Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

4. Čerpání výdajů rozpočtových kapitol

Přehled čerpání výdajů jednotlivých kapitol k 30. 6. 1997 je uveden v tabulkové části zprávy.

Celkem byly neinvestiční výdaje rozpočtových a příspěvkových organizací (bez kapitoly VPS) k 30. červnu plněny na 48,9 % rozpočtu upraveného o provedená rozpočtová opatření. Po vyloučení výdajů na sociální zabezpečení činí čerpání těchto výdajů 50,5 %, zatímco ve stejném období loňského roku to bylo pouze 47,6 %. Mezi jednotlivými kapitolami státního rozpočtu však existují značné rozdíly.

Z celkového počtu 32 rozpočtových kapitol převažující část čerpá své výdaje pod alikvotou šesti měsíců; téměř dvě třetiny, přesněji 22 kapitol, vykazují čerpání mezi 40 až 50 %, pět kapitol dokonce nedosahuje ani 40 % celoročního rozpočtu.

Nad úrovní 50 % se pohybuje pět kapitol, z nichž nejvyšší čerpání vykazují ministerstvo práce a sociálních věcí a Kancelář prezidenta republiky.

V kapitole ministerstva práce a sociálních věcí, kde bylo vykázáno čerpání neinvestičních výdajů ROPO celkem na 49,1 %, představují rozhodující část (přes 94 %) těchto výdajů transfery pro obyvatelstvo, plněné ke konci I. pololetí na 47,5 %.

Zbývající výdaje, které předstihují alikvotu šesti měsíců (plnění na 105,9 %), byly ovlivněny především výplatou zálohy na důchody na měsíc červenec ve výši 2,7 mld Kč. Po vyloučení tohoto vlivu činí plnění zbývajících neinvestičních výdajů kapitoly pouze 48,2 %.

V kapitole Kanceláře prezidenta republiky je vysoké čerpání neinvestičních výdajů (celkem na 60,4 %) ovlivněno zvýšenými výdaji příspěvkové organizace Správa Pražského hradu, vzniklými v souvislosti s výstavou "Rudolf II. a Praha". Vyšší čerpání příspěvku ze státního rozpočtu v I. pololetí povolilo ministerstvo financí.

Naproti tomu mimořádně nízké čerpání neinvestičních výdajů zaznamenaly především kapitoly ministerstva průmyslu a obchodu (pouze 22,4 %) a ministerstva pro místní rozvoj (20,9 %).

V kapitole ministerstva průmyslu a obchodu se uvedené nízké plnění soustřeďuje do oblasti výdajů rozpočtových organizací, které čerpají přes 80 % celkových neinvestičních výdajů rozpočtové sféry. Mimořádně nízké plnění bylo ovlivněno především nečerpáním prostředků na rozvojovou pomoc, převedených do rozpočtu MPO z kapitoly VPS. Projevuje se zde i to, že věcné a finanční plnění na základě dosud uzavřených smluv na služby se promítne převážně až ve II. pololetí. Část prostředků na předpokládané zakázky byla s ohledem na krácení rozpočtu podle úsporných opatření vlády zablokována.

Příspěvky vyčleněné v kapitole na činnost příspěvkových organizací, jako dotace občanským sdružením a ostatní dotace a příspěvky, jsou čerpány na 46 - 50 %.

Podobná je situace i v resortu ministerstva pro místní rozvoj, kde čerpání příspěvků PO a dotací občanským sdružením přesahuje 55 % rozpočtu, zatímco výdaje rozpočtových organizací jsou plněny zatím pouze na cca 15 %.

Kapitoly ministerstva obrany (čerpání na 44,4 %) a ministerstva vnitra (na 46,9 %), tedy kapitoly, které čerpají zhruba jednu čtvrtinu těchto výdajů stanovených státním rozpočtem pro souhrn rozpočtových kapitol, vykazují plnění blížící se polovině roku a zhruba odpovídající úrovni čerpání v minulém roce.

