Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

A. Daňové příjmy

Podíl daňových příjmů na celkových příjmech byl stanoven v upraveném rozpočtu na rok 1997 ve výši 55,9 %; skutečnost za I. pololetí byla vyšší a dosáhla 56,2 %.

Inkaso daňových příjmů v 1. pololetí 1997 je zhruba na stejné objemové výši jako ve srovnatelném období loňského roku (135 mld Kč). Mírně se zvýšil výnos daně z přidané hodnoty (+1,7 mld Kč) a spotřební daně (+0,7 mld Kč) a naopak pokleslo inkaso cla (-2,1 mld Kč).

Struktura daňových příjmů se v letech 1996 a 1997 vyvíjela takto:

v %

Přehled ukazuje převažující váhu nepřímých daní, tj. daně z přidané hodnoty a spotřebních daní na celkových daňových výnosech ve státním rozpočtu. Zatímco v I. pololetí 1996 činil podíl nepřímých daní na celkových daňových příjmech 59,0 %, ke konci června letošního roku to bylo už 60,4 % (rozpočet 1997 předpokládá tento podíl ve výši 63,5 %). Podíl daně z příjmů právnických osob a fyzických osob je významně ovlivněn změnami vyplývajícími ze zákona č. 154/95 Sb., kterým bylo od roku 1996 upraveno rozpočtové určení těchto daní mezi státním rozpočtem a místními rozpočty.

Vedle těchto změn rozpočtové politiky se v daňové oblasti projevuje sezonnost, která je v I. pololetí zřejmá zejména u výnosů daně z přidané hodnoty (DPH) a daně z příjmů právnických osob (DPPO):

v mld Kč

Ve výnosech obou těchto daní se ve značné míře projevuje vliv daňových předpisů a platebního kalendáře těchto daní. Výnos DPPO v prvních dvou dnech měsíce července zvýšil inkaso o dalších cca 5,8 mld Kč.

a) Daň z přidané hodnoty

Na dani z přidané hodnoty bylo do konce června vybráno 52,7 mld Kč, což je 45,0 % rozpočtované částky. Loni ve stejném období bylo na této dani vybráno 51,0 mld Kč, tj. 46,7 % z celoročně dosažené skutečnosti. Letošní inkaso je o 1,7 mld Kč vyšší.

Ve vývoji inkasa daně v první polovině roku 1997 se projevují sezonní vlivy s vazbou na konečnou spotřebu a režim placení daně. Lze pozorovat určitou analogii s vývojem v loňském roce. V únoru došlo k tradičnímu výpadku daně, který byl spojen především s vrácením nadměrných odpočtů této daně deklarovaných za poslední zdaňovací období roku 1996.

Celkový přírůstek DPH za sledované období proti I. pololetí minulého roku (index 103,4) koresponduje s vývojem tzv. "deklarované konečné spotřeby" (DKS). Tento formální indikátor odvozený z agregovaných přiznání plátců DPH, odpovídající jednak té části konečné spotřeby, kterou domácnostem a vládě poskytují plátci DPH, jednak investicím a dalším vstupům pořízeným u plátců daně podnikajícími neplátci DPH, klesl za toto období na 103,8 bodu.

Nižší tempo inkasa daně je ovlivněno vedle makroekonomického prostředí rovněž efektivností finanční a celní správy. O tom, že tento faktor není určujícím prvkem dosavadního vývoje, svědčí např. to, že na DPH bylo v I. pololetí celkem doměřeno 1,2 mld Kč (V rámci kontrolní činnosti ÚFO bylo doměřeno 0,9 mld Kč a na základě dodatečných daňových přiznání 0,3 mld Kč). V tomto období bylo rovněž předepsáno penále ve výši 0,75 mld Kč.

Přírůstek nedoplatků daně z přidané hodnoty za I. pololetí 1997 činí jen 2,5 mld Kč oproti 8,8 mld Kč za stejné období minulého roku.

