Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Neinvestiční výdaje

Neinvestiční výdaje po odpočtu dávek státní sociální podpory dosáhly objemu 64,0 mld Kč. Z porovnání se stejným obdobím minulého roku je patrný nárůst o cca 7,5 mld Kč, na kterém se nejvíce podílejí materiální výdaje, výdaje na údržbu a opravy a služby nevýrobní povahy.

Mzdy a platy vykazují ke konci 3. čtvrtletí letošního roku vyšší dynamiku o 26%, což je způsobeno mimo jiné promítnutím změn v oblasti platové politiky v rozpočtové sféře. Vyšší dynamika mezd a platů souvisí také se zvýšením počtů pracovníků na referátech státní sociální podpory na okresních a magistrátních úřadech a z titulu vybudování kontaktních míst na zajištění výplat dávek státní sociální podpory.

Jedním ze zdrojů pro čerpání neinvestičních výdajů je dotace ze státního rozpočtu v rámci souhrnného finančního vztahu, která, jak bylo řečeno již výše, byla ke konci sledovaného období uvolněna ve výši cca 78% celoročního objemu.

Dalším zdrojem byly dotace poskytnuté okresním úřadům a obcím jako účelově určené neinvestiční prostředky poskytnuté z kapitoly VPS. Ke konci 3. čtvrtletí bylo uvolněno celkem 3,3 mld Kč. Další 1 mld Kč, která je v rozpočtu kapitoly VPS zařazena jako neinvestiční výdaj, byla ve skutečnosti na základě zpřesněných podkladů uvolněna jako výdaj investiční. Finanční prostředky byly použity zejména na pozemkové úpravy, na výdaje spojené s konáním voleb do Parlamentu ČR, na řešení povodňových škod a havarijních situací jako jsou havárie svahů a skalních objektů, dále na záchranu architektonického dědictví a na regeneraci městských památkových rezervací, na dopravní obslužnost.

Celkové neinvestiční dotace poskytnuté ze státního rozpočtu bez proplacených dávek státní sociální podpory se na neinvestičních výdajích okresních úřadů a obcí podílejí téměř 26%.

Dotace místním podnikatelským subjektům proti stejnému období minulého roku vzrostly o 18%. Jedná se zejména o dotace v odvětví veřejné dopravy na úhradu ztráty.

Vyšší byly rovněž výdaje související s úroky, a to o 32%.

Kapitálové výdaje

Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích okresních úřadů a obcí je zhruba na stejné úrovni jako v minulém roce. Znamená to, že obce vykazují mírný nárůst v tempu investiční výstavby, zatímco u okresních úřadů dochází k útlumu v této oblasti. Na rozdíl od okresních úřadů obce financují svůj investiční rozvoj vyššími objemy přijatých úvěrů a půjček (jedná se o orientační údaje, celkové objemy budou zahrnuty až v ročních účetních výkazech), případně výnosy z komunálních obligací. Z účetnictví vyplývá, že se zvýšila intenzita nových úvěrů, ale zároveň se zvýšila váha splátek úvěrů přijatých v předchozích obdobích (proti roku 1995 na 215 procent).

Na dosaženém tempu financování se podílejí i investiční dotace nejen z kapitoly VPS, ale i z rozpočtů ostatních resortů jako rozpočtová opatření prostřednictvím kapitoly VPS. Na běžné účty územních orgánů bylo ke 30. září uvolněno celkem 5,1 mld Kč a prostřednictvím čerpacích účtů České spořitelny dalších 4,3 mld Kč. Znamená to, že investiční dotace poskytnuté územním orgánům ze státního rozpočtu se podílejí na jejich kapitálových výdajích zhruba 28%. V porovnání s údaji za I. pololetí došlo k poklesu o cca 7%.

