Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Příloha č. 1

Zpráva o stavu a vývoji státních finančních aktiv a pasív

Příloha č. 2

Závěrečné účty státních fondů

Příloha č. 3

Výsledky hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obcí za rok 1996

Příloha 1

Zpráva o stavu a vývoji státních finančních aktiv a pasív

1. Základní tendence vývoje státních finančních aktiv a pasív

2. Operace na bankovních účtech státních finančních aktiv

3. Vládní a jiné pohledávky státu vůči zahraničí

4. Majetkové účasti státu u mezinárodních bank a tuzemských společností

5. Poskytnuté státní půjčky, návratné finanční výpomoci a státní záruky

6. Stav a vývoj státního dluhu

7. Emise státních dluhopisů, jejich úrokové náklady a umístění

1. Základní tendence vývoje státních finančních aktiv a pasív

Vývoj státních finančních aktiv a pasív za rok 1996 charakterizují následující údaje:

Poznámka: Kvantifikace rozložení salda státních finančních aktiv a pasív na pozice vůči bankovní soustavě, ostatním subjektům v tuzemsku a vůči zahraničí respektuje sektorové rozdělení držby státních cenných papírů a majetkových účastí státu.

Mírné zvýšení celkové věřitelské finančně majetkové pozice České republiky o 0,6 mld. Kč se v roce 1996 týkalo vztahů k bankovní soustavě (pokles čisté zadluženosti státu u bank) a hlavně vztahů k zahraničí, kde vysoký nárůst věřitelské pozice státu stačil téměř pokrýt ještě vyšší pokles této pozice vůči ostatním subjektům v tuzemsku. Úhrn státních finančních aktiv i pasív a jeho nárůst byl v rozsahu více než 6 mld. Kč ovlivněn tím, že prosincová emise státních pokladničních poukázek v nominální hodnotě téměř 8 mld. Kč byla jen z části použita na financování výsledného schodku státního rozpočtu za rok 1996, větší část z výnosů této emise (cca 80%) byla určena jako rezerva na krytí budoucího schodku státního rozpočtu na počátku roku 1997 a projevila se nárůstem prostředků na bankovních účtech SFA. Faktický stav bankovních účtů státu na straně aktiv a obdobně státního dluhu na straně pasív byl tedy na konci roku 1996 o tuto část výnosů a dluhů uvedené prosincové emise SPP nižší proti bilančnímu úhrnu státních finančních aktiv a pasív.

Při faktickém poklesu prostředků na bankovních účtech SFA o 3,8 mld. Kč (po vyloučení výše uvedené rezervy z výnosů SPP) bylo snížení čisté zadluženosti státu u bank o 1,6 mld. Kč ovlivněno v roce 1996 snížením přímých závazků státu u bank v rozsahu 13,2 mld. Kč, které (při vyloučení části emise SPP určené na krytí schodku 1997) bylo jen z části pokryto emisemi státních dluhopisů v držbě bank. Přesuny v držbě státních dluhopisů ve prospěch tuzemských subjektů (domácích institucí a obyvatelstva) v rozsahu 19,6 mld. Kč byly příčinou vysokého poklesu věřitelské pozice státu vůči tomuto sektoru, k němuž došlo v rozsahu 15,7 mld. Kč, i když ve státních finančních aktivech se pohledávky z poskytnutých státních půjček, návratných finančních výpomocí a realizovaných záruk o 4 mld. Kč zvýšily. Vysoký nárůst věřitelské pozice státu vůči zahraničí o 14,7 mld. Kč byl důsledkem snížení přímého zahraničního dluhu státu, držby státních dluhopisů u zahraničních subjektů a v menší míře i zvýšení stavu vládních pohledávek vůči zahraničí.

Faktický stav státního dluhu se v roce 1996 zvýšil ze 154,4 mld. Kč na 155,2 mld. Kč, tj. jen o 0,8 mld. Kč, přičemž konsolidovaný střednědobý státní dluh se o 0,8 mld. Kč snížil. Důsledky vládní politiky stabilizace státního dluhu se nejvýrazněji projevily v poklesu jeho podílu na hrubém domácím produktu z 12,3% na 11%. Pokračující sekuritizací došlo v roce 1996 k přeměně přímých závazků státu (vůči bankovní soustavě a vůči zahraničí) do formy státních dluhopisů v rozsahu cca 22 mld. Kč. Přeměna skladby státního dluhu ze zahraničního na vnitřní (tzv. internalizace) byla provedena v rozsahu 8,8 mld. Kč. Krátkodobý (přechodný) dluh z titulu emise SPP na krytí rozpočtového schodku za rok 1996 se na celkovém rozsahu státního dluhu na konci tohoto roku podílel jen 1,05%.

