Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

6.1.2 Ostatní Výnosy přiřaditelné ke Všeobecnému

zdravotnímu pojištění

Ostatní výnosy Pojišťovny dosáhly v roce 1996 celkové částky 489 606 tis. Kč. Ostatní výnosy Pojišťovny, přiřaditelné k všeobecnému zdravotnímu pojištění, tvořily zejména

- výnosy z finančního umístění, tj. zejména z přijatých úroků z finančních prostředků obracejících se na běžných účtech, jejichž výsledná suma byla v roce 1996 nižší pro neustálou potřebu jejich okamžité likvidity

- výnosy z finančních investic, kterými byly zejména úroky z dluhopisů akciové společnosti Preciosa

- výnosy z pokut a penále, vyměřených zaměstnavatelům a osobám samostatně výdělečně činným za neplacení nebo nesprávné placení pojistného na všeobecné zdravotní pojištění nebo neplnění zákonem uložených povinností

- výnosy z prodeje vlastních výrobků a služeb Pojišťovny, které nepodléhají dani z příjmů právnických osob, kterými byly např. Metodika pro pořizování a předávání dokladů VZP ČR, Číselníky VZP, technologie zdravotního pojištění, smluvní zpracování údajů obsažených v informačním systému Pojišťovny pro potřeby ostatních zdravotních pojišťoven ve výši 39 536 tis. Kč; vzhledem k tomu, že ceny za tyto produkty jsou kalkulovány tak, aby kompenzovaly náklady na ně vynaložené, jsou zaúčtovány ve prospěch vnitřního rozpočtu Pojišťovny.

Přehled o ostatních výnosech Pojišťovny souvisejících s všeobecným zdravotním pojištěním je uveden v tabulce č. 26.

Tabulka č. 26: OSTATNÍ VÝNOSY POJIŠŤOVNY V ROCE 1996 (v tis. Kč)

6.2.VÝNOSY SMLUVNÍHO POJIŠTĚNÍ

A PŘIPOJIŠTĚNÍ

V roce 1996 Pojišťovna provozovala, stejně jako v předchozích letech, dva druhy komerčních činností, podřízené ustanovením zákona č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, kterými byly smluvní zdravotní pojištění a cestovní zdravotní připojištění. (Viz také část Výroční zprávy "Rozšiřování služeb Pojišťovny".) Pro dej obou produktů byl úspěšný a výnosy přesáhly plánovanou úroveň o 39 %.

Výnosy smluvního pojištění a připojištění tvořily

- pojistné přijímané na základě uzavřených pojistných smluv

- přijaté pokuty a penále

- výnosy z finančního umístění rezerv a dočasně volných finančních prostředků.

Přehled opřed pokládaných a skutečně dosažených výnosech Pojišťovny ze smluvního pojištění a připojištění v roce 1996 je uveden v tabulce č. 27.

Tabulka č. 27: VÝNOSY POJIŠŤOVNY ZE SMLUVNÍHO POJIŠTĚNÍ

A PŘIPOJIŠTĚNÍ V ROCE 1996 (v tis. Kč)

6.3. VÝNOSY OSTATNÍCH

ZDANITELNÝCH ČINNOSTÍ

Hlavními zdroji tohoto druhu výnosů Pojišťovny, podléhajících dani z příjmů právnických osob, byly tržby z pronájmu nebytových prostor a služeb s pronájmem spojených. Pronajímány byly okresními pojišťovnami ty prostory, které nemohly ke své činnosti účelně využít (skladové prostory, ordinace, lékárny a jako služby vytápění, údržba, úklid apod.). Další část výnosů tvořily tržby z komerčního prodeje číselníků, tiskopisů a dalších služeb.

Výnosy z ostatních zdanitelných činností, plánované ve výši 10 000 tis. Kč, dosáhly v roce 1996 částky 15 038 tis. Kč.

6.4 REKAPITULACE VÝNOSŮ POJIŠŤOVNY

v roce 1996 je provedena tabulkou č. 28.