Z objemu 5,1 mld Kč účelových investičních dotací je postupně čerpáno na podporu nové bytové výstavby 2,1 mld Kč, na zkvalitnění technického vybavení škol a školských zařízení 1,1 mld Kč. Kromě toho byly finanční prostředky použity na oblast havarijních stavů zařízení sociální péče, jako dotace na výstavbu vodovodů, na přestavbu vytápění, na dostavbu úpraven vody v okrese Cheb a Tachov a zcela mimořádně na zlepšení technického stavu některých budov okresních úřadů v souvislosti s vybudováním kontaktních míst.

Další prostředky, uvolňované prostřednictvím čerpacích účtů České spořitelny a vykázané jí v celkové výši 4,3 mld Kč, byly použity především na financování individuálně dotovaných staveb schválených ve státním rozpočtu na rok 1996. Na tyto stavby bylo proinvestováno ke 30. září celkem 2,2 mld Kč. Jedná se o stavby zejména odvětví zdravotnictví, školství a dopravy. Kromě toho byla profinancována touto formou výstavba a technická obnova vodovodů a úpraven vod (259,7 mil Kč), výstavba a technická obnova kanalizací a čističek odpadních vod (407,4 mil. Kč), obnova vozidel městské hromadné dopravy (233,9 mil. Kč). Dále byly použity finanční prostředky na výdaje související se snížením znečištění životního prostředí (223,9 mil. Kč), na výdaje požární ochrany (178,5 mil. Kč) a na další investiční akce.

Dalším zdrojem čerpání vyšších výdajů u obcí jsou prostředky, které ke 30. září uvolnil Státní fond životního prostředí v objemu 2,6 mld Kč na investiční akce související s ochranou životního prostředí. Fond poskytuje kombinovanou formu podpory, to znamená např. 40% dotace, 40% návratná forma podpory a 20% vlastní zdroje investora. Státní fond životního prostředí vykazuje za období leden až září letošního roku, že obcím poskytl půjčky ve výši 1,2 mld Kč.

Některá města financují svůj investiční rozvoj výnosy z emisí komunálních obligací. Ve 3. čtvrtletí emitovalo město Plzeň zbývajících 200 mil. Kč z emise povolené v roce 1995. Městu Frýdek - Místek byla povolena emise komunálních obligací v hodnotě 150 mil. Kč na realizaci investičního programu města a město Kladno získalo povolení emitovat 250 mil. Kč na financování bytové výstavby, na rekonstrukce inženýrských sítí a komunikací.

IV. Výsledky hospodaření státního rozpočtu ke konci října 1996

V měsíci říjnu pokračoval vývoj státního rozpočtu, charakterizovaný napětím mezi jeho příjmy a výdaji.

Po vyrovnaném hospodaření za tři čtvrtletí letošního roku vykázal státní rozpočet ke konci října přebytek 1,2 mld Kč.

Přehled o vývoji státního rozpočtu do konce října podává následující tabulka:

mld Kč

Příjmy státního rozpočtu byly ke konci října splněny na 79,9%, výdaje byly čerpány na 79,7% (alikvota 10 měsíců by představovala 83,3%). Proti stejnému období minulého roku vzrostly rozpočtové příjmy o 10,8%, výdaje však byly vyšší o 14,4%. I nadále tak přetrvává především zaostávání příjmů za záměry rozpočtu na letošní rok.

Zlepšený výsledek rozpočtového hospodaření v samotném měsíci říjnu byl ovlivněn převodem částky 1 780 mil. Kč z přebytku státního rozpočtu za rok 1995 (1 700 mil. Kč k úhradě zvýšených plateb státu do zdravotního pojištění, 80 mil. Kč k úhradě výdajů spojených s redislokací ministerstva kultury) do příjmů rozpočtu v roce 1996 podle rozhodnutí Poslanecké sněmovny při projednávání státního závěrečného účtu za rok 1995; prostředky byly převedeny v druhé polovině října a v následujících obdobích budou použity na stanovené účely.

Jinak vývoj za 10 měsíců potvrzuje tendence vyplývající z hodnocení výsledků státního rozpočtu za 1. - 3. čtvrtletí t. r.

