Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Celkové příjmy územních rozpočtů dosáhly ke konci září 115,9 mld Kč a byly splněny na 72%. V porovnání s vývojem stejného období minulého roku tyto příjmy dosáhly, po odpočtu dávek státní sociální podpory, výše 96,7 mld Kč, a to představuje nárůst o 7%. Příjmová základna územních orgánů se opírá především o daňové příjmy, v nichž dominuje výnos daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a transfery ze státního rozpočtu.

Daňové příjmy dosáhly ke konci 3. čtvrtletí celkové výše 51,0 mld Kč, tj. 70% schváleného rozpočtu; proti stejnému období minulého roku vykazují nárůst o 3,3 procentního bodu. Jejich podíl na celkových příjmech okresních úřadů a obcí činí 52,8%. Obce se na dosažených daňových příjmech podílejí 86,8% (tj. zhruba o 3,7% více než v roce minulém).

Výnos daně z příjmů fyzických osob je ve srovnání s minulým rokem nižší především z titulu změny rozpočtového určení u daně ze závislé činnosti. Na účty územních orgánů bylo ke konci 3. čtvrtletí převedeno celkem 35,9 mld Kč, tj. o 0,4 mld Kč méně než činilo inkaso daně ke stejnému datu. V porovnání s rokem 1995 jsou zaúčtované hodnoty nižší o 6,0 mld Kč. Výnos daně z příjmů ze závislé činnosti je ke konci září proti roku 1995 nižší o 6,3 mld Kč, neboť - jak již bylo uvedeno - na výnosu této daně participuje od ledna letošního roku státní rozpočet i místní rozpočty. Z dosaženého vývoje je patrné, že tato daň se za uplynulé období vyvíjí pomaleji (plnění na 66,9% rozpočtovaného objemu). V účetnictví je tato daň vykazována ve výši 24,1 mld Kč, inkasováno bylo 24,5 mld Kč. Daň z příjmů fyzických osob z podnikání, která je výlučným příjmem obcí, byla inkasována ve výši 11,8 mld Kč. Ve srovnání s 3. čtvrtletím minulého roku dochází k mírnému nárůstu o 2,5% a je patrné, že tato daň se stává stabilním příjmem obcí.

Vývoj daně z příjmů právnických osob, o jejíž výnos se od ledna letošního roku nově dělí obce a státní rozpočet, zaostává za objemy danými schváleným rozpočtem. Obce přijaly do svých pokladen inkaso této daně ve výši 8,3 mld Kč, tj. 61,5% celoročního rozpočtovaného objemu. Vývoj příjmů z této daně ukazuje, že rozpočet nebude naplněn. Výnos daně z příjmů právnických osob za obce, kde poplatníkem je obec, je vykazován v objemu 1,8 mld Kč a je proti roku 1995 nižší o 0,8 mld Kč.

Inkaso daně z nemovitostí je zhruba na úrovni minulých srovnatelných období a k 30. září činilo 2,5 mld Kč, v účetnictví obcí je vykazováno 2,3 mld Kč.

Na správních poplatcích bylo vybráno 1,5 mld Kč, tj. pouze 54,3% schváleného celoročního objemu. Dopad zvýšené úpravy sazeb správních poplatků, provedené k 1. červenci minulého roku, bude možné vyhodnotit až na základě výsledků konce roku 1996. Místní poplatky dosáhly koncem září výše 1,0 mld Kč, což je na úrovni minulého roku.

Nedaňové příjmy byly naplněny ve výši 14,8 mld Kč, což představuje plnění na 66,9% schváleného rozpočtu; na celkových příjmech se podílejí 15,3% (podíl obcí činí 93,1%). Objemově největší položkou nedaňových příjmů jsou příjmy rozpočtových organizací, které dosáhly 9,9 mld Kč a byly tak splněny na 60,4%. Místní orgány inkasují tyto příjmy především z pronájmů, z poplatků ve školství a z příjmů v oblasti bytového hospodářství.

Na přijatých úrocích inkasovaly obce 0,9 mld Kč, proti roku minulému se jedná o nárůst o 0,2 mld Kč. Ostatní nedaňové příjmy jako jsou pokuty, sankční poplatky, výnosy regresních náhrad a úhrady nákladů regresního řízení, příjmy z úhrad z dobývacího prostoru a z vydobytých vyhrazených nerostů podle horního zákona, činily 3,8 mld Kč.

Kapitálové příjmy se zvýšily proti 3. čtvrtletí minulého roku o 88,5 procentního bodu a dosáhly výše 4,9 mld Kč. Tento nárůst je způsoben zejména finančními operacemi na kapitálovém trhu a částečně i prodejem obecních bytů a nemovitostí. S analýzou tohoto trendu je třeba počkat do konce roku, kdy budou k dispozici celoroční údaje o těchto příjmech.

Nedílnou součástí příjmové základny okresních úřadů a obcí jsou transfery ze státního rozpočtu, jejichž podíl na celkových příjmech územních orgánů činí 25,6%. Téměř třetinu z celkového objemu transferů představují dotace v rámci souhrnného finančního vztahu územních orgánů ke státnímu rozpočtu. Ze schváleného objemu dotací ve výši 16,8 mld Kč byla do konce 3. čtvrtletí uvolněna částka 13,2 mld Kč, tj. 78%.

Kromě této dotace obce a okresní úřady zahrnuly do svých příjmů účelové prostředky ze státního rozpočtu z kapitoly Všeobecná pokladní správa ve výši 11,6 mld Kč. Tyto dotace jsou poskytovány buď přímo na základní běžné účty (8,6 mld Kč) nebo prostřednictvím čerpacích účtů Čs. spořitelny na realizaci investičních akcí (3,0 mld Kč). Nad rámec těchto dotací byly z kapitoly VPS uvolněny finanční prostředky na dávky státní sociální podpory (19,2 mld Kč), které jsou čerpány přímo z účtů ČNB.

