Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Předkládá Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání v souladu s § 2 odst. 2 zákona č. 103/1992 Sb. Zpráva navazuje na předchozí zprávu Rady za období 1. 2. 1996 - 30. 9. 1996, předanou Poslanecké sněmovně dne 13. prosince 1996 na základě usnesení č. 152 6. schůze Poslanecké sněmovny ze dne 31. října 1996.

V Praze dne 28. 2. 1997

Obsah

ÚVOD

I. STAV ROZHLASOVÉHO A TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE

I.1. Přehled provozovatelů vysílání

I.2. Televizní vysílání

A. Celoplošné televizní vysílání

B. Regionální televizní vysílání

C. Lokální televizní vysílání

Vysílání v systému MMDS

I.3. Vysílání prostřednictvím satelitu a kabelových rozvodů

I.4. Rozhlasové vysílání

A. Celoplošné rozhlasové vysílání

B. Regionální a lokální rozhlasové vysílání

C. Rozhlasové vysílání v síti rozhlasu po drátě

II. ČINNOST RADY PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ

II.1. Složení Rady

II.2. Realizace zákonem stanovených kompetencí

A. Stanoviska a návrhy k zásadám státní politiky vysílání

B. Tvorba plánu využití kmitočtů

C. Udělování a odnímání licencí

D. Řízení o registracích

E. Kontrola dodržování zákonnosti ve vysílání

F. Stanoviska k návrhům a plnění mezinárodních smluv souvisejících s vysíláním, zahraniční aktivity Rady

II.3. Vztahy Rady k veřejnosti

II.4. Organizace a fungování úřadu Rady

III. NĚKTERÉ AKTUÁLNÍ OTÁZKY

III.1. Správní řízení o udělení pokuty za neoprávněné provozování vysílání

III.2. Analýza právní úpravy § 14 a § 17 zákona č.468/91 Sb. - změny licenci a registrací

PŘÍLOHY

1. Seznam provozovatelů vysílání s licencí a s registrací

2. Stanoviska Rady

3. Seznam upozornění, pokut a odňatých licencí

Seznam soudních sporů

4. Platné znění licenčních podmínek (CET 21, s.r.o., FTV Premiéra, s.r.o.)

Volně vložené přílohy - mapy pokrytí území ČR

Úvod

Elektronická média v ČR prošla za uplynulých sedm let dramatickým vývojem a dosáhla úrovně naprosto nesrovnatelné s obdobím komunismu. Současná pluralita názorů, zpravodajská pohotovost a pestrost zábavy by nebyla dosažitelná jinak než v rámci svobodného duálního systému, založeného na soutěživé koexistenci a dělbě rolí veřejnoprávního a komerčního sektoru v rozhlasovém i televizním vysílání.

Dosáhli jsme úrovně elektronických médií, která je v zásadě standardní v demokratických státech Evropy. Nemělo by nás překvapovat, že sdílíme i v této oblasti také problémy, běžné v demokratických státech: i u nás se ozývají hlasy kritizující přemíru násilí na obrazovce a bulvární charakter některých médií, rostoucí poznání velkého vlivu médií vede k obavám ze zneužití a manipulace, ekonomické souvislosti vyvolávají diskuse o způsobech financování, vlastnických vztazích a propojení médií. Novost této situace pro mnohé z nás jenom zvyšuje naléhavost těchto problémů.

Rada pro vysílání, jakožto standardní regulační orgán, bez výjimky běžný ve všech demokratických zemích, se snaží vnímat a vyvažovat zájmy jednotlivých provozovatelů komerčního i veřejnoprávního vysílání na jedné straně a zájmy diváků a posluchačů na straně druhé.

Právní regulace naší mediální sféry se zákonitě opožďuje za jejím vývojem mnohem více než v tradičních demokraciích. Obdobně jako např. v bankovnictví nebo ve zdravotnictví se zřejmě nepodařilo (a možná ani nemohlo podařit) vystihnout okamžik, kdy liberalizaci nutnou k rozvoji je třeba doplnit regulací, potřebnou k omezení rizik. Rizika plynoucí z moci svobodných médií, nelze ani bagatelizovat, ani démonizovat. Jejich eliminování je v prvé řadě záležitost jednotlivých občanů a realizuje se jejich diváckou volbou. Jako v jiných oblastech má však i zde stát svoji nezastupitelnou roli v situacích, kdy jednotlivec nemůže riziko včas odhalit nebo mu nemůže s potřebnou účinností čelit.

Je zákonité, že rizika spojená s aktivitou médií (k jejichž minimalizování jsou všude na světě regulační orgány zřizovány stejně jako je tomu v dalších výše zmiňovaných oblastech) jsou tím větší, čím je dané médium posluchačsky či divácky sledovanější. Rozporné názory na TV Nova jsou toho příkladem. Sama existence silně dominantních médií ohrožuje názorovou pluralitu, která je v demokratické zemi nejsilnější zárukou proti zneužití moci. Navíc zejména u silných médií zákonitě pozorujeme pokusy vymknout se jakýmkoliv pravidlům a sebe povýšit na normu, účelově ovlivňovat vývoj legislativy a využitím legislativních mezer realizovat postupy, které jsou v řadě vyspělých zemí již v současnosti nepřijatelné.