Úroveň plnění příjmů státního rozpočtu se v porovnání s koncem 3. čtvrtletí poněkud zvýšila. Kromě výše komentovaného převodu prostředků z roku 1995 došlo i ke zlepšení inkasa daňových příjmů, jejichž plnění se po uplynutí 10 měsíců blíží alikvotě hodnoceného období. Jestliže ke konci září dosáhly daňové příjmy výše 203 mld Kč, což představuje měsíční průměr 22,5 mld Kč, činil jejich přírůstek za měsíc říjen 30 mld Kč, především zásluhou daně z přidané hodnoty a daně z příjmů právnických osob, jejichž inkaso v měsíci říjnu v porovnání s předchozím obdobím vzrostlo.

Hlavní druhy příjmů vykazují následující plnění:

mld Kč

Vývoj inkasa rozhodujících položek daňových příjmů, tj. daně z přidané hodnoty (DPH) a daně z příjmů právnických osob (DPPO), potvrzuje jejich vliv na celkové výsledky rozpočtu za měsíc říjen i za celých 10 měsíců roku:

Plnění celkových příjmů je ovlivněno i nadále přetrvávajícím relativně nižším plněním pojistného na sociální zabezpečení, které ke konci října činilo pouze 78% ročního úkolu (v říjnu 1995 to bylo okolo 80% roční skutečnosti).

Rovněž čerpání celkových výdajů státního rozpočtu nadále zaostává za úrovní deseti měsíců, tento vývoj však odpovídá obvyklému průběhu.

Jednotlivé druhy výdajů byly do konce října čerpány takto:

mld Kč

Zatímco čerpání neinvestičních výdajů se (podle předběžných údajů) přibližuje úrovni deseti měsíců, výdaje investiční i nadále vykazují nízké čerpání a výdaje na vládní úvěry naopak čerpání vyšší než by odpovídalo alikvotě.

Z dosavadních výsledků je zřejmé, že se nepodařilo prosadit zrovnoměrnění výdajů čerpaných příspěvkovými organizacemi. Do konce října bylo na příspěvcích těmto organizacím (bez dotací občanským sdružením) vynaloženo ze státního rozpočtu celkem 48,9 mld Kč, tzn. již 86,3% upraveného rozpočtu. Přitom v samotném říjnu bylo na těchto výdajích vyčerpáno 6,6 mld Kč, zatímco měsíční průměr za předchozích 9 měsíců činil 4,7 mld Kč.

Nad úrovní 10/12 roku byly i dotace místním rozpočtům, jimž státní rozpočet poskytl již více než 96% částky určené na letošní rok, tj. o cca 2,2 mld Kč více než odpovídá normálnímu průběhu.

Úroveň čerpání dotací poskytovaných podnikatelským subjektům je i nadále ovlivněna vývojem dotací na teplo, na které bylo vydáno celkem 6,4 mld Kč, což znamená již 93% částky stanovené v upraveném rozpočtu na letošní rok (v roce 1995 v tuto dobu bylo čerpáno 6,6 mld Kč).

Výdaje v sociální oblasti nepřekračují záměry rozpočtu, když byly za 10 měsíců čerpány celkem na cca 80%. Srovnání se stejným obdobím loňského roku je ztíženo z důvodu převedení některých výdajů na dávky státní sociální podpory. Z transferů domácnostem v celkové výši 127,4 mld Kč představují největší položku důchody vyplacené ve výši 105,3 mld Kč a ostatní dávky ve výši 20 mld Kč, na státní politiku zaměstnanosti bylo vynaloženo 2,1 mld Kč.

V. Vývoj státních finančních aktiv a pasív

Vývoj státních finančních aktiv a pasív za 1. - 3. čtvrtletí 1996 charakterizují následující údaje:

v mld Kč

Poznámka: Kvantifikace rozložení salda státních finančních aktiv a pasív na pozice vůči bankovní soustavě, ostatním subjektům v tuzemsku a vůči zahraničí respektuje sektorové rozdělení držby státních cenných papírů a majetkových účastí státu.

