Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Platné znění:

(1) Příjmy z podnikání jsou

a) příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,⁷)

b) příjmy ze živnosti,⁸)

c) příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů,

d) podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku.

(2) Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, jsou

a) příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému,⁹) a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,

b) příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů,

c) příjmy znalců a tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů a rozhodců za činnost podle zvláštních předpisů.^6f)

(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavcích 1 a 2 s výjimkou uvedenou v odstavci 8. Tyto příjmy se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 33. Příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. c), f) a písm. g) bodech 1 a 2 plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).

(4) Základem daně (dílčím základem daně) společníka veřejné obchodní společnosti je část základu daně veřejné obchodní společnosti stanoveného podle § 23 až 33. Tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9b) Vykáže-li podle § 23 až 33 veřejná obchodní společnost ztrátu, rozděluje se na společníka část této ztráty stejně jako základ daně.

(5) Základem daně (dílčím základem daně) komplementáře komanditní společnosti je část základu daně komanditní společnosti stanoveného podle § 23 až 33 připadající na komplementáře. Tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9c) Vykáže-li podle § 23 až 33 komanditní společnost ztrátu, rozděluje se na komplementáře část této ztráty stejně jako základ daně.

(6) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. d) se snižují o pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, které zaplatil společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti za předpokladu, že toto pojistné není hrazeno jako náklad veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojistné.

(7) Pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky nebo komanditní společností za komplementáře je u společníků nebo komplementářů osvobozeno od daně.

(8) Příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36) za předpokladu, že jde o příjmy uvedené v odstavci 2 písm. a) a úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 3000 Kč.

(9) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje s výjimkou uvedenou v § 12 ve výši

a) 50 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,⁷)

b) 30 % z příjmů uvedených v odstavci 2 písm. a), s výjimkou příjmů podle odstavce 8,

c) 25 % z příjmů ze živnosti, z jiného podnikání podle zvláštních předpisů a z příjmů uvedených v odstavci 2 písm. b) a c).

(10) Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 9, jsou v částkách výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, kromě pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění,²¹) které může poplatník uplatnit navíc v prokázané výši, avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojištění podle zvláštního předpisu.²¹) Dále může navíc v prokázané výši uplatnit pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny, a to až do výše pojistného na zákonné nemocenské pojištění stanovené zvláštními předpisy. ²¹)

(11) Jde-li o nemovitost nebo movitou věc v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, která je využívána pro podnikání nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost (odstavce 1 a 2) jedním z manželů nebo oběma manžely, vkládá tuto nemovitost nebo movitou věc do obchodního majetku jeden z manželů. V případě, že tuto nemovitost nebo movitou věc má v obchodním majetku jeden z manželů, avšak je pro podnikání nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost (odstavce 1 a 2) využívána také druhým z manželů, lze výdaje (náklady) související s touto nemovitostí nebo movitou věcí, které připadají na část nemovitosti nebo movité věci využívané pro podnikatelskou činnost nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost oběma manžely, rozdělit mezi oba manžele v poměru, v jakém ji využívají při své činnosti podle odstavců 1 a 2. Příjmy z prodeje nemovitosti nebo movité věci v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů jsou zdaňovány u toho z manželů, který měl takovou nemovitost nebo movitou věc zahrnutou v obchodním majetku. Po ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti se postupuje podle § 10 odst. 5 zákona.

(12) Za příjmy podle § 7 odst. 1 písm. d) se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady cestovních výdajů poskytované společníkům veřejných obchodních společností a komplementářům komanditních společností do výše stanovené zvláštním předpisem.⁵)

------------------------------------------------------------------

⁵) Např. zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb.

^6f) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích tlumočnících.

Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.

§ 11 a § 13 odst. 1 až 4 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání.

§ 14 odst.4 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.

Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 18/1991 Sb., o jiných úkonech v obecném zájmu.

⁷) § 12a zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb.

⁸) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

⁹) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích.

Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^9b) § 82 obchodního zákoníku.

^9c) § 100 odst. 2 obchodního zákoníku.

²¹) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Navrhované znění:

(1) Příjmy z podnikání jsou

a) příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,⁷)

b) příjmy ze živnosti,⁸)

c) příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů,

d) podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku.