Rada pokládá za součást své úlohy zabraňovat těmto jevům, pokud jí to zákon umožní a upozorňovat na ně veřejnost, pokud jim zabránit nemůže.

Zejména u posledních kroků je Rada odkázána na spolupráci s ostatními médii a na schopnost sebereflexe a autoregulace mediální sféry. Tím se komplikuje práce a pozice Rady a zároveň se zvyšuje riziko problémů, které by mohly být vážnější než v mediálně lépe sledovaných oblastech bank a zdravotnictví. Rada proto vítá každou seriózní diskusi o mediální problematice a je přesvědčena, že taková diskuse povede k spravedlivějšímu ocenění práce kvalitní žurnalistiky, seriózních médií a všech politických i ostatních orgánů, jejichž činnost se médií dotýká.

I. STAV ROZHLASOVÉHO A TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE

I. 1. Přehled provozovatelů vysílání

Tabulka č. 1

Provozovatelé televizního a rozhlasového vysílání v České republice

a) provozovatelé ze zákona

b) provozovatelé s licencí

c) provozovatelé s registrací

CELKEM provozovatelů

*/RTV Gemma, s.r.o. má oprávnění k šíření vysílání prostřednictvím satelitu i televizních kabelových rozvodů a je započítána v rámci provozovatelů satelitního vysílání.

I.2. Televizní vysílání

A. Celoplošné televizní vysílání

Pokračovalo přidělování nových kanálů pro celoplošné televizní vysílání. Celkem bylo České televizi a provozovatelům celoplošného televizního vysílání s licencí (CET 21, s.r.o. a FTV Premiéra, s.r.o). přiděleno 36 televizních kanálů pro televizní převaděče a málovýkonové vysílače.

Od 3. ledna 1997 začala pod novým názvem (PRIMA TV), s novým logem a dle nového programového schématu vysílat společnost FTV Premiéra, s.r.o. Provozovatel v souladu se zákonem oznámil Radě příslušné změny ve stanovené lhůtě a podal o nich též ústní informaci. Rada vyslovila souhlas se změnou názvu a loga stanice a před konečným projednáním změny programového schématu si vyžádala některá dílčí upřesnění. Majetkové složení společnosti FTV Premiéra, s.r.o. i společnosti Premiéra TV, a.s. zůstává prozatím beze změn.

Zahájená správní řízení o neoprávněném provozování vysílání. vedená se společnostmi ČNTS, s.r.o. (TV NOVA) a Premiéra TV. a.s. (PRIMA TV) se dosud nepodařilo ukončit. Obě společnosti předložily Radě řadu požadovaných dokladů a uskutečnilo se několik ústních jednání. Blíže k ukončení řízení je nyní Premiéra TV, a.s. (obdobně jako Radio Alfa, a.s.), mj. i proto, že je smluvně zajištěna úplná a ničím neomezená kontrola držitele licence nad chodem televizní stanice. U ČNTS, s.r.o. situaci mj. komplikuje i prohlášení jednoho ze společníků CET 21, s.r.o. o účastenství v tomto řízení (viz též kap. III.1.). Zároveň podal první účastník řízení proti účasti druhého účastníka v řízení námitku.

Rada rozhodla na žádost provozovatelů CET 21, s.r.o. a FTV Premiéra, s.r.o. a v souladu s ustanovením č. VI., odst. 2 zákona č. 301/1995 Sb. o zrušení řady licenčních podmínek, včetně tzv. majetkových. Úplné znění platných licenčních podmínek těchto provozovatelů je uvedeno v příloze č. 4.

V souvislosti se zveřejněním čtvrtletní zprávy společnosti CME (tyto zprávy uveřejňuje americký Security and Exchange Office mj. i prostřednictvím sítě Internet) začala Rada zkoumat smlouvu o půjčce uzavřenou mezi společností CME (jeden ze společníků CET 21, s.r.o. a majoritní vlastník ČNTS, s.r.o.) a Vladimírem Železným. Rada v této věci vyslechla ústní informaci zástupce CME, V. Železného a zástupců CET 21. s.r.o. Zkoumá především své případné kompetence vztahující se k některým ustanovením smlouvy o půjčce a její soulad s naším právním řádem.

Rada při posuzování celé záležitosti analyzuje i některé obecnější otázky související s účastí zahraničního kapitálu v elektronických médiích v kontextu vysílání jako veřejné služby.

Volný pohyb zboží, peněz a služeb je nepochybně jednou z priorit sjednocující se Evropy a bude zcela jistě nezbytný v rámci uvažovaného členství České republiky v Evropské unii. Je zcela zřejmé, že přítomnost zahraničního kapitálu je legitimní i v oblasti elektronických médií, byť jde o zvláštní druh podnikání s nestandardními ekonomicko-politickými a kulturními souvislostmi.