Je zřejmé, že snížení celkové věřitelské finančně majetkové pozice státu o 5,9 mld Kč bylo ovlivněno nárůstem pasív, tj. státního dluhu, a též snížením prostředků státu na bankovních účtech, přičemž pokles zůstatku vládních a ostatních pohledávek státu vůči zahraničí byl téměř vykompenzován nárůstem tuzemských pohledávek z poskytnutých státních půjček, návratných finančních výpomocí a realizovaných záruk. Výrazné snížení věřitelské pozice státu vůči nebankovním subjektům v tuzemsku o 16,3 mld Kč bylo důsledkem přesunů v umístění státních dluhopisů na peněžním a kapitálovém trhu. Snížení čisté zadluženosti státu vůči bankovní soustavě o 3,9 mld Kč bylo i při snížení zůstatků bankovních účtů státu dosaženo tím, že snížení přímých závazků státu u bank bylo z části kryto emisemi státních dluhopisů, které se na primárních, příp. sekundárních trzích dostaly do držby nebankovních subjektů. Zvýšení věřitelské pozice státu vůči zahraničí je výhradně důsledkem snížení zahraničního státního dluhu.

Pohledávky a závazky státu vůči zahraničí

Stav vládních a ostatních pohledávek státu vůči zahraničí se v 1. - 3. čtvrtletí 1996 snížil celkem o cca 3,7 mld Kč, což ovlivnily zejména realizované splátky (v rozsahu cca 2,3 mld Kč) a částečně i odpis těchto pohledávek při jejich deblokacích. U vládních úvěrů byla část pohledávek (v rozsahu cca 1,3 mld Kč) odepsána v důsledku realizace vládního usnesení č. 425/95. Vyúčtování úroků a kurzových rozdílů (v saldu kreditní v rozsahu cca 1,2 mld Kč) mělo tentokrát na změnu stavu pohledávek státu vůči zahraničí nižší vliv než operace finančně dopadající do příjmů a výdajů státního rozpočtu.

U vládních pohledávek vůči zahraničí převýšily za 1. - 3. čtvrtletí 1996 příjmy ze splátek výdaje na čerpání nových úvěrů o 856 mil. Kč, což však představuje jen 12,8% předpokládaného celoročního převýšení dle původního schváleného rozpočtu, resp. 45,5% dle upraveného rozpočtu. Příčinou je velmi nízké plnění rozpočtovaných splátek, které byly ve výši 918 mil. Kč realizovány převážně u civilních vládních úvěrů, a to hlavně uskutečněním deblokačních akcí v Egyptě a v Barmě. Naproti tomu nebyly dosud realizovány splátky z Ruské federace, které mají v rozpočtované částce příjmů z vládních úvěrů rozhodující podíl. V důsledku dohod o restrukturalizaci a odkladu ruských splátek, uzavřených s Pařížským klubem věřitelů, nepočítá již upravený státní rozpočet s příjmy ze splátek jistiny, nejsou však plněny ani snížené splátky úroků.

Převaha splácení nad čerpáním byla v 1. - 3. čtvrtletí realizována též u zahraničních pohledávek převzatých od ČSOB, a to ve výši 493,5 mil. Kč, což představuje jen 38,3% předpokládaného celoročního převýšení těchto příjmů nad výdaji (dle upraveného rozpočtu). I zde hlavní příčinou nízkého plnění příjmů je nerealizace rozpočtovaných splátek úroků z Ruské federace. Ve prospěch příjmů státního rozpočtu bylo ze splátek uvedených zahraničních pohledávek realizováno 568,2 mil. Kč. Kromě toho pokračovala likvidace části těchto pohledávek jejich převedením na vnitřní státní půjčky či pohledávky ve formě směnek v celkové výši 840 mil. Kč, z čehož 83 5 mil. Kč představuje čerpání státních půjček českým organizacím a obcím realizované dodávkami polského investičního zboží a služeb.

