Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

V kapitole ministerstva dopravy a spojů byl v roce 1996 vynaložen největší objem - téměř 30% - celkových investičních výdajů státního rozpočtu. Z nich převažující část, téměř 9,6 mld. Kč, směřovala na výstavbu dálnic a silnic; struktura investic podle jednotlivých dopravních segmentů je zřejmá z následující tabulky:

Tabulka č. 48

Grafické znázornění čerpání kapitálových výdajů v průběhu let 1995 a 1996 potvrzuje skutečnost, že nejvyšší čerpání těchto výdajů se soustřeďuje zejména do závěru roku:

Graf č. 17

Pozn.: Údaje podle pokladního plnění státního rozpočtu, vč. investic poskytovaných z kap. VPS do místních rozpočtů (v SZÚ převedeny do rozpočtů okresních úřadů a obcí)

Růst kapitálových výdajů územních rozpočtů byl ovlivněn zejména potřebou řešení oblasti bytové výstavby a zanedbané infrastruktury obcí. Proto také rozhodující část - téměř 93% těchto výdajů - byla vynaložena obcemi, které svůj investiční rozvoj financovaly jednak vyššími příjmy, ale také vyššími objemy úvěrů a půjček a z výnosů emisí komunálních obligací; u okresních úřadů došlo v roce 1996 k útlumu investiční výstavby.

Stejně jako v předchozích letech i v roce 1996 se na investičních výdajích rozpočtů okresních úřadů a obcí značnou měrou podílel státní rozpočet. Jeho podíl na financování investičních potřeb místních rozpočtů činil zhruba 20%. Prostředky k zajištění dalších potřeb byly formou rozpočtových opatření uvolněny i z rozpočtů ústředně řízených kapitol.

Ze státních prostředků bylo zajištěno především financování staveb významných pro rozvoj příslušného území a schválených ve státním rozpočtu na rok 1996. Jednalo se zejména o stavby v odvětvích zdravotnictví, školství a dopravy, které představovaly významnou část investičních výdajů územních rozpočtů. Ze státního rozpočtu bylo k jejich zabezpečení uvolněno celkem 2, 8 mld. Kč. Významná byla účast rozpočtových prostředků i na výstavbě a obnově silniční sítě statutárních měst či na obnově vozidel městské hromadné dopravy. Na výstavbu pražského Metra byla z kapitoly VPS vynaložena 1 mld. Kč.

Do vybraných regionů (severní Čechy, okres Sokolov, severní Morava a pražská aglomerace) byly směrovány dotace na komunální ekologii ve výši 0,6 mld. Kč s cílem snížení znečištění životního prostředí. Jednalo se převážně o investiční akce k ozdravění ovzduší (přestavba vytápění), o výstavbu a technickou obnovu vodovodů a úpraven vody či o výstavbu kanalizací a čističek odpadních vod. Pozornost byla věnována i revitalizaci vodních toků a nádrží apod.

Na podporu nové bytové výstavby, která je velmi citlivou oblastí, státní rozpočet poskytl prostředky ve výši 2,2 mld. Kč, dalších 275 mil. Kč získaly obce na modernizaci bytového fondu formou návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu, která je splatná do 10 let. Téměř 1 00 mil. Kč činily v roce 1996 dotace na protiradonová opatření.

V rámci programu zkvalitnění škol a školských zařízení, jehož gestorem je ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, bylo v uplynulém roce vyčerpáno územními orgány 1,6 mld. Kč.

Účelové prostředky směřovaly dále např. do odvětví sociální péče k řešení havarijních stavů zařízení či do oblasti kultury, kde byly využity k financování programu záchrana architektonického dědictví a na ochranu vybraných památkových objektů.

4. Zajišťování likvidity státního rozpočtu

Platný zákon o České národní bance neumožňuje centrální bance poskytovat státu přímý úvěr na krytí schodku státního rozpočtu. Krátkodobý schodek státního rozpočtu, vzniklý v důsledku dočasného nesouladu běžných rozpočtových příjmů a výdajů, je proto kryt prodejem státních pokladničních poukázek (SPP) na mezibankovním trhu.

Toto opatření je každoročně využíváno zejména v lednu v důsledku pomalejšího rozběhu rozpočtových příjmů na počátku roku v porovnání s výdaji. Později se situace obvykle stabilizuje.

V roce 1996 proto vydalo ministerstvo financí 2. ledna emisi SPP určenou k překonání dočasného nesouladu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu v objemu 7 mld. Kč. S náběhem rozpočtových příjmů v průběhu ledna byla část emise odkoupena zpět do portfolia MF. K řešení výkyvů v běžném hospodaření státního rozpočtu v ostatních měsících roku 1996 byly na nezbytnou dobu prodávány poukázky z portfolia MF v objemu odpovídajícím očekávanému vývoji příjmů a výdajů státního rozpočtu.

V únoru a dubnu bylo několikrát nutno nouzově využít automatického jednodenního prodeje SPP z portfolia ministerstva financí České národní bance. Na základě této zkušenosti bylo rozhodnuto zvýšit bezpečnostní rezervu pro neočekávané propady v denním plnění státního rozpočtu z 1 mld. Kč na 3 mld. Kč.

Situace na mezibankovním trhu ve druhé polovině roku prakticky neumožňovala v případě příznivého vývoje salda státního rozpočtu odkupovat poukázky zpět do portfolia ministerstva. To vedlo ke vzniku vysokých krátkodobých přebytků a nutnosti termínových prodejů SPP s dohodnutým zpětným odkupem.

Celkový nominální objem výpůjček SPP na krytí běžného schodku hospodaření státního rozpočtu v roce 1996 dosáhl 150,89 mld. Kč; z toho byly v primárních aukcích prodány SSP za 37,988 mld. Kč, poukázky v hodnotě 112,902 mld. Kč byly prodány z portfolia MF. Celkové splátky za rok 1996 činily 149,262 mld. Kč, částka 1,628 mld. Kč byla po skončení roku převedena na bilanční účet roku 1996 ke krytí konečného schodku státního rozpočtu za rok 1996.