(2) Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, jsou

a) příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému,⁹) a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,

b) příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů,

c) příjmy soudních znalců a soudních tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů a rozhodců za činnost podle zvláštních předpisů.^9d)

(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavcích 1 a 2 s výjimkou uvedenou v odstavci 8. Tyto příjmy se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 33. Příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. c), f) a písm. g) bodech 1 a 2 plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).

(4) Základem daně (dílčím základem daně) společníka veřejné obchodní společnosti je část základu daně veřejné obchodní společnosti stanoveného podle § 23 až 33. Tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9b) Vykáže-li podle § 23 až 33 veřejná obchodní společnost ztrátu, rozděluje se na společníka část této ztráty stejně jako základ daně.

(5) Základem daně (dílčím základem daně) komplementáře komanditní společnosti je část základu daně komanditní společnosti stanoveného podle § 23 až 33 připadající na komplementáře. Tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9c) Vykáže-li podle § 23 až 33 komanditní společnost ztrátu, rozděluje se na komplementáře část této ztráty stejně jako základ daně.

(6) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. d) se snižují o pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, které zaplatil společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti za předpokladu, že toto pojistné není hrazeno jako náklad veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojistné.

(7) Pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky nebo komanditní společností za komplementáře je u společníků nebo komplementářů osvobozeno od daně.

(8) Příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36) za předpokladu, že jde o příjmy uvedené v odstavci 2 písm. a) a úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 3000 Kč.

(9) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje s výjimkou uvedenou v § 12 ve výši

a) 50 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,⁷)

b) 30 % z příjmů uvedených v odstavci 2 písm. a), s výjimkou příjmů podle odstavce 8,

c) 25 % z příjmů ze živnosti, z jiného podnikání podle zvláštních předpisů a z příjmů uvedených v odstavci 2 písm. b) a c).

(10) Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 9, jsou v částkách výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, kromě pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění,²¹) které může poplatník uplatnit navíc v prokázané výši, avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojištění podle zvláštního předpisu.²¹) Dále může navíc v prokázané výši uplatnit pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny, a to až do výše pojistného na zákonné nemocenské pojištění stanovené zvláštními předpisy. ²¹)

(11) Jde-li o nemovitost nebo movitou věc v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, která je využívána pro podnikání nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost (odstavce 1 a 2) jedním z manželů nebo oběma manžely, vkládá tuto nemovitost nebo movitou věc do obchodního majetku jeden z manželů. V případě, že tuto nemovitost nebo movitou věc má v obchodním majetku jeden z manželů, avšak je pro podnikání nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost (odstavce 1 a 2) využívána také druhým z manželů, lze výdaje (náklady) související s touto nemovitostí nebo movitou věcí, které připadají na část nemovitosti nebo movité věci využívané pro podnikatelskou činnost nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost oběma manžely, rozdělit mezi oba manžele v poměru, v jakém ji využívají při své činnosti podle odstavců 1 a 2. Příjmy z prodeje nemovitosti nebo movité věci v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů jsou zdaňovány u toho z manželů, který měl takovou nemovitost nebo movitou věc zahrnutou v obchodním majetku. Po ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti se postupuje podle § 10 odst. 5 zákona.

(12) Za příjmy podle § 7 odst. 1 písm. d) se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady cestovních výdajů poskytované společníkům veřejných obchodních společností a komplementářům komanditních společností do výše stanovené zvláštním předpisem.⁵)

------------------------------------------------------------------

⁵) Např. zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb.

⁷) § 12a zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb.

⁸) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

⁹) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích.

Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^9b) § 82 obchodního zákoníku.

^9c) § 100 odst. 2 obchodního zákoníku.

^9d) Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.

Zákon č. ...../1997 Sb., o soudních znalcích a soudních tlumočnících a o změně a doplnění některých zákonů.

§ 11 a § 13 odst. 1 až 4 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání.

§ 14 odst.4 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.

Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 18/1991 Sb., o jiných úkonech v obecném zájmu.

