Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Graf ukazuje strukturu výdajů na sociální zabezpečení, vč. dávek státní sociální podpory:

Největší část transferů obyvatelstva byla uskutečněna prostřednictvím ministerstva práce a sociálních věcí. Z rozpočtu této kapitoly bylo vynaloženo 107, 1 mld Kč, v nichž jsou zahrnuty:

Celkově byly výdaje uskutečňované MPSV za tři čtvrtletí letošního roku o 2,2 mld Kč nižší než ve stejném období loňského roku, což vyplývá z již zmíněné změny výplaty dávek státní sociální podpory.

Výdaje na důchody, splněné na 69,2%, vzrostly proti loňskému roku o cca 16%, což představuje nárůst o 12,3 mld Kč. V těchto výdajích nejsou zahrnuty zálohy poskytnuté koncem září České poště na výplaty důchodů v prvních říjnových termínech a další obdobné platby v celkové výši 2,7 mld Kč. Po jejich zahrnutí by čerpání důchodů činilo již 71,3%.

Výše výdajů na důchody byla ovlivněna zvýšením důchodů od 1. dubna 1996 podle nařízení vlády č. 19/96 Sb.

Z ostatních výdajů na dávky sociálního zabezpečení vzrostly oproti minulému roku v důsledku vysoké nemocnosti značně výdaje na dávky v nemoci a podpora při ošetřování člena rodiny. Výdaje na ostatní dávky v úhrnu nejsou srovnatelné s rokem 1995, jelikož došlo ke změně jejich výplaty na dávky státní sociální podpory.

Ostatními kapitolami bylo na sociální zabezpečení vynaloženo dalších 3,6 mld Kč, z toho 2 mld Kč ministerstvem obrany a 1,5 mld Kč ministerstvem vnitra.

b) Neinvestiční dotace podnikatelským subjektům byly ke konci září t. r. čerpány celkem na 74,7% a bylo na nich vynaloženo 20,6 mld Kč.

V souladu se záměry vlády snižovat účast státu v ekonomice došlo v meziročním srovnání k nepatrnému poklesu (index 99). Absolutně se jedná proti stejnému období minulého roku o pokles o cca 200 mil. Kč. v mil. Kč.

Nejvýraznější položku celkových dotací podnikatelským subjektům (téměř 30%) představují dotace na teplo, které vykazují již tradičně vysoké plnění. I přes posílení schváleného rozpočtu o 600 mil. Kč bylo ke konci září vyčerpáno již téměř 84% rozpočtovaného objemu (ve vztahu k původně schválenému rozpočtu činí čerpání dokonce již téměř 92%). Ve srovnání s minulým rokem byly dotace uvolněné za 9 měsíců nižší o 110 mil. Kč.

Podle žádostí, které předložili vlastníci domovních objektů a podle nichž je dotace finančními úřady poskytována, celkový požadavek dosahuje výše 7,5 mld Kč a přesahuje tak rozpočtem v současné době uvažovanou částku. Výše prostředků poskytnutých do 30. září přitom odpovídá průběhu uvolňování dotace stanovenému nařízením vlády č. 251/94 Sb., které umožňuje uvolnit v tomto období prostředky do výše 80% požadavků vyplývajících z předložených žádostí (v měsících červen, červenec a prosinec není dotace poskytována).

K 1. červenci 1996 byla zvýšena maximální cena za 1 Gj pro uživatele ze 163 Kč na 180 Kč. V důsledku této cenové úpravy a spolu s případnými vratkami dříve poskytnutých prostředků celkový objem dotací na teplo v letošním roce rozpočtem předpokládanou částku nepřesáhne.

Ostatní neinvestiční dotace byly čerpány na 71,7% a směřovaly především do odvětví dopravy, průmyslu a zemědělství.

Nejrychlejší čerpání vykazuje resort ministerstva dopravy (75,6%), kde byly dotace využity zejména k úhradě ztráty osobní železniční dopravy (vč. dopravy kombinované), na níž bylo vynaloženo celkem 3,9 mld Kč. Ve veřejné drážní osobní dopravě tak přispíval státní rozpočet částkou 1,57 Kč na 1,- Kč dosažených tržeb z přepravy cestujících (za tři čtvrtletí roku 1995 činil tento příspěvek 1,87 Kč na 1,- Kč tržeb).

Dalších 160 mil. Kč bylo čerpáno v souladu s usnesením vlády ČR č. 279/92 Českými aeroliniemi, a. s., Praha na splátky úroků z úvěru na leasing letadel Boeing.

Vysoké čerpání (na 75,5%) bylo vykázáno i v kapitole ministerstva průmyslu a obchodu. Dotace jsou účelově využívány především k řešení dopadů útlumu uhelných, rudných a uranových dolů. Na tyto účely bylo ke konci září vynaloženo přes 3,8 mld Kč (z toho 2,8 mld Kč na útlum uhelných dolů).

