Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

B. Nedaňové příjmy

Nedaňové příjmy zahrnují zejména splátky vládních úvěrů, kreditní úroky z prostředků státu u ČNB, příjmy rozpočtových organizací, pokuty a penále aj. Z rozpočtované celkové částky nedaňových příjmů bylo k 28. březnu inkasováno 4,2 mld. Kč, tj. 17%. Nižší plnění je ovlivněno zejména nižšími splátkami vládních a obdobných úvěrů poskytnutých do zahraničí.

a) Vládní úvěry

Ze splátek vládních a obdobných úvěrů poskytnutých do zahraničí byly v 1. čtvrtletí 1997 dosaženy rozpočtové příjmy v celkovém rozsahu 1 517,4 mil. Kč, což představuje jen 17,1% celoročně rozpočtované částky a cca 161,7% těchto příjmů dosažených ve stejném období loňského roku.

Hlavní vliv na nepříznivé plnění schváleného rozpočtu měly nerealizované splátky úroků z Ruské federace ve výši 3,3 mld. Kč. Neplnění jejich rozpočtované částky, představující 36,9% z celkové výše schválených rozpočtových příjmů z vládních úvěrů a převzatých pohledávek, bylo hlavní příčinou nízkého plnění splátek civilních vládních úvěrů (2,9%) i pohledávek převzatých od ČSOB (2,0%).

Dosažené inkaso splátek civilních vládních úvěrů ve výši 66,4 mil. Kč se týkalo hlavně deblokace pohledávek vůči Nikaragui (45,3 mil. Kč) a Ghany (9,8 mil. Kč). V souladu s podmínkami mezivládní dohody byla rovněž realizována ve výši 6,8 mil. Kč volnoměnová splátka konsolidovaného dluhu vůči Vietnamu. U pohledávek převzatých od ČSOB se dosažené inkaso v nesměnitelných měnách ve výši 31,3 mil. Kč týkalo převážně Rumunska.

Příjmy související s plynárenskými VIA byly inkasovány ve výši 1 418 mil. Kč, což představuje 28,9% celoročních rozpočtovaných příjmů. V rámci 2. etapy VIA byly tyto příjmy realizovány dodávkami zemního plynu z Ruské federace ve výši cca 600 mil. m³.

b) Kreditní úroky

Ke konci 1. čtvrtletí byly do příjmů státního rozpočtu vyúčtovány kreditní úroky z prostředků státu na bankovních účtech pouze ve výši 1,5 mil. Kč, zatímco převážnou část kreditních úroků týkajících se 1. čtvrtletí ve výši 955,4 mil. Kč vyúčtovala ČNB až 1. dubna. Celková částka dosažených rozpočtových příjmů z kreditních úroků měla tedy v 1. čtvrtletí činit 956,9 mil. Kč, což po odečtení daně z příjmů představuje 758,7 mil. Kč, tj. 25,2% z celoročních rozpočtovaných příjmů z tohoto titulu. Z celkového objemu kreditních úroků po zdanění tvoří největší část (78,4%) úroky z termínovaných vkladů na účtech státních finančních aktiv.

c) Příjmy rozpočtových a odvody příspěvkových organizací a ostatní příjmy

Plnění příjmů rozpočtových organizací dosáhlo 22,8% ročního rozpočtu, zejména v důsledku vyššího inkasa příjmů v resortech obrany, vnitra a dopravy a spojů.

Součást plnění ostatních nedaňových příjmů tvoří zejména neplánované příjmy z pokut a penále a příjmy z finančního zúčtování orgánů a organizací za rok 1996.

C. Pojistné sociálního zabezpečení vč. příspěvku na politiku zaměstnanosti

K 31. 3. 1997 dosáhly tyto příjmy výše 44,11 mld. Kč. Ve srovnání se stejným obdobím roku 1996 vzrostly o 4,35 mld. Kč, tj. o 10,9%. Tento procentní nárůst je o 2,1 bodu nižší než celoroční tempo růstu pojistného vybraného v roce 1996 oproti roku 1995.

