Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

3.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O RADĚ ČT

V roce 1996 pracovala Rada České televize v tomto složení:

RNDr. Jiří Grygar, předseda

Mgr. Jiří Zajíc, místopředseda

Ing. Leopold Hajíček

PhDr. Jiří Růžička

Karel Steigerwald

Vladimír Svoboda

Jan Trefulka

František Trnka

PhDr. Jaromír Zemina

tajemnice Jiřina Marcinová

sekretářka Blanka Cimbulková (od 15.4.1996)

Rada ČT měla v roce 1996 26 zasedání, z toho jedno (11.9.1996) v Brně s pracovníky brněnského studia České televize a jedno (3.4.1996) v Ostravě s pracovníky ostravského studia České televize.

V roce 1996 doplnila Rada ČT svůj Jednací řád. V nové podobě vešel v platnost 24.4.1996.

Od 13.3.1996 měla Rada ČT jen jednoho místopředsedu - K. Steigerwald ze své funkce odstoupil.

Jednání Rady ČT se zúčastňoval generální ředitel ČT Ivo Mathé nebo jím pověřený zástupce (programový ředitel, ekonomický ředitel, ředitel provozu a techniky).

Rada ČT jednala průběžně se Stálou komisí pro sdělovací prostředky PS PČR, s Radou ČR pro rozhlasové a televizní vysílání, s Výborem pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu PS PČR, s poslaneckým klubem ODS, ODA, ČSSD a KDU - ČSL, s Konfederací politických vězňů, s šéfredaktorem Lidových novin aj.

Předseda a místopředseda Rady ČT čas od času vystupovali v pořadech Události a "21", čtyři členové vystoupili 28.1.1997 v pořadu "Klub Netopýr".

Někteří členové napsali články o problémech České televize a Rady ČT do denního tisku, především do Lidových novin.

Rada ČT získala v Internetu stránku pro základní informace o své existenci. Stránku lze nalézt pod označením: http://www.czech-tv.cz.

J. Růžička reprezentoval Radu ČT na 8. evropském televizním a filmovém fóru v Amsterodamu 7. - 9. 11. 1996, L. Hajíček doprovázel delegaci Stálé komise pro sdělovací prostředky PS PČR 2. - 5. 12. 1996 při její návštěvě Spolkové republiky Německo, kterou pomáhal organizovat.

Rozpočet a čerpání rozpočtu Rady ČT v roce 1996

Rozpočet Rady České televize byl sestavován na začátku roku 1996 na základě předpokládaných výdajů (s přihlédnutím ke skutečnosti v roce 1995).

Podněty

Rada ČT vypracovala pro poslaneckou sněmovnu PČR Výroční zprávu Rady ČT o činnosti České televize v roce 1995. Tato zpráva byla přijata.

Rada ČT vypracovala pro Stálou komisi pro sdělovací prostředky PS PČR rozklad, v němž zdůvodnila optimální výši koncesionářského poplatku pro příští léta. Komise doporučila poplatek zvýšit s valorizační doložkou.

Při všech jednáních s poslanci Rada ČT zdůrazňovala, že je nutno zachovat dosavadní zákonná pravidla pro reklamu v České televizi. Většina členů Stálé komise pro sdělovací prostředky PS PČR při hlasování toto stanovisko podpořila.

Rada ČT písemně zhodnotila pro Stálou komisi pro sdělovací prostředky PS PČR dosavadní vztahy mezi vedením České televize a Radou ČT, mezi Radou ČT a poslaneckou sněmovnou PČR a mezi Radou ČT a Radou ČR pro rozhlasové a televizní vysílání. Na základě svých zkušeností podala Rada ČT řadu návrhů na zlepšení těchto vztahů a jejích zákonného zakotvení.

Rada ČT vypracovala pro potřebu stálé komise pro sdělovací prostředky PS PČR rozbor příčin deficitního rozpočtu České televize pro rok 1996 a poukázala přitom na prognózu poradenské firmy Coopers & Lybrand, která již v roce 1995 tento deficit předvídala.

Během jednání s novým šéfredaktorem Lidových novin kritizovala Rada ČT dosavadní většinou nekorektní vztah těchto novin k České televizi a k Radě ČT. Dostalo se jí slibu nápravy.

Rada ČT vypracovala pro vlastní potřebu dotazník, jehož pomocí pak zjišťovala názory předních osobností veřejného života v České republice na kvalitu vysílání České televize.