Dalších 198 mil. Kč bylo využito k podpoře úsporných energetických programů (rozpočtem stanovená výše dotací na tento účel 200 mil. Kč byla tak již prakticky vyčerpána). Na svoz, uložení a likvidaci radioaktivních odpadů bylo ze státního rozpočtu vynaloženo 6,4 mil. Kč.

Nejnižší čerpání je zatím u dotací směřujících do kapitoly ministerstva zemědělství (64,8%). Z celkového objemu prostředků poskytnutých podnikatelským subjektům tohoto resortu ve výši 4,1 mld Kč bylo cca 2,3 mld Kč využito prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu; zbývající dotace ve výši 1,7 mld Kč byla využita především v agrárně potravinářském průmyslu, pouze v malé míře (cca 130 mil. Kč) v lesním hospodářství.

c) V čerpání neinvestičních výdajů rozpočtové sféry je patrný především další nárůst příspěvků a dotací poskytovaných příspěvkovým a podobným organizacím (vč. dotací občanským sdružením). Po posílení rozpočtu těchto výdajů o 2,2 mld Kč, zejména v souvislosti s již komentovaným přechodem regionálního školství na příspěvkovou formu hospodaření, byl takto upravený rozpočet ke konci září čerpán na 74,6%, což znamená čerpání odpovídající normálnímu průběhu za devět měsíců. Proti loňskému roku tyto výdaje státního rozpočtu vzrostly o 18,2%, tj. o 6,7 mld Kč.

Vývoj čerpání podle jednotlivých druhů výdajů ukazuje následující přehled:

v mil. Kč

Z uvedeného přehledu je zřejmé, že rozhodující část těchto výdajů - téměř tři čtvrtiny - představují vlastní příspěvky poskytované příspěvkovým organizacím na činnost. Na nich bylo ke konci 3. čtvrtletí vyčerpáno 32,3 mld Kč, tj. 74,9% upraveného rozpočtu. Ostatní dotace a příspěvky (čerpané na 73,6%) s částkou 9,9 mld Kč představuji cca 23% celkových výdajů v této skupině a dotace poskytované občanským sdružením pak pouze 3%.

Největší objemy příspěvků a dotací jsou čerpány ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. K 30. září dosáhly celkem 25,4 mld Kč, což představuje téměř 60% celkových výdajů vynakládaných do této sféry. Jejich čerpání v souhrnu tvoří 74,7% částek stanovených upraveným rozpočtem. Podíl MŠMT je nejvyšší u všech vykazovaných druhů příspěvků a dotací, u tzv. ostatních dotací tvoří dokonce přes 82% výdajů poskytovaných touto formou.

V čerpání vlastních příspěvků příspěvkových organizací na činnost se co do objemu prostředků za MŠMT řadí ministerstvo dopravy, které vykázalo čerpání ve výši 5,1 mld Kč, což znamená již 81,6% upraveného rozpočtu a zároveň nejrychlejší čerpání ze všech rozpočtových kapitol. Toto vysoké čerpání bylo ovlivněno především vyšší potřebou údržby a oprav silniční sítě.

U ostatních dotací a příspěvků se nejvyšší čerpání (již 92,8%) týká ministerstva zahraničních věcí, kde bylo za tři čtvrtletí vyčerpáno cca 400 mil. Kč; jedná se o příspěvky mezinárodním organizacím, jejichž poskytování vychází z mezinárodních smluv a dohod.

Přesto, že v souhrnu za všechny rozpočtové kapitoly žádná z položek zahrnovaných do této skupiny výdajů státního rozpočtu nepřesahuje alikvotu 9 měsíců, je třeba vidět, že nebyla dodržena regulační opatření ministerstva financí, jimiž bylo stanoveno čerpání rozpočtových prostředků do konce 3. čtvrtletí v zásadě maximálně do 72% rozpočtu na letošní rok. S ohledem na žádoucí rovnoměrný vývoj čerpání rozpočtových prostředků v průběhu roku byly správci rozpočtových kapitol současně požádáni, aby zabezpečili, že limity pro čerpání příspěvků příspěvkovým a dotací ostatním organizacím (s výjimkou dotací občanským sdružením) budou stanovovány pouze na příslušný měsíc a nikoliv předem na celé čtvrtletí.

Naproti tomu výdaje vlastních rozpočtových organizací byly za devět měsíců letošního roku čerpány pouze na necelých 70%, což představuje nenaplnění alikvoty tří čtvrtin roku o 8,3 mld Kč (loni byly ve stejném období tyto výdaje plněny na 64,2% tehdy platného rozpočtu a nenaplnění rozpočtu činilo 12,5 mld Kč). Čerpání těchto výdajů se soustřeďuje zpravidla až do závěru roku.

