Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Největší část transferů obyvatelstva byla uskutečněna prostřednictvím ministerstva práce a sociálních věcí. Z rozpočtu této kapitoly bylo vynaloženo 70,6 mld Kč, v nichž jsou zahrnuty:

Celkově byly výdaje uskutečňované MPSV v I. pololetí letošního roku o 385 mil. Kč nižší než ve stejném období loňského roku, což vyplývá z již zmíněné změny výplaty dávek státní sociální podpory.

Výdaje na důchody, splněné na 44,1%, vzrostly proti loňskému roku o téměř 18%, což představuje nárůst o 8,5 mld Kč. V těchto výdajích nejsou zahrnuty zálohy poskytnuté koncem června České poště na výplaty důchodů v prvních červencových termínech a další obdobné platby v celkové výši 3 400 mil. Kč. Výše této zálohy byla ovlivněna kumulací výplatních termínů důchodů v prvních červencových dnech (státní svátky). Po jejich zahrnutí by čerpání důchodů činilo již 46,8% a nárůst proti loňskému roku 13,6%, tj. 7,1 mld Kč.

Výše výdajů na důchody byla ovlivněna zvýšením důchodů od 1. dubna 1996 podle nařízení vlády č. 19/96 Sb. Průměrný starobní důchod plný (samostatný, bez souběhu s dalším důchodem) činil ke konci I. pololetí letošního roku 4 244 Kč, tj. o 869 Kč více než ve stejném období minulého roku.

Z ostatních výdajů na dávky sociálního zabezpečení vzrostly oproti minulému roku v důsledku vysoké nemocnosti značně výdaje na dávky v nemoci a podpora při ošetřování člena rodiny. Výdaje na ostatní dávky v úhrnu nejsou srovnatelné s rokem 1995, jelikož došlo ke změně jejich výplaty na dávky státní sociální podpory.

Ostatními kapitolami bylo na sociální zabezpečení vynaloženo dalších 2,4 mld Kč, z toho 1,3 mld Kč ministerstvem obrany a 1 mld Kč ministerstvem vnitra.

b) Neinvestiční dotace podnikatelským subjektům byly do konce června t. r. čerpány celkem na 49,9% a bylo na nich vynaloženo 13,5 mld Kč.

v mil. Kč

Zhruba celou jednu třetinu těchto dotací představují dotace na teplo, které - stejně jako v předchozích letech - vykazují vysoké plnění. Z částky, schválené ve státním rozpočtu ve výši 6,3 mld Kč, bylo ke konci I. pololetí vyčerpáno již 4,5 mld Kč, tj. téměř 72% schváleného rozpočtu.

Podle žádostí, které předložili vlastníci domovních objektů a podle nichž je dotace finančními úřady poskytována, však celkový požadavek dosahuje výše 7,5 mld Kč a přesahuje tak rozpočtem uvažovanou částku. Výše prostředků poskytnutých do 30. června přitom odpovídá průběhu uvolňování dotace stanovenému nařízením vlády č. 251/94 Sb., které umožňuje uvolnit v tomto období prostředky do výše 60% požadavků vyplývajících z předložených žádostí (v měsících červen, červenec a prosinec není dotace poskytována).

Vzhledem k tomu, že k 1. červenci 1996 byla zvýšena maximální cena za 1 Gj pro uživatele ze 163 Kč na 180 Kč, poklesne požadavek na dotaci ze státního rozpočtu do konce roku cca o 300 mil. Kč. Spolu s případnými vratkami dříve poskytnutých prostředků zřejmě celkový objem dotací na teplo v letošním roce rozpočtem předpokládanou výši nepřesáhne.

Ostatní neinvestiční dotace byly čerpány na 43,2% a směřovaly především do odvětví dopravy, průmyslu a zemědělství.

Nejrychlejší čerpání vykazuje resort ministerstva dopravy (50%), kde byly dotace využity zejména k úhradě ztráty osobní železniční dopravy (vč. dopravy kombinované), na níž bylo vynaloženo celkem 2,6 mld Kč. Ve veřejné drážní osobní dopravě tak přispíval státní rozpočet částkou 1,59 Kč na 1,- Kč dosažených tržeb z přepravy cestujících (za I. pololetí 1995 činil tento příspěvek 1,97 Kč na 1,- Kč tržeb).