Při sledování práce České televize z hlediska její veřejnoprávnosti Rada ČT zaměřovala pozornost především na zpravodajské a publicistické relace (Události, "21", Debata a Aréna - viz kapitola 3.3.1.2.) a pravidelně kritizovala jejich nedostatky, z nichž některé však stále přetrvávají. Obzvlášť sledovanými pořady byly ty, které se týkaly voleb do Poslanecké sněmovny a do Senátu. Rada ČT opětovně upozorňovala na nutnost získat pro komentátorskou a publicistickou činnost výrazné nezávislé osobnosti.

Častým předmětem kritických připomínek Rady ČT byl ekologický pořad Nedej se!

Rada ČT soustavně upozorňovala na pořady České televize, jež přímo nebo nepřímo podporují pavědu, zejména astrologii a léčitelství.

Zvláštní pozornost věnovala Rada ČT také pořadům, zabývajícím se novodobou historií naší společnosti, především těm, jejichž vznik sama iniciovala (Z letopisů Máselné Lhoty), a navrhla, aby se nejlepší z nich staly učební pomůckou pro školy.

Rada ČT upozornila na potřebu vzdělávacích seriálů věnovaných problémům a otázkám, s nimiž se veřejnost denně setkává (předpověď počasí).

Důležitá usnesení Rady ČT

"Kauza Dumbrovský": Usnesení č. 1 Rady ČT ze dne 13. března 1996 (příloha zápisu č. 8/96):

Tím, že Česká televize dne 3. března 1996 v hlavním zpravodajském pořadu Události odvysílala nepravdivé a zavádějící informace o ODS, porušila Zákon č. 483/1991 Sb. o České televizi.

Omluvu zpravodajské redakce z následujícího dne nepovažuje Rada ČT za dostatečnou. Nepokládá za dostatečné ani opatření, které v této záležitosti učinilo vedení České televize, poněvadž neposkytuje záruku, že se podobná závažná porušení zákona nebudou opakovat. Proto žádá vedení České televize o opatření poskytující záruku větší.

Závažnější stížnosti

- ministr životního prostředí F. Benda - Nedej se! (P. Bezouška, Z, Jiranová): Zpráva Rady ČT pro tiskové agentury (příloha zápisu č. 9):

Rada České televize projednala 27.3.1996 stížnost ministra životního prostředí F. Bendy (kterou mylně adresoval Radě ČR pro rozhlasové a televizní vysílání) a dospěla k těmto závěrům:

1) Systematičtější sledování programové řady "Nedej se!" zatím prokázalo dvě stejně závažné okolnosti: nezastupitelnost takové tvorby ve veřejnoprávní televizí kolísavou úroveň jednotlivých dílů zejména ve schopnosti prezentovat kontroverzní skutečnosti (po kterých tento cyklus oprávněně pátrá) s potřebným nadhledem a smyslem pro vyváženost a objektivitu

2) Rada ČT požádala vedení ČT, aby do 30. 6. t.r. předložilo Radě ČT koncepci zpracování a prezentace problematiky péče o životní prostředí ve vysílání ČT s důrazem na dvě klíčové roviny:

využívání tzv. čistých technologií (spojení "ekonomičnosti" s "ekologičnosti") uvědomění si souvislostí mezi hodnotovými orientacemi, životním stylem a naší schopností účinné péče o životní prostředí.

3) Pro zaujetí definitivního stanoviska k příslušnému sporu je zapotřebí vypracovat odborné expertizy, které Rada ČT ihned zadá. Po jejich zpracování se Rada ČT k problematice ekologické výchovy a osvěty v České televizi vrátí.

- firma A-Connect - ČT:

A) zápis č. 11/2e,

Šetření firmy A-Connect o zastoupení politiků ve vysílání hlavních médiích.

Závěr: uveřejnění prvních údajů firmou, bylo porušení smlouvy (mezi RRTV a firmou A-Connect ze strany této firmy. Přesto z toho pro A-Connect nevyplynula žádná reálná újma). Použitá metodika a způsob uveřejnění údajů naprosto znehodnotil vypovídací schopnost tohoto výzkumu a mohl vést k destabilizaci politické scény v ČR. Rada ČT ve shodě s GŘ považuje postup Rady pro RTV za nekvalifikovaný. Rada pro RTV vyjádřila své přesvědčení, že se ČT chová ve věci proporcionality prezentace politických stran korektně.