Celkově lze říci, že plnění neinvestičních výdajů kapitol v souhrnu na 50,5 %, i když předstihuje alikvotu odpovídající polovině roku, nelze - s ohledem na termín opatření přijatých v rámci usnesení vlády č. 356/97 - považovat za nijak výraznou odchylku. S přihlédnutím ke zkušenosti, podle níž se vyšší čerpání těchto výdajů soustřeďuje zpravidla až do 3. a zejména 4. čtvrtletí roku, je však jejich čerpání v druhé polovině roku třeba věnovat zvýšenou pozornost.

Pro zrovnoměrnění čerpání výdajů státního rozpočtu přistoupilo ministerstvo financí počínaje červencem t. r. rovněž k regulaci rozpočtových výdajů jednotlivých kapitol. Zatímco v červenci a srpnu byly měsíční limity čerpání uplatněny vůči celkovým výdajům kapitol, je pro měsíc září stanovena regulace pouze v oblasti neinvestičních výdajů rozpočtových a příspěvkových organizací. Při diferencovaném přístupu k jednotlivým kapitolám by ke konci 3. čtvrtletí čerpání těchto výdajů v souhrnu státního rozpočtu nemělo přesáhnout 73,8 % upraveného rozpočtu.

K podpoře žádoucí rovnoměrnosti plnění příjmů a výdajů státního rozpočtu a dosažení vyrovnaného celoročního rozpočtového hospodaření se proto také ministr financí obrátil dopisem na jednotlivé ministry, v němž je žádá, aby vzhledem k přetrvávajícím problémům, a to i přes dvojí vázání výdajů a následné stanovování měsíčních limitů čerpání neinvestičních výdajů, přijali ve všech oblastech své působnosti příslušná opatření pro čerpání celkových výdajů kapitoly tak, aby bylo dosaženo maximální hospodárnosti a realizovány pouze nejakutnější výdaje vyplývající ze zákonů, uzavřených smluv, platebních termínů apod. Opatření se netýká výdajů na transfery obyvatelstvu.

U podřízených příspěvkových organizací je třeba dále zajistit, aby výdaje z otevřených limitů byly čerpány postupně podle nabíhajících potřeb a stavu prostředků na jejich účtech, nikoli jednorázově na počátku měsíce.

Současně ministr financí doporučil zvážit i možnost dosažení úspor ve výdajích kapitoly ke konci roku proti jejich stanovené výši.

Usnesením vlády č. 229/97 bylo m. j. uloženo členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy přijmout opatření k omezení nákupu importované produkce (např. nenakupovat osobní automobily zahraniční výroby) a o učiněných opatřeních informovat ministra financí vždy po skončení kalendářního čtvrtletí v roce 1997. Ministru financí současně bylo uloženo vždy s předložením čtvrtletní zprávy o plnění státního rozpočtu za druhé a třetí čtvrtletí 1997 a v závěrečném účtu za rok 1997 o provedených krocích informovat vládu.

Z podkladů předaných jednotlivými ústředními orgány vyplývá, že správci jednotlivých rozpočtových kapitol na tento úkol vesměs reagovali navazujícími úspornými opatřeními ve svém resortu, která se týkala jak vlastního ústředního orgánu, tak podřízených organizací.

Přijatá opatření jsou zaměřena na nákupy neinvestičního i investičního charakteru s tím, že zboží z dovozu je možno pořizovat pouze v případě absence českých výrobků na trhu, resp. jsou preferováni tuzemští dodavatelé a výrobci.

Z předložených podkladů je zřejmé, že plánované nákupy importované produkce byly v převážné většině orgánů a organizací přehodnoceny. Úkol je často těžko zajistitelný např. u spotřební elektroniky či výpočetní techniky, kde na domácím trhu potřebné výrobky chybí vůbec nebo nejsou srovnatelné z hlediska kvality, zajišťování náhradních dílů apod.

Nákup dovážených automobilů se podle údajů kapitol omezil.

Podrobné zhodnocení plnění citovaného úkolu z usnesení vlády č. 229/97 podle jednotlivých kapitol bude provedeno ve státním závěrečném účtu za rok 1997.