Dalších 80 mil. Kč bylo čerpáno v souladu s usnesením vlády ČR č. 279/92 Českými aeroliniemi, a. s., Praha na splátky úroků z úvěru na leasing letadel Boeing.

V kapitole ministerstva průmyslu a obchodu (čerpání na 48,7%) jsou dotace účelově využívány především k řešení dopadů útlumu uhelných, rudných a uranových dolů. Na tyto účely bylo v I. pololetí vynaloženo přes 2,5 mld Kč (z toho 1,9 mld Kč na útlum uhelných dolů).

Dalších 197 mil. Kč bylo využito k podpoře úsporných energetických programů (rozpočtem stanovená výše dotací na tento účel 200 mil. Kč byla tak již prakticky vyčerpána). Na svoz, uložení a likvidaci radioaktivních odpadů bylo ze státního rozpočtu vynaloženo 6,4 mil. Kč.

Nejnižší čerpání je zatím u dotací směřujících do kapitoly ministerstva zemědělství (35,1%). Z celkového objemu prostředků poskytnutých podnikatelským subjektům tohoto resortu ve výši 2,4 mld Kč bylo cca 1,5 mld Kč využito prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu; zbývající dotace ve výši 900 mil. Kč byla využita především v agrárně potravinářském průmyslu, pouze v malé míře (necelých 19 mil. Kč) v lesním hospodářství.

c) V čerpání neinvestičních výdajů rozpočtové sféry je patrný především další nárůst příspěvků a dotací poskytovaných příspěvkovým organizacím. Po posílení těchto výdajů státního rozpočtu o 2,2 mld Kč, zejména v souvislosti s již komentovaným přechodem regionálního školství na příspěvkovou formu hospodaření, byl takto upravený rozpočet ke konci I. pololetí čerpán na 52,2%, takže převyšuje čerpání odpovídající normálnímu průběhu za šest měsíců. Proti loňskému roku tyto výdaje státního rozpočtu vzrostly o 24%, tj. o 5,9 mld Kč.

V rámci příspěvků a dotací poskytovaných příspěvkovým organizacím se čerpání vlastních příspěvků na činnost PO a dotací občanským sdružením pohybuje okolo 50%, ostatní dotace a příspěvky však byly čerpány již na cca 55% upraveného rozpočtu a proti stejnému období roku 1995 vzrostly téměř o 38%:

v mil. Kč

Mimořádně vysoké čerpání těchto výdajů, které se projevuje již delší dobu, svědčí o tom, že značná část příspěvků a dotací plynoucích do této sféry je čerpána předstihově, bez ohledu na žádoucí rovnoměrný vývoj čerpání rozpočtových prostředků v průběhu roku. Tento závěr potvrzují i dále uvedené údaje o čerpání neinvestičních výdajů v jednotlivých kapitolách.

V rámci jednotlivých čtvrtletí pak dochází k mimořádnému nárůstu vždy v prvním měsíci čtvrtletí, kdy jsou čerpány zálohy vždy na celé období dopředu. Na tuto skutečnost byli ministerstvem financí opětovaně (poprvé už pro 1. čtvrtletí t. r.) upozorněni všichni správci rozpočtových kapitol v souvislosti s provedenými regulačními opatřeními pro čerpání rozpočtových prostředků do konce 3. čtvrtletí 1996 a byli požádáni, aby zabezpečili, že limity pro čerpání příspěvků příspěvkovým a dotaci ostatním organizacím (s výjimkou dotací občanským sdružením) budou stanovovány pouze na příslušný měsíc a nikoliv předem na celé čtvrtletí.

Naproti tomu výdaje vlastních rozpočtových organizací byly za prvních šest měsíců letošního roku čerpány pouze na 47%, což představuje nenaplnění alikvoty první poloviny roku o 4,7 mld Kč (loni byly ve stejném období tyto výdaje plněny na 47,1% tehdy platného rozpočtu a nenaplnění rozpočtu činilo 3,2 mld Kč). Je však třeba vidět, že čerpání těchto výdajů se soustřeďuje zpravidla až do 3. a zejména 4. čtvrtletí.

(Hodnocení čerpání výdajů rozpočtových kapitol je uvedeno v následující pasáži.)

d) Rovněž čerpání některých neinvestičních výdajů zahrnutých v kapitole Všeobecná pokladní správa přesahuje alikvotu šesti měsíců.