Ekonomické aspekty:

V tištěných médiích je v České republice zákonem zajištěna naprostá podnikatelská volnost pro domácí i zahraniční subjekty a jejich vydávání nepodléhá žádným administrativním překážkám. Případné posouzení dominantního postavení na trhu tištěných médií je pak věcí příslušného orgánu (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže).

V elektronických médiích je situace poněkud odlišná:

pluralita vysílajících subjektů je zde do jisté míry limitována fyzikálně (kmitočty). Terestriálně šířených televizních programů je limitovaný počet. Každý podnikatel se přidělením celoplošné terestriální televize dostává do výjimečného postavení. Při současných reklamních omezeních pro veřejnoprávní televizi a faktické nemožnosti vybudovat rovnocennou komerční konkurenci bylo udělení bývalého tzv. "federálního" celoplošného televizního kanálu zárukou takřka jistého zisku, a to i při průměrných podnikatelských schopnostech a minimálních počátečních investicích.

Stát tím, že podnikateli svěří kmitočtovou síť(= exkluzivní část národního bohatství, jakýsi "zlatý důl"), by logiky měl za to něco od podnikatele chtít, což se také v celém světě obvykle děje.

Neobstojí argument, že podnikatel odvádí daň ze zisku - jde totiž o zcela mimořádný zisk ze zcela mimořádného druhu podnikání. Koneckonců již ve středověku moudrý vladař uvaloval na některé výnosné druhy podnikání zvláštní daň anebo svým oblíbencům rozdával koncese (na těžbu rud, na směnárenství ve výhodných lokalitách atd.).

Možností, jak by stát (a tudíž občan) mohl získat protihodnotu za poskytnutí velmi vzácného práva využívat televizní kmitočty, je celá řada:

A. Licenci lze vydražit, nebo prodat za předem stanovenou částku (model používaný ve Velké Británii, který ovšem zároveň předpokládá, že nový majitel licence bude dodržovat určité předem stanovené a následně kontrolované standardy programové kvality)

B. Tento druh podnikání lze zdanit zvláštní daňovou sazbou (to ovšem pouze za předpokladu, že držitel licence vysílání skutečně provozuje a nevytváří si k tomuto účelu další subjekty) - tento model v poněkud modifikované podobě (zvýšené daňové sazby z reklamy) je užíván např. na Ukrajině.

C. Tento druh podnikání lze zatížit nadstandardními povinnostmi. Měly by se týkat programových standardů, tj. zajištění programové kvality odpovídající mimořádné ziskovosti. Může jít o tzv. kvóty. (tj. povinnost odvysílat nebo ještě lépe, vyrobit určité množství nové tuzemské filmové produkce), o povinnost vysílat kvalitní zpravodajské a publicistické pořady aj. povinnosti zajišťující, že programové náklady budou přiměřeně vysoké a zároveň bude zajištěna dostatečná podpora domácího audiovizuálního průmyslu ze strany televize.

Zbývající zisk pak po řádném zdanění odchází kam libo. Předpokladem je ovšem i transparentnost vlastnických vztahů - divák MUSÍ vědět, čí podnikatelské zájmy stojí v pozadí vysílání.

Diskutovat o tom, zda by exkluzivnost práva užívat kmitočty, tj. součást národního bohatství, neměla snad znamenat i to, že zisk z tohoto podnikání zůstane na území státu, je přinejmenším problematické s ohledem na deklarovaný vstup ČR do EU a stávající členství ČR v OECD.

Politické aspekty:

Vedle výše zmíněných technických omezení existuje další důvod, proč je mediální podnikání obecně označováno jako zvláštní druh podnikání nebo jako veřejná služba (lhostejno, zda jde o vysílání veřejnoprávní, státní nebo komerční). Jde o jeho dopad na veřejnost nebo společnost jako celek, na její civilizační a demokratické funkce - vysílání není jen zdrojem aktuálních informací, je ve skutečnosti hlavním zdrojem informací většiny občanů.

Proto nese stát plnou odpovědnost za to, aby mohl existovat funkční a nezávislý systém vysílání a za to, aby stanovil přesná pravidla hry. Vysílací systém vyžaduje pozitivní řád, rámec a z toho plynoucí funkční pořádek. Stát, který takový systém nedokáže vytvořit, škodí své ekonomické, politické a kulturní situaci a ohrožuje demokratický vývoj v zemi.