5. Čerpání rezerv státního rozpočtu

Ve schváleném rozpočtu na rok 1997 byly zahrnuty rezervy v celkové částce 4,5 mld Kč. Jedná se zejména o vládní rozpočtovou rezervu, dále jsou v kapitole Všeobecná pokladní správa obsaženy rezervy např. na návratné finanční výpomoci při slučování zdravotních pojišťoven (1 mld Kč), na realizaci státních záruk, na splátky úvěrů od EIB (vždy 500 mil. Kč), dále rezerva na sociální problémy (400 mil. Kč), na platy vč. pojistného (434 mil. Kč), na vyrovnání finančních nároků vyplývajících z financování soukromých škol (200 mil. Kč) a některé další.

V důsledku krácení výdajů státního rozpočtu došlo i ke snížení těchto rezerv celkem o více než 1,1 mld Kč. Nejvíce byla krácením postižena vládní rozpočtová rezerva (-800 mil. Kč), rezerva na slučování zdravotních pojišťoven (-500 mil. Kč), na platy (-312 mil. Kč) a na splátky úvěrů od EIB (-388 mil. Kč); jak bylo uvedeno již v předchozí části zprávy, byla o 1 mld Kč naopak zvýšena rezerva na realizaci státních záruk.

Tyto rezervy byly k 30. červnu uvolněny ve výši 1 861 mil. Kč, tj. na 55 % upraveného rozpočtu (z uvedené částky představují 180 mil. Kč rozpočtová opatření, jimiž byly prostředky převedeny do jednotlivých kapitol):

v tis. Kč

Z vládní rozpočtové rezervy, schválené rozpočtem na rok 1997 ve výši 1 151 mil. Kč a v důsledku přijatých opatření snížené na 351 mil. Kč, bylo do konce června vyčerpáno zatím pouze cca 102 mil. Kč, tzn. 29 % upravené částky. Na základě zmocnění daného ministru financí usnesením vlády č. 478/96 ke státnímu rozpočtu na rok 1997 a na základě dalších rozhodnutí vlády byly uvolněny prostředky VVR na tyto účely:

III. Hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obcí za I. pololetí 1997

Rozpočet okresních úřadů a obcí byl v roce 1997 sestaven podle metodiky platné již pro rok 1996, tj. ve smyslu zákona č. 154/1995 Sb. Záměry sledované provedenou změnou rozpočtových pravidel republiky se naplňují. Metodika použitá při konstrukci místních rozpočtů na rok 1997 zachovala pozitivní prvky stávajícího systému financování obcí a okresních úřadů a zároveň přiblížila dynamiku daňových příjmů místních rozpočtů dynamice příjmů státního rozpočtu.

V průběhu prvního pololetí 1997 byly provedeny zásahy do rozpočtu územních orgánů schváleného pro rok 1997. V návaznosti na usnesení vlády ČR č. 229/97 o opatřeních k zajištění vyrovnanosti státního rozpočtu v roce 1997 byly vázány investiční dotace okresním úřadům a obcím z kapitoly VPS státního rozpočtu ve výši 1,2 mld Kč, tj. 20 % celkové rozpočtované částky. Tato restrikce se v podstatě celá dotkla individuálně dotovaných investičních akcí. Usnesením vlády ČR č. 356/97 došlo k dalšímu vázání rozpočtových prostředků v rámci stabilizačního programu vlády, a to u investičních prostředků o dalších 14,5 %, a to opět u individuálně dotovaných akcí a u dotace v rámci dotačního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům okresních úřadů a obcí o 0,5 mld Kč.

Údaje za I. pololetí 1997 jsou prvními údaji v podmínkách platnosti nové rozpočtové skladby, proto nemůže být provedeno porovnání vývoje některých položek s vývojem ve stejném období minulého roku. Od letošního roku jsou do údajů za finanční hospodaření obcí zahrnuty do celkových příjmů a výdajů i údaje za dobrovolné svazky obcí (dále jen DSO) z titulu zabezpečení konsolidace v rámci republiky. Z důvodu věcné srovnatelnosti jsou údaje o DSO zahrnuty do dat za rok 1996.

