Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

7. Domácnosti

(Údaje v metodice národních účtů - předběžný odhad ČSÚ.)

7. 1 Příjmy

Běžné příjmy domácností, tj. občanů a drobných podnikatelů, dosáhly za I. pololetí 1996 částky 555 mld Kč, což proti srovnatelnému období minulého roku představuje nárůst o 14,9%. Peněžní a naturální mzdy a platy rezidentů, představující 48% příjmů, činily 267 mld Kč, tzn. vzrostly o 22,9%. Hrubý provozní přebytek, zahrnující smíšený důchod z podnikání, bilanční rozdíly a částečně i zisky ze stínové ekonomiky, dosáhl 68 mld Kč, což meziročně představuje pokles o 9,3%. Tento vývoj je částečně vysvětlen statistickým šetřením u podnikatelů nezapsaných v obchodním rejstříku, kde se ve 2. čtvrtletí projevil rychlejší růst mezispotřeby a mezd než produkce. Sociální dávky vyplacené obyvatelstvu dosáhly výše 92 mld Kč, tzn. vzrostly o 18,2%, z toho důchody o 19,6%

7. 2 Výdaje a úspory

Běžné výdaje domácností vzrostly proti srovnatelnému období minulého roku o 18,4% a dosáhly 192 mld Kč. Z toho příspěvky na sociální a zdravotní pojištění (zákonné i dobrovolné) placené domácnostmi a zaměstnavateli představovaly 126 mld Kč, tzn. vzrostly o 20,4%

Výdaje domácností na individuální spotřebu dosáhly 365 mld Kč, což představuje proti srovnatelnému období minulého roku nárůst o 13,8%. Stav korunových vkladů domácností ke 30. 6. 1996 činil 489,5 mld Kč.

Predikce do konce roku

Ve druhém pololetí vláda očekává mírnější přírůstek příjmů z mezd a platů než v první polovině roku a spotřebu mírně vyšší. Celoročně by měla vzrůst o cca 6% ve stálých cenách.

8. Kapitálový trh

Pro český kapitálový trh je v současné době příznačný proces konsolidace vlastnictví po ukončení masové privatizace. Na cenovém vývoji i na objemu obchodů s cennými papíry se zřejmě začaly příznivě projevovat i dosažené makroekonomické výsledky vývoje české ekonomiky jako celku a také hloubka poklesu cen v polovině roku 1995.

Od počátku roku 1996 až do poloviny května byl pro vývoj na kapitálovém trhu příznačný poměrně výrazný růst cen. V následujícím období ceny stagnovaly, resp. mírně klesaly. Rozšíření fluktuačního pásma pro měnový kurs, které centrální banka provedla na konci února, se trhu s akciemi prakticky nedotklo. Zřetelnější byla reakce na parlamentní volby, kdy bezprostřední nejistota po volbách nejprve krátkodobě snížila ceny akcií. Po zotavení, které trvalo zhruba do poloviny června, se však oficiální burzovní akciový index PX 50 na konci června mírně snížil. Celkově však od začátku roku vzrostla jeho hodnota o 28,0% (tj. o 119,3 bodu z úrovně 425,9 bodu na konci prosince 1995 na 545,2 bodu na konci června 1996), proti stejnému období m. r. však vzrostla jeho hodnota o 40,2%. Vývoj indexu PK 30 (RM-Systém) byl obdobný a jeho hodnota se v průběhu I. pololetí 1996 zvýšila o 23,5%, proti stejnému období m. r. vzrostla jeho hodnota o 33,0%.

Ceny dluhopisů zaznamenaly v lednu 1996 intenzívní vzestup o 1,3% (především jako reakce na nižší roční míru inflace v roce 1995 a související příznivé expektace na rok 1996). Od února však následoval mírný pokles navazující na míru inflace v lednu, prodejní tlaky způsobené rozšířením fluktuačního pásma koruny na konci února a především na rostoucí sazby na mezibankovním trhu. Protiinflační opatření centrální banky v polovině června přineslo další výrazné snížení cen dluhopisů, které proti relativně vysoké úrovni z konce ledna poklesly do konce června o 2,70%. Cenový vývoj státních dluhopisů reagoval až do června s podstatně menší citlivostí. Intenzivnější pokles v červnu reagoval na růst úrokových sazeb.