Mnohem významnější než u jiných médií je u televize zajištění názorové a vlastnické plurality - televizních okruhů je velmi omezený počet, velkoplošné komerční televizní stanice jsou de facto pouze dvě (z nich jedna výrazně dominantní). Odtud logicky plynou základní požadavky na po dobu soukromých televizních subjektů v ČR, které však v danou chvíli nejsou dle našeho názoru dostatečně legislativně ani fakticky pokryty:

- zvýšené nároky na transparentnost vlastnictví, možnost státu ovlivnit podobu vlastnických vztahů v tomto typu podnikání, (řada států velká terestriální média svěřuje do rukou společností s více spoluvlastníky, většinou velké společnosti s vysokým stupněm kredibility),

- zvýšené nároky na dodržování požadavku názorové plurality ve vysílání a určitých standardů zpravodajství (zvláště požadavek objektivity a vyváženosti),

- požadavek zaručené programové kvality s přesně definovanými povinnostmi.

Řešení, jak již Rada opakovaně zdůraznila, může přinést jen rozsáhlá změna mediální legislativy, plně reflektující evropské mediální trendy a reálný vývoj médií v ČR.

V rámci svých možností (personálních, časových a technických) sleduje Rada rovněž otázku objektivity a vyváženosti informací, zprostředkovávaných veřejnosti elektronickými médii, neboť za tyto jejich standardy je provozovatel vysílání odpovědný dle zákona. Konkrétní případy řeší Rada buď na základě vlastního monitoringu a upozornění programového odboru úřadu Rady, či na základě vnější stížnosti.

Nejvíce takových podnětů se ve sledovaném období týkalo vysílání TV NOVA, a proto Rada věnovala zvýšenou pozornost vysílání této stanice. To však v žádném případě neznamená, že z tohoto hlediska není sledováno a případně řešeno vysílání dalších, zejména celoplošných televizních stanic (viz kapitola II. 2. E). Tento postup je volen především s ohledem na možnou míru jejich dopadu na ovlivňování veřejného mínění.

TV NOVA tedy není jediným sledovaným subjektem, jehož případnými "prohřešky" se Rada zabývá. Sporné pořady se vyskytují čas od času i ve vysílání jiných stanic.

Nicméně Rada se ve sledovaném období nejvíce a opakovaně zabývala objektivitou a vyvážeností informací ve vysílání televizní stanice TV NOVA, zvláště v pořadu "Volejte řediteli". Vydala v této věci své stanovisko a tiskovou zprávu (viz příloha č. 2).

Při projednávání celé věci Rada vycházela zejména z následujících obecných východisek:

1. "Vysílání je jednou z forem uskutečňování svobody projevu a práva na informace, tedy základních lidských práv a svobod, jejichž meze mohou být upraveny pouze zákonem. Návrh zákona proto deklaruje svobodné vytváření programů, do jejichž obsahu nemůže stát libovolně zasahovat a současně se vyjadřuje základní úkol provozovatelů při zprostředkování informací veřejnosti." (viz důvodová zpráva k ustanovení § 4. odst. 2 návrhu zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání z roku 1991)

2. Článek 17 Listiny základních práv a svobod:

- zaručuje svobodu projevu a právo na informace,

- KAŽDÝ má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem,

- cenzura je nepřístupná,

- svobodu projevu a PRÁVO vyhledávat a ŠÍŘIT INFORMACE lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.

3. Ustanovení zákona o vysílání o povinnosti provozovatelů vysílání při zprostředkování informací veřejnosti poskytovat je v objektivní a vyvážené podobě lze tedy zřejmě chápat jako jedno z omezení / omezující podmínku pro výkon této činnosti, tj. pro poskytování informací prostřednictvím rozhlasového a televizního vysílání, ve smyslu článku 17/4 Listiny základních práv a svobod/.

4. Právo na informace a právo na svobodu projevu jsou dle Listiny lidskými právy základními, v nichž jsme si všichni rovni (čl. 1 Listiny), a která se zaručují všem bez rozdílu (čl. 3 téhož). V principu by jich tedy měl mít/má mít každý stejně, což se vztahuje i k právu na vyjádření názoru slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem.

5. Licenci, tj. státní povolení k vysílání čili přístupu ke svěřeným frekvencím, lze z tohoto hlediska tedy zřejmě chápat jako určitou VÝSADU navíc. Má-li kdo přiznáno (příslušným orgánem dle příslušného zákona) toto zvláštní právo, které ho určitým způsobem při realizaci práva na svobodu projevu a šíření informací zvýhodňuje oproti ostatním občanům, kteří tuto možnost nemají, zavazuje jej proto zákon zároveň ke zvýšené odpovědnosti - odpovědnosti za dodržování určitých pravidel. Má tedy více práv (možností) než jiní, a proto ve spojitosti s nimi i více povinností.

Ustanovení § 4. odst. 2 zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání je tak určitým omezením realizace uvedených práv prostřednictvím rozhlasového a televizního vysílání. (Nikdo snad nepochybuje o tom, že vysílání znamená přenos informací.)

