Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

A. Neinvestiční výdaje

Běžné (neinvestiční výdaje) byly za prvních šest měsíců letošního roku čerpány celkem na 50,1 %, což je o 2,6 bodu více než v minulém roce, kdy bylo ve stejném období vyčerpáno 47,5 % celoročního objemu výdajů.

Vývoj jednotlivých položek, zahrnutých v běžných výdajích státního rozpočtu, je dosti diferencovaný.

a) Transfery obyvatelstvu, tj. výdaje na důchody, na dávky sociálního zabezpečení (vč. státní sociální podpory) a na státní politiku zaměstnanosti, se vyvíjejí v podstatě rovnoměrně. Od začátku roku do konce června bylo poskytnuto do této oblasti celkem 98,1 mld Kč, což představuje plnění na 47,5 % rozpočtu zahrnujícího provedené úpravy. Oproti loňskému roku byly uvedené výdaje v souhrnu vyšší o 12,6 mld Kč, tj. o 14,8 %:

v mil. Kč

*) uvedeno srovnatelně s metodikou roku 1997 (v roce 1996 byty transfery domácnostem rozpočtovány bez výdajů na dávky státní sociální podpory a k 30. 6. byly vykázány ve výši 72 943 mil. Kč)

**) vč. státního vyrovnávacího příspěvku ve výší 554 mil. Kč

Porovnání této skupiny výdajů státního rozpočtu s minulým rokem je provedeno srovnatelně se současně platnou metodikou, t. zn. v roce 1996 včetně výdajů na dávky státní sociální podpory, jejichž výplatu zajišťují dávková pracoviště okresních úřadů a které v roce 1996 nebyly v této skupině výdajů státního rozpočtu zahrnuty. Potřebné prostředky byly v loňském roce rozpočtovány jako výdaje rozpočtových organizaci a z kapitoly všeobecná pokladní správa byly v průběhu roku transferovány územním rozpočtům. Přesunem do transferů domácnostem výdaje státního rozpočtu v této oblasti v roce 1997 výrazně vzrostly (rozpočet schválený zákonem č. 315/96 Sb. stanovil výdaje na sociální zabezpečení ve výši 212, 5 mld Kč, rozpočtem včetně všech provedených opatření byla tato výše upravena na 206,6 mld Kč, což je o 52,6 mld Kč více než činila skutečnost za rok 1996). Nárůst výdajů na sociální zabezpečení proti minulému roku, vykázaný v souhrnné výdajové tabulce, je zkreslen právě o tento vliv.

V transferech obyvatelstvu převažují především vyplacené důchody, které tvoří přes 70 % všech výdajů této skupiny. Dosáhly 69,4 mld Kč a proti stejnému období roku 1996 vzrostly o 11,5 mld Kč.

Z celkových výdajů na dávky sociálního zabezpečení tvoří větší část dávky státní sociální podpory, vyplacené za I. pololetí ve výši 15,1 mld Kč, což je o 2,5 mld Kč více než ve stejném období minulého roku. Naproti tomu ostatní dávky sociálního zabezpečení, které byly poskytnuty ve výši 11,8 mld Kč, byly v porovnání s loňským rokem o cca 2 mld Kč nižší. V tomto vývoji se odráží skutečnost, že u některých dávek transformovaných do dávek státní sociální podpory byla na počátku roku 1996 jejich část vyplácena ještě podle dřívějších zákonných norem - jednalo se o dávky, na které vznikl nárok před 1. lednem 1996, jmenovitě pak především o přídavky na děti a o státní vyrovnávací příspěvek. Postupně tyto dávky přešly do systému státní sociální podpory.

Na státní politiku zaměstnanosti bylo vynaloženo 1,8 mld Kč, tj. asi o 600 mil. Kč více než v I. pololetí loňského roku, a to v důsledku rostoucích výdajů v oblasti pasivní politiky zaměstnanosti.

Graf ukazuje strukturu výdajů na sociální zabezpečení:

Největší část transferů obyvatelstvu byla uskutečněna prostřednictvím ministerstva práce a sociálních věcí. Z rozpočtu této kapitoly bylo vynaloženo 80,3 mld Kč, v nichž jsou zahrnuty:

Celkově byly výdaje uskutečňované MPSV v I. pololetí letošního roku o 9,8 mld Kč vyšší než ve stejném období loňského roku, což bylo ovlivněno již zmíněným nárůstem výdajů na důchody.

