Poslanec Michal Prokop: Děkuji. Pane předsedající, dámy a pánové, už z množství stanovisek, ať už regulérních usnesení výborů, či oponentních, je vidět, že projednáváme materii mimořádně závažnou.
Dovolte mi, abych přednesl oponentní zprávu k těmto tiskům, která obsahuje menšinové stanovisko k § 58 usnesení našeho výboru v otázce školného, a dovolte mi, abych vše ostatní, co se netýká tohoto tématu, přednesl až ve svém regulérním vystoupení v obecné rozpravě, protože nechci zneužívat pozice zpravodaje menšiny výboru.
Za prvé chci upozornit, že oponentní zprávy k tisku 189 a 329 jsou tytéž, za druhé bych vás rád upozornil na některé chyby tisku, které vznikly při přepisu a které by bylo dobré, kdybyste si event. opravili. Upozorňuji na to, že se týkají do jisté míry také vlastního usnesení výboru, čili předlohy zákona, který budeme projednávat dále ve druhém čtení.
Rád bych vás upozornil na to, že v odst. 5 § 58 v oponentní zprávě ve druhém řádku - přečtu znění tak, jak má znít - je potřeba doplnit dvě slova.
Odst. 5 v tomto řádku zní takto: "Studuje-li student déle, než je standardní doba studia v bakalářském nebo magisterském studijním programu, zvětšeném - doplňujeme slovo zvětšeném - o jeden rok, stanoví mu veřejná vysoká škola za studium - a doplňujeme slovo - poplatek, který - nikoliv která - činí za každý další započatý měsíc studia nejméně jednu čtvrtinu základu."
Dále v odst. 6 téhož § bych prosil na konci druhého řádku místo slova "úhradu" dát slovo "poplatek". Vzniklo pouze při přepisu, protože jsme v celém tisku nahrazovali původní pojem "úhrada" pojmem "poplatek".
Dále ve třetím řádku je text "za studium, který činí", nikoliv která, ale "který činí za jeden rok nejvýše základ podle odst. 3." Vyměňte za číslo 3.
Konečně v posledním řádku odst. 6. Poslední slova jsou "podle odstavce 5". Číslo má znít "5".
Jsou to chyby, které vznikly při přepisu, a já předpokládám, že ještě během druhého a zejména třetího čtení dojde k některým úpravám v tomto smyslu.
Jinak zdůvodnění vlastního oponentního stanoviska je zřejmé. Toto je politicky nejspornější bod celého návrhu. Jde o pojetí školného tak, jak ho předložila vláda. Zhruba v tomto znění je také znění oponentní zprávy, to znamená, my, kteří jsme podepsali tuto oponentní zprávu, máme za to, že by mělo být v zákoně stanoveno školné z důvodů, které zcela zřetelně popsal ve svém úvodním slově pan ministr školství, a navrhujeme, aby stávající znění § 58 tak, jak je v usnesení výboru, bylo nahrazeno právě zněním obsaženým v této oponentní zprávě. Máme za to, že školné v současné době více odpovídá potřebám a reálné praxi nejen v zemích Evropské unie, ale i v celé řadě dalších zemí, a to včetně zemí postkomunistických. Některé z nich jsme měli možnost s delegací našeho výboru navštívit poměrně nedávno a ve všech těchto zemích se školné i ve veřejných či státních vysokých školách platí. Výše školného, která je navržena, je reálná, navíc jsme doplnili oproti původnímu vládnímu návrhu možnost ve zvláštních případech, ať už z důvodů sociálních, či jiných, aby rektor měl šanci toto školné odpustit. Zároveň jsme také navrhli - a o tom se také pan ministr zmínil - aby toto školné bylo zdrojem financí pro stipendijní fond veřejné vysoké školy.
Dámy a pánové, pan ministr se tady zmínil již o jednom z dalších, vedle všech již mnohokrát zmiňovaných důvodů v prvním čtení, motivačním důvodu školného, také o jednom, který je velmi zvláštní, že totiž tam, kde se studuje zadarmo, přijímají vysoké školy studenty také za plnou taxu a že tito samoplátci samozřejmě mohou působit velmi negativně při snižování kvality studia, protože škola je považuje za zdroj financování a netroufá si je ze studia vyloučit i v případech, kdy by to bylo žádoucí vzhledem k jejich studijním výsledkům.
Dámy a pánové, jménem menšinové skupiny poslanců vás žádám o přijetí oponentní zprávy menšiny výboru obsažené v tisku 329/5.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Prokopovi a nyní pojednáme způsobem obdobným tisk 189.
Dámy a pánové, tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Návrh iniciativně projednal také výbor pro sociální politiku a zdravotnictví.
Vyslechli jsme k problematice zprávu kolegy Daniela Kroupy, Jaroslava Zvěřiny a menšinová stanoviska od kolegy Turka a Prokopa. V tomto okamžiku bychom se měli vyrovnat s procedurálním návrhem, který přednesl pan kolega Daniel Kroupa. Vřele ho doporučuji. Dovolím si vás odhlásit. Jde v podstatě o to, že vezmeme - zjednodušeně řečeno - výstup z výborů - za základ toho, k čemu se budou vázat jednotlivé pozměňovací návrhy tak, jak je pan zpravodaj přednesl.
Dámy a pánové, prosím, abyste se zaregistrovali tak, abychom mohli o tomto návrhu rozhodnout hlasováním.
Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 112. Kdo je proti?
Tento návrh bude přijat - stalo se tak - poměrem hlasů 101 pro, nikdo proti.
Upravili jsme tedy proceduru dalšího projednávání a já v tomto okamžiku otevírám obecnou rozpravu. Ještě předtím vám sdělím, že kolega František Novák má náhradní kartu č. 21 a kolega Severa náhradní kartu č. 7.
Do obecné rozpravy se přihlásil jako první kolega Pleva, poté vystoupí kolegové Krampera, Uhde, Klanica, Prokop, Titz, Smetana a další.
Pan kolega Petr Pleva má slovo. Dámy a pánové, prosím o klid.
Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, rád bych obrátil vaši pozornost k jednomu problému souvisejícímu s projednáváním vysokoškolského zákona, a to k problému přijímacích zkoušek.
Přijímací zkoušky, tak jak jsou v současnosti prováděny na vysokých školách, jsou přijímací zkoušky, které vyžadují po studentech především hluboké encyklopedické znalosti. Přijímací zkoušky mnohdy jdou, zvláště u škol, kde je velký zájem studentů o studium, daleko za rámec studia a učební látky, která je na gymnáziích a jiných středních školách.
***