Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

6. Měnový vývoj

6. 1 Měnové agregáty

Měnové agregáty i na počátku roku 1997 pokračovaly v tendenci zpomalování růstu vzhledem k tomu, že nadále intenzivně působil vliv přísných protiinflačních opatření ČNB z června minulého roku. Dynamika růstu peněžní zásoby i domácích úvěrů se dále snižovala [Od ledna 1997 jsou peněžní agregáty M2 (korunové vklady) a domácí korunové úvěry očištěny o banky, kterým byla odebrána licence.].

Meziroční tempo růstu peněžní zásoby M2 [Oběživo, korunové vklady a vklady v cizí měně; měnový přehled ČNB (běžný kurz k USD)], které za celý r. 1996 činilo 9,2% (bez vlivu měnově sterilizovaného kapitálového vstupu do SPT TELECOM), se v lednu dále snížilo na 8,4% a v únoru a březnu až na 7,4%, resp. 7,3%. Měnový program ČNB přitom pro letošní rok počítá s dynamikou 8 - 12%. Vliv dlouhodobě působících měnových opatření se od počátku r. 1997 začal stále více projevovat i v nižším růstu cen.

Peněžní agregát M1 (souhrn oběživa a likvidních vkladů na viděnou) v meziročním srovnání vzrostl v únoru o 1,3 mld. Kč, tj. o 0,3%.

Objem oběživa ke konci 1. čtvrtletí vzrostl o 13,4% (tj. o 13,9 mld. Kč). Od října minulého roku se však meziroční dynamika jeho růstu poměrně rychle snižovala, v průběhu 1. čtvrtletí stagnovala těsně nad 13%.

Netermínované korunové vklady na konci února meziročně poklesly o 3,7% (tj. o 12,2 mld. Kč) především vzhledem k výraznému poklesu vkladů podniků (o 11,4%).

Rovněž růst celkových korunových vkladů se dále zpomalil na 4,8% [Vliv úpravy o banky bez licence činil v lednu cca 6 mld. Kč, což snížilo meziroční dynamiku o 0,7 procentního bodu.].

V únoru 1997 došlo ke změně ve struktuře termínovaných vkladů obyvatelstva [Korunové termínované vklady obyvatelstva se v 02/97 z důvodu dlouhodobého chybného statistického vykazování Komerční bankou zvýšily o 41,4 mld. Kč přesunem ze sektoru podniků.]. Tímto vlivem byl meziroční nárůst o 30,1% zkreslen o 13,2%.

Celkový objem vkladů v cizí měně až do února prakticky stagnoval, v březnu se zrychlil až na přírůstek 12,3%. Tendence zpomalování růstu podnikových devizových vkladů z 2. pololetí 1996 (bez vlivu měnově sterilizovaného kapitálového vstupu do SPT TELECOM), se od ledna 97 změnila na výrazné zrychlení růstu (v rozmezí od 36 do 45% v průběhu ledna - března). Stav ke konci března byl 35,5 mld. Kč bez vlivu SPT TELECOM. Devizové vklady obyvatelstva pokračovaly ve zrychlování růstu (měsíčně o 2 až 3 procentní body). Vlivem zpřesnění ze strany ČNB ve vykazování devizových vkladů dosáhl meziroční přírůstek 25,5% [Devizové vklady obyvatelstva se v únoru 1997 zvýšily o 4,9 mld. Kč přesunutím ze sektoru podniků, což zvýšilo jejich dynamiku (v březnu 97) o 13,9%.].

6. 2 Úvěry

Nižší růst peněžní zásoby se projevil v pokračování tendence pomalejšího růstu úvěrové emise. Celkové domácí úvěry se v březnu meziročně zvýšily o 11,3% [Vliv úpravy o banky bez licence činil v lednu cca 10 mld. Kč, což snížilo meziroční dynamiku o 1,1 procentního bodu.]. Rovněž nedošlo v porovnání s r. 1996 k výraznějším změnám ve struktuře příjemců úvěrů.

Tabulka 5

Domácí úvěry

Pramen: Měnový přehled ČNB, vlastní propočty

Čistý úvěr vládě (bez FNM) se meziročně zvýšil o 16,0 mld. Kč, čistá pozice FNM vůči bankovnímu sektoru se mírně zhoršila o 1,2 mld. Kč.