K 31. březnu 1997 dosáhly nedoplatky na pojistném (včetně příslušenství, tj. přirážky k pojistnému, pokut a penále) od počátku výběru pojistného v roce 1993 výše 24 355 mil. Kč. Oproti 31. 3. 1996 se zvýšily o 8 865 mil. Kč, za 1. čtvrtletí (tj. od konce roku 1996) vzrostly o 2 370 mil. Kč. Za rok 1996 činil přírůstek nedoplatků na pojistném 8 223 mil. Kč. Nárůst pohledávek na pojistném vyplývá mimo jiné z úpravy dané zákonem č. 241/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a další zákony. Podle této právní úpravy (§ 20a) okresní správy sociálního zabezpečení na žádost plátce pojistného povolují placení dlužného pojistného a penále ve splátkách. Mezi největší dlužníky pojistného patří především velké státní podniky zabývající se strojírenskou, elektrotechnickou a textilní výrobou.

Ve výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti v 1. čtvrtletí roku 1997 nejsou významné výkyvy oproti stejnému období v předchozích letech.

Byl proveden odhad propočtu rozdílu mezi příjmy z důchodového pojištění a výdaji na důchody (stav tzv. důchodového účtu) ke konci 1. čtvrtletí. Propočet vychází z údajů účetních výkazů k 31. 3. 1997, některé další ukazatele nutné pro propočet (zvýšení důchodů pro bezmocnost, správní výdaje) byly odhadnuty na základě vývoje v roce 1996.

Z takto simulovaného propočtu vyplývá ke konci 1. čtvrtletí přebytek výdajů z důchodového pojištění nad příjmy z důchodového pojištění ve výši 581 mil. Kč, přičemž ve výdajích je zahrnut odhad správních výdajů spojených s výplatou důchodů ve výši 815 mil. Kč (tyto výdaje jsou vyčíslovány až po uplynutí roku - v roce 1996 jejich celoroční výše činila celoročně 2,7 mld. Kč). Vzhledem k tomu, že výdaje státního rozpočtu na výplatu důchodů jsou čerpány rovnoměrně, dochází letos k opačné situaci než v předchozích letech a výdaje státního rozpočtu na výplatu důchodů převyšují inkasované pojistné.

Stav simulovaného důchodového účtu za 1. čtvrtletí 1997 je ovlivněn i poskytnutím nižší zálohy poštám na výplatu lednových důchodů v závěru roku 1996. Jednalo se o částku 1,8 mld. Kč, která byla čerpána až v lednu letošního roku.

3. Výdaje státního rozpočtu

Výdaje zahrnuté ve státním rozpočtu byly v 1. čtvrtletí čerpány ve výši 115,3 mld. Kč, což představuje 21,0% rozpočtované částky. Nižší čerpání výdajů v prvních měsících roku je obvyklé, přesto je jeho letošní úroveň nižší než v předcházejících letech, jak bylo ukázáno již vpředu. Absolutně byly výdaje státního rozpočtu za první tři měsíce letošního roku proti stejnému období loňského roku vyšší o 9,2 mld. Kč, tj. o 8,6%, přičemž schválený rozpočet na letošní rok předpokládá růst proti dosažené skutečnosti roku 1996 o 13,4%.

Čerpání jednotlivých druhů výdajů v 1. čtvrtletí 1997 bylo následující:

*) údaje podle zpracovaných účetních výkazů (s promítnutím do výdajů RO); srovnatelné, tj. vč. výdajů na dávky státní sociální podpory, činily výdaje na soc. zabezpečení v roce 1996 39,35 mld. Kč, meziroční index 122,9% (ve skutečnosti k 31. 3. 96 jsou tyto výdaje ve výši 5,06 mld. Kč zahrnuty ve výdajích rozpočtových organizací, z toho účelové prostředky pro územní orgány)

**) vč. ostatních dotací a příspěvků, plnění celkem na 23,8%.

Značný časový odstup od doby přípravy návrhu státního rozpočtu na letošní rok si vyžádal úpravy a korekce některých ukazatelů rozpočtu schváleného zákonem č. 315/96 Sb. Rozpočtová opatření provedená v průběhu 1. čtvrtletí ve svém souhrnu znamenala zvýšení rozpočtových výdajů oproti schválenému rozpočtu o 13 mil. Kč. Převážná část provedených změn se týkala uvolňování prostředků z účelových rezerv kapitoly Všeobecná pokladní správa. Jedná se zejména o dotace na sportovní reprezentaci, příspěvky mezinárodním organizacím, zabezpečení programu zahraniční rozvojové pomoci v roce 1997, zabezpečení výkupů předmětů mimořádných kulturních hodnot, ochranu movitých kulturních památek, krytí výdajů spojených s přípravou sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 apod. Z investiční části kapitoly VPS byly přesunuty do kapitoly ministerstva pro místní rozvoj dotace na komunální ekologické investice.