2. Operace na bankovních účtech státních finančních aktiv

Vývoj státních finančních aktiv ve formě peněžních prostředků (depozit) uložených na různých účtech převážně u České národní banky charakterizuje následující tabulka, z níž je zřejmé, že po vyloučení prostředků z výnosů prosincové emise SPP, rezervovaných na krytí schodku státního rozpočtu 1997, se stav těchto prostředků na účtech SFA snížil za rok 1996 o cca 3,8 mld. Kč.

Operace na účtech prostředků SFA z výsledků rozpočtového hospodaření minulých let souvisely hlavně s použitím přebytku státního rozpočtu za rok 1995. V souladu s usnesením Poslanecké sněmovny č. 64/1996 bylo z příslušného bilančního účtu tohoto přebytku převedeno do příjmů státního rozpočtu 1,7 mld. Kč k posílení rezervy VPS na platbu státu do zdravotního pojištění a 80 mil. Kč k posílení rozpočtu kapitoly Ministerstva kultury ČR s účelovým určením k úhradě výdajů potřebných na přemístění sídla ministerstva, jakož i výdajů spojených s nezbytnou úpravou náhradních prostor. Zbývající část z rozpočtového přebytku za rok 1995 ve výši 5,45 mld. Kč včetně nevyčerpaných prostředků na bilančním účtě rozpočtového přebytku za rok 1994 ve výši 1,1 mil. Kč byly použity k posílení státních finančních rezerv.

Objemově největší část operací na bankovních účtech státních finančních aktiv se týkala účtů uspořádacích, zejména pak umořovacího účtu k uspořádání prostředků na financování splátek jistiny a výdajů dluhové služby státního dluhu. Kromě výnosů z emisí státních dluhopisů (vč. přírůstku revolvingových emisí SPP) ve výši 35,9 mld. Kč bylo v roce 1996 ve prospěch tohoto účtu převedeno ze státního rozpočtu 14,1 mld. Kč k úhradě úrokových výdajů a poplatků dluhové služby. Výdajové operace na umořovacím účtě zahrnují od března 1996 též operace zpětného odkupu státních pokladničních poukázek na sekundárním trhu. Příjmy a výdaje na ostatních uspořádacích účtech SFA se týkaly hlavně překlenovací půjčky poskytnuté z těchto prostředků koncem března České inkasní, s. r. o., ve výši 1,1 mld. Kč dle vládního usnesení č. 336/1995, která byla v plné výši splacena na počátku září 1996.

Z účtu SFA pro úhrady restitucí ministerstva zemědělství bylo na uvedený účel dle zákona č. 243/1992 Sb. v průběhu roku 1996 zálohově převedeno 50 mil. Kč, vráceno na příslušný účet SFA bylo 83,3 mil. Kč (vč. prostředků určených na náhrady vyplývající pro MZe z § 10 odst. 1 zákona č. 243/1992 Sb., ve znění zákona č. 441/1992 Sb.). Náhrady v rámci restitucí MZe byly poukázány celkem 1 042 oprávněným osobám v následující skladbě:

Příjmové operace na ostatních účtech SFA v celkové výši 957 mil. Kč se týkaly hlavně účtu zvláštních účelových prostředků, ale též jiných účtů. K objemově významnějším položkám těchto operací patří vratka části zálohy ve výši 500 mil. Kč, která byla v předchozím roce poskytnuta ČSSZ na výplatu odškodného obětem nacistické perzekuce dle zákona Poslanecké sněmovny č. 217/1994 Sb., dále úroky ve výši 192,5 mil. Kč připsané na účet záručních vkladů MF, inkaso ve výši 157,1 mil. Kč z valorizace korunové části kapitálového vkladu státu u IBRD a též prostředky ve výši 55,2 mil. Kč převedené ze státního rozpočtu s určením k úhradám budoucích splátek úvěru od Evropské investiční banky poskytnutého na financování Programu zlepšení stavu mezinárodních silnic v ČR dle vládního usnesení č. 514/94.