Vývoj závazků státu vůči zahraničí byl za 1. - 3. čtvrtletí 1996 ovlivněn vyúčtováním rozdílů ze změn kurzů ještě v nižším rozsahu, než tomu bylo v případě vlivu na vývoj vládních a ostatních pohledávek státu. Ke snížení stavu vládních závazků z přijatých půjček k podpoře platební bilance o 450 mil. Kč došlo jen vlivem vyúčtování kreditních kurzových rozdílů. Nové půjčky se od poloviny roku 1993 již nečerpají a splácení jistiny stávajících půjček začne od roku 1997. Na snížení stavu převzatých závazků státu ve volných měnách z titulu bývalého centrálního devizového zdroje (CDZ) o 5 614 mil. Kč se splátky jistiny (vč. rektifikace) podílely v rozsahu 5 361 mil. Kč a vyúčtované kreditní kurzové rozdíly v rozsahu 253 mil. Kč.

Kromě změn ve vývoji zahraničních pohledávek a závazků státu došlo v 1. - 3. čtvrtletí 1996 též ke změnám v majetkových účastech státu u mezinárodních bank, a to konkrétně u institucí Světové banky. Dne 17. 7. 1996 bylo v korunové části podílu ČR na kapitálu IBRD provedeno z titulu zhodnocení české měny valorizační vyrovnání ve výši cca 157,1 mil. Kč. Příslušná korunová částka byla odvedena na účet zvláštních účelových prostředků SFA a o tuto částku byla majetková účast u IBRD snížena. Dne 7. 8. 1996 byla pak provedena vládou schválená pátá a poslední splátka podílu ČR na kapitálu IFC ve výši 775 tis. USD. O tuto částku došlo k navýšení majetkové účasti ČR u IFC, přičemž korunová protihodnota tohoto navýšení ve výši cca 20,7 mil. Kč byla uhrazena ze státního rozpočtu.

Finanční aktiva státu vůči tuzemsku

Ve vztahu k tuzemsku se objemově největší část operací probíhajících na bankovních účtech státních finančních aktiv týkala operací na účtech uspořádacích, zejména pak na umořovacím účtu k uspořádání prostředků na krytí dluhové služby státního dluhu. Kromě výnosů z emisí státních dluhopisů (vč. přírůstku revolvingových emisí SPP) ve výši 27,6 mld Kč bylo v 1. - 3. čtvrtletí 1996 ve prospěch tohoto účtu převedeno ze státního rozpočtu 10,2 mld Kč k úhradě úrokových výdajů a poplatků dluhové služby státního dluhu. Nově se od března 1996 provádějí na umořovacím účtě též operace zpětného odkupu státních pokladničních poukázek na sekundárním trhu.

K významnějším operacím uskutečněným v 1. - 3. čtvrtletí na ostatních účtech SFA patří převod prostředků do státního rozpočtu ve výši 1,5 mld Kč s určením na financování Programu zkvalitnění technického stavu a vybavení škol a školských zařízení, uvolnění prostředků ve výši 1,1 mld Kč k čerpání překlenovací půjčky České inkasní, s. r. o., poskytnuté dle usnesení vlády ČR č. 336/95 (půjčka byla na počátku září v plné výši splacena), úhrada ve výši 321,5 mil. Kč související s realizací vládního usnesení č. 425/95, úhrada ve výši 56,5 mil. Kč týkající se převzatého dluhu vůči ČI za bývalé OZO vzniklého jim z přepočtu devizových aktiv a pasív dle zákona FS č. 499/1990 Sb. Kromě toho byly použity prostředky SFA ve výši 50 mil. Kč k úhradám pokračujících restitucí zemědělského majetku, prostředky ve výši 15,7 mil. Kč jako finanční příspěvky na demolice objektů po sovětské armádě dle vl. usn. č. 540/92, prostředky ve výši 6 mil. Kč k posílení investičních dotací na vybudování kanalizace v obcích, prostředky ve výši 5,3 mil. Kč k pokračujícím úhradám záloh odškodného obětem nacistické persekuce dle zákona Poslanecké sněmovny č. 217/1994 Sb. a konečně prostředky ve výši 11,9 mil. Kč na pořízení polního RTG pracoviště pro zprovozňování záchranného systému resortu zdravotnictví, k podpoře konverze zbrojní výroby aj.

