(pokračuje Špidla)
Zavádí princip spravedlivé odměny jako princip, který je třeba sledovat. Zavádí princip práva na práci jako princip, který je třeba sledovat. Zavádí princip práva na bydlení jako princip, který je třeba sledovat. Zavádí zásadní odmítnutí diskriminace z jakéhokoli důvodu. Důvodu věku, pohlaví, národnosti, etnické příslušnosti, náboženství atd. Ano, tato jediná věta znamená zásadní závazek.
A dovolte mi, abych se věnoval i dalším oblastem, které byly kritizovány pro své obecné vyjádření. Objevil se názor, že věnujeme malou pozornost rodinné politice. Rodinná politika je nepochybně jedním z klíčových faktorů sociální politiky obecně.
A dovolte mi, aby shrnul jen ta nejjednodušší opatření, která hodláme použít. Rodinná politika totiž je založena na principu bezpečí. Chceme-li mít děti, znamená to, že je třeba mít jistotu patnáct dvacet let, že se rodina nedostane do nějaké sociálně tragické situace a že její nejzákladnější sociální práva budou zajištěna.
Jak tomuto principu bezpečí odpovídají recepty sociální demokracie? Sociální demokracie chce otevřít bytovou politiku přístupnou pro mladé rodiny. Sociální demokracie se chce velmi ostře postavit proti jakýmkoli typům diskriminace, které velmi ztěžují postavení žen na trhu práce. Sociální demokracie se snaží přejít od politiky nízkých mezd k politice spravedlivé odměny, tj. politice, která umožní prostřednictvím mezd vytvořit solidní sociální zázemí právě rodiny. Sociální demokracie chce trvat na kvalitním zdravotnictví financovaném z veřejných prostředků. I to je klíčová věc pro sociální bezpečí rodiny. Sociální demokracie chce udržet kvalitní školství financované z veřejných prostředků. I to je podle mého názoru klíčová otázka péče o rodinu. A proto v kapitole, která se výslovně týká sociální politiky, byla zmíněna jen další opatření, která už neprolínají jinými kapitolami.
Byla také zmiňována závažnost nezaměstnanosti a situace na trhu práce. Tady musím plně přisvědčit názoru pana poslance Voláka, že nezaměstnanost není pouhou ekonomickou kategorií, že nezaměstnanost ve svém principu je společenským zlem a že je zlem především proto, že bere lidem důstojnost a odtlačuje je do okrajové pozice ve společnosti. A protože nezaměstnanost je něčím, co považujeme za zcela nesprávné, a je něčím, proti čemu se chceme velmi výrazně postavit, a protože v sociální chartě přijímáme koncepci plné zaměstnanosti, je pochopitelné, že boj proti nezaměstnanosti opět prostupuje celé vládní prohlášení. Boj proti nezaměstnanosti je totiž koncepce tvorby pracovních míst. Je to koncepce vzdělání přizpůsobeného potřebám pracovního trhu. Je to koncepce hluboké rekvalifikace. Je to koncepce, která odmítá diskriminaci. Je to koncepce aktivní politiky zaměstnanosti. A je to koneckonců i koncepce regionální politiky, od které požadujeme, aby brala v úvahu nezaměstnanost. Je to i koncepce veřejných prací. Ano, nezaměstnanost je velké společenské zlo a sociální demokracie se mu chce důsledně postavit.
A dovolte mi, abych se zabýval ještě jednou myšlenkou, která zazněla v projevu pana poslance Payna, který považuji za projev, tak jak už je pan poslanec Payne mívá, brilantní, a přitom je to projev, s jehož obsahem hluboce nesouhlasím.
Pan poslanec Payne vyjádřil názor, že hlavním hříchem a hlavní chybou vlády je to, "že vláda se cítí být odpovědná za vývoj společnosti". Ano, jsem přesvědčen, že je povinností vlády, aby byla odpovědná, a jsem přesvědčen, že vláda sociální demokracie naplní svou odpovědnost a povinnost odpovědnosti v oblasti sociální politiky. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji místopředsedovi vlády panu Vladimíru Špidlovi. Omlouvám se ministrovi vnitra panu Václavu Grulichovi, jehož přihlášku jsem zaregistrovala omylem, a udílím slovo ministru životního prostředí panu Miloši Kužvartovi, který je v tuto chvíli posledním přihlášeným do rozpravy.
Ministr životního prostředí Miloš Kužvart: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, při hodnocení ekologické kapitoly našeho programu na jednu stranu zazněla chvála, že je to ambiciózní program, na druhou stranu ji někteří označovali jako kapitolu, které něco chybí, je neúplná.
Já se omezím jen na několik základních momentů. Především jde o to, že patrně došlo k tomu, že při četbě našeho programu byly přehlédnuty příslušné pasáže v jiných kapitolách týkajících se dopravy, vzdělávání apod., které čtenářům kapitoly ekologické chyběly.
Co bych ale chtěl označit za výtku, která mě od toho, kdo ji vznesl, velice mrzí, totiž to, že chybí představa, co dělat s ochranou ovzduší, vod a jak řešit staré ekologické zátěže. Tady bych chtěl zdůraznit, že toto v ekologické kapitole obsaženo je. Totiž o čem jiném je naše podpora průmyslových technologií šetrných k životnímu prostředí? O čem jiném je naše přihlášení se k podpoře systémů řízení podniků podle norem mezinárodních včetně norem Evropské unie?
Mohu vás ubezpečit, že právě tyto konkrétní nástroje jsou konformní s principy sociálně a ekologicky orientované tržní ekonomiky.
Na závěr chci vyslovit přesvědčení, že nad věcnou problematikou při projednávání nových či novelizací stávajících zákonů na ochranu životního prostředí bude probíhat věcná a korektní diskuse. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji ministru životního prostředí panu Miloši Kužvartovi, který byl posledním přihlášeným do rozpravy. Ptám se, zda se dále někdo hlásí do rozpravy. Končím rozpravu vzhledem k tomu, že tomu tak není.
V tuto chvíli ještě oznamuji, že pan poslanec Turek má náhradní kartu č. 2, a táži se předsedy vlády pana Miloše Zemana, zda si přeje se jako navrhovatel vyjádřit k rozpravě. Je tomu tak, a proto mu udílím slovo.
Předseda vlády Miloš Zeman: Vážená paní předsedající, vážený pane předsedo, vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci, dovolte mi, abych své vyjádření k proběhnuvší rozpravě shrnul do několika málo stručných bodů.
Za prvé bych chtěl upřímně, nikoli formálně, poděkovat za drtivou většinu přednesených diskusních příspěvků. Vláda si vyžádá stenozáznam a budeme se těmito názory vyslovenými v rozpravě, zcela bez ohledu na to, zda odpovídají nebo neodpovídají názorům vlády, dále zabývat a budeme diskutovat s jejich autory, protože si nepřejeme, aby dialog mezi vládou a opozičními stranami byl jakýmisi paralelně probíhajícími monology či spíše dialogem hluchých.
***