově téměř bezvýznamná, která se vztahuje k ní samé, k jejím platům, ale bohužel takový je osud zákonodárců, že není nikdo jiný než oni sami, aby si stanovili platy a podmínky své existence. Nezbývá mně, než volat vás k odpovědnosti, a provést toto rozhodnutí, které je potřeba provést nyní s vědomím, že čas, který jsem tomu věnoval, tomuto vystoupení, energii, kterou do toho vkládám, že to vše je možná nadbytečné, protože zas tak až moc se nestane, když nová sněmovna bude mít opět 15 % preferencí. Jestli si to někteří přejí, ať pro to něco udělají!
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: S faktickou poznámkou se přihlásil nejprve pan poslanec Kraus, potom pan poslanec Brožík.
Poslanec Michal Kraus: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, myslím si, že je dobré, že kritizujeme návrh zákona, který stanovil naše platy a který skutečně není dokonalý. Jenom se domnívám, že bychom neměli zapomínat to, že teď řešíme problém, který nám způsobili ti, kteří tento návrh zákona do sněmovny předložili. A jedním z těch autorů byl právě plamenně hovořící pan předseda rozpočtového výboru.
Neměli bychom zapomenout také na to, že sněmovna se už před několika měsíci usnesla a uložila rozpočtovému výboru, aby se tímto návrhem zabýval, takže mohlo být dostatek času na to, abychom řešili novelu kvalitní normou, a nikoli tímto plagiátem. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Další faktická - pan poslanec Brožík, pak pan poslanec Wagner s faktickou.
Poslanec František Brožík: Vážená paní předsedkyně, já jsem zde nehovořil o věcech, které tady přednášel pan kolega Wagner. Já jsem se ho slušně za tímto mikrofonem zeptal, zdali již byly naplněny ty věci, za které on minimálně tři roky v této sněmovně bojoval. On byl předkladatelem nebo spoluautorem i onoho původního zákona, který dnes naším problémem. On tady x-krát skutečně odmítl jakékoliv projednávání těchto úprav, protože neměl podklady, které požadoval.
Zatahovat jsem věci ohledně deregulací nájemného, elektřiny a plynu, o kterých rozhoduje vláda a ne tato sněmovna, pane kolego? Neboť kdyby o tom rozhodovala tato sněmovna, tak budu první, který si bude vyžadovat podklady právě pro toto jednání, a pro zvýšení nebo snížení, nebo udržení těchto cen, abychom viděli, jak naše státní podniky, ještě s účastí státu, ať už je to ČEZ, plynárny nebo teplárny, hospodaří. Ale my přeci o tom nerozhodujeme, o tom rozhoduje vláda, to sem vůbec nepatří. A jestli pan poslanec Wagner chtěl skutečně myslet na žaludky dělníků, tak nevím, kde byl, když se schvaloval rozpočet pro rok 1997, pro rok 1998 a když se dávala důvěra vládě v květnu 1997.
***