Dále došlo k přesunům mezi jednotlivými resorty, z nich největší představoval převod účelových prostředků z Grantové agentury jednotlivým kapitolám na zabezpečení výzkumu a vývoje.

Zbývající část rozpočtových opatření tvořily přesuny v rámci příslušných kapitol (např. z neinvestičních výdajů do kapitálových výdajů, přesuny mezi rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi apod.).

Čerpání jednotlivých druhů rozpočtových výdajů je zatím dosti nerovnoměrné, nízké je zejména čerpání investičních výdajů.

Strukturu výdajů státního rozpočtu ke konci 1. čtvrtletí 1997 ukazuje následující graf:

A. Neinvestiční výdaje

Běžné výdaje státního rozpočtu (bez výdajů spojených s financováním vládních úvěrů) byly ve svém souhrnu za první tři měsíce roku čerpány na 22,0%. V porovnání s loňským rokem vzrostly o 9,5%, tj. absolutně o 9,2 mld. Kč.

Podle jednotlivých skupin výdajů byl vývoj v 1. čtvrtletí následující:

a) Výdaje na sociální zabezpečení jsou čerpány v podstatě rovnoměrně od začátku roku. Plněním na 22,8% však byly poněkud nižší než by odpovídalo jedné čtvrtině roku. Celkem bylo v prvních třech měsících roku poskytnuto do této oblasti 48,4 mld. Kč, v nichž převažují výdaje na důchody, které dosáhly 33,7 mld. Kč a byly proti roku 1996 vyšší o 8,2 mld. Kč.

Na ostatní dávky sociálního zabezpečení bylo vynaloženo 6,2 mld. Kč, v poklesu proti minulému roku (o cca 1,9 mld. Kč) se odráží skutečnost, že u některých dávek transformovaných do dávek státní sociální podpory byla na počátku roku 1996 jejich část vyplácena ještě podle dřívějších zákonných norem - jednalo se o dávky, na které vznikl nárok před 1. lednem 1996, jmenovitě pak především o přídavky na děti a o státní vyrovnávací příspěvek.

Na státní politiku zaměstnanosti bylo vynaloženo 895 mil. Kč, tj. o 300 mil. Kč více než v loňském roce. Vynaložená částka přesahuje alikvotu 1/4 roku (ta činí cca 775 mil. Kč) a dává tušit i do budoucna nárůst těchto výdajů.

Nově jsou v letošním roce v této skupině zahrnuty výdaje spojené s výplatou dávek státní sociální podpory, které za 1. čtvrtletí dosáhly výše 7,5 mld. Kč.

Nárůst výdajů na sociální zabezpečení proti minulému roku, vykázaný v souhrnné výdajové tabulce, je zkreslen právě o dávky státní sociální podpory, jejichž výplatu zajišťují dávková pracoviště okresních úřadů a které v roce 1996 nebyly v této skupině výdajů státního rozpočtu zahrnuty. Potřebné prostředky byly v loňském roce rozpočtovány v kapitole Všeobecná pokladní správa a odtud byly v průběhu roku transferovány územním rozpočtům. Přesunem z kapitoly VPS do transferů domácnostem výdaje státního rozpočtu v této oblasti v roce 1997 výrazně vzrostly (rozpočet schválený zákonem č. 315/96 Sb. stanovil výdaje na sociální zabezpečení ve výši 212,5 mld. Kč, což je o 58,5 mld. Kč více než činila skutečnost za rok 1996).

Srovnatelně, tj. po zahrnutí výdajů na dávky státní sociální podpory, činily celkové výdaje na sociální zabezpečení v loňském roce 39,4 mld. Kč a meziroční růst 22,9%:

*) uvedeno srovnatelně s metodikou roku 1997 (v roce 1996 byly transfery domácnostem rozpočtovány bez výdajů na dávky státní sociální podpory a k 31. 3. byly vykázány ve výši 34 291 mil. Kč.

