Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

B. Pojistné sociálního zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

Odvedené pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti dosáhly ke konci září 126,2 mld Kč (vč. pokut, penále aj.), což představuje 70,2% celoročně předpokládaného inkasa (uvedené údaje zahrnují příjmy inkasované v kapitolách ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti.)

Proti stejnému období loňského roku bylo na těchto platbách získáno více o 15,9 mld Kč, což představuje přírůstek 14,4%.

Z celkového inkasa pojistného ve výši 126,2 mld Kč představuje

Orgány MPSV vybraly z celkového inkasa pojistného sociálního zabezpečení téměř 97%. V údajích o pojistném na důchodové zabezpečení jsou v účetních výkazech za MPSV zpřesněná čísla (oproti údajům ČNB), a to o převod pojistného na důchodové pojištění, který je možno uskutečnit vždy až po účetní závěrce za uplynulý měsíc.

C. Nedaňové příjmy

Nedaňové příjmy zahrnují příjmy ze splátek vládních úvěrů, dále kreditní úroky z prostředků státu u ČNB, příjmy rozpočtových organizací, pokuty a penále aj. Z rozpočtované částky nedaňových příjmů bylo ke konci září inkasováno celkem 18,3 mld Kč, tj. 69,1%.

a) Příjmy z vládních úvěrů

Ze splátek vládních a obdobných úvěrů poskytnutých do zahraničí byly v 1. až 3. čtvrtletí 1996 dosaženy rozpočtové příjmy v celkovém rozsahu 4 285 mil. Kč, což představuje 55,8% celoročně rozpočtované částky (dle upraveného rozpočtu) a necelých 85% těchto příjmů dosažených ve stejném období loňského roku. Alikvotní podíl nebyl dosažen ani u splátek vládních úvěrů a pohledávek převzatých od ČSOB, ani u rozpočtovaných příjmů z plynárenských VIA.

U civilních vládních úvěrů i přes poměrně vysoké plnění deblokací (833,6 mil. Kč čistého inkasa v konvertibilních měnách dosaženého hlavně z Egypta a Barmy) dosáhly celkové splátky pouze 874 mil. Kč, což představuje plnění upraveného rozpočtu na 46,3%. Důvodem nízkého plnění je nerealizace splátek z Ruské federace, která po eliminaci splácení jistiny v důsledku odkladu a restrukturalizace splátek dle dohod uzavřených s Pařížským klubem věřitelů se vůči upravenému rozpočtu týká už jen úroků.

Dosažené příjmy ze splátek z Vietnamu ve výši 28 mil. Kč jsou podle mezivládní dohody uzavřené v červnu 1996 vázány na konsolidované pohledávky českého státu, zahrnující civilní i speciální oblast a převzaté pohledávky od ČSOB. U speciálních vládních úvěrů byly realizovány pouze splátky v rámci deblokace ve výši 54,7 mil. Kč.

Nízké plnění splátek pohledávek převzatých od ČSOB (na 42, 3%) bylo též ovlivněno nerealizací splátek úroků z Ruské federace, i když proti upravenému rozpočtu byly dosaženy vyšší příjmy ve volných měnách z titulu CDZ. Toto inkaso bylo dosaženo převážně na základě dohody uzavřené v závěru roku 1996 s Peru.

Rozpočtované příjmy z plynárenských VIA se týkají splácení zahraniční zadluženosti Ruské federace a jsou vázány na dodávky zemního plynu. Celkem bylo z tohoto titulu dodáno 1 600 mil. m³, což představuje rozpočtový příjem 2 788 mil. Kč a plnění na 66,4%. Na uvedeném příjmu se podílely splátky za 1. etapu částkou 1 484 mil. Kč a za 2. etapu částkou 1304 mil. Kč. Pohledávka Slovenské republiky vyplývající z financování 1. etapy byla vyrovnána dodávkou 200 mil. m³ zemního plynu.

b) Kreditní úroky

Za 1. - 3. čtvrtletí 1996 byly v pokladním plnění státního rozpočtu vykázány kreditní úroky z prostředků státu na bankovních účtech ve výši 3 605 mil. Kč, což po odečtení daně z příjmů představuje 3 158 mil. Kč. Tyto částky jsou však zkreslené (nadhodnocené), protože při jejich výpočtu za 3. čtvrtletí uplatnila ČNB nesprávné (vyšší) úrokové sazby pro úročení termínovaných vkladů a neprovedla čtvrtletní odvod daně z příjmů. Po opravě provedené v říjnu činí celková částka kreditních úroků 3 390 mil. Kč a po odečtení daně z příjmů 2 718 mil. Kč, tj. 79,8% z rozpočtovaných celoročních příjmů z tohoto titulu (dle upraveného rozpočtu). Oproti stejnému období roku 1995 jsou tyto příjmy nižší o 13,8%.