1. Celkový vývoj hospodaření

Okresní úřady a obce získaly v prvním pololetí roku 1997 do svých rozpočtů 63,0 mld Kč, což představuje plnění rozpočtu na 49,5 %. Proti stejnému období minulého roku jsou příjmy vyšší o 3,9 mld Kč, meziroční nárůst dosáhl výše 6,6 %. Obce se na dosažených příjmech podílejí 82 % a proti prvnímu pololetí minulého roku vykazují nárůst 5,0 procentních bodů. V porovnání s vývojem za stejná období let 1995 a 1996 je tento nárůst nižší o 4 procentní body, dochází tedy ke zpomalení dynamiky vývoje příjmů u obcí.

Celkové výdaje byly čerpány ve výši 66,1 mld Kč, tj. o 4,0 mld Kč více než v I. pololetí 1996. Obce se na celkových výdajích územních rozpočtů podílejí 84,6 %.

Hospodaření okresních úřadů a obcí skončilo v prvním pololetí 1997 schodkem ve výši 3,2 mld Kč. Okresní úřady vykazují přebytek 1,1 mld Kč, obce a DSO schodek ve výši 4,3 mld Kč. Proti stejnému období minulého roku se přebytek okresních úřadů zvýšil o 0,3 mld Kč, schodek obcí se oproti tomu prohloubil o 0,5 mld Kč. Schodek obcí byl financován především zapojením zdrojů z minulých období.

Hodnocení plnění příjmů a výdajů okresních úřadů a obcí je prováděno ke schválenému rozpočtu upravenému u položky daňových příjmů na nižší očekávanou skutečnost o 9,2 mld Kč a u přijatých dotací ze státního rozpočtu o vázání finančních prostředků na základě výše citovaných vládních usnesení.

2. Příjmy

V příjmové základně obcí a okresních úřadů nebyly ve sledovaném období provedeny žádné změny v porovnání se stejným obdobím minulého roku.

Sdílenými daněmi státního rozpočtu a místních rozpočtů byla daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daň z příjmů právnických osob.

V roce 1997 se nezměnila ani alokace daně ze závislé činnosti v daném okresu mezi jednotlivé obce, příslušný okresní úřad a státní rozpočet. Z celookresního výnosu daně nadále připadá 30 % okresnímu úřadu, 20 % všem obcím v okresu, každé obci pak částka odvozená z poměru počtu obyvatel obce k celkovému počtu obyvatel okresu a 10 % obcím, které mají na svém území umístěnu plátcovu pokladnu, nebo zde plátce sídlí, či zde má trvalé bydliště. Zbývajících 40 % připadlo státnímu rozpočtu.

Příjmem rozpočtů magistrátních měst zůstalo 70 % výnosu daně ze závislé činnosti vybrané na jejich území, 30 % bylo příjmem státního rozpočtu.

Pokud jde o daň z příjmů právnických osob, obcím včetně magistrátních měst připadlo 20 % celostátního výnosu této daně. Příjmem obcí byl rovněž výnos daně z příjmu právnických osob v případech, kdy poplatníkem byla obec.

Výlučným příjmem obcí byl i nadále výnos daně z příjmů z podnikání fyzických osob, které měly na území obce trvalé bydliště a daně z majetku na katastru příslušné obce.

Celkové příjmy územních rozpočtů dosáhly ke konci sledovaného období 63,0 mld Kč (plnění rozpočtu na 49,5 %). Dosaženou výši příjmů ovlivňuje zejména nižší plnění daňových příjmů, které stále představují objemově nejvýznamnější položku. Přijaté dotace se na celkových příjmech podílejí zhruba 25,0 %. Nejvyšší plnění vykazují kapitálové příjmy, jejich podíl na celkových příjmech ovšem tvoří necelých 7 %.