IV. VYČÍSLENÍ PŘEVODU NA ZVLÁŠTNÍ ÚČET DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ VE STÁTNÍCH FINANČNÍCH AKTIVECH

Vyčíslení se řídilo postupem stanoveným přílohou k usnesení vlády č. 530/1995 ke státnímu rozpočtu na rok 1996, zákonem č. 160/1995, konkrétně článkem III (§ 2 a § 25b zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti), článkem XV. (§ 18 odst. 2 rozpočtových pravidel republiky) a zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Kritériem vyčíslení bylo hledisko legislativní a věcné, tj. co patří do výnosu pojistného na důchodové pojištění a co do výplaty dávek důchodového pojištění a správních výdajů spojených s výplatou důchodů, nikoliv plnění závazných ukazatelů státního rozpočtu.

Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti byly již v průběhu rozpočtového roku klíčovány a výnos připadající na důchodové pojištění byl převáděn na samostatný příjmový účet pojistného důchodového pojištění vedený jednotlivými správami sociálního zabezpečení. Předmětem klíčování příjmů nejsou přirážky k pojistnému (za nedodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci zaměstnavatelem) a odečítány jsou vratky dávek nemocenského pojištění. Na samostatný účet pojistného důchodového pojištění je naopak kromě výnosu pojistného převáděna i poměrná část pokut a penále propočtená z celkového výnosu pokut a penále podle dílčí sazby pro důchodové pojištění. Příjmy z pojistného na důchodové pojištění tedy nejsou výsledkem prostého propočtu podle sazby pojistného na důchodové pojištění (26% z celkových 34%). K vyššímu výnosu pojistného na důchodového pojištění přispělo v roce 1996 specificky i to, že většina plátců plnila své odvodové povinnosti v lednu 1996 za prosinec 1995, kdy ještě platila sazba vyšší (27,2% pro důchodové pojištění z obecných 35%).

Samostatný účet pojistného na důchodové pojištění vykazuje za rok 1996 stav 133 927 012 tis. Kč, z toho u České správy sociálního zabezpečení 129 762 654 tis. Kč.

Výdaje na důchody v celkové výši 126 796 744 tis. Kč byly propočteny z údajů bankovních účtů vedených správci sociálního zabezpečení pro důchody tak, že byly očištěny:

- u České správy sociálního zabezpečení o výdaje na spoje k výplatě důchodů ve výši 313 352 tis. Kč, vyplacené pohřebné ve výši 282 tis. Kč, vratky důchodů z minulých let ve výši 51 032 tis. Kč a byly odečteny výdaje na zvýšení důchodů pro bezmocnost ve výši 727 096 tis. Kč;

- u ostatních správců byly rovněž odečteny výdaje na zvýšení důchodů pro bezmocnost v celkové výši 4 062 tis. Kč a u vojenské správy sociálního zabezpečení i výdaje na dávky sociální péče ve výši 2 203 tis. Kč vykazované v rámci výdajů na důchody.

Výdaje na civilní správu důchodové služby byly propočteny jako poměrná část z celkových neinvestičních nedávkových výdajů (včetně vratek záloh výdajů na spoje) a výdajů na investice České správy sociálního zabezpečení jejich vynásobením koeficientem 0,8553. Tento koeficient je určen přílohou k usnesení vlády č. 530/1995 a byl odvozen od sazeb pojistného na důchodové a nemocenské pojištění, jejichž systémy Česká správa sociálního zabezpečení obhospodařuje.

Procento "správní režie", tzn. podíl takto propočtených správních výdajů důchodového pojištění na výdajích na důchody u České správy sociálního zabezpečení činil za rok 1996 2,17%. Pomocí příslušného koeficientu 0,0217 byly vypočteny i správní výdaje necivilních správ sociálního zabezpečení v rámci Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Vězeňské služby Ministerstva spravedlnosti. Celkové správní výdaje důchodového pojištění v ČR činí 2 746 305 tis. Kč.

Podrobná kvantifikace příjmů z pojistného na důchodové pojištění, výdajů na důchody a správní výdaje důchodové služby je patrná z tohoto přehledu:

Rozdíl příjmů z pojistného na důchodové pojištění, výdajů na dávky důchodového pojištění a správních výdajů spojených s výplatou důchodů za rok 1996 ve výši 4 383 963 tis. Kč se převádí na zvláštní účet státních finančních aktiv pro důchodové pojištění. Původní odhad převáděné částky byl mnohem nižší (2,5 až 2,9 mld. Kč). Saldo výsledného zúčtování bylo ovlivněno výše popsanými skutečnostmi. Příčinou na straně příjmů byla zejména skutečnost, že v lednu 1996 bylo vyšší inkaso v důsledku platby pojistného za prosinec 1995 na vyšší sazbu 27,2% platnou do konce roku 1995. Na straně výdajů mělo největší vliv nižší než původně předpokládané (a ve státním rozpočtu na rok 1996 uvažované) zálohování a finanční zajištění plynulosti výplat důchodů v prvních kalendářních dnech roku 1997 (o cca 1,8 mld. Kč). Původně se také neuvažoval odečet výdajů na zvýšení důchodů pro bezmocnost ve výši cca 731 mil. Kč, které je vypláceno podle zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení v platném znění jako dávka důchodového zabezpečení. Zvýšení důchodů pro bezmocnost je součástí vypláceného důchodu a je i rozpočtováno v rámci výdajů na důchody. Není ovšem podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění dávkou důchodového pojištění. Proto by jeho ponechání ve výdajích kolidovalo s přesnou dikcí zákona, kde se hovoří jen o porovnávání pojistného na důchodové pojištění a výdajů na dávky důchodového pojištění.

a) Zpráva o činnosti kontrolních orgánů ministerstva financí a územních finančních orgánů za rok 1996

b) Zpráva o činnosti celních orgánů ministerstva financí v roce 1996

c) Zpráva o opatřeních ministerstva financí v oblasti cen v roce 1996

a) ZPRÁVA O ČINNOSTI KONTROLNÍCH ORGÁNŮ MINISTERSTVA FINANCÍ A ÚZEMNÍCH FINANČNÍCH ORGÁNŮ ZA ROK 1996

1. Výsledky činnosti v oblasti působnosti ministerstva financí

Kontrolní činnost v působnosti ministerstva financí (dále jen ministerstvo) je prováděna odborem kontroly ministerstva a na finančních ředitelstvích odděleními finančních revizí a odděleními kontroly cen. Jde o kontrolu vnější (rozpočtovou, včetně dotací, cenovou, devizovou) a vnitřní (čl. 83 Evropské dohody).