Výdajové operace uskutečněné v roce 1996 na ostatních účtech SFA lze kvantifikovat takto:

Úhrady v rámci finančního vyrovnání v návaznosti na usnesení vlády ČR č. 425/1995 ve výši 782,1 mil. Kč se týkají arbitrážního sporu a mimosoudního vyrovnání s firmou Daewoo Corporation. Jejich podrobnější analýza je uvedena v závěrečné části této přílohy. Zbývající částka finančních úhrad příslušné položky ve výši uvedené v tabulce, tj. 68,8 mil. Kč, byla realizována dle vl. usn. č. 10/1997 k mimosoudnímu urovnání právního sporu mezi a. s. Hollanco a Českou republikou, jehož vznik spadá do poloviny 80. let. Na české straně se spor týká a. s. Fincom a souvisel s vyrovnáním ztrát z výsledku hospodaření společného podniku na dovoz hovězích kůží z Argentiny. K provedení úhrady částek v celkové výši 2,5 mil. USD ze státních prostředků se přistoupilo proto, že rozhodčím soudem Mezinárodní obchodní komory v Paříži původně vyměřenou povinnost s titulu likvidace ztrát uvedeného společného podniku nebyl Fincom schopen splnit, neboť ještě před vynesením rozsudku mu vládou bývalé ČSSR bylo uloženo odvést svůj akciový kapitál ve výši 232 mil. Kč do státního rozpočtu.

3. Vládní a jiné pohledávky státu vůči zahraničí

Ve struktuře státních finančních aktiv České republiky připadá největší, zhruba dvoutřetinový podíl na pohledávky státu vůči zahraničí zahrnující vládní úvěry poskytnuté do zahraničí a zahraniční pohledávky převzaté od ČSOB. Zvýšení stavu obou těchto hlavních bloků zahraničních pohledávek státu v saldu o 1,6 mld. Kč bylo v roce 1996 ovlivněno zejména vyúčtováním úroků a kreditních rozdílů ze změn kurzů cizích měn (hlavně USD) vůči české koruně. Zvýšení stavu vládních pohledávek o 1,8 mld. Kč připsáním vyúčtovaných úroků v rozsahu 3,7 mld. Kč a kreditních kursových rozdílů v rozsahu 2,5 mld. Kč bylo částečně kompenzováno odpisy těchto pohledávek při deblokacích a v důsledku realizace vládního usnesení č. 425/95. U zahraničních pohledávek převzatých od ČSOB lze dopad z vyúčtování úroků a kreditních kursových rozdílů odhadnout na cca 2,4 mld. Kč. Operace finančně dopadající do příjmů a výdajů státního rozpočtu kompenzovaly celkové zvýšení stavu vládních a ostatních zahraničních pohledávek státu v rozsahu cca 2,1 mld. Kč.

U vládních pohledávek vůči zahraničí převýšily za rok 1996 příjmy ze splátek výdaje na čerpání nových úvěrů o 1 321 mil. Kč, což však představuje jen 70,9% předpokládaného převýšení dle upraveného státního rozpočtu. Při dosažených úsporách rozpočtových výdajů na čerpání vládních úvěrů (nižší čerpání o 124 mil. Kč) je příčinou nízké plnění rozpočtovaných splátek (jen na 68,6%), které byly realizovány převážně u civilních vládních úvěrů, a to hlavně uskutečněním deblokačních akcí v Egyptě a Barmě. Největší výpadek nastal u splátek z Ruské federace, které mají v rozpočtované částce příjmů z vládních úvěrů rozhodující podíl. V důsledku dohod o restrukturalizaci a odkladu ruských splátek, uzavřených s Pařížským klubem věřitelů, nepočítal již upravený státní rozpočet s příjmy ze splátek jistiny, ve skutečnosti však nebyly splněny ani snížené splátky úroků. Dosažených 273 mil. Kč představuje plnění těchto splátek jen na necelých 19%. Rozpočtované splátky nebyly dosaženy ani u speciálních vládních úvěrů (plnění na 26%).

U zahraničních pohledávek převzatých od ČSOB převýšily v roce 1996 splátky inkasované do státního rozpočtu výdaje spojené s nárůstem těchto pohledávek o 744 mil. Kč, což představuje jen 57,7% předpokládaného převýšení těchto příjmů nad výdaji dle upraveného rozpočtu. I zde bylo hlavní příčinou nízké plnění příjmů (jen na 61,4%), zejména pak nerealizace rozpočtovaných splátek úroků z Ruské federace. Splátky ve prospěch příjmů státního rozpočtu v celkové výši 825 mil. Kč se v oblasti clearingových měn týkaly hlavně Turecka, v oblasti volných měn pak hlavně Peru. Kromě toho pokračovala likvidace části těchto pohledávek vůči Polsku jejich převedením na vnitřní státní půjčky v celkovém rozsahu 1 013 mil. Kč představujících čerpání, které české organizace a obce realizovaly dodávkami polského investičního zboží a služeb.

