Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

4. Čerpání výdajů rozpočtových kapitol

Přehled čerpání výdajů jednotlivých kapitol k 30. 6. 1996 je uveden v tabulkové části zprávy.

Celkem byly neinvestiční výdaje rozpočtových a příspěvkových organizací (bez kapitoly VPS) k 30. červnu plněny na 46,9% rozpočtu upraveného o provedená rozpočtová opatření. Po vyloučení výdajů na sociální zabezpečení činí čerpání těchto výdajů 47,6%, zatímco ve stejném období loňského roku to bylo již 49,1%. Mezi jednotlivými kapitolami státního rozpočtu však existují značné rozdíly.

Z celkového počtu 33 rozpočtových kapitol převažující část čerpá své výdaje pod alikvotou šesti měsíců; celá jedna třetina (11 kapitol) dokonce nedosahuje ani 40% celoročního rozpočtu.

Nad úrovní 50% jsou pouze čtyři kapitoly (MPSV, MH, MSNMP a GA), další dvě kapitoly (MZe a MŠMT) vykazují čerpání, které je nad průměrným plněním. I u těchto kapitol je však plnění výdajů vlastních rozpočtových organizací většinou velmi nízké.

V kapitole ministerstva práce a sociálních věcí, kde bylo vykázáno čerpání neinvestičních výdajů celkem na 48,6%, představují cca 93% těchto výdajů transfery pro obyvatelstvo, plněné ke konci I. pololetí na 46,4%.

Zbývající výdaje, které předstihují alikvotu šesti měsíců (plnění na 119,4%), byly ovlivněny především výplatou zálohy na důchody na měsíc červenec ve výši cca 3,4 mld Kč. Po vyloučení tohoto vlivu činí plnění zbývajících výdajů rozpočtových organizací kapitoly pouze 45,6%.

V kapitole ministerstva hospodářství byly neinvestiční výdaje (čerpané celkem na 52,2%) ovlivněny vyšším čerpáním v oblasti příspěvkových organizací, které dosáhlo již 54,3% a vyplynulo z finančního zabezpečení činnosti středních odborných učilišť a středisek praktického vyučování a soukromých a církevních učňovských zařízení. Vlastní výdaje rozpočtových organizací vykázaly čerpání pouze na 44,3%.

Rovněž u kapitoly ministerstva zemědělství se vyšší čerpání neinvestičních výdajů (celkem 49,9%) týká především příspěvkových organizací, jimž byly poskytnuty příspěvky ve výši odpovídající již 57,3% upraveného rozpočtu. Převážná část těchto výdajů souvisí s potřebami středních odborných učilišť a integrovaných škol resortu; čerpání výdajů vlastních rozpočtových organizací dosáhlo 43,1%.

I do kapitoly ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, která vykázala čerpání celkových neinvestičních výdajů ROPO na 49,5%, se v první polovině letošního roku soustředil mimořádný nárůst výdajů příspěvkových organizací. Jestliže schválený rozpočet předpokládal, že z celkových neinvestičních výdajů této kapitoly budou výdaje příspěvkových organizací činit 62,9%, v upraveném rozpočtu se v důsledku již zmíněné změny financování regionálního školství tento podíl zvýšil na 65,5% a ve skutečnosti dosáhl k 30. červnu dokonce 70,2%. Přitom takto upravený rozpočet neinvestičních výdajů PO byl ke konci I. pololetí čerpán již na 53%; v tomto plnění jsou zahrnuty mzdy učitelů za červenec a srpen, vyplácené jim zálohově před letními prázdninami. Ve výdajích vlastních rozpočtových organizací je vykázáno čerpání pouze na 42,8%.

Vysoké čerpání neinvestičních výdajů (64,3%) vykázalo i ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci. Více než polovinu jeho výdajů tvořily výdaje mzdové, z nichž bylo do konce června vyčerpáno již 71,6% celoročního rozpočtu, tj. cca o 7 mil. Kč více než by odpovídalo polovině roku. Toto vyšší čerpání souvisí s ukončováním činnosti ministerstva k 30. 6. t. r., kdy bylo nutno řešit mimořádné úkoly v minimálních časových lhůtách a k zajištění těchto prací byly uvolněny mzdové prostředky k odměnám pracovníků podílejících se na jejich plnění.

