Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Rozložení investičních výdajů vynaložených rozpočtem za 1. - 3. čtvrtletí 1996 ukazuje následující graf:

Ze znázornění je patrné, že největší podíl investičních výdajů byl čerpán příspěvkovými organizacemi. K zabezpečení jejich potřeb vynaložil státní rozpočet 52,3% celkových investičních výdajů a dotací, zatímco v předchozím roce to bylo pouze 49%.

Příspěvkové organizace také vykázaly nejvyšší čerpání investičních dotací (72,6%), které se blíží alikvotě 3/4 roku (v souladu s rozpočtem na rok 1996 jsou v čerpání investičních příspěvků PO zahrnuty i prostředky poskytované občanským sdružením a ostatním subjektům).

Čerpání výdajů ostatními typy organizací bylo zatím nízké.

Z rozpočtových kapitol se na čerpání investičních výdajů a dotací nejvíce podílí ministerstvo dopravy, kde jsou tyto prostředky směrovány především na výstavbu a technickou obnovu silnic a dálnic, vč. jejich údržby, v rámci dotací poskytovaných podnikatelským subjektům pak na úhradu výdajů s. o. České dráhy a s. p. Česká správa letišť. Celkem bylo na uvedené účely vynaloženo přes 9,1 mld Kč.

Za tuto kapitolu se řadí ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy s celkovým čerpáním 3,1 mld Kč, směřujícím k financování výstavby a zkvalitnění technického stavu škol a školských zařízení a dále ministerstvo zdravotnictví, kde čerpání dosáhlo částky 2,3 mld Kč a týkalo se zejména řešení naléhavých investičních potřeb na rozhodujících akcích resortu, odstranění havarijních stavů některých objektů a pořízení vybrané zdravotnické techniky v rámci zdravotnických programů.

Ministerstvem obrany bylo na neinvestičních výdajích do konce září vyčerpáno celkem 2,7 mld Kč, tj. 48,1% rozpočtem předpokládaného objemu, kapitolou ministerstva vnitra 1,7 mld (46,8%).

Z celkových investičních výdajů, které státní rozpočet vynaložil v rpůběhu tří čtvrtletí, bylo cca 7,1 mld Kč, tj. 19,2% určeno pro územní orgány. Prostředky byly poskytovány přímo ze státního rozpočtu, z kapitoly Všeobecná pokladní správa.

Největší část takto poskytnutých prostředků - přes 2 mld Kč - byla použita na financování bytové výstavby, další prostředky ve výši 1,1 mld Kč pak směřovaly na zkvalitnění technického stavu a vybavení škol; více než 215 mil. Kč bylo použito na komunální ekologii, 193 mil. Kč na modernizaci bytového fondu a 95 mil. Kč na protiradonová opatření. Prostřednictvím České spořitelny, a. s., na jejíž účty byla ze státního rozpočtu převedena částka cca 3,1 mld Kč, je zabezpečováno financování vybraných investičních akcí územních orgánů (např. výstavba a technická obnova nemocnic a základních škol, rozvoj MHD, výstavba Metra, ap.).

C. Financování vládních úvěrů

Rozpočtové výdaje spojené s financováním vládních a obdobných úvěrů poskytnutých do zahraničí, realizované za 1. až 3. čtvrtletí roku 1996 ve výši 3 395 mil. Kč, byly čerpány na 82,9% celoročního rozpočtového limitu, přičemž ve srovnání s třičtvrtiletím loňského roku byly nižší o 25,5 procentních bodů. Na překročení alikvotního podílu o 7,9%, které v hodnotovém vyjádření představuje 322,5 mil. Kč, se podílely zejména výdaje na plynárenské VIA a výdaje na nárůst pohledávek převzatých od ČSOB.

