Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Zbývajících zhruba 70% transferů ze státního rozpočtu (21,3 mld Kč) představují účelové dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa, které byly pro obce a okresní úřady schváleny ve státním rozpočtu na rok 1996. Údaje uvedené v tabulce č. 3 tabulkové přílohy vykazují skutečné čerpání takto uvolněných prostředků ke konci I. pololetí. Dotace jsou poskytovány buď prostřednictvím čerpacích účtů Čs. spořitelny na realizaci investičních akcí nebo přímo na základní běžné účty a jsou se státním rozpočtem zúčtovány v rámci finančního vypořádání územních orgánů se státním rozpočtem.

Prostřednictvím účtů České spořitelny se jedná o financování investičních akcí, a to zejména o individuálně dotované stavby v oblasti zdravotnictví, školství, dopravy a ochrany životního prostředí a o financování výstavby a technické obnovy vodovodů, kanalizací a čističek odpadních vod a obnovy vozidel MHD a dále o dotace na požární ochranu a na obnovu významných památkových objektů (divadlo v Šumperku, Obecní dům v Praze, rekonstrukce hradu Špilberk v Brně a pod.). Do konce června tak bylo uvolněno ze státního rozpočtu 2,3 mld Kč na základě stupně připravenosti jednotlivých staveb.

Na běžné účty územních orgánů bylo jako účelové dotace z VPS poskytnuto celkem 19,0 mld Kč. Na dávky státní sociální podpory bylo ke sledovanému datu vyčerpáno 12,6 mld Kč, což je 48,6% z celoročně stanovené částky. Zbývající finanční prostředky byly použity na výstavbu bytů v rámci programu Podpora výstavby nájemních bytů v obcích, dále na dotace v rámci programu Výstavby a technické obnovy školských zařízení, na pozemkové úpravy, na protiradonová opatření a na ekologické investice.

Další transfery do rozpočtů obcí a okresních úřadů představují dotace ze Státního fondu životního prostředí. Obce vykázaly za I. pololetí příjem 0,8 mld Kč a tyto prostředky použily na výstavbu čistíren odpadních vod, kanalizace a vodovodů a na plynofikaci.

3. Výdaje

Celkové výdaje územních rozpočtů v prvním pololetí dosáhly pouze 47% z celoročního rozpočtovaného objemu. Přesto proti loňskému roku vzrostly absolutně o 20,5 mld Kč, což je ovlivněno především výplatou dávek státní sociální podpory.

Zvýšené výdaje byly kryty jak vlastními příjmy, tak i zapojením vlastních fondů, použitím doplňkových a nahodilých příjmů, úvěrů, půjček a výnosů z komunálních obligací a z části uvolněním prostředků ze státního rozpočtu.

Čerpání výdajů ukazuje následující přehled:

v mil. Kč

Neinvestiční výdaje

Neinvestiční výdaje dosáhly objemu 55,0 mld Kč a představují plnění na 47,6% celoročního rozpočtu. Z porovnání se stejným obdobím minulého roku je patrný nárůst o cca 18 mld Kč, na kterém se nejvíce podílejí transfery domácnostem. Zatímco v prvním pololetí 1995 byly v účetnictví vykazovány zhruba dvě miliardy, v letošním roce je to téměř patnáct miliard, které byly vyplaceny na sociální dávky.

Mzdy a platy vykazují v I. pololetí letošního roku vyšší dynamiku o 37%, což je způsobeno úpravami platových tarifů podle nařízení vlády k zákonu č. 143/92 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o odlišný způsob výplat 13. platů v I. pololetí minulého a letošního roku a promítnutí změn platových tarifů ve II. pololetí roku 1995 a v I. pololetí roku 1996. Vyšší dynamika mezd a platů souvisí také se zvýšením počtu pracovníků na okresních úřadech a magistrátních místech v důsledku převodu výplat dávek státní sociální podpory.

