Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

5. 3. Devizový kurz

I po rozšíření fluktuačního pásma na + 7,5 % od centrální parity 28. února 1996 se devizový kurz vyznačoval stabilitou (celkem od devalvace v r. 1990 více než 76 měsíců). Pohyboval se většinou v revalvačním pásmu a odrážel poptávku po Kč na devizovém trhu. Na pohybu kurzu se do začátku dubna 1997 neprojevovalo zhoršující se saldo obchodní bilance respektive běžného účtu platební bilance. Naopak kladně se projevil vliv tzv. eurobondů, jejichž emise se zintenzivnily na počátku roku 1997.

Zhodnocování koruny se do jisté míry projevilo nepříznivě u "čistých" exportérů, zvláště do "markové" oblasti, u podniků s vyrovnaným dovozem a vývozem se "nevýhody" zhodnocování Kč vzájemně vykompenzovaly.

Od konce února 1997 začalo docházet k postupnému zhoršování směnného kurzu Kč, které vyvrcholilo cílenou spekulací na pokles jejího kurzu v květnu 1997. ČNB nejdříve použila všech dostupných nástrojů (intervence, změna úrokových sazeb) pro udržení směnného kurzu v rámci původně vymezeného fluktuačního pásma. Od 27. května 1997 zrušením fluktuačního pásma pro směnný kurz koruny vázaného na koš dvou měn (DEM a USD) ČNB přešla na řízený floating a kurz Kč je vázán přímo na DEM.

6. Měnový vývoj

6. 1 Měnové agregáty

Tempo růstu peněžní zásoby M2 [Oběživo, korunové vklady a vklady v cizí měně; měnový přehled ČNB (běžný kurz k USD)] zůstalo přes mírný vzestup v květnu a červnu stále výrazně pod úrovní 81,2 %, se kterou ČNB počítala pro letošní rok v měnovém programu. Peněžní zásoba dosáhla v červnu 1997 objemu 1123,2 mld. Kč a vzrostla proti stejnému období minulého roku o 69,3 mld. Kč, tj. o 6,6 % (bez vlivu měnově sterilizovaného kapitálového vstupu do SPT TELECOM).

Souhrn oběživa a vkladů na viděnou M1 od počátku roku až do dubna prakticky stagnoval okolo 436 mld. Kč. V průběhu května a června ovšem došlo k jeho snížení až na 397,3 mld. Kč, což znamenalo v meziročním srovnání snížení o 10,4 % (tj. o 46,3 mld. Kč).

Dynamika růstu objemu oběživa, která se v průběhu 1. čtvrtletí pohybovala těsně nad 13 %, se v květnu zpomalila na 9,3 % a v červnu až na 0,9 % proti stejným obdobím minulého roku vzhledem k snížení poptávky po oběživu v těchto měsících, kdy se prudce zvýšily úroky zejména u krátkodobých vkladů.

Tendence zpomalení růstu termínovaných vkladů se od května změnila na zrychlení růstu, které v červnu meziročně činilo 12,1 %,

Pokračovala tendence zpomalování růstu celkových korunových vkladů, meziroční přírůstek klesl z březnových 4,8 % na 2,1 % v červnu,

Netermínované korunové vklady se v červnu meziročně snížily o 14,3 % (tj. o 47,3 mld. Kč) především vlivem výrazného poklesu vkladů podniků (o 18,4 %).

Naopak objem vkladů v cizí měně po uvolnění kurzu koruny v květnu prudce vzrostl v souvislosti s nejistotami očekávání vývoje kurzu na celkových 117 mld. Kč (bez vlivu měnově sterilizovaného kapitálového vstupu do SPT TELECOM), tj. meziročně o 69,1 %. Růst devizových vkladů podniků dosáhl 71,6 % při stavu ke konci června 57,3 mld. Kč. Devizové vklady obyvatelstva vzrostly oproti červnu minulého roku o 66,8 %, nárůst proti počátku 2. čtvrtletí ovšem činil plných 33 %.

6. 2 Úvěry

Přes nižší růst peněžní zásoby se zrychlilo tempo růstu úvěrové emise vlivem domácích úvěrů v cizí měně. Celkové domácí úvěry se meziročně zvýšily v květnu o 14,5 % a v červnu o 13,7 %.

Rovněž nedošlo v porovnání s 1. čtvrtletím k výraznějším změnám ve struktuře příjemců úvěrů.