Finanční a celní úřady se podílely na inkasu DPH v I. pololetí 1996 a 1997 takto:

mld Kč

Třebaže tempo objemu daně vybrané finančními úřady převyšuje tempo růstu nadměrných odpočtů vyplácených plátcům DPH, celkové saldo finančních úřadů zůstává záporné.

b) Spotřební daně

Za šest měsíců bylo na spotřebních daních vybráno 29,3 mld Kč, což představuje plnění na 45,7 %. Výnos spotřebních daní je o 0,7 mld Kč vyšší než v I. pololetí 1996.

Spotřební daně zahrnují daň z uhlovodíkových paliv, tabáku, piva, lihu a lihovin a vína. V inkasu se odrážejí objemy zdaňovaných komodit vzhledem k tomu, že pro rok 1997 nebyla provedena žádná podstatná legislativní úprava. Výrazně se v rámci spotřebních daní projevuje inkaso daně z pohonných hmot, které dosáhlo 18 mld Kč a představuje 61,6 % objemu spotřebních daní.

Spotřební daně za leden až červen 1996 a 1997 inkasované finančními a celními úřady podle skupin výrobků:

v mld Kč

Z uvedených údajů je zřejmý pokles výnosu daně z uhlovodíkových paliv a maziv, který je způsoben pravděpodobně i tuhou zimou na počátku roku. Pozornost si rovněž zaslouží vyšší spotřeba lihu a lihovin - důvodem je zejména vyšší spotřeba v rámci cestovního ruchu a očekávání distributorů a spotřebitelů spojená s projednáváním novely zákona o spotřebních daních vedoucí k předzásobení alkoholickými nápoji.

c) Clo

Odvody cla do státního rozpočtu jsou proti srovnatelnému období minulého roku výrazně nižší. Ke konci června bylo na clu získáno 7,4 mld Kč, což odpovídá jen 46 % výrazně sníženého rozpočtového úkolu. Výnos je zhruba o 2 mld Kč nižší než ve stejném období minulého roku.

Příjmy z cla a daní odváděné do státního rozpočtu celními orgány mají klesající tendenci vlivem snižování celních sazeb, které jsou výsledkem mnohostranných jednání a dohod. Dokumentuje to vývoj celní incidence:

Přes narůstající počet obchodních případů v dovozu ze zahraničí dochází na základě mezistátních dohod v oblasti volného obchodu s EU a ESVO ke snižování celních sazeb v podstatě u všech výrobků, které si dosud ponechávaly plnou výši cla. Pro rok 1997 se předpokládá celní incidence ještě nižší (3,2 %), neboť k 1. 1. 1997 došlo k další liberalizaci v obchodě se zeměmi Evropské unie a sazby cla u dovozu zboží z těchto zemí klesají až na nulovou sazbu.

Vedle snižující se celní incidence se projevuje ve snížení inkasa cla i zpomalení růstu dovozů proti stejnému období minulého roku (index 1996/95 činil 112,1, index 1997/96 činí 110,1).

Daně odváděné do státního rozpočtu celními orgány za I. pololetí 1997 dosáhly 84,3 mld Kč, což je o 4,3 mld Kč více než ve stejném období loňského roku. Ve struktuře těchto příjmů vzrostl výnos spotřebních daní a DPH a poklesl výnos cla.

Inkaso daňových příjmů u celních úřadů je rovněž ovlivněno výší neuhrazených pohledávek a nedoplatků k 25. 6. 1997. Ty činí:

(ke konci března činily tyto pohledávky a nedoplatky 4113 mil. Kč).

d) Daň z příjmů právnických osob

Celkově bylo na této dani za I. pololetí 1997 vyinkasováno 28,1 mld Kč oproti 30,3 mld Kč za stejné období loňského roku. Meziroční index tak představuje 92,7. V souladu s rozpočtovými pravidly příjmem státního rozpočtu za letošní I. pololetí byly 23,3 mld Kč (loni 24,9 mld Kč). Pololetní vývoj inkasa daně z příjmů právnických osob v zásadě odpovídal hodnotě upraveného rozpočtu.

V hodnoceném období bylo finančními úřady doměřeno celkem 0,88 mld Kč, z toho v rámci kontrolní činnosti pracovníků ÚFO 0,86 mld Kč.