Působnost vnější kontroly je dána především rozpočtovými pravidly republiky, zákonem o územních finančních orgánech a zákonem o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen.

Kontrolovanými subjekty jsou ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy, rozpočtové a příspěvkové organizace, státní fondy, nadace, obchodní společnosti, státní podniky, družstva, občanská sdružení, okresní úřady a obce, fyzické osoby (podnikatelé) apod.

Odbor kontroly dále zabezpečuje výkon vnitřní kontroly a vyřizování stížností občanů a petic v rámci ministerstva.

Souhrnné výsledky kontrolní činnosti za rok 1996 u podnikatelských subjektů a v rozpočtové sféře jsou uvedeny v následující tabulce:

Tab. č. 1

Úkolem finančních revizí je ověření plnění daňových povinností v souladu s obecně závaznými právními předpisy včetně úplnosti, průkaznosti a správnosti vedení účetnictví. Revize jsou prováděny především u významnějších obchodních společností (akciových společností, společností s ručením omezeným), státních podniků, družstev a vybraných fyzických osob včetně personálně a kapitálově propojených subjektů. Na tyto revize bylo v roce 1996 cca 70 - 80% odborné kapacity oddělení finančních revizí (při celkovém počtu cca 140 revizních pracovníků):

U podnikatelských subjektů bylo provedeno 168 finančních revizí s daňovým obsahem, které prokázaly negativní ovlivnění hospodářského výsledku (zisku nebo ztráty) ve výši cca 3,9 mld. Kč.

Ke snižování hospodářského výsledku docházelo především neoprávněným zvyšováním nákladů (např. pomocí nesprávného odpisování hmotného a nehmotného majetku, různými operacemi s cennými papíry, zahrnováním výdajů na investice), nezaúčtováním všech výnosů (zejména při dodávkách zboží do zahraničí) resp. jejich nedoloženým snižováním. Ovlivňování nákladů a výnosů bylo prováděno rovněž chybným časovým rozlišováním při finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci (finanční leasing), různými transakcemi za použití jiných než obvyklých cen, chybnou tvorbou rezerv apod.

Za porušení povinností v oblasti účetnictví bylo finančním úřadům podáno 29 podnětů k uložení pokut podle zákona o účetnictví ve výši cca 4,5 mil. Kč.

Porušování zákonných povinností při vedení účetnictví bylo zjišťováno u řady subjektů. Jako příklad lze uvést neproúčtování inventarizačních rozdílů do příslušného účetního období, neprovádění inventarizací majetku a závazků, nezaúčtování všech účetních případů daného účetního období, porušení bilanční kontinuity mezi jednotlivými roky, nedostatečnou ochranu účetních písemností apod.

Výsledkem finančních revizí s daňovým obsahem byly podněty ke změně vyměřovacího základu také dalších daní, např. daně darovací, daně z příjmů vybírané zvláštní sazbou, daně z přidané hodnoty, silniční daně, a to v celkové výši cca 199 mil. Kč.

Orgánům činným v trestním řízení bylo předáno 8 oznámení o podezření z trestné činnosti. Na vyžádání těchto orgánů pak bylo provedeno 7 finančních revizí.

Za porušení povinností kontrolovaných osob vyplývajících ze zákona o státní kontrole, byla uložena 1 pořádková pokuta.

Z provedených kontrol vyplynula následující hlavní zjištění:

V oblasti kontroly hospodaření s rozpočtovými prostředky (včetně dotací) bylo provedeno celkem 88 finančních kontrol, při kterých bylo zjištěno neoprávněné použití nebo zadržení prostředků státního rozpočtu ve výši cca 580 mil. Kč. Kromě toho byly zjištěny rozsáhlé nedostatky v hospodárnosti a efektivnosti použitých prostředků státního rozpočtu (§ 30 vyhlášky č. 205/1991 Sb.) ve výši cca 230 mil. Kč, které byly podnětem pro řídící orgány k přijetí účinných opatření.

Z toho oddělení finančních revizí finančních ředitelství zabezpečila 75 kontrol orientovaných v souladu s požadavky ministerstva na hospodaření s prostředky státního rozpočtu převážně u okresních, městských a obecních úřadů, u rozpočtových a příspěvkových organizací.

Přehled finančních revizí a kontrol v rozpočtové sféře provedených odděleními finančních revizí finančních ředitelství a odborem kontroly ministerstva za rok 1996 je uveden v tabulce č. 1.

Z věcného hlediska výsledky kontrolních zjištění potvrzovaly:

- neoprávněné čerpání a použití účelových prostředků státního rozpočtu, resp. jejich zadržování;

- nedodržení stanoveného postupu financování a podmínek čerpání účelových prostředků státního rozpočtu poskytnutých v rámci systémových investičních dotací okresními úřady jimi řízeným organizacím;

- nedostatky ve vedení účetnictví;

- nedostatečnou nebo nesprávnou evidenci majetku;

- neoprávněné poskytování záloh dodavatelům na investiční celky.

Mimo těchto kontrol byly provedeny i kontroly se specifickým zaměřením.

Např. kontrola výdajů hospodářské mobilizace prokázala překročení stanovených limitů, porušení účelu vynaložených rozpočtových prostředků, neprůkaznost inventarizace a účetnictví o svěřeném majetku. Výsledky kontroly potvrdily, že ministerstvo hospodářství tuto oblast nedostatečně řídilo. Také proto vláda rozhodla o převodu kompetencí v oblasti hospodářské mobilizace od 1. 11. 1996 z bývalého ministerstva hospodářství na Správu státních hmotných rezerv (zákon č. 272/1996 Sb.).