Tabulka 6

Domácí úvěry

Pramen: Měnový přehled ČNB, vlastní propočty

Čistý úvěr vládě (bez FNM) se meziročně zvýšil o 21,4 mld. Kč, čistá pozice FNM vůči bankovnímu sektoru se zlepšila o 0,7 mld. Kč.

Korunové úvěry podnikům a obyvatelstvu meziročně vzrostly jen o 5,2 %, přičemž daleko rychleji rostly domácí úvěry v cizí měně, a to o 65,8 %.

6. 3 Úrokové sazby

V souvislosti s vývojem kurzu koruny přijala ČNB v květnu řadu opatření k stabilizaci situace. Prudce se zvýšily úrokové sazby na mezibankovním trhu depozit a současně i komerčních úrokových sazeb úvěrů i vkladů. Stejně tak vzrostly i repo sazby ke stažení likvidity, např. 1týdenní (1T) Vyhlašovaná repo sazba se zvýšila z 12,40 % p. a. v polovině května na 75 % p. a. na konci měsíce. Po faktické devalvaci koruny na konci května se úrokové sazby začaly pomalu snižovat. Přesto průměrná měsíční hodnota sazby PRIBOR 3M v červnu činila ještě 25,98 % p. a. (proti březnové úrovni 12,40 % p. a.), repo sazba 1T byla na konci června 1 8,20 % p. a.

Průměrné úrokové sazby z nových úvěrů dosáhly v červnu 20,4 % p. a. oproti 13,5 % p. a. v březnu. Tento vývoj ovlivnil úroveň průměrných sazeb z celkových úvěrů, které vzrostly z 11,9 % p. a. v březnu na 15,8 % p. a. v květnu, v červnu se pak mírně snížily na 14,6 % p. a..

Průměrné úrokové sazby z vkladů dosáhly v červnu 8,9 % p, a. (proti březnu zvýšení o 2,20 bodu). Nejvíce rostly sazby z krátkodobých vkladů, v červnu činil průměr 13,0 % p. a. (zvýšení o 3,73 bodu proti březnu).

7. Domácnosti

(Účet sektoru domácností za 1 pololetí 1997 dosud nebyl publikován.)

8. Kapitálový trh

Ceny na akciovém trhu, vyjádřené oficiálním burzovním indexem PX 50, pokračovaly v dubnu a květnu V tendenci neustálého poklesu až do června, kdy se ustálily na úrovni 490 - 510 bodů. Proti konci května se na konci měsíce června ceny prakticky nepohnuly a zůstaly na úrovni 489,0 bodů (konec května 488,6 bodů). Vývoj cenového indexu na druhém veřejném trhu (RM-Systém) v podstatě kopíroval vývoj na BCPP, když na konci června skončil na zhruba stejné výši proti konci května (649 bodu proti 651 bodu).

Ceny dluhopisů se v květnu kvůli prudkému růstu úrokových sazeb ocitly hluboko pod nominální hodnotou a ve strmém pádu pokračovaly prakticky po celý červen. Rovněž ceny státních dluhopisů rychle poklesly pod nominál (o cca 5,5 %),

Celkový objem obchodů na kapitálovém trhu dosáhl za 1. pololetí 1997 674,3 mld. Kč, tj. o téměř 31 % víc, než ve stejném období r. 1996 (515,2 mld. Kč). Převažovaly obchody s dluhopisy, kterých se obchodovalo za 393,2 mld. Kč, tj. 58,3 % z celkového objemu. Podíl cenotvorných obchodů (tj. obchodů na trzích, kde se vytváří cena cenných papírů na základě kumulace nabídky a poptávky) na celkovém objemu obchodů dosáhl v 2. čtvrtletí pouhých 1,8 % a byl ještě nižší než v 1. čtvrtletí (3,2 %) i v roce 1996 (3,4 %).

V 1. pololetí 1997 byly Ministerstvem financí povoleny veřejně obchodovatelné emise akcií a veřejně i neveřejně obchodovatelných dluhopisů určené na zvýšení základního jmění, resp. na získání finančních prostředků pro rozvoj firem v celkovém objemu 21,8 mld. Kč (z toho akcie 13,3 mld. Kč, obligace 8,5 mld. Kč). Za 1. pololetí 1996 byly se stejným určením povoleny emise v celkové výši 14,8 mld. Kč (z toho akcie 3,7 mld. Kč, obligace 11,1 mld. Kč).

