Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Až do konce 1. čtvrtletí 1996 se poměrně intenzivně snižovala preference likvidity, vyjádřená podílem M1 na M2 s efektem růstu zdrojů úvěrové emise.

Tabulka 10

Meziroční vývoj termínovaných vkladů

Pramen: ČNB, vlastní propočet

Dynamický byl vývoj tzv. quasi peněz (tj. souhrn korunových termínovaných vkladů a vkladů v cizí měně). Korunové termínované vklady se v meziročním vyjádření do konce června 1996 zvýšily o 106,4 mld Kč (tj. o 24,5%), přičemž podíl obyvatelstva a podnikové sféry (bez pojišťoven) na tomto přírůstku byl prakticky vyrovnaný (56,5%, resp. 58,4%) při poklesu termínovaných vkladů pojišťoven. Tento druh vkladů rostl výrazně rychleji než vklady netermínované, což vedlo k dalšímu snížení podílu transakčních peněz při současném posílení quasi peněz. Růst termínovaných vkladů je spojen s jejich úrokovou výhodností a svědčí o trvající důvěře v tuzemskou měnu.

Vklady v cizí měně (především pak vklady podniků), které v předchozím období rostly mimořádně dynamicky (v roce 1995 o 43,9% především vzhledem k prodeji majetkové účasti státu ve firmě Telecom), od srpna 1995 s vcelku nepodstatnými výkyvy prakticky stagnují na úrovni okolo 88 mld Kč. Přitom nedochází ke změnám v jejich rozdělení na vklady obyvatelstva (cca 36 mld Kč) a vklady podniků (cca 52 mld Kč).

Predikce do konce roku

Růst peněžního agregátu M2 dosáhne v roce 1996 meziročního tempa cca 18%, a to i přes vliv měnových opatření ČNB z června 1996 a rostoucí deficit obchodní bilance. Celkový objem peněžní zásoby dosáhne cca 1 225 mld Kč.

6. 2 Úvěry

Domácí úvěry se do konce června 1996 meziročně zvýšily o 149,9 mld Kč (tj. o 17,9%) a dosáhly výše 985,1 mld Kč. Meziroční dynamika domácích úvěrů tak byla stejně jako v minulých obdobích výrazně nižší než u peněžní zásoby, a to zejména vzhledem ke sterilizační měnové politice ČNB. Rovněž zde působil vliv pokračujícího nárůstu objemu cenných papírů nakoupených komerčními bankami od nebankovních subjektů (22,5 mld Kč za celý rok 1995, za I. pololetí 1996 již 15,6 mld Kč).

Tabulka 11

Pramen: ČNB, vlastní rozpočet

Čistý úvěr vládě (bez FNM a vlivu clearingu) se meziročně zvýšil o 19,4 mld Kč. V 1. čtvrtletí 1996 se však proti konci roku 1995 snížil o 7,4 mld Kč, a to i díky přebytkovému vývoji státního rozpočtu (až do března 1996). Ve 2. čtvrtletí se ale opět čistý úvěr vládě zvýšil proti konci března 1996 o 7,8 mld Kč. V meziročním vyjádření došlo ke zlepšení pozice FNM vůči bankovnímu sektoru o 8,4 mld Kč.

Korunové úvěry podnikům (nejvýznamnější složka celkových domácích úvěrů) se meziročně zvýšily o 10,4% a dosáhly výše 835,4 mld Kč. Meziroční zvýšení bylo tedy podstatně nižší než u M2 (o 20,8%) i u celkových domácích úvěrů (o 17,9%). Tempo růstu i absolutní roční přírůstky emisí korunových úvěrů podnikům se v posledních třech letech snižuje, a to především v souvislosti se značným růstem úvěrů přijímaných českými podniky ze zahraničí.

Celkový objem úvěrů poskytnutých obyvatelstvu stagnoval v uplynulých 12 měsících na úrovni cca 35 mld Kč, což nepochybně odráží omezené možnosti získání dlouhodobých půjček a náročnost podmínek jejich návratnosti a také nerozvinutost tzv. spotřebních úvěrů.