Rozsah pohledávek z poskytnutých státních půjček a návratných finančních výpomocí je od 1. 1. 1996 významně ovlivněn objemem pohledávek z titulu návratných finančních výpomocí poskytnutých v letech 1991 až 1995 v resortu zemědělství (původně do roku 1992 jako dotace). Od roku 1996 se tyto návratné finanční výpomoci jen splácejí, přičemž na základě usnesení vlády ČR č. 224/95 došlo k úpravě jejich splátkových kalendářů a k zavedení bonifikací spočívajících v možnosti odpisu 20% hodnoty těchto pohledávek státu po splnění určitých smluvně dohodnutých podmínek. Za 1. - 3. čtvrtletí 1996 se stav pohledávek z těchto do zemědělství poskytnutých návratných finančních výpomocí snížil z 6 262 mil. Kč na 6 175 mil. Kč, přičemž do státního rozpočtu bylo splaceno 83,4 mil. Kč a přiznané bonifikace dosáhly hodnoty 3,9 mil. Kč.

Zvýšení stavu celkových pohledávek státu z poskytnutých půjček a návratných finančních výpomocí ze 16,9 mld Kč na 20,4 mld Kč ovlivnily hlavně půjčky a výpomoci poskytnuté ze státního rozpočtu, na obratu těchto pohledávek se též významně podílela již zmíněná překlenovací půjčka poskytnutá ČI ve výši 1,1 mld Kč z prostředků SFA. Čerpání nových půjček se v 1. - 3. čtvrtletí 1996 týkalo hlavně státní půjčky na plynárenské VIA (3 165 mil Kč), ostatních půjček poskytnutých z prostředků státního rozpočtu (2 541 mil. Kč určených hlavně na ekologii a modernizaci bytového fondu obcí) a půjček z postoupení pohledávky za Polskem (835 mil. Kč určených na ekologické akce). Na splácení uvedených státních pohledávek mají téměř 70%ní podíl splátky státní půjčky z plynárenských VIA ve výši 2 788 mil. Kč odpovídající dodávkám cca 1 600 mil. m³ zemního plynu. Z poskytnutých návratných finančních výpomocí bylo v rámci finančního vypořádání za rok 1995 odepsáno, resp. přeměněno na dotace 20 mil. Kč (týká se částek poskytnutých na dobudování centrálního pracoviště pro výplatu dávek státní sociální podpory města Brno a na rekonstrukci bezbariérové školy J. A. Komenského v Praze 3).

Rozsah vnitřních i zahraničních úvěrů krytých státními zárukami ČR (vč. záruk solidárních) se za 1. - 3. čtvrtletí 1996 zvýšil ze 60,7 mld Kč na 67,7 mld Kč. Na přijaté vnitřní bankovní úvěry byla nově poskytnuta státní záruka ve výši 1 620 mil. Kč pro a. s. Aero Vodochody k financování projektu lehkého bojového letounu L-159 (vl. usn. č. 554/95) a ve výši 600 mil. Kč pro a. s. Sevac k financování výstavby kapacit na zpracování krevních derivátů (vl. usn. č. 726/95). Na zajištění přijatých zahraničních úvěrů byly poskytnuty 3 státní záruky, a to pro s. o. České dráhy ve výši cca 8,6 mld Kč k financování modernizace železničního koridoru Děčín - Praha - Břeclav (vl. usn. č. 382/95 a č. 25/96), dále pro a. s. ČSA ve výši cca 3,3 mld Kč za úhradu leasingových splátek letadel Airbus A310 (vl. usn. č. 610/94) a konečně ve výši cca 3,7 mld Kč za úvěr od KOB (60 mil. ECU) k financování Programu zlepšení stavu mezinárodních silnic (vl. usn. č. 514/94). Příslušnými dlužníky byly uhrazeny jak splatné zahraniční úvěry (ve výši cca 3,4 mld Kč týkající se zejména splátek jistiny a úroků od a. s. ČEZ, leasingových splátek od a. s. ČSA a úhrad od SPT Telecom vč. předčasné splátky jistiny, kde navíc po dohodě s EBRD a IBRD došlo ke stornování dalšího čerpání zaručených úvěrů v rozsahu cca 5,6 mld Kč), tak i splatné závazky Slovenska kryté solidárními zárukami (2 mld Kč). U zaručených vnitřních bankovních úvěrů bylo z vlastních zdrojů dlužníka (a. s. ČEZ) uhrazeno 191 mil. Kč (z úvěru poskytnutého na odsíření elektrárny Počerady). K realizaci záruky z prostředků státního rozpočtu došlo za a. s. Aero Vodochody (37 mil. Kč) a za a. s. Mitas Praha (zbývající úhrada úroků ve výši 11 mil. Kč).