Daňové příjmy vykazují k 30. červnu objem 31,8 mld Kč, tj. 42,3 % schváleného rozpočtu a obce se na nich podílejí 86,3 % (podíl obcí zůstává zachován, v minulém roce činil 86,6 %). Podíl daňových příjmů na celkových příjmech činí v tomto období 50,6 % a představuje pokles proti roku minulému o 0,5 procenta. Meziroční přírůstek daňových příjmů územních rozpočtů ve srovnání s minulým obdobím činil 5,4 %, což činí v absolutním vyjádření 1,6 mld Kč. Nepříliš příznivý vývoj daňových příjmů v prvním pololetí bude pravděpodobně ve druhé polovině roku ještě zhoršen v důsledku povodní v červenci t. r.

Příjmy územních rozpočtů byly v I. pololetí letošního roku plněny takto:

v mil. Kč

Pozn. V údajích za rok 1996 nejsou zahrnuty dávky státní sociální podpory

*) sdílená daň SR a MR

. Údaje nejsou k dispozici

Daň z příjmů fyzických osob dosáhla ke konci června 22,5 mld Kč, což je 40,4 % upraveného celoročního rozpočtovaného objemu. Obce se na celkovém objemu této daně podílejí téměř 81,0 %.

Výnos daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků činil ke konci sledovaného období 16,1 mld Kč, tj. plnění na 40,6 %. Inkaso této daně podle údajů ČNB činilo k témuž datu 17,7 mld Kč. Rozdíly ve stavu účtů v obou evidencích jsou dány výší daňových výnosů, které nemohly nebo nestihly finanční úřady převést na účty jejich příjemců do konce zúčtovacího období. Nepřevedený rozdíl ve výši 1,6 mld Kč se projeví v účetnictví až za měsíc červenec. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku se výnos daně zvýšil o 1,4 mld Kč, tj o 9,4 %.

Méně příznivě se vyvíjí daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti. Tato daň je vykazována v účetnictví obcí v objemu 6,3 mld Kč, tj. plnění na 39,6 % z upraveného celoročního rozpočtovaného objemu. Proti minulému roku se v absolutním vyjádření o pokles o 0,4 mld Kč. Z toho lze usuzovat zpomalení tempa vývoje této daně proti roku 1996. Inkaso na účtech ČNB činilo ve stejném období 9,1 mld Kč. Rychlejší tempo v naplňování této daně se očekává až ve třetím čtvrtletí, vzhledem k tomu, že ke konci června nebyla zpracována všechna daňová přiznání, finanční úřady počítaly s vratkami, a proto obcím nepřeváděly celé částky.

Vývoj daně z příjmů právnických osob, o jejíž výnos se již druhým rokem dělí obce a státní rozpočet zatím neodpovídá předpokládaným objemům. Obce přijaly do svých pokladen 4,0 mld Kč (o 0,6 mld Kč méně než ve stejném období minulého roku), tj. cca 40 % z celoročního upraveného objemu. Nižší plnění je zejména ovlivněno nerovnoměrným inkasem této daně v průběhu sledovaného období. Inkaso této daně činilo ke konci sledovaného období 5,6 mld Kč. Rozpočtovaný objem podílu obcí na výnosu daně z příjmů právnických osob nebude pravděpodobně v závěru roku naplněn.

Výnos daně z příjmů právnických osob za obce, kde poplatníkem je obec, je vykazován v objemu 1,9 mld Kč a je vyšší proti roku 1996 o 0,7 mld Kč. Jedná se o podnikatelské aktivity obcí, kdy obec je plátcem daně i poplatníkem. Podle vývoje výnosu této daně nelze rozhodně hodnotit vývoj podnikatelských aktivit jednotlivých obcí. Tento daňový příjem obcí stále zaznamenává značné výkyvy.

Vývoj výnosu daně z majetku je na úrovni minulých srovnatelných obdobích a neočekávají se výrazné změny. Inkaso této daně činilo 1,7 mld Kč, na účty obcí byla převedena 1,2 mld Kč. Rychlejší plnění této příjmové položky se očekává až v průběhu třetího čtvrtletí, kdy budou zpracována všechna daňová přiznání.

