Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

9. Veřejné rozpočty

Hospodaření veřejných rozpočtů v úzkém pojetí [Konsolidovaný souhrn státního a místních rozpočtů.] skončilo k 30. 9. 1996 deficitem 1,3 mld Kč. Nižší inkaso především daňových příjmů (cca 70% ročního objemu rozpočtů) potvrdilo nutnost úpravy schváleného státního rozpočtu, která byla přijata vládou v srpnu (snížení příjmů i výdajů o 6,6 mld Kč). Dosažení celoroční vyrovnanosti veřejných rozpočtů je významné pro měnový vývoj i k oslabení inflačního vlivu domácí poptávky.

Index výdajů veřejných rozpočtů za 1. -3. čtvrtletí (117,3%) předstihl o 3,8 procentního bodu index HDP v běžných cenách (113,5% odhad MF ČR). Naproti tomu dynamika příjmů byla v tomto porovnání nižší o 2,5 procentního bodu.

Údaje v Tabulce 9 jsou očištěny o mimorozpočtové zdroje místních rozpočtů (saldo převodů vlastních fondů, saldo úvěrů, půjček a komunálních obligací) a ve státním rozpočtu o vliv zahrnutí salda z clearingového zúčtování se SR v roce 1994. V dalším textu vycházíme z takto očištěných údajů.

Tabulka 9

Veřejné rozpočty v úzkém pojetí

Pramen: MF ČR

Celý rozpočtový deficit veřejných rozpočtů za tři čtvrtletí 1996 ve výši 1,3 mld Kč vznikl v místních rozpočtech, státní rozpočet skončil s nevýznamným přebytkem 48 mil. Kč. Výsledky hospodaření místních rozpočtů byly ovlivněny zvýšenou mírou investování.

Přestože růst příjmů celkových rozpočtů dosáhl 11,0%, což znamenalo stejný růst jako v roce 1995, dynamika daňových příjmů se zpomalila (rozdíl meziročních indexů daňových příjmů na bázi tří čtvrtletí činil 3,1 procentního bodu) - viz Tabulka 9 a Tabulka 10. Ve vývoji daňových příjmů lze tedy spatřovat hlavní nebezpečí pro vyrovnanost veřejných rozpočtů.

Tabulka 10

Daňové příjmy veřejných rozpočtů v úzkém pojetí

Pramen: MF ČR

Meziroční index nedaňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení a vládních úvěrů za tři čtvrtletí činil 114,9%, zatímco stejný index na daňových příjmech pouze 108,5%.

U státního a místních rozpočtů došlo ke změně participace na inkasu daní z příjmu fyzických osob a z příjmu právnických osob podle zákona č. 154/95 Sb. s platností od 1. 1. 1996. (Vlivy této změny na dynamiku příjmů státního a místních rozpočtů jsou blíže vysvětleny v části II. 1 Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu.)

Zajištění rozpočtovaných daňových příjmů je zřejmě ohroženo vývojem daní z příjmu právnických osob a daní z příjmu fyzických osob z podnikatelské činnosti. Absolutní meziroční pokles výnosu daně z příjmu právnických osob o více než jednu desetinu byl ovlivněn jak úpravami zákona o daních z příjmů, tak ekonomickou situací korporací a finančních institucí. Daň z příjmu fyzických osob z podnikatelské činnosti vzrostla za tři čtvrtletí 1996 meziročně jen o 2,5% (svou váhou v daňových příjmech veřejných rozpočtů je však tato daň méně významná).

Trend zvyšování podílu nepřímých daní (DPH a spotřebních daní) na daňovém inkasu pokračoval. Za tři čtvrtletí 1996 činil jejich podíl již 48,0%, zatímco za tři čtvrtletí 1995 byl 46,0%.Tento vývoj, znamenající snižování podílu přímých daní, respektuje princip ponechání zdrojů na místě jejich vzniku.

Růst inkasa pojistného na sociální zabezpečení v roce 1996 (index 114,4%) je vyšší než očekávaný růst HDP v běžných cenách. Jeho dynamika se však zpomaluje.

Zbývající část příjmů veřejných rozpočtů v úzkém pojetí, tj. nedaňové příjmy včetně příjmů z vládních úvěrů, se vyvíjely vzhledem k celkovým příjmům nadproporcionálně (meziroční index 116,8%).

Růst celkových výdajů veřejných rozpočtů za tři čtvrtletí (117,3%) byl o 4 procentní body vyšší než ve stejném období roku 1995. Toto zrychlení dynamiky bylo v zásadě obdobné u běžných i kapitálových výdajů. U běžných výdajů se růst týkal hlavně transferů domácnostem (rostoucí objem dávek nemocenského pojištění) a veřejné spotřeby. Rozhodnutí nepoužít v roce 1996 zdrojů FNM na krytí úroků státního dluhu způsobilo nárůst výdajů na dluhovou službu. Klesající tendenci měly dotace podnikatelským subjektům.

Tabulka 11

Výdaje veřejných rozpočtů v úzkém pojetí

Pramen: MF ČR

Dynamický růst investičních výdajů veřejného sektoru souvisí s posílením této části v rozpočtu na rok 1996. Týká se především dopravy, financování bytové výstavby, modernizace škol, zdravotnických zařízení apod.