Výdaje na důchody, splněné na 47,1 %, vzrostly proti loňskému roku o 20,1 %, což představuje nárůst o 11,3 mld Kč. V těchto výdajích nejsou zahrnuty zálohy poskytnuté koncem června České poště na výplaty důchodů v prvních červencových termínech v celkové výši 2 685 mil. Kč. Výše této zálohy byla ovlivněna kumulací výplatních termínů důchodů v prvních červencových dnech (státní svátky). Po jejich zahrnutí by čerpání důchodů činilo již 48,9 % a nárůst proti loňskému roku (proti rovněž upravenému čerpání) 17,7 %, tj. zvýšení o 10,6 mld Kč.

Vysoké tempo růstu výdajů na důchody bylo ovlivněno dopadem dvou valorizací důchodů z roku 1996, ke druhému zvýšení došlo k 1. říjnu 1996 podle nařízení vlády č. 218/96 Sb.

Jak již bylo řečeno, jsou v letošním roce výrazně vyšší (o 49,6 %) i výdaje na státní politiku zaměstnanosti. Tento vývoj je odrazem nárůstu míry nezaměstnanosti, která v průběhu I. pololetí stoupala. Zvýšily se proto výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti (výplata podpor v nezaměstnanosti), pozitivním jevem však je i zvýšení výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti.

Naproti tomu u ostatních dávek sociálního zabezpečení byly výdaje proti loňskému roku o více než 16 % nižší. Souvisí to s již komentovanou změnou výplaty řady dávek, které podle přechodných ustanovení zákona č. 117/95 Sb. byly na počátku loňského roku vypláceny ještě z rozpočtu kapitoly MPSV a teprve později se změnily na dávky státní sociální podpory. V letošním roce jsou již plně vypláceny z tohoto systému. Ve snížení těchto výdajů se odrážejí i nižší výdaje na dávky vyplácené v nemoci (především nemocenské: letos 9,5 mil. Kč, loni 10,0 mil. Kč), ovlivněné tím, že na počátku letošního roku se nevyskytla chřipková epidemie.

Ostatními kapitolami bylo na sociální zabezpečení vynaloženo dalších 2,7 mld Kč, z kapitoly VPS bylo uvolněno 15,1 mld Kč na výplatu dávek státní sociální podpory.

b) Neinvestiční dotace podnikatelským subjektům byly do konce června t. r. čerpány celkem na 61,4 % a bylo na nich vynaloženo 16,1 mld Kč.

v mil. Kč

Vykázané čerpání dotací je nejrychlejší ze všech významnějších položek neinvestičních výdajů. Rovněž růst dotací proti minulému roku (index 116,0) je rychlejší než nárůst uvažovaný v rozpočtu na letošní rok - zatímco původně schválený rozpočet počítal se zvýšením dotací oproti skutečnosti roku 1996 o 6,5 %, rozpočet po všech provedených opatřeních počítá již dokonce s jejich absolutním útlumem a index v upraveném rozpočtu činí pouze 96,2.

V důsledku tohoto vývoje také podíl neinvestičních dotací podnikatelským subjektům na celkových výdajích státního rozpočtu, který činí 6,3 %, výrazně převyšuje záměry rozpočtu (ten uvažuje s jejich podílem ve výši 5,3 %, resp. 5,1 %).

Čerpání této skupiny výdajů státního rozpočtu proto bude třeba v nadcházejících obdobích věnovat zvýšenou pozornost.

Zaměřit se bude třeba především na dotace na teplo, které představují více než čtvrtinu všech výdajů této skupiny a které - stejně jako v předchozích letech - vykazují vysoké plnění. Z částky, schválené ve státním rozpočtu ve výši 4,5 mld Kč, bylo ke konci I. pololetí vyčerpáno již 4,2 mld Kč, tj. již přes 93 % rozpočtovaného objemu.

