Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

(1) Povinnost uplatnit daň na výstupu vzniká dnem uskutečnění zdanitelného plnění, pokud zákon nestanoví jinak.

(2) V případě, že plátce uskutečnil zdanitelné plnění osvobozené od daně podle § 25, § 46 a § 47 nebo podléhající snížené sazbě a vystavil na toto zdanitelné plnění daňový doklad s nesprávně vyšší sazbou daně, vzniká povinnost uplatnit daň na výstupu, a to ve výši rozdílu mezi daní uvedenou na daňovém dokladu a daní na výstupu za uskutečněné zdanitelné plnění, dnem vystavení tohoto daňového dokladu.

(3) Daň na výstupu je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.

(1) Plátce je povinen vést zejména záznamy o přijatých a uskutečněných zdanitelných plněních a evidovat zvlášť přijaté a vystavené daňové doklady, zjednodušené daňové doklady a daňové dobropisy a vrubopisy a vystavené doklady o použití. V případě přijatých zdanitelných plnění je povinen vést záznamy v členění na plnění z dovozu a z tuzemska podle jednotlivých sazeb daně. V případě uskutečněných zdanitelných plnění je povinen vést záznamy v členění na plnění osvobozená od daně podle § 25, plnění na vývoz a plnění do tuzemska členěná podle jednotlivých sazeb daně a plnění, která nejsou zdanitelnými plněními. Finanční orgán může uložit vedení záznamů rozhodných pro stanovení daně podle zvláštních předpisů.^8a)

(2) Plátce je povinen vést evidenci všech tržeb za uskutečněná zdanitelná plnění v členění podle jednotlivých sazeb daně a za uskutečněná plnění osvobozená od daně za jednotlivá zdaňovací období.

(3) Plátci, kteří podnikají společně na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, jsou povinni vést evidenci podle odstavců 1 a 2 za celé sdružení odděleně. Evidenci vede určený účastník sdružení.

(1) Plátce je povinen vyhotovit za každé zdanitelné plnění pro jiného plátce běžný daňový doklad, v případě uskutečnění zdanitelného plnění podle § 7 odst. 2 doklad o použití, a to nejdříve dnem uskutečnění zdanitelného plnění a nejpozději do 15 dnů od tohoto dne, pokud tento zákon nestanoví jinak. Doklad vystavený před uskutečněním zdanitelného plnění není daňovým dokladem, s výjimkou splátkového kalendáře podle odstavce 8. Plátce není povinen vystavit daňový doklad za zdanitelné plnění osvobozené od daně podle § 25.

(2) Běžný daňový doklad musí obsahovat

a) obchodní jméno, sídlo, popř. bydliště nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

b) daňové identifikační číslo⁹⁾ plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

c) obchodní jméno, sídlo, popřípadě bydliště nebo místo podnikání, plátce, pro něhož se uskutečňuje zdanitelné plnění,

d) daňové identifikační číslo plátce, pro něhož se uskutečňuje zdanitelné plnění,

e) pořadové číslo dokladu,

f) rozsah a předmět zdanitelného plnění,

g) datum vystavení dokladu,

h) datum uskutečnění zdanitelného plnění,

i) výši ceny bez daně celkem,

j) sazbu daně podle § 16,

k) výši daně celkem zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích.

Za správnost údajů uvedených na běžném daňovém dokladu odpovídá plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění.

(2) Běžný daňový doklad musí obsahovat

a) obchodní jméno, sídlo, popř. bydliště nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

b) daňové identifikační číslo⁹⁾ plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

c) obchodní jméno, sídlo, popř. bydliště nebo místo podnikání plátce, pro něhož se uskutečňuje zdanitelné plnění,

d) daňové identifikační číslo plátce, pro něhož se uskutečňuje zdanitelné plnění,

e) pořadové číslo dokladu,

f) rozsah a předmět zdanitelného plnění,

g) datum vystavení dokladu,

h) datum uskutečnění zdanitelného plnění,

i) výši ceny bez daně celkem,

j) příslušnou sazbu daně, případně sdělení, že se jedná o zdanitelné plnění osvobozené od povinnosti uplatnit daň na výstupu podle § 46 nebo § 47,

k) výši daně celkem zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích.

Za správnost údajů uvedených na běžném daňovém dokladu odpovídá plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění.

(3) Jsou-li součástí zdanitelného plnění uvedeného na daňovém dokladu plnění s různými sazbami daně popř. osvobozené od daně, musí být na tomto dokladu uvedeny výše ceny bez daně celkem a výše daně celkem odděleně podle stanovených sazeb, popř. osvobození od daně, pokud tento zákona nestanoví jinak.