**) vč. státního vyrovnávacího příspěvku ve výši 537 mil. Kč.

Podíl jednotlivých druhů výdajů na sociální zabezpečení je následující:

b) Čerpání neinvestičních dotací podnikatelským subjektům a jejich srovnání s rokem 1996 ukazuje následující tabulka:

Z celkového objemu neinvestičních dotací téměř 40% představují dotace na teplo. Z částky schválené ve státním rozpočtu ve výši 4,5 mld. Kč bylo ke konci března uvolněno již téměř 2,8 mld. Kč, tj. 61,5%. Toto čerpání však odpovídá průběhu uvolňování prostředků podle nařízení vlády č. 251/94, jímž byly stanoveny podmínky pro poskytování dotace na tepelnou energii dodávanou k vytápění domovních objektů. Čerpání dotace se soustřeďuje především do období topné sezóny a požadavky příjemců v 1. čtvrtletí zřejmě odrážejí i charakter a průběh letošní zimy. Je možno očekávat, že patrně ani v letošním roce nebude stanovená částka postačovat (v roce 1996 dosáhla celoroční výše dotace přes 7 mld. Kč). Zvýšená potřeba prostředků by měla být zčásti kryta zvýšením maximální ceny tepelné energie pro uživatele k 1. 7. t. r. ze současných 180,- Kč na 250,- Kč/Gigajoul.

Ostatní neinvestiční dotace jsou zatím čerpány velmi nízko (na 18,4%), což se týká zejména výdajů zahrnutých v kapitole VPS a je vyvoláno sezónním vývojem čerpání na začátku roku. V ostatních rozpočtových kapitolách se dosavadní výše prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu blíží alikvotě 3 měsíců roku.

V souhrnu vykazují neinvestiční dotace poskytované podnikatelským subjektům v letošním roce poměrně vysoké čerpání (25,1%) a jejich podíl na celkových výdajích státního rozpočtu činí 6,3%, zatímco rozpočet předpokládal pouze 5,3%.

c) Čerpání neinvestičních výdajů rozpočtových organizací (bez výdajů na sociální zabezpečení a některých výdajů kapitoly VPS), zahrnující ostatní neinvestiční výdaje těchto organizací, je zatím nízké. Za první tři měsíce letošního roku dosáhly tyto výdaje výše 27,3 mld. Kč, což představuje pouze 19,2% rozpočtu a odpovídá zkušenosti, že čerpání těchto výdajů se soustřeďuje zpravidla až do 3. a zejména 4. čtvrtletí. Vykázaný meziroční pokles těchto výdajů (index 86,0) je zkreslen skutečností, že v loňském roce z celkové částky 31,7 mld. Kč bylo 5,1 mld. Kč uvolněno do rozpočtů okresních úřadů a obcí k výplatě státní sociální podpory (výdaj kapitoly VPS). Po vyloučení tohoto vlivu jsou výdaje rozpočtových organizací v roce 1997 v porovnání s rokem 1996 vyšší o 2,4%.

d) Naproti tomu čerpání příspěvků na činnost příspěvkových organizací a ostatních příspěvků a dotací se přiblížilo alikvotě 1. čtvrtletí, když dosáhlo celkem 23,8%. Do této oblasti bylo poskytnuto již cca 14,3 mld. Kč, což představuje 12,4% celkových výdajů státního rozpočtu vynaložených v tomto období (upravený rozpočet počítá s podílem této skupiny na celkových výdajích v rozsahu 10,9%).

Čerpání příspěvků na činnost PO a čerpání ostatních dotací a příspěvků nelze posoudit samostatně, neboť v pokladním plnění státního rozpočtu jsou tyto prostředky zahrnuty v jedné částce.

e) Na nízké úrovni (na 10,5%) byly čerpány i dotace občanským sdružením, na něž bylo uvolněno zatím pouze 187 mil. Kč, zatímco rozpočet uvažuje celoročně s částkou 1,8 mld. Kč.

f) Čerpání výdajů rozpočtových kapitol (za rozpočtové a příspěvkové organizace celkem, bez výdajů na sociální zabezpečení a bez kap. VPS) dosáhlo vcelku 18,4% (loni to bylo 18,9%). Úroveň jejich čerpání za první tři měsíce roku je o cca 11,2 mld. Kč nižší než by odpovídalo alikvotě daného období. Projevuje se zde především již komentované dosavadní nízké plnění výdajů v oblasti rozpočtových organizací.