Podle žádosti, které předložili vlastníci domovních objektů a podle nichž je dotace finančními úřady poskytována, však celkový požadavek dosahuje výše 7,2 mld Kč. Výše prostředků poskytnutých do 30. června přitom odpovídá průběhu uvolňování dotace stanovenému nařízením vlády č. 251/94 Sb., které umožňuje uvolnit v tomto období prostředky do výše 60 % požadavků vyplývajících z předložených žádostí.

Vzhledem k tomu, že k 1. červenci 1997 se zvýšila maximální cena tepelné energie pro uživatele bytů o téměř 39 % s přímým dopadem na snížení dotace, poklesne ve II. pololetí požadavek na tuto dotaci. Případné překročení dotace schválené ve státním rozpočtu bude stejně jako v minulých letech vyrovnáno odvodem vratek dotace v průběhu roku 1997.

Rovněž ostatní neinvestiční dotace, které směřovaly především do odvětví zemědělství, dopravy a průmyslu, byly čerpány již téměř na 55 %.

Nejrychlejší čerpání vykazuje resort ministerstva průmyslu a obchodu (na 65,8 %), kde jsou dotace účelově využívány především k řešení dopadů útlumu uhelných, rudných a uranových dolů. Na tyto účely bylo v I. pololetí vynaloženo téměř 2,5 mld Kč (z toho 1,6 mld Kč na útlum uhelných dolů). Této oblasti hospodaření se také nejvíce dotklo krácení prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu - dotace na útlum byly opatřeními vlády sníženy téměř o 1 mld Kč.

Zbývající dotace byly využity k podpoře úsporných energetických programů a na svoz, uložení a likvidaci radioaktivních odpadů. Kromě toho poskytl státní rozpočet resortu cca 456 mil. Kč formou dotací a návratných finančních výpomocí určených na výzkumné a vývojové práce.

V kapitole ministerstva zemědělství (čerpání na 52,8 %) z celkového objemu prostředků poskytnutých podnikatelským subjektům tohoto resortu a upraveného na 6,3 mld Kč bylo cca 1,7 mld Kč využito prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu; zbývající dotace ve výši 1,5 mld Kč byla využita převážně v agrárně potravinářském průmyslu, pouze v malé míře (cca 23 mil. Kč) v lesním hospodářství; na projekty výzkumu a vývoje řešené v podnikatelské sféře bylo poskytnuto 99 mil. Kč.

Celkový nárůst dotací proti loňskému roku, který převyšuje 39 %, byl ovlivněn politikou resortu zaměřenou v letošním roce na zvýšení dotací především do agrárně potravinářského průmyslu.

Zatím nejnižší čerpání je vykázáno u dotací poskytovaných resortu ministerstva dopravy a spojů (51,1 %), kde byly dotace využity zejména k úhradě ztráty osobní železniční dopravy (vč. dopravy kombinované), na niž bylo vynaloženo více než 2,7 mld Kč.

Dalších 75 mil. Kč bylo čerpáno v souladu s usnesením vlády ČR č. 279/92 Českými aeroliniemi, a. s., Praha na splátky úroků z úvěru na leasing letadel Boeing. Na podporu obnovy vozového parku v autobusové dopravě bylo vynaloženo cca 10 mil. Kč, dalších 19 mil. Kč pak na náklady vědy a výzkumu.

c) V čerpání neinvestičních výdajů rozpočtové sféry jsou zahrnuty výdaje rozpočtových organizací (s výjimkou samostatně hodnocených položek kapitoly VPS), dále dotace poskytované na činnost příspěvkových organizací, ostatní dotace a příspěvky a dotace občanským sdružením:

v mil. Kč

*) výdaje rozpočtových organizací uvedeny srovnatelně s metodikou roku 1997. t. j. bez výdajů na státní sociální podporu. které k 30. 6. 1996 činily 12 566 mil. Kč

Z uvedeného přehledu je patrný především další nárůst příspěvků poskytovaných na činnost příspěvkových organizací. Po posílení těchto výdajů státního rozpočtu o 8,2 mld Kč (již komentovaným přesunem z položky ostatní dotace a příspěvky) byl takto upravený rozpočet ke konci I. pololetí čerpán na 56,9 %, takže převyšuje čerpání odpovídající normálnímu průběhu za šest měsíců. Proti loňskému roku tyto výdaje státního rozpočtu vzrostly dokonce o 36 %, tj. o 8 mld Kč. Změna rozpočtu se v rozhodující míře týkala kapitoly ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kde prostředky pro školy zřizované obcemi, původně rozpočtované jako ostatní příspěvky, byly v průběhu I. pololetí přesunuty do příspěvků na činnost.