(4) Plátci a osoby, které byly plátci a jejichž registrace byla zrušena, jsou povinni uchovávat všechny daňové doklady, rozhodné pro stanovení daně po dobu deseti let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost.

(5) Doklad o použití musí obsahovat

a) obchodní jméno, sídlo, popř. bydliště nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

c) účel použití,

d) pořadové číslo dokladu,

e) rozsah a předmět zdanitelného plnění,

f) datum vystavení dokladu,

g) datum uskutečnění zdanitelného plnění,

h) výši ceny bez daně celkem,

i) sazbu daně podle § 16,

j) výši daně celkem zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích.

Za správnost údajů uvedených na dokladu o použití odpovídá plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění.

(5) Doklad o použití musí obsahovat

a) obchodní jméno, sídlo, popř. bydliště nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

c) účel použití,

d) pořadové číslo dokladu,

e) rozsah a předmět zdanitelného plnění,

f) datum vystavení dokladu,

g) datum uskutečnění zdanitelného plnění,

h) výši ceny bez daně celkem,

i) příslušnou sazbu daně, případně sdělení, že se jedná o zdanitelné plnění osvobozené od povinnosti uplatnit daň na výstupu podle § 46 nebo § 47,

j) výši daně celkem zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích.

Za správnost údajů uvedených na dokladu o použití odpovídá plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění.

(6) Osoba podléhající dani, která není plátcem, nesmí vystavit doklad, který má náležitosti daňového dokladu. Vystaví-li jej, bude jí uložena pokuta podle zvláštního předpisu.^9a)

(7) Pro účely uplatnění odpočtu podle § 19 plní u zdanitelných plnění při hromadné přepravě osob funkci daňového dokladu doklad o zaplacení vystavený plátcem. Na tomto dokladu o zaplacení musí plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, uvést minimálně své obchodní jméno a cenu včetně daně celkem. Za správnost vypočtené výše daně pro účely odpočtu daně z tohoto dokladu odpovídá plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje. Daň se v tomto případě vypočte podle § 17 odst. 3.

(8) V případě nájemních smluv a smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci může plnit funkci daňového dokladu i splátkový kalendář, který tvoří součást smlouvy nebo na který je ve smlouvě výslovně odkazováno, pokud obsahuje náležitosti podle § 12 odst. 2. Splátkový kalendář musí plátce uvádět v soupisu daňových dokladů v každém zdaňovacím období, kterého se týká. Za správnost údajů uvedených na splátkovém kalendáři odpovídá plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění.

(9) Plátce uskutečňující zdanitelná plnění s úhradou za hotové je povinen jinému plátci na požádání vystavit zjednodušený daňový doklad, a to ihned při uskutečnění zdanitelného plnění. Zjednodušený daňový doklad je možno vystavit jen na zdanitelná plnění v ceně celkem včetně daně nejvýše 10 000 Kč. Na zjednodušeném daňovém dokladu musí plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, uvést údaje podle odstavce 2 písm. a), b), e), f), h) a j) a cenu včetně daně celkem. Za správnost vypočtené výše daně pro účely odpočtu daně ze zjednodušeného dokladu odpovídá plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, i když je na zjednodušeném daňovém dokladu uvedena plátcem uskutečňujícím zdanitelné plnění. Daň vypočte podle ustanovení § 17 odst. 3 a uvede na zjednodušený daňový doklad. Na zjednodušeném daňovém dokladu musí být pro účely odpočtu daně dále uvedeno obchodní jméno plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje. Toto obchodní jméno na zjednodušeném daňovém dokladu uvádí plátce uskutečňující zdanitelná plnění, popřípadě plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje.

(9) Plátce uskutečňující zdanitelná plnění s úhradou za hotové, prostřednictvím platební karty nebo šekem je povinen jinému plátci na požádání vystavit zjednodušený daňový doklad, a to ihned při uskutečnění zdanitelného plnění. Zjednodušený daňový doklad je možno vystavit jen na zdanitelná plnění v ceně celkem včetně daně nejvýše 10 000 Kč. Na zjednodušeném daňovém dokladu musí plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, uvést údaje podle odstavce 2 písm. a), b), e), f), h) a j) a cenu včetně daně celkem. Za správnost vypočtené výše daně pro účely odpočtu daně ze zjednodušeného dokladu odpovídá plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, i když je na zjednodušeném daňovém dokladu uvedena plátcem uskutečňujícím zdanitelné plnění. Daň vypočte podle ustanovení § 17 odst. 3 a uvede na zjednodušený daňový doklad.