Ve vykázaném plnění je i částka 0,8 mld Kč, která představuje denní zpoždění převodu inkasa DPPO do místních rozpočtů. Oproti bilanci příjmů státního rozpočtu k 30. červnu tak přísluší státnímu rozpočtu na dani z příjmů právnických osob k tomuto datu 22,5 mld Kč, tj. 55,4 % rozpočtované částky 40,6 mld Kč po úpravách na základě usnesení vlády č. 356/97 (před úpravou činil předpoklad celoročního příjmu do státního rozpočtu 55,0 mld Kč).

Z výše uvedeného vyplývá, že oproti 1. čtvrtletí došlo k mírnému zlepšení a inkaso daně z příjmů se blíží absolutní výši roku 1996. Toto zlepšení však nelze přeceňovat, protože údaje za červenec a srpen naznačují velké vratky na zálohách na daň z příjmů a meziroční index opět klesá.

Lze konstatovat, že původní predikce příjmů státního rozpočtu z výnosu DPPO ve výši 55,0 mld Kč (popř. 68,7 mld Kč včetně místních rozpočtů) byla nereálná a že pravděpodobně nebude dosaženo ani celkové absolutní výše inkasa z roku 1996 (60,7 mld Kč), pokud nebude zásadně ovlivněno vyšším inkasem daně vybírané zvláštní sazbou. Tento předpoklad signalizuje již plnění inkasa srážkové daně v červenci 1997 (+0,2 mld Kč oproti červenci 1996), ovlivněné zejména výší úroků z termínovaných vkladů jako reakcí na snížení kurzu koruny.

e) Daň z příjmů fyzických osob

Za I. pololetí 1997 celkové inkaso daně z příjmů fyzických osob činilo 42,7 mld Kč, příjmem státního rozpočtu z toho je 15,9 mld Kč (celý výnos zvláštní srážkové daně a cca 36 % výnosu daně z příjmů ze závislé činnosti). Za I. pololetí loňského roku celkové inkaso této daně činilo 38,6 mld Kč, z toho příjmem státního rozpočtu bylo 14,4 mld Kč. Meziroční index celkového inkasa daně je 110,6, meziroční index příjmů státního rozpočtu 110,3.

Daň z příjmů ze závislé činnosti je vůbec nejdynamičtější složkou daňových příjmů. Její vývoj je podmíněn nominálním růstem mezd. Jisté zpomalení růstu mezd implikuje zmírnění dynamiky příslušné položky, na druhé straně však působí protiinflačně.

Vývoj celkového inkasa daně z příjmů právnických a fyzických osob do veřejných rozpočtů za leden až červen 1996 a 1997 charakterizují následující údaje:

v mld Kč

Ve druhém čtvrtletí t. r. došlo k výraznému zhoršení celkové úrovně nedoplatků hlavních daňových příjmů. Nejvýznamnější podíl na zhoršení poměru mezi nedoplatky a celkovým kumulovaným inkasem u daní nové daňové soustavy (platné od roku 1993) měly nedoplatky na daních z příjmů. Platby těchto daní byly provedeny až v červenci a poplatníci posílali daně až na horní hranici zákonné lhůty nebo se zpožděním. V červenci se situace výrazně zlepšila. I tak je hladina nedoplatků ve srovnání s koncem roku 1996 horší.

v mil. Kč

*) pouze vybrané výše uvedené daně

údaje jsou za finanční úřady

f) Silniční daň

Celkový výnos této daně dosáhl 1,9 mld Kč, což v meziročním srovnání představuje nárůst o 9,0 % (loňský výnos činil 1,8 mld Kč). Nárůst v letošním roce není odrazem změny v právní úpravě, ale vyplývá z rozšíření vozového parku v podnikatelské sféře.

g) Majetkové daně

Celkový výnos majetkových daní (daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí) v hodnoceném období činil cca 2 mld Kč, výnos ve stejném období loňského roku byl o 0,2 mld Kč nižší.

Struktura výnosu majetkových daní v I. pololetí byla následující:

Objemově nejvýznamnější majetkovou daní je daň z převodu nemovitostí, která vykazuje nejvyšší roční dynamiku, což potvrzuje pokračující rozvoj trhu s nemovitostmi.

h) Ostatní daňové příjmy

Součástí této položky příjmů státního rozpočtu jsou poplatky a rovněž platby staré daňové soustavy (zejména uhrazené nedoplatky, doměrky a posečkání).