Rovněž vyšší výdaje na opravy a údržbu (čerpání na 77%) se vztahovaly k rekonstrukci budovy ministerstva a nutným úpravám v důsledku předávání budovy nástupnickému úřadu, jímž je ministerstvo financí.

Naproti tomu poměrně nízké čerpání neinvestičních výdajů zaznamenaly kapitoly ministerstva obrany (44,1%) a ministerstva vnitra (43,3%), tedy kapitoly, které čerpají zhruba jednu čtvrtinu těchto výdajů stanovených státním rozpočtem pro souhrn rozpočtových kapitol.

Úroveň čerpání výdajů jednotlivých rozpočtových kapitol v hodnoceném období vesměs odpovídá doporučené regulaci.

Celkově lze říci, že plnění neinvestičních výdajů kapitol v souhrnu na 47,6% nelze považovat za nijak výraznou odchylku od alikvoty odpovídající polovině roku. S přihlédnutím ke zkušenosti, podle níž se vyšší čerpání těchto výdajů soustřeďuje až do 3. a zejména 4. čtvrtletí roku, lze jejich dosavadní čerpání označit za přiměřené.

Je tomu tak především proto, že i v letošním roce dále vzrostl podíl příspěvkových organizací na celkovém čerpání neinvestičních výdajů kapitol, zejména v důsledku již komentovaného přechodu hospodaření regionálního školství na příspěvkovou formu. Jestliže na konci I. pololetí 1995 činil podíl příspěvkových organizací na celkových neinvestičních výdajích v souhrnu všech rozpočtových kapitol (bez výdajů na sociální zabezpečení) 38,2%, za období ke konci června 1996 vzrostl tento podíl již na 40,9% (vývoj v kapitole MŠMT je popsán výše).

Upravený rozpočet těchto výdajů, zahrnující jejich zvýšení o 2,4 mld Kč, byl pak ke konci I. pololetí čerpán již na 52,2% a výrazně ovlivnil úroveň čerpání celkových neinvestičních výdajů kapitol.

Je tedy zřejmé, že v úrovni čerpání výdajů rozpočtových kapitol nelze spatřovat rezervu pro dosažení celoročního přebytkového či vyrovnaného hospodaření státního rozpočtu, jak tomu bylo v předchozích letech.

5. Čerpání rezerv státního rozpočtu

Ve státním rozpočtu na rok 1996 jsou zahrnuty rezervy v celkové částce 6,3 mld Kč. Jedná se zejména o vládní rozpočtovou rezervu a dále jsou v kapitole Všeobecná pokladní správa obsaženy rezervy na sociální problémy, na správní výdaje systému státní sociální podpory, na urychlení výstavby a řešení havarijních situací např. ve zdravotnictví, na platy a pojistné, ale i na účast naší armády na mezinárodních mírových akcích či na zřízení Senátu a na zřízení stálé mise OECD a některé další.

Tyto rezervy byly k 30. červnu uvolněny ve výši 2,1 mld Kč, tj. na 33%, přičemž cca 2/3 uvedeného čerpání představují rozpočtová opatření, jimiž byly prostředky převedeny do jednotlivých kapitol:

v mil. Kč

Z vládní rozpočtové rezervy, schválené rozpočtem na rok 1996 ve výši 1 380 mil. Kč, bylo do konce června vyčerpáno zatím pouze 127 mil. Kč, tzn. 9,2% zákonem stanovené částky. Na základě zmocnění daného ministru financí usnesením vlády č. 530/95 ke státnímu rozpočtu na rok 1996 a na základě dalších rozhodnutí vlády byly uvolněny prostředky VVR na tyto účely:

III. Hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obcí za I. pololetí 1996

Již čtvrtým rokem je uplatněn u obcí a okresních úřadů nový systém financování, který sleduje zejména posílení finanční soběstačnosti obcí a tím zvýšení jejich odpovědnosti za vlastní hospodářství a rozvoj jimi spravovaného území. Novelou rozpočtových pravidel realizovanou od ledna 1996 bylo změněno rozpočtové určení některých daní. Počínaje rokem 1996 na některých státních daních participuje jak státní rozpočet, tak místní rozpočty. Jedná se konkrétně o daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků a o daň z příjmů právnických osob. Od roku 1996 je v kapitole VPS zaveden nový dotační titul dávky státní sociální podpory. Tyto dávky jsou průběžně čerpány podle skutečné potřeby přímo z účtů ČNB, otevřených pro jednotlivé okresy pouze k tomuto účelu.