9. Veřejné rozpočty

V 1. pololetí 1997 pokračovala ve veřejných rozpočtech v úzkém pojetí (konsolidovaný souhrn státního a místních rozpočtů) nepříznivá tendence ke schodkovosti, jejich hospodaření skončilo deficitem 18 mld. Kč. Nižší inkaso rozpočtových příjmů, na němž se vedle poklesu ekonomického růstu podílely i zvyšující se nedoplatky daní a pojistného sociálního zabezpečení, nestačilo krýt požadavky na výdaje. Pro udržení vyrovnanosti státního rozpočtu musela vláda přistoupit k omezení rozpočtových výdajů. K jejich vázání v celkové výši 42,4 mld. Kč došlo v dubnu a červnu 1997 na základě usnesení vlády č. 229 a č. 356.

Výsledky hospodaření veřejných rozpočtů [Údaje (viz Tabulka 7) neobsahují mimorozpočtové zdroje místních rozpočtů (saldo převodů vlastních fondů, saldo úvěrů, půjček a komunálních obligací). Do místních rozpočtů je zahrnuto hospodaření dobrovolných svazků obcí. V dalším textu se vychází z takto souřadně upravených údajů.] za 1. pololetí 1997 byly restriktivními opatřeními ovlivněny pouze částečně. Při zpomalující se meziroční dynamice příjmů i výdajů vzrostly příjmy o 6,3 %, výdaje o 11,3 %.

Tabulka 7

Veřejné rozpočty v úzkém pojetí

Pramen: MF ČR

*) bez vyloučení vlivu použití části rozpočtového přebytku v roce 1996

Na celkovém deficitu veřejných rozpočtů za 1. pololetí 1997 ve výši 18 mld. Kč se státní rozpočet podílel 14,8 mld. Kč, místní rozpočty ukončily běžné hospodaření s deficitem 3,2 mld. Kč.

Tabulka 8

Daňové příjmy veřejných rozpočtů v úzkém pojetí

Pramen: MF ČR

Vývoj příjmů veřejných rozpočtů byl ovlivněn především nízkým meziročním přírůstkem daňových příjmů o 1,4 % (rozdíl meziročních indexů daňových příjmů činil 3,7 procentního bodu) - viz Tabulka 8. K velmi mírnému zvýšení daňových příjmů došlo u státního rozpočtu (index 100,5 %), místní rozpočty dosáhly meziročního růstu o 5,4 %.

Růst inkasa pojistného na sociální zabezpečení v roce 1997 (index 111,7 %) byl nižší než v průběhu roku 1996 a zaostává za přírůstkem objemu mezd. Zbývající část příjmů veřejných rozpočtů v úzkém pojetí, tj. nedaňové příjmy včetně příjmů z vládních úvěrů, se vyvíjely vzhledem k celkovým příjmům nadproporcionálně (meziroční index 121,8 %). Bylo to způsobeno hlavně vyššími příjmy z vládních úvěrů,

U výdajů veřejných rozpočtů dosáhl růst 11,3 % a byl o 5,4 procentního bodu nižší než ve stejném období roku 1996. Čerpané výdaje v absolutní částce u státního i místních rozpočtů představovaly přibližně polovinu rozpočtovaných výdajů (po vázání).

Důsledkem deficitního hospodaření státního rozpočtu bylo zvýšení státního dluhu, který dosáhl výše 178,7 mld. Kč, tj. o 23,5 mld. Kč více než na konci roku 1996.

Po červencovém zlepšení deficitu státního rozpočtu na 8,8 mld. Kč došlo v srpnu k jeho opětovnému prohloubení na 11,2 mld. Kč. Výsledky hospodaření veřejných rozpočtů v dalším období budou ovlivněny vedle opatření vlády k zajištění vyrovnanosti státního rozpočtu také důsledky červencových záplav.

II. Výsledky hospodaření státního rozpočtu za leden až červen 1997

I. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu

Státní rozpočet České republiky na rok 1997 schválil Parlament ČR zákonem č. 3 15/1996 Sb. jako vyrovnaný v úhrnném objemu 549,1 mld Kč. Oproti skutečnosti dosažené v roce 1996 byl stanoven objem příjmů v roce 1997 vyšší o 66,3 mld Kč, tj. o 13,7 % a objem výdajů o 64,7 mld Kč, tj. o 13,4 %.