Pohyb na českém kapitálovém trhu dokládá rychle rostoucí celkový objem obchodů, který v období leden až červen 1996 činil již 515,2 mld Kč (v celém roce 1995 činil celkový objem obchodů 514,4 mld Kč a 66,2 mld Kč v roce 1994). V květnu se na kapitálovém trhu kromě očekávání volebních výsledků ze strany investorů, projevilo rovněž přijetí novely Obchodního zákoníku, což způsobilo přesuny balíků akcií především na účty investorů a holdingových uskupení, jež mají, nebo těmito operacemi získají, v daných podnicích podstatný nebo rozhodující vliv.

Tabulka 12

Tabulka 13

Objem obchodů na obou organizovaných trzích (tj. BCPP a RM-Systém) dosáhl výše 222,3 mld. Kč (tj. 99,8% všech obchodů uskutečněných na těchto trzích v roce 1995). Objem tzv. úplatných převodů na přepážkách Střediska cenných papírů činil 292,9 mld Kč (tj. 100,4% výše za celý rok 1995). Podíl obchodů na neorganizovaných trzích na celkovém objemu obchodů na českém kapitálovém trhu se v I. pololetí 1996 nezměnil (56,8% proti 56,7% za celý rok 1995).

I v I. pololetí 1996 převažovaly na českém kapitálovém trhu obchody s akciemi a podílovými listy (333,3 mld Kč, tj. 64,7% z celkového objemu uskutečněných obchodů) nad obchody s dluhopisy (157,2 mld Kč, tj. 30,5%). [Celkem 24,6 mld Kč, tj. 4,8% z celkového objemu obchodů činil objem přímých obchodů v RM-Systému, které nelze přesně rozčlenit na akcie a obligace. Celková proporce není touto diferencí významněji ovlivněna.]

Na BCPP dosáhly celkové obchody výše 192,0 mld Kč (tj. 98,3% celkového objemu obchodů na burze v roce 1995), přičemž se na celkovém objemu burzovních obchodů podílely především přímé obchody (175,1 mld Kč, z toho blokové obchody činily 41,8 mld Kč). Došlo tak k dalšímu poklesu podílu centrálního trhu, resp. automatizovaného obchodního systému, na kterém se tvoří oficiální kurzy, kde bylo obchodováno jen s 8,8% celkového objemu (v r. 1995 - 11,3%). Podíl hlavního a vedlejšího trhu (na které bylo zařazeno cca 115 nejobchodovanějších titulů cenných papírů s relativně vysokými cenami) na celkovém objemu obchodů na BCPP rostl, a to z 70,1% v roce 1995 na 75,1% v I. pololetí 1996. Relativně se tedy snižovala intenzita obchodování s cca 1660 tituly zařazenými na tzv. volný trh. Objemy obchodů v průběžném obchodování při proměnlivé ceně [Tzv. systém KOBOS, který byl zaveden v březnu 1996. Nyní je v systému KOBOS umístěno pouze 7 akcií a 2 dluhopisy, se kterými se však prakticky vůbec neobchodovalo.] byly stále velice nízké (1,1 mld Kč, tj. pouze 0,6% celkového objemu obchodů uskutečněných na burze). Tržní kapitalizace na BCPP obchodovatelných cenných papírů [Tj. součin počtu cenných papírů v emisi a aktuálního kursu.] se v I. pololetí 1996 zvýšila o 18,6% (z 566,4 mld Kč v prosinci 1995 na 671,9 mld Kč na konci června 1996). Poněkud nižší tempo růstu tržní kapitalizace ve srovnání s tempem růstu indexu PX 50 má příčinu jednak v poklesu cen akcií a podílových listů fondů a dále v poklesu cen dlužních cenných papírů. Dynamicky rostoucí kapitálový trh se tak dotýkal stále většího objemu finančních prostředků.

K výraznému zvýšení obchodů došlo též v RM-Systému, kde byly v I. pololetí 1996 obchodovány cenné papíry za 30,2 [Bez tzv. převodů s uváděnou cenou.] mld Kč (tj. téměř o 20% větší objem obchodů na tomto trhu než v roce 1995), z toho bylo 5,6 mld Kč realizováno v rámci průběžných aukcí a 24,6 mld Kč v rámci přímých a blokových obchodů.