Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

6. 3 Úrokové-sazby

Po výrazném růstu úrokových sazeb PRIBOR na mezibankovním trhu depozit v únoru až červenci (u 3měsíčních depozit z průměrné hodnoty 10,64% p. a. v lednu na 12,81% p. a. v červenci), který přispěl k omezení úvěrové expanze obchodních bank, dochází od srpna k jejich stabilizaci, resp. mírnému poklesu (12,71% p. a. v srpnu, resp. 12,56% p. a. v září).

Od sazeb na mezibankovním trhu odvozuje většina bank své úrokové sazby. Vývoj na tomto trhu se však až do června nepromítl do úrovně průměrné úrokové sazby z celkových vkladů, která dokonce mírně poklesla z 6,95% p. a. v prosinci 1995 na 6,70% p. a. v červnu 1996. Obdobně se vyvíjela i průměrná úroková sazba z celkových úvěrů, která v tomto období poklesla o 0,34 procentních bodů (na 12,38% p. a.). Zatímco od července průměrná úroková sazba z vkladů stagnuje (v září 6,72% p. a.), průměrná úroková sazba z úvěrů mírně vzrostla na 12,69% p. a.

Tendence sbližování úrokových sazeb u jednotlivých druhů nových úvěrů pokračuje. Po mírném poklesu nominálních průměrných úrokových sazeb z nových úvěrů, který byl příznačný pro druhou polovinu loňského roku až do března 1996, vzrůstají tyto sazby od dubna poměrně dynamicky v návaznosti na růst úrokových sazeb na mezibankovním trhu depozit (z 13,13% p. a. v prosinci 1995 na 12,84% p. a. v březnu 1996 a 13,96% p. a. v září).

Výrazem očekávání, že období vyšších úrokových sazeb bude mít delší trvání, je i poměrně intenzivní vzestup výnosů obligací, k němuž došlo od poloviny června až do konce srpna 1996. Průměrná měsíční úroveň výnosu nedaněných 2letých státních dluhopisů do doby splatnosti vzrostla od června 1995 do září 1996 z 8,58% na 11,65% p. a. a u 5letých z 8,72% na 11,39% p. a.

Predikce do konce roku

Průměrná úroková sazba z vkladů za rok 1996 ve výši cca 6,9% p. a. bude prakticky shodná s její úrovní v roce 1995. U celkových úvěrů dojde k dalšímu mírnému poklesu úrokových sazeb na cca 12,6% p. a. v průměru za rok. Výnosy pětiletých státních dluhopisů do doby splatnosti dosáhnou v průměru výše cca 10,1% p. a.

7. Domácnosti

Data ČSÚ za 3. čtvrtletí v metodice národních účtů budou k dispozici koncem prosince, prezentovány jsou odhady MF.

7. 1 Příjmy

Běžné příjmy domácností za 1. - 3. čtvrtletí 1996 vzrostly podle odhadu proti srovnatelnému období roku 1995 nominálně o téměř 14%. Mzdy a platy, které v přímé vazbě na strukturu zaměstnanosti tvoří v celkových příjmech obyvatelstva nejpodstatnější část (cca 46%), rostly rychleji - o necelých 19%. Setrvalé zvyšování průměrných mezd a platů lze přičítat nejen žádoucímu zvyšování ocenění kvalifikované pracovní síly (nárůst byl zvýrazněn mimo jiné i úpravou platů ve státním sektoru, kde výrazně převládají osoby se středoškolským a vysokoškolským vzděláním), ale i mzdové nákaze vznikající se stále výraznější polarizací úrovně mezd a platů. Nárůst mezd ve výrobní sféře není plně kryt zvyšováním produktivity práce a mzdové nákladové tlaky negativně ovlivňují konkurenceschopnost podniků a snižování inflace. Sociální příjmy obyvatelstva vzrostly s nárůstem částky životního minima a díky novým zákonným úpravám dávek celkově o cca 18,5%.