Tabulka č. 28: REKAPITULACE VÝNOSŮ POJIŠŤOVNY

V ROCE 1996 (v tis. Kč)

7. část

NÁKLADY

POJIŠŤOVNY

Členění nákladů v této části Výroční zprávy zachovává členění dodržované v části Výnosy Pojišťovny, tzn. že jsou tříděny podle jejich příslušnosti k jedné ze tří prováděných základních činností Pojišťovny. Podle takto koncipovaného pojetí věci jsou náklady prvotně tříděny

- na náklady všeobecného zdravotního pojištění

- na náklady smluvního pojištění a připojištění

- na náklady ostatních zdaňovaných a nezdaňovaných činností

- na náklady účelového fondu Pojišťovny

a druhotně začleňovány do nákladových podskupin, přináležejících k hlavním druhům činností Pojišťovny.

7.1 NÁKLADY VŠEOBECNÉHO

ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ

byly v roce 1996 druhově tvořeny

- náklady spojenými s poskytováním věcných dávek zdravotní péče pojištěncům (základní fond zdravotního pojištění)

- ostatními náklady příslušnými k všeobecnému zdravotnímu pojištění (odpisy pohledávek vůči plátcům pojistného atp.)

- správními a provozními náklady Pojišťovny

- náklady účelového fondu Pojišťovny.

7.1.1 Náklady základního fondu zdravotního pojištění

Náklady na úhradu celkového objemu věcných dávek zdravotní péče, poskytnutých pojištěncům Pojišťovny v roce 1996 poskytovateli zdravotní péče a vyúčtovaných Pojišťovně podle Metodiky pro pořizování a předávání dokladů VZP ČR v období leden až prosinec, představovaly rozhodující část nákladů Pojišťovny v roce 1996. Náklady na věcné dávky zdravotní péče dosáhly v roce 1996 sumy 65,34 miliardy Kč, což bylo oproti předpokladu Zdravotně pojistného plánu na rok 1996, který počítal se sumou 51,59 miliardy Kč, o 26,7 % více.

Rozdíl mezi předpoklady pro rok 1996 a dosaženými skutečnostmi byl způsoben celou řadou faktorů, zejména

- vyšším než předpokládaným počtem pojištěnců, který se od počátku roku postupně zvýšil o 1 142 598 osob a projevil se nejenom zvýšenými výnosy z pojistného, ale především vyšším čerpáním věcných dávek zdravotní péče (mj. i pro "zadrženou spotřebu zdravotní péče" způsobenou vyžadováním hotovostních plateb poskytovateli od pojištěnců likvidovaných pojišťoven)

- rozsáhlejší než nezbytně potřebnou sítí smluvních ambulantních i lůžkových zdravotnických zařízení, poskytujících kromě nutné a nezbytné zdravotní péče i zdravotní péči nadbytečnou

- zvyšujícím se rozsahem nákladnějších ambulantních činností nemocnic, nesouvisejících bezprostředně s plánovanou nebo ukončenou hospitalizací pojištěnců

- zásahy do systému nákladů všeobecného zdravotního pojištění, ke kterým lze přiřadit

- zvýšení sazby za ošetřovací den v lůžkových zařízeních od 1. 10. 1995, které mělo za následek nárůst nákladů o 1, 29 mld. Kč

- úpravy úhrad některých zdravotních výkonů, léčiv a prostředků zdravotnické techniky (PZT)

- vyjmutí 728 léčiv z hospitalizačního paušálu a j ej ich zařazení mezi zvlášť účtovaná léčiva, které způsobilo zvýšení nákladů o 885 mil. Kč (tj. z 1 045 mil. Kč v roce 1995 na 1 930 mil. Kč v roce 1996)

- vydáním nového Seznamu léčiv a prostředků zdravotnické techniky

- všeobecnou inflaci předbíhajícím růstem nákladů na léčiva a prostředky zdravotnické techniky (zvýšení o 14 %)

- zvýšením hodnoty 1 bodu od 1. dubna 1996 z 0,53 Kč na cca 0,61 haléřů (tj. o cca 15 %), které podle celkového počtu vykázaných bodů zvýšilo náklady na věcné dávky zdravotní péče oproti plánu o cca 2,40 mld. Kč.