Z vyúčtovaných kreditních úroků po zdanění tvoří největší část (74,2%) úroky z termínovaných vkladů na účtech státních finančních aktiv zahrnujících od 3. čtvrtletí též nově zřízené termínované vklady na bilančních účtech rozpočtových přebytků z minulých let, kde byly za 3. čtvrtletí vyúčtovány úroky ve výši 161 mil. Kč. Tato skutečnost spolu se změnami v systému úročení vkladů státu u ČNB od 1. 7. 1996 vedla ke snížení podílu úroků z netermínovaných vkladů na celkových rozpočtových příjmech z kreditních úroků oproti skutečnosti za I. pololetí (z 28,3% na 25,8%).

Nový systém úročení vkladů státu u ČNB znamenal ve 3. čtvrtletí 1996 snížení příjmů z kreditních úroků v celkovém odhadovaném rozsahu 305 mil. Kč. U úroků z termínovaných vkladů, kde došlo ke snížení úrokových sazeb pro vklady nad 2 roky (o 3,5%), činil tento dopad 215 mil. Kč. Pro netermínované vklady státu, zahrnující prostředky státního rozpočtu (vč. financujících výnosů SPP), část účtů státních finančních aktiv a prostředky na účtech finančních úřadů, platí od 1. 7. 1996 úročení do stanoveného limitu (5 mld Kč) za průměrnou cenu dosaženou na primárních aukcích SPP, nad tento limit pak za 0,5% p. a. Oproti předchozímu úročení těchto vkladů (sazbami "over night" nebo za 4,5% p. a.) to fakticky též znamená snížení úrokových výnosů, které ve 3. čtvrtletí 1996 odhadujeme na cca 90 mil. Kč.

c) Příjmy rozpočtových a odvody příspěvkových organizací

Příjmy rozpočtových organizací, plněné zatím na 65,3%, nenaplňují alikvotu 3/4 ročního rozpočtu.

Z objemově významnějších kapitol se nižší inkaso příjmů soustředilo především do kapitoly ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (25,8%) a dále do resortů ministerstva obrany (59,8%), ministerstva vnitra (46,3%), kde nebyly zatím realizovány příjmy za odprodeje neupotřebitelného a přebytečného movitého a nemovitého majetku.

Naopak vyšší plnění (na 81,5%) vykazuje ministerstvo zdravotnictví, na němž se podílí zejména Státní zdravotní ústav (příjmy z placených služeb) a Státní ústav pro kontrolu léčiv.

3. Výdaje státního rozpočtu

Výdaje zahrnuté ve státním rozpočtu byly do konce 3. čtvrtletí čerpány ve výši 347,3 mld Kč, což představuje 70,4% rozpočtu upraveného o provedená rozpočtová opatření. Absolutně byly výdaje státního rozpočtu za devět měsíců letošního roku v porovnání se stejným obdobím loňského roku vyšší o 49,3 mld Kč, tj. o 16,5%, přičemž schválený rozpočet na letošní rok předpokládal nárůst proti dosažené skutečnosti roku 1995 o 64,9 mld Kč, tj. o 15%.

Čerpání jednotlivých druhů výdajů za 1. - 3. čtvrtletí 1996 bylo následující:

v mld Kč

Značný časový odstup od přípravy návrhu státního rozpočtu a vývoj v průběhu letošního roku si vyžádal úpravy a korekce některých ukazatelů rozpočtu schváleného zákonem č. 305/95 Sb., o státním rozpočtu na rok 1996.