B) 24/5c

Monitoring firmy A-Connect (kritika vůči ČT od J. Maštery)

Rada se problémem již zabývala a nevidí důvod proč by měla svůj postoj k tomuto problému měnit.

- ředitel Poldi Kladno V. Stehlík - zpravodajství o Poldi Kladno: stanovisko Rady ČT viz zápis č. 12/10

Stížnost ředitele Poldi Kladno Vladimíra Stehlíka na neobjektivitu ČT při zpravodajství o situaci kolem Poldi:

Rada konstatuje, že stížnost postrádá jakékoli konkrétnější údaje. Proto žádá V. Stehlíka o doložení stížnosti na těchto konkrétních případech, aby stížnost mohla odpovídajícím způsobem prošetřit.

- Strana zelených - zasahování do volebních spotů: zápis č. 13/6

Rada projednala stížnost Strany zelených ze dne 27.5.1996 na údajné zasahování do volebních spotů této strany zařazením titulků upozorňujících, že Strana zelených nezaplatila volební kauci, a zaujala toto stanovisko:

Podle rozhodnutí Ústavního soudu není ustanovení o volebních kaucích příslušného zákona v rozporu s ústavou, a proto nelze považovat Stranu zelených za stranu kandidující v parlamentních volbách 1996. Z toho důvodu neshledává Rada ČT v postupu České televize žádné pochybení a stížnost Strany zelených pokládá za bezpředmětnou.

- ministr hospodářství K. Dyba - Nedej se!: zápis č. 15/5

Rada obdržela stížnost ministra hospodářství K. Dyby na pořad Nedej se!, který odvysílala ČT dne 10.6.1996. Podklady k vyjádření se ke stížnosti byly předány GŘ a po prostudování všech okolností a zejména zadaných analýz k ekologické problematice v ČT.

- prof. Dr. J. Figala - P. Bezouška: zápis č. 20/7, 22/4, 23/4

Rada obdržela dopis prof. Dr. J. Figaly týkající se krátkého rozhovoru s redaktorem P. Bezouškou, který byl odvysílán 15.9. t.r. (P. Bezouška v něm v odpovědi reportérce informoval posluchače, že pořad Nedej se! bude opět pokračovat po "alibistických připomínkách radilů a rádobyradilů"). J. Grygar napíše prof. Figalovi dopis a sekretariát Rady zajistí na příští zasedání záznam výše zmíněného rozhovoru.

P. Bezouška v pořadu Setkání s obrazovkou nepřekročil ve svém vyjádření tolerovatelnou podobu (z kontextu plyne, že jeho kritika nemířila na prof. Figalu).

Rada zhlédla pasáž pořadu Za bukem, vůči které vyjádřil výhrady vedoucí Správy CHKO Beskydy Jan Petřvalský. Předseda Rady vyrozumí dotyčného o tom, že Rada považuje stížnost za v zásadě oprávněnou a že pořady "Za bukem" byly i pro jiné nedostatky z vysílání ČT staženy.

GŘ předal členům Rady vyjádření příslušného vedoucího tvůrčí skupiny D. Kaušitze. GŘ pokládá způsob komunikace P. Bezoušky s prof. Figalou za nevhodný jak s ohledem na prestiž ČT jako veřejnoprávní instituce s určitou úrovní kultury jednání, tak na samotný dosah pořadu Nedej se!. V tomto smyslu bude GŘ jednat osobně jak s prof. Figalou, tak s P. Bezouškou.

- M. Jechenthalová (poslankyně H. Marvanová) - Soumrak vynálezců: zápis č. 24/5b. Poslankyně H. Marvanová zaslala Radě kritický názor paní Marie Jechenthálové z Prahy 6 na pořad "Soumrak vynálezců". Rada konstatovala, že již před časem byl tento sporný cyklus konzultován s vedením ČT a jako nekvalitní (ve smyslu prezentování různých pavědeckých názorů) byl zrušen a natočené další díly již nebyly vysílány v ČT.

3.2. PŘEHLED EXTERNÍCH ANALÝZ VYŽÁDANÝCH

RADOU ČT

Rada si vyžádala v roce 1996 tyto odborné analýzy:

S těmito analýzami byli prostřednictvím generálního ředitele ČT seznámeni pracovníci, jichž se to týkalo. Tyto analýzy jsou k dispozici v sekretariátu Rady ČT na Kavčích horách.