6. Začíná-li se argumentovat tím, že pořad "Volejte řediteli" vlastně není publicistickým pořadem (údajně nemá ani šéfredaktora, respektive nespadá pod šéfredaktora zpravodajství ani publicistiky, ale pod šéfa P.R. aktivit), ale spíš selfpromotion, bylo by v takovém případě brzy nezbytné stanovit nejen pravidla pro zpravodajství a publicistiku (viz právo na tiskovou opravu a tiskový zákon), pro informace a reklamu (zákon o vysílání a zákon o regulaci reklamy), ale i pro autopromo (tj. informace o sobě). Z tohoto hlediska lze jen konstatovat, že společnost, která potřebuje přemíru právních norem, je slabá a nemocná.

7. NEEXISTENCE šéfredaktora, zvláštní kategorizace pořadu "Volejte řediteli" a jeho "podřízenost" osobě s jinou než šéfredaktorskou funkcí zároveň oslabuje, ne-li ZNEMOŽŇUJE REALIZACI TISKOVÉ OPRAVY dle tiskového zákona: zbývá pak jen vymáhat ji soudně na vydavateli, tj. provozovateli. Argumentem protistrany pak zřejmě bude tvrzení, že nejde o zpravodajské ani publicistické části rozhlasového a televizního vysílání a tudíž se na tento pořad tiskový zákon nevztahuje, čili institut tiskové opravy zde nelze uplatnit. Je přitom zcela zjevné, že velká část pořadu charakter publicistiky má. Vyloučením aplikace institutu tiskové opravy na tento pořad by byly výrazně sníženy možnosti právní obrany jím dotčených osob.

Rada v návaznosti na své stanovisko a tiskovou zprávu k této problematice zaslala dne 6 února 1997 společnosti CET 21, s.r.o. dopis, v němž poukázala na § 4, odst. 2 zákona 468/91 Sb., který ukládá provozovatelům vysílání povinnost poskytovat objektivní a vyvážené informace, nezbytné pro svobodné vytváření názorů.

V tomto apelativním dopise Rada zdůraznila, že vedena snahou neřešit sporné otázky prostřednictvím sdělovacích prostředků, s přesvědčením, že řešením není aplikace krajních sankcí, ale náprava stavu, rozhodla se k následujícímu:

- vyzvat CET 21, s.r.o. k pečlivé analýze vysílání TV NOVA s ohledem na celkovou objektivnost a vyváženost poskytovaných informací

- doporučit CET 21, s.r.o., aby se zabývala obsahem pořadů Volejte řediteli, neboť některé v nich uváděné výroky nejsou dle názoru Rady zcela v souladu s výše citovaným ustanovením zákona.

Rada je přesvědčena, že zejména v posledně uváděném případě, ale i u ostatních pořadů TV NOVA, pokud se zabývají mediální sférou či propagací jejích obchodních zájmů, lze najít přijatelnou podobu. Rada se v tomto ohledu nikterak nebrání eventuálnímu jednání. Zároveň však nesouhlasí s tím, aby její stanoviska byla interpretována jako zákaz pořadů uvedeného typu.

B. Regionální televizní vysílání

K 31. 1. 1997 bylo uděleno celkem 6 licencí k provozování regionálního televizního vysílání. V období od 1. 10. 1996 do 31. 1. 1997 se uskutečnilo licenční řízení tohoto typu pro lokalitu Plzeň, kterého se zúčastnilo 5 žadatelů. Licence byla udělena společnosti ZAK TV, s.r.o. (Západočeské vysílání). Shodně s ostatními provozovateli tohoto typu vysílání byl stanoven vysílací čas 3 hodiny denně, z toho 1 hodina denně v intervalu 6.30 - 8.30 hod. a 2 hodiny denně v intervalu 15.00 - 18.00 hod. a licenční podmínky v souladu se zákonem č. 301/95 Sb. Ve zbývajícím čase má oprávnění k vysílání FTV Premiéra, s.r.o. v souladu se svou licencí a vydanými kmitočtovými příděly.

Rada předpokládá vypsání dalších licenčních řízení v průběhu roku 1997, a to s přihlédnutím k postupnému zprovozňování dalších vysílačů.

V současné době je přerušeno správní řízení s 37 novými žadateli o licence k provozování regionálního televizního vysílání.

Rada udělila celkem 10 dokrývacích kmitočtů provozovateli regionálního vysílání ve východních Čechách V. Patkovi. Žádosti o dokrývací kmitočty u dalších žadatelů budou posuzovány v souladu se schváleným plánem využití kmitočtů.

C. Lokální televizní vysílání

K 31. 1. 1997 je uděleno celkem 49 licencí k provozování lokálního televizního vysílání. V období od 1. 10. 1996 do 31. 1. 1997 bylo ukončeno 9 licenčních řízení, jejichž uzávěrka byla 1. 3. 1994. Z toho 8 žádostí bylo z technických důvodů zamítnuto, neboť se v požadovaných lokalitách nepodařilo zkoordinovat kanály pro lokální televizní vysílání (Fatem, s.r.o. - Brno, ITV, s.r.o. - Brno, Kabel Plus Severní Čechy, a. s. - Liberec, Kovář Přemysl - Liberec, Local TV Plus, s. r. o. - Rohov, Triangl, s. r. o. - Liberec, Mladá Boleslav, Valc, a. s. - Brno).