Výdaje související s plynárenskými VIA byly čerpány již na 86,3% ročního limitu, což představuje alikvotní překročení o 416 mil. Kč. Profinancování se týká 2. etapy výstavby objektů na území Ruské federace, která je již zajišťována státní půjčkou bez účasti Slovenské republiky. Tato půjčka je uvolňována po převzetí jednotlivých dokončovaných objektů zahraničním zákazníkem, což neprobíhá rovnoměrně kvartálně.

Ve výdajích na nárůst pohledávek v nesměnitelných měnách převzatých od ČSOB došlo za 1. až 3. čtvrtletí 1996 již k přečerpání celoročního limitu (cca o 36 procentních bodů), což souvisí zejména s profinancováním skluzu z roku 1995 u dokončované elektrárny Iránshahr, s nímž nebylo ve schváleném státním rozpočtu uvažováno. Dodatečně byl proto ministerstvem financí schválen objem těchto výdajů ve výši 119,2 Kč, z čehož roku 1996 se týká maximálně 49 mil. Kč.

Nízké čerpání vládních úvěrů bez plynárenských VIA (na 24,4%) je ovlivněno hlavně politicko-hospodářskou situací v Alžíru, která neumožňuje pokračovat v rozpracovaných investičních pracích. U civilních vládních úvěrů se vykázané výdaje týkaly Etiopie (dokončování výstavby pneumatikáren Adis Tyre). U speciálních vládních úvěrů je vykázané čerpání v souladu s úvěrovou dohodou pro rok 1996.

4. Čerpání výdajů rozpočtových kapitol

Přehled čerpání výdajů jednotlivých kapitol k 30. 9. 1996 je uveden v tabulkové části zprávy.

Celkem byly neinvestiční výdaje rozpočtových a příspěvkových organizací (bez kapitoly VPS) k 30. září plněny na 69,5% rozpočtu upraveného o provedená rozpočtová opatření. Po vyloučení výdajů na sociální zabezpečení činí čerpání těchto výdajů 69,2% (ve stejném období loňského roku to bylo 68,9%). Mezi jednotlivými kapitolami státního rozpočtu však existují značné rozdíly.

Z celkového počtu 33 rozpočtových kapitol převažující část čerpá své výdaje pod alikvotou devíti měsíců; celé dvě třetiny (22 kapitol) nedosahují ani 70% celoročního rozpočtu.

Nad úrovní 75% byly čerpány neinvestiční výdaje pouze u čtyř kapitol (MPSV, MD, GA a MSNMP), dalších 7 kapitol vykazuje čerpání, které je nad průměrným plněním (69,2%). I u těchto kapitol je však plnění výdajů vlastních rozpočtových organizací většinou velmi nízké.

V kapitole ministerstva práce a sociálních věcí, kde bylo vykázáno čerpání neinvestičních výdajů celkem na 71,4%, představují cca 95% těchto výdajů transfery pro obyvatelstvo, plněné ke konci 3. čtvrtletí na 69,7%.

Zbývající výdaje, které předstihují alikvotu devíti měsíců (plnění na 124,9%), byly ovlivněny především výplatou zálohy na důchody na měsíc říjen ve výši 2,7 mld Kč. Po vyloučení tohoto vlivu činí plnění zbývajících výdajů rozpočtových organizací kapitoly pouze 67,5%.

U kapitoly ministerstva dopravy představují převažující část výdajů (téměř 84%) příspěvky poskytované příspěvkovým organizacím. Ty byly ke konci září čerpány již na 81,6%, což bylo ovlivněno především zvýšenými náklady na údržbu a opravy silniční a dálniční sítě po zimním období.

Čerpání všech výdajů ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci, které je vykázáno na úrovni upraveného rozpočtu, tj. ve výši 100%, souvisí s ukončením činnosti tohoto ministerstva k 30. 6. t. r. Více než polovinu vynaložených výdajů tvořily výdaje mzdové, z nichž bylo do ukončení činnosti vyčerpáno 71,6% původně schváleného (celoročního) rozpočtu, což bylo vyvoláno nutností řešit mimořádné úkoly v minimálních časových lhůtách a k zajištění těchto prací byly uvolněny mzdové prostředky k odměnám pracovníků podílejících se na jejich plnění.