Za I. pololetí letošního roku bylo na těchto příjmech vyinkasováno celkem 2,6 mld Kč, což je zhruba stejný příjem jako v I. pololetí loňského roku. V porovnání se stejným obdobím loňského roku vzrostl podíl poplatků na celkovém inkasu a poklesl podíl daní dřívější daňové soustavy.

B. Pojistné sociálního zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

Odvedené pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti dosáhly ke konci června 92,5 mld Kč (vč. pokut, penále aj.), což představuje 47,0 % celoročně předpokládaného inkasa. (Uvedené údaje zahrnují příjmy inkasované nejen v kapitole ministerstva práce a sociálních věcí, ale i v kapitolách ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti.)

Proti stejnému období loňského roku bylo na těchto platbách získáno více o 9,6 mld Kč, tj. přírůstek 11,7 %.

Z pojistného vybraného orgány MPSV ve výši 89,8 mld Kč představuje

V ostatních kapitolách bylo na pojistném sociálního zabezpečení inkasováno celkem 2,8 mld Kč.

Podle údajů České správy sociálního zabezpečení dosáhly nedoplatky na pojistném (včetně pokut a penále) k 30. červnu letošního roku 26 879 mil. Kč a vzrostly ve srovnání s koncem roku 1996 o 4 894 mil. Kč. Za rok, tj. v porovnání s koncem června 1996, se zvýšily o 8 906 mil. Kč.

Za I. pololetí 1997 byl proveden odhad stavu na "tzv. účtu důchodového pojištění", který zahrnuje simulované srovnání příjmů z pojistného na důchodové zabezpečení na jedné straně a výdajů na důchody včetně správních výdajů spojených s jejich výplatou na straně druhé. Propočet signalizuje převýšení výdajů na důchody (vč. správních výdajů) nad příjmy z pojistného, které za I. pololetí činí 2,06 mld Kč (v tom správní výdaje 1,12 mld Kč). Je třeba upozornit, že správní výdaje jsou zjišťovány pouze celoročně (za rok 1996 činila jejich výše 2,7 mld Kč).

Letos tak dochází k opačné situaci než v předchozích letech a státní rozpočet vynakládá na důchody více než činí jeho příjmy z inkasovaného pojistného.

C. Nedaňové příjmy

Nedaňové příjmy zahrnují příjmy ze splátek vládních úvěrů, dále kreditní úroky z prostředků státu u ČNB, příjmy rozpočtových organizací, pokuty a penále aj. Z rozpočtované částky nedaňových příjmů bylo ke konci června inkasováno celkem 13,3 mld Kč, tj. 46,6 %. Vyšší plnění proti stejnému období loňského roku je ovlivněno zejména vyššími splátkami vládních úvěrů a kreditními úroky.

a) Příjmy z vládních úvěrů

Ze splátek vládních a obdobných úvěrů poskytnutých do zahraničí byly v I. pololetí 1997 dosaženy rozpočtové příjmy v celkovém rozsahu 4 469 mil. Kč, což představuje 50,2 % celoročně rozpočtované částky a cca 215 % těchto příjmů dosažených ve stejném období v loňském roce.

Hlavní podíl na tomto poměrně příznivém plnění schváleného ročního rozpočtu měly dosažené splátky vládních úvěrů (civilních) v rozsahu 1 490 mil. Kč, ovlivněné zejména realizací první ze dvou mezivládně dohodnutých splátek úroků z Ruské federace (ve výši 39,4 mil. USD, tj. 1 206 mil. Kč). Kromě toho byly realizovány z poskytnutých vládních úvěrů splátky ostatních úroků a jistiny v korunové protihodnotě více než 100 mil. Kč a deblokace s čistým inkasem 183 mil. Kč, přičemž s výnosy z deblokací v Nikaragui (45,3 mil. Kč) a Ghaně (9,8 mil. Kč) se ve schváleném státním rozpočtu neuvažovalo, neboť příslušné deblokační dohody byly uzavřeny až v závěru roku 1996.