(Přehled čerpání výdajů jednotlivých kapitol ke konci března 1997 je uveden v příloze zprávy.)

g) Dále je uvedeno čerpání některých neinvestičních výdajů zahrnutých v kapitole Všeobecná pokladní správa:

Jde především o prostředky poskytované místním rozpočtům. Do konce března bylo ze státního rozpočtu uvolněno formou dotací do rozpočtů okresních úřadů a obcí 5,1 mld. Kč, tj. 27,8% částky schválené zákonem č. 315/96 Sb. ve výši 18,5 mld. Kč a 27,1% ve vztahu k upravenému rozpočtu (loni ve stejném období bylo do této oblasti poskytnuto 6,0 mld. Kč). S ohledem na potřeby místních orgánů tak bylo těmto orgánům poskytnuto v předstihu 0,4 mld. Kč.

Mimoto v průběhu 1. čtvrtletí státní rozpočet uvolnil další účelově určené prostředky rezervované pro územní orgány v kapitole VPS (neinvestiční i investiční účely) v celkové výši 1,3 mld. Kč. Neinvestiční prostředky byly určeny především k financování pozemkových úprav, na něž státní rozpočet vynaložil více než 392 mil. Kč; k řešení mimořádných situací bylo obcím uvolněno 12,4 mil. Kč, k zabezpečení potřeb uprchlíků a přesídlenců 8,1 mil. Kč, v investiční sféře více než 486 mil. Kč představovaly prostředky určené k výstavbě a technické obnově především škol v působnosti územních orgánů, dalších 432 mil. Kč činily přímé účelové transfery okresním úřadům a obcím.

V úhrnu tak bylo v hodnoceném období uvolněno k financování potřeb místních rozpočtů celkem 6,5 mld. Kč, tj. 20,1% částky zahrnuté v upraveném rozpočtu na letošní rok.

Na dluhovou službu státu, tj. na úhradu úroků a poplatků státního dluhu, byly v 1. čtvrtletí 1997 poukázány rozpočtové prostředky v celkové výši 2 940 mil. Kč (z toho 25 mil. Kč na úhradu poplatků), což představuje čerpání rozpočtu na 20,2%. Loni ve stejném období bylo na tento účel vynaloženo 3 879 mil. Kč. Schválený rozpočet na letošní rok uvažuje s částkou 14,4 mld. Kč k úhradě debetních úroků, dalších 100 mil. Kč se předpokládá vynaložit na poplatky státního dluhu.

Skutečné výdaje vynaložené na dluhovou službu z umořovacího účtu byly vyšší a ve srovnání se stejným obdobím roku 1996 a se schváleným rozpočtem na rok 1997 se realizovaly takto:

Překročení čtvrtletní alikvoty plnění rozpočtu v úhradách úroků je nejvyšší u státních pokladničních poukázek, což souvisí s vyšší potřebou emise pro zajištění rozpočtové likvidity státu, v menší míře i s růstem úrokových sazeb SPP.

Ve srovnání s 1. čtvrtletím 1996 jsou změny ve struktuře úhrad úroků podle jednotlivých složek státního dluhu odrazem pokračující sekuritizace, zvýšení rozsahu emisí SPP na krytí schodků běžného rozpočtového hospodaření a u střednědobých státních dluhopisů jde o důsledek přesunů prodeje neumístěné části srpnové emise z roku 1996 na leden 1997.

V podstatě na úrovni odpovídající 1/4 roku byly čerpány prostředky na pojistné zdravotního pojištění, představující platby státu za občany, za něž pojistné hradí stát. Rozpočet na letošní rok uvažuje s částkou 18,3 mld. Kč, z níž bylo do konce března vyplaceno přes 4,5 mld. Kč, tj. 24,8%. Tato částka je o 0,8 mld. Kč vyšší než ve stejném období loňského roku, kdy bylo vyčerpáno 3,7 mld. Kč.

Obdobně se vyvíjí i státní příspěvek na penzijní připojištění. K tomuto účelu byly ve státním rozpočtu vyčleněny 2 mld. Kč, z nichž bylo do 31. března uvolněno cca 476 mil. Kč, tj. 23,8% rozpočtované částky.