(Podrobnější hodnocení čerpání výdajů rozpočtových kapitol je uvedeno v následující pasáži.)

d) Rovněž čerpání některých neinvestičních výdajů zahrnutých v kapitole Všeobecná pokladní správa přesahuje alikvoru tří čtvrtin roku.

Na dotaci místním rozpočtům, stanovené zákonem ve výši 16,8 mld Kč, bylo do konce září poskytnuto do této sféry 13,2 mld Kč, tzn. 78,3% částky uvažované pro letošní rok.

Je však třeba vidět, že kromě této dotace uvolnil státní rozpočet v průběhu dosavadních devíti měsíců další účelově určené prostředky rezervované pro územní orgány jako neinvestiční výdaje v kapitole VPS v celkové výši 23,6 mld Kč. Z této částky největší část - 19,3 mld Kč - představují prostředky k úhradě dávek státní sociální podpory podle zákona č. 117/95 Sb., jejichž výplatu zajišťují okresní úřady. Rozpočet na tento účel vyčlenil částku 25,9 mld Kč, která byla v průběhu roku zvýšena na 26,3 mld Kč a která byla k 30. září vyčerpána ze 73,3%.

Dalších cca 4,3 mld Kč představují prostředky určené např. na pozemkové úpravy (700 mil. Kč), na regeneraci městských památkových rezervací a zĄon (320 mil. Kč), na činnost hasičských záchranných sborů (170 mil. Kč) či na řešení dopravní obslužnosti v místech (141 mil. Kč). K zabezpečení Programu obnovy venkova bylo uvolněno 197 mil. Kč, k podpoře bytové výstavby v obcích celkem 70 mil. Kč, v rámci prostředků na řešení mimořádných situací bylo poskytnuto 114 mil. Kč na pomoc při likvidaci škod po povodních. Na výdaje spojené s konáním voleb bylo vynaloženo 411 mil. Kč, na protidrogovou politiku státu 90 mil. Kč, na správní výdaje spojené s výplatou dávek státní sociální podpory 40 mil. Kč. Při finančním vypořádání územních orgánů za rok 1995 bylo uhrazeno celkem 680 mil. Kč.

Spolu s prostředky převedenými do jednotlivých regionů formou investičních výdajů (cca 7,1 mld Kč) tak bylo v hodnoceném období uvolněno k financování potřeb rozpočtů okresních úřadů a obcí celkem 43,9 mld Kč, tj. 79,5% částky zahrnuté v upraveném rozpočtu na letošní rok.

Na pojistném zdravotního pojištění hrazeném státem za vybrané skupiny obyvatel (§ 6c zákona ČNR č. 550/1991 Sb., v platném znění) uhradil státní rozpočet za 3/4 roku 12 918 mil. Kč, což představuje již 88,3% objemu prostředků předpokládaných pro tento účel v upraveném rozpočtu ve výši 14,6 mld Kč.

V těchto výdajích je zahrnuta částka 2 mld Kč, která byla poskytnuta podle "Protokolu" podepsaného v březnu t. r. ministrem financí, ministrem zdravotnictví a ředitelem Všeobecné zdravotní pojišťovny, a to na financování sezónních výkyvů ve zdravotní péči financované ze všeobecného zdravotního pojištění.

Vlastní pojistné hrazené státem za vybrané skupiny obyvatel tedy činilo pouze 10,9 mld Kč, tzn. 74,6% rozpočtované částky. Tento objem je o 1 mld Kč vyšší než v loňském roce, kdy ve stejném období bylo na tento účel vynaloženo 9,9 mld Kč.

K úhradě výše uvedených 2 mld Kč byla částečně (o cca 1 mld Kč) krácena platba státu na pojistné zdravotního pojištění v měsíci září, zbytek bude promítnut do platby v listopadu 1996. V důsledku změny vyměřovacího základu u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát, ze 65% na 80% minimální mzdy, která vstoupila v platnost k 1. 7. 1996 (zákon č. 149/96 Sb.), došlo ke zvýšení nároků na státní rozpočet v letošním roce o 1,7 mld Kč. Tato částka je podle rozhodnutí Poslanecké sněmovny Parlamentu (schváleno v rámci projednávání státního závěrečného účtu za rok 1995) uhrazena z přebytku státního rozpočtu za minulý rok - převod prostředků do roku 1996 byl proveden v říjnu t. r.

Stejně jako v roce 1995 vynakládá státní rozpočet i v letošním roce značné prostředky formou státní podpory stavebního spoření, realizované na základě zákona č. 96/93 Sb., o stavebním spoření.