U příjmů souvisejících s plynárenskými VIA došlo k mírnému překročení alikvótní části plnění schváleného ročního rozpočtu (o 4,1 procentních bodů). V rámci 2. etapy VIA bylo za I. pololetí 1997 realizováno dodávkami zemního plynu z Ruské federace (cca 1,2 mld m³) inkaso státní půjčky ve výši 2 649 mil. Kč. Příčinou jen mírného překročení pololetní alikvóty bylo kolísání chemického složení dodaného konkrétního zemního plynu, které je určující pro stanovení výhřevnosti a tím následně i ceny.

Dosažené splátky z pohledávek převzatých od ČSOB inkasované v I. pololetí 1997 ve výši 331 mil. Kč (převážně z oblastí nesměnitelných měn, zejména z Turecka) lze charakterizovat jako nízké, neboť představují plnění schváleného ročního rozpočtu pouze na 20,3 %. Hlavní příčinou tohoto nepříznivého plnění je skutečnost, že z rozpočtované částky splátek úroků z Ruské federace ve výši 1 278 mil. Kč (představujících 78,4 % z celkové rozpočtované částky příjmů z pohledávek převzatých od ČSOB) bylo zatím inkasováno pouze necelých 69 mil. Kč.

b) Kreditní úroky

V I. pololetí 1997 byly vyúčtovány kreditní úroky z prostředků státu na bankovních účtech ve výši 1 839 mil. Kč, což po odečtení daně z příjmů představuje 1 426 mil. Kč, tj. 47,4 % z rozpočtovaných celoročních příjmů z tohoto titulu. Oproti stejnému období roku 1996 jsou tyto příjmy nižší o cca 24 %, především v důsledku snižování stavu na některých účtech státních finančních aktiv, způsobeného zahájením splátek půjček k podpoře platební bilance v letošním roce. Částečně se na tomto snížení podílí též nedodržení limitu zůstatku 5 mld Kč na tzv. konsolidačním účtě netermínovaných vkladů státu ve dnech 30. 5. až 2. 6. 1997, které mělo za následek snížení úrokové sazby u těchto vkladů na 0,5 % p. a. za celé 2. čtvrtletí. Snížení příjmů z tohoto titulu odhadujeme na cca 140 mil. Kč.

Z vyúčtovaných kreditních úroků po zdanění tvoří největší část (87 %) úroky z termínovaných vkladů na účtech státních finančních aktiv. Zvýšení diskontní sazby z 10,5 % na 13 % p. a., platné od 26. 5. 1997, znamenalo u termínovaných vkladů státu zvýšení celkové částky kreditních úroků o cca 68 mil. Kč (po zdanění o 51 mil. Kč).

c) Příjmy rozpočtových a odvody příspěvkových organizací

Příjmy rozpočtových organizací, plněné zatím na 42,4 %, nenaplňují alikvotu poloviny ročního rozpočtu.

Z objemově významnějších kapitol se nižší inkaso příjmů soustředilo zejména do resortů ministerstva obrany (30,4 %), ministerstva zahraničních věcí (17,4 %) a Správy státních hmotných rezerv 27,9 %.

Naopak vyšší plnění vykazuje ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (66,1 %), ministerstvo vnitra (87,4 %) a ministerstvo práce a sociálních věci (98,8 %).

3. Výdaje státního rozpočtu

Výdaje zahrnuté ve státním rozpočtu byly v I. pololetí čerpány ve výši 256,3 mld Kč, což představuje 46,7 % rozpočtu schváleného zákonem č. 315/1996 Sb. a 49,9 % rozpočtu zahrnujícího provedená rozpočtová opatření. Absolutně byly výdaje státního rozpočtu za prvních šest měsíců letošního roku o 26 mld Kč, tj. o 11,3 % vyšší, přičemž schválený rozpočet na letošní rok předpokládal nárůst proti dosažené skutečnosti roku 1996 o 13,4 %; rozpočet zahrnující provedená opatření vlády počítá již s růstem výdajů pouze o 6 %.

Při hodnocení vývoje čerpání výdajů státního rozpočtu za prvních šest měsíců roku je třeba vycházet z toho, že zejména opatření přijatá usnesením vlády č. 356 ze dne 18. června 1997 se ve skutečném čerpání výdajů k 30. 6. t. r. dosud nemohla v plné míře projevit.