Rovněž vyšší výdaje na opravy a údržbu (čerpání na 77% původního rozpočtu) se vztahovaly k rekonstrukci budovy ministerstva a nutným úpravám v důsledku předávání budovy nástupnickému úřadu.

Z dalších kapitol, jejichž neinvestiční výdaje přesahují průměrné čerpání k 30. 9., je třeba zmínit následující kapitoly, které čerpají významnější podíl celkových výdajů:

Neinvestiční výdaje ministerstva hospodářství (čerpané celkem na 71,9%) byly ovlivněny vyšším čerpáním v oblasti příspěvkových organizací, které dosáhlo již 73% a vyplynulo z finančního zabezpečení činnosti středních odborných učilišť a středisek praktického vyučování a soukromých a církevních učňovských zařízení. Výdaje státního rozpočtu do této sféry přitom tvoří 81% celkových neinvestičních výdajů kapitoly. Vlastní výdaje rozpočtových organizací vykázaly čerpání pouze na 67,6%.

Rovněž u kapitoly ministerstva zemědělství se vyšší čerpání neinvestičních výdajů (celkem na 70,1%) týká především příspěvkových organizací, jimž byly poskytnuty příspěvky ve výši přesahující již 73% upraveného rozpočtu. Převážná část těchto výdajů souvisí s potřebami středních odborných učilišť a integrovaných škol resortu; čerpání výdajů vlastních rozpočtových organizací dosáhlo 67%.

Mimořádný nárůst výdajů příspěvkových organizací se v letošním roce soustředil i do kapitoly ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, která vykázala čerpání celkových neinvestičních výdajů ROPO na 69,9%. Jestliže schválený rozpočet předpokládal, že z celkových neinvestičních výdajů této kapitoly budou výdaje příspěvkových organizací činit 62,9%, v upraveném rozpočtu se v důsledku již komentované změny financování regionálního školství tento podíl zvýšil na 65,5% a ve skutečnosti dosáhl k 30. září dokonce 70%. Přitom takto upravený rozpočet neinvestičních výdajů PO byl ke konci 3. čtvrtletí čerpán již na cca 75%. Ve výdajích vlastních rozpočtových organizací je vykázáno čerpání pouze na cca 61%.

Naproti tomu poměrně nízké čerpání neinvestičních výdajů zaznamenaly kapitoly ministerstva obrany (66,1%) a ministerstva vnitra (65,3%), tedy kapitoly, které čerpají více než jednu čtvrtinu těchto výdajů stanovených státním rozpočtem pro souhrn rozpočtových kapitol.

Úroveň čerpání výdajů jednotlivých rozpočtových kapitol v hodnoceném období v zásadě odpovídá doporučené regulaci.

Celkově lze říci, že plnění neinvestičních výdajů kapitol v souhrnu na 69,2% nelze považovat za nijak výraznou odchylku od alikvoty odpovídající hodnocenému období. S přihlédnutím ke zkušenosti, podle níž se vyšší čerpání těchto výdajů soustřeďuje zpravidla až do závěru roku, lze jejich dosavadní čerpání označit za přiměřené.

Toto hodnocení vychází i z toho, že v letošním roce dále vzrost podíl příspěvkových organizací na celkovém čerpání neinvestičních výdajů kapitol, zejména v důsledku již komentovaného přechodu hospodaření regionálního školství na příspěvkovou formu. Jestliže na konci 3. čtvrtletí 1995 činil podíl příspěvkových organizací na celkových neinvestičních výdajích v souhrnu všech rozpočtových kapitol (bez výdajů na sociální zabezpečení) 39,6%, za období ke konci září 1996 vzrostl tento podíl na 40,5% (vývoj v kapitole MŠMT je popsán výše).