U kontroly dočasné správy státního majetku po bývalé sovětské armádě (u dvaceti okresních úřadů) byly hlavní nedostatky zjištěny v neuplatňování nájemného u majetku státu a tím v krácení příjmů státního rozpočtu (v objemu cca 1 mil. Kč) nebo byly příjmy z nájemného ponechány v rozpočtu obcí (cca 3 mil. Kč).

Také výsledky kontrol u vybraných nemocnic v Brně signalizují rozsáhlý výskyt porušování rozpočtové kázně při používání účelových investičních dotací, neprůkaznost účetnictví, nedostatky při provozování hospodářské činnosti a v nesprávně vykázaném hospodářském výsledku (neoprávněné zvýšení nákladů - ztráty). Získané poznatky byly předány k dalšímu využití ministerstvu zdravotnictví.

Dále jsou uvedeny počty provedených cenových kontrol a výše uložených pokut:

Tab. č. 2

V cenové oblasti bylo realizováno 662 kontrolních akcí. Z toho bylo 278 akcí provedeno na základě stížností a podnětů občanů. V porovnání s rokem 1995, kdy kontrolní orgány obdržely 193 podnětů a stížností, jde téměř o dvojnásobný nárůst. Za porušení zákona o cenách byly uloženy pokuty ve výši 33,4 mil. Kč.

Počty provedených cenových kontrol a výše pokut jsou uvedeny v tabulce č. 2.

Předmětem kontrolních akcí bylo zejména dodržování pravidel věcného usměrňování cen v oblasti tepelné energie, vodného a stočného, zdravotnictví a svozu a likvidace tuhého domovního odpadu.

Při porušení cenových předpisů šlo zejména o kalkulaci neoprávněných nákladů do cen tepelné energie, svozu a likvidace tuhého domovního odpadu i vodného a stočného. V některých případech o nezpracovávání povinných kalkulací a o překračování maximálních cen.

Mimořádnou akcí na základě opakovaného zvyšování cen byla kontrola dodržování věcného usměrňování cen pohonných hmot. Z 22 kontrolovaných subjektů v 50% byly uloženy pokuty za nedodržení povinnosti vést a uchovávat kalkulace cen.

2. Kontrolní činnost územních finančních orgánů

Správa daní byla od počátku roku 1996 vykonávána za zcela jiných podmínek organizace práce oproti minulým letům. V plné šíři byla zavedena správa příjmů podle tzv. fází daňového řízení. Cílem bylo zracionálnění práce na finančních úřadech a tím i docílení vyšší kvality práce specializací pracovníků na určitou konkrétní "fázi" daňového řízení.

Vznikem Ústředního finančního a daňového ředitelství v rámci ministerstva financí byla dořešena organizační struktura činnosti v oblasti správy daní, což proběhlo bez dopadu do výdajů státního rozpočtu.

Uzemní finanční orgány zabezpečily v roce 1996 správu 172,3 7 mld. Kč příjmů státního rozpočtu a obcí, což je o 1,17 mld. Kč více než v roce 1995.

V roce 1996 se intenzivně pokračovalo v řešení dislokace pracovišť územních finančních orgánů a jejich vybavování, v rozšiřování úloh automatizovaného daňového informačního systému a s tím spojeného vybavování výpočetní technikou a zabezpečovacími systémy. Celkem byla v roce 1996 na činnost územních finančních orgánů vynaložena částka 5,096 mld. Kč, z toho 1,285 mld. Kč činily výdaje investičního charakteru a 3,811 mld. Kč výdaje neinvestiční.

V porovnání s rokem 1995 vzrostly celkové výdaje o 0,399 mld. Kč (tj. o 8,5%), protože se zvýšily veškeré neinvestiční výdaje související s náborem dalších 1 070 zaměstnanců, ke kterému došlo z důvodu nárůstu počtu poplatníků a tím i pracnosti správy daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí, dále z důvodu personálního posílení výkonu kontrolní činnosti a pro zajištění vybírání nezaplacených pokut, které byly uloženy jinými orgány a předány k vybrání, příp. vymáhání finančním úřadům.

Státní příjmy spravované finančními úřady vzrostly v porovnání s rokem 1995 o necelé 1%, výdaje na činnost územních finančních orgánů vzrostly o 8,5%, tzn. že podíl výdajů na 1 000 Kč spravovaných příjmů vzrostl z 27,10 Kč v roce 1995 na 29,60 Kč v roce 1996 (tj. nárůst o 9,2%). V minulých obdobích činil tento nárůst 12,5%. Je proto patrné, že se nepříznivý vývoj tohoto ukazatele zpomaluje.

Kontrolní činnost zabezpečují u poplatníků správci daní, tj. finanční úřady podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů. Cílem kontroly je zjistit nebo prověřit daňový základ nebo jiné okolnosti, které jsou rozhodné pro správné stanovení daně u daňového subjektu. V souvislosti s daňovým řízením provádějí dále správci daní u daňových subjektů místní šetření.

V roce 1996 provedly finanční úřady 207 tis. kontrol a místních šetření (pro srovnání v roce 1995 jich bylo 198 tis.) s celkovou výší doměrků včetně příslušenství 16,9 mld. Kč. Přehled o vývoji výše doměrků od roku 1992 do roku 1996 je v následující tabulce.

Tab. č. 3

Z tabulky je patrný celkový trend ve zvyšování objemu doměrků, což svědčí o vyšší účinnosti kontrolní činnosti územních finančních orgánů.

K 31. 12. 1996 bylo na základě kontrol doměřeno celkem 8,1 mld. Kč bez příslušenství. Na základě dodatečného daňového přiznání a na základě kontrol bylo celkem doměřeno 8,9 mld. Kč bez příslušenství. Penále činilo celkem 8,1 mld. Kč. Přehled doměrků a penále podle jednotlivých daní za rok 1996 je uveden v následující tabulce.