Součástí daňových příjmů jsou správní a soudní poplatky (místních rozpočtů se týkají pouze správní poplatky), které zahrnují platby za určitý správní či soudní úkon, tak poplatky charakteru regulace určitých aktivit (provoz kasin, hracích automatů, emise dluhopisů, provozování vybraných živností). Obcím totiž náleží z celé škály všech možných správních poplatků ty, které sama uložila a vybrala v rámci výkonu státní správy v rozsahu, kterým je obecní úřad pověřen podle různých zákonů. Jde-li o správní poplatky vybrané v činnosti okresních úřadů, patří do příjmů jejich rozpočtu. Na těchto poplatcích bylo vybráno 1,1 mld Kč, což je zhruba na úrovni prvního pololetí minulého roku.

Do daňových příjmů jsou zahrnuty poplatky za znečišťování životního prostředí a za využívání přírodních zdrojů, zejména úhrady z vydobývaného prostoru a z vydobytých vyhrazených nerostů (Horní zákon), které dosáhly v prvním pololetí výše 0,5 mld Kč a ostatní daně a poplatky z vybraných činností a služeb. Tato položka zahrnuje především místní poplatky, které je obec oprávněna uplatňovat na svém území podle, ustanovení zákona o místních poplatcích, a to přijme-li zákonem předepsanou závaznou vyhlášku. Její plnění ve výši 0,7 mld Kč se pohybuje na úrovni prvního pololetí minulého roku.

Nedaňové příjmy byly ke konci června splněny na 56,5 % schváleného rozpočtu

a na celkových příjmech se podílejí zhruba 17,4 %. Objemově největší položkou

nedaňových příjmů jsou příjmy z vlastní činnosti, které dosáhly 3 1, l % celoročního

rozpočtovaného objemu. Příjmy z pronájmu majetku činily 3,3 mld Kč. Na přijatých

úrocích inkasovaly obce 0,8 mld Kč, což je proti roku 1996 vyšší o 0,3 mld Kč.

Podíl kapitálových příjmů na celkových příjmech se zvýšil z 5,4 % v prvním pololetí 1996 na 6,6 % ve stejném období letošního roku. Jedná se o nárůst 1,0 mld Kč. Jsou to zejména příjmy z prodeje hmotného majetku a z prodeje akcií a majetkových podílů. Příjmy získané z prodeje hmotného majetku jsou zhruba na stejné úrovni prvního pololetí minulého roku.

Podíl přijatých dotací na celkových příjmech obcí a okresních úřadů činil v hodnoceném období 25,4 %. Více než polovinu těchto dotací představovala dotace v rámci souhrnného dotačního vztahu územních orgánů ke státnímu rozpočtu. V rámci této dotace připadlo na obce zhruba 53 % z celkového poskytnutého objemu, zbývající část obdržely okresní úřady. Ze státního rozpočtu bylo k 30. červnu 1997 uvolněno 51,7 % upraveného celoročního objemu. V návaznosti na usnesení vlády č. 356/97 byly vázány prostředky na neinvestiční výdaje v položce dotace okresním úřadům a obcím v celkové výši 503,8 mil. Kč. Účelové dotace na sociální dávky vyplácené okresními a pověřenými obecními úřady byly sníženy o objem 400 mil. Kč a účelové dotace pro hasičské záchranné sbory o 103,8 mil. Kč, a to znamená, že souhrnný dotační vztah státního rozpočtu k obcím a k okresním úřadům na rok 1997 byl snížen na 18,0 mld Kč.

Soubor dotací v rámci souhrnného dotačního vztahu zahrnuje dotace na domy s pečovatelskou službou a na domy-penziony k jejich dokončení, na sociální dávky pro občany tělesně a zdravotně postižené a občany sociálně potřebné dále na výkon státní správy, na školství, na místa v ústavech sociální péče a v domovech důchodců. Zároveň je tato dotace směrována na vybraná zdravotnická zařízení, která nejsou příjmově napojena na soustavu zdravotních pojišťoven, na úhradu neinvestičních výdajů hasičských záchranných sborů a na dopravní obslužnost jako příspěvek státu na úhradu ztráty na linkách veřejné vnitrostátní osobní dopravy mimo městskou hromadnou dopravu. Součástí dotace v rámci souhrnného dotačního vztahu je rovněž územní vyrovnávací dotace na vyrovnání rozdílů v daňové výtěžnosti jednotlivých regionů.