Čerpání jednotlivých druhů výdajů v I. pololetí 1997 bylo následující:

v mld Kč

*) podle údajů vykázaných k 30. 6. 1996, srovnatelně, tj. včetně výdajů na dávky státní sociální podpory, činily výdaje na soc. zabezpečení v roce 1996 85,51 mld Kč, meziroční index 114,8 (ve skutečnosti k 30. 6. 1996 jsou tyto výdaje ve výši 12,6 mld Kč zahrnuty ve výdajích rozpočtových organizací, srovnatelný index 107,3; o uvedenou částku byly v roce 1996 srovnatelně nižší i účelové prostředky pro územní orgány)

**) vč. přesunů z kapitol ve výši 7, 56 mld Kč; tato částka není v rozpočtu po všech opatřeních v době zpracování zprávy k dispozici, údaj převzat z výkazů o příjmech a výdajích kapitol k 30. 6. 1997

V průběhu I. pololetí byly výdaje státního rozpočtu na letošní rok sníženy oproti rozpočtu schválenému Parlamentem v souhrnu o 35,6 mld Kč, tj. o 6,5 %. V uvedeném snížení rozpočtu se odrážejí především škrty výdajů v důsledku opatření přijatých k vyrovnanosti rozpočtového hospodaření v roce 1997 v rámci tzv. "balíčků", schválených usnesením vlády č. 229/97 (snížení výdajů o 25,5 mld Kč) a usnesením vlády č. 356/97 (snížení o 16,9 mld Kč při současném zvýšení některých jiných výdajů o 4,8 mld Kč, celkový vliv 12,1 mld Kč). Tyto úpravy byly podrobně komentovány ve Zprávě vlády o plnění státního rozpočtu za 1. čtvrtletí 1997 v přílohách č. 1 a 3. Jejich důsledkem bylo snížení schválených výdajů o 6,8 %.

Další rozpočtová opatření realizovaná v pravomoci ministra financi znamenala naopak zvýšení výdajů státního rozpočtu o cca 2 mld Kč. Tato opatření zahrnují především prostředky z vypořádání finančních vztahů ústředních orgánů a dalších organizací se státním rozpočtem za rok 1996 ve výši 1 269 mil. Kč, převody ze státních finančních aktiv k financování mise SFOR (podle usnesení Poslanecké sněmovny č. 201/1996) a k zajištění demolic objektů po sovětské armádě (usnesení vlády ČR č. 540/1992) v celkové výši 703,5 mil. Kč a dále převody z Fondu národního majetku za majetek Českých drah (13,5 mil. Kč, určeno k posílení investic ministerstva dopravy a spojů).

Z celkového snížení se 19,8 mld Kč týká výdajů neinvestičních a 15,8 mld Kč výdajů investičních.

V rámci neinvestičních výdajů byly výrazně sníženy zejména výdaje rozpočtových organizací; z celkového krácení o 11,3 mld Kč představuje 3,8 mld Kč krácení mzdových prostředků a výdajů na pojistné a na příděly do FKSP, zatímco krácení věcných výdajů těchto organizací činilo 7,5 mld Kč. Výdaje na transfery obyvatelstvu jsou v upraveném rozpočtu nižší o 5,9 mld Kč, z toho o 3,1 mld Kč důchody a o 2,8 mld Kč ostatní dávky sociálního zabezpečení.

Dotace podnikatelským subjektům, vč. dotace Státnímu fondu tržní regulace, byly sníženy o 2,8 mld Kč.

V rámci výdajů poskytovaných příspěvkovým organizacím došlo - při celkovém krácení rozpočtu o 2,5 mld Kč - k přesunům prostředků z ostatních dotací a příspěvků ve prospěch příspěvků na činnost příspěvkových organizací. Dotace občanským sdružením se snížily o 0,2 mld Kč

Naproti tomu v souvislosti s trvalým deficitem rozpočtového hospodaření v první polovině roku a s financováním schodku za rok 1996 došlo ke zvýšení rozpočtu u výdajů na dluhovou službu státu, a to o 3,3 mld Kč.