Tab. č. 4

Nedostatky s následným doměřením daně zjistily kontroly ve všech oblastech daňové soustavy. Zjištěné nedostatky nabývají jiného charakteru, než bylo v minulosti. Na rozdíl od dřívější doby, kdy k nedostatkům docházelo především z neznalosti nebo omylem, dochází stále častěji ke krácení daňových povinností vědomě a promyšleně. Daňové subjekty do důsledků využívají nedokonalých a často neprovázaných ustanovení daňových a ostatních zákonů. Jsou i náznaky toho, že po snížení sazby penále podnikatelé, kteří již nemají možnost opatřit si úvěr, chápou penále jako úrok na vlastně vypůjčený kapitál. Hodně subjektů také zcela neodůvodněně spoléhá, že jim penále bude prominuto. Je možné dovozovat, že snížení sazby penále nepřispělo ke zvýšení platební kázně.

K daňovým podvodům dochází u vzájemně propojených daňových subjektů, které navzájem prodávají zboží nebo poskytují služby, aniž by zboží obíhalo nebo služby byly poskytnuty. Transakce se provádějí v hotovosti a podle dokladů se uskutečňují operace i ve výši několika set mil. Kč. Ukazuje se, že se jedná o činnost vysoce organizovanou a velkého rozsahu, často za účasti cizích státních příslušníků, která spadá do obvodu působnosti i několika finančních ředitelství. Kontrola je účinná pouze při součinnosti s dalšími finančními úřady a s orgány celní správy. Vymožení předepsané daňové povinnosti je většinou nereálné, neboť vlastníci firem jsou nezvěstní nebo mají trvalé bydliště v cizině.

O tom, že došlo ke změně charakteru zjišťovaných nedostatků svědčí mimo jiné i to, že došlo k nárůstu počtu případů, které finanční úřady předaly k dalšímu šetření orgánům činným v trestním řízení pro podezření z trestného činu zkrácení daně. Zatím co v roce 1995 to bylo 750 případů v částce 3,5 mld. Kč, v roce 1996 se tento počet zvýšil na 873 v částce 4 mld. Kč.

Ke kontrolám u jednotlivých daní lze uvést následující:

Nejzávažnější nedostatky, se kterými se správci daní při kontrolách daně z příjmů fyzických a právnických osob setkávají, je zejména krácení tržeb nebo zatajení skutečných příjmů, dále porušení časové souvislosti v účtování nebo neprůkazné účetnictví. Častým jevem je i záměrné zničení účetnictví nebo předložení dokladů od policie, že bylo účetnictví odcizeno. Kontroly dále zjišťují zkreslování výdajů zaúčtováním dokladů od neexistujících firem (nebo zaúčtování zfalšovaných dokladů). Často se objevuje i neuplatňování cen obvyklých při sjednávání cen mezi ekonomicky a personálně propojenými subjekty.

Správnost vykázaného základu daně značně ovlivnili nedostatky zjištěné v účetnictví, za které uložily finanční úřady v 1 552 případech pokuty podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví v celkové výši 54,2 mil. Kč. Za neplnění povinností nepeněžité povahy vyměřily pokuty podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků v 8 776 případech v celkové výši 36,6 mil. Kč.

Nejčastěji zjišťovanými nedostatky při kontrolách daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků byla zejména sražená, ale neodvedená daň. Daňový základ byl snižován i tím, že do zdanitelné mzdy nebyla zahrnována různá plnění poskytovaná v souvislosti s pracovním poměrem jak v peněžní, tak i v nepeněžní formě nebo že docházelo k uplatňování nezdanitelné části základu daně na manžela (manželku) i když dosáhli vyšší vlastní příjem než stanoví zákon a daních z příjmů.

U silniční daně bylo zjištěno zkreslení daňového základu zejména chybným stanovením druhu motorového vozidla, používání motorového vozidla k podnikatelské činnosti, aniž byla přiznána a zaplacena silniční daň nebo nesprávné stanovení sazby daně. Dále byl zjišťován nesoulad mezi údaji o hmotnosti, uvedenými v technických průkazech a v daňových přiznáních.

Při kontrolách daně z přidané hodnoty a spotřebních daní finanční úřady zjistily především neoprávněné uplatňování nároku na odpočet daně na vstupu bez doložení daňovými doklady, popřípadě uplatňování nároku 2 x na základě jednoho daňového dokladu a nevykázání daně na výstupu za uskutečněná zdanitelná plnění v daňovém přiznání. Častým jevem bylo i uplatňování odpočtu na základě daňového dokladu vystaveného neexistující firmou nebo na základě daňového dokladu vystaveného neplátcem daně případně za služby poskytnuté před registrací k DPH nebo u zboží nakoupeného pro vývoz, kdy vývoz není prokázán platným daňovým dokladem, tj. jednotnou celní deklarací.

Při kontrole daně z nemovitostí byly zjištěny rozdíly ve výměrách přiznaných pozemků oproti údajům v katastru nemovitostí, dále často docházelo k chybnému určení druhu stavby a tím i k chybnému určení výše sazby daně. Časté bylo rovněž uplatnění nároku na osvobození. Dalším nedostatkem, který se opakovaně vyskytoval, bylo chybné určení druhu pozemku tj. jako pozemku stavebního.

Finanční úřady prováděly rovněž kontroly podle zákona č. 136/1994 Sb., o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziva dále podle zákona č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu. Tyto kontroly byly prováděny především v rámci daňové kontroly a místních šetření v daňových věcech, výjimečně ve spolupráci s orgány policie, popř. s orgány České obchodní inspekce.

V roce 1996 bylo z kontrol a místních šetření provedených podle zákona č. 136/1994 Sb. uloženo 5 pokut v celkové výši 410 tis. Kč (v roce 1995 jich bylo uloženo 14 v celkové výši 520 tis. Kč). Snížení počtu případů zneužívání topných olejů ovlivnilo jejich barvení a značkování.

Podle zákona č. 303/1993 Sb. bylo uloženo 271 pokut v celkové výši 1 mil. Kč (v roce 1995 bylo uloženo 55 pokut v celkové výši 0,8 mil. Kč). Prodej neznačených nebo nesprávně značených cigaret byl zjišťován jen ojediněle.

b) ZPRÁVA O ČINNOSTI CELNÍCH ORGÁNŮ MINISTERSTVA FINANCÍ V ROCE 1996

Orgány Celní správy ČR v roce 1996 tvořily Generální ředitelství cel a 21 oblastních celních úřadů, v jejichž působnosti bylo celkem 135 celních úřadů, a 1 ředitelství celních škol, v jehož působnosti byly 3 celní školy. V přímé působnosti oblastních celních úřadů bylo dále 5 regionálních celních škol, 1 ubytovací a školící středisko, 1 středisko služební kynologie a 8 celně technických laboratoří. V působnosti celních úřadů jsou dále zřízeny celní stanice, stanice celní stráže a detašované útvary.