1. Celkové výsledky

Obce a okresní úřady získaly v prvním pololetí roku 1996 do svých rozpočtů 71,4 mld Kč, tj.o 13,9 mld Kč více než ve stejném období loňského roku. Meziroční nárůst tak dosáhl 24,1 procentního bodu. Obce se na dosažených příjmech podílejí 71,0% a proti stejnému období roku minulého vykazují nárůst o 9,1%.

Výdaje obcí a okresních úřadů dosáhly výše 74,3 mld Kč, tj. o 20,5 mld Kč více než v prvním pololetí 1995. Hospodaření obcí a okresních úřadů tak skončilo schodkem ve výši 3,0 mld Kč, z toho vykazují okresní úřady mírný přebytek ve výši 0,8 mld Kč a obce schodek v objemu 3,8 mld Kč.

Ve srovnání s rokem 1995 se přebytek okresních úřadů snížil o 2,2 mld Kč; obce dosáhly v prvním pololetí minulého roku přebytek ve výši 0,7 mld Kč, zatímco ve sledovaném období vykazují schodek 3,8 mld Kč. Rychlejší čerpání výdajů v porovnání s plněním příjmů bylo umožněno především zapojením mimorozpočtových zdrojů. Mimoto některé dotace ze státního rozpočtu přímo podmiňují i spoluúčast vlastních zdrojů obcí a tím vzniká další tlak na výdajovou stránku jejich rozpočtu (např. na havárie škol bylo v I. pololetí letošního roku uvolněno 1,5 mld Kč z Fondu národního majetku, což pro obce znamená použití dalších minimálně 1,5 mld Kč z vlastních finančních prostředků).

Obce a okresní úřady použily v prvním pololetí letošního roku mimorozpočtové zdroje v celkovém objemu 15,9 mld Kč, tj. více o 2,7 mld Kč proti stejnému období roku minulého. Rozhodující část těchto zdrojů tvořily vlastní fondy, u nichž saldo převodů činilo 15,0 mld Kč, zbývajících 0,9 mld Kč představuje saldo úvěrů a komunálních obligací. Z účetnictví je patrné, že ve výdajích obcí a příspěvkových organizací se výrazněji projevuje jejich dluhová služba; ve sledovaném období splatily vyšší objemy půjček a úvěrů, proti stejnému období roku minulého se jedná o nárůst zhruba 176 procentních bodů.

Na účelových fondech bylo k 30. červnu uloženo 13,2 mld Kč, z toho obce vykazují objem 11,0 mld Kč a okresní úřady 2,2 mld Kč. Tyto částky jsou téměř na stejné úrovni jako v roce 1995. Stavy účelových fondů jsou ovlivněny především návratnou finanční výpomocí ze státního rozpočtu poskytnutou na modernizaci bytového fondu ve výši 0,9 mld Kč a zatím cca 4,0 mld Kč nevyčerpaného výnosu komunálních obligací hl.m. Prahy.

Celkově tak zdroje místních rozpočtů k 30. červnu činily cca 26,0 mld Kč a obce se na nich podílejí 80,9%. Z porovnání s minulým rokem vyplývá, že zdroje se snížily o 12,4%, avšak podíl obcí na celkových zdrojích se zvýšil o 3,3%.

Vývoj zdrojů místních rozpočtů je patrný z následující tabulky:

v mld Kč

2. Příjmy

V příjmové základně obcí a okresních úřadů se v důsledku novely rozpočtových pravidel uskutečnily některé změny. Konkrétně se jedná o rozdělení výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daně z příjmů právnických osob, která je pro obce novým daňovým příjmem.

Obce od začátku roku 1996 získávají 30% z celookresního výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, přičemž dvě třetiny z tohoto objemu jsou poskytovány podle počtu obyvatel a jedna třetina je směrována do obcí, kde je sídlo plátcovy pokladny. Do pokladen magistrátních úřadů plyne 70% výnosu této daně vybrané na jejich území. Okresní úřady se podílejí na celookresním výnosu daně 30%, v minulém roce byl jejich podíl vyšší o 15 procent.