Čerpání dotace místním rozpočtům, stanovené zákonem ve výši 16,5 mld Kč, odpovídá polovině roku. Do konce června bylo místním rozpočtům poskytnuto touto formou 8,5 mld Kč, tzn. 50,4% částky uvažované pro letošní rok.

Je však třeba vidět, že kromě této dotace uvolnil státní rozpočet v průběhu I. pololetí další účelově určené prostředky rezervované pro územní orgány jako neinvestiční výdaje v kapitole VPS v celkové výši 15,3 mld Kč. Z této částky největší část - 12,6 mld Kč - představují prostředky k úhradě dávek státní sociální podpory podle zákona č. 117/95 Sb., jejichž výplatu zajišťují okresní úřady. Rozpočet na tento účel vyčlenil částku 25,9 mld Kč, která tak byla k 30. červnu vyčerpána ze 48,6%.

Dalších cca 2,6 mld Kč představují prostředky určené např. na pozemkové úpravy (468 mil. Kč), na regeneraci městských památkových rezervací a zón (269 mil. Kč), na výdaje spojené s konáním voleb (310 mil. Kč), dále na činnost hasičských záchranných sborů (170 mil. Kč), na řešení dopravní obslužnosti v místech (141 mil. Kč), či na protidrogovou politiku státu (90 mil. Kč). V rámci prostředků na řešení mimořádných situací bylo poskytnuto 20 mil. Kč na pomoc při likvidaci škod po povodních a 1,4 mil. Kč na zamezení následků havarijního stavu skalních objektů v Hřensku. Na finanční vypořádání územních orgánů za rok 1995 bylo uhrazeno celkem 623 mil. Kč.

Spolu s prostředky převedenými do jednotlivých regionů formou investičních výdajů (cca 6,1 mld Kč) tak bylo v hodnoceném období uvolněno k financování potřeb rozpočtů okresních úřadů a obcí celkem 29,8 mld Kč, tj. 54,2% částky zahrnuté v upraveném rozpočtu na letošní rok.

Výdaje na pojistné zdravotního pojištění hrazené státem za vybrané skupiny obyvatel (§ 6c zákona ČNR č. 550/1991 Sb., v platném znění) byly částkou 9 392 mil. Kč za první polovinu roku čerpány již na 61,3% objemu prostředků předpokládaných pro tento účel ve výši 15,3 mld Kč.

V těchto výdajích je zahrnuta částka 2 mld Kč, která byla poskytnuta podle "Protokolu" podepsaného v březnu t. r. ministrem financí, ministrem zdravotnictví a ředitelem Všeobecné zdravotní pojišťovny, a to na financování sezónních výkyvů ve zdravotní péči financované ze všeobecného zdravotního pojištění.

Vlastní pojistné hrazené státem za vybrané skupiny obyvatel tedy činilo pouze 7 392 mil. Kč, takže jeho plnění představuje 48,2% rozpočtované částky. Tento objem je o 0,8 mld Kč vyšší než v loňském roce, kdy ve stejném období bylo na tento účel vynaloženo 6,6 mld Kč.

O výše uvedené 2 mld Kč bude krácena platba státu na pojistné zdravotního pojištění v měsíci září a listopadu 1996. Přesto předpokládané čerpání ve II. pololetí bude činit cca 7,1 mld Kč, a to v důsledku změny vyměřovacího základu u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát, ze 65% na 80% minimální mzdy, platné od 1. 7. 1996. Celková celoroční částka vyplaceného pojistného tak o cca 1,2 mld Kč překročí v současné době platný rozpočet.

Stejně jako v roce 1995 vynakládá státní rozpočet i v letošním roce značné prostředky formou státní podpory stavebního spoření, realizované na základě zákona č. 96/93 Sb., o stavebním spoření.

Ve schváleném rozpočtu byla na tento účel vyčleněna částka 2 mld Kč, která se ukázala jako nedostatečná a vyžádala si zvýšení na 2,3 mld Kč při úpravě státního rozpočtu na rok 1996. V důsledku přetrvávajícího vysokého zájmu o tuto formu spoření a také zvýšením částky, kterou občané pravidelně ukládají, byl tento zvýšený objem prakticky již vyčerpán (loni bylo za celý rok uvolněno ze státního rozpočtu celkem 1,1 mld Kč).