²¹) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

K § 31 návrhu zákona:

Platné znění:

(1) Doklady vystavené orgány cizího státu, které předkládají fyzické osoby podle tohoto zákona,

a) musí být opatřeny potřebnými ověřeními,⁴) nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána,

b) musí být úředně přeloženy do českého jazyka,⁵) jsou-li vystaveny v cizím jazyce.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije v případě, že jsou doklady vystaveny příslušnými orgány Slovenské republiky.

------------------------------------------------------------------

⁴) § 52 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů.

⁵) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

Navrhované znění:

(1) Doklady vystavené orgány cizího státu, které předkládají fyzické osoby podle tohoto zákona,

a) musí být opatřeny potřebnými ověřeními,⁴) nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána,

b) musí být úředně přeloženy do českého jazyka,⁵) jsou-li vystaveny v cizím jazyce.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije v případě, že jsou doklady vystaveny příslušnými orgány Slovenské republiky.

------------------------------------------------------------------

⁴) § 52 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů.

⁵) Zákon č. .../1997 Sb., o soudních znalcích a soudních tlumočnících a o změně a doplnění některých zákonů.

K § 32 návrhu zákona:

Platné znění:

(1) Legalizací pověřený pracovník ověřuje, že fyzická osoba v jeho přítomnosti listinu vlastnoručně podepsala nebo podpis na listině již uvedený před ním uznala za vlastní.

(2) Fyzická osoba předloží k prokázání své totožnosti platný úřední průkaz vydaný státním orgánem, který obsahuje údaje uvedené v odstavci 3 písm. a).

(3) Legalizace se vyznačí na listině formou ověřovací doložky, která obsahuje:

a) jméno, příjmení, rodné číslo, a není-li rodné číslo nebo nelze-li je zjistit, datum narození žadatele,

b) údaj, jak byla zjištěna totožnost žadatele, a údaj o místě jeho trvalého pobytu,

c) konstatování, že fyzická osoba listinu vlastnoručně před pověřeným pracovníkem podepsala, nebo že uznala podpis na listině za vlastní,

d) pořadové číslo, pod kterým je legalizace zapsána v ověřovací knize,

e) místo a datum legalizace,

f) podpis pověřeného pracovníka a otisk razítka se státním znakem.

(4) Pověřený pracovník provedením legalizace neodpovídá za obsah listiny.

(5) Neovládá-li pověřený pracovník jazyk, v němž je listina pořízena, vyzve žadatele, aby předložil překlad listiny pořízený tlumočníkem,³) a nestane-li se tak, legalizaci odmítne; to neplatí, je-li listina pořízena v jazyce českém nebo slovenském.

(6) Úřad neprovede legalizaci, jde-li o legalizaci podpisu na listině, která neobsahuje žádný text.

------------------------------------------------------------------

³) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

Navrhované znění:

(1) Legalizací pověřený pracovník ověřuje, že fyzická osoba v jeho přítomnosti listinu vlastnoručně podepsala nebo podpis na listině již uvedený před ním uznala za vlastní.

(2) Fyzická osoba předloží k prokázání své totožnosti platný úřední průkaz vydaný státním orgánem, který obsahuje údaje uvedené v odstavci 3 písm. a).

(3) Legalizace se vyznačí na listině formou ověřovací doložky, která obsahuje:

a) jméno, příjmení, rodné číslo, a není-li rodné číslo nebo nelze-li je zjistit, datum narození žadatele,

b) údaj, jak byla zjištěna totožnost žadatele, a údaj o místě jeho trvalého pobytu,

c) konstatování, že fyzická osoba listinu vlastnoručně před pověřeným pracovníkem podepsala, nebo že uznala podpis na listině za vlastní,

d) pořadové číslo, pod kterým je legalizace zapsána v ověřovací knize,

e) místo a datum legalizace,

f) podpis pověřeného pracovníka a otisk razítka se státním znakem.

(4) Pověřený pracovník provedením legalizace neodpovídá za obsah listiny.

(5) Neovládá-li pověřený pracovník jazyk, v němž je listina pořízena, vyzve žadatele, aby předložil překlad listiny pořízený soudním tlumočníkem,³) a nestane-li se tak, legalizaci odmítne; to neplatí, je-li listina pořízena v jazyce českém nebo slovenském.

(6) Úřad neprovede legalizaci, jde-li o legalizaci podpisu na listině, která neobsahuje žádný text.