V roce 1996 se celní orgány kromě hlavní činnosti, kterou je výkon celní služby v rozsahu vyplývajícího z celního zákona a navazujících předpisů zabývaly přípravou a projednáváním novely celního zákona a příslušných prováděcích vyhlášek, přípravě nového celního sazebníku, přípravou a projednáváním věcného záměru zákona o služebním poměru celníků, plněním legislativních podmínek pro přístup ČR k Úmluvě o společném tranzitním režimu a k Úmluvě o zjednodušení formalit ve zbožovém styku. GŘ cel se dále podílelo na sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Polskem o hraničních přechodech na turistických stezkách protínajících státní hranici a zásadách překračování státních hranic mimo hraniční přechody. Ta vedla ke zřízení 20 přechodů na turistických stezkách. Byl ukončen návrh Dohody mezi vládou ČR a SRN o hraničních přechodech na společných státních hranicích a připravovaných hraničních přechodech a stanovena pravidla regionální dopravy. Byly otevřeny 2 nové hraniční přechody a na hraničním přechodu se Slovenskou republikou Břeclav-Kúty byl zprovozněn na českém území nový hraniční objekt, kde je zavedena nová technologie odbavování. Celní správa se rovněž podílela na přípravě mezinárodních dohod o volném obchodě, které upravují preferenční obchod ČR.

a) Celní, daňové a ostatní příjmy celní správy

Celkové příjmy z činnosti celní správy, vybrané v r. 1996 činily dle stavu účtů GŘC u ČNB Praha k 31. 12. 1996 (včetně dodatků) celkem 177,2 mld. Kč, z toho:

Neuhrazené pohledávky po lhůtě splatnosti a nedoplatky pohledávek k 31. 12. 1996 činily celkově 4,73 mld. Kč, z toho:

Z uvedené částky činily neuhrazené pohledávky po lhůtě splatnosti a nedoplatky z pohledávek vyměřených v roce 1996 celkem 2,54 mld. Kč (53,6%). Zbytek tvoří nedoplatky z pohledávek vyměřených v letech 1990 - 1995.

Dále má GŘ cel pohledávky vůči peněžním ústavům České bance, a. s. (0,80 mld. Kč) a Kreditní bance, a. s. Plzeň (2,03 mld. Kč), které vznikly zadržením finančních prostředků při odebrání licencí těmto bankám. V rozdělení k jednotlivým příjmům celních úřadů lze přiřadit tyto pohledávky následovně:

u České banky

u Kreditní banky Plzeň

K vymáhání nedoplatků směřovaly následující kroky celní správy:

- dlužníci byli v 70,3 tis. případech vyzváni k zaplacení nedoplatků v částce 7,1 mld. Kč v náhradní lhůtě a jejich úspěšnost byla 82,3%,

- bylo vydáno 10,9 tis. exekučních příkazů k nedoplatkům ve výši přes 1,3 mld. Kč (z toho: 9 tis. exekucí formou přikázání pohledávky na peněžní prostředky dlužníka - úspěšnost 68,41%, dále formou exekucí na mzdy),

- v 930 případech požádaly celní úřady soud o provedení exekuce s úspěšností výkonu rozhodnutí činila 7,5%,

- ve 213 případech uplatnily celní úřady celní zástavní právo, k pohledávkám ve výši přes 303 mil. Kč s úspěšností 13,2%.

b) Základní charakteristiky činnosti pohraničních a vnitrozemských celních úřadů

Celní statistiky o zatížení hraničních celních přechodů České republiky v roce 1996 a o počtech osob a jednotlivých druhů dopravních prostředků překračujících státní hranice, charakterizuje následující tabulka.

Ve srovnání s rokem 1995 překročilo státní hranice České republiky 312,2 mil. osob, což je o 12,8% více. Obdobná byla relace osobních automobilů a motocyklů na hraničních celních přechodech, kterých přejelo v roce 1996 o 12,1% více a autobusů o 9,3%.

Nejvíce se frekvence přechodů osob a dopravních prostředků zvýšila na hranicích s Polskou republikou a se Slovenskou republikou v rozsahu téměř poloviny skutečnosti minulého roku.

Na hranicích se Spolkovou republikou Německo došlo oproti roku 1995 k mírnému poklesu zatížení. Snížilo se i zatížení hranice s Rakouskem vyjma frekvence přejezdu autobusů (nárůst o 14%).

V železniční osobní i nákladní dopravě poklesl počet osobních vlaků (o 3,6%) i počet nákladních vagónů (o 8,4%), které přejely státní hranici. Naopak silniční nákladní doprava vzrostla o 8% na 4,2 mil. nákladních automobilů.

Nejvyšší nárůst o 26% byl zaznamenán v letecké osobní dopravě, kterou použilo k překročení hranic více než 4,2 mil. osob.

Stejně jako u osobní dopravy s Polskem vzrostla nákladní doprava (o 21%) zejména vlivem polských dopravců převážejících ojetá vozidla ze západní Evropy. Obdobně vzrostlo zatížení nákladní dopravou s Rakouskem přesto však zůstává nejzatíženější hranice se Spolkovou republikou Německo s 1,9 mil. přechodů nákladních vozidel tj. 46,2% veškerého objemu nákladní dopravy na hraničních celních přechodech. Na druhém místě v zatížení celních přechodů je hranice se Slovenskou republikou (27,6%).

O 13% zesílila v roce 1996 kombinovaná doprava mezi Lovosicemi a Drážďany (ROLA), kde bylo převezeno v obou směrech celkem 88 tis. kamiónů.

V lodní dopravě přestoupilo státní hranice celkem 6,1 tis. nákladních lodí a 425 osobních lodí.