Prostřednictvím účtů České spořitelny se jedná o financování individuálně dotovaných staveb v oblasti zdravotnictví, školství, dopravy a ochrany životního prostředí a o financování výstavby a technické obnovy vodovodů, kanalizací a čističek odpadních vod, obnovy vozidel MHD, požární ochrany a obnovy významných památkových objektů.

Na běžné účty územních orgánů byly poskytnuty finanční prostředky především na výstavbu bytů v rámci programu Podpora výstavby nájemních bytů v obcích (2,1 mld Kč), na dotace v rámci programu Výstavby a technické obnovy školských zařízení (1,6 mld Kč), na pozemkové úpravy (0,7 mld Kč), na protiradonová opatření (0,1 mld Kč) a na ekologické investice (0,6 mld Kč). Kromě toho byly uvolněny finanční prostředky na regeneraci městských památkových rezervací a záchranu architektonického dědictví, na provoz záchranných hasičských sborů a na realizaci programu obnovy vesnice.

Struktura příjmů inkasovaných územními orgány za 1. - 3. čtvrtletí 1996 (v metodice roku 1995):

Další zdroj příjmů některých obcí představují transfery ze Státního fondu životního prostředí. Tyto příjmy činily 1,4 mld Kč a směřovaly především na výstavbu čistíren odpadních vod, kanalizací, vodovodů a plynofikaci, tedy investiční akce související s ochranou životního prostředí.

Přijaté dary a sdružené prostředky ve výši 0,7 mld Kč jsou zhruba na úrovni roku 1995.

3. Výdaje

Celkové výdaje územních orgánů byly ke konci 3. čtvrtletí čerpány ve výši 117,3 mld Kč a představují plnění na 73,6% z celoročního rozpočtovaného objemu. Pro srovnatelnost vývoje výdajové části finančního hospodaření za stejné období let 1995 a 1996 je nezbytné odečíst výdaje na dávky státní sociální podpory, které začaly být vypláceny od října 1995. Po jejich odpočtu jsou výdaje okresních úřadů a obcí čerpány ve výši 98,0 mld Kč a proti loňskému roku vzrostly o 12,5 mld Kč. Kapitálové výdaje zachovávají v podstatě stejnou dynamiku jako ve 3. čtvrtletí minulého roku.

Vyšší výdaje ve srovnání s dosaženými příjmy kryly ve sledovaném období okresní úřady a obce vlastními příjmy, zapojením vlastních fondů, použitím úvěrů, půjček a výnosů komunálních obligací.

Následující tabulka uvádí vývoj výdajů okresních úřadů a obcí ke konci září:

v mil. Kč

Z hodnocení struktury výdajů podle jednotlivých odvětví je patrné, že na celkových výdajích územních orgánů se podílí téměř jednou čtvrtinou odvětví práce a sociální věci. Vysoký podíl této kapitoly souvisí s výplatou dávek státní sociální podpory.

Další kapitolou, která zaznamenává nárůst výdajů, je odvětví vnitřní správy, zahrnující výdaje na výkon státní správy, ale také výdaje na hasičské záchranné sbory. V souvislosti s realizací zákona o státní sociální podpoře bylo v uplynulém období zaplaceno téměř 325 tisíc přesčasových hodin, na příslušných referátech je zaměstnáno zhruba 2,5 tisíce pracovníků (podrobnější údaje budou k dispozici až v závěru roku) a bylo vybudováno 353 kontaktních míst na obecních úřadech pověřených výkonem státní správy. Dynamika vývoje těchto výdajů je také patrná především u magistrátních měst, což je způsobeno rozšířením výkonu státní správy v přenesené působnosti na obce, a to z titulu nárůstu činností vyplývajících z realizace novely zákona o přestupcích, činností matričních úřadů při ověřování žádostí o výpis z rejstříku trestů či nárůstu činností vyplývajících z novely zákona o živnostenském podnikání; v neposlední řadě jde i o realizaci programu sociální prevence a prevence kriminality, tedy jevů, které se koncentrují ve velkých městech.

Zvýšené výdaje vykazuje i odvětví dopravy, a to zejména z důvodu oprav, údržby a výstavby silničních obchvatů především okolo statutárních měst a částečné úhrady ztrát z provozování veřejné dopravy. Další finanční prostředky použila města a obce na opravy a údržbu silnic z důvodu extrémní zimy a v rámci odstraňování následků povodní, na něž uvolnil dotace i Státní fond životního prostředí. Následuje odvětví místního hospodářství, ve kterém je soustředěna péče o bytový fond; vyšší objemy výdajů jsou mimo jiné ovlivněny účelovými dotacemi poskytnutými ze státního rozpočtu na výstavbu obecních bytů, které předurčují participaci obcí zapojením jejich vlastních zdrojů (v daném případě se jedná o podmínku, že dotace na jeden nájemní byt může činit až 320 tisíc Kč a obec je povinna uhradit zbytek rozpočtovaných nákladů).

Dalším odvětvím, které zaznamenává nárůst výdajů, je odvětví školství. Důvodem je zejména realizace programu na zkvalitnění technického stavu škol a školských zařízení, kde je rovněž nezbytná spoluúčast obcí na financování (obec je povinna financovat investiční akci ve výši 50% z celkových rozpočtovaných nákladů).

Porovnání výdajů územních orgánů podle odvětví je zpracováno v metodice roku 1995, to znamená, že do výdajů kapitoly práce a sociální věci nebyly zahrnuty dávky státní sociální podpory.