7. 2 Výdaje

Výdaje domácností na konečnou spotřebu zboží a služeb se nominálně zvýšily o necelých 15%. Jejich nárůst, který je významným prvkem celkové domácí poptávky, je důsledkem nejen reálného růstu mezd, ale i skutečnosti, že domácnosti jsou motivovány spíše ke spotřebnímu než k úspornému chování. Vzhledem k růstu daňového zatížení domácností a výdajů na sociální příspěvky se snížila dynamika tvorby jejich disponibilního důchodu. Podle dostupných údajů se míra úspor (jako podíl změny finančních aktiv a pasiv domácností k disponibilnímu důchodu) ve 3. čtvrtletí snížila.

Predikce do konce roku

Koncem roku vláda očekává nominální přírůstek příjmů z mezd a platů 18,8% a spotřebu vyšší o 15,5%. Celoročně by nárůst průměrných reálných mezd a platů neměl překročit 8,8% a výdaje na konečnou spotřebu domácností ve stálých cenách 6%.

8. Kapitálový trh

Po poměrně intenzivním růstu cen akcií, který byl příznačný pro vývoj na kapitálovém trhu v období od počátku roku 1996 až do poloviny května, následovala v letních měsících jejich stagnace, resp. mírný pokles, který se zintenzívnil v září. Celkově od začátku roku do konce září vzrostla cenová hladina podle indexu PX 50, o 32,4% (tj. o 138 bodů na 563,9 bodu ke konci září 1996). Na druhém veřejném trhu (RM-Systém) vývoj cen vyjádřený indexem PK 30 v zásadě kopíroval vývoj na BCPP.

Naopak ceny dluhopisů od února mírně klesaly návazně na rostoucí sazby na peněžním trhu. Tento pokles se v polovině června výrazně zintenzívnil v souvislosti se vzestupem úrokových sazeb na primárním peněžním trhu. Od července pak docházelo k jejich postupné stabilizaci. Stagnace úrokových sazeb se od konce srpna projevila mírným nárůstem cen dluhopisů.

Tabulka 8

Obchody na kapitálovém trhu v r. 1996 (mld Kč)

Pramen: BCPP, RM-S, SCP

Celkový objem obchodů v období leden až září 1996 již přesáhl o 47,7% celoroční objem za rok 1995. Podíl obchodů uskutečněných přes přepážky SCP na celkovém objemu obchodů na kapitálovém trhu se v období leden až září 1996 poněkud zvýšil (58,0% proti 56,7% za celý rok 1995). Obchody na přepážkách SCP, které nejsou veřejným trhem, tak tvoří většinovou část všech českých kapitálových transakcí a převážně se zde prodávají cenné papíry za ceny, jež jsou často odlišné od cen na BCPP či v RM-Systému.

Na kapitálovém trhu převažovaly obchody s akciemi a podílovými listy (479,3 mld Kč, tj. 63,1% z celkového objemu obchodů) nad obchody s dluhopisy (245,7 mld Kč, tj. 32,3%) [Celkem 34,6 mld Kč, tj. 4,6% z celkového objemu obchodů činil objem přímých obchodů v RM-Systému, které nelze přesně rozčlenit na akcie a obligace. Celková proporce není touto diferencí významněji ovlivněna.]. SCP v souladu s novelou zákona o cenných papírech od počátku září zveřejňuje kompletní seznamy všech majitelů více než 10% podílů na základním jmění akciových společností.

Pozitivním rysem je zvyšující se úloha kapitálového trhu při financování rozvojových potřeb firem. Za období leden - září 1996 povolilo MF veřejně obchodovatelné emise akcií a veřejně i neveřejně obchodovatelných dluhopisů určených k získání finančních prostředků pro rozvoj firem v celkovém objemu 32,2 mld Kč (akcie 14,1 mld Kč, obligace 18,1 mld Kč) proti 20,1 mld Kč za celý rok 1995 (akcie 7,5 mld Kč, obligace 12,6 mld Kč). Za předpokladu, že všechny povolené emise byly realizovány v uvedených obdobích a v povolené výši, se zvýšil jejich podíl na vnějších zdrojích financování rozvoje firem ze 14,6% v roce 1995 na 30,6% v období leden - září 1996. Vzhledem k tomu se podíl nově čerpaných úvěrů od domácího bankovního sektoru odpovídajícím způsobem snížil. Uvedený propočet je orientační, neboť nebere v úvahu čerpání zahraničních úvěrů.