(10) Plátce, který prodává a nakupuje služby pořízené ze zahraničí i z tuzemska a určené pro kompletaci služeb cestovního ruchu, není povinen vystavovat daňový doklad v případě plnění pro jiného plátce, který nechce uplatňovat nárok na odpočet daně. V tomto případě vystavuje doklad o zaplacení, na kterém uvede údaje podle odstavce 2 písm. a) a b), obchodní jméno plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, pořadové číslo dokladu, datum uskutečnění zdanitelného plnění, cenu včetně daně a příslušných sazeb daně podle § 16 a sdělení, že uváděná cena obsahuje daň. Tento doklad je plátce povinen vystavit nejdříve dnem uskutečnění zdanitelného plnění a nejpozději do 15 dnů od tohoto dne. Pokud však plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, požaduje vystavení daňového dokladu, je plátce, který tato plnění poskytuje povinen, jej vystavit.

(10) Plátce, který nakupuje a prodává služby určené pro kompletaci služeb cestovního ruchu, není povinen vystavovat daňový doklad v případě plnění pro jiného plátce, který nechce uplatňovat nárok na odpočet daně. V tomto případě vystavuje doklad, na kterém uvede údaje podle odstavce 2 písm. a), b), e), h), j) a dále obchodní jméno plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, cenu včetně daně a sdělení, že uváděná cena obsahuje daň. Tento doklad je plátce povinen vystavit nejdříve dnem uskutečnění zdanitelného plnění a nejpozději do 15 dnů od tohoto dne. Pokud však plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, požaduje vystavení daňového dokladu, je plátce, který tato plnění poskytuje, povinen daňový doklad vystavit.

(11) Při dražbě zboží nebo nemovitosti na základě exekučního řízení prováděného státním orgánem, jehož majitelem je plátce, plní funkci daňového dokladu pro účely odpočtu podle § 19 doklad o zaplacení vystavený státním orgánem. Na dokladu o zaplacení uvede údaje podle odstavce 2 a sdělení, že se jedná o prodej v rámci exekučního řízení.

(1) Dojde-li k opravě základu daně podle § 15, plátce uskutečňující zdanitelné plnění vyhotoví pro plátce, v jehož prospěch se zdanitelné plnění uskutečňuje, daňový dobropis nebo vrubopis, a to nejpozději do 15 dnů po provedení opravy. Daňový dobropis nebo vrubopis nelze použít k opravě sazby daně a výše daně podle § 15a.

(2) Daňovým dobropisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při snížení ceny za zdanitelné plnění.

(3) Daňovým vrubopisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při zvýšení ceny za zdanitelné plnění.

(4) Daňový dobropis a vrubopis obsahují údaje stanovené v § 12 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), f), g), j) a dále,

a) jde-li o dobropis, rozdíl mezi původní a sníženou cenou za zdanitelné plnění bez daně a tomu odpovídající daň zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích,

b) jde-li o vrubopis, rozdíl mezi původní a zvýšenou cenou za zdanitelné plnění bez daně a tomu odpovídající daň zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích.

(1) Základem pro výpočet daně je cena¹⁰⁾ za zdanitelné plnění, která neobsahuje daň, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Základem pro výpočet daně může být i cena včetně daně, a to zejména v případě uskutečňování zdanitelných plnění plátcům za hotové, uskutečňování zdanitelných plnění osobám, které nejsou plátci, a v případě zdanitelných plnění podle § 12 odst. 7.

(3) Jestliže není cena za zdanitelné plnění určena a dále v případě osobní spotřeby plátce, je základem daně cena obvyklá bez daně. V případě, že úhrada za zdanitelné plnění není považována za cenu podle zvláštních předpisů,¹⁰⁾ je základem daně úhrada za zdanitelné plnění v úrovni včetně daně a daň se vypočte podle § 17 odst. 3.

(4) Podléhá-li zdanitelné plnění spotřební dani,¹¹⁾ základ daně zahrnuje i tuto daň.

(5) Poskytne-li plátce slevu z ceny za zdanitelné plnění, základ daně se sníží o částku této slevy.

(6) Je-li zdanitelné plnění uskutečněno osobě mající zvláštní vztah k plátci bez úplaty nebo je-li poskytnuta sleva z ceny, základem daně je obvyklá cena bez daně.

