Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

2. Příjmy státního rozpočtu

Předpokládané příjmy státního rozpočtu na rok 1996 jsou plněny takto:

v mld Kč

Celkové příjmy státního rozpočtu za šest měsíců dosáhly výše 229,4 mld Kč, což představuje 45,9% ročního úkolu. Proti srovnatelnému období loňského roku byly o 18,2 mld Kč, tj. o 8,6% vyšší.

Rozpočtová opatření promítnutá do příjmů státního rozpočtu (1,7 mld Kč) představují jednak úpravy vyplývající z usnesení vlády č. 745/95 a 769/95 (+339 mil. Kč) a jednak úpravy o výsledky zúčtování finančních vztahů ústředních a místních orgánů se státním rozpočtem za rok 1995 (+1 401 mil. Kč).

Rozhodující část příjmů má podle schváleného rozpočtu na rok 1996 získat státní rozpočet z daňových příjmů. Rozpočet předpokládá tvorbu daňových příjmů ve výši 289,7 mld Kč, ke konci I. pololetí činilo jejich inkaso 135 mld Kč, tj. 58,9% celkových příjmů státního rozpočtu. Stanovené inkaso daňových příjmů je ovlivněno zejména hlavními daňovými položkami - daní z přidané hodnoty, spotřebními daněmi a daní z příjmů právnických osob.

Struktura celkových příjmů dosažených za I. pololetí je zřejmá z grafu:

Plnění rozpočtových příjmů v 1. a 2. čtvrtletí bylo ovlivněno sezónními vlivy projevujícími se zejména u daňových příjmů, především daně z přidané hodnoty (DPH) a daně z příjmů právnických osob. Jestliže ke konci 1. čtvrtletí byly příjmy státního rozpočtu plněny na 21,6%, v průběhu 2. čtvrtletí se jejich plnění zlepšilo a ke konci června dosáhlo 45,9%.

Nízké plnění ostatních příjmů (37,3% ročního úkolu) je ovlivněno zejména zaostáváním příjmů z vládních úvěrů.

Obdobně jako v 1. čtvrtletí i nadále mírně zaostává plnění inkasa pojistného sociálního zabezpečení, které ke konci června činí 46,3%.

A. Daňové příjmy

Podíl daňových příjmů na celkových příjmech byl stanoven v upraveném rozpočtu na rok 1996 ve výši 58%; skutečnost za I. pololetí byla vyšší a dosáhla 58,9%.

Inkaso daňových příjmů v I. pololetí 1996 je proti stejnému období minulého roku vyšší o 8 mld Kč, a to zejména vlivem růstu příjmů z DPH (+6,9 mld Kč) a spotřebních daní (+2,3 mld Kč) při poklesu daní z příjmů (-2,2 mld Kč).

Struktura daňových příjmů se v letech 1995 a 1996 vyvíjela takto:

v %

Přehled ukazuje zvyšující se váhu nepřímých daní, tj. daně z přidané hodnoty a spotřebních daní na celkových daňových výnosech ve státním rozpočtu. Zatímco v I. pololetí 1995 činil podíl nepřímých daní na celkových daňových příjmech 55,5%, ke konci června letošního roku to bylo už 59% (rozpočet 1996 předpokládal tento podíl ve výši 59,5%). Podíl daně z příjmů právnických osob a fyzických osob je významně ovlivněn změnami vyplývajícími ze zákona č. 154/95 Sb., kterým bylo upraveno rozpočtové určení těchto daní mezi státním rozpočtem a místními rozpočty.

Vedle těchto změn rozpočtové politiky se v daňové oblasti projevuje sezónnost, která je v I. pololetí zřejmá zejména u výnosů daně z přidané hodnoty (DPH) a daně z příjmů právnických osob (DPPO):

Ve výnosech obou těchto daní se ve značné míře projevuje vliv daňových předpisů a platebního kalendáře.

a) Daň z přidané hodnoty

Na dani z přidané hodnoty bylo do konce června vybráno 51 mld Kč, což je 46,6% rozpočtované částky. Loni ve stejném období bylo na této dani vybráno 44,1 mld Kč, tj. rovněž 46,6% z celoročně dosažené skutečnosti. Letošní inkaso je o 6,9 mld Kč vyšší.