4. Majetkové účasti státu u mezinárodních bank a tuzemských společností

Ke změnám v majetkových účastech České republiky došlo v roce 1996 pouze u mezinárodních bank, konkrétně pak v účasti státu u světové banky a jejích institucí.

Dne 17. 7. 1996 bylo v korunové části podílu ČR na kapitálu IBRD provedeno z titulu zhodnocení české měny valorizační vyrovnání ve výši 157 145 116,-Kč. Příslušná korunová částka byla odvedena do státních finančních aktiv (na účet zvláštních účelových prostředků) a o tuto částku byla majetková účast státu u IBRD snížena. Dne 7. 8. 1996 byla pak provedena vládou schválená pátá a poslední splátka podílu ČR na kapitálu IFC ve výši 775 tis. USD. O tuto částku došlo k navýšení majetkové účasti ČR u IFC, přičemž korunová protihodnota tohoto navýšení ve výši cca 20,7 mil. Kč byla uhrazena ze státního rozpočtu.

Ze statutu Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBOR) ani světové banky (IBRD) a jejích institucí (IFC, IDA) nevyplývá pro jednotlivé jejich členy nárok podílet se po skončení roční účetní uzávěrky na rozdělování zisku. Pro členy Mezinárodní banky hospodářské spolupráce (MBHS) a Mezinárodní investiční banky (MIB) sice tento nárok formálně platí, ale vzhledem k poměrně značné zadluženosti těchto bank, rozhodly jejich statutární orgány o použití vytvořeného zisku k tvorbě rezerv a pojistných fondů a nikoliv na výplatu dividend.

V majetkových účastech státu u tuzemských společností nedošlo za rok 1996 k žádným změnám.

U většiny výše uvedených tuzemských společností s majetkovou účastí státu nemají jejich akcionáři nárok na výplatu dividend, což je dáno charakterem a zaměřením těchto společností a vyplývá to i z jejich statutu. V roce 1996 obdrželo ministerstvo financí z majetkových účastí státu dividendy pouze od ČSOB a IPB, a to z rozdělení zisku těchto bank za rok 1995. Dividendy získané od ČSOB v částce 82 508 250,- Kč (po zdanění 25%ní daní z příjmů) byly na základě doporučení obsaženém v usnesení vlády ČR č. 336/95 (bodu IV) převedeny do České inkasní, s. r. o., s určením k úhradě jejích splatných závazků dle úkolů stanovených jí vládou ČR v rámci projektu II. fáze transformace ČSOB. Dividendy získané od IPB v částce 2 442 000,- Kč (též po zdanění) byly převedeny do příjmů státního rozpočtu.

5. Poskytnuté státní půjčky, návratné finanční výpomoci a státní záruky

Státní půjčky a návratné finanční výpomoci jsou až na výjimky bezúročně poskytovány na vymezené účely podnikatelským a jiným subjektům z prostředků státního rozpočtu, z účtů státních finančních aktiv, příp. i z jiných zdrojů.

V roce 1996 pokračoval výrazný nárůst pohledávek z titulu státních půjček a návratných finančních výpomocí, a to hlavně půjček a výpomocí poskytovaných z prostředků státního rozpočtu, které se na celkovém přírůstku těchto pohledávek cca 3,9 mld. Kč podílely téměř 75%.

Čerpání státní půjčky na financování výstavby plynárenských VIA se týkalo výhradně 2. etapy výstavby a je odrazem skutečných nákladů dodavatelských organizací zajišťujících její realizaci na území Ruské federace. Veškeré stavby budované v rámci 1. etapy výstavby byly dokončeny a předány zahraničnímu odběrateli v průběhu roku 1995. Na splátkách ve výši 4 196 mil. Kč odpovídajících v roce 1996 dodávkám cca 2 070 mil. m³ zemního plynu se platby za 1. etapu výstavby podílely ještě částkou 1 571 mil. Kč.