Rovněž ostatní dotace a příspěvky a dotace občanským sdružením svým plněním předstihují alikvotu poloviny roku. I zde platí, že po krácení výdajů v souvislosti s provedenými opatřeními vlády, musí v nadcházejících obdobích dojít ke zpomalení čerpání.

Celkem bylo na uvedené výdaje státního rozpočtu za šest měsíců letošního roku vynaloženo téměř 100 mld Kč a ty byly v porovnání se stejným obdobím loňského roku vyšší o 7,8 mld Kč. Z celkové vynaložené částky činily téměř celé 2/3 výdaje rozpočtových organizací, 1/3 pak příspěvky PO na činnost a ostatní dotace a příspěvky; dotace občanským sdružením představovaly necelé 1 % těchto výdajů.

Podle měsíčních údajů o pokladním plnění státního rozpočtu se čerpání příspěvků ze strany příspěvkových organizací, které bylo značným problémem rozpočtu v minulém roce, částečně zrovnoměrnilo, i když stále ještě je jejich čerpání vždy na počátku čtvrtletí rychlejší.

Čerpání výdajů vlastních rozpočtových organizací za prvních šest měsíců letošního roku na 50 % sice odpovídá alikvotě první poloviny roku (loni byly ve stejném období tyto výdaje plněny na 47 % tehdy platného rozpočtu), je však třeba vidět, že čerpání těchto výdajů se soustřeďuje zpravidla až do 3. a zejména 4. čtvrtletí.

Hodnocení čerpání výdajů rozpočtových kapitol je uvedeno v následující pasáži.

d) Rovněž čerpání některých neinvestičních výdajů zahrnutých v kapitole Všeobecná pokladní správa předstihuje alikvotu šesti měsíců.

Čerpání dotace místním rozpočtům, stanovené zákonem ve výši 18,5 mld Kč a následně upravené na 19,7 mld Kč, je poněkud nižší než by odpovídalo polovině roku. Do konce června bylo místním rozpočtům poskytnuto touto formou 9,3 mld Kč, tzn. 47,5 % částky uvažované pro letošní rok.

Je však třeba vidět, že kromě této dotace uvolnil státní rozpočet v průběhu I. pololetí další účelově určené prostředky rezervované pro územní orgány jako neinvestiční výdaje v kapitole VPS v celkové výši 950 mil. Kč. Z této částky nejvíce představují prostředky určené na pozemkové úpravy (587 mil. Kč) a na program prevence kriminality (86 mil. Kč). V rámci prostředků na řešení mimořádných situací bylo poskytnuto více než 47 mil. Kč, a to převážně na financování likvidace moru prasat. Správní výdaje na systém dávek státní sociální podpory si vyžádaly prostředky ve výši přes 46 mil. Kč, příspěvky zoologickým zahradám 45 mil. Kč, prostředky na zabezpečení uprchlíků a přesídlenců činily přes 13 mil. Kč a výdaje na činnost hasičských záchranných sborů přes 5 mil. Kč.

Z prostředků vládní rozpočtové rezervy byla uvolněna finanční výpomoc ve výši 50 mil. Kč pro občany z osady U Sabotů v souvislosti se změnami průběhu státních hranic mezi ČR a SR, na finanční vypořádání územních orgánů za rok 1996 bylo uhrazeno více než 38 mil. Kč.

Vcelku byly tyto další prostředky poskytnuté místním rozpočtům výrazně nižší než v loňském roce, kdy v nich byla zahrnuta úhrada dávek státní sociální podpory (ta ke konci června 1996 dosáhla 12,6 mld Kč). I po vyloučení těchto výdajů činila výše prostředků poskytovaných do rozpočtů okresních úřadů a obcí v roce 1996 téměř 2,7 mld Kč a byla vyšší než v letošním roce.