Jak bylo řečeno již v úvodu, největší úpravy vyplynuly z rozhodnutí vlády České republiky, jejímž usnesením č. 441 ze dne 28. srpna t. r. byly na základě analýzy dosavadního vývoje rozpočtového hospodaření v letošním roce souvztažně sníženy příjmy i výdaje státního rozpočtu na rok 1996 oproti objemům schváleným zákonem. Toto snížení, o němž vláda informovala Parlament ČR v rámci zprávy o plnění státního rozpočtu za I. pololetí 1996, činilo celkem 6,6 mld Kč, což představuje pouze 1,3% zákonem schválených objemů.

Kromě toho byla v průběhu prvních tří čtvrtletí provedena rozpočtová opatření, která ve svém souhrnu znamenala zvýšení výdajů státního rozpočtu celkem o 2,1 mld Kč, tj. o 0,4% objemu schváleného zákonem. Rozpočet včetně všech těchto úprav k 30. září dosáhl objemu 493,1 mld Kč.

Uvedené zvýšení výdajů umožnilo především zvýšení příjmů státního rozpočtu o 210 mil. Kč z titulu uzavření směnné smlouvy s Polskou republikou na výměnu vojenské letecké techniky (schváleno usnesením vlády č. 745/95); v návaznosti na toto zvýšení příjmů byly ve stejném rozsahu posíleny výdaje kapitoly ministerstva obrany. Obdobně ve vazbě na zvýšení příjmů státního rozpočtu byly zvýšeny neinvestiční výdaje kapitoly ministerstva vnitra o 129 mil. Kč v souvislosti s částečnou úhradou pohledávek České republiky v Ruské federaci prostřednictvím dodávky letounu TU 154M pro potřeby tohoto resortu (usnesení vlády č. 769/95).

Souvztažně s příjmy byly výdaje státního rozpočtu v souladu s usnesením vlády ke státnímu závěrečnému účtu za rok 1995 dále upraveny o výsledky zúčtování finančních vztahů ústředních orgánů a dalších organizací se státním rozpočtem (částka 696 mil. Kč), o vypořádání účelových prostředků poskytnutých v roce 1995 ze státního rozpočtu do rozpočtů obcí a okresních úřadů (710 mil. Kč) a dále o nerozpočtované příjmy z prodeje a pronájmu majetku státu odvedené okresními úřady do státního rozpočtu jako účelové dotace na péči o svěřený státní majetek (218 mil. Kč).

Změny ve struktuře výdajů byly ovlivněny zejména rozpouštěním rezerv a účelových prostředků z kapitoly Všeobecná pokladní správa do ostatních rozpočtových kapitol; jedná se např. o dotace na sportovní reprezentaci, zabezpečení prostředků pro realizaci akce IFOR, mimosoudní a soudní rehabilitace, příspěvky mezinárodním organizacím, zahájení činnosti kanceláře Senátu, zabezpečení činnosti nově zřízeného Úřadu pro zákaz chemických zbraní, zajištění přípravy a konání MFF v Karlových Varech apod. V oblasti mzdových prostředků byly zvýšeny platové tarify státních zástupců a soudců a posíleny mzdové prostředky pro Českou správu sociálního zabezpečení. Dále došlo k upřesnění rozdělení rozpočtových prostředků v oblasti výdajů rozpočtových organizací, příspěvků příspěvkovým organizacím a ostatních dotací a příspěvků v návaznosti na skutečné potřeby. Po provedení těchto přesunů bude např. příspěvkovým organizacím poskytnuto o 2,2 mld Kč více než uvažoval schválený rozpočet na letošní rok, z toho 1,8 mld Kč formou ostatních dotací a příspěvků.

Naproti tomu snížení dotací podnikatelským subjektům (celkem o 0,9 mld Kč) bylo vyvoláno především přesuny těchto prostředků z ministerstva zemědělství zejména ve prospěch okresních úřadů k zabezpečení speciálních programů apod.

Snížení investičních výdajů a dotací (celkem o 1,1 mld Kč) bylo ovlivněno např. přesuny prostředků v rámci ministerstva dopravy ke zvýšení neinvestičních výdajů kapitoly na údržbu silnic.

V důsledku změny financování regionálních škol a jejich přechodu z rozpočtové na příspěvkovou formu hospodaření došlo v rámci rozpočtových kapitol k nejvyššímu zvýšení těchto výdajů u kapitoly ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.