V roce 1996 pokračovala účast státního rozpočtu na financování různých rozvojových a sociálních programů formou návratných finančních výpomocí. Na stavby ekologického charakteru (převážně úpravny vody, čističky odpadních vod, kanalizace apod.) bylo poskytnuto 3 603,9 mil. Kč. V rámci programu modernizace bytového fondu byly vybraným obcím poskytnuty výpomoci v celkové výši 275 mil. Kč. Na rozvoj vědy a podporu výzkumu obdržela výzkumná pracoviště vedle dotací i půjčky v rozsahu 110,8 mil. Kč. Formou návratných finančních výpomocí byla rovněž realizována podpora výrobních družstev invalidů, organizací zaměstnávajících občany se změněnou pracovní schopností a dalších subjektů sociálně potřebných v celkové výši 42,2 mil. Kč. V návaznosti na vládní usnesení č. 412/96 a č. 492/96 bylo uvolněno 650 mil. Kč na půjčky Fondu pojištění vkladů (splaceny byly ještě v prosinci 1996) a z vládní rozpočtové rezervy byla poskytnuta mimořádná výpomoc ve výši 35 mil. Kč na dokončení výstavby nemocníce v Břeclavi.

Ze splátek návratných finančních výpomocí nabíhajících v roce 1996 do příjmů státního rozpočtu byly vedle splátek za plynárenské VIA a od Fondu pojištění vkladů objemově významnější splátky od Státní tiskárny cenin v souhrnné výši 49,4 mil. Kč. V rámci finančního vypořádání za rok 1995 bylo z poskytnutých návratných finančních výpomocí za 20 mil. Kč odepsáno, resp. přeměněno na dotace (týká se částek poskytnutých na dobudování centrálního pracoviště pro výplatu dávek státní sociální podpory města Brno a na rekonstrukci bezbariérové školy J. A. Komenského v Praze 3).

U návratných finančních výpomocí poskytnutých v letech 1991 až 1995 v resortu zemědělství (původně do roku 1992 jako dotace), které se od roku 1996 jen splácejí, došlo na základě usnesení vlády ČR č. 224/95 k úpravě jejich splátkových kalendářů a k zavedení bonifikací spočívajících v možnosti odpisu 20% hodnoty těchto pohledávek státu po splnění určitých smluvně dohodnutých podmínek. Za rok 1996 z celkového snížení pohledávek z návratných finančních výpomocí do zemědělství o 336,2 mil. Kč připadlo 326,3 mil. Kč na splátky a přiznané bonifikace dosáhly 9,9 mil. Kč.

Z prostředků státních finančních aktiv byla v roce 1996 poskytnuta pouze jedna krátkodobá (překlenovací) půjčka České inkasní, s. r. o., ve výši 1,1 mld. Kč (v souladu s vládním usnesením č. 336/95), která byla na počátku září v plné výši splacena. V rámci postoupení pohledávek České republiky vůči Polsku za úplatu byla vybraným obcím a podnikatelským subjektům zajištěna úhrada za dodávky investičního zboží a služeb realizované polskými firmami na ekologicky zaměřené akce v rozsahu 1 012,6 mil. Kč. Vzniklá vnitřní pohledávka státu vůči uvedeným subjektům byla v roce 1996 z části splacena, z části snížena vlivem poklesu přepočítacího kursu USD v průběhu realizace některých akcí v souladu s uzavřenými smluvními vztahy.

Obdobně jako státní půjčky a návratné finanční výpomoci vykázaly též státní záruky za vnitřní bankovní úvěry a zejména za přijaté zahraniční půjčky v roce 1996 výrazný nárůst. Jejich úhrnný přírůstek dosáhl cca 19,8 mld. Kč a proti předchozímu roku 1995 se téměř zdvojnásobil.

Poznámka: V tabulce nejsou přímo vyčísleny kursové rozdíly ovlivňující též změny stavu státními zárukami krytých zahraničních půjček a závazků Slovenska. V částce poskytnutých záruk za zahraniční půjčky organizacím je zahrnuto 1 117 mil. Kč představujících připsání úroků u státem zaručeného úvěru poskytnutého v roce 1994 a. s. Mufis. Uvedené úroky jsou propočteny při splatnosti jistiny do roku 2025.

V oblasti vnitřních bankovních úvěrů byla v souladu s usnesením vlády č. 554/95 poskytnuta státní záruka ve výši 1 620 mil. Kč za úvěr pro a. s. Aero Vodochody k financování projektu lehkého bojového letounu L-159. Dále byla na základě usnesení vlády č. 726/95 poskytnuta státní záruka ve výši 600 mil. Kč za úvěr pro a. s. Sevac k financování výstavby kapacit na zpracování krevních derivátů. Konečně v této oblasti byla v roce 1996 poskytnuta státní záruka za úvěr pro státní organizaci České dráhy ve výši 1,1 mld. Kč na obnovu a modernizaci železničních vozidel pro osobní dopravu dle programu schváleného vládním usnesením č. 695/94.