Spolu s prostředky převedenými do jednotlivých regionů formou investičních výdajů (cca 5,9 mld Kč) tak bylo v hodnoceném období uvolněno k financování potřeb rozpočtů okresních úřadů a obcí celkem 16,2 mld Kč, tj. 51,2 % částky zahrnuté v upraveném rozpočtu na letošní rok.

Výdaje na pojistné zdravotního pojištění hrazené státem za vybrané skupiny obyvatel (§ 6c zákona ČNR č. 550/1991 Sb., v platném znění) byly částkou 10,7 mld Kč za první polovinu roku čerpány již na 58,2 % objemu prostředků předpokládaných pro tento účel ve výši 18,3 mld Kč.

V těchto výdajích je zahrnuta částka 1,5 mld Kč, která byla v dubnu t. r. poskytnuta ministerstvem financí jako předsunutá platba v souvislosti se změnou frekvence plateb ze státního rozpočtu. Po vyloučení této předstihové platby je plnění výdajů v uvedené položce na úrovni 50 % rozpočtované částky. Uvolněný objem je o cca 1,8 mld Kč vyšší než v loňském roce. Předpokládá se, že v předstihu uvolněné prostředky budou v průběhu dalších měsíců vyrovnány.

Stejně jako v předchozích letech vynakládá státní rozpočet i v letošním roce značné prostředky formou státní podpory stavebního spoření, realizované na základě zákona č. 96/93 Sb., o stavebním spoření.

Opakuje se situace z loňského roku, kdy rozpočtem vyčleněná částka (při úpravě rozpočtu byla snížena ze 4,3 mld Kč na 3,8 mld Kč) se ukazuje jako nedostatečná, neboť předpokládaný objem byl prakticky již vyčerpán. Zvyšující se nároky na státní rozpočet dokládá srovnání s minulými roky: jestliže za rok 1995 bylo ze státního rozpočtu uvolněno na tento účel celkem 1,1 mld Kč, v roce 1996 to činilo již 2,3 mld Kč a za prvních šest měsíců letošního roku již dokonce 3,8 mld Kč.

Prostředky na majetkovou újmu peněžních ústavů, vyčleněné v upraveném rozpočtu ve výši 4,5 mld Kč, byly v hodnoceném období čerpány na 57,1 % a byly uvolněny v celkové výši téměř 2,6 mld Kč.

Je však třeba vidět, že téměř 1/3 této částky, konkrétně 839 mil. Kč, představuje platba 4. splátky zálohy těmto ústavům za rok 1996, která byla v souladu s usnesením vlády č. 632 ze dne 11. prosince 1996 odložena do roku 1997 a byla uskutečněna hned v prvních pracovních dnech letošního roku. Po zohlednění tohoto vlivu činí skutečné čerpání prostředků v roce 1997 pouze 1 746 mil. Kč, což představuje 38,6 % rozpočtu.

V rámci dotací poskytovaných podnikatelským subjektům vykázaly vysoké čerpání výdaje na realizaci záruk, které převzal státní rozpočet. Záruky za úvěry nemocnic, které původně měly být realizovány již v roce 1996 a jejichž realizace byla v dohodě s Konsolidační bankou přesunuta na začátek letošního roku (273 mil. Kč), jakož i záruky za úvěry podniku Chepos Engineering, s. r. o., Brno, spojené s výstavbou hliníkárny v Iránu (701 mil. Kč), si vyžádaly zvýšení rozpočtu v této položce z původních 0,5 mld Kč na 1,5 mld Kč. Takto upravený objem byl ke konci I. pololetí vyčerpán již na 69,9 %.

Rovněž z dotace na podporu podnikání, poskytované prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky, jejíž rozpočtovaná částka byla snížena z 1,2 mld Kč na 0,9 mld Kč, bylo uvolněno již 0,8 mld Kč, tj. 88,9 %.

Naproti tomu některé jiné výdaje kapitoly VPS alikvoty poloviny roku zatím nedosahují.