Vysoké procento (51,9%) vykázalo čerpání prostředků na majetkovou újmu peněžních ústavů. Je však třeba vidět, že z celkové částky 1 757 mil. Kč téměř polovinu, konkrétně 839 mil. Kč, představuje platba 4. splátky zálohy těmto ústavům za rok 1996, která byla v souladu s usnesením vlády č. 632 ze dne 11. prosince 1996 odložena do roku 1997 a byla uskutečněna hned v prvních pracovních dnech letošního roku. Po vyloučení této částky činí skutečné čerpání prostředků v roce 1997 pouze cca 918 mil. Kč, což představuje 27,1% rozpočtu.

Naproti tomu prostředky určené na státní podporu stavebního spoření, na niž vynakládá státní rozpočet každoročně značné částky, nebyly zatím čerpány. S ohledem na přetrvávající zájem o tuto formu spoření byla ve schváleném rozpočtu pro tento účel vyčleněna částka 4,3 mld. Kč, ta však v 1. čtvrtletí nebyla použita. Na základě žádostí za rok 1996 byla částka 3,8 mld. Kč uvolněna ze státního rozpočtu až v měsíci dubnu (celoroční čerpání v roce 1996 činilo 2,3 mld. Kč, v roce 1995 pouze 1,1 mld. Kč).

Nadále přetrvává i pomalé čerpání prostředků určených na státní podporu hypotečního úvěrování bytové výstavby, pro niž státní rozpočet počítal s částkou 650 mil. Kč. Vzhledem k postupnému rozjezdu celého systému bylo v letošním roce uvolněno zatím pouze 3,6 mil. Kč, což není ani 1% uvažovaného objemu.

Rovněž čerpání prostředků zahrnutých ve státním rozpočtu jako dotace pro Státní fond tržní regulace ve výši 1 360 mil. Kč je zanedbatelné a činí necelé 2 mil. Kč. V současné době jsou potřeby fondu hrazeny z jiných zdrojů, s využitím dotace se počítá až v souvislosti s nákupem obilí, zřejmě ve II. pololetí roku.

V rámci dalších dotací poskytovaných podnikatelským subjektům naopak vykázaly vysoké čerpání (již 61,5%) výdaje na realizaci záruk, které převzal státní rozpočet. Z uvažované celoroční částky 500 mil. Kč bylo v průběhu 1. čtvrtletí uvolněno již téměř 308 mil. Kč. Z této částky však 273 mil. Kč představují záruky za úvěry nemocnic, které původně měly být realizovány již v roce 1996 a jejichž realizace byla v dohodě s Konsolidační bankou přesunuta na začátek letošního roku. Tato skutečnost výrazně ovlivnila úroveň celkového čerpání výdajů v této položce.

B. Investiční výdaje

Vývoj kapitálových výdajů státního rozpočtu je uveden v následujícím přehledu:

*) včetně prostředků uvolňovaných prostřednictvím ČS (kvalifikovaný odhad)

V investičních výdajích se projevuje tradiční sezónní vliv, kdy na počátku roku je jejich úroveň nižší a vyšší čerpání nastává až v následujících obdobích. Z údajů ke konci března vyplývá, že dosavadní plnění těchto výdajů činí pouze 12,1% a představuje úsporu proti alikvotě cca 8,5 mld. Kč.

Čerpání za 1. čtvrtletí letošního roku je však mimořádně nízké (loni v tuto dobu bylo vyčerpáno 15,5% investičních výdajů). V porovnání se stejným obdobím loňského roku je výše těchto výdajů dokonce absolutně o 1,6 mld. Kč (o 16,8%) nižší, přestože schválený rozpočet počítal s růstem proti skutečnosti roku 1996 o 19,4 mld. Kč, tj. o 41,7%.

Podle jednotlivých subjektů jsou čerpání v 1. čtvrtletí i růst výdajů proti minulému roku značně nerovnoměrné, nejdynamičtější vývoj je patrný u dotací poskytovaných podnikatelským subjektům a u investičních příspěvků příspěvkových organizací.

Pokles výdajů transferovaných do místních rozpočtů je ovlivněn mimořádně vysokou dotací, poskytnutou v loňském roce v průběhu 1. čtvrtletí na bytovou výstavbu, která přesáhla 1 mld. Kč. I po vyloučení tohoto vlivu je však podíl obcí na čerpání investičních výdajů v letošním roce výrazně nižší než v roce 1996.

(Přehled o čerpání investičních výdajů jednotlivých rozpočtových kapitol je uveden v příloze zprávy.)