Státní dluh

Státní dluh České republiky, zahrnující po vypořádání výsledného závazku z clearingového platebního styku se Slovenskem úhrnný objem státních finančních pasív, se v 1. - 3. čtvrtletí 1996 vyvíjel takto:

v mld Kč

Zvýšení stavu státního dluhu úhrnem o 4,2 mld Kč bylo v uvedeném období ovlivněno výhradně emisí státních pokladničních poukázek na krytí schodků rozpočtového hospodaření v průběhu roku. I když k 30. září 1996 bylo pokladní plnění státního rozpočtu přebytkové ve výši 47 mil. Kč, potřeby řízení rozpočtové likvidity si v té době vyžádaly emitovat na schodkovost běžného rozpočtového hospodaření SPP v rozsahu 5,2 mld Kč vzhledem k rozpočtovým schodkům ve dnech před i po tomto datu. Střednědobý státní dluh se za 1. - 3. čtvrtletí 1996 o 1 mld Kč snížil, což bylo převážně důsledkem příznivého dopadu vyúčtování kreditních kurzových rozdílů u zahraničního dluhu. Pokud na konci roku 1996 nevznikne potřeba pokrýt eventuelní výsledný schodek rozpočtového hospodaření rozsáhlejší emisí střednědobých státních dluhopisů, lze oprávněně předpokládat, že záměry vlády ve stabilizaci absolutní výše státního dluhu na úrovni 158,8 mld Kč v horizontu roku 2000 budou splněny.

Při řízení státního dluhu je i v roce 1996 s úspěchem uplatňována jeho sekuritizace, tj. přeměna přímých úvěrů od bank a ze zahraničí do formy státních dluhopisů. Celkem se objem emitovaných státních dluhopisů v oběhu (bez SPP na krytí schodků běžného rozpočtového hospodaření) zvýšil v 1. - 3. čtvrtletí 1996 o 17,9 mld Kč, z čehož bylo použito 12,9 mld Kč k úhradám přímých závazků státu u bank a 5 mld Kč ke splátkám přímých zahraničních závazků státu (zadluženosti CDZ za 1. - 3. čtvrtletí dosáhnout úspor ve výši 1 244 mil. Kč (z titulu nižších úroků a urychlení úmoru).

Při přeměně přímých úvěrů státu na státní dluhopisy je kladen důraz na jejich rovnoměrné rozložení mezi nástroje peněžního a kapitálového trhu. Emisí státních pokladničních poukázek (SPP), které jsou základním nástrojem peněžního trhu, bylo v 1. - 3. čtvrtletí 1996 realizováno celkem 31, z toho 25 emisí (revolvingových) na splátky státního dluhu a 6 emisí na krytí výkyvů v běžném rozpočtovém hospodaření. Revolvingové emise byly realizovány podle emisního kalendáře zpracovaného koncem roku 1995, který vychází ze standardních splatností SPP v délce 13, 26, 39 a 52 týdnů.