Vnitrozemské celní úřady v ČR přijaly v roce 1996 celkem 4,326.235 jednotných celních deklarací (dále jen JCD) na propuštění zboží do některého z celních režimů, což je o 9% více oproti r. 1995.

Počet přijatých dovozních JCD se zvýšil o 12,6% (2.204.210 JCD), počet přijatých vývozních JCD se zvýšil o 5,5% (2.122.025 JCD). Podle celních statistik bylo v 4,9 mil. případech projednáno zboží v režimu tranzitu. Celkem 84,4% veškerého dovezeného a vyvezeného zboží bylo propuštěno vnitrozemskými celními úřady.

Pořadí zatížení vnitrozemských celních úřadů podle projednaných jednotných celních deklarací je následující (v tis. JCD):

c) Dohled nad dodržováním celních předpisů a boj proti podloudnictví

V následující tabulce jsou uvedeny výsledky činnosti celních orgánů při postihování porušování celních předpisů a jejich srovnání s rokem 1995.

Tab. č. 3

Celní orgány zjistily v r. 1996 10,5 tis. případů celních deliktů, což je o 8% více než v r. 1995 (hodnota zboží činila téměř 3,3 mld. Kč) a 38,8 tis. případů celních přestupků (nárůst o 9,8%), přičemž hodnota zboží, které se stalo předmětem celních přestupků, činila cca 677 mil. Kč.

Pro podezření ze spáchání trestního činu bylo 290 případů předáno orgánům činným v trestním řízení (v r. 1995 - 362 případů). Celková hodnota zboží činila v těchto případech 447 mil. Kč.

Zjištěno bylo 634 jiných správních deliktů (v r. 1995 - 270). Celková hodnota zboží, které se stalo předmětem těchto deliktů činila 24,6 mil. Kč.

V souvislosti s projednávanými případy porušení celních předpisů vyměřily celní orgány pokuty v celkové výši téměř 150 mil. Kč.

V souvislosti se zjištěnými případy porušení celních předpisů činila v 11 tis. případech výše celního dluhu více než 947 mil. Kč (v r. 1995 činil celní dluh v těchto případech 1,83 mld. Kč). Celková výše cla a daní, které byly po projednání případů porušení celních předpisů doměřeny, činila přes 683 mil. Kč (v r. 1995 - 1,05 mld. Kč).

Dnem nabytí účinnosti zákona č. 152/1995 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 141/1961 Sb., v platném znění, působí celní úřady ve stanoveném rozsahu v postavení policejního orgánu.

V r. 1996 byly v této oblasti zaznamenány následující výsledky:

- počet případů převzatých k policejnímu prověřování - 622

- počet případů předaných vyšetřovateli Policie ČR - 200

- počet neukončených případů - 116

- počet případů odložených nebo postoupených (§ 159 tr. řádu) - 150

Pachatelé uvedených trestných činů se nejčastěji orientují na zbožové komodity, které jim přinášejí rychlý zisk, jako je např. elektronika, cigarety, alkohol, drogy a osobní vozidla.

V r. 1996 bylo zjištěno 58 případů nelegální přepravy drog v celkovém množství přes 13,5 tisíc kg. K nejvýznamnějším odhalením nesporně patří 2 případy odhalení marihuany u celních úřadů Praha - Vršovice a Vojtanov v množství 7,4 a 4,5 tis. kg, případ 20 kg amfetaminu na celním úřadu Cínovec, dále odhalení nelegální přepravy celkem přes 15 kg heroinu, 1,6 tis. kg efedrinu apod.

Ve 22 případech celní orgány odhalily nelegálně dovážené nebo vyvážené zbraně a střelivo.

Dále byly zjištěny 2 případy nelegální přepravy a 1 případ získání informací k nelegální přepravě radioaktivních látek (RL), 41 případů zadržených starožitností na státní hranici (14 případů v dovozu, 22 případů ve vývozu a v 8 případech šlo o režim tranzitu).

V souladu s ustanovením § 127 celního zákona č. 13/1993 Sb. provedly celní orgány ve sledovaném období celkem 16,4 tis. následných kontrol po propuštění zboží (o 22,8% více než v roce 1995), při kterých zjistily 3 tis. případů porušení celních předpisů.

V souvislosti se zjištěnými případy porušení celních předpisů byly doměřeny nedoplatky na cle a daních v celkové výši více než 198 mil. Kč, což ve srovnání se stejným obdobím roku 1995 představuje nárůst o 23,8%.

Celní stanice při provádění dohledu v celním pohraničním pásmu zjistily celkem 6,5 tis. případů porušení celních předpisů a odhalily zboží, které uniklo celnímu dohledu v hodnotě více než 196 mil. Kč. V této souvislosti byly uloženy pokuty v celkové výši téměř 7 mil. Kč. V blízkosti státní hranice bylo zadrženo 971 osob, které nezákonně překročily nebo se pokusily překročit státní hranice.

V r. 1996 provedly celní orgány celkem 5,7 tis. kontrol na tržištích, burzách a u individuálních pouličních prodejců, v rámci kterých bylo zkontrolováno přes 23 tis. stánků. Při kontrolách bylo zjištěno různé zboží v hodnotě přes 22 mil. Kč a uloženo celkem 3,8 tis. pokut v hodnotě téměř 3,5 mil. Kč.

Z celkového počtu bylo 122 kontrol provedeno v součinnosti s finančními úřady a 356 kontrol v součinnosti s jinými složkami.

Při plnění úkolů vyplývajících ze zákona č. 303/1996 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a opatřeních s tím souvisejících, v platném znění, zjistily celní orgány:

- případů nelegálního dovozu neznačených cigaret v hodnotě více než 21 mil. Kč,

- případů nelegálního prodeje resp. Skladování neznačených cigaret v hodnotě více než 8 mil. Kč.

Celkový únik na clu a daních by v uvedených případech činil přes 52 mil. Kč.

Celní orgány v souvislosti se zjištěnými případy porušení celních předpisů v r. 1996 předaly živnostenským úřadům případně jiným správním orgánům celkem 217 podnětů ke zrušení živnostenského oprávnění nebo k pozastavení provozování živnosti. Dále bylo těmto orgánům oznámeno 20 případů podezření z neoprávněného podnikání.

