(pokračuje Nehera)
Toto rozhodnutí položilo právní základ vydávání povolení k pobytu pro stejnopohlavní partnery holandských občanů. Pokud pracují či sídlí v Holandsku rovněž občané jiných členských států Evropské unie, mohou podle výkladu smlouvy o volném pohybu pracovních sil uvnitř EU holandskými soudy požádat o udělení povolení k pobytu pro závislou osobu z nečlenské země Evropské unie.
Dne 8. června 1994 byl v Holandsku předložen návrh zákona o registrovaném partnerství. Tento návrh zákona byl dále zpracován za účelem vyhotovení zprávy, kterou na základě nařízení ministra pro kontrolu zákonodárné činnosti vypracovaly příslušné komise a kde byla dvěma pracovními skupinami přetvořena. V této zprávě se zavádějí pro partnery, kteří nemohou na základě daného holandského práva uzavřít manželství, partner stejného pohlaví a pokrevní partner, dvě formy dobrovolné registrace, a to tzv. registrace prostá a registrace kvalifikovaná. Prostou registrací se partnerům otevírá možnost používat určitých výhod. Přinejmenším po dobu trvání registrovaného partnerství a jeden měsíc po jeho ukončení dává registrace partnerům právní podklad pro vzájemnou vyživovací povinnost. Partner může využít nároku na určité výhody v oblasti sociálního zabezpečení, daňového práva nebo přidělení bytu. Naproti tomu kvalifikovaná registrace má širší právní následky i v dalších oblastech manželského práva. Registraci provádějí úřady státní správy.
Partneři mají také povinnost se vzájemně vyživovat, ovšem pouze do ukončení vztahu. Návrh dosud neprošel parlamentní procedurou. V průběhu dva roky trvající diskuse o podobě zákona o registrovaném partnerství se kromě konceptu registrace partnerství začaly objevovat názory, že namísto vytváření zvláštního zákona by se měly hledat možnosti, jak zpřístupnit institut manželství partnerům stejného pohlaví, aby se zabránilo jejich dalšímu vydělování se ze společnosti.
Dne 16. dubna 1966 pak holandský parlament schválil rezoluci vyzývající vládu, aby do 1. srpna 1997 předložila návrh zákona otevírající institut manželství homosexuálním párům. Neexistuje objektivní ospravedlnění zákazu manželství stejnopohlavních párů, pravilo se v rezoluci.
Druhá rezoluce, jež byla přijata ve stejný den, se vyslovila pro rovná práva homosexuálů a osaměle žijících osob na adopci dětí a instruovala vládu, aby tuto oblast dále studovala a případně ji legislativně řešila ve svém návrhu zákona. Ministerstvo spravedlnosti v komisi pro studium možných dopadů uvažované legislativy. Tato komise musí předložit zprávu vládě, jež by pak měla v termínu určeném parlamentní rezolucí předložit návrh zákona parlamentu.
Podle průzkumu veřejného mínění 70 % obyvatelstva nenamítá nic proti tomu, aby homosexuální páry měly právo na sňatek. Dnes již přes 300 místních úřadů v Holandsku vydává stejnopohlavním párům osvědčení o společném životě, které však má spíše symbolický význam. Podobně jako ve Francii, Belgii a USA umožňuje partnerům stejného pohlaví prokázat trvalost jejich partnerství při uplatňování nároků na zaměstnanecké a partnerské výhody, jako jsou rodinné či partnerské slevy na železnici, rekreaci apod., sociální služby, pokud jsou tyto k dispozici.
Irsko: Podle informací parlamentu Irské republiky nebyl dosud předložen žádný návrh zákona, jenž by řešil otázku uznání partnerství dvou osob stejného pohlaví. Začátkem července 1996 však vláda Irské republiky zveřejnila text vládního návrhu zákona o rovnosti v zaměstnání, který by zamezil diskriminaci na základě sexuální orientace pohlaví, zdravotního postižení, náboženského vyznání, rasy, etnického původu či příslušnosti ke kočovným společenstvím, jako jsou mj. irští cikání, dráteníci, příslušníci ekologických a duchovních společenství, a jenž by postavil mimo zákon sexuální obtěžování v zaměstnání a při přípravě na zaměstnání.
Irský parlament měl projednat návrh zákona o rovnosti v zaměstnání na podzim roku 1996. Návrh zákona o rovnosti v zaměstnání rozšiřuje zákon z roku 1993, jenž zakazoval sexuální diskriminaci na pracovištích a podle kterého nemohli být zaměstnanci propuštěni ze zaměstnání na základě jejich sexuální orientace. Irská národní organizace, zájmová skupina za zrovnoprávnění gayů a lesbiček, tento krok vlády uvítala a vyjádřila naději, že koncem roku 1996, resp. začátkem roku 1997, bude předložen návrh zákona o rovném statutu, který by zabránil diskriminaci v oblastech mimo zaměstnání, např. přístup ke službám, jako ubytování, poradenství, inzerce a jiné, mj. na základě sexuální orientace. Podle informací ústřední organizace Glen v Irské republice dosud Glen ani žádná jiná organizace s požadavkem uznání stejnopohlavních partnerství nevystoupila.
Island: Dne 4. června 1996 poslanci islandského parlamentu schválili zákon č. 564 o uznaném partnerství. Tento zákon předložený ministrem spravedlnosti vstoupil v platnost 27. června 1996. Je založen na islandském zákonu o manželství a jde de facto o manželství s výjimkou nemožnosti adopce dětí registrovanými partnery, nemožnosti lesbických žen v tomto partnerství podstoupit umělé oplodnění a nemožnosti církevního sňatku. Znění zákona se v mnoha ohledech podobá zákonům existujícím v jiných skandinávských zemích, navíc však zavádí možnost společného opatrovnictví registrovaných partnerů nad dětmi jednoho z partnerů, od zastupování partnerových dětí ve škole či u lékaře až po sdílení odpovědnosti za výchovu a materiální zajištění dítěte.
***