(7) Základem daně v případě snížení nebo zvýšení ceny je rozdíl mezi původní cenou a cenou po opravě.

(8) Základem daně při prodeji zboží nebo nemovitosti ve veřejné dražbě je vydražená cena snížená o daň. V případě, že v rámci vydražené ceny jsou zahrnuta jak zdanitelná plnění s různými sazbami daně nebo osvobozená zdanitelná plnění nebo plnění, která nejsou zdanitelnými plněními, základ daně z vydražené ceny se pro jednotlivá zdanitelná plnění stanoví v poměrné výši odpovídající poměru základu zdanitelných plnění s jednotlivými sazbami daně, zdanitelných plnění osvobozených od daně a plnění, která nejsou zdanitelnými plněními stanovenými ve vyvolávací ceně. Obdobný postup se při stanovení základu daně uplatní i v případě prodeje podniku nebo jeho části osobě, která není plátcem, nebo při prodeji stavby nebo nedokončené stavby včetně pozemku.

(9) Základem daně při prodeji zlata ve slitcích nebo mincích včetně platných zlatých mincí s uvedenou nominální hodnotou, které je prodáváno Českou národní bankou za cenu vyšší, než bylo nakoupeno, je rozdíl mezi cenou, za kterou bylo nakoupeno a cenou bez daně, za kterou je prodáváno. Nelze-li nákupní cenu zjistit, je základem daně rozdíl mezi světovou tržní cenou zlata a cenou bez daně, za kterou je prodáváno. Pokud je prodáváno za cenu nižší, než bylo nakoupeno, základ daně je nula.

(9) Základem daně při prodeji světově obchodovatelných slitků zlata, zlatých mincí včetně platných zlatých mincí s uvedenou nominální hodnotou, které je prodáváno Českou národní bankou za cenu vyšší, než bylo nakoupeno, je rozdíl mezi cenou, za kterou bylo nakoupeno a cenou bez daně, za kterou je prodáváno. Nelze-li nákupní cenu zjistit, je základem daně rozdíl mezi světovou tržní cenou zlata a cenou bez daně, za kterou je prodáváno. Pokud je prodáváno za cenu nižší, než bylo nakoupeno, základ daně je nula.

(10) Základem daně při prodeji platných mincí, které jsou pro sběratelské účely prodávány za cenu vyšší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu vyšší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu podle kursu vyhlašovaného Českou národní bankou, je rozdíl mezi nominální hodnotou a cenou bez daně, za kterou jsou prodávány. Pokud jsou prodávány za cenu nižší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu nižší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu podle kursu vyhlašovaného Českou národní bankou, základ daně je nula.

(11) Základem daně při prodeji platných českých poštovních cenin a kolků, které jsou prodávány za ceny vyšší, než je jejich nominální hodnota nebo cena podle poštovního sazebníku, je rozdíl mezi nominální hodnotou nebo cenou podle poštovního sazebníku a cenou bez daně, za kterou byly prodány. Pokud jsou prodávány za ceny nižší než je jejich nominální hodnota nebo cena podle poštovního sazebníku, základ daně je nula. Při prodeji cenin, jejichž platnost byla ukončena, je základem daně cena, která neobsahuje daň.

(12) Plátce, který nakoupil služby, elektrickou energii, teplo, plyn nebo vodu od jiného plátce, uplatnil nárok na odpočet daně na vstupu a požaduje za tyto služby, elektrickou energii, teplo, plyn nebo vodu úhradu od jiných osob, je povinen za tato zdanitelná plnění uplatnit daň minimálně z pořizovací ceny bez daně, případně ve výši stanovené cenovými předpisy, pokud se jedná o cenu za zdanitelné plnění podléhající cenové regulaci, a ve výši platné sazby daně. Plátce, který neuplatnil nárok na odpočet daně, není povinen uplatnit daň v případě, že požaduje za tyto služby, elektrickou energii, teplo, plyn nebo vodu úhradu od jiných osob maximálně ve výši pořizovací ceny. V případě, že plátce nakoupí služby osvobozené od daně podle § 25 a požaduje za tyto služby úhradu od jiných osob, považují se tato plnění za osvobozená podle § 25 pouze tehdy, jestliže plátce použije maximálně pořizovací cenu.

(13) Do základu daně se nezahrnují dotace k cenám za zdanitelné plnění.