Naproti tomu některé jiné výdaje kapitoly VPS alikvoty poloviny roku zatím nedosahují.

Jde zejména o výdaje spojené s dluhovou službou státu, které na rozdíl od minulého roku, kdy jejich rozhodující část byla hrazena z prostředků Fondu národního majetku (celoročně poskytl fond na tento účel 10,7 mld Kč), jsou v roce 1996 plně hrazeny ze státního rozpočtu. Ve schváleném rozpočtu na letošní rok se k úhradě debetních úroků uvažuje s částkou 14,2 mld Kč a dalších 100 mil. Kč se předpokládá vynaložit na poplatky spojené se správou státního dluhu.

Za I. pololetí byly na tyto výdaje zálohově poukázány rozpočtové prostředky ve výši 6 170 mil. Kč, což představuje čerpání rozpočtu na 43,2%. Skutečné výdaje vynaložené z umořovacího účtu na dluhovou službu byly poněkud nižší a ve srovnání se stejným obdobím roku 1995 a se schváleným rozpočtem na rok 1996 se realizovaly takto:

v mil. Kč

Plnění výdajů na dluhovou službu státu je celkově i v jednotlivých položkách pod úrovní pololetní alikvoty. Nižší úhrady úroků z přímých úvěrů od bank a naopak vyšší úhrady úroků ze státních dluhopisů (zejména ze SPP) v podstatě odpovídají emisnímu kalendáři, dohodnutým splátkovým plánům a smlouvám se zahraničními věřiteli. Ve srovnání se skutečností za I. pololetí 1995 jsou změny ve struktuře úhrad úroků podle jednotlivých složek státního dluhu odrazem pokračující sekuritizace, zčásti však i zvýšení rozsahu emisí SPP na krytí schodků běžného rozpočtového hospodaření.

Rovněž na státním příspěvku na penzijní připojištění, na který bylo ve státním rozpočtu vyčleněno 2,6 mld Kč, bylo do 30. června poskytnuto zatím pouze 723 mil. Kč, tj. necelých 28% rozpočtu. Je však třeba přihlédnout k tomu, že nároky na prostředky státního rozpočtu jsou zúčtovávány až po uplynutí čtvrtletí.

Rovněž prostředky zahrnuté ve státním rozpočtu jako dotace pro Státní fond tržní regulace ve výši 1 250 mil. Kč byly za prvních šest měsíců roku čerpány pouze na 34,1% (absolutně bylo vyčerpáno cca 426 mil. Kč). Podle zaměření činnosti SFTR jsou tyto prostředky využívány k regulaci trhu především mléka a mlékárenských výrobků a potravinářské pšenice.

Prostředky na majetkovou újmu peněžních ústavů, vyčleněné ve schváleném rozpočtu ve výši 3,6 mld Kč (po promítnutí rozpočtových opatření 3,3 mld Kč) byly v hodnoceném období čerpány na 49,5% a byly uvolněny v celkové výši 1 634 mil. Kč.

B. Investiční výdaje

Vývoj a plnění investičních výdajů státního rozpočtu ukazuje následující přehled:

Na investiční výdaje bylo za I. pololetí letošního roku vynaloženo celkem 23,1 mld Kč, tj. 37,3% celoročního rozpočtu upraveného o provedená rozpočtová opatření. Proti alikvotě poloviny roku je dosavadní čerpání nižší o 7,8 mld Kč. Projevuje se zde tradiční sezónní vliv, kdy v první polovině roku je jejich úroveň zpravidla nižší a vyšší čerpání nastává až v následujících obdobích.

Ve srovnání s rokem 1995 byly investiční výdaje vyčerpané do konce června o 6,5 mld Kč, tj. o 39,1% vyšší než v I. pololetí loňského roku (schválený rozpočet na letošní rok počítal s růstem těchto výdajů oproti skutečnosti dosažené za rok 1995 o 39,3%, absolutně o 17,4 mld Kč).

Rozložení investičních výdajů vynaložených rozpočtem v I. pololetí 1996 ukazuje následující graf:

Ze znázornění je patrné, že největší podíl investičních výdajů byl čerpán příspěvkovými organizacemi. K zabezpečení jejich potřeb vynaložil státní rozpočet 57,8% celkových investičních výdajů a dotací, zatímco v předchozím roce to bylo 48,8%. Podíl rozpočtových organizací na těchto výdajích činil 35,5% a podíl podnikatelských subjektů pouze 6,7%.