Hospodaření státního rozpočtu ve skutečnosti od počátku roku probíhalo v podmínkách stále se prohlubujícího napětí mezi jeho příjmy a výdaji. S výjimkou ledna, kdy státní rozpočet ještě vykázal přebytek, bylo rozpočtové hospodaření ve všech následujících měsících letošního roku schodkové.

Výsledek hospodaření státního rozpočtu se vyvíjel takto (v mld Kč):

Základním problémem vyrovnanosti státního rozpočtu bylo především mimořádně nízké plnění jeho příjmů, které nenaplňují předpoklady rozpočtu schváleného Poslaneckou sněmovnou. Příčina spočívá především v odhadu výše příjmů státního rozpočtu na rok 1997, promítnutém ve schváleném rozpočtu a vycházejícím z optimistických předpokladů o růstu naší ekonomiky, které se však postupně ukázaly nereálnými. Při takto nadhodnocených rozpočtových příjmech je jejich skutečné plnění nutně nižší než by odpovídalo reálným podmínkám. Vývoj příjmů se tak stal limitujícím faktorem hospodaření státního rozpočtu v letošním roce.

I nadále pokračující nepříznivý vývoj salda státního rozpočtu a zákonem stanovené omezení možnosti krytí jeho schodku úvěrem (emisemi státních pokladničních poukázek) pouze do výše 16 mld Kč stále více ohrožovalo možnosti financování ze státního rozpočtu.

Situace vyústila v urychlené zpracování a předložení vládního návrhu na úpravu příslušného ustanovení dosud platných rozpočtových pravidel. Ve stavu legislativní nouze pak byl dne 9. července Poslaneckou sněmovnou schválen zákon č. 160/1997 Sb., podle něhož se oprávnění ministra financí k provádění opatření potřebných k překonání dočasné neshody mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu stanoví až do výše 6 % celkových výdajů státního rozpočtu schválených zákonem o státním rozpočtu na příslušný rok.

V širším kontextu představoval neutěšený stav státních financí jeden z naléhavých problémů celkové nepříznivé hospodářské a politické situace v České republice, které v průběhu 1. pololetí postupně začaly vyvstávat. Jeho řešení a zajištění vyrovnanosti rozpočtového hospodaření v letošním roce se pak stalo součástí opatření, která postupně přijala vláda v rámci kroků ke stabilizaci ekonomiky, jimiž na nastalou situaci reagovala.

S cílem zabezpečit vyrovnanost státního rozpočtu v podmínkách výrazného zaostávání jeho příjmů bylo v rámci opatření zaměřených na korekci dosavadní hospodářské politiky přijato rozhodnutí o vázání výdajů státního rozpočtu v celkovém rozsahu 25,5 mld Kč, schválené usnesením vlády č. 229 ze dne 16. dubna 1997.

Analýza vývoje státního rozpočtu za měsíce duben a květen však potvrdila hlubší nerovnováhu mezi příjmy a výdaji, která hrozila výrazným deficitem celoročního hospodaření státního rozpočtu. Vláda proto následně v souladu s přijatými principy stabilizačního rozpočtového programu na jedno a půl-leté období usnesením č. 356 ze dne 18. června rozhodla o další restrikci výdajů pro letošní rok v rozsahu 16,9 mld Kč. Spolu s dřívějším vázáním tak celkové "škrty" ve státním rozpočtu pro rok 1997 činí 42,4 mld Kč (při současném protisměrném nezbytném zvýšení některých jiných výdajů o 4,8 mld Kč; celkový vliv opatření přijatých vládou tak činí 37,6 mld Kč a zákonem schválený rozpočet na rok 1997 tak byl upraven na 511,5 mld Kč [za předpokladu schválení legislativních úprav navržených vládou v oblasti sociálního zabezpečení (-997 mil. Kč) a v oblasti jízdného na drahách (-100 mil. Kč) je tento objem nižší a činí 510,4 mld Kč; v příjmech je v této částce zahrnuta i vládou navrhovaná úprava (zvýšení) o 2 mld Kč navazující na novelu zákona o spotřebních daních, kterou Poslanecká sněmovna zatím neschválila]).