Upravený rozpočet výdajů čerpaných organizacemi, který znamenal jejich zvýšení o 2,2 mld Kč, byl pak ke konci 3. čtvrtletí čerpán již na 74,6% a výrazně ovlivnil úroveň čerpání celkových neinvestičních výdajů kapitol.

Z těchto údajů je zřejmé, že v čerpání výdajů rozpočtových kapitol nelze spatřovat rezervu pro dosažení celoročního přebytkového či vyrovnaného hospodaření státního rozpočtu, jak tomu bylo v předchozích letech.

5. Čerpání rezerv státního rozpočtu

Ve schváleném rozpočtu na rok 1996 jsou zahrnuty rezervy v celkové částce 6,3 mld Kč. Jedná se zejména o vládní rozpočtovou rezervu a dále jsou v kapitole Všeobecná pokladní správa obsaženy rezervy na sociální problémy, na správní výdaje systému státní sociální podpory, na urychlení výstavby a řešení havarijních situací např. ve zdravotnictví, na platy a pojistné, ale i na účast naší armády na mezinárodních mírových akcích či na zřízení Senátu a na zřízení stálé mise OECD a některé další. Po promítnutí všech úprav provedených ke konci 3. čtvrtletí byl rozsah těchto rezerv snížen na 5,5 mld Kč.

K 30. září byly rezervy uvolněny ve výši 3,1 mld Kč, tj. na 56,6%, přičemž více než polovinu uvedeného čerpání představují rozpočtová opatření, jimiž byly prostředky převedeny do jednotlivých kapitol:

v tis. Kč

Z vládní rozpočtové rezervy, schválené rozpočtem na rok 1996 ve výši 1 380 mil. Kč, bylo do konce září vyčerpáno zatím pouze 536 mil. Kč, tzn. 38,8% zákonem stanovené částky. Na základě zmocnění daného ministru financí usnesením vlády č. 305/95 ke státnímu rozpočtu na rok 1996 a na základě dalších rozhodnutí vlády byly uvolněny prostředky VVR na tyto účely:

Přitom však další prostředky v úhrnné výši 692,4 mil. Kč byly k 30. 9. 1996 předurčeny

III. Hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obcí za 1. - 3. čtvrtletí 1996

Novela rozpočtových pravidel, která vstoupila v platnost počínaje lednem letošního roku, představuje zásah do vývoje příjmové základny územních orgánů a ovlivňuje výsledky hospodaření okresních úřadů a obcí.

Z výsledků dosažených ke konci 3. čtvrtletí je patrné, že dochází k poklesu dynamiky daňových příjmů, a to zejména u okresních a magistrátních úřadů. Naplnění záměrů novely rozpočtových pravidel bude možné provést až po ukončení rozpočtového roku 1996, protože některé druhy daňových příjmů, zejména daň z příjmů právnických osob, se vyvíjejí v průběhu roku nepravidelně.

Na základě údajů z účetních sestav za sledované období však lze konstatovat, že se zmírní rozdíly v úrovni daňových příjmů jednotlivých okresů, především z důvodu participace místních rozpočtů a státního rozpočtu na výnosu daně z příjmů právnických osob, která je alokována do území v přepočtu na jednoho obyvatele.

1. Celkové výsledky hospodaření okresních úřadů a obcí

Celkové výsledky hospodaření okresních úřadů a obcí jsou hodnoceny z důvodu srovnatelnosti v metodice roku 1995, to znamená, že jsou očištěny o dávky státní sociální podpory, které začaly být nově vypláceny až počínaje 4. čtvrtletím roku 1995.

Okresní úřady a obce získaly za 1. - 3. čtvrtletí 1996 do svých rozpočtů 96,7 mld Kč (okresní úřady 16,2 mld Kč, obce 80,5 mld Kč), což je o 6,3 mld Kč více než ve stejném období loňského roku. Meziroční nárůst příjmů tak dosáhl 7,0 procentního bodu. Obce se na dosažených příjmech podílejí 83,3% a proti stejnému období minulého roku vykazuje jejich podíl na příjmech nepatrný nárůst o 1,3 procentního bodu.