V oblasti přijatých zahraničních půjček byla v návaznosti na usnesení vlády č. 382/95 a č. 25/96 poskytnuta státní záruka pro České dráhy, s. o., za úvěr ve výši cca 8,6 mld. Kč (vč. úroků a poplatků) k financování modernizace železničního koridoru Děčín - Praha - Břeclav. Na základě usnesení vlády č. 610/94 byla pro a. s. ČSA poskytnuta státní záruka ve výši cca 3,3 mld. Kč za úhradu leasingových splátek letadel Airbus A 310, na které poskytla bankovní úvěr ČSOB. K financování Programu zlepšení stavu mezinárodních silnic v ČR dle vládního usnesení č. 514/94 byla za úvěr ve výši 60 mil. ECU, který přijala Konsolidační banka, s. p. ú., od Evropské investiční banky, poskytnuta státní záruka ve výši cca 3,7 mld. Kč (vč. úroků a poplatků). Nejvyššího objemu cca 14,1 mld. Kč dosáhla v roce 1996 státní záruka za úvěry od konsorcia zahraničních bank pro a. s. ČEZ, které byly poskytnuty na financování dodávek řídícího a kontrolního systému a dodávek jaderného paliva. S garancí státu je tak zajištěno dofinancování jaderné elektrárny Temelín, s jehož výstavbou vyjádřila vláda souhlas již svým usnesením č. 606/93 a dále potvrdila svým usnesením č. 556/96.

Příslušnými dlužníky byly v roce 1996 hrazeny jak splatné zahraniční půjčky, tak i část poskytnutých vnitřních bankovních úvěrů krytých zárukami státu. U zaručených zahraničních půjček šlo zejména o splátky jistin a úroků od a. s. ČEZ, leasingové splátky od a. s. ČSA a úhrady od SPT Telecom, a. s., ve výši téměř 2 mld. Kč (vč. předčasné splátky jistiny), kde navíc po dohodě s EBRD a IBRD došlo ke stornování dalšího čerpání zaručených úvěrů v rozsahu cca 5,6 mld. Kč. U zaručených vnitřních bankovních úvěrů byly z vlastních zdrojů dlužníků provedeny úhrady především od státního podniku Česká správa letišť (úhrada úroků ve výši 250 mil. Kč) a od a. s. ČEZ (splátka ve výši 218,4 mil. Kč týkající se úvěru poskytnutého na odsíření elektrárny Počerady).

Rozpočtovým opatřením uvolnilo ministerstvo financí pro s. o. České dráhy systémovou dotaci ze státního rozpočtu ve výši 900 mil. Kč, která byla použita k předplacení úvěru poskytnutého v roce 1995 se státní zárukou na financování dodávek železničních vozidel. Důvodem uvedeného předplacení úvěru byla snaha minimalizovat úvěrové zatížení s. o. České dráhy budoucími úroky, a to i s ohledem na vysokou rizikovost z hlediska očekávané schopnosti dlužníka splácet úvěry bez účasti státního rozpočtu.

K realizaci státních záruk došlo fakticky jen u vnitřních bankovních úvěrů, kde příslušní dlužníci nebyli schopni dostát svým závazkům a splatné částky byly uhrazeny ze státního rozpočtu. Jednalo se o akciové společnosti Aero Vodochody a Mitas Praha. U zahraničních půjček se realizace jedné státní záruky ve výši 2,8 mil. Kč týkala rozpočtové úhrady úroků z 1. tranše úvěru od EIB poskytnutého KOB v rámci Programu zlepšení stavu mezinárodních silnic v ČR a byla formální, neboť podle příslušné smlouvy z 25. 3. 1996 uzavřené mezi MF ČR a KOB má KOB jako finanční manažer tohoto programu na uvedenou úhradu splátek úroků (i jistiny) nárok, aniž by jí to v budoucnu z tohoto titulu vůči státu jakkoliv zavazovalo.

Výše popsaná realizace státních záruk v celkovém rozsahu cca 77 mil. Kč (bez realizace státní záruky za úvěr KOB) byla jediným důvodem změn, tj. zvýšení stavu pohledávek z realizovaných záruk v roce 1996.

V oblasti solidárních záruk za závazky Slovenské republiky pokračovala v roce 1996 bezproblémová úhrada příslušných zaručených úvěrů ve volně směnitelných měnách z titulu bývalého CDZ (cca 3 396,4 mil. Kč) i splátek úroků z úvěru na výstavbu Chemicelulózy v Žilině (85,7 mil. Kč).