Úprava státního rozpočtu se zatím ve výdajích plně neprojevila, proto její účinnost bude posuzována až po uzavření rozpočtového období.

II. Výsledky hospodaření státního rozpočtu za leden až září 1996

1. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu

Státní rozpočet České republiky na rok 1996 schválil Parlament ČR zákonem č. 305/1995 Sb. jako vyrovnaný v úhrnném objemu 497,6 mld Kč. Oproti skutečnosti dosažené v roce 1995 byl stanoven objem příjmů v roce 1996 vyšší o 57,6 mld Kč, tj. o 13,1% a objem výdajů o 64,9 mld Kč, tj. o 15%.

Státní rozpočet vykázal ke konci 3. čtvrtletí 1996 přebytek 47 mil. Kč, přičemž jak plnění rozpočtových příjmů, tak výdajů zaostalo cca o 4,5 procentního bodu za alikvotou tří čtvrtin roku.

Souhrnné výsledky hospodaření státního rozpočtu ukazuje následující tabulka:

v mld Kč

V porovnání se stejným obdobím loňského roku jsou příjmy státního rozpočtu vyšší o 34,9 mld Kč, tj. o 11,2% a stále zaostávají za úvahami zahrnutými v rozpočtu na letošní rok (ten předpokládal index růstu příjmů 113,1).

Naopak výdaje byly vyšší o 49,3 mld Kč, tj. o 16,5% (rozpočet počítal s růstem o 15%). Jejich čerpání (na 70,4%) bylo rovněž vyšší než v loňském roce, kdy bylo v této době vyčerpáno 68,9% celoroční skutečnosti.

Důsledkem pomalejšího růstu příjmů a naopak rychlejšího čerpání výdajů je v porovnání s loňským rokem o 14,3 mld Kč nižší saldo rozpočtového hospodaření.

Průběh plnění příjmů a výdajů za 9 měsíců roku znázorňuje graf:

Prakticky od února se prosazovala tendence ke schodkovosti rozpočtu, jak vyplývá z následujícího přehledu:

V samotném 3. čtvrtletí se proti předchozím měsícům zpomalilo zejména čerpání výdajů státního rozpočtu (bylo o 1,4 bodu nižší než ve 2. čtvrtletí t. r.), takže za poslední tři hodnocené měsíce vykázalo rozpočtové hospodaření přebytek více než 1 mld Kč.

Hodnocení plnění státního rozpočtu je provedeno ve vztahu k rozpočtu, zahrnujícímu všechny úpravy provedené do 30. září t. r. Největší z nich byla úprava provedená podle usnesení vlády č. 441 ze dne 28. srpna 1996, jímž na základě zhodnocení dosavadního vývoje rozpočtového hospodaření došlo ke snížení příjmů i výdajů státního rozpočtu v letošním roce o 6,6 mld Kč proti objemům schváleným zákonem č. 305/95 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1996. Celkový objem státního rozpočtu tak byl upraven na výši 491,0 mld Kč. O této úpravě státního rozpočtu byl Parlament České republiky podrobně informován ve zprávě vlády o plnění státního rozpočtu za I. pololetí 1996.

Změny provedené v jednotlivých kapitolách formou rozpočtových opatření znamenaly zvýšení takto stanovených příjmů a výdajů o 2,1 mld Kč a jsou podrobněji komentovány v dalších částech zprávy.

Vývoj příjmů v letošním roce je ovlivněn mj. změnami vyplývajícími ze zákona č. 154/1995 Sb., kterým bylo upraveno rozpočtové určení některých daní s cílem přiblížit dynamiku příjmů státního rozpočtu a rozpočtů okresních úřadů a obcí. Vliv tohoto opatření na vývoj příjmů státního rozpočtu na jedné straně a příjmů místních rozpočtů na straně druhé za období 1. - 3. čtvrtletí roku ukazuje následující přehled:

v mil. Kč

Pozn.: výnosy daní podle stavů na účtech ČNB, rozdělení podle zákona č. 154/95 Sb. (propočet)

Ve vývoji výdajů se ve srovnání s rokem 1995 výrazně projevuje poskytování prostředků na výplatu dávek státní sociální podpory, kterou zabezpečují okresní úřady. Do konce září bylo na tento účel ze státního rozpočtu uvolněno již více než 19 mld Kč.

Z hlediska čerpání jednotlivých druhů výdajů jsou, stejně jako v minulém roce, nejdynamičtější složkou výdajů neinvestiční příspěvky poskytované příspěvkovým a podobným organizacím. Rovněž některé nárokové položky výdajů, jako příspěvek na stavební spoření, platba státu na pojistné zdravotního pojištění či dotace na teplo jsou čerpány v předstihu proti alikvotě hodnoceného období.

Kapitálové (investiční) výdaje jsou i po uplynutí 9 měsíců čerpány pod úrovní tří čtvrtin celoročně uvažovaných výdajů, jejich plnění bylo vykázáno ve výši 64,2% rozpočtu upraveného o provedená rozpočtová opatření.

Další hodnocení vývoje jednotlivých položek příjmů a výdajů je provedeno na základě údajů účetních výkazů o plnění státního rozpočtu k 30. 9. 1996.