Další finanční prostředky byly obcím a okresním úřadům poskytnuty jako účelové dotace (4,9 mld Kč), které byly ve státním rozpočtu na rok 1997 zahrnuty v kapitole Všeobecná pokladní správa. Jedná se o dotace investičního a neinvestičního charakteru, které jsou poskytovány územním orgánům, a které jsou se státním rozpočtem zúčtovány v rámci finančního vypořádání.

V rozpočtu na rok 1997 byly pro obce a okresní úřady schváleny investiční dotace v objemu 5,9 mld Kč. V návaznosti na usnesení vlády ČR č. 229/97 o opatřeních k zajištění vyrovnanosti státního rozpočtu na rok 1997 byly vázány finanční prostředky ve výši 1,2 mld Kč (tj. 20 % rozpočtu). Na základě dalšího usnesení vlády ČR č. 356/1997 k dalšímu vázání rozpočtových prostředků v rámci stabilizačního rozpočtového programu vlády byla vázána částka 0,6 mld Kč. Kromě toho bylo byla převedena částka 0,4 mld Kč z kapitoly VPS do rozpočtu ministerstva pro místní rozvoj na komunální ekologické investice, do rozpočtu ministerstva dopravy byla převedena částka 0,1 mld Kč na obnovu vozového parku.

Z takto upraveného rozpočtu bylo uvolněno ke konci prvního pololetí na investiční akce 2,2 mld Kč, a to zejména na individuálně dotované stavby v oblasti zdravotnictví a školství, na dopravu (výstavba metra), na akce související s ochranou životního prostředí. Dále to byly dotace na obnovu vozidel MHD, na investice v oblasti požární ochrany a na obnovu významných památkových objektů (rekonstrukce zámku valašské Meziříčí, Kroměříž, rekonstrukce divadla Šumperk a Jablonec nad Nisou).

Kromě výše uvedených položek, které byly zapracovány do rozpočtu kapitoly VPS na rok 1997 pro obce a okresní úřady, byly územním orgánům v průběhu prvního pololetí poskytnuty z ostatních položek této kapitoly další investiční dotace v objemu 1,7 mld Kč. Jedná se o dotace na výstavbu kanalizací, vodovodů a úpraven vody na revitalizaci vodních toků a nádrží, na obnovu silniční sítě statutárních měst a na rekonstrukce a dostavby sociálních zařízení, především domovů důchodců a ústavů sociální péče.

Současně byly ve sledovaném období uvolněny do rozpočtů obcí a okresních úřadů neinvestiční dotace z kapitoly VPS státního rozpočtu v celkovém objemu 1,0 mld Kč. Největší podíl mají dotace na pozemkové úpravy (0,6 mld Kč). Zbývající částka byla poukázána na likvidaci moru prasat, na humanitární pomoc občanům v dočasném útočišti, na integraci krajanů a uprchlíků a na činnost ZOO. Dále byly poskytnuty dotace na poštovné související s výplatou dávek státní sociální podpory a na program prevence kriminality a drogové závislosti.

Další dotace do rozpočtů obcí a okresních úřadů představují dotace ze Státního fondu životního prostředí. Obce vykázaly jako příjem za první pololetí tohoto roku 0,9 mld Kč, které použily na výstavbu kanalizací, vodovodů, plynofikaci a čistíren odpadních vod.

Počínaje lednem letošního roku bylo rozhodnuto, že některé ústřední orgány státní správy budou v rámci svých kompetencí poskytovat dotace do území přímo a ne prostřednictvím kapitoly všeobecná pokladní správa a samy provádět finanční vypořádání těchto dotací v závěru roku. Souhrnné přehledy o těchto dotacích (jedná se o resorty zemědělství, zdravotnictví, kultury, dopravy a obory spadající do působnosti ministerstva pro místní rozvoj) budou na MF k dispozici až v závěru roku.