6. Stav a vývoj státního dluhu

Ve své standardní podobě, tj. bez části emitovaných SPP určených jako rezerva krytí budoucího schodku státního rozpočtu na počátku roku 1997, se státní dluh České republiky vyvíjel v roce 1996 takto:

*) [včetně vyúčtovaných kursových rozdílů a rektifikací]

Z vývoje státního dluhu a jeho hlavních složek je zřejmé, že záměry vlády ve stabilizaci absolutní výše státního dluhu na úrovni 158,8 mld. Kč v horizontu roku 2000 jsou plněny. Vládní výpůjčky v roce 1996 spočívaly převážně v emisích státních dluhopisů (střednědobých a SPP), jejichž výnosy sloužily k úmoru předchozích vládních závazků střednědobého státního dluhu (nad 1 rok), příp. k pokrytí přechodných schodků státního rozpočtu v průběhu roku. Za rok 1996 tak opět významně poklesl podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu, a to z 12,3% na 11%. Absolutní výše státního dluhu se v tomto roce zvýšila jen o 0,8 mld. Kč, t. j. o 0,5%, přičemž konsolidovaný střednědobý státní dluh se o 0,8 mld. Kč snížil. Krátkodobý dluh z titulu emise SPP na krytí výsledného rozpočtového schodku za rok 1996 se na celkovém rozsahu státního dluhu na konci tohoto roku podílel jen 1,05%.

Při řízení státního dluhu byla i v roce 1996 s úspěchem uplatňována jeho sekuritizace, tj. přeměna přímých úvěrů od bank a ze zahraničí do formy státních dluhopisů. Celkem se objem emitovaných státních dluhopisů v oběhu (bez SPP na krytí schodků běžného rozpočtového hospodaření) zvýšil v roce 1996 o 21,2 mld. Kč, z čehož bylo použito 13,2 mld. Kč k úhradám přímých závazků státu u bank (z toho 12,5 mld. Kč k úplnému splacení závazků vůči ČNB) a 8 mld. Kč ke splátkám přímých zahraničních závazků státu (zadluženosti CDZ vč. rektifikace jistiny). Sekuritizací přímých úvěrů státu od domácích bank se podařilo dosáhnout za rok 1996 úspor ve výši téměř 1,5 mld. Kč (z titulu nižších úroků a urychlení úmoru).

Přeměna skladby státního dluhu ze zahraničního na vnitřní (tzv. internalizace) byla v roce 1996 provedena v rozsahu 8,8 mld. Kč. Ke snížení stavu a k poklesu podílu přímých zahraničních závazků státu v úhrnné výši státního dluhu (z 34,4% na 28,5%) přispěly při nulových výpůjčkách nejen splátky těchto závazků, ale i vyúčtované kreditní rozdíly ze změn kursu české koruny vůči měnám, v nichž jsou tyto zahraniční závazky vedeny. U půjček přijatých k podpoře platební bilance, které se začnou splácet až od března 1997, byly vyúčtovány kreditní kursové rozdíly ve výši 479 mil. Kč, u převzatých závazků státu ve volných měnách z titulu bývalého centrálního devizového zdroje (CDZ) ve výši 325 mil. Kč.

7. Emise státních dluhopisů, jejich úrokové náklady a umístění

Při přeměně přímých úvěrů státu na státní dluhopisy je kladen důraz na jejich rovnoměrné rozložení mezi nástroje peněžního a kapitálového trhu. Emisí státních pokladničních poukázek (SPP), které patří k základním nástrojům peněžního trhu, se za rok 1996 realizovalo celkem 42, z toho 33 emisí (revolvingových) na splátky státního dluhu a 9 emisí na krytí schodků a výkyvů v běžném rozpočtovém hospodaření v průběhu roku. Revolvingové emise byly realizovány podle emisního kalendáře zpracovaného koncem roku 1995, který vycházel ze standardních splatností SPP v délce 13, 26, 39 a 52 týdnů.

Tabulka č. 11.

Poznámka: Podrobnější přehled, z něhož tato tabulka vychází, je uveden v tabulce č. 5 přílohy

K pokrytí schodků běžného hospodaření státního rozpočtu bylo v průběhu roku 1996 vydáno sedm emisí SPP se splatností 28 dní a méně, jedna emise se splatností 42 dní (1. 11. 1996) a jedna emise se splatností 182 dní (13. 12. 1996, jejíž výnosy byly nakonec z větší části použity na krytí schodků rozpočtového hospodaření na počátku roku 1997). K řešení výkyvů v běžném rozpočtovém hospodaření byly kromě toho prodávány SPP z portfolia MF, a to v celkovém objemu 112,9 mld. Kč. Úhrnný objem výpůjček z těchto emisí dosáhl v roce 1996 částky 150,9 mld. Kč při průměrném denním stavu těchto SPP ve výši 5 064 mil. Kč a průměrné úrokové sazbě 11,16% p. a. Průměrný úrokový výnos revolvingových SPP emitovaných za rok 1996 v objemu 165,6 mld. Kč (vč. prodejů z portfolia) dosáhl 10,26% p. a.