Z hodnocení struktury výdajů podle jednotlivých odvětví je patrné, že se na celkových objemech podílí odvětví práce a sociálních věcí téměř jednou třetinou; vysoký podíl této kapitoly souvisí s výplatou dávek státní sociální podpory. Následuje odvětví vnitřní správy, zahrnující zejména výdaje na hasičské záchranné sbory a na výkon státní správy, pak následuje odvětví místního hospodářství, ve kterém je soustředěna péče o bytový fond, o infrastrukturu obcí, péče o místní komunikace a pod. Na jednom z posledních míst je pak odvětví dopravy.

Kapitálové výdaje

Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích obcí a okresních úřadů se ve srovnání s minulým rokem sice snížil o 5%, ale u obcí byl mírně zvýšen o 0,2 procentního bodu. Znamená to, že obce pokračují v investiční výstavbě stejným tempem, u okresních úřadů však dochází k útlumu.

Součást těchto výdajů tvoří zejména individuálně dotované stavby, schválené ve státním rozpočtu na rok 1996, zejména stavby související s ochranou životního prostředí a akce v odvětví školství a kultury.

Na financování bytové výstavby poskytl státní rozpočet v průběhu prvního pololetí cca 2,1 mld Kč na podporu výstavby obecních bytů a technické infrastruktury a na modernizaci bytového fondu.

Na další investiční akce financované ze státního rozpočtu bylo uvolněno 3,2 mld Kč. Jedná se o podporu městské hromadné dopravě, o výstavbu domů s pečovatelskou službou, o akce v rámci programu obnovy vesnice a o investiční dotace hasičským záchranným sborům.

Investiční dotace poskytnuté ze státního rozpočtu se na kapitálových výdajích místních rozpočtů podílejí zhruba 35%. Znamená to, že více než polovinu kapitálových výdajů financovaly obce ze svých zdrojů, a to především z fondů rezerv a rozvoje a z běžného hospodaření. Kromě toho obce financují svůj investiční rozvoj z úvěrů a půjček, které přijaly v tomto období. Jedná se o úvěry od peněžních ústavů a o půjčky ze Státního fondu životního prostředí na financování infrastruktury obcí.

4. Zadluženost obcí

V účetních výkazech je obcemi a příspěvkovými organizacemi vykazována k 30. červnu zadluženost ve výši 18,7 mld Kč. V průběhu sledovaného období činily přijaté úvěry a půjčky 2,4 mld Kč, splátky úvěrů a půjček dosáhly výše 2,7 mld Kč. Přesnější, i když ne všechny potřebné údaje o celkové výši zadluženosti, budou k dispozici v závěru roku.

V I. pololetí byla schválena pro město Brno emise komunálních obligací ve výší 1,2 mld Kč; město předpokládá, že 41% této částky bude použito na investice v odvětví dopravy, 36% bude investováno do odvětví vodního hospodářství a zbývající část bude využita pro domovy penziony pro důchodce a pro základní školy. Tyto prostředky jsou zahrnuty v celkové částce přijatých úvěrů, půjček a výnosů komunálních obligací. Celkové povolené emise komunálních obligací 14 městům dosáhly výše 2,7 mld Kč a 250 tis. USD (magistrát hl. m. Prahy).

IV. Výsledky hospodaření státního rozpočtu ke konci srpna 1996

V červenci a srpnu pokračoval vývoj státního rozpočtu, charakterizovaný napětím mezi jeho příjmy a výdaji.

Po schodku ve výši 1 mld Kč, jímž skončilo rozpočtové hospodaření za I. pololetí, vykázal státní rozpočet ke konci července přebytek 0,9 mld Kč a ke konci srpna opět schodek 3,6 mld Kč.

Přehled o vývoji státního rozpočtu do konce srpna letošního roku podává následující tabulka:

mld Kč

Hodnocení plnění příjmů a výdajů za osm měsíců letošního roku je provedeno ve vztahu k rozpočtu upravenému na základě usnesení vlády č. 441/96, jímž byly sníženy příjmy i výdaje státního rozpočtu shodně o 6,6 mld Kč na částku 491 mld Kč, včetně rozpočtových opatření na 492,7 mld Kč.