Domácí úvěry v cizí měně do konce června 1996 v meziročním vyjádření poměrně dynamicky vzrostly o 71,6% a dosáhly výše 104,7 mld Kč.

Objem tzv. klasifikovaných úvěrů (tj. úvěrů, u nichž dochází k neplnění podmínek úvěrové smlouvy) se meziročně do konce června 1996 zvýšil o 23,0 mld Kč (tj. o 7,3%) a dosáhl celkové výše 338.6 mld Kč. Tempo růstu klasifikovaných úvěrů v roce 1996, které je prakticky shodné ve srovnání s růstem korunových úvěrů poskytovaných podnikové sféře, svědčí o tom, že se kvalita úvěrového portfolia bankovního sektoru nezlepšuje. Podíl těchto úvěrů na celkových domácích úvěrech prakticky stagnuje (35,9% v prosinci 1994, 34,2% v prosinci 1995, 34,4% v červnu 1996).

Predikce do konce roku

Růst domácích úvěrů se bude v roce 1996 pohybovat okolo 13%. Celkový objem domácích úvěrů dosáhne výše cca 1 050 mld Kč.

6. 3 Úrokové sazby

Od počátku roku 1996 výrazně rostou průměrné sazby PRIBOR na peněžním trhu. Na jejich růstu se vedle nižších zdrojů ze zahraničí a z vládního sektoru zpočátku podílela i úprava kurzového režimu koruny. Růst sazeb na mezibankovním trhu depozit byl v souladu se záměry ČNB omezit úvěrovou expanzi obchodních bank. S cílem dále zvýšit cenu úvěrových peněz ČNB v poslední dekádě června upravila i základní diskontní sazbu (z 9,5% na 10,5%), lombardní sazbu pro úvěry zastavené cennými papíry (z 12,5% na 14,0%) a REPO sazbu (z 11,8% na 12,4%). Proti konci roku 1995 se tříměsíční sazba PRIBOR do června 1996 celkově zvýšila o 1,24 procentního bodu (na 12,17% v červnu 1996).

Vývoj na mezibankovním trhu depozit v roce 1996 se však nepromítl do úrovně průměrné úrokové sazby z celkových vkladů, která v uplynulých 6 měsících dokonce mírně poklesla z 6,95% p. a. v prosinci 1995 na 6,70% p. a. v červnu 1996. Obdobně se vyvíjela i průměrná úroková sazba z celkových úvěrů, která v období od prosince 1995 do června 1996 poklesla o 0,34 procentních bodů (z 12,72% p. a. na 12,38% p. a.).

Pokles míry inflace a zesílení konkurenčního prostředí, zejména ze strany zahraničních komerčních bank, působil až do března ve směru snižování nominálních úrokových sazeb z nových úvěrů. Od dubna průměrné úrokové sazby z nových úvěrů vzrůstaly v reakci na růst úrokových sazeb na mezibankovním trhu depozit. K růstu úrokových sazeb dochází u všech druhů nově čerpaných úvěrů. Pokračuje tendence sbližování úrokových sazeb u jednotlivých druhů nových úvěrů (z hlediska jejich časové struktury).

Výnos nedaněných 2 a 5letých státních dluhopisů do doby splatnosti vzrostl od června 1995 do června 1996 z 8,70% p. a. (2leté státní dluhopisy; index VSD2), resp. 8,78% p. a. (5leté SD; index VSD5) na 9,75% p. a. (2leté SD), resp. 9,48% p. a. (5leté SD) a je tak nad klouzavou mírou inflace v r. 1996 (8,6%). K růstu výnosů státních dluhopisů dochází především vzhledem ke zpřísněné měnové politice ČNB v roce 1996, která vedla ke zvýšení úrokových sazeb.

Predikce do konce roku

Průměrná úroková sazba z vkladů za rok 1996 ve výši cca 6,9% p. a. bude prakticky shodná s její úrovní v roce 1995. U úvěrů dojde k dalšímu mírnému poklesu úrokových sazeb na cca 12,7% p. a. v průměru za rok. Výnosy pětiletých státních dluhopisů do doby splatnosti dosáhnou v průměru výše cca 9,5% p. a.