(14) Základem daně při dodání použitého zboží nakoupeného od osob, které nejsou plátci, za účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu je přirážka k pořizovací ceně zjištěná jako rozdíl mezi prodejní cenou včetně daně a pořizovací cenou, za kterou bylo nakoupeno od osoby, která není plátcem. Oprava a technické zhodnocení není přitom považována za změnu stavu. Daň se vypočte podle § 17 odst. 3. Je-li tento rozdíl záporný, základem daně je nula. Tento postup se uplatní i při dodání ojetých osobních automobilů pořízených od plátců za účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu.

(14) Základem daně při dodání použitého zboží nakoupeného od osob, které nejsou plátci, za účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu je přirážka k pořizovací ceně zjištěná jako rozdíl mezi prodejní cenou včetně daně a pořizovací cenou, za kterou bylo nakoupeno od osoby, která není plátcem. Oprava a technické zhodnocení není přitom považována za změnu stavu. Daň se vypočte podle § 17 odst. 3. Je-li tento rozdíl záporný, základem daně je nula. Tento postup se uplatní i:

a) při dodání ojetých osobních automobilů pořízených od plátců za účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu.

b) v případech, kdy plátce prodá osobní automobil, při jehož koupi neuplatnil nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, za cenu, která převýší vstupní cenu^5c),

c) při prodeji osobního automobilu pořízeného formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, pokud prodejní cena převyšuje vstupní cenu^5c) včetně daně u vlastníka, od kterého byl pořízen, a při prodeji osobního automobilu pořízeného od osoby, která není plátcem, pokud prodejní cena převyšuje vstupní cenu^5c).

(15) Plátce, který dodává zboží společně s jeho instalací, je povinen rozdělit základ daně zvlášť pro zboží a zvlášť pro službu. Přitom je plátce povinen stanovit základ daně u zboží minimálně v úrovni ceny obvyklé. Instalací se přitom rozumí zapojení zboží na rozvodné sítě nebo uvedení do provozu jiným způsobem, přičemž se nejedná o pevné zabudování zboží jako součásti stavby.

(16) Základem daně u zprostředkování služeb zařazených podle zvláštního předpisu¹³⁾ do třídy SKP 63.30.11 -služby spojené s organizací turistických zájezdů, je přirážka za zprostředkování stanovená v den vzniku povinnosti uplatnit daň. Jestliže se základ daně změnil, postupuje se podle § 15.

(16) Základem daně u zprostředkování služeb zařazených podle zvláštního předpisu¹³⁾ do třídy SKP 63.30.11 -služby spojené s organizací turistických zájezdů, je přirážka za zprostředkování stanovená v den vzniku povinnosti uplatnit daň na výstupu. Jestliže se základ daně změnil, postupuje se podle § 15.

(17) V případě použití motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně nebo které bylo oprávněně nakoupeno za cenu bez daně z obratu, pro technické zhodnocení, jehož výsledkem je osobní automobil, u něhož není nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, je základem daně zůstatková cena bez daně zjištěná podle zvláštního předpisu^3b) po technickém zhodnocení.

(18) Plátce, který dodává zboží uvedené v příloze č. 3, která je nedílnou součástí tohoto zákona, společně s jeho zabudováním jako součást stavby, je povinen rozdělit základ daně zvlášť pro zboží uvedené v příloze č. 3 a zvlášť pro ostatní zdanitelná plnění. Přitom je plátce povinen stanovit základ daně u zboží minimálně v úrovni ceny obvyklé.

(19) Plátce, který dodává osobní automobily formou smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci je povinen rozdělit základ daně na vstupní cenu bez daně a přirážku nad úroveň vstupní ceny automobilu bez daně.

(20) V případě zrušení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci před uplynutím sjednané lhůty a uzavření další smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci u vráceného osobního automobilu je základem daně původní vstupní cena osobního automobilu bez daně snížená o podíl z ceny zaplacené podle původní smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci a přirážka nad úroveň vstupní ceny bez daně.

(1) Plátce může opravit základ daně a výši daně

a) při zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění, pokud za něj nebyla poskytnuta úplata nebo byla vrácena,

b) při změně ceny na základě změny kvalitativních, dodacích a jiných podmínek sjednaných u zdanitelného plnění.

(2) Rozdíl původního a opraveného základu daně se považuje za samostatné zdanitelné plnění, které podléhá dani ve zdaňovacím období, ve kterém byla oprava základu daně podle odstavce 1 provedena.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahuje pouze na plátce, který byl plátcem v době vzniku daňové povinnosti u původního plnění.