Dotace územním rozpočtům byla oproti výši schválené zákonem přijatými opatřeními vlády k vyrovnanosti státního rozpočtu snížena o 0,5 mld Kč. Upravená částka zahrnuje dále přesuny prostředků, které byly ve schváleném rozpočtu určeny pro tuto sféru v jiných rozpočtových položkách (celkem +1,7 mld Kč).

Průběh čerpání celkových výdajů v jednotlivých měsících let 1996 a 1997 je zřejmý z následujícího srovnání (údaje podle pokladního plnění státního rozpočtu):

Z grafu je zřejmé vyšší čerpání výdajů zejména v měsících dubnu a červnu. Uvedený vývoj byl v letošním roce ovlivněn především vyššími výdaji na transfery obyvatelstvu, když v závěru dubna byla uvolněna vyšší záloha poštám na výplatu důchodů v prvních květnových dnech, do nichž se soustředily výplaty za následující dny pracovního volna; tento vliv činil cca 4,6 mld Kč. Stejná situace, i když v menším rozsahu (cca 2,6 mld Kč), se opakovala i koncem června a týkala se důchodů splatných na počátku července.

V obou měsících, zejména pak v červnu, bylo výrazně rychlejší i čerpání kapitálových výdajů státního rozpočtu.

Strukturu rozpočtových výdajů vynaložených do konce června ukazuje graf:

Uvedené členění výdajů státního rozpočtu zahrnuje ve vztahu k rozpočtům okresních úřadů a obcí pouze dotaci stanovenou zákonem ve výši 18,5 mld Kč. Je však třeba vidět, že vedle této zákonné dotace poskytuje státní rozpočet místním orgánům v průběhu roku v neinvestiční i investiční oblasti další účelově určené prostředky k zabezpečení jejich finančních potřeb. Prostředky plynou do územních rozpočtů rovněž z jednotlivých kapitol státního rozpočtu.

Z celkové výše takto vyčleněných prostředků, která činí 31,7 mld Kč, bylo ke konci června převedeno územním orgánům ke stanoveným účelům cca 16,2 mld Kč, tzn. již více než 51 % upraveného rozpočtu, z toho 3,3 mld Kč byly uvolněny z jednotlivých kapitol (bližší komentování těchto výdajů státního rozpočtu je provedeno v následujících částech zprávy). Po zohlednění všech výdajů je podíl územních orgánů na čerpání výdajů státního rozpočtu v I. pololetí 1997 (vč. zákonné dotace okresním úřadům a obcím) výrazně vyšší a dosahuje 6,3 % - viz grafické znázornění na následující straně:

V porovnání s loňským rokem, kdy do takto vyčleněných prostředků byly zahrnuty i výdaje státního rozpočtu na úhradu dávek státní sociální podpory podle zákona č. 1 17/1995 Sb. (na těchto výdajích bylo do konce června 1996 vyčerpáno 12,6 mld Kč), je výše prostředků pro územní orgány v letošním roce nižší.

Hodnocení čerpání celkových výdajů státního rozpočtu za prvních šest měsíců ukazuje, že ve srovnání s rozpočtem zahrnujícím všechna opatření vlády provedená ke snížení jeho výdajové stránky, je čerpání v letošním roce (na 49,9 %) až o 3,5 bodu vyšší než v letech předcházejících:

Pozn.: v letech 1993 a 1994 údaje bez clearingu se SR

Jak však již bylo řečeno, zejména opatření přijatá vládou až koncem června (usnesení č. 356/1997 - snížení výdajů státního rozpočtu v souhrnu o 12,1 mld Kč) nemohla pro své krátké působení dosavadní čerpání výdajů zatím ovlivnit. Proto také ve srovnání s 1. čtvrtletím (115,3 mld Kč) se čerpání výdajů ve 2. čtvrtletí (141 mld Kč) naopak zrychlilo.

V každém případě by však - i s přihlédnutím ke zkušenosti potvrzující vyšší čerpání výdajů v závěru roku - mělo v nadcházejících měsících dojít ke zpomalení dosavadního vývoje.

S výše uvedenou výhradou ke snížené vypovídací schopnosti tohoto hodnocení je v dalších částech zprávy provedena podrobnější analýza dosavadního vývoje jednotlivých druhů rozpočtových výdajů.