O obou krocích úpravy státního rozpočtu byl Parlament ČR podrobně informován ve Zprávě vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. čtvrtletí 1997. Usnesením č. 409 ze dne 4. července t. r. Poslanecká sněmovna na své 12. schůzi schválila jak informaci o opatřeních k zajištění vyrovnanosti státního rozpočtu v roce 1997, schválených usnesením vlády č. 229/97, tak návrh dalšího vázání rozpočtových prostředků v rámci stabilizačního rozpočtového programu vlády, schválený usnesením vlády č. 356/97.

Hodnocení plnění příjmů a výdajů státního rozpočtu, provedené v dalších částech zprávy, vychází z takto upraveného rozpočtu na rok 1997 s tím, že objem jeho příjmů i výdajů byl dále upraven (zvýšen) o rozpočtová opatření provedená v pravomoci ministra financí k 30. 6. 1997 v celkovém rozsahu 2 mld Kč a zahrnující použití mimořádných rozpočtových příjmů, zejména převod ze státních finančních aktiv k financování mise SFOR (0,7 mld Kč, podle usnesení Poslanecké sněmovny č. 201/1996) či využití prostředků z finančního zúčtování za rok 1996 (cca 1,3 mld Kč).

Souhrnné výsledky hospodaření státního rozpočtu ukazuje následující tabulka:

v mld Kč

x) vyrovnání předpokládá schválení navrhovaných legislativních úprav

Pozn.: srovnatelně, tj. po vyloučení převodu ze SFA ve výši 1,5 mld Kč v roce 1996, činí meziroční růst příjmů 106,0 %

Uvedený přehled potvrzuje velmi nízké plnění rozpočtových příjmů, jejichž inkaso ve výši 241,5 mld Kč představuje pouze 44 % rozpočtu schváleného Parlamentem pro rok 1997. Toto plnění je o 2,7 bodu nižší než čerpání výdajů a proti alikvotě 6 měsíců chybí v příjmech cca 33 mld Kč.

I když proti konci 1. čtvrtletí, kdy příjmy státního rozpočtu dosáhly pouze 106,8 mld Kč, se jejich inkaso v dalších měsících poněkud zlepšilo, je letošní plnění v první polovině roku nejnižší za uplynulých 5 let, jak ukazuje srovnání vývoje plnění příjmů a výdajů státního rozpočtu od roku 1993:

v%

pozn.: - v letech 1993 -1996 uvedeno % z celoroční skutečnosti (v roce 1993 a 1994 výdaje očištěny o vliv clearingu se SR)

- v roce 1997 uvedeno % plnění rozpočtu schváleného zákonem č. 315/1996 Sb.

Ve vztahu k rozpočtu, zahrnujícímu opatření provedená do konce I. pololetí, činí plnění příjmů za 6 měsíců letošního roku 47,3 %.

Ve srovnání s výsledky za 1. pololetí roku 1996 je právě v důsledku nedostatečného inkasa příjmů schodek vykázaný v letošním roce vyšší téměř o 14 mld Kč. Příjmy byly ve skutečnosti o 12,2 mld Kč vyšší než ve stejném období minulého roku a vzrostly tak o 5,3 %. Tento růst hluboce zaostává za úvahami původně schváleného rozpočtu, který předpokládal jejich zvýšení celoročně o 13,7 % (o 66,3 mld Kč). Rozpočet zahrnující provedená opatření vlády uvažuje již s růstem příjmů pouze o 27,6 mld Kč, tj. o 5,7 %.

Rovněž plnění výdajů ve vztahu ke schválenému rozpočtu (46,7 %) je většinou nižší než v minulých letech. Po provedených rozpočtových opatřeních je rozpočet plněn na 49,9 %, což v podstatě odpovídá alikvotě hodnoceného období.

Ve srovnání s loňským rokem jsou výdaje vyšší o 26,0 mld Kč, tj. o 11,3 %. Tento růst je sice nižší než předpoklad, který byl zapracován ve schváleném rozpočtu (13,4 %), avšak předstihuje tempo, s nímž uvažuje upravený rozpočet na letošní rok, který počítá s růstem výdajů pouze o 6 %.

Průběh plnění rozpočtových příjmů a výdajů ve vztahu ke schválenému a upravenému rozpočtu je zřejmý z následujícího přehledu:

Porovnání s rokem 1996 znázorňuje graf:

Nižší úroveň příjmů v únoru byla ovlivněna především vývojem daně z přidané hodnoty, kde se stejně jako v předcházejících letech projevil vliv vysokých odpočtů daně, které prakticky odčerpaly celý přírůstek výnosu daně v tomto měsíci. Příčinou naproti tomu vyššího inkasa celkových příjmů v měsících dubnu a červnu byly sezónní vlivy u některých významných daňových příjmů, a to jak u daně z přidané hodnoty, tak zejména u daně z příjmů právnických osob, kde se projevilo doúčtování daně za rok 1996.