Zvýšení hodnoty bodu bylo spojeno s opatřeními, která měla zamezit zvyšování frekvence poskytovaných zdravotních výkonů, a tím i zvyšování nákladů na zdravotní péči. K těmto opatřením patřilo

- vyhlášení akce FREKVENCE ministerstvem zdravotnictví, která měla zavázat lůžková zdravotnická zařízení k udržení počtu poskytovaných zdravotních výkonů na úrovni roku 1995, jejíž komplikací však byl značný pohyb pojištěnců mezi zdravotními pojišťovnami mezi roky 1995 a 1996

- rozdělení základního fondu všeobecného zdravotního pojištění od 1. 4. 1996 do čtyř výdajových částí, "přináležejících" hlavním druhům zdravotnických zařízení (tj. stomatologickým, ambulantním, lůžkovým a ostatním) se stanovenou samostatnou hodnotou bodu.

K akci FREKVENCE Pojišťovna vypracovala vlastní variantu, která umožňovala rozlišení růstu nákladů nemocnic, spojených se zvýšením počtu pojištěnců Pojišťovny ve spektru jejich pacientů, od pouhého zvyšování nákladů přepočtených na jednoho pojištěnce nad úroveň roku 1995. K tomu Pojišťovna vypracovala i uzavřela se smluvními lůžkovými zařízeními dodatky smluv o uplatnění regulační srážky při překročení nákladů na jeden pobyt na lůžku v roce 1996 nad výši nákladů vypočtených pro rok 1995. Uvedenými kroky Pojišťovna akci Frekvence zprůchodnila. Finanční výsledek regulační srážky uplatněné z titulu akce Frekvence (zaúčtovaný do výnosů - viz tamtéž) dosáhl ke dni účetní závěrky výše 483 174 tis. Kč.

Rozdělení základního fondu všeobecného zdravotního pojištění od 1. 4. 1996 do čtyř výdajových částí, "přináležejících" hlavním druhům zdravotnických zařízení, mělo motivovat jednotlivé skupiny smluvních zařízení k "samoregulaci" nákladů hrazených z příslušné výdajové části základního fondu. Z dosažené a potvrzené úspory finančních prostředků měla být vypočtena a v následujícím kalendářním čtvrtletí i vyplácena nová, vyšší hodnota bodu. Do konce roku 1996 vznikl úsporný trend pouze ve výdajové části základního fondu přináležející stomatologii, nejhorší výsledky vykazovala výdajová část základního fondu přináležející lůžkovým zařízením.

Následující část Výroční zprávy obsahuje různé analytické přehledy a některé z možných pohledů na náklady Pojišťovny vynaložené v roce 1996 na poskytování věcných dávek zdravotní péče pojištěncům. Pro vysledování vývoje růstu nákladů na zdravotní péči mají větší vypovídací schopnost údaje přepočtené na 1 pojištěnce nebo dokonce na 1 standardizovaného pojištěnce, kterým je pojištěnec ve věku 20 let, a jehož nákladům na zdravotní péči je přiřazen index s hodnotou 1. Index, který je platný pro určité věkové skupiny, pak ukazuje, kolikrát více (nebo méně) je třeba vynaložit finančních prostředků na úhradu zdravotní péče čerpané průměrným pojištěncem dané věkové skupiny, než na úhradu zdravotní péče čerpané průměrným pojištěncem ve věku 20 let. Absolutní nákladové údaje - při kolísajícím počtu pojištěnců Pojišťovny - jsou v tomto ohledu zkreslující. Mají však svoji cenu pro posuzování podílu či struktury jednotlivých druhů zdravotní péče (a uvnitř těchto druhů jejich podskupin) nebo jednotlivých druhů účtovatelných položek zdravotní péče na celkových nákladech.

Porovnání celkových nákladů a nákladů na 1 pojištěnce Pojišťovny (standardizovaného pojištěnce) na věcné dávky zdravotní péče v roce 1994, 1995 a 1996 a se Zdravotně pojistným plánem na rok 1996 v členění dle hlavních druhů věcných dávek zdravotní péče jsou uvedena v tabulce č. 29a a 29b a v grafu č. 10.

Struktura nákladů ze základního fondu zdravotního pojištění v členění dle hlavních druhů zdravotnických zařízení v roce 1994, 1995 a 1996 je uvedena v tabulce č. 30a a 30b, procentuální rozložení ročních nákladů podle druhu zdravotnických zařízení je znázorněno v grafu č. 11, struktura nákladů v členění dle hlavních částí základního fondu zdravotního pojištění je uvedena v tabulce č. 31 a grafu č. 12.

