Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Tabulka č.

Příloha ke Zprávě o stavu a vývoji

státních finančních aktiv a pasív

Mimosoudní vyrovnání s firmou Daewoo Corporation je řešením důsledků neúspěšně provedené cese vládních pohledávek vůči Libyi z roku 1988, kterou byly z podnětu bývalého FMZO pověřeny jeho podřízené OZO Omnipol a CS Trading. Na základě dohody Master Agreement, kterou tyto organizace dne 24. 8. 1988 podepsaly s firmou Daewoo, se měla uskutečnit deblokace odprodejem předmětných vládních pohledávek za 140 mil. USD a po odpočtu 20% disážia mělo být do Československa dodáno zboží za 112 mil. USD.

Ve skutečnosti bylo v letech 1989 až 1990 čs. obchodním společnostem dodáno zboží jen za 58,8 mil. USD, a to osobní automobily za 20,1 mil. USD Motokovu Praha, textilní zboží za 2,1 mil. USD Centrotexu Praha, spotřební elektronika za 10 mil. USD Omnii Bratislava a loď Tatry za 26,6 mil. USD Čs. námořní plavbě, a. s. Výnosy z prodeje tohoto zboží na domácím trhu byly inkasovány do zdrojů federace (tj. SBČS či rozpočtu federace v návaznosti na platný systém vnitřního financování vládních úvěrů).

Vzhledem k tomu, že firmě Daewoo se nepodařilo zajistit v rámci předmětné cese vládních pohledávek splátky z Libye, požádala čs. signatáře Master Agreement o zrušení příslušné deblokační dohody a o zaplacení dodaného zboží. Po odmítnutí ze strany tehdy již transformovaných akciových společností Omnipol a CS Trading podala na ně firma Daewoo dne 21. 8. 1991 u arbitrážního soudu ve Vídni žalobu za nedodržení Master Agreement, nesprávné provedení cese pohledávek a neprovedení úhrady za dodané zboží. Obě čs. akciové společnosti naproti tomu zažalovaly u téhož soudu firmu Daewoo za nedodání dvou lodí pro a. s. ČNP v úhrnné hodnotě 53,2 mil. USD.

Další žaloby byly firmou Daewoo, resp. jejími dceřinnými společnostmi, podány na čs. odběratele dodaného zboží, tj. proti akciovým společnostem Centrotex a Omnia (v Praze) a akciové společnosti Motokov (ve Vídni). Situace pro českou stranu se navíc zkomplikovala tím, že firma Daewoo podala dále žalobu proti ČNP, a. s. u Nejvyššího soudu v Londýně, který dne 12. 6. 1995 vystavil soudní příkaz k arestaci lodi Tatry uplatněný ihned po zakotvení lodi v přístavu Immingham. Vzhledem k tomu, že ČNP, a. s. za nezrealizovanou cesi neodpovídala a svůj závazek za dodanou loď vůči federálnímu rozpočtu uhradila, obrátila se na Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo financí se žádostí o pomoc při řešení uvolnění lodi.

Problematikou se následně zabývala vláda ČR, která svým usnesením č. 425 z 12. 7. 1995 souhlasila, aby k případnému uspokojení finančních požadavků firmy Daewoo byly deponovány prostředky do 50 mil. USD s tím, že v případě výroku Nejvyššího soudu v Londýně ve prospěch Daewoo budou použity k úhradě závazků a. s. ČNP. Prostředky ve výši 47,8 mil. USD byly deponovány u Barclays Bank v Londýně jako jistící záruka (kauce).

Jednání u arbitrážního soudu ve Vídni probíhalo v období let 1992 - 1995 a podle prozatímního rozhodčího výroku byla cese pohledávky prohlášena za neplatnou (libyjská strana cesi odmítla) a Omnipol a CS Trading měly společně uhradit ve prospěch Daewoo Corporation 73,5 mil. USD plus 5% úrok za období od uzavření smlouvy o cesi pohledávky do dne zaplacení plus 5% složený úrok ode dne podání žaloby až do dne zaplacení, což vede k částce kolem 100 mil. USD.

I když Česká republika de jure nebyla stranou ve sporu, bylo zřejmé, že bez vstupu jejích orgánů do věci a finanční angažovanosti státu bude znamenat celý případ ve svých konečných důsledcích vysokou finanční ztrátu pro stát.

Proto bylo na jednáních zainteresovaných orgánů (zejména MF a MPO) a organizací dohodnuto nabídnout jihokorejské firmě jednání o mimosoudním vyrovnání, což bylo akceptováno. Příslušná dohoda o vyrovnání byla stranami sporu uzavřena v lednu 1996, přičemž postup českých organizací koordinovalo ministerstvo financí.