K pokrytí schodků běžného hospodaření státního rozpočtu byly 2. ledna, 23. února, 10. května, 7. června, 12. července a 6. září emitovány SPP se splatností 1 měsíc. K řešení dalších výkyvů v běžném rozpočtovém hospodaření byly prodávány SPP z portfolia MF v celkovém objemu 88,4 mld Kč. Úhrnný objem těchto emisí SPP dosáhl za 1. - 3. čtvrtletí částky 110,4 mld Kč při průměrném denním stavu těchto SPP ve výši 4,56 mld Kč a průměrné úrokové sazbě 10,83% p. a. Průměrný úrokový výnos revolvingových SPP emitovaných v 1. - 3. čtvrtletí v objemu 119,3 mld Kč dosáhl 9,97% p. a. Úrokové náklady všech emisí SPP se v 1. - 3. čtvrtletí 1996 proti úrovni v roce 1995 zvýšily z 8,5% p. a. na 10,04% p. a.

Pokud jde o střednědobé státní dluhopisy, které patří k základním nástrojům kapitálového trhu, byly v 1. - 3. čtvrtletí 1996 realizovány tři jejich emise.

Poptávka po pětiletých střednědobých dluhopisech převýšila v únorové aukci nabídku o více než 4 mld Kč, takže ze 123 nabídek jich bylo uspokojeno jen 55, minimální výnos uspokojených požadavků činil 9,1% p. a., maximální výnos 9,46% p. a. V květnové aukci dvouletých střednědobých dluhopisů převýšila poptávka nabídku o více než 2,5 mld Kč, takže ze 108 nabídek jich bylo uspokojeno jen 79, přičemž minimální výnos uspokojených požadavků činil 9% p. a., maximální výnos 9,42% p. a. Srpnová aukce pětiletých střednědobých dluhopisů byla poznamenána nečekaným nezájmem ze strany investorů, takže celkový objem poptávky dosáhl pouze 1 845,75 mil. Kč, zatímco objem nabízený do aukce činil 5 mld Kč. Vliv na nepříznivé umístění této emise SD mělo především zvýšení povinných minimálních rezerv u ČNB od 1. 8. 1996 omezující objem disponibilních prostředků bank. Úrokové náklady na střednědobé dluhopisy se proti roku 1995 v 1. - 3. čtvrtletí 1996 mírně snížily z 9,55% p. a. na 9,31% p. a.

Změny v umístění státních dluhopisů jako výsledku jejich prodeje na primárních a sekundárních trzích za 1. - 3. čtvrtletí 1996 dokumentuje následující tabulka:

Nejvýraznější přesuny v umístění státních dluhopisů, které ovlivnily sektorové rozložení celkového věřitelského salda státních finančních aktiv a pasív, proběhly v uvedeném období mezi domácími bankovními a nebankovními institucemi a též zahraničními subjekty. Držba státních dluhopisů se přitom nejvýrazněji zvýšila u nefinančních podniků a korporací (o 13,2 mld Kč) a též u pojišťovacích společností (o 4,2 mld Kč).

VI. Závěry

Vývoj ekonomiky ve třech čtvrtletích letošního roku v zásadě odpovídal tendencím předpokládaným vládou pro rok 1996. Zůstala zachována stabilita makroekonomického prostředí charakterizovaná růstem hrubého domácího produktu, jednocifernou inflací, stále nízkou mírou nezaměstnanosti, jakož i dlouhodobě stabilním devizovým kurzem.

Výsledky hospodaření státního rozpočtu v tomto období nelze hodnotit jednoznačně. Prakticky po celé období se projevovalo napětí mezi rozpočtovými příjmy a výdaji, které si vyžádalo rozhodnutí vlády o úpravě rozpočtu na letošní rok. Usnesením vlády č. 441 ze dne 28. srpna t. r. byl objem státního rozpočtu na rok 1996 snížen o 6,6 mld Kč oproti objemům stanoveným zákonem č. 305/95 Sb.

Lze předpokládat, že výsledky rozpočtového hospodaření ve zbývajících měsících roku se budou pohybovat na hranici vyrovnanosti.