Ve vývoji inkasa daně v první polovině roku 1996 se projevují sezónní vlivy s vazbou na konečnou spotřebu a režim placení daně. Lze pozorovat určitou analogii s vývojem v loňském roce. Proti stejnému období minulého roku výrazně vzrostl výnos daně z dováženého zboží, a to o 14%.

Na dani z přidané hodnoty bylo v I. pololetí doměřeno celkem 1,8 mld Kč. V rámci kontrolní činnosti územních finančních orgánů bylo doměřeno 1,3 mld Kč a na základě dodatečných daňových přiznání 0,5 mld Kč. V hodnoceném období bylo rovněž předepsáno penále ve výši 0,7 mld Kč.

b) Spotřební daně

Za šest měsíců bylo na spotřebních daních vybráno 28,6 mld Kč, což představuje plnění na 45,6%. Výnos spotřebních daní je o 2,3 mld Kč vyšší než v I. pololetí loňského roku.

Ve vyšším inkasu se odrážejí jednak vlivy spojené s legislativními úpravami - tj. změny daňových sazeb, jednak přijatá opatření k omezení daňových úniků. Výrazně se ve vyšším inkasu projevuje růst dovozu pohonných hmot (v porovnání se stejným obdobím loňského roku +2,5 mld Kč).

Výnos spotřebních daní v I. pololetí 1996 inkasovaných finančními a celními úřady činil:

v mil. Kč

V letošním roce inkaso spotřební daně z tabáku a tabákových výrobků vybírané finančními úřady není srovnatelné s inkasem v loňském roce, neboť novelou zákona o spotřebních daních (zákon č. 148/1995 Sb.) byla zahrnuta spotřební daň z cigaret do ceny tabákových nálepek (kolků). Tato úprava změnila vznik daňové povinnosti, kterou až dosud bylo vyskladnění či dovoz cigaret. S účinností od 1. 1. 1996 vzniká u cigaret povinnost zaplatit spotřební daň do 60-ti dnů od nákupu tabákových nálepek, které výrobci a dovozci cigaret nakupují u Oblastního celního úřadu Praha. Spotřební daně z cigaret (s výjimkou daně za zdaňovací období minulých let) od letošního roku vybírá OCÚ Praha.

Úhrnné inkaso spotřebních daní z lihu a alkoholických nápojů je zhruba na stejné úrovni jako v loňském roce.

V rámci kontrolní činnosti správců daně bylo doměřeno plátcům daně 0,3 mld Kč. Celkově - vč. dodatečných daňových přiznání 0,1 mld Kč - bylo v I. pololetí 1996 doměřeno 0,4 mld Kč.

c) Clo

Odvody cla do státního rozpočtu jsou plněny rovnoměrně podle předpokladu rozpočtu na rok 1996. Ke konci června bylo na clu získáno 9,4 mld Kč, což odpovídá téměř 1/2 ročního úkolu (plnění na 49,6%). Výnos je zhruba o 1 mld Kč vyšší než ve stejném období minulého roku. Více než 98% inkasovaného cla je z dovozů pro obchodní činnost a necelá 2% od obyvatelstva.

Příjmy z cla a daní odváděné do státního rozpočtu celními orgány mají mírně klesající tendenci vlivem snižování celních sazeb, které je výsledkem mnohostranných jednání a dohod. Dokumentuje to vývoj celní incidence:

Přes narůstající počet obchodních případů v dovozu ze zahraničí dochází na základě mezistátních dohod v oblasti volného obchodu s EU a ESVO ke snižování celních sazeb v podstatě u všech výrobků, které si dosud ponechávaly plnou výši cla.