Poslanec Pavel Dostál: Vážený pane místopředsedo, domnívám se, že bychom se měli vrátit k meritu věci. Je tady usnesení, které navrhla naše mediální komise a které pouze navrhuje, aby sněmovna vzala na vědomí tuto zprávu a informaci. Tak znělo zadání.
Domnívám se, že veškeré projevy, které tady jsou jak ze strany pana Matulky, tak ze strany pana kolegy Skopala, jsou zcela irelevantní, neboť celý problém vlastně způsobila také minulá sněmovna špatnou novelizací zákona o rozhlasovém a televizním vysílání. Opravdu se domnívám, že musíme znovu novelizovat tento zákon v příštím volebním období a vyřešit tak problémy, které nastaly díky mezerám v tomto zákoně.
Domnívám se, že usnesení je jasné, a nedovedu si představit, že nevezmeme něco na vědomí. Pokud to nevezmeme na vědomí, tak jedině v tom případě, že odejdeme za dveře. Jinak kdo tady zůstane sedět, ve své podstatě musí vzít věc na vědomí. Takže bych podal návrh, abychom už hlasovali o usnesení, ať už je výsledek jakýkoliv.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jaroslav Zvěřina: Děkuji. Jen připomínám, že nikdo nenavrhl žádné jiné usnesení. Přeje si ještě někdo k tomuto bodu diskutovat?
Pokud tomu tak není, prosím pana místopředsedu Kasala, jestli by jménem předsedy komise…
Místopředseda PSP Jan Kasal: Pane místopředsedo, dámy a pánové, moje úloha je jednoduchá. Nepokusím se shrnout diskusi, pouze poukáži na to, že takto to probíhá i na půdě naší stálé poslanecké komise pro sdělovací prostředky, a vidíte, že situace není vůbec jednoduchá. A to se zapojili do diskuse pouze dva nebo tři členové z dvaceti stálých členů této komise.
Zopakuji proto jenom návrh na usnesení:
"Poslanecká sněmovna bere na vědomí informaci stálé komise pro sdělovací prostředky o oprávněnosti udělení a provozování licence CET 21."
Děkuji.
Místopředseda PSP Jaroslav Zvěřina: Slyšeli jste návrh usnesení, o kterém dám nyní hlasovat. Zahajuji hlasování č. 401.
Ptám se, kdo podporuje tento návrh, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Konstatuji, že návrh nebyl přijat, protože pro něj hlasovalo 64 a proti bylo 20 poslanců.
Končíme tedy projednávání tohoto bodu. Protože jsme body 43 a 47 přesunuli na pátek, tedy na zítra, přistoupíme nyní k projednávání smluv ve druhém čtení. První smlouvou je bod
64.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu Dohoda mezi vládou České republiky
a Evropskou kosmickou agenturou o spolupráci ve výzkumu a využívání
kosmického prostoru pro mírové účely
/sněmovní tisk 228/ - druhé čtení
Prosím pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy Jana Sokola, aby přednesl úvodní slovo. Máte slovo, pane ministře.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Jan Sokol: Páni předsedající, vážení poslanci, vážená sněmovno, mám tu čest a potěšení předložit k vaší úvaze a schválení návrh Dohody o spolupráci České republiky s Evropskou kosmickou agenturou, kterou možná spíše znáte pod zkratkou ESA - European Space Agency.
Jedná se o mezinárodní mezivládní organizaci pro rozvoj kosmického výzkumu a kosmických technologií, která silně ovlivňuje aktivity evropských zemí v této oblasti. Zároveň tato organizace vstupuje do vztahů jako rovnocenný partner jiných významných kosmických agentur, jako je americká NASA, japonská, ruská, indická a další. Členy European Space Agency jsou v současné době prakticky všechny vyspělé státy Evropy a přidruženým členem je Kanada.
Organizace po roce 1990 uzavřela dohody o spolupráci s některými zeměmi střední a východní Evropy - Maďarskem, Rumunskem, Polskem. Česká republika se k ní připojila ve formě 7. listopadu 1996, čímž vznikl rámec pro spolupráci mezi oběma stranami ve výzkumu a vývoji nových technologií. Na této činnosti se z naší strany významně podílí několik ústavů Akademie věd České republiky, fakulty Českého vysokého učení technického a Vysokého učení technického v Brně.
European Space Agency zpočátku sjednávala asociační smlouvy, které byly velmi povrchní. Agentura časem zjistila a usoudila, že jsou neúčinné, proto zavedla nový typ smluv, dohod, které silněji prosazují její statut.
Návrh dohody, kterou vám předkládám, v jednom svém bodě vybočuje z normálního rámce českého právního řádu a to je důvod, proč musí být tímto parlamentem zvláštním způsobem schválena. Řeknu nejdříve několik slov o významu této smlouvy pro nás.
Týká se tedy spolupráce ve výzkumu a vývoji nových technologií. V tomto smyslu je výsostným zájmem české vědy a velmi dobře odpovídá i možnostem a potřebám České republiky. Poskytuje vynikající příležitost na získávání zkušeností pro mladé vědce a pro postgraduální studenty, a to v oblasti, kde se to hemží špičkovými technologiemi a velmi moderními pracovními metodami.
European Space Agency podmínila - podobně jako tomu bylo v případě Portugalska - uzavření této dohody tím, že v České republice dostane postavení právnické osoby, že sama European Space Agency, její vlastnictví a příjem bude vyňat z daní a že bude zaručena její procesní imunita. European Space Agency má být rovněž oprávněna udržovat v České republice finanční prostředky, s nimiž bude volně disponovat. Tyto okolnosti by bylo dobré podrobněji zdůvodnit.
Vynětí z daní je přirozeně zdůvodněno tím, že se jedná o prostředky, které vznikají z příspěvků členských vlád. Zároveň bych rád dodal, že ve formě dohody, kterou vám předkládám, Česká republika není plnoprávným členem ESA, a tedy není také vázána k žádnému pevnému příspěvku, neboť členský příspěvek do European Space Agency by přesahoval naše finanční možnosti. Pro orientaci uvádím, že tento členský příspěvek je podstatně vyšší než u pátého rámcového programu Evropské unie, který činí 300 milionů korun ročně.
Je tedy pro nás mimořádně výhodné, že nám European Space Agency umožňuje podílet se na její činnosti bez tohoto finančního příspěvku, který bychom v současné době zodpovědně nemohli zaplatit.
Rád bych tady řekl pár slov k námitkám a připomínkám, které zazněly v diskusi, zejména na jednání zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu, a zároveň poděkovat tomuto výboru za důkladnost, s níž se daným tématem zabýval. A možná trochu omluvit i některá nedorozumění, k nimž v komunikaci mezi aparátem ministerstva a parlamentem došlo.
***