Rada rovněž zamítla žádost společnosti Local TV Plus, s. r. o. o udělení tzv. pilotní licence, ve které společnost žádala o sdružení svých stávajících licencí a příp. licencí dalších lokálních provozovatelů a o udělení všech dalších volných lokálních televizních kanálů v České republice. Důvodem zamítnutí byla možná kolize s platnými právními předpisy.

Nově byla udělena jedna licence společnosti Local TV Plus, s. r. o. pro lokalitu Kobeřice s následujícími parametry: vysílací čas 3 hodiny denně, z toho 1 hodina denně v intervalu 6.30 - 8.30 hod. a 2 hodiny denně v intervalu 15.00 - 18.00 hod., licenční podmínky v souladu se zákonem č. 301/95 Sb., ve zbývajícím čase má oprávnění k vysílání FTV Premiéra, s. r. o. v souladu se svou licencí.

Rozhodnutí o dvou žádostech Local TV Plus, s. r. o. (lokality Třemešná a Žulová) bylo odloženo do podrobnějšího technického vysvětlení od Českého telekomunikačního úřadu (koordinace s Polskem).

Licenční řízení u ostatních 6 žadatelů není stále ještě ukončeno, protože v součinnosti s Českým telekomunikačním úřadem nadále probíhá koordinace požadovaných kanálů. Časový proces mezinárodní koordinace kanálů nemohou Rada ani jiné orgány ČR ovlivnit (Markes Jan - Pečky, Dvořáček Zdenko - Tábor, Kovář Přemysl - Jablonec n. Nisou, Triangl, s. r. o. - Jablonec n. Nisou, Studio Revi, s. r. o. - Jablonec n. Nisou, Kabel Plus Severní Morava, a. s. - Ostrava-Poruba).

Šest provozovatelů (Depoz, s. r. o., Nezávislý televizní vysílač Thermal, s. r. o., Remark, s. r. o., RTT Media, s. r. o., Seko, s. r. o., Semar, s. r. o., Služby města Konice, s. r. o., Svoboda Jiří. ing.), kteří požádali o zrušení licenčních podmínek, dosud nedodalo Radou požadovanou aktuální programovou skladbu a vysílací schéma dle § 11, odst. 1, písm. e, proto Rada o jejich žádostech dosud nerozhodla.

Dva provozovatelé (Elektronika TVS, s. r. o. /Příbram/, Studio Zubr Pardubice, s. r. o.) zároveň se zrušením licenčních podmínek žádají o rozšíření vysílacího času na 24 hod. denně a o změnu programové skladby, spočívající v přebírání programu Galaxie společnosti provozovatele s registrací Gemma TV, s. r. o. Žádost Elektroniky TVS Příbram, s. r. o. Rada na svém zasedání dne 4. 2. 1997 zamítla, neboť žadatel vysílá na tzv. sdíleném kmitočtu (kmitočtový příděl se stanoveným časovým intervalem je vydán rovněž FTV Premiéra, s. r. o.). O žádosti Studio Zubr Pardubice, s. r. o. Rada dosud nerozhodla.

Rada vyhověla žádosti Martina Kindernaye (program Galaxie) o rozšíření vysílacího času na 24 hodin denně a o zkušební zvýšení výkonu na 1 kW po dobu 1 roku. Důvodem bylo dostatečné pokrytí dané lokality signálem celoplošných televizních stanic (ČT1, ČT2, TV NOVA, PRIMA TV) a předpoklad šíření tohoto programu též jinými technickými prostředky v dalších lokalitách ČR (zejména v síti kabelových rozvodů). Rozhodnutí ve sledovaném období nenabylo právní moci, neboť nebyl uhrazen správní poplatek.

Licence společností Kabel Plus Severní Morava, a.s. pro lokalitu Ostrava a Kabel Plus Jižní Morava pro lokalitu Znojmo byla odňata na vlastní žádost provozovatele. Právní moci nabylo rozhodnutí o odnětí licence Studiu Otakara Brentena, s.r.o. pro lokalitu Třebíč.

V současné době je přerušeno správní řízení s 44 novými žadateli o licence k provozování lokálního televizního vysílání s různým časovým rozsahem.

Vysílání v systému MMDS (multikanálový mikrovlnný distribuční systém v pásmu 2,1 - 2,3 GHz)

K 31. 1. 1997 je uděleno celkem 19 licencí k provozování televizního vysílání v systému MMDS.

V období 1. 10. - 31. 1. 1997 proběhlo licenční řízení na vysílání systémem MMDS v pásmu 2,1-2,3 GHz pro všechny volné lokality v České republice.