Příjmy rozpočtů okresních úřadů a obcí byly v I. pololetí letošního roku plněny takto:

v mil. Kč

Celkové příjmy územních rozpočtů dosáhly ke konci června 71,4 mld Kč (plnění rozpočtu na 45,4%) a rozhodujícím způsobem je ovlivnil výnos daňových příjmu a transfery ze státního rozpočtu, zejména na dávky státní sociální podpory. Ve srovnaní s I. pololetím 1995 se příjmy územních rozpočtů zvýšily o 24,1%. Po očištění o prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na dávky státní sociální podpory, které v roce 1995 nebyly součástí územních rozpočtů, činí tento nárůst 2,3%. To svědčí o zmírnění dynamiky příjmů územních rozpočtů.

Daňové příjmy byly k 30. červnu inkasovány ve výši 30,2 mld Kč, tj. 41,4% schváleného rozpočtu a obce se na nich podílejí o 3,5% více než v roce 1995. Podíl daňových příjmů na celkových příjmech činil v tomto roce 42,3%, což představuje pokles o 10,1 procentního bodu proti stejnému období minulého roku. Tento pokles jde z části na vrub zvýšení transferů ze státního rozpočtu v souvislosti s převedením výplat dávek státní sociální podpory na územní rozpočty.

Výnos daně z příjmů fyzických osob dosahuje nadále nejvyšší dynamiku, i když ve srovnání s minulým rokem je její inkaso nižší především z titulu změny rozpočtového určení u daně ze závislé činnosti. Jak již bylo uvedeno, na výnosu této daně participuje od ledna letošního roku státní rozpočet i místní rozpočty. Na účty obcí a okresních úřadů bylo převedeno u této daně 14,7 mld Kč (tj. 40,9%), inkaso činilo 15,3 mld Kč, nepřevedený rozdíl 0,6 mld Kč se projeví v účetnictví až za měsíc červenec. V porovnání s rokem 1995 jsou zaúčtované hodnoty nižší o 3,8 mld Kč, z toho u obcí o 2,7 mld Kč. Lze konstatovat, že vývoj inkasa daně ze závislé činnosti v prvním pololetí letošního roku je zhruba stejný jako ve shodném období roku minulého. Vliv nižšího realizovaného inkasa daně v měsíci dubnu (ve větší míře než v minulých letech se zřejmě projevily vratky přeplacených záloh na daně) se odrazil v nižším plnění rozpočtu. Ve druhém pololetí se očekává rovnoměrnější vývoj a také splnění záměrů rozpočtu.

O něco příznivěji se vyvíjí daň z příjmů fyzických osob z podnikání. Tato daň je v účetnictví obcí vykazována v objemu 6,7 mld Kč, inkaso činilo ke stejnému datu 8,9 mld Kč. Rychlejší tempo v naplňování této daně se očekává až ve třetím čtvrtletí vzhledem k tomu, že ke konci června nebyla zpracována všechna daňová přiznání, finanční úřady počítaly s vratkami a proto obcím nepřeváděly celé částky. Ve srovnaní s prvním pololetí minulého roku je patrné, že nedochází k žádným změnám a vývoj této daně je standartní.

Vývoj daně z příjmů právnických osob, o jejíž výnos se od ledna letošního roku nově dělí obce a státní rozpočet, zatím neodpovídá objemům schváleným zákonem o státním rozpočtu. Do obcí a magistrátních úřadů je daň rozdělována podle podílu počtu obyvatel obce na počtu obyvatel ČR ve výši 20% z celostátního výnosu. Obce přijaly do svých pokladen 4,6 mld Kč, tj. cca 34% z celoročního rozpočtovaného objemu. Nižší než předpokládané plnění je ovlivněno nerovnoměrným inkasem v průběhu sledovaného období a ukončením měsíce června již 28. 6. (značná část inkasa u velkých poplatníků, za které podávali daňová přiznání daňoví poradci, se tak přesunula do prvních dní měsíce července). Finanční úřady v současné době signalizují vyšší než předpokládané vratky přeplacených záloh u některých velkých poplatníků, které ve třetím čtvrtletí výrazně ovlivní skutečné výnosy této daně. Rozpočtovaný objem podílu obcí na výnosu daně z příjmů právnických osob nebude pravděpodobně v závěru roku naplněn.