Jde zejména o výdaje na dluhovou službu státu, tj. na úhradu úroků a poplatků státního dluhu. Na tyto výdaje byly v I. pololetí 1997 poukázány rozpočtové prostředky v celkové výši 7 258 mil. Kč (z toho 25 mil. Kč na úhradu poplatků). Loni ve stejném období bylo ze státního rozpočtu na tento účel vynaloženo 6 170 mil. Kč (z toho 30 mil. Kč na úhradu poplatků), což znamená, že proti loňsku došlo ke zvýšení příslušné položky rozpočtových výdajů o 17,6 %. Vzhledem k problémům v zajišťování rozpočtové likvidity a růstu úrokových sazeb zejména v souvislosti s kurzovými opatřeními ČNB v květnu 1997 byla původní částka výdajů na dluhovou službu státu ve schváleném rozpočtu na letošní rok ve výši 14 542 mil. Kč zvýšena úpravou rozpočtu z 18. 6. t. r. na 17 842 mil. Kč (z čehož částka 100 mil. Kč na úhradu poplatků zůstala zachována). Ze státního rozpočtu poukázané výdaje na dluhovou službu státu jsou tedy po úpravě rozpočtu za I. pololetí plněny na 40,7 %.

Skutečné výdaje vynaložené na dluhovou službu státu z umořovacího účtu byly v I. pololetí 1997 vyšší a ve srovnání se stejným obdobím roku 1996, jakož i se schváleným a upraveným rozpočtem na rok 1997 se realizovaly takto:

v mil. Kč

S výjimkou úhrad úroků z přímých úvěrů státu od bank, kde uskutečnění úhrady v plné rozpočtované výši je v souladu se záměry sekuritizace vnitřního státního dluhu, nedošlo u žádné jiné položky výdajů na dluhovou službu státu k překročení pololetní alikvoty dle upraveného rozpočtu. Do budoucna však nelze vyloučit jistá rizika v plnění rozpočtu, pokud jde o úhrady úroků ze státních dluhopisů vzhledem k možnému dalšímu růstu úrokových sazeb a potřebě zvýšených emisí SPP k pokrytí výkyvů v rozpočtovém hospodaření, jakož i úhrady úroků z přímých úvěrů ze zahraničí vzhledem k možnému dalšímu zhoršování kurzu české koruny.

Ve srovnání s I. pololetím 1996 jsou změny ve struktuře úhrad úroků podle jednotlivých složek státního dluhu odrazem pokračující sekuritizace, zvýšení rozsahu emisí SPP na krytí schodků běžného rozpočtového hospodaření a u střednědobých státních dluhopisů jde o důsledek přesunů prodeje neumístěné části srpnové emise z roku 1996 na leden 1997.

Rovněž na státním příspěvku na penzijní připojištění, na který byly ve státním rozpočtu vyčleněny 2 mld Kč, bylo do 30. června poskytnuto zatím pouze cca 950 mil. Kč, tj. 47,5 % rozpočtu. Je však třeba přihlédnout k tomu, že nároky na prostředky státního rozpočtu jsou zúčtovávány až po uplynutí čtvrtletí.

Nadále přetrvávalo pomalé čerpání prostředků určených na státní podporu hypotečního úvěrování bytové výstavby, pro niž státní rozpočet počítá s částkou 650 mil. Kč. Z té bylo v letošním roce uvolněno zatím pouze 12 mil. Kč, což bylo ovlivněno tím, že o nových formách podpory bytové výstavby bylo rozhodnuto až k 1. červenci t. r. (nařízení vlády ČR č. 148/97 Sb. a 149/97 Sb.).

V souladu s přijatými opatřeními vlády budou propříště prostředky této položky výdajů státního rozpočtu využity i pro poskytování bezúročné půjčky na pořízení bytů a návratného příspěvku fyzickým osobám na částečnou úhradu jistiny a úroku z hypotečního úvěru na bytovou výstavbu.

Rovněž z prostředků zahrnutých ve státním rozpočtu jako dotace pro Státní fond tržní regulace ve výši 1 138 mil. Kč (upravený rozpočet) bylo za prvních šest měsíců roku uvolněno pouze 6 mil. Kč. V první polovině roku byly potřeby fondu hrazeny z jiných zdrojů, s využitím dotace se počítá až v souvislosti s nákupem obilí, zřejmě ve II. pololetí.