Takto upravené příjmy státního rozpočtu byly ke konci srpna splněny na 62,7%, výdaje byly čerpány na 63,4% (alikvota 2/3 roku by představovala 66,6%). Předstih čerpání výdajů před plněním příjmů, který k 30. červnu činil 0,2 procentního bodu (ve vztahu k tehdy platnému rozpočtu, vč. provedených rozpočtových opatření) se ke konci srpna zvýraznil a činí již 0,7 bodu.

Vykázaný výsledek současně potvrzuje zhoršení salda státního rozpočtu proti výsledkům dosaženým za I. pololetí letošního roku, kdy schodek ke konci června činil 1,0 mld Kč. Do konce srpna tento schodek vzrostl o 2,6 mld Kč. Příjmy státního rozpočtu dosažené za osm měsíců letošního roku jsou o 30,5 mld Kč, tj. o 11% vyšší než v loňském roce, výdaje jsou vyšší o 45,4 mld Kč, tj. o 17%.

Úroveň plnění příjmů státního rozpočtu se v porovnání s I. pololetím zvýšila, a to zejména zásluhou vyššího inkasa daňových příjmů v měsíci červenci. Jestliže za období do konce června dosáhly daňové příjmy výše 135 mld Kč, což představuje měsíční průměr 22,5 mld Kč, činil jejich přírůstek za měsíce červenec a srpen 46,2 mld Kč. V tomto příznivém plnění se odrazil sezónní vývoj u daňových příjmů (především daně z přidané hodnoty a daně z příjmů právnických osob), jejichž inkaso v měsíci červenci v porovnání s předchozím obdobím výrazně vzrostlo. V měsíci srpnu se tento příznivý vývoj již neopakoval.

Hlavní druhy příjmů vykazují následující plnění:

mld Kč

Vývoj inkasa daně z přidané hodnoty (DPH) a daně z příjmů právnických osob (DPPO) v dosavadním průběhu roku potvrzuje sezónnost u obou těchto rozhodujících položek daňových příjmů a jejich vliv na celkové výsledky rozpočtu:

Plnění příjmů je ovlivněno i nadále přetrvávajícím relativně nižším plněním pojistného na sociální zabezpečení, které ke konci srpna činilo pouze 62,3% ročního úkolu (v roce 1995 to bylo 61,5% roční skutečnosti).

Čerpání celkových výdajů státního rozpočtu i po snížení rozpočtu zaostává za úrovní 2/3 roku, tento vývoj však odpovídá obvyklému průběhu.

Jednotlivé druhy výdajů byly do konce srpna čerpány takto:

mld Kč

Zatímco neinvestiční výdaje byly (podle předběžných údajů) čerpány v zásadě na úrovni osmi měsíců, výdaje investiční i nadále vykazují nízké čerpání a výdaje na vládní úvěry naopak čerpání vyšší než by odpovídalo alikvotě.

Z dosavadních výsledků je zřejmé, že se zatím nijak výrazně neprojevil vliv regulačních opatření ministerstva financí pro 3. čtvrtletí 1996 a zejména požadavek na zrovnoměrnění výdajů čerpaných příspěvkovými organizacemi. Do konce srpna bylo na příspěvcích těmto organizacím vynaloženo ze státního rozpočtu celkem 38,5 mld Kč, což představuje nárůst proti údajům za I. pololetí celkem o 8,9 mld Kč, z toho 5,5 mld Kč bylo vyčerpáno hned začátkem července (v I. pololetí činil měsíční průměr čerpání těchto výdajů 4,9 mld Kč). Nad úrovní 2/3 roku byly i dotace místním rozpočtům, jimž státní rozpočet poskytl již 78,3% částky určené na letošní rok, tj. o cca 2 mld Kč více než odpovídá normálnímu průběhu.