(1) Plátce může opravit základ daně a výši daně

a) při zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění,

b) při snížení ceny na základě změny kvalitativních, dodacích a jiných podmínek sjednaných u zdanitelného plnění,

c) při změně poměru cen za jednotlivá poskytnutá plnění v rámci sjednané ceny za zdanitelné plnění uskutečněné v rámci kompletace služeb cestovního ruchu, přičemž tato změna má za následek snížení daňové povinnosti.

(2) Plátce je povinen opravit základ daně a výši daně

a) při zvýšení ceny na základě změny kvalitativních, dodacích a jiných podmínek sjednaných u zdanitelného plnění,

b) při změně poměru cen za jednotlivá poskytnutá plnění v rámci sjednané ceny za zdanitelné plnění uskutečněné v rámci kompletace služeb cestovního ruchu, přičemž tato změna má za následek zvýšení daňové povinnosti.

(3) Rozdíl původního a opraveného základu daně se považuje za samostatné zdanitelné plnění, které podléhá dani ve zdaňovacím období, ve kterém byla oprava základu daně podle odstavců 1 a 2 provedena.

(4) Opravu základu daně a výše daně podle odstavců 1 až 3 provede plátce tak, že vystaví daňový dobropis nebo vrubopis podle § 13 nebo v případě opravy podle odstavce 1 písm. c) a odst. 2 písm. b) doklad, který má náležitosti dokladu o použití podle § 12 odst. 5 s výjimkou písmene c) a g) a který dále obsahuje důvod opravy.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahuje pouze na plátce, který byl plátcem v době vzniku daňové povinnosti u původního plnění.

(1) Pokud plátce po vyměření daně zjistí, že uskutečnil zdanitelné plnění a zároveň vystavil daňový doklad, přičemž u tohoto zdanitelného plnění nesprávně uplatnil

a) sníženou sazbu a měla být uplatněna základní sazba,

b) osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47 a měla být uplatněna snížená sazba,

c) osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47 a měla být uplatněna základní sazba,

d) sníženou sazbu a mělo být uplatněno osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47,

e) základní sazbu a mělo být uplatněno osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47,

a snížil tím svou daňovou povinnost, je povinen předložit samostatné dodatečné daňové přiznání.

(2) Opravu podle odstavce 1 může plátce provést tak, že vystaví opravný daňový doklad, který bude obsahovat údaje stanovené v § 12 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), f), g) a dále:

a) pořadové číslo původně vystaveného daňového dokladu, na kterém plátce použil nesprávnou sazbu daně, popřípadě neoprávněně uplatnil osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47,

b) základ daně z původně vystaveného daňového dokladu se záporným znaménkem, původně použitou sazbu daně a výši se záporným znaménkem,

c) základ daně z původně vystaveného daňového dokladu, správnou sazbu daně a výši daně.

(2) Opravu podle odstavce 1 může plátce provést tak, že vystaví opravný daňový doklad, který bude obsahovat údaje stanovené v § 12 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), f), g) a dále:

a) pořadové číslo původně vystaveného daňového dokladu, na kterém plátce použil nesprávnou sazbu daně, popřípadě neoprávněně uplatnil osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47,

b) základ daně z původně vystaveného daňového dokladu se záporným znaménkem, původně použitou sazbu daně a výši se záporným znaménkem,

c) základ daně z původně vystaveného daňového dokladu, správnou sazbu daně a výši daně zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích.

Opravný daňový doklad nelze vystavit po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění.

(3) Do dodatečného daňového přiznání uvede plátce původní základ daně se záporným znaménkem, a pokud se nejedná o opravu zdanitelného plnění osvobozeného podle § 25, uvede i výši daně na výstupu s nesprávnou sníženou sazbou se záporným znaménkem. Dále uvede základ daně s kladným znaménkem, a pokud se nejedná o zdanitelné plnění osvobozené podle § 25, uvede s kladným znaménkem i výši daně na výstupu se správnou základní nebo sníženou sazbou.

(4) Pokud plátce po vyměření daně zjistí, že uskutečnil zdanitelné plnění, přičemž u tohoto zdanitelného plnění nesprávně uplatnil

a) základní sazbu a měla být uplatněna snížená sazba,

b) základní sazbu a mělo být uplatněno osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47,

c) sníženou sazbu a mělo být uplatněno osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47,

d) osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47 tohoto zákona a měla být uplatněna základní sazba,

e) osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47 tohoto zákona a měla být uplatněna snížená sazba,

a zvýšil tím svou daňovou povinnost, nelze opravu provést.