(pokračuje Ivo Svoboda)
Nejprve bych popsal stav pojišťovny Morava. Pojišťovna Morava získala povolení k podnikání v květnu 1993. Všechny záležitosti k udělení licence požadované tehdy státním dozorem včetně kapitálového vybavení byly splněny. Pojišťovna vykazovala v prvních letech ztrátu, ale k té dochází v prvních letech činnosti každé pojišťovny zákonitě vzhledem k nutným počátečním výdajům spojeným se zabezpečením činnosti i rozvojem obchodu. Když ztráta pojišťovny se blížila téměř polovině základního jmění, byla provedena státním dozorem Ministerstva financí kontrola a na jejím základě byla uložena nápravná opatření.
Já se teď chci na něco zeptat vás, bývalých vládních poslanců v roce 1995. Zákon z roku 1991 o pojišťovnictví byl v podstatě nezměněn do dnešní doby, nikdo z vás neinicioval žádnou novelu a problémy v pojišťovně Morava se objevily v roce 1995, shodou okolností v témže roce, kdy můj předpředchůdce v rozporu se zákonem poskytl České spořitelně státní záruku ve výši 4,1 mld. Kč, na kterou ministerstvo řízené mnou bude muset letos vyhrabat peníze. Plakal jste pěkně, pane poslanče, výjimečně ale na svém hrobě. Byla to přece vaše vláda, která nepřijímala opatření. (Potlesk.)
V roce 1997 po účetní závěrce roku 1996 bylo zřejmé, že vážná finanční situace se dá řešit především navýšením základního jmění. K tomu na