Útvarům cizinecké a pohraniční policie byly v 1.630 případech nahlášeny skutečnosti, které mohly být důvodem k vyslovení zákazu pobytu cizince na území ČR.

V roce 1996 byly realizovány konkrétní úkoly týkající se údržby a vývoje aplikačního programového vybavení dočasného informačního systému (DIS).

Nadále se pokračuje ve vypracování projektu AVIS (Vnitřní informační systém) a ve spolupráci s francouzským dodavatelem na vytvoření nového celního informačního systému ČR (ČECIS).

c) ZPRÁVA O OPATŘENÍCH MINISTERSTVA FINANCÍ V OBLASTI CEN V ROCE 1996

V roce 1996 byla i nadále uplatňována státní regulace cen výrobků a služeb produkovaných z převážné části v monopolních odvětvích jako je elektřina, plyn, tepelná energie, doprava, spoje, zdravotnictví a nájemné.

Regulace cen byla uplatňována v souladu se zákonem č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., formou úředně stanovených cen (maximálních a minimálních cen stanovených Ministerstvem financí ČR nebo místními orgány) a formou věcně usměrňovaných cen.

Položky s regulovanými cenami, u nichž byly v roce 1995 realizovány změny.

Tepelná energie

1. 7. byly zvýšeny maximální ceny pro domácnosti o 10%, to je na 180 Kč/GJ (na vstupu do vytápěného objektu).

S účinností od 1. 1. bylo stanoveno, že věcně usměrňované ceny tepelné energie pro domácnosti dodávané výrobci a distributory vlastníkům (správcům) domovních objektů a vlastníky blokových a domovních kotelen, nesmí být vyšší než ceny tepelné energie pro domácnosti v roce 1995 zvýšené o 3,5%.

Plynná paliva

K 1. 8. byly zvýšeny maximální ceny zemního plynu pro domácnosti o 15%. Průměrná cena 1 m³ měsíční plat při spotřebě do 900 m³ za rok z 5,- Kč na 7,- Kč.

Maximální ceny pro ostatní odběratele se zvýšily v průměru o 7%.

Elektrická energie

K 1. 8. byly zvýšeny maximální ceny pro domácnosti o 15% a průměrná cena 1 KWh dosáhla 1,10 Kč. Ke stejnému datu byly zvýšeny i stálé měsíční platy.

Vnitrostátní výkony spojů

1. 4. se zvýšily maximální ceny telefonních služeb v průměru o 3%. Cenová úroveň ve vnitrostátním styku stoupla v průměru o 11%, v mezinárodním styku naopak poklesla o cca 5%.

Cena impulsu pro automaticky uskutečňované hovory v tuzemsku se zvýšila z 1,90 Kč na 2,00 Kč, to je o cca 6%, cena za používání hlavní účastnické stanice samostatné a podvojné o cca 14%. Současně se snížila doba trvání impulsu v místním telefonním styku pro silný provoz z 240 sek. na 180 sek. a pro slabý provoz ze 480 sek. na 360 sek.

Mezistátní hovorné bylo upraveno diferencovaně,

1. 4. byly ceny za pronájem telekomunikačního vedení a okruhů a za pronájem radiokomunikačních analogových okruhů přeřazeny z cen maximálních do věcného usměrňování.

Osobní vnitrostátní autobusová doprava

1. 1. byla v rámci pravidel věcného usměrňování cen osobní vnitrostátní autobusové dopravy pro účely propočtu zisku a oprávněných nákladů aktualizována pořizovací cena autobusu z 1,7 mil. Kč na 2,1 mil. Kč a současně zkrácena doba odpisování vozového parku z 10ti na 8 let. V návaznosti na toto opatření stouply ceny (jízdné) v osobní autobusové dopravě v průměru o 16%.

Výkony a výrobky ve zdravotnictví

1. 7. byl vydán nový "Seznam maximálních cen léků a prostředků zdravotnické techniky" s maximálními cenami výrobců a dovozců a sníženy maximální ceny obchodní přirážky u léků a dentálních výrobků z 38% na 35%, u kontaktních čoček ze 44% na 41%.

Celková cenová úroveň léků a prostředků zdravotnické techniky z tuzemska i z dovozu se zvýšila o 1,8%.

Nájemné

1. 7. se v souladu s vyhláškou 30/1995 Sb., zvýšilo čisté nájemné v bytech s regulovaným nájemným v průměru o 25,6%.

S účinností od 1. 1. 1996 bylo vyhláškou č. 274/1995 Sb., ze 13. 11. 1995

- uvolněno nájemné z bytů, které jsou postaveny z hypotéčních úvěrů nebo ze stavebního spoření,

- u nově postavených bytů s účastí veřejných prostředků se maximální limit věcně usměrňovaného nájemného změnil z dvojnásobku na trojnásobek základního nájemného včetně úpravy koeficienty každoročního zvýšení,

- u rekonstruovaných a modernizovaných bytů se maximální limit věcně usměrňovaného nájemného ve výši dvojnásobku základního nájemného ještě upravuje o koeficienty každoročního zvýšení.

Automobilové benziny a motorová nafta

V rámci přípravy cenových opatření pro rok 1997 bylo rozhodnuto s účinností od 1. 1. 1997 zrušit cenovou regulaci.

Ceny kravského mléka a potravinářské pšenice

Od 1. ledna se zvýšila maximální cena kravského syrového mléka pro intervenční nákupy ze 6,- Kč/l na 6,30 Kč/l.

K 1. lednu byla stanovena minimální cena potravinářské pšenice pro intervenční nákupy ze sklizně roku 1996 na 3000,- Kč/t. K 1. červenci byla zvýšena na 3.500,- Kč/t.

Po skončení prodeje nakoupené pšenice Státním fondem tržní regulace v zemědělství bude zemědělským výrobcům doplacen rozdíl mezi průměrnou cenou dosaženou při prodeji a dosaženou minimální cenou po odečtení průměrných nákladů nákupu, skladování a prodeje.