Struktura celkových nákladů (v absolutních číslech) Pojišťovny a na jednoho pojištěnce Pojišťovny ze základního fondu zdravotního pojištění v r. 1996 v porovnání se Zdravotně pojistným plánem na rok 1996 a s roky 1994 a 1995 v členění dle druhu účtovatelných položek je uvedena v tabulce č. 32a a 32b.

Změna struktury nákladů Pojišťovny na jednoho pojištěnce Pojišťovny ze základního fondu zdravotního pojištění (v procentech) v r. 1996 v porovnání se Zdravotně pojistným plánem na rok 1996 a s roky 1994 a 1995 v členění dle druhu účtovatelných položek je uvedena v tabulce č. 32c.

Procentuální rozložení ročních nákladů na jednoho pojištěnce Pojišťovny v členění dle účtovatelných položek znázorňuje graf č. 13 a graf č. 14.

Celkové náklady na ambulantní zdravotní péči v roce 1996 a ve srovnání s roky 1994 a 1995 v členění dle základních medicínských odborností primární péče a specializovaných oborů (jen výběr) obsahuje tabulka č. 33a a 33b.

Náklady na ambulantní zdravotní péči vynaložené na 1 pojištěnce v roce 1996 a ve srovnání s roky 1994 a 1995 v členění dle základních medicínských odborností primární péče a specializovaných oborů (jen výběr) obsahuje tabulka č. 33c a graf č. 15.

Celkové náklady na pojištěnce Pojišťovny dle věkových skupin v letech 1994, 1995 a 1996 v členění muži, ženy a celkem, index 96/95 jsou uvedeny v tabulce č. 34.

Náklady na jednoho pojištěnce Pojišťovny dle věkových skupin v letech 1995 a 1996 v členění muži, ženy a celkem, index 96/95 jsou uvedeny v tabulce č. 35.

Struktura zdravotních výkonů poskytovaných v ambulantní péči a náklady na tyto výkony jsou uvedeny v tabulce č. 36a.

Struktura zdravotních výkonů poskytovaných v lůžkové péči a náklady na tyto výkony jsou uvedeny v tabulce č. 36b.

Náklady lázeňské péče v členění dle hlavních indikačních skupin onemocnění a druhů lázeňské péče (komplexní a příspěvková) jsou uvedeny v tabulce č. 37.

Průměrné počty kontaktů pojištěnců s ambulantními poskytovateli zdravotní péče a náklady na 1 pojištěnce na léky na předpis jsou uvedeny v tabulce č. 38.

Náklady na nejvýznamnější ATC skupiny předepsaných léčiv jsou uvedeny v tabulce č. 39.

Vývoj nákladů na zdravotní péči v letech 1993-1996 v členění dle jednotlivých okresů je uveden v tabulce č. 40.

Náklady na zdravotní péči v členění dle okresů ve struktuře náklady na kmenové pojištěnce okresní pojišťovny, náklady čerpané kmenovými pojištěnci okresní pojišťovny mimo okres a náklady čerpané kmenovými pojištěnci jiných okresních pojišťoven v daném okrese jsou uvedeny v tabulce č. 41.

Vývoj nákladů na zdravotní péči na 1 standardizovaného pojištěnce mezi roky 1994-1996 v členění dle okresů je znázorněn v grafu č. 16.

Roční trendy výnosů a nákladů na 1 standardizovaného pojištěnce v členění výnosy celkem, náklady celkem a z toho na ambulantní a lůžkovou zdravotní péči a léky a PZT jsou znázorněny v grafu č. 17.

Tabulka č. 29a: Vývoj nákladů Pojišťovny na věcné dávky zdravotní péče v letech 1994 až 1996

Tabulka č. 29b: Struktura nákladů Pojišťovny na věcné dávky zdravotní péče v roce 1996

Tabulka č. 30a: Struktura nákladů Pojišťovny ze základního fondu zdravotního pojištění v r. 1996 v porovnání s r. 1994 a r. 1995 v členění dle druhu zdrav, zařízení (bez indukov. nákladů na léčiva a PZT na předpis a nákl. na léčení v cizině)

Tabulka č. 30b: Struktura nákladů Pojišťovny ze základního fondu zdravotního pojištění v r. 1996 v porovnání s r. 1994 a r. 1995 v členění dle druhu zdrav, zařízení (bez indukov. nákladů na léčiva a PZT na předpis a nákladů na léčení v cizině) na 1 pojištěnce