Úrokové náklady všech emisí SPP se v roce 1996 proti úrovni v roce 1995 zvýšily z 8,5% p. a. na 10,34% p. a. Zvýšení o 1,84 procentních bodů bylo způsobeno zejména prudkým růstem krátkodobých úrokových sazeb po provedených měnových opatřeních ČNB v polovině roku 1996 (úpravy diskontní a lombardní sazby a povinných minimálních rezerv).

Pokud jde o střednědobé státní dluhopisy, které patří k základním nástrojům kapitálového trhu, byly v roce 1996 realizovány čtyři jejich emise.

Tabulka č. 12

První dvě emise střednědobých státních dluhopisů byly umístěny bez problémů, neboť poptávka po těchto dluhopisech převýšila jejich nabídku (v únorové aukci o více než 4 mld. Kč, v květnové aukci o více než 2,5 mld. Kč). Srpnová aukce pětiletých státních dluhopisů byla však poznamenána nečekaným nezájmem ze strany investorů, takže celkový objem poptávky dosáhl pouze 1 845,75 mil. Kč, zatímco objem nabízený do aukce činil 5 mld. Kč. Vliv na nepříznivé umístění této emise SD měla zmíněná již měnová opatření ČNB z poloviny roku 1996, především zvýšení povinných minimálních rezerv od 1. 8. 1996 omezující objem disponibilních prostředků bank. Při listopadové aukci dvouletých státních dluhopisů byla již situace na finančním trhu stabilizována, poptávka převýšila nabídku více než dvojnásobně, takže emise byla úspěšně umístěna.

Celkově se v primárním prodeji střednědobých státních dluhopisů projevuje trend rostoucího zájmu ze strany nefinančních podniků, pojišťoven, penzijních fondů, stavebních spořitelen a jak ukázala poslední listopadová aukce těchto SD, i fyzických osob. U emisí SD roste podíl subjektů, kteří nejsou přímými účastníky aukcí (u únorové aukce činil 17,5%, u listopadové aukce již 73,4%). Úrokové náklady na střednědobé státní dluhopisy se v roce 1996 proti roku 1995 mírně snížily z 9,55% p. a. na 9,39% p. a.

Změny v umístění státních dluhopisů jako výsledku jejich prodeje na primárních a sekundárních trzích v roce 1996 dokumentuje následující tabulka:

Tabulka č. 13

Nejvýraznější změny v umístění státních dluhopisů, které ovlivnily sektorové rozložení celkového věřitelského salda státních finančních aktiv a pasív, proběhly v roce 1996 mezi domácími bankovními a nebankovními institucemi a též zahraničními subjekty. Držba státních dluhopisů se přitom nejvýrazněji zvýšila u nefinančních podniků a korporací (o 9,4 mld. Kč), u pojišťovacích společností (o 5,3 mld. Kč) a též u investičních společností (o 3,1 mld. Kč). Domácí banky (komerční) zůstávají nejvýznamnějším držitelem státních dluhopisů s výrazným absolutním přírůstkem držby, jejich podíl na celkové držbě se však obdobně jako v roce 1995 snížil (o 9,3 procentních bodů). Absolutní i relativní snížení držby státních dluhopisů u zahraničních subjektů dokresluje údaje o internalizaci státního dluhu.

graf č. 1

graf č. 2

graf č. 3

graf č. 4

Tabulka č. 1

v Kč

Poznámka: Provedené výplaty úhrad odškodného do konce roku 1996 se týkají celkem 24 194 vyřízených případů, z toho u ČSSZ 23 412 případů, u MO 471 případů a u MV 311 případů.

Tabulka č. 2

v mil. Kč

Tabulka č. 3

v mil. Kč

*) storno dalšího čerpání zaručených úvěrů na základě dohody se zahraničními věřiteli (EBRD, IBRD)

**) připsání úroků u státem zaručeného úvěru poskytnutého v roce 1994 (úroky jsou propočteny při splatnosti jistiny do roku 2025)

Tabulka č. 4

v mil. Kč

Tabulka č. 5