Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Plevovi. Slovo má paní místopředsedkyně Petra Buzková. Připraví se pan poslanec Turek.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi přednést následující pozměňovací návrhy.
Pozměňovací návrh k přečíslovanému § 10. V přečíslovaném § 10 se vkládá nový odstavec 3, který zní: "Rektorem může být jmenován profesor nebo docent." Ostatní odstavce se přečíslují.
Pozměňovací návrh k přečíslovanému § 28. V přečíslovaném § 28 se vkládá nový odstavec 3, který zní: "Děkanem může být jmenován profesor nebo docent." I zde se ostatní odstavce přečíslují.
Tyto pozměňovací návrhy podávám z toho důvodu, že vrcholným představitelem akademické obce by měl být vždy habilitovaný učitel. Tuto úpravu má i stávající právní úprava. Je třeba uvážit, že jde o osoby, které předsedají vědeckým radám, kde se vede habilitační a jmenovací řízení, rektor jmenuje docenty. Spoléhat na to, že akademické senáty stejně jinak nerozhodnou, je sice možné, ale není to systémové řešení. Pokud nedojde k uvedené úpravě, je teoreticky dokonce možné, že by rektor nebo děkan nemusel být akademickým pracovníkem, a tím pádem ani členem akademické obce.
Dále navrhuji pozměňovací návrh k přečíslovanému § 72, a to vložení nového odstavce 15, který by zněl: "Podrobnější kritéria pro posuzování vědecké nebo umělecké kvalifikace a pedagogické způsobilosti uchazečů pro jmenování docentem stanoví vnitřní předpis vysoké školy." Poslední odstavec se přečísluje.
Habilitační řízení je jednou ze základních akreditovaných činností. Habilitace učitelů přímo souvisí s potřebami personálního zajištění studijních programů. Na vysoké škole či fakultě se mohou habilitovat i ti, kdo nejsou členy její akademické obce. Ze všech těchto důvodů je vhodné stanovit relativně stálé požadavky a dát jim pro usnadnění orientace pevnou formu. Registrace předpisů zároveň zajistí, aby požadavky nešly nad rámec zákona.
Shodné řešení má návrh u jmenovacího řízení profesorů.
Posledním návrhem je pozměňovací návrh k přečíslovanému § 100. V přečíslovaném § 100 odst. 5 se mění druhá věta takto: "Ministerstvo písemně rozhodne po dohodě s veřejnou vysokou školou o přechodu tohoto majetku nebo jeho části do vlastnictví příslušné veřejné vysoké školy." Odůvodnění: Uvedená úprava poskytuje veřejné vysoké škole dostatečnou právní jistotu převodu majetku, ke které jí před nabytím účinnosti tohoto zákona příslušelo právo hospodaření, do jejího vlastnictví. Veškeré další přesuny majetku, které nebyly předmětem původní dohody s ministerstvem, např. převedení na jinou vysokou školu, sdružení s jinou vysokou školou apod., lze provádět následně mezi veřejnými vysokými školami jakožto vlastníky. Tato úprava se týká především vysokoškolských kolejí a dalšího majetku, protože pouze takovouto legislativní úpravou je zajištěno, že s tímto majetkem budou hospodařit skutečně vysoké školy. Již do této doby za platnosti současného znění vysokoškolského zákona se stalo pravidlem, že tyto vysoké školy mezi sebou uzavírají dohody o plném využití vysokoškolských kolejí i jinými vysokými školami, které např. vlastní méně kolejních kapacit.
Pokud by tato úprava nebyla přijata, může dojít k tomu, že by takovýto majetek spravoval někdo zcela jiný než vysoká škola, a nebyla by dostatečná záruka, že takovýto majetek bude využíván skutečně především pro potřebu vysokých škol a jejich studentů. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní místopředsedkyni Petře Buzkové. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Turek, připraví se pan poslanec Klanica.
Poslanec Radim Turek: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych i já přednesl několik málo pozměňovacích návrhů.
První se týká přečíslovaného § 14, kde by se vložil nový odstavec 7, který by zněl: "Nerozhodne-li správní rada veřejné vysoké školy do 60 dnů po obdržení návrhu právního úkonu, předložený návrh se považuje za schválený. Jestliže správní rada veřejné vysoké školy právní úkon neschválí, může se rektor obrátit na ministra se žádostí o přezkoumání věci. Ministr může správní radu veřejné vysoké školy požádat o přehodnocení jejího rozhodnutí."
Dále se jedná o přečíslovaný § 50 odst. 6. "Uchazeč poté, co mu bylo oznámeno rozhodnutí, má právo nahlédnout do všech písemných materiálů, které by byly podkladem tohoto rozhodnutí, a pořídit si jejich kopii."
Třetí pozměňovací návrh by se týkal přečíslovaného § 69 odst. 1. Na konci se připojuje věta, která zní: "Rektor nebo děkan nemohou uložit přísnější sankci, než navrhla disciplinární komise."
Na závěr jsem si ponechal - dá se říci - velice kontroverzní návrh, ale přesto se domnívám, že vzhledem ke staleté tradici vysokoškolského vzdělání by tento pozměňovací návrh měl zaznít. Týká se § 4, kde se vkládá nový bod f), který zní: "Nedotknutelnost akademické půdy, která se týká všech projevů na akademické půdě a shromáždění studentů." Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Slovo má pan poslanec Klanica. Připraví se pan poslanec Prokop.
Poslanec Zdeněk Klanica: Pane předsedající, ve smyslu toho, co jsem zde uvedl v obecné rozpravě, chtěl bych podat následující pozměňovací návrhy k tisku 329/3.
Vypustit z § 2 odstavec 3. Vypustit z § 2 odstavec 5. Z části III vypustit § 40. Dále vypustit § 58.
V § 83 navrhuji odst. 1 tohoto znění: "Akreditační komise má 21 členů. Předsedu, místopředsedu a členy akreditační komise volí Parlament České republiky na návrh poslanců, Ministerstva školství a reprezentace vysokých škol."
V odstavci 2 téhož § 83 navrhuji toto znění: "Členové akreditační komise jsou voleni na dobu tří let. Jmenováni mohou být nejvýš na jedno funkční období."
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Slovo má pan kolega Prokop, připraví se pan poslanec Payne.
Poslanec Michal Prokop: Děkuji. Měl bych několik málo pozměňovacích návrhů, které jsem avizoval již ve svém vystoupení v obecné rozpravě.
V § 49 odst. 5 za slova "rámcový obsah zkoušky" bych navrhoval doplnit text "a kritéria pro jejich vyhodnocení". Týká se to přijímacího řízení. Jde o to, že u každé zkoušky má uchazeč právo vědět, podle jakých kritérií také bude posuzován. Jestli se např. u některých typů pohovorů méně strukturovaných, jako je třeba pohovor nebo esej, bude posuzovat délka, styl, kvalita, propracovanost atd.
***