Ve schváleném rozpočtu byla na tento účel vyčleněna částka 2 mld Kč, která se ukázala jako nedostatečná a při úpravě státního rozpočtu na rok 1996 si vyžádala zvýšení na 2,3 mld Kč. V důsledku přetrvávajícího vysokého zájmu o tuto formu spoření a také zvýšením částky, kterou občané pravidelně ukládají, byl tento zvýšený objem prakticky již vyčerpán (loni bylo za celý rok uvolněno ze státního rozpočtu celkem 1,1 mld Kč).

Čerpání státního příspěvku na penzijní připojištění, na který bylo ve schváleném rozpočtu vyčleněno 2,6 mld Kč, je nižší než se předpokládalo. Proto byla v průběhu roku tato částka snížena na 1,5 mld Kč. Z ní bylo do 30. září uvolněno zatím 1 225 mil. Kč, tj. cca 82% upraveného rozpočtu.

Naproti tomu některé jiné výdaje kapitoly VPS alikvoty tří čtvrtin roku zatím nedosahují.

Jde zejména o výdaje spojené s dluhovou službou státu, které na rozdíl od minulého roku, kdy jejich rozhodující část byla hrazena z prostředků Fondu národního majetku (celoročně poskytl fond na tento účel 10,7 mld Kč), jsou v roce 1996 plně hrazeny ze státního rozpočtu. Ve schváleném i upraveném rozpočtu na letošní rok se k úhradě debetních úroků uvažuje s částkou 14,2 mld Kč a dalších 100 mil. Kč se předpokládá vynaložit na poplatky spojené se správou státního dluhu.

Za 1. - 3. čtvrtletí byly na tyto výdaje poukázány rozpočtové prostředky ve výši 10 232 mil. Kč, což představuje čerpání rozpočtu na 71,7%. Skutečné výdaje vynaložené z umořovacího účtu na dluhovou službu byly poněkud nižší a ve srovnání se stejným obdobím roku 1995 a se schváleným (i upraveným) rozpočtem na rok 1996 se realizovaly takto:

v mil. Kč

Plnění výdajů na dluhovou službu státu je celkově i v jednotlivých položkách (s výjimkou úroků ze střednědobých státních dluhopisů) pod úrovní třičtvrtiletní alikvoty. Nižší úhrady úroků z přímých úvěrů od bank a naopak vyšší úhrady úroků ze státních dluhopisů v podstatě odpovídají emisnímu kalendáři, dohodnutým splátkovým plánům a smlouvám se zahraničními věřiteli. Ve srovnání se skutečností za 1. - 3. čtvrtletí 1995 jsou změny ve struktuře úhrad úroků podle jednotlivých složek státního dluhu odrazem pokračující sekuritizace, z části však i zvýšení rozsahu emisí SPP na krytí schodků běžného rozpočtového hospodaření.

Rovněž dotace pro Státní fond tržní regulace ve výši 1 250 mil. Kč byly za devět měsíců roku čerpány pouze na cca 66% (absolutně bylo vyčerpáno 826 mil Kč). Podle zaměření činnosti SFTR jsou tyto prostředky využívány k regulaci trhu především mléka a mlékárenských výrobků a potravinářské pšenice.

Prostředky na majetkovou újmu peněžních ústavů, vyčleněné ve schváleném rozpočtu ve výši 3,6 mld Kč (po promítnutí rozpočtových opatření 3, 5 mld Kč) byly v hodnoceném období čerpány na 71,1% a byly uvolněny v celkové výši 2 473 mil. Kč.

B. Investiční výdaje

Vývoj a plnění investičních výdajů státního rozpočtu ukazuje následující přehled:

*) včetně prostředků uvolňovaných prostřednictvím ČS (kvalifikovaný odhad)

Na investiční výdaje bylo za tři čtvrtletí letošního roku vynaloženo celkem 37,1 mld Kč, tj. 64,2% rozpočtu upraveného o provedená rozpočtová opatření. Proti alikvotě hodnoceného období je dosavadní plnění nižší o 6,3 mld Kč. Projevuje se zde tradiční sezónní vliv, kdy k vyššímu čerpání těchto výdajů dochází v posledních měsících roku. Přesto je letošní vývoj pomalejší než v minulém roce, kdy bylo ve stejném období vyčerpáno 67,8% celoroční skutečnosti.

Ve srovnání s rokem 1995 byly investiční výdaje vyčerpané do konce září o 7,2 mld Kč, tj. o 24,2% vyšší než ve stejném období loňského roku (schválený rozpočet na letošní rok počítal s růstem těchto výdajů oproti skutečnosti roku 1995 o 39,3%, absolutně o 17,4 mld Kč, upravený rozpočet tento nárůst korigoval na 31,2%, resp. na 13,7 mld Kč).