Příspěvkové organizace také vykázaly nejvyšší čerpání investičních dotací (50%), které odpovídá polovině roku. Čerpání výdajů ostatními typy organizací bylo zatím nízké.

Z rozpočtových kapitol se na čerpání investičních výdajů a dotací nejvíce podílí ministerstvo dopravy, kde jsou tyto prostředky směrovány především na výstavbu a technickou obnovu silnic a dálnic, vč. jejich údržby, v rámci dotací poskytovaných podnikatelským subjektům pak na úhradu výdajů s. o. České dráhy a s. p. Česká správa letišť. Celkem bylo na uvedené účely vynaloženo přes 4,8 mld Kč.

Za tuto kapitolu se řadí ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy s celkovým čerpáním 1,7 mld Kč, směřujícím k financování výstavby a zkvalitnění technického stavu škol a školských zařízení a dále ministerstvo zdravotnictví, kde čerpání dosáhlo částky 1,6 mld Kč a týkalo se zejména řešení naléhavých investičních potřeb na rozhodujících akcích resortu, odstranění havarijních stavů některých objektů a pořízení vybrané zdravotnické techniky v rámci zdravotnických programů.

Z celkových investičních výdajů, které státní rozpočet vynaložil v průběhu I. pololetí, bylo cca 6,1 mld Kč, tj. 26,2% určeno pro územní orgány. Prostředky byly poskytovány přímo ze státního rozpočtu, z kapitoly Všeobecná pokladní správa. Jejich podíl na celkových kapitálových výdajích je v podstatě shodný s minulým rokem, kdy rozpočet uvolnil pro potřeby územních orgánů celkem 26,6%.

Jak již bylo uvedeno, největší část takto poskytnutých prostředků - 2 mld Kč - byla použita na financování bytové výstavby, další prostředky ve výši 1,1 mld Kč pak směřovaly na zkvalitnění technického stavu a vybavení škol; více než 200 mil. Kč bylo použito na komunální ekologii, 130 mil. Kč na modernizaci bytového fondu a 47 mil. Kč na protiradonová opatření. Prostřednictvím České spořitelny, a. s., na jejíž účty byla ze státního rozpočtu převedena částka cca 2,3 mld Kč, je zabezpečováno financování vybraných investičních akcí územních orgánů (např. výstavba a technická obnova nemocnic a škol, rozvoj MHD, výstavba Metra, ap.).

C. Financování vládních úvěrů

Rozpočtové výdaje spojené s financováním vládních a obdobných úvěrů poskytnutých do zahraničí, realizované za I. pololetí 1996 ve výši 1216 mil. Kč, byly čerpány na 35,2% celoročního rozpočtového limitu a ve srovnání s I. pololetím loňského roku dosáhly zhruba třetinové úrovně. Nízké čerpání se týkalo všech oblastí vládních úvěrů s výjimkou výdajů na nárůst pohledávek v nesměnitelných měnách převzatých od ČSOB.

Nízké čerpání vládních úvěrů bez plynárenských VIA (na 10,2%) je ovlivněno hlavně politicko hospodářskou situací v Alžíru, která neumožňuje pokračovat v rozestavěných akcích. U civilních vládních úvěrů se vykázané výdaje týkaly Etiopie (dokončování výstavby pneumatikáren Adis Tyre) a kusových dodávek do Alžíru. U speciálních vládních úvěrů je vykázané čerpání v souladu s úvěrovou dohodou pro rok 1996. Vládní úvěry související s plynárenskými VIA (plnění na 40,3%) představují výdaje na profinancování 2. etapy výstavby realizované na území Ruské federace a zajišťované státní půjčkou bez účasti Slovenské republiky.

Ve výdajích na nárůst pohledávek v nesměnitelných měnách převzatých od ČSOB došlo již k překročení schváleného celoročního limitu (o 76 procentních bodů), což souvisí zejména s profinancováním skluzu z roku 1995 u dokončované elektrárny Iranshahr. S tímto výdajem státní rozpočet na letošní rok neuvažoval, objem výdajů ve výši 119,2 mil. Kč byl ministerstvem financí schválen dodatečně.