3. Výdaje

Celkové výdaje územních rozpočtů v prvním pololetí dosáhly 51,9 % z celoročního rozpočtovaného objemu. Výdaje byly čerpány ve výši 66,1 mld Kč, to je o 4,0 mld Kč více proti předchozímu roku. Obce se na celkových výdajích podílejí 84,6 %. Výdaje místních rozpočtů se zvýšily proti prvnímu pololetí minulého roku o 6,5 %. Vyšší čerpání vykazují ve sledovaném období běžné výdaje, vývoj kapitálových výdajů se zpomalil.

Zvýšené výdaje byly kryty jak vlastními příjmy, tak i zapojením prostředků vlastních fondů, použitím doplňkových a nahodilých příjmů, úvěrů a půjček a výnosů z emisi komunálních obligací.

Čerpání výdajů ukazuje následující přehled:

v mil. Kč

Pozn. V údajích za rok 1996 nejsou zahrnuty dávky státní sociální podpory

. Údaje nejsou k dispozici

Běžné výdaje tvoří 71,4 % celkových výdajů. K 30. červnu dosáhly objemu 47,2 mld Kč a představují plnění na 52,9 % celoročních rozpočtovaných prostředků. Z porovnání se stejným obdobím roku minulého došlo k nárůstu o 4,7 mld Kč. Největší položkou je nákup vody, paliv, energie, služeb a ostatních nákupů, která tvoří téměř 30 % běžných výdajů nezbytných pro běžný chod okresních úřadů a obcí a jejich organizací. Nárůst těchto výdajů je dán neustále se zvyšujícími cenami služeb.

Další objemově významnou položkou jsou neinvestiční příspěvky příspěvkovým organizacím a neinvestiční dotace podnikatelským subjektům, tyto dotace se týkají převážně dopravy. Platy zaměstnanců a ostatní platby tvoří necelých 12 % běžných výdajů a vykazují pomalejší dynamiku jak ke schválenému rozpočtu (plnění na 43,2 % z celoročního rozpočtovaného objemu) tak v porovnání se stejnými obdobími předchozích let.

Do této skupiny výdajů se řadí i neinvestiční transfery obyvatelstvu, zejména sociální dávky, které v prvním pololetí dosáhly výše 2,3 mld Kč, tj. plnění na 47,4 %.

Obce se podílejí na celkových běžných výdajích téměř 81 %.

Úhrnný objem kapitálových výdajů okresních úřadů a obcí dosáhl objemu 18,9 mld Kč a je o 0,6 mld Kč nižší proti srovnatelnému období minulého roku. Pokračuje trend zvyšování podílu kapitálových výdajů obcí na jejich celkových výdajích (31,9 %), což znamená, že se u obcí mírně zvyšuje tempo v investiční výstavbě. U okresních úřadů dochází k útlumu, podíl jejich kapitálových výdajů na celkových výdajích tvoří 12,8 %. Výraznou změnu ve vývoji kapitálových výdajů lze očekávat ve druhém pololetí sledovaného roku z důvodů vyšší míry investování při odstraňování následků povodní v měsíci červenci.

Necelou čtvrtinu kapitálových výdajů tvoří investice financované přímo ze státního rozpočtu. Rozpočtová politika místních rozpočtů preferuje zejména financování oblasti bytové výstavby včetně výstavby domů s pečovatelskou službou a domů-penzionů, odvětví městské hromadné dopravy a hasičské záchranné sbory. Převážná část investic dotovaných ze státního rozpočtu je směrována na individuální investiční akce jmenovitě schválené v rozpočtu na rok 1997.

Téměř tři čtvrtiny kapitálových výdajů financovaly obce ze svých zdrojů, případně z dotace či půjčky ze Státního fondu životního prostředí. Z těchto prostředků obce realizovaly investiční akce související především s jejich infrastrukturou, s rozvojem bytové výstavby a s dokončováním staveb zejména v odvětví sociální péče a ve školství.