3.3. HODNOCENÍ VYBRANÝCH TYPŮ POŘADŮ

3.3.1. ZPRAVODAJSKÉ A PUBLICISTICKÉ POŘADY

Tak jako v předchozím období považovala Rada ČT tuto oblast za klíčovou pro posouzení kvality služby, kterou Česká televize poskytovala v roce 1996 české veřejnosti.

Profilující význam zde hrály tytéž pořady jako v roce 1995:

Zařadit sem lze i celoroční cyklus o moderních českých dějinách "Z letopisů Máselné Lhoty", iniciovaný Radou ČT.

Při svém hodnocení vycházela Rada ČT z těchto zdrojů:

- z vlastního soustavného sledování (2 členové Rady ČT měli tuto oblast trvale na starosti)

- z vyžádaných expertiz a konzultací (Petr Fiala a Jiří Hanuš, Jefim Fištejn)

- z celoročního interního hodnocení programové rady České televize

- z podrobných týdenních údajů o divácké spokojenosti a sledovanosti každého odvysílaného pořadu

- z jednání v parlamentních klubech PS PČR a se zástupci Stálé komise pro sdělovací prostředky PS PČR

- z pravidelných hodnocení zpravodajských a vybraných publicistických pořadů během jednání Rady ČT za přítomnosti generálního ředitele a někdy i dalších odpovědných pracovníků.

3.3.1.1. ZPRAVODAJSKÉ POŘADY

Rada ČT považuje za výstižné shrnutí z expertního posudku Petra Fialy a Jiřího Hanuše (Masarykova univerzita a Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno):

"Události představují dnes bezesporu kvalitní hlavní zpravodajskou relaci srovnatelnou s obdobnými pořady v zahraničí. Profesionální redakční práce, úroveň moderátorů, schopnost postihnout většinu důležitých informací vytvářejí srozumitelný přehled domácích i zahraničních událostí, jež svou seriózností odpovídá požadavkům kladeným na zpravodajské vysílání ve veřejnoprávní televizi.

Celkově je nutno ocenit zřetelný pozitivní vývoj v kvalitě Událostí i to, že zachovávají politickou neutralitu a nepodléhají stranicko - politickým tlakům".

"O hlavním pořadu komentovaného zpravodajství "21" lze bez obtíži napsat, že se jedná o velmi kvalitní relaci, jež splňuje požadavky obecně kladené na obdobné typy pořadů a do značné míry snese i srovnání s analogickými programy v zahraničí.

Na "21" je nutno ocenit její pevnou strukturu, vyváženost a to, že jsou zváni nejen politikové, ale i odborníci, pracovníci charitativních občanských sdružení, umělci apod. Kromě moderátorského týmu je možno skutečně ocenit i kvalitní redaktorskou práci, která se odráží v promyšlené koncepci i v podobě jednotlivých příspěvků. Svou celkovou skladbou i náročnější zpravodajskou formou tento pořad vhodně zapadá do struktury programu ČT2".

Citovaná expertíza i naše další zdroje poukazují na dva výraznější nedostatky ve zpravodajských pořadech (které ostatně uvádí již naše loňská zpráva, jejich závažnost však vystupuje nyní výrazněji vzhledem k pozitivnímu posunu v jiných rovinách zpravodajského vysílání):

- Nenápadité, občas vůči divákovi až neuctivé využívání různých "archivních záběrů" jako obrazového "ilustračního materiálu" ke slovnímu sdělení. Jde o nerespektování specifika především vizuálního média, protože výsledným efektem těchto "obrazových ilustrací mluveného textu" není posílení kvality informace a tím i lepší porozumění, ale naopak odvedení pozornosti od mluveného slova (které je ve skutečnosti při tomto zpracování jediným nositelem významu) - a tím i oslabení vnímavosti pro obsah sdělení. Jsme přesvědčeni, že tato profesionální chyba (někdy násobena i opakovaným použitím téhož záběru během jediné relace) se podstatnou měrou podílí na menší divácké atraktivitě Událostí vůči Televizním novinám, které tyto "obrazové vycpávky" z pochopitelných důvodů nepoužívají. Pro diváka je daleko příznivější, když vidí autora slova (reportéra, redaktora, komentátora), než když se pouze jeho hlas ozývá zpoza "vizuální mlhy".