Výdaje okresních úřadů a obcí dosáhly výše 98,0 mld Kč, tj. o 12,5 mld Kč více než v minulém roce. Celkem tak hospodaření okresních úřadů a obcí skončilo schodkem ve výši 1,3 mld Kč, z toho vykazují okresní úřady přebytek ve výši 2,1 mld Kč a obce schodek 3,4 mld Kč.

Ve srovnání se stejným obdobím roku 1995 je dosažený výsledek hospodaření místních rozpočtů celkem o 6,1 mld Kč nižší. Z toho přebytek rozpočtů okresních úřadů se snížil o 1,5 mld Kč; obce dosáhly ke konci 3. čtvrtletí minulého roku přebytek 1,2 mld Kč, zatímco ve sledovaném období vykazují schodek 3,4 mld Kč, což znamená zhoršení o 4,6 mld Kč. V průběhu letošního roku se poprvé od reformy místních rozpočtů objevuje schodkové hospodaření u obcí a z vývoje za uplynulých devět měsíců nelze očekávat v závěru roku výraznou změnu. Rychlejší čerpání výdajů v porovnání s plněním příjmů bylo umožněno zejména použitím mimorozpočtových zdrojů. Kromě toho některé dotace ze státního rozpočtu a ze Státního fondu životního prostředí přímo podmiňují i spoluúčast vlastních zdrojů obcí a tím vzniká další tlak na výdajovou stránku jejich rozpočtu.

Okresní úřady a obce použily ke konci 3. čtvrtletí mimorozpočtové zdroje v celkovém objemu 18,5 mld Kč, tj. o 2,3 mld Kč více proti stejnému období roku minulého. Rozhodující část těchto zdrojů tvořily vlastní fondy, u nichž saldo převodů činilo téměř 16 mld Kč, zbývajících 2,5 mld Kč představuje saldo úvěrů a výnosů z komunálních obligací a splátek úvěrů. Z účetnictví je patrné, že ve výdajích obcí a jejich příspěvkových organizací se výrazněji projevuje jejich dluhová služba, která je vyšší o 82,6% proti předchozímu období.

Na účelových fondech bylo k 30. září uloženo 12,9 mld Kč. Z toho obce vykazují objem 11,2 mld Kč (o 1,3 mld Kč více proti srovnatelnému období minulého roku) a okresní úřady 1,7 mld Kč (což je zhruba na stejné úrovni jako v roce 1995). Stavy účelových fondů jsou ovlivněny především návratnou finanční výpomocí ze státního rozpočtu, poskytnutou na modernizaci bytového fondu ve výši 1 mld Kč a zatím cca 4,3 mld Kč nevyčerpaného výnosu komunálních obligací hl. m. Prahy.

Celkově tak zdroje místních rozpočtů k 30. září dosáhly cca 30,1 mld Kč a obce se na nich podílejí z téměř 80%. Z porovnání s minulým rokem vyplývá, že při celkovém poklesu zdrojů o 2,6 mld Kč se podíl obcí na těchto zdrojích zvýšil.

Vývoj zdrojů místních rozpočtů je patrný z následující tabulky (z důvodu zachování věcné srovnatelnosti jsou údaje uvedeny v metodice roku 1995):

v mld Kč

2. Příjmy

V příjmové základně obcí a okresních úřadů se v důsledku novely rozpočtových pravidel uskutečnily některé změny ve způsobu financování obcí. Změnil se poměr v rámci rozdělování výnosů daně sdílené obcemi a okresními úřady, a to daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, kdy část tohoto výnosu získal státní rozpočet. Obce získaly navíc podíl na dani z příjmů právnických osob.

Příjmy rozpočtů okresních úřadů a obcí byly za 9 měsíců letošního roku plněny takto:

v mil. Kč