Výnos daně z příjmů právnických osob, kde poplatníkem je obec, je vykazován v objemu 1,2 mld Kč a je nižší proti roku 1995 o 0,8 mld Kč. Jedná se o podnikatelské aktivity obcí, kdy obec je plátcem daně i poplatníkem a zůstává na ní, jakým způsobem zpracovává příslušné podklady. Podle vývoje výnosu této daně nelze rozhodně hodnotit vývoj podnikatelských aktivit jednotlivých obcí. Tento daňový příjem obcí zatím zaznamenává značné výkyvy.

Výnos daně z nemovitostí je na úrovni minulých srovnatelných období a neočekávají se výrazné změny. Inkaso této daně činilo 1,7 mld Kč, na účty obcí byla převedena částka 1,2 mld Kč. Rychlejší plnění této příjmové položky se očekává až v průběhu třetího čtvrtletí, kdy budou zpracována všechna daňová přiznání.

Na správních poplatcích bylo vybráno 1,1 mld Kč. Stabilním příjmem obcí jsou i místní poplatky, které jsou vykazovány v objemu 0,6 mld Kč. Rovněž tyto příjmové položky jsou na úrovni prvního pololetí minulého roku.

Nedaňové příjmy byly ke konci června splněny na 44,1% schváleného rozpočtu a na celkových příjmech se podílejí zhruba 14%. Objemově největší položkou nedaňových příjmů jsou příjmy rozpočtových organizací, které dosáhly 40,7% celoročního rozpočtovaného objemu. Místní orgány inkasují tyto příjmy především z pronájmů, z poplatků ve školství a z příjmů v oblasti bytového hospodářství.

Na přijatých úrocích inkasovaly obce 0,5 mld Kč, což je v podstatě na úrovni minulého roku.

Ostatní nedaňové příjmy jako jsou pokuty, sankční poplatky, výnosy regresních náhrad a úhrad nákladů regresního řízení, příjmy z úhrad z dobývacího prostoru a z vydobytých vyhrazených nerostů podle horního zákona, činily celkem 2,5 mld Kč a jsou v relaci k úrovní prvního pololetí 1995.

Podíl kapitálových příjmů na celkových příjmech se zvýšil z 3,0% v prvním pololetí 1995 na 4,4% ve stejném období letošního roku. Jedná se o nárůst ve výši 1,4 mld Kč, tj. o 83%. Kapitálové příjmy získávaly obce především z prodeje obecního majetku. V minulých letech prodávaly majetek, o který neměly zájem, ať z důvodů finančních nebo z důvodu nezájmu o jiný způsob jeho využití. Uvedený nárůst je způsoben zejména finančními operacemi na kapitálovém trhu (prodej akcií) a až v druhé řadě prodejem obecních bytů a nemovitostí. Zda budou obce v tomto trendu pokračovat i nadále, nelze zatím z průběhu prvního pololetí usuzovat, bude nezbytné vyčkat alespoň do konce roku 1996.

Podíl transferů ze státního rozpočtu na celkových příjmech obcí a okresních úřadů činil v hodnoceném období 38,9%. Zhruba třetinu těchto transferů představovala dotace v rámci souhrnného finančního vztahu územních orgánů ke státnímu rozpočtu. V rámci této dotace připadlo na obce 59% z celkového poskytnutého objemu, zbývající část obdržely okresní úřady. Ze státního rozpočtu bylo k 30. červnu uvolněno 50,5% celoročního objemu. Soubor dotací v rámci souhrnného finančního vztahu zahrnuje dotace na domy s pečovatelskou službou a na domy - penziony k jejich dokončení, na sociální dávky pro občany tělesně a zdravotně postižené a občany sociálně potřebné, dále dotace na výkon státní správy, na školství na místa v ústavech sociální péče a v domovech důchodců, na vybraná dětská zdravotnická zařízení, jejichž zřizovatelem je okresní úřad a která nejsou napojena na zdravotní pojišťovny, na hasičské záchranné sbory k úhradě neinvestičních výdajů a nová dotace na dopravní obslužnost jako příspěvek státu na zabezpečení ztráty na linkách veřejné vnitrostátní osobní dopravy mimo MHD. Součástí dotace v rámci souhrnného finančního vztahu je rovněž územní vyrovnávací dotace na vyrovnání rozdílů v daňové výtěžnosti jednotlivých regionů.