Do uvedeného licenčního řízení se přihlásilo 13 subjektů s 26 žádostmi, a to jak stávající provozovatelé tohoto typu vysílání na jiné lokality, tak noví žadatelé. Z tohoto počtu 5 žadatelů z licenčního řízení odstoupilo a své žádosti stornovalo. Třem subjektům bylo prominuto zmeškání lhůty pro podání žádosti (viz kapitola Udělování a odnímání licencí).

Ve sledovaném období Rada udělila 9 licencí k vysílání systémem MMDS s dobou platnosti do 31. 12. 2000 (viz Seznam provozovatelů vysílání). U ostatních žádostí, které byly předmětem tohoto licenčního řízení. Rada přerušila řízení z technických důvodů.

Tabulka č. 2 - Seznam přerušených správních řízení na udělení licence systémem MMDS z technických důvodů

Řazeno abecedně podle jména žadatele.

V současné době je přerušeno správní řízení s dvěma novými žadateli o udělení licence k vysílání systémem MMDS.

I.3. Vysílání prostřednictvím satelitu a kabelových rozvodů

Satelitní televizní vysílání

K 31. 1. 1997 byly zaregistrovány celkem 4 subjekty k provozování satelitního televizního vysílání, z toho jeden subjekt (RTV Gemma, s.r.o.) je registrován zároveň jako provozovatel vysílání prostřednictvím satelitu a programového kanálu v televizních kabelových rozvodech.

V období od 1. 10. 1996 do 31. 1. 1997 byl nově zaregistrován jeden provozovatel, a to RTV Gemma, s.r.o. s programem Galaxie. Rada zamítla dle § 17, odst. 3. jednu žádost (CDTV, s.r.o., program CDTV SAT ČR), protože subjekt neodstranil ve stanovené lhůtě vady přihlášky a nezaplatil správní poplatek.

K 31. 1. 1997 bylo přerušeno správní řízení u dvou přihlášek k registraci (INTV, s.r.o. s programem INTV a Meteopress, s.r.o. s programem Meteo Info) z důvodů vad podání přihlášek.

Vysílání v televizních kabelových rozvodech

K 31. 1. 1997 bylo zaregistrováno celkem 59 subjektů k provozování vysílání v televizních kabelových rozvodech, z toho 55 oprávnění k vysílání v klasických televizních kabelových rozvodech, 3 oprávnění k vysílání programového kanálu v televizních kabelových rozvodech a 1 oprávnění k vysílání v hotelovém kabelovém rozvodu. Jeden subjekt (RTV Gemma, s.r.o.) je navíc registrován zároveň jako provozovatel vysílání prostřednictvím satelitu a programového kanálu v televizních kabelových rozvodech.

V období od 1. 10. 1996 do 31. 1. 1997 Rada zaregistrovala oprávnění k vysílání v televizních kabelových rozvodech 3 novým subjektům a 1 subjekt má zaregistrováno oprávnění jako provozovatel vysílání prostřednictvím satelitu a zároveň kabelových rozvodů (viz Seznam provozovatelů vysílání). V tomto období Rada dále přerušila správní řízení o registraci u 3 nových subjektů z důvodů vad podání přihlášek (Noel, v.o.s., TV Máj, s.r.o., Městské centrum Kuřim, s.r.o.) a nadále trvá přerušení řízení u CATV Zlín, s.r.o. Dále Rada odmítla zaregistrovat 2 subjekty (Brnocom, s.r.o. a Konsat, s.r.o.), neboť nebyly odstraněny vady přihlášky ve stanovené lhůtě.

Rada začala také registrovat změny oproti podaným přihláškám, které většina subjektů oznamuje v rozporu s 17, odst. 6, zákona č. 468/91 Sb. v platném znění, až po jejich provedení (viz též kap. IV. - Vybrané legislativní problémy a návrhy).

I.4. Rozhlasové vysílání

A. Celoplošné rozhlasové vysílání

Na svém zasedání dne 8. října 1996 Rada vyslovila souhlas s přeskupením programů Regina, Vltava, ČRo 1 a ČRo 2. Souhlas byl vysloven na návrh Rady Českého rozhlasu a má umožnit zlepšení pokrytí území České republiky programy Českého rozhlasu.

Kaskol, s.r.o. - Radio Alfa

Dne 22.10.1996 potvrdil Městský soud v Praze rozhodnutí Rady o udělení pokuty společnosti Kaskol, s.r.o. za nedodržování programové skladby ve vysílání rozhlasové stanice Radio Alfa. Následně Rada obnovila řízení o žádosti provozovatele o změnu programové skladby a zahájila další kontrolní monitoring rozhlasové stanice. Ve věci se uskutečnilo ústní jednání se zástupci provozovatele. Provozovatel se zavázal dodat k 31. 1. 1997 aktualizovanou žádost o změnu programové skladby.

Městský soud v Praze dosud nerozhodl ve věci podaného opravného prostředku vztahujícího se k názvu Radio Nová Alfa (rozhodnutí Rady ze dne 12.12.1995).