B. Investiční výdaje

V průběhu 2. čtvrtletí došlo v návaznosti na usnesení vlády č. 229/97 a 356/97 k vázání rozpočtových prostředků v rámci stabilizačního rozpočtového programu vlády k podstatnému snížení prostředků určených na investiční výdaje. Toto snížení činí celkem 15,8 mld Kč, což představuje 24 % schváleného rozpočtu. Zatímco schválený rozpočet na letošní rok počítal s růstem těchto výdajů oproti skutečnosti dosažené za rok 1996 o téměř 42 %, absolutně o 19,4 mld Kč, v upraveném rozpočtu je zapracován růst pouze o 3,5 mld Kč, tj. o 7,6 %.

Snížení rozpočtu se týkalo zejména následujících rozpočtových kapitol:

Z ostatních rozpočtových kapitol se snížení kapitálových výdajů týkalo dále ministerstva práce a sociálních věcí (1 mld Kč), ministerstva financí (1,3 mld Kč), ministerstva obrany (0,7 mld Kč) a ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva zemědělství (v obou případech 0,5 mld Kč).

Snížení rozpočtu v kapitole všeobecná pokladní správa se týká zejména prostředků určených pro okresní úřady a obce, které jsou v upraveném rozpočtu nižší o 1,9 mld Kč. Z toho nejvíce byly kráceny individuální investiční dotace (o cca 1,4 mld Kč); prostředky určené jako dotace na komunální ekologické investice (0,4 mld Kč) byly převedeny do rozpočtu kapitoly ministerstva pro místní rozvoj, dotace na obnovu autobusového parku (150 mil. Kč) do rozpočtu ministerstva dopravy a spojů.

Vzhledem k tomu, že krácení výdajů podle usnesení vlády ČR č. 356 z 18. června t. r. bylo zatím v rozpočtu promítnuto do jednotlivých kapitol vcelku, tj. bez rozdělení na jednotlivé hospodářsko-právní formy, není možné provést hodnocení plnění investičních výdajů z tohoto pohledu. Dále je proto hodnocení provedeno podle jednotlivých kapitol státního rozpočtu.

Vývoj a plnění investičních výdajů státního rozpočtu ukazuje následující přehled:

v mil. Kč

*) ve skutečnosti za rok 1996 uveden údaj za Ministerstvo hospodářství

**) skutečnost včetně prostředků uvolňovaných prostřednictvím ČS (kvalifikovaný odhad)

Na investiční výdaje bylo za I. pololetí letošního roku vynaloženo celkem 23,7 mld Kč, tj. 47,4 % celoročního upraveného rozpočtu, což v podstatě odpovídá polovině roku. Avšak s ohledem na skutečnost, že čerpání těchto výdajů je v první polovině roku zpravidla nižší (loni bylo touto dobou vyčerpáno 37,3 % tehdy platného rozpočtu), v souvislosti s provedenou redukcí rozpočtu zbývá na II. pololetí letošního roku nižší alikvotní díl, než bylo v uplynulých letech obvyklé (v roce 1996 zbývalo k čerpání ve II. pololetí ještě téměř 63 % rozpočtem předpokládaného objemu, zatímco v upraveném rozpočtu na letošní rok to činí jen necelých 53 %).

Ve srovnání s rokem 1996 byly investiční výdaje vyčerpané do konce června vyšší pouze o 0,7 mld Kč, tj. o 2,5 %, což je nárůst zhruba třetinový oproti úvahám upraveného rozpočtu.

Z rozpočtových kapitol se na čerpání investičních výdajů a dotací nejvíce podílí ministerstvo dopravy a spojů, kde jsou tyto prostředky směrovány především na výstavbu a technickou obnovu silnic a dálnic, nově jsou poskytovány prostředky na rozvoj silniční sítě na území hl. m. Prahy. V rámci dotací poskytovaných podnikatelským subjektům jsou pak prostředky využívány na úhradu výdajů s. o. České dráhy a s. p. Česká správa letišť. Celkem bylo na investičních výdajích této kapitoly vynaloženo téměř 7,8 mld Kč, což představuje cca 1/3 celkových investičních výdajů státního rozpočtu.