Úroveň čerpání dotací poskytovaných podnikatelským subjektům je i nadále ovlivněna vývojem dotací na teplo, na které bylo vydáno celkem 5,1 mld Kč, což znamená již téměř 81% částky stanovené v upraveném rozpočtu na letošní rok (v roce 1995 v tuto dobu bylo čerpáno 5,9 mld Kč).

Výdaje v sociální oblasti nepřekračují záměry rozpočtu, když byly za 8 měsíců čerpány celkem na 63,6%. Srovnání se stejným obdobím loňského roku není možné z důvodu převedení některých výdajů na dávky státní sociální podpory. Z transferů domácnostem v celkové výši 100,9 mld Kč představují největší položku důchody vyplacené ve výši 82,4 mld Kč a ostatní dávky ve výši 16,4 mld Kč, na státní politiku zaměstnanosti bylo vynaloženo 1,6 mld Kč.

V. Vývoj státních finančních aktiv a pasív

Vývoj státních finančních aktiv a pasív za I. pololetí 1996 charakterizují následující údaje:

v mld Kč

Poznámka: Kvantifikace rozložení salda státních finančních aktiv a pasiv na pozice vůči bankovní soustavě, ostatním subjektům v tuzemsku a vůči zahraničí respektuje sektorové rozdělení držby státních cenných papírů a majetkových účastí státu.

Je zřejmé, že mírné snížení celkové věřitelské finančně majetkové pozice státu o 1,3 mld Kč bylo ovlivněno vyšším nárůstem pasív, tj. státního dluhu, oproti růstu prostředků na bankovních účtech státních finančních aktiv a pohledávek státu vůči zahraničním i tuzemským subjektům. Zvýšení čisté zadluženosti státu vůči bankovní soustavě při výraznějším snížení jeho věřitelské pozice vůči ostatním subjektům v tuzemsku bylo důsledkem přesunů v umístění státních dluhopisů na peněžním a kapitálovém trhu. Věřitelská pozice státu vůči zahraničí se v I. pololetí 1996 naopak výrazně zvýšila.

Pohledávky a závazky státu vůči zahraničí

Stav vládních a ostatních pohledávek státu vůči zahraničí vzrostl v I. pololetí 1996 celkem o 4,2 mld Kč, což bylo způsobeno zejména vyúčtováním kreditních rozdílů ze změn kurzů cizích měn (hlavně USD) vůči české koruně. U vládních pohledávek činil tento kurzový dopad cca 3,8 mld Kč, byl však částečně kompenzován (v rozsahu cca 1,3 mld Kč) odpisem části těchto pohledávek v důsledku realizace vládního usnesení č. 425/95. U zahraničních pohledávek převzatých od ČSOB ovlivnily vyúčtované kreditní kursové rozdíly jejich nárůst v rozsahu cca 2,7 mld Kč. Operace finančně dopadající do příjmů a výdajů státního rozpočtu měly na změnu stavu pohledávek státu vůči zahraničí podstatně nižší vliv.

U vládních pohledávek vůči zahraničí převýšily za I. pololetí 1996 příjmy ze splátek výdaje na čerpání nových úvěrů o 238 mil. Kč, což však představuje jen 3,6% předpokládaného celoročního převýšení. Příčinou je velmi nízké plnění rozpočtovaných splátek, které byly ve výši 300 mil. Kč realizovány jen u civilních vládních úvěrů, a to hlavně uskutečněním deblokační akce v Barmě, s níž se ve schváleném státním rozpočtu vůbec nepočítalo. Naproti tomu splátky jistiny a úroků z Ruské federace, které mají v rozpočtované částce příjmů z vládních úvěrů rozhodující podíl, nebyly realizovány v důsledku uzavření dohod s Pařížským klubem věřitelů o restrukturalizaci a odkladu ruských splátek. Čerpání vládních úvěrů bylo sice v I. pololetí též velmi nízké (62 mil. Kč), váhově se však podílí na saldu rozpočtových příjmů a výdajů z vládních úvěrů v menší míře.