- Zejména v kratších vstupech si redaktoři usnadňují situaci tím, že (v asynchronním zpracování) "převyprávějí" jádro sdělení osoby, s níž je veden rozhovor, ale která na obraze jen němě hýbe ústy - zatímco hlavní aktér rozhovoru (většinou čelný politik) je "odsouzen" k tomu, aby doplnil redaktorovo vyprávění nějakou banální půlvětou ("Myslím, že ano..." apod.). I když chápeme, že nemusí být vždy snadné přimět dotyčného účastníka rozhovoru k tomu, aby se vyjádřil jasně, stručně a srozumitelně, přesto zvolená cesta opět poškozuje atraktivitu i hodnověrnost zpravodajství České televize.

ZÁVĚR: Zpravodajské vysílání České televize mělo v roce 1996 dobry veřejnoprávní standard. V roce 1996 nedošlo k žádnému zásadnímu porušení zpravodajské objektivity, která by zvýhodňovala či naopak poškozovala politické subjekty v České republice.

Rada ČT považuje za nutné věnovat velkou pozornost obrazové stránce zpravodajství a dále usilovat o vyzrání výrazných moderátorských osobností a získání nezávislých osobností komentátorských (viz Zpráva 1995).

3.3.1.2. HLAVNÍ DISKUSNÍ POŘADY

"DEBATA" A "ARÉNA"

(A) Debata

Rada ČT vyjadřuje svou zásadní nespokojenost s tím, že ani po jejím dvouletém úsilí o výraznou proměnu kvality hlavního diskusního pořadu České televize k této proměně nedošlo. Debata v nynější podobě představuje téměř výlučně prostor pro prezentaci "standardních" stranických stanovisek. Protože Česká televize nevysílá jiný diskusní pořad ve srovnatelně atraktivním čase a na divácky sledovaném okruhu, jde o zúžení, které z dlouhodobého hlediska vede k nedostatečnému naplňování veřejnoprávnosti České televize. Nelze totiž mluvit o vyváženosti, když dlouhodobě chybí v patřičné kvantitě i kvalitě hlasy jiných důležitých reprezentantů společnosti (z oblasti kultury, vědy, občanských iniciativ, církví, sdělovacích prostředků apod.).

Rada ČT je přesvědčena, že tento podstatný nedostatek společně s trvalými nedostatky v kvalitě moderování (necitlivost pro dialogické vedení diskuse) je postačujícím důvodem pro změnu hlavního moderátora pořadu Debata pana Oty Černého. Rada ČT přitom upozorňuje, že tvrzení o divácké oblibě Oty Černého se nezakládají na pravidelných a spolehlivých údajích o divácké spokojenosti, neboť ta je s pořadem Debata dlouhodobě podprůměrná (jen zřídkakdy přesahuje 5.0, většinou kolem 4.2, zatímco např. Události jsou hodnoceny mezi 5.6 až 6.0).

(B) Aréna

Aréna procházela během roku 1996 různými proměnami, které vyústily až ve změnu zásadní - změnu moderátora, kterou Rada ČT velice uvítala. Rada ČT považuje dosavadní působení Václava Žmolíka v roli moderátora za nadějný příslib, neboť mnohem důsledněji respektuje pravidla této role (nestrannost, nestrhávání pozornosti na sebe, citlivost ap.) než jeho předchůdkyně Michaela Jílková.

Přes dílčí zlepšení zůstává otazník nad "účinkováním publika ve studiu" i nad optimálním pojetím "diváckého hlasování".

Rada ČT doporučuje věnovat větší pozornost dramaturgickému plánu jak z hlediska tématického, tak z hlediska výběru účastníků Arény.

ZÁVĚR: Rada ČT vidí působení České televize v oblasti diskusních pořadů v roce 1996 jako málo úspěšné. Dobrý standard vykazuje pouze Studio Netopýr Antonína Přidala, zlepšení naznačuje po výměně moderátorky porad Aréna. Neúspěchem je trvale mdlá úroveň Debaty, která spadá jednoznačně na vrub moderátora Oty Černého. Slabý byl i pořad Sněží na ČT2 (Milan a Martin Schulzové RSE).

Rada ČT vítá posílení diskusních pořadů České televize pro rok 1997 některými novými projekty (Respektování, L. Rakušanová, I. Gabal ap.), ale trvá na tom, že k výraznější změně pocitu, že Česká televize "diskusní porady neumí", nemůže dojít bez jasné proměny poradu Debata.