Rovněž čerpání výdajů státního rozpočtu bylo v dubnu a červnu rychlejší. Odrazily se v něm zejména vyšší výdaje na sociální zabezpečení, ovlivněné uvolněním zálohy na výplatu důchodů vždy v prvních dnech následujícího měsíce v důsledku státních svátků. V posledním měsíci pololetí vzrostlo rovněž čerpání kapitálových výdajů, které však ani přes toto zrychlení nedosáhlo úrovně jedné poloviny celoročně uvažovaných objemů.

Podrobnější analýza vývoje příjmové a výdajové stránky státního rozpočtu je obsahem dalších části zprávy.

Hodnocení plnění jednotlivých položek příjmů a výdajů je provedeno na základě údajů státního rozpočtu zahrnujícího opatření vlády (usn. č. 229/97 a 3 56/97), vč. provedených rozpočtových opatření; údaje o skutečnosti vycházejí z výkazů o plnění příjmů a výdajů státního rozpočtu k 30. 6. 1997.

2. Příjmy státního rozpočtu

Predikce příjmů státního rozpočtu na rok 1997 vycházela z výsledků hospodaření rozpočtu za I. pololetí 1996 a předpokládaného hospodářského růstu české ekonomiky v roce 1997. Schválené příjmy v rozpočtu na rok 1997 byly stanoveny na horní hranici odhadu, tj. s velkou mírou rizika. Východiska, na nichž byla stanovena tato predikce příjmů na rok 1997, se nesplnila.

Předpokládané příjmy státního rozpočtu na rok 1997 jsou plněny takto:

v mld Kč

Celkové příjmy státního rozpočtu za šest měsíců dosáhly výše 241,5 mld Kč, což představuje 47,3 % ročního upraveného úkolu. Proti srovnatelnému období loňského roku byly o 12,1 mld Kč, tj. o 5,3 % vyšší. Ve 2. čtvrtletí došlo ke zlepšení inkasa příjmů státního rozpočtu, neboť prakticky celý přírůstek příjmů byl realizován v tomto čtvrtletí.

Rozpočtová opatření promítnutá do příjmů státního rozpočtu představuji úpravy vyplývající z usnesení vlády č. 229/97 a 356/97 - snížení daňových příjmů o 33,4 mld Kč, pojistného o 8,8 mld Kč a zvýšení nedaňových příjmů o 3,4 mld Kč.

Rozhodující část příjmů má podle upraveného rozpočtu na rok 1997 získat státní rozpočet z daňových příjmů. Rozpočet předpokládá tvorbu daňových příjmů ve výši 318,6 mld Kč (vč. provedených úprav 285,2 mld Kč). Ke konci I. pololetí činilo jejich inkaso 135,7 mld Kč, tj. 56,2 % celkových příjmů státního rozpočtu. Stanovené inkaso daňových příjmů je ovlivněno zejména hlavními daňovými položkami - daní z přidané hodnoty, spotřebními daněmi a daní z příjmů právnických osob. S poklesem podílu daňových příjmů na celkových příjmech státního rozpočtu se zvyšuje podíl inkasa pojistného na sociální zabezpečení.

Struktura celkových příjmů dosažených za I. pololetí je zřejmá z grafu:

Plnění rozpočtových příjmů bylo ovlivněno sezonními vlivy projevujícími se zejména u daňových příjmů, především daně z přidané hodnoty (DPH), která je ke konci června plněna na 45 % a spotřebních daní, plněných na 45,7 %. Příznivého podílu inkasa daně z příjmů právnických osob je dosahováno díky výraznému snížení upraveného rozpočtu této daně.

Plnění ostatních příjmů včetně příjmů z vládních úvěrů odpovídá běžnému ročnímu průběhu a svým objemem výrazněji neovlivňuje plnění celkových příjmů rozpočtu.

Obdobně jako v 1. čtvrtletí i nadále mírně zaostává plnění inkasa pojistného sociálního zabezpečení, které ke konci června činí 47,0 %.