Dle informací, sdělených při ústním jednání s provozovatelem, je zřejmé, že po zrušení tzv. investorské licenční podmínky je největším a perspektivně majoritním akcionářem Radia Alfa, a.s. společnost CME (majoritní vlastník ČNTS, s.r.o. - TV Nova). Rada dříve vstup CME do Radia Alfa, a.s. s přihlédnutím ke stanovisku tehdejšího ministerstva pro hospodářskou soutěž zamítla, nyní již nemá možnost tyto změny ovlivnit.

Řízení o neoprávněném provozování vysílání, vedené proti Radiu Alfa, a.s. nebylo dosud ukončeno (viz též kapitola III.1).

B. Regionální a lokální rozhlasové vysílání

K 31. 1. 1997 provozuje regionální a lokální rozhlasové vysílání na základě licence 74 subjektů.

Ve sledovaném období se uskutečnilo licenční řízení pro oblast severní Moravy (kóta Praděd), kterého se zúčastnilo 17 žadatelů, a to jak stávajících provozovatelů, kteří takto žádali o územní rozšíření svého vysílání, tak nových žadatelů. Rada udělila licenci společnosti Radio Proglas, s.r.o. (stanice Radio Proglas). Tento žadatel byl vybrán zejména s ohledem na okolnost, že jde o rozhlasovou stanici nekomerčního typu, s vysokým podílem mluveného slova určeného zvláště věřícím posluchačům. Při svém rozhodování zohlednila i nabízené hudební žánry (mj. i folk, country, vážná hudba), kterými se tato stanice liší od klasických hitových rádií. Tento typ rozhlasového vysílání není dosud v regionu dostatečně zastoupen. Žadatel již prokázal životaschopnost projektu při vysílání v jiných lokalitách.

Tabulka č. 3 - Seznam žadatelů o rozhlasové vysílání na severní Moravě

(název nebo jméno žadatele/název stanice)

BBC (BBC World Service)

DEFINITELY, s.r.o. (Radio PRO FM)

EN-DAXI, s.r.o. (Radio ATLANTIS) - nová žádost

HELLAX, s.r.o. (Radio HELLAX)

JARAMO, s.r.o. (Radio POHODA)

KRÁL Luděk (Radio LIFE 2) - nová žádost

NONSTOP, s.r.o. (Radio KROKODÝL)

ORION, s.r.o. (Radio ORION)

ORION, s.r.o. (Radio GOLD 93,3 FM) - nová žádost

RADIO CLASSIC, a.s. (CLASSIC FM) - nová žádost o současné, úplné a nezměněné šíření programu Classic FM

RADIO MORAVA, s.r.o. (Radio KISS MORAVA)

RADIO PROGLAS, s.r.o. (Radio PROGLAS)

RADIO SPRINT, s.r.o. (Radio SPRINT)

SALT & L.S.D., s.r.o. (Radio MIX) - nová žádost

STANICE DŘEVO, s.r.o. (Stanice DŘEVO) - nová žádost

TISK A REKLAMA ALEŠ, s.r.o. (Radio ALEŠ) - nová žádost

VALC, a.s. (Radio BRNO)

Ve sledovaném období Rada rozhodla dne 3. 12. 1996 o zastavení řízení o odnětí licence společnosti Radio Venkow, s.r.o. (Karolina 104,7), neboť provozovatel začal ve lhůtě stanovené Radou vysílat v odpovídajícím rozsahu.

Rada dále zahájila dne 29. 10. 1996 správní řízení o odnětí licence společnosti Medes, s.r.o. (Radio Rokko) z důvodů porušování podmínek licence.

Stále přibývají žádosti o územní rozšíření licence, jejichž počet v současné době již výrazně převyšuje kmitočtové možnosti České republiky.

Tabulka č.4 - Seznam žádostí o přidělení dalšího (dokrývacího) kmitočtu doručených v období od 10.9.1996 do 31.1.1997

STŘEDNÍ ČECHY

SEVERNÍ ČECHY

VÝCHODNÍ ČECHY

*/Rada 11. 11. 1996 povolila zkušební vysílání na kmitočtu 103,4 MHz/1 kW s tím, že jde o přechodný stav, který bude trvat do doby, než se s polskou stranou podaří vyřešit problematiku rušení.

JIŽNÍ MORAVA

SEVERNÍ A STŘEDNÍ MORAVA

C. Rozhlasové vysílání v síti rozhlasu po drátě

Rada 7. 1. 1997 zahájila podle § 15, odst. 2, zák. č. 468/91 Sb. v platném znění, správní řízení o odnětí licence provozovatelům Miloslavu Kodýtkovi (Radio Goethe v M. Lázních a okolí) a Stanislavu Kopečnému (Radio Timpex v okrese Olomouc).

Tabulka č. 5 Vydaná správní rozhodnutí o licencích a registracích (1. 10. 1996 - 31. 1. 1997)