Za tuto kapitolu se řadí ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy s celkovým čerpáním 1,8 mld Kč, směřujícím k financování výstavby a zkvalitnění technického stavu škol a školských zařízení a dále ministerstvo zdravotnictví, kde čerpání dosáhlo částky 1,5 mld Kč a týkalo se zejména řešení naléhavých investičních potřeb na rozhodujících akcích resortu, odstranění havarijních stavů některých objektů a pořízení vybrané zdravotnické techniky v rámci zdravotnických programů.

Přehled čerpání kapitálových výdajů ostatních kapitol je uveden v tabulkové části zprávy.

Z celkových investičních výdajů, které státní rozpočet vynaložil v průběhu I. pololetí, bylo cca 5,9 mld Kč, tj. 25 % určeno pro územní orgány. Z uvedené částky bylo 2,7 mld Kč poskytnuto přímo ze státního rozpočtu, z kapitoly všeobecná pokladní správa, dalších 3,2 mld Kč představují prostředky převedené z rozpočtů jednotlivých kapitol. Podíl těchto prostředků na celkových kapitálových výdajích je v podstatě shodný s minulým rokem, kdy rozpočet uvolnil pro potřeby územních orgánů celkem 26,2 %.

Největší část prostředků poskytnutých z kapitoly VPS - 650 mil. Kč - byla použita na výstavbu a technickou obnovu základních škol v působnosti okresních úřadů a obcí. Další prostředky směřovaly do této oblasti na výstavbu a technickou obnovu zdravotnických zařízení (600 mil. Kč), na výstavbu pražského metra (rovněž téměř 600 mil. Kč), na obnovu a rozvoj MHD (250 mil. Kč), na protiradonová opatření (55 mil. Kč) a na ekologickou újmu v severních Čechách (90 mil. Kč).

C. Financování vládních úvěrů

Rozpočtové výdaje spojené s financováním vládních a obdobných úvěrů poskytnutých do zahraničí byly v I. pololetí 1997 realizovány ve výši 2 357 mil. Kč, což představuje 64,5 % celoročních rozpočtovaných výdajů. Ve srovnání s I. pololetím minulého roku se jejich úroveň zvýšila o cca 1,1 mld Kč. Na překročení alikvotního podílu těchto výdajů (o 14,5 procentních bodů, které v hodnotovém vyjádření představují cca 529 mil. Kč), se podílely výdaje na plynárenské VIA a výdaje na nárůst pohledávek převzatých od ČSOB.

Výdaje související s plynárenskými VIA realizované ve výši 2 055 mil. Kč byly čerpány na 65,6 % ročního limitu, což představuje alikvotní překročení o 490 mil. Kč. V souladu s uzavřenou smlouvou z roku 1995 mezi ministerstvem financí a o. z. Transgas byla příslušná částka rozpočtových prostředků použita k financování vynaložených nákladů na předané stavby zahraničnímu zákazníkovi v závěru roku 1996 a na počátku roku 1997 na území Ruské federace v rámci 2. etapy VIA.

Rozpočtové výdaje na nárůst pohledávek v nesměnitelných měnách převzatých od ČSOB byly v I. pololetí 1997 čerpány ve výši 230 mil. Kč, což znamená přečerpání celoročního limitu o 71,8 procentních bodů. Důvodem byla vrácená platba podniku GARA Trutnov ve výši 193,2 mil. Kč, týkající se dodávek železné rudy z Ruska, která byly v minulosti chybně proplaceny z podnikových zdrojů, ačkoliv tehdy šlo o financování v rámci státního clearingu.

Nízké čerpání vládních úvěrů v rozsahu 66,3 mil. Kč, tj. jen na 22,8 % ročního rozpočtu, je ovlivněno hlavně politicko-hospodářskou situací v Alžírsku, která neumožňuje pokračovat v rozpracovaných investičních akcích v rámci sjednaných kontraktů. Vykázané výdaje se u speciálních vládních úvěrů týkaly doúčtování faktur z roku 1996.