Převaha splácení nad čerpáním byla v I. pololetí 1996 realizována též u zahraničních pohledávek převzatých od ČSOB, a to ve výši 299,2 mil. Kč, což představuje jen 24,9% předpokládaného celoročního převýšení těchto příjmů nad výdaji ve schváleném rozpočtu. I zde hlavní příčinou nízkého plnění příjmů je nerealizace rozpočtovaných splátek úroků z Ruské federace. Ve prospěch příjmů státního rozpočtu bylo ze splátek uvedených zahraničních pohledávek realizováno 347,6 mil. Kč. Kromě toho pokračovala likvidace části těchto pohledávek jejich převedením na vnitřní státní půjčky či pohledávky ve formě směnek v celkové výši 512 mil. Kč, z čehož 508 mil. Kč představuje čerpání státních půjček českým organizacím a obcím realizované dodávkami polského investičního zboží a služeb. Nárůst uvedených zahraničních pohledávek byl profinancován ze státního rozpočtu ve výši 48,4 mil. Kč, což souvisí zejména s dokončováním výstavby elektrárny Iranshahr.

Vývoj závazků státu vůči zahraničí byl za I. pololetí 1996 ovlivněn vyúčtováním rozdílů ze změn kurzů v podstatně nižším rozsahu než tomu bylo v případě vlivu na vývoj vládních a ostatních pohledávek státu. Ke zvýšení stavu vládních závazků z přijatých půjček k podpoře platební bilance o 88 mil. Kč došlo jen vlivem vyúčtování debetních kurzových rozdílů. Nové půjčky se od poloviny roku 1993 již nečerpají a splácení jistiny stávajících půjček začne od roku 1997. Na snížení stavu převzatých závazků státu ve volných měnách z titulu bývalého centrálního devizového zdroje (CDZ) se splátky jistiny (vč. rektifikace) podílely v rozsahu 4 039 mil. Kč, kdežto vyúčtované debetní kurzové rozdíly ve výši 161 mil. Kč tento vliv částečně kompenzovaly.

Finanční aktiva státu vůči tuzemsku

Ve vztahu k tuzemsku se objemově největší část operací probíhajících na bankovních účtech státních finančních aktiv týkala operací na účtech uspořádacích, zejména pak na umořovacím účtě k uspořádání prostředků na krytí dluhové služby státního dluhu. Kromě výnosů z emisí státních dluhopisů (vč. přírůstku revolvingových emisí SPP) ve výši 30 mld Kč bylo v I. pololetí 1996 ve prospěch tohoto účtu převedeno ze státního rozpočtu 6,2 mld Kč k úhradě úrokových výdajů a poplatků dluhové služby státního dluhu. V rámci výdajových operací se od března 1996 nově provádějí z umořovacího účtu úhrady zpětného odkupu státních pokladničních poukázek na sekundárním trhu.

K významnějším operacím uskutečněným v I. pololetí na ostatních účtech SFA patří převod prostředků do státního rozpočtu ve výši 1,5 mld Kč s určením na financování Programu zkvalitnění technického stavu a vybavení škol a školských zařízení, uvolnění prostředků ve výši 1,1 mld Kč k čerpání překlenovací půjčky České inkasní, s. r. o., poskytnuté dle usnesení vlády ČR č. 336/95, úhrada ve výši 321,5 mil. Kč související s realizací vládního usnesení č. 425/95, úhrada ve výši 56,5 mil. Kč týkající se převzatého dluhu vůči ČI za bývalé OZO vzniklého jim z přepočtu devizových aktiv a pasív dle zákona FS č. 499/1990 Sb. Kromě toho byly použity prostředky SFA ve výši 40 mil. Kč k úhradám pokračujících restitucí zemědělského majetku a dále prostředky ve výši 13,6 mil. Kč k pokračujícím úhradám záloh odškodného obětem nacistické persekuce dle zákona Poslanecké sněmovny č. 217/1994 Sb., na pořízení polního RTG pracoviště pro zprovozňování záchranného systému resortu zdravotnictví, k podpoře konverze zbrojní výroby aj.