------------------------------------------------------------------

³) Zákon č. .../1997 Sb., o soudních znalcích a soudních tlumočnících a o změně a doplnění některých zákonů.

K § 33 návrhu zákona:

Platné znění:

(1) Prostředky penzijního fondu mohou být umístěny jen do:

a) státních dluhopisů¹⁰)

b) dluhopisů vydaných bankami,

c) veřejně obchodovatelných dluhopisů¹¹) vydaných obchodními společnostmi a přijatých k obchodování na burze cenných papírů,

d) veřejně obchodovatelných akcií a podílových listů přijatých k obchodování na burze cenných papírů,

e) jiných movitých věcí než cenných papírů uvedených v písmenech a) až d) představujících záruku bezpečného uložení peněžních prostředků,

f) pozemků a jiných nemovitostí přinášejících stálý výnos a sloužících zcela nebo převážně k podnikání nebo k bydlení.

(2) Penzijní fond může cenný papír kupovat nejvýše a prodávat nejméně za kurz cenného papíru, za který byl v den nákupu nebo prodeje obchodován na veřejném trhu.

(3) Hodnota cenných papírů v majetku penzijního fondu se vypočte na základě jejich kurzů zaznamenaných na veřejném trhu ke dni, ke kterému se výpočet provádí.

(4) Ocenění nemovitostí a movitých věcí se musí provést před jejich nákupem a dále ve lhůtách stanovených ve statutu penzijního fondu, nejméně však jedenkrát ročně. Ocenění se provede podle předpisů platných v době, kdy se ocenění provádí. Pokud tyto předpisy neexistují, provede ocenění soudní znalec nezávislý na penzijním fondu.

(5) O účtování změn hodnoty majetku penzijního fondu vyplývajících ze změn kurzů cenných papírů a ocenění movitého a nemovitého majetku platí přiměřeně ustanovení zvláštního zákona.¹²)

------------------------------------------------------------------

¹⁰) § 18 zákona č. 539/1990 Sb., o dluhopisech.

¹¹) § 71 zákona ČNR č. 591/1992 Sb.

¹²) § 21 zákona č. 248/1992 Sb.

Navrhované znění:

(1) Prostředky penzijního fondu mohou být umístěny jen do:

a) státních dluhopisů¹⁰)

b) dluhopisů vydaných bankami,

c) veřejně obchodovatelných dluhopisů¹¹) vydaných obchodními společnostmi a přijatých k obchodování na burze cenných papírů,

d) veřejně obchodovatelných akcií a podílových listů přijatých k obchodování na burze cenných papírů,

e) jiných movitých věcí než cenných papírů uvedených v písmenech a) až d) představujících záruku bezpečného uložení peněžních prostředků,

f) pozemků a jiných nemovitostí přinášejících stálý výnos a sloužících zcela nebo převážně k podnikání nebo k bydlení.

(2) Penzijní fond může cenný papír kupovat nejvýše a prodávat nejméně za kurz cenného papíru, za který byl v den nákupu nebo prodeje obchodován na veřejném trhu.

(3) Hodnota cenných papírů v majetku penzijního fondu se vypočte na základě jejich kurzů zaznamenaných na veřejném trhu ke dni, ke kterému se výpočet provádí.

(4) Ocenění nemovitostí a movitých věcí se musí provést před jejich nákupem a dále ve lhůtách stanovených ve statutu penzijního fondu, nejméně však jedenkrát ročně. Ocenění se provede podle předpisů platných v době, kdy se ocenění provádí. Pokud tyto předpisy neexistují, provede ocenění soudní znalec ^11a) nezávislý na penzijním fondu.

(5) O účtování změn hodnoty majetku penzijního fondu vyplývajících ze změn kurzů cenných papírů a ocenění movitého a nemovitého majetku platí přiměřeně ustanovení zvláštního zákona.¹²)

------------------------------------------------------------------

¹⁰) § 18 zákona č. 539/1990 Sb., o dluhopisech.

¹¹) § 71 zákona ČNR č. 591/1992 Sb.

^11a) Zákon č. .../1997 Sb., o soudních znalcích a soudních tlumočnících a o změně a doplnění některých zákonů.

¹²) § 21 zákona č. 248/1992 Sb.