3.3.1.3. PUBLICISTICKÉ POŘADY

(A) Publicistika souhrnně

Rada ČT považuje za stabilně velmi kvalitní pravidelné publicistické pořady ostravského studia "Ta naše povaha česká" a "Klekánice". Po odchodu Milana Šímy se zlepšila kvalita prestižního pořadu Nadoraz. Pořad "Černé ovce" je sice nápaditý ve vyhledávání různých nešvarů, ale většinou končí u jejich konstatování, bez důkladného objasnění, "kdo to zavinil", kdo to v právním státu odnese", "kdo to má dát do pořádku" - a tedy následně "jak se má občan co nejúčinněji bránit". Projekt Febia "Oko" vykazoval (tak jako většina produkce Febia nabízené České televizi v poslední době) velice kolísavou úroveň - od skvělých snímků až k velmi podprůměrným. Je to daň typická pro spolupráci se soukromou agenturou, která uzavírá smlouvu na celý cyklus a nikoli na jednotlivé pořady.

Kromě uvedených (i nadále) pravidelných publicistických pořadů jich Česká televize vysílá mnoho v podobě tzv. solitérů. Rozhodně nelze přehlédnout velmi kvalitní dokumentární publicistiku Milana Maryšky (např. čtyřdílný cyklus "Svobody se nevzdáme" ap.), Zory Václavové aj. V této oblasti vykonává Česká televize naprosto nenahraditelnou službu, která zatím nebyla dostatečně oceňována.

(B) Z letopisů Máselné Lhoty

Rada ČT se zabývala rekapitulací obsáhlého cyklu z moderní české historie Z letopisů Máselné Lhot a konstatuje, že jde o první pokus k vyrovnání se s tou částí naší minulosti, o níž má veřejnost neúplné a zkreslené poznání.

Vzhledem k závažnosti této problematiky Rada ČT považuje za naprosto nezbytné, aby Česká televize věnovala této oblasti soustavnou pozornost a svěřovala tyto úkoly svým nejlepším tvůrcům.

(C) Nedej se!

Tomuto ekologickému publicistickému pořadu se Rada ČT věnovala v roce 1996 zvláště systematicky. Na základě tří nezávislých expertních posudků (M. Braniš, M. Kyselka, J. Figala) dospěla k tomuto závěru:

1. Doporučuje:

- podpořit další existenci pořadu Nedej se!, nechat ho ve stejném čase a reprízovat dříve

- zvážit restrukturalizaci pořadu

- odstranit ironizující prvky a zachovat neutralitu; kamera by měla být využívána především k dokumentaci pořadu; osoby, na které jsou činěny dotazy, by neměly mít pocit obavy, že jejich vystoupení bude zkresleno následnými technickými úpravami (střih, hal ap.) - neboť taková zjevná zaujatost tomuto pořadu zbytečně škodí

- zvážit účelnost občasných besed fundovaných odborníků či stálých poradců.

2. Konstatuje ve shodě s názor expertů, že hlavním problémem je v současné době osamocenost tohoto seriálu v oblasti ekologické tématiky. (Od druhé poloviny roku 1996 a zejména v roce 1997 další dva ekologické cykly).

(D) Náboženské vysílání České televize

Rada ČT doporučuje na základě dlouhodobého sledování a expertních posudků náboženských pořadů:

- Sjednotit pojetí Křesťanského magazínu z Prahy a moravských studií z hlediska žánru (pražské dokumenty x moravské magazíny) tak, aby buď odpovídalo názvu "magazín" (a očekávání typické divácké obce), nebo si vynutilo změnu názvu pořadu (což ovšem koliduje s převládajícím očekáváním diváků).

- Vytvořit pro kvalitní dokumenty pražské skupiny prostor mimo Křesťanský magazín.

- Zdůraznit výběrem osobností "civilní" a universální charakter "Svátečního slova".

- V plánu pro rok 1998 vytvořit prostor pro pravidelný publicistický pořad, který by umožňoval z křesťanských pozic aktuálně a současně dostatečně analyticky reagovat na celospolečensky závažná témata.

ZÁVĚR: Rada ČT konstatuje, že Česká televize během roku 1996 v oblasti publicistiky v zásadě naplňovala požadavky svého veřejnoprávního poslání, svou dokumentaristikou pak významně přispěla ke kultivaci české historické paměti a smyslu pro demokracii.