Rozsah pohledávek z poskytnutých státních půjček a návratných finančních výpomocí je od 1. 1. 1996 významně ovlivněn objemem pohledávek z titulu návratných finančních výpomocí poskytnutých v letech 1991 až 1995 v resortu zemědělství (původně do roku 1992 jako dotace). Od roku 1996 se tyto návratné finanční výpomoci jen splácejí, přičemž na základě usnesení vlády ČR č. 224/95 došlo k úpravě jejich splátkových kalendářů a k zavedení bonifikací spočívajících v možnosti odpisu 20% hodnoty těchto pohledávek státu po splnění určitých smluvně dohodnutých podmínek. Za I. pololetí 1996 se stav pohledávek z těchto do zemědělství poskytnutých návratných finančních výpomocí snížil z 6 263 mil. Kč na 6 208 mil. Kč, přičemž do státního rozpočtu bylo splaceno 53,9 mil. Kč a přiznané bonifikace dosáhly hodnoty 0,8 mil. Kč.

Zvýšení stavu celkových pohledávek státu z poskytnutých půjček a návratných finančních výpomocí ze 16,9 mld Kč na 18,9 mld Kč ovlivnilo výrazně již zmíněné čerpání překlenovací půjčky poskytnuté z prostředků SFA ve výši 1,1 mld Kč České inkasní, s. r. o., představující téměř jednu třetinu celkového rozsahu čerpání těchto státních pohledávek, jehož zbývající část se týká státní půjčky na plynárenské VIA (1 048 mil. Kč), ostatních půjček poskytnutých z prostředků státního rozpočtu (956 mil. Kč určených hlavně na ekologii a modernizaci bytového fondu obcí) a půjček z postoupení pohledávky za Polskem (508 mil. Kč). Na splácení uvedených státních pohledávek mají více než 90%ní podíl splátky státní půjčky z plynárenských VIA ve výši 1 430 mil. Kč, které se týkají 1. etapy výstavby a odpovídají dodávkám cca 1 000 mil. m³ zemního plynu po úhradě třetinového podílu Slovenské republiky.

Rozsah vnitřních i zahraničních úvěrů krytých státními zárukami ČR (vč. záruk solidárních) se za I. pololetí 1996 zvýšil ze 60,7 mld Kč na 69,8 mld Kč. Na přijaté vnitřní bankovní úvěry byla nově poskytnuta státní záruka ve výši 1 620 mil. Kč pro a. s. Aero Vodochody k financování projektu lehkého bojového letounu L-159. Na zajištění přijatých zahraničních úvěrů byly poskytnuty 3 státní záruky, a to pro s. o. České dráhy ve výši cca 8,6 mld Kč k financování modernizace železničního koridoru Děčín - Praha - Břeclav (vl. usn. č. 382/95 a č. 25/96), dále pro a. s. ČSA ve výši 3,3 mld Kč za úhradu leasingových splátek letadel Airbus A310 (vl. usn. č. 610/94) a konečně ve výši cca 3,7 mld Kč za úvěr od KOB (60 mil. ECU) k financování Programu zlepšení stavu mezinárodních silnic (vl. usn. č. 514/94). Příslušnými dlužníky byly uhrazeny jak splatné zahraniční úvěry (ve výši cca 2,6 mld Kč týkající se zejména splátek úroků od a. s. ČEZ, leasingových splátek od a. s. ČSA a úhrad úroků a poplatků od SPT Telecom), tak i splatné závazky Slovenska kryté solidárními zárukami (1,4 mld Kč). U zaručených vnitřních bankovních úvěrů bylo z vlastních zdrojů dlužníka (a. s. ČEZ) uhrazeno 163,8 mil. Kč (z úvěru poskytnutého na odsíření elektrárny Počerady). K realizaci záruky z prostředků státního rozpočtu došlo za a. s. Aero Vodochody (13,2 mil. Kč) a za a. s. Mitas Praha (zbývající úhrada úroků ve výši 11 mil. Kč).