Podle dohody měla česká strana uhradit Daewoo Corporation částku 75,8 mil. USD ve třech splátkách (původní požadavek Daewoo zněl na úhradu 90 mil. USD při promptním placení):

a) první splátka ve výši 47,1 mil. USD byla provedena na vrub jistícího depozita a. s. ČNP u Barclays Bank v Londýně;

b) druhá a třetí splátka proběhly formou směnek akceptovaných akciovými společnostmi Omnipol a CS Trading a avalovaných ČSOB. Směnky zněly na částku 11,8 mil. USD a 16,9 mil. USD. Tyto dvě splátky v celkové korunové protihodnotě 780,4 mil. Kč se uskutečnily ze zvláštních účelových prostředků státních finančních aktiv. K datu poslední splátky (4. 10. 1996) tak byly závazky českých organizací z dohody o vyrovnání splněny (současně Daewoo stáhla všechny žaloby).

Z uvedených údajů vyplývá, že s přihlédnutím k částce dodaného, ale několik let nezaplaceného zboží (58,8 mil. USD) byla dohodnutá částka mimosoudního vyrovnání (75,8 mil. USD) relativně dobrým výsledkem jednání (rozdíl je možno si představit jako jednoduché úročení jistiny sazbou přibližně 4,0% p. a.), takže se v podstatě podařilo minimalizovat ztráty. Přitom hrozba finanční ztráty v případě nejednání o vyrovnání byla výrazně vyšší. Navíc zpětné navýšení pohledávky za Libyí v důsledku neuskutečnění cese vytváří do budoucna určité možnosti pro její případné využití, i když z hlediska současného pohledu je bonita této pohledávky zřejmě nízká.

Z uvedeného výkladu vyplývá, že spor s Daewoo Corporation, který vznikl v období federace, se řešil na vrub prostředků České republiky. Přitom na nákladech spojených s vyrovnáním měly participovat Česká i Slovenská republika. Postoj slovenské strany (především MF SR) byl od začátku značně zdrženlivý a celá věc byla především v důsledku podání žalob proti organizacím se sídlem v České republice vnímána především jako český problém.

Při poměrně rychlém postupu jednání o mimosoudním vyrovnání s Daewoo by současné projednávání otázky participace Slovenské republiky znamenalo oddálení řešení s nejistým výsledkem, navíc s rizikem nejen zvýšení nákladů na toto vyrovnání, ale i ztráty poslední příležitosti řešit celý problém. Pasivní přístup slovenské strany z té doby neznamená, že by v zásadě nebyla ochotna jednat o možných řešeních, která by se však týkala spíše otázky participace ČR a SR na pohledávkách za Libyí než participace na nákladech mimosoudního vyrovnání.

Příloha 2

1. Souhrnná charakteristika hospodaření státních fondů

2. Státní fond tržní regulace v zemědělství

3. Státní fond životního prostředí

4. Státní fond pro zúrodnění půdy

5. Státní fond kultury

6. Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie

1. Souhrnná charakteristika hospodaření státních fondů

V roce 1996 nesplnily státní fondy své rozpočtové záměry po stránce příjmové ani výdajové. Vzhledem k dosaženým výrazněji nižším výdajům oproti neplnění příjmů došlo během roku k nárůstu finančních prostředků státních fondů, a to celkem o 1 063 mil. Kč, což se týkalo hlavně Státního fondu životního prostředí (o 709,5 mil. Kč) a Státního fondu tržní regulace v zemědělství (o 361,4 mil. Kč). Oproti roku 1995 vzrostly celkové příjmy státních fondů o 124 mil. Kč, kdežto celkové výdaje státních fondů o 967 mil. Kč klesly.

K nesplnění příjmů státních fondů došlo u všech položek s výjimkou dotace z FNM, která byla Státnímu fondu životního prostředí poskytnuta v rozpočtované výši 2 mld. Kč a použita na financování Programu ozdravění ovzduší. Odvody, poplatky a pokuty rozpočtované zejména Státním fondem životního prostředí nebyly splněny jmenovitě u poplatků za znečištění ovzduší, znečištění životního prostředí a u odvodů za odnětí půdy. Vývoj hospodaření Státního fondu tržní regulace v zemědělství, kde průběh nákupu potravinářské pšenice ze sklizně roku 1996 se zásadní způsobem odlišil od očekávaného postupu pěstitelů, způsobil nesplnění příjmů z vlastních operací fondu i příjmů ostatních včetně nevyčerpání dotace ze státního rozpočtu.

Nesplnění rozpočtových výdajů se objemově nejvíce týkalo Státního fondu tržní regulace v zemědělství (u výdajů na intervenční nákupy potravinářské pšenice a u dotací a subvencí při vývozu mlékárenských výrobků) a Státního fondu životního prostředí (u poskytovaných dotací a podpor na Program ozdravění ovzduší a též u podpor realizovaných formou půjček). Rozpočtované částky výdajů byly naopak překročeny u Státního fondu pro zúrodnění půdy (výdaje na investice) a u Státního fondu kultury (ostatní výdaje spojené se správou nemovitostí).

Stav čistě věřitelské pozice státních fondů se za rok 1996 zvýšil o 1 550 mil. Kč, což bylo ovlivněno nejen nárůstem finančních prostředků státních fondů u bank, ale i splacením bankovního úvěru poskytnutého v roce 1995 Státnímu fondu tržní regulace v zemědělství. Splátky byly uskutečněny v rozsahu 486,5 mil. Kč. Bankovní zadluženost státních fondů na konci roku 1996 ve výši 350 mil. Kč se týká již jen Státního fondu kultury a souvisí s provozováním loterie Česká Lotynka.

Účetní závěrky za rok 1996 byly u všech státních fondů (s výjimkou Státního fondu pro zúrodnění půdy) podrobeny auditu. U Státního fondu tržní regulace v zemědělství a Státního fondu životního prostředí byl výrok auditora bez výhrad. U Státního fondu kultury a Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie byly k účetním závěrkám vysloveny auditorem určité výhrady týkající se úplnosti, správnosti a průkaznosti účetnictví a řádného hospodaření s prostředky fondů.

v tis. Kč

Poznámka: Údaje zahrnují příjmy a výdaje jak na regulaci trhu tak i na správní výdaje

Státní fond tržní regulace v zemědělství

Č. j. 500/97

Obsah:

1. Závěrečný účet

2. Rozpočet SFTR, jeho změna a čerpání

3. Komentář ke změně rozpočtu

4. Přehled pohledávek a závazků SFTR k 31. 12. 1996

5. Stav zásob zboží na skladech SFTR k 31. 12. 1996

5. Hodnota majetku SFTR

7. Stanovisko auditora k účetní závěrce

8. Stručné hodnocení regulace trhu a čerpání rozpočtu SFTR na regulaci trhu

9. Čerpání rozpočtu na správní výdaje výkonného aparátu SFTR

10. Závěr

Příloha: Přehled o opatřeních přijatých Radou SFTR k regulaci trhu mléka a jejich realizaci.

2. Rozpočet Státního fondu tržní regulace v zemědělství, jeho změny a čerpání za rok 1996

I. Dotace ze státního rozpočtu České republiky pro SFTR na rok 1996:

v tis. Kč

II. Rozpočet Státního fondu tržní regulace v zemědělství:

A. Rozpočet finančních prostředků na regulaci trhu:

v tis. Kč

B. Rozpočet finančních prostředků na správní výdaje:

v tis. Kč

3. Komentář ke změnám rozpočtu SFTR na regulaci trhu v roce 1996

V souladu s § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 472/1992 Sb., o Státním fondu tržní regulace v zemědělství (dále jen "SFTR"), ve znění zákona č. 10/1993 Sb. a zákona č. 242/1995 Sb. a v souladu s článkem 7 odst. 2 písm. a) Statutu SFTR, schváleného usnesením vlády ČR č. 128/1996, projednala a schválila Rada SFTR dne 29. března 1996 (bod 5/1 zápisu č. 4/96) rozpočet SFTR na rok 1996. Rozpočet byl schválen jako otevřený, neboť je v pravomoci Rady SFTR rozhodovat i v průběhu roku o zařazení některých dalších zemědělských a potravinářských výrobků do regulace trhu. Rovněž je v pravomoci Rady SFTR rozhodovat pro daná časová období v průběhu roku o množství regulovaných výrobků, o úrovni vývozních subvencí, apod. Všechna tato rozhodnutí pak vyžadují změnu rozpočtu SFTR v průběhu roku. V roce 1996 proto Rada SFTR projednala a schválila dvě změny rozpočtu SFTR na regulaci trhu v roce 1996. Přitom rozpočet správních výdajů na činnost výkonného aparátu SFTR zůstal v průběhu roku 1996 nezměněn.

1. změna rozpočtu SFTR na regulaci trhu v roce 1996:

V návaznosti na opatření přijatá Radou SFTR k regulaci trhu v prvém pololetí 1996, zejména v souvislosti s řešením zásobování vnitřního trhu pšenicí potravinářskou, která vyžadovala změnu rozpočtu, schválila Rada SFTR na svém zasedání dne 19. července 1996 (bod 3/1 zápisu č. 8/96) 1. změnu rozpočtu SFTR na regulaci trhu v roce 1996. Tato změna vycházela zejména:

- z potřeby zásobení vnitřního trhu pšenicí potravinářskou. K jejímu řešení musel SFTR přistoupit k zakoupení (formou návratné půjčky) této pšenice ze Státních hmotných rezerv v celkovém objemu cca 150 tis. tun,

- ze změny v předpokládaném množství nákupu pšenice potravinářské ze sklizně roku 1996 v rámci termínovaného (zálohového) nákupu a to z původně uvažovaného množství do 500 tis. tun na smluvně zajištěných cca 453 tis. tun,

- ze zvýšení minimální (garantované) ceny pšenice potravinářské ze sklizně 1996 určené pro termínovaný (zálohový) nákup a to z 3 000 Kč/t bez DPH na 3 500 Kč/t bez DPH,

- ze zpřesnění potřeby finančních prostředků na doplatky pěstitelům za termínované (zálohové) nákupy pšenice potravinářské ze sklizní v letech 1994 a 1995 a to z původně předběžně uvažovaných 180 313 tis. Kč na 206 541 tis. Kč.

Kromě toho byly do 1. změny rozpočtu SFTR na regulaci trhu v roce 1996 promítnuty dílčí změny podle skutečného čerpání rozpočtu v prvém pololetí 1996 (snížení nákladů na skladování pšenice potravinářské vyplývající z jejího dřívějšího vyskladnění než uvažoval původní rozpočet, zařazení vládní výpomoci Albánii dodávkou pšeničně mouky, snížení nákladů na úroky z úvěru poskytnutého v roce 1995 z důvodu jeho dřívějšího splacení, a pod).

2. změna rozpočtu SFTR na regulaci trhu v roce 1996:

V návaznosti na změnu státního rozpočtu ČR na rok 1996, v rámci níž byla zrušena rezerva ve Všeobecné pokladní správě určená pro SFTR na případné vyšší subvencování vývozu másla a vzhledem na situaci při zabezpečování termínovaného (zálohového) nákupu pšenice potravinářské ze sklizně roku 1996 schválila Rada SFTR na svém zasedání dne 15. října 1996 (bod 3/1 zápisu č. 11/96) 2. změnu rozpočtu SFTR na regulaci trhu v roce 1996. Tato změna vycházela zejména:

- v souvislosti s opatřeními přijatými vládou ČR k úspoře výdajů ze státního rozpočtu ČR v roce 1996 byla zrušena rezerva ve VPS určená pro SFTR na případné vyšší subvencování vývozu másla ve výši 200 mil. Kč. Byla proto z příjmové části rozpočtu SFTR na regulaci trhu v roce 1996 tato položka vypuštěna. V návaznosti na to byly ve výdajové části rozpočtu položky subvencí na vývoz mlékárenských výrobků a subvencí na vývoz másla sloučeny do jedné položky,

- s ohledem na průběh nákupu pšenice potravinářské ze sklizně 1996, ovlivněný jednak povětrnostními podmínkami v průběhu vegetace a sklizně obilovin, především však neochotou pěstitelů dodržet své smluvní závazky vůči SFTR, byly, při zachování dosavadních kvalitativních a cenových podmínek, sníženy finanční prostředky předpokládané na nákup této pšenice a to z 1 753 641 tis. Kč na 309 226 tis. Kč. V souvislosti s tím byla do rozpočtu nově zahrnuta položka vrácení záloh poskytnutých pěstitelům,

- v 1. změně rozpočtu bylo uvažováno, že vrácení zápůjčky do SHR bude zajištěno z množství pšenice potravinářské nakoupené v rámci termínovaného (zálohového) nákupu. V návaznosti na snížení tohoto nákupu, uvedené v předchozím bodu, byla do výdajové části 2. změny rozpočtu zahrnuta nová položka nákup pšenice potravinářské pro SHR ve výši 634 450 tis. Kč,

- vzhledem ke snížení termínovaného (zálohového) nákupu pšenice potravinářské ze sklizně roku 1996 nebyla potřeba zabezpečovat úvěr na tento nákup a proto byla tato položka z rozpočtu vypuštěna.

Kromě výše uvedeného byly do 2. změny rozpočtu SFTR na regulaci trhu v roce 1996 promítnuty jednak úpravy vyplývající z těchto změn (vliv na odvod a vrácení DPH) a dále dílčí úpravy podle skutečného čerpání rozpočtu.

Uvedené a Radou SFTR schválené změny rozpočtu SFTR na regulaci trhu v roce 1996 nezakládaly požadavky na další prostředky ze státního rozpočtu České republiky.

4. Přehled pohledávek a závazků SFTR k 31. 12. 1996

SFTR měl k 31. prosinci 1996 následující pohledávky a závazky:

5. Stav zásob zboží na skladech SFTR k 31. 12. 1996

SFTR měl k 31. prosinci 1996 tyto zásoby:

6. Hodnota majetku SFTR k 31. 12. 1996

Hodnota majetku SFTR k 31. prosinci 1996 činila:

7. Stanovisko auditora k účetní závěrce

Řádná účetní závěrka k 31. prosinci 1996 účetní jednotky Státní fond tržní regulace v zemědělství reálně zobrazuje stav majetku, pohledávek a závazků. Účetnictví je vedeno správně a průkazným způsobem a je úplné.

Z tohoto důvodu je výrok auditora

V Praze dne 10. února 1997.

8. Stručné hodnocení regulace trhu a čerpání rozpočtu SFTR na regulaci trhu

a) Úvod

Vedle těchto hlavních komodit projednávala Rada SFTR v závěru roku 1996 (s realizací v roce 1997) situaci v řešení nadúrody brambor.

Pro všechny úkoly SFTR byly stanoveny zejména tyto podmínky:

- subjekty, se kterými bude SFTR uzavírat smlouvy na intervenční nákupy a subvencované vývozy, musí být vybírány na základě výběrového řízení a vybrané subjekty musí být zveřejněny,

- do smluv s vybranými subjekty musí být zapracována podmínka uhradit zemědělským prvovýrobcům nejméně minimální (garantovanou) cenu za jednotlivé komodity,

- smlouvy na vývoz mlékárenských výrobků mohou být uzavírány a subvence mohou být poskytnuty pouze těm smluvním partnerům, kteří:

-- nemají závazky vůči zemědělským prvovýrobcům starší 30 dnů

-- k datu uzávěrky výběrového řízení mají vypořádány své závazky vůči státu, Fondu národního majetku, Pozemkovému fondu a SFTR,

- intervenční nákupy obilovin mohou být uskutečňovány pouze od těch producentů, kteří mají vypořádány oprávněné nároky povinných osob z restituce a transformace.

b) Základní nástroje pro regulaci trhu

Základním nástrojem pro regulaci trhu v roce 1996 byly Radou SFTR schválené a výměrem ministerstva financí vyhlášené minimální (garantované) ceny pro jednotlivé výrobky v této výši:

Úroveň minimálních (garantovaných) cen:

c) Regulace trhu podle jednotlivých komodit

Podle jednotlivých komodit zařazených do regulace trhu v roce 1996 byla regulace zabezpečována následovně:

A. MLÉKO

Produkce mléka v roce 1996 byla ve výši 3 046 mil. litrů, což je jen mírně vyšší objem než v roce předcházejícím - index 100,5 bodu. Na jedné straně produkci mléka ovlivňují počty krav, které sice mírně, ale stále klesají, takže průměrný stav v roce 1996 je 706,7 tis. kusů. Na druhé straně však stále stoupá užitkovost zvířat, průměrná denní dojivost je očekávána ve výši 11,77 l/ks (v roce 1995 to bylo 11,28 l/ks), což představuje průměrnou roční užitkovost na krávu v úrovni 4 308 litrů, tedy o 191 litrů více než v roce předcházejícím.

Naproti tomu se ale významně zvyšuje dovoz mlékárenských výrobků, který poněkud oslabuje dopad obratu ve vývoji spotřeby mléka na vnitřním trhu. V přepočtu na mléko je očekáváno, že tento objem bude cca 135 mil. litrů. Při započtení do celkové vnitřní spotřeby mléka samozřejmě tento objem významně ovlivňuje přebytek mléka.

Objem přebytku mléka, zařazeného v roce 1996 do regulace trhu, je celkem 746 mil. litrů, což v přepočtu na tučnost 3,6% představuje 833 mil. litrů. V rozdělení na jednotlivá čtvrtletí roku pak byly do regulace zařazeny následující objemy mléka o tučnosti 3,6%:

Na základě výběrového řízení na subvencovaný vývoz ostatních mlékárenských výrobků kromě másla a po posouzení závazných přihlášek na subvencovaný vývoz másla byly uvedené objemy přebytku mléka smluvně pokryty následujícím množstvím a sortimentem mlékárenských výrobků:

Přehled o opatřeních přijatých Radou SFTR k regulaci trhu mléka podle jednotlivých čtvrtletí v roce 1996 a jejich realizaci je uveden na příloze.

Skutečná realizace subvencovaných vývozů byla v roce 1996 celkem příznivá. Nasmlouvané množství másla bylo vyvezeno v naprosté většině případů v rámci sjednané smluvní množstevní tolerance, výjimkou bylo pouze 1. čtvrtletí roku, kdy se vývoz nepodařilo naplnit a zásoby tedy byly na základě rozhodnutí Rady SFTR započítány do následujícího období. Jako úplně bezproblémový lze hodnotit vývoz sušeného a kondenzovaného mléka, protože smluvní množství byla v průběhu celého roku 1996 vždy splněna. Naproti tomu vývoz sýrů - tak jako i v minulých letech - byl z hlediska naplnění smluvních množství složitější. Z tohoto sortimentu byla příznivější realizace u bílých sýrů, kde došlo k výraznějšímu neplnění pouze v 1. čtvrtletí roku, zatímco sýry tvrdé se nepodařilo exportovat, v porovnání na smluvní množství, ve všech obdobích roku 1996 a procento plnění je v tomto případě pouze 62%. Samozřejmě, že pokud došlo k nenaplnění smlouvy na poskytnutí subvencí při vývozu mlékárenských výrobků, byla ve všech případech uplatněna smluvní sankce.

Celkové čerpání finančních prostředků na regulaci trhu mléka bylo 1 126 228 tis. Kč. Z této částky bylo 86 683 tis. Kč použito na pokrytí požadavků, které byly vztahovány ještě k doplatkům za rok 1995 a na subvence při vývozu mlékárenských výrobků zařazených do regulace trhu v roce 1996 bylo vyčerpáno 1 039 545 tis. Kč.

Subvence byly v roce 1996 poskytovány odděleně na subvencovaný vývoz másla a subvencovaný vývoz ostatních mlékárenských výrobků. Pro máslo byla určena pevná (1. pololetí) resp. zálohová (2. pololetí) subvence, přičemž zálohová subvence byla po skončení daného období přehodnocena a vypořádána. Subvencovaný vývoz ostatních mlékárenských výrobků byl uskutečňován na základě výběrového řízení, kde základním kritériem výběru byla subvence, přepočítaná na litr mléka o tučnosti 3,6%. Skutečnosti jednotlivých období roku 1996 byly následující:

Průměrná sazba subvence za veškerý sortiment včetně másla, přepočtená na jeden litr mléka o tučnosti 3,6% za celý rok 1996 činila 1,3520 Kč/l.

B. PŠENICE POTRAVINÁŘSKÁ NA ZÁSOBÁCH Z MINULÝCH LET

SFTR měl k 1. lednu 1996 na zásobách celkem 428 963 tun pšenice potravinářské.

Vzhledem k vývoji situace na domácím trhu na přelomu let 1995/1996, kdy ceny pšenice potravinářské a návazně ceny mouky permanentně rostly a růst spotřebitelských cen navazujících potravinářských výrobků "ohrožoval" průměrnou míru inflace rozhodla Rada SFTR na svém zasedání v lednu 1996 o zahájení prodeje zásob pšenice potravinářské v množství 182 tis. tun, což byly požadavky mlynářů. V dalším období pokračovaly prodeje pšenice potravinářské ze zásob SFTR mlýnským subjektům v několika etapách až do 10. června 1996. Rada SFTR se zabývala též situací v nelegálním vývozu mouky a dalších mlýnských výrobků, neboť licence na vývoz nebyly vydávány a přesto se nepovolené vývozy uskutečňovaly. Několika smluvním partnerům SFTR - mlýnům, u kterých tyto vývozy byly zjištěny, byly zastaveny dodávky pšenice potravinářské ze zásob SFTR.

Vzhledem k tomu, že situace v zásobování s pšenicí potravinářskou na domácím trhu vyžadovala další prodej státních zásob byla požádána vláda ČR o snížení minimálního limitu obilovin ve státních hmotných rezervách o 50 tis. tun (usnesení vlády č. 305 ze dne 15. května) s tím, že toto množství pšenice potravinářské bylo zapůjčeno SFTR. Další zápůjčka ze státních hmotných rezerv ve výši 100 tis. tun následovala (usnesení č. 347 ze dne 19. června 1996). Prodej této zapůjčené pšenice potravinářské v realizovaném množství 146 780 tun probíhal v měsících červen až srpen 1996.

Prodej pšenice potravinářské jak ze zásob SFTR, tak ze zápůjček ze státních hmotných rezerv probíhal v 5-ti etapách a byl uskutečňován pouze subjektům s mlýnskou výrobou a na základě výběrových řízení. Prodej probíhal na základě kupních smluv s mlýnskými subjekty za stabilní cenu 3 500 Kč/t ve všech etapách. Uvolňování pšenice potravinářské probíhalo až po obdržení platby ze strany mlýnů.

Mlýnům bylo celkem prodáno 480 323 tun pšenice potravinářské. Ze zbývajících zásob pšenice potravinářské ze sklizně roku 1995 ve výši 22 629 tun bylo:

Celkové tržby za prodej pšenice potravinářské v roce 1996 činily 2 235 709 tis. Kč.

Na nákladech spojených s nákupem, se skladováním a s prodejem pšenice potravinářské ze zásob z minulých let bylo v roce 1996 celkem vynaloženo 625 294 tis. Kč (z toho nákup ze státních hmotných rezerv 548 684 tis. Kč, nákup mouky pro Albánii 10 839 tis. Kč a náklady na skladování a prodej 65 771 tis. Kč).

C. Pšenice potravinářská ze sklizně roku 1996

Rada SFTR, v zájmu regulace nabídky a poptávky a cen pšenice potravinářské a tím i spotřebitelských cen produktů z této pšenice vyráběných, na svém zasedání schválila (bod 5 zápisu č. 10/95) termínovaný (zálohový) nákup pšenice potravinářské pro rok 1996 v objemu do 500 tis. tun za minimální (garantovanou) cenu 3 000 Kč/t bez DPH s poskytnutím zálohy v měsíci březen a duben 1996 ve výši 1 500 Kč/t a s příslibem případného doplatku pěstitelům po prodeji této pšenice.

Vzhledem k vývoji situace na domácím trhu v předsklizňovém období, který byl ovlivněn situací na trzích světových a nedostatkem pšenice na volném trhu ČR v prvním pololetí r. 1996, přistoupila Rada SFTR na svém jednání dne 17. června 1996 ke zvýšení minimální (garantované) ceny (bod 6 zápisu č. 7/96) pro nákup pšenice potravinářské ze sklizně roku 1996, a to z 3 000 Kč/t bez DPH na 3 500 Kč/t bez DPH.

Po prvních signálech ze zahájení sklizně informujících o obtížně dosažitelné kvalitě požadované ve smlouvách na termínovaný (zálohový) nákup a vzhledem k velmi nepříznivým klimatickým podmínkám schválila Rada SFTR na svém zasedání dne 19. července 1996 (bod 2 zápisu č. 8/96) snížení kvalitativních parametrů pro termínovaný (zálohový) nákup pšenice potravinářské pro rok 1996 u obsahu mokrého lepku z min. 26,0% na min. 25,0% a u čísla poklesu (Haggbergovo číslo) z min. 250 sec na min. 220 sec.

Vzhledem k prodlouženému průběhu žní, zdlouhavým termínům posklizňové úpravy obilovin vyvolaných "mokrou" sklizní schválila Rada SFTR dne 15. října 1996 (bod 2 zápisu č. 11/96) prodloužení termínu pro ukončení zálohového nákupu do 31. prosince 1996. Dále Rada SFTR vyhlásila, v zájmu možnosti vrácení zápůjčky do státních hmotných rezerv, mimořádný nákup potravinářské pšenice ze sklizně 1996 v množství do 150 000 t při snížené kvalitě za pevnou cenu ve výši 4 000 Kč/t bez DPH fco sklad dodavatele.

SFTR uzavřel celkem 1 612 smluv na termínovaný (zálohový) nákup pšenice potravinářské ze sklizně roku 1996 s pěstiteli v 70 okresech na nákup 457 445 tun pšenice s případnou tolerancí +2%. V průběhu měsíce března a dubna poskytl SFTR smluvním pěstitelům zálohy v celkové výši 686 167,5 tis. Kč.

V rámci termínovaného (zálohového) nákupu pšenice potravinářské ze sklizně roku 1996 bylo na zásoby SFTR skutečně nakoupeno pouze 74 633 tun, což je 16,3% z množství dle uzavřených smluv. V rámci mimořádného nákupu ze sklizně 1996 SFTR nakoupil pouze 5 792 tun potravinářské pšenice o nižší jakosti.

Na celkových nákladech spojených s termínovaným (zálohovým) nákupem a mimořádným nákupem ze sklizně roku 1996 SFTR vynaložil 478 162 tis. Kč, z toho na nákup 464 030 tis. Kč (tato částka bude ještě následně snížena o vrácené zálohy za neuskutečněné dodávky, nebo částečně nesplněné dodávky) a na náklady spojené s tímto nákupem (svozné, naskladnění, skladování, koordinace) vynaložil SFTR 14 132 tis. Kč.

d) Čerpání rozpočtu SFTR na regulaci trhu

A. PŘÍJMY

Rozpočet SFTR na rok 1996 byl schválen Radou SFTR ze dne 29. března 1996 (bod 5/1 zápisu č. 4/96) a změněn usneseními Rady SFTR ze dne 19. července 1996 (bod 3/1 zápisu č. 8/96) a ze dne 15. října 1996 (bod 3/1 zápisu č. 1 1/96).

Základním zdrojem příjmů rozpočtu SFTR na rok 1996 i jeho změn byla dotace ze státního rozpočtu ČR na rok 1996 ve výši 1 250 000 tis. Kč. Tato dotace byla v dohodě s ministerstvem financí (viz dopis MF ze dne 26. ledna 1996 č. j. 195/2166/96) rozdělena na dotaci určenou na úhradu nákladů spojených s regulací trhu ve výši 1 242 300 tis. Kč a na dotaci určenou na úhradu správních výdajů výkonného aparátu SFTR ve výši 7 700 tis. Kč.

Na dotaci ze státního rozpočtu ČR určenou na úhradu nákladů spojených s regulací trhu ve výši 1 242 300 tis. Kč však ministerstvo financí uvolnilo v roce 1996 pouze 1 042 300 tis. Kč. Znamená to, že ministerstvo financí neuvolnilo pro SFTR 200 000 tis. Kč což zdůvodnilo (viz dopis MF ze dne 30. prosince 1996 č. j. 195/81 258/96) jednak tím, že SFTR zajišťoval podstatně nižší nákup pšenice potravinářské a jednak úspornými opatřeními ve výdajích státního rozpočtu ČR v závěru roku 1996. Toto zadržení části dotace ze státního rozpočtu se promítlo do nesplnění předpokládaného zůstatku finančních prostředků, s nimiž rozpočet SFTR na rok 1997 počítá jako zdrojem pro nákup pšenice potravinářské, kterou je SFTR povinen vrátit do SHR.

Vedle dotace ze státního rozpočtu ČR určené na úhradu nákladů spojených s regulací trhu uvolněné ministerstvem financí ve výši 1 042 300 tis. Kč byly dalšími zdroji finančních prostředků na regulaci trhu:

Celkové zdroje pro regulaci trhu v roce 1996 tedy činily 3 487 048 tis. Kč. Znamená to, že rozpočet příjmů byl splněn na 76,7%. Na nesplnění rozpočtu příjmů se, vedle neuvolnění části dotací ze státního rozpočtu ČR, podílí zejména nesplněný nákup a tedy ani prodej pšenice potravinářské jako vratka zápůjčky do SHR a nevrácené zálohy poskytnuté pěstitelům na neuskutečněný termínovaný (zálohový) nákup pšenice potravinářské.

B. VÝDAJE

Vedle nákladů spojených se subvencovanými vývozy a intervenčními nákupy jednotlivých zemědělských a potravinářských komodit, uvedených v části 8/c, v celkové výši 2 229 684 tis. Kč SFTR dále uhradil:

Celkové výdaje SFTR na regulaci trhu v roce 1996 si tedy vyžádaly finanční prostředky ve výši 3 039 257 tis. Kč. Znamená to, že rozpočet výdajů na regulaci trhu byl splněn na 83,0%. Na nesplnění rozpočtovaných výdajů se podílí zejména neuskutečněný nákup pšenice potravinářské určené k vrácení do SHR.

C. ZŮSTATEK

Z uvedeného čerpání rozpočtu SFTR na regulaci trhu zemědělských a potravinářských výrobků v roce 1996 vyplývá, že k 31. prosinci 1996 byl vykázán zůstatek finančních prostředků na obchodním účtu (účtu pro regulaci trhu) jen ve výši 447 791 tis. Kč. Znamená to, že rozpočtovaný zůstatek finančních prostředků byl splněn pouze na 50,8%. Jeho nesplnění vychází z nesplnění rozpočtovaných příjmů jak je výše uvedeno.

Zůstatek finančních prostředků se, v souladu s § 9 odst. 4 zákona č. 472/1992 Sb. ve znění zákona č. 10/1993 Sb. a zákona č. 242/1995 Sb., převádí do rozpočtu SFTR na regulaci trhu v roce 1997.

9. Čerpání rozpočtu na správní výdaje výkonného aparátu SFTR

A. PŘÍJMY

Rozdělení dotace ze státního rozpočtu ČR, určené na úhradu správních výdajů výkonného aparátu SFTR (viz část 8/d/A), ve výši 7 700 tis. Kč vzalo ministerstvo financí ČR na vědomí (dopis MF č. j. 195/8 883/96) a Rada SFTR jej schválila (bod 5/1 zápisu č. 4/96) v tomto členění:

Vedle dotace ze státního rozpočtu ČR, z níž ministerstvo financí poukázalo SFTR 7 698 000 Kč, byly dalším příjmem SFTR úroky od banky ve výši 47 741 Kč. Celkové příjmy určené na správní výdaje výkonného aparátu SFTR v roce 1996 tedy činily 7 745 741 Kč.

B. VÝDAJE

Rozpočet na správní výdaje výkonného aparátu SFTR byl v roce 1996 čerpán ve výši 7 257 037 Kč, t. j. na 94,2% z rozpočtované částky. Podle jednotlivých položek bylo čerpání následující:

a) na mzdových prostředcích bylo vyčerpáno celkem 3 582 722 Kč, t. j. 92,7% z rozpočtované částky. Znamená to, že z rozpočtované částky nebylo vyčerpáno 280 776 Kč.

Výše prostředků na platy se, v souladu s nařízením vlády č. 48/1995 Sb. ve znění nařízení vlády č. 144/1995 Sb., č. 209/1995 Sb. a č. 306/1995 Sb., usměrňuje v rámci celkových neinvestičních výdajů vymezením absolutní výše těchto prostředků a průměrného evidenčního počtu zaměstnanců přepočteného na plně zaměstnané. Podle tohoto nařízení vlády byl SFTR, na podkladě skutečného počtu zaměstnanců, povinen vázat mzdové prostředky ve výši 379 152 Kč.

Nařízení vlády č. 71/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí, ve znění pozdějších předpisů, kterým se s účinností od 1. dubna 1996 zvyšovaly platové tarify, vyžadovalo zvýšit na období duben až prosinec 1996 mzdové prostředky pro SFTR o 119 130 Kč. Pro řešení tohoto vlivu však nebyly mzdové prostředky pro SFTR na rok 1996 posíleny, ale dopisem ministerstva financí ze dne 11. října 1996 č. j. 195/61 061/96 bylo odsouhlaseno pro řešení tohoto vlivu použít část mzdových prostředků vázaných za neobsazená místa. Znamená to, že SFTR byl povinen vázat za neobsazená místa 260 022 Kč.

Skutečná úspora mzdových prostředků SFTR (po promítnutí uvedených vlivů) tedy činí 20 754 Kč.

b) na ostatní neinvestiční výdaje bylo vyčerpáno celkem 3 142 683 Kč, t. j. 95,6% z rozpočtované částky. V rámci této položky bylo hrazeno:

Z uvedeného čerpání vyplývá, že z rozpočtované částky na ostatní neinvestiční výdaje nebylo vyčerpáno 189 560 Kč. Na této úspoře se podílí zejména nesplnění plánu nákladů na zdravotní a sociální zabezpečení (vyplývající z blokace mzdových prostředků za neobsazená místa) a neuskutečnění plánované zahraniční služební cesty.

c) na nákup investic bylo vyčerpáno 531 632 Kč, t. j. 96,7% z rozpočtované částky. Úspora nákladů na investice tedy činí 18 368 Kč. V rámci investic byl realizován nákup výpočetní techniky pro dokompletování výpočetní sítě (počítač, tiskárna a ScanJet) a nákup další kancelářské techniky (kopírovací stroj a skartovač).

C. ZŮSTATEK

Z uvedeného čerpání prostředků na správní výdaje výkonného aparátu SFTR vyplývá zůstatek prostředků na provozním účtě SFTR ve výši 488 704 Kč. Tento zůstatek se v souladu s § 9 odst. 4 zákona ČNR č. 472/1992 Sb. ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb. a zákona č. 242/1995 Sb. převádí do rozpočtu SFTR na rok 1997 a to na obchodní účet pro účely regulace trhu.