Korunové úvěry podnikům a obyvatelstvu meziročně vzrostly jen o 5,3% [Vliv úpravy o banky bez licence činil v lednu cca 10 mld. Kč, což snížilo meziroční dynamiku o 1,2 procentního bodu.], tedy nižším tempem nejenom v porovnání s M2 (7,3%), ale i s celkovými domácími úvěry (11,3%). Projevuje se tak zvýšená obezřetnost peněžních ústavů při poskytování úvěrů podnikové sféře. Na druhé straně však nejrychleji rostly domácí úvěry v cizí měně, a to o 44,3%. Jejich meziroční růst, který se v průběhu roku 1996 zpomaloval, se naopak v 1. čtvrtletí 1997 začal dynamizovat.

6. 3 Úrokové sazby

ČNB i na počátku roku 1997 svými operacemi na peněžním trhu pokračovala ve snaze omezit poptávku po nových úvěrech na mezibankovním trhu depozit. Sazba PRIBOR 3 Měsíční z prosincové úrovně 12,7% p. a. se v lednu 1997 mírně snížila o 0,24 bodu a v průběhu 1. čtvrtletí prakticky stagnovala až na březnových 12,4% p. a.

Tento nevýrazný pohyb mezibankovních sazeb neměl praktický vliv na klientské úrokové sazby bank. Úrokové sazby z nových úvěrů stagnovaly, březnová úroveň 13,6% p. a. byla o pouhých 0,06 bodu nižší než v prosinci 1996. Tento vývoj průměrných úrokových sazeb z nových úvěrů neovlivnil vývoj průměrných sazeb z celkových úvěrů, které poklesly z 12,5% p. a. v prosinci 1996 na 11,9% p. a. v únoru 1997.

7. Kapitálový trh

Vývoj cenové hladiny akciového trhu v lednu a v únoru navázal na tendenci poměrně intenzivního růstu z konce minulého roku. Vyjádřeno oficiálním burzovním indexem PX 50 tak ke konci února bylo dosaženo úrovně 629,0 bodů, což je nejvíce za uplynulé dva roky. V březnu však následoval relativně silný pokles až na 558,2 bodu (tj. proti nejvyšší hodnotě ke konci února méně o 11,3%), což je pouze o 18,6 bodu více než na konci r. 1996. Obdobný cenový vývoj byl i na RM-Systému (index PK 30). Pokles cen na trhu akcií dále pokračoval i na počátku dubna.

Ve vývoji cenového indexu PX 50, který je tvořen nejlikvidnějšími akciovými tituly, se rovněž projevuje chování zahraničních investorů. Portfoliové investice směrované do akcií, které jsou součástí tohoto indexu, ve významné míře také ovlivňují vývoj aktuálního kursu české koruny.

V cenách dluhopisů se projevil ve druhé polovině ledna vzestup poptávky po tuzemských dlužních cenných papírech v souvislosti s výrazným vzestupem počtu a finančního objemu v zahraničí nově emitovaných euroobligací denominovaných v českých korunách. Naopak od konce února, především v souvislosti s poklesem této ze zahraničí motivované poptávky, ceny dluhopisů mírně poklesly (s výjimkou dluhopisů státních).

Celkový objem obchodů v 1. čtvrtletí 1997 činil 321,7 mld. Kč a byl tak o 38,4% vyšší než ve stejném období r. 1996 (232,5 mld. Kč). Pozitivním rysem dosavadního vývoje v letošním roce je, že se proti r. 1996 poměrně značně snížil podíl obchodů uskutečněných přes přepážky SCP, které nejsou veřejným trhem, na celkovém objemu obchodů na kapitálovém trhu, a to na 40,8% za 1. čtvrtletí (56,1% za celý r. 1996). Kapitálový trh ovšem stále nedostatečně plní funkci vytváření ceny kapitálu, neboť podíl cenotvorných obchodů (tj. obchodů na trzích, kde se vytváří cena cenných papírů na základě kumulace nabídky a poptávky) na celkovém objemu obchodů, zůstal i nadále mimořádně nízký (3,2%).

V lednu až březnu 1997 převažovaly obchody s obligacemi (51,3% z celkového objemu uskutečněných obchodů proti 36,3% v roce 1996) nad obchody s akciemi a podílovými listy (48,7%; 63,7% v r. 1996), a to zřejmě návazně na silné emise eurobondů na počátku roku.

V 1. čtvrtletí 1997 byly Ministerstvem financí povoleny veřejně obchodovatelné emise akcií a veřejně i neveřejně obchodovatelných dluhopisů určené na zvýšení základního jmění, resp. na získání finančních prostředků pro rozvoj firem v celkovém objemu 14,9 mld. Kč (z toho akcie 6,5 mld. Kč, obligace 8,4 mld. Kč). Za 1. čtvrtletí 1996 byly se stejným určením povoleny emise v celkové výši 5,5 mld. Kč (z toho akcie 1,2 mld. Kč, obligace 4,3 mld. Kč). Téměř trojnásobný růst celkového finančního objemu povolených emisí cenných papírů naznačuje, že úloha kapitálového trhu při financování rozvoje podnikové sféry poměrně rychle roste.

8. Veřejné rozpočty

Hospodaření veřejných rozpočtů v úzkém pojetí (konsolidovaný souhrn státního a místních rozpočtů) skončilo v 1. čtvrtletí 1997 deficitem 10,1 mld. Kč. Deficitní hospodaření veřejných rozpočtů, kdy nižší dynamika příjmů nestačila rostoucím požadavkům na výdaje, se projevilo v oslabení stabilizačního vlivu sektoru vlády v měnovém vývoji i na inflačním vlivu domácí poptávky. Tendence ke schodkovosti se začala prosazovat u státního i u místních rozpočtů hned na počátku roku.

Růst příjmů veřejných rozpočtů byl v 1. čtvrtletí 1997 jen mírný (100,6%), výdaje vzrostly o 12% při zpomalující se meziroční dynamice.

Údaje (viz Tabulka 6) neobsahují mimorozpočtové zdroje místních rozpočtů (saldo převodů vlastních fondů, saldo úvěrů, půjček a komunálních obligací). Do místních rozpočtů je zahrnuto hospodaření dobrovolných svazků obcí. V dalším textu se vychází z takto souřadně upravených údajů.

Tabulka 6

Veřejné rozpočty v úzkém pojetí

Pramen: MF ČR

Na celkovém deficitu veřejných rozpočtů za 1. čtvrtletí 1997 ve výši 10,1 mld. Kč se státní rozpočet podílel 8,5 mld. Kč, místní rozpočty ukončily běžné hospodaření s deficitem 1,6 mld. Kč. Příčinou byly problémy na příjmové straně rozpočtů (především u daňových příjmů).

Tabulka 7

Daňové příjmy veřejných rozpočtů v úzkém pojetí

Pramen: MF ČR

Vývoj příjmů veřejných rozpočtů byl ovlivněn především meziročním poklesem daňových příjmů o 4,9% (rozdíl meziročních indexů daňových příjmů činil 9,9 procentního bodu) - viz Tabulka 7. Ke zpomalení daňových příjmů došlo u státního rozpočtu (o 7,1%), místní rozpočty dosáhly meziročního růstu o 6,4%.

Inkaso pojistného na sociální zabezpečení vzrostlo v 1. čtvrtletí 1997 meziročně o 10,9% při růstu průměrných mezd o 13,8%. Zpomalení tempa růstu (o 2,6 procentního bodu proti celoročnímu růstu v roce 1996) bylo důsledkem využívání možností dosavadních zákonů a platební nekázně.

Zbývající část příjmů veřejných rozpočtů v úzkém pojetí, tj. nedaňové příjmy včetně příjmů z vládních úvěrů, se vyvíjely vzhledem k celkovým příjmům podproporcionálně (meziroční index 95,8%).

Výdaje veřejných rozpočtů se zvýšily o 12,0%, jejich tempo růstu bylo o 1 procentní bod nižší než ve stejném období roku 1996.

Vývoj schodku státního rozpočtu v průběhu 1. čtvrtletí se promítl do státního dluhu, který na konci března dosáhl 165,9 mld. Kč.

II. Výsledky hospodaření státního rozpočtu za leden až březen 1997

1. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu

Státní rozpočet České republiky na rok 1997 schválil Parlament ČR zákonem č. 315/1996 Sb. jako vyrovnaný v úhrnném objemu 549,1 mld. Kč. Oproti skutečnosti dosažené v roce 1996 je stanovený objem příjmů v roce 1997 vyšší o 66,3 mld. Kč, tj. o 13,7% a objem výdajů o 64,7 mld. Kč, tj. o 13,4%.

Hospodaření státního rozpočtu v 1. čtvrtletí 1997 ukazuje na prohlubující se napětí mezi příjmy a výdaji. Jestliže ke konci ledna vykázal státní rozpočet přebytek ve výši 3,8 mld. Kč, ke konci února se výsledek změnil na schodek -6,7 mld. Kč, který ke konci března vzrostl na -8,5 mld. Kč (ve stejném období loňského roku byl vykázán přebytek 1,7 mld. Kč).

Výsledek rozpočtového hospodaření v letošním roce byl ovlivněn pomalejším růstem příjmů, které byly absolutně zhruba na úrovni příjmů inkasovaných za první tři měsíce loňského roku.

Souhrnné výsledky hospodaření státního rozpočtu ukazuje následující tabulka:

Pozn.: srovnatelně, tj. po vyloučení převodu ze SFA ve výši 1,5 mld. Kč v roce 1996, činí meziroční růst příjmů 100,4%.

Z uvedené tabulky je zřejmé, že základním problémem státního rozpočtu v 1. čtvrtletí byla v podstatě stagnace rozpočtových příjmů na úrovni stejného období roku 1996. Tendence k relativnímu poklesu příjmů inkasovaných v období 1. čtvrtletí se projevuje již od roku 1993, jak vyplývá z této tabulky:

Relativně nízké plnění rozpočtových příjmů v 1. čtvrtletí a jejich stagnace na úrovni minulého roku byly ovlivněny zejména těmito skutečnostmi:

- predikce příjmů na rok 1997 ve výši 549,1 mld. Kč provedená ve 3. čtvrtletí r. 1996 vycházela z optimistických předpokladů o ekonomickém růstu (růst HDP o 5,4%); zřetelným signálem, že bude obtížné dosáhnout uvedené výše příjmů, byla již odchylka skutečně dosažených příjmů za rok 1996 (482,8 mld. Kč) od upraveného rozpočtu na r. 1996 (491,0 mld. Kč), který byl východiskem pro vypracování rozpočtu na r. 1997. Za situace nadhodnocených rozpočtových příjmů na r. 1997 muselo být jejich relativní plnění nutně nižší než by odpovídalo alikvotě za 1. čtvrtletí,

- základní příčinou stagnace rozpočtových příjmů byla stagnace výkonu ekonomiky (v době zpracování této zprávy nejsou zatím k dispozici údaje o HDP), což nepřímo ukazují údaje o poklesu průmyslové a stavební výroby ve stálých cenách (o 4,2%, resp. o 5,2%), o poklesu tržeb v dopravě (o 5,8% v s. c.) a o přírůstku tržeb v maloobchodě (o 2,4 v s. c.),

- tato stagnace se ve struktuře rozpočtových příjmů projevila především v absolutním poklesu daňových příjmů ve srovnání s 1. čtvrtletím roku 1996, přičemž nejostřejší dopad byl do inkasa daně z příjmů právnických osob. Pokles daňových příjmů byl eliminován přírůstkem pojistného na sociální zabezpečení,

- nižší než původně uvažované tempo růstu dovozu se odrazilo v tom, že skutečný meziroční pokles inkasa cla byl větší než počítal rozpočet (v rozpočtu uvažovaný pokles inkasa cla byl zdůvodněn zahájením 3. etapy liberalizace obchodu zbožím se zeměmi ES).

Na základě analýzy skutečného vývoje příjmů státního rozpočtu v roce 1996 a v 1. čtvrtletí roku 1997 ministerstvo financí zpřesnilo predikci příjmů státního rozpočtu na rok 1997 a na tomto základě vláda přijala usn. č. 229/97 o opatřeních na zajištění vyrovnanosti státního rozpočtu v roce 1997.

Další hodnocení vývoje jednotlivých položek příjmů a výdajů je provedeno na základě údajů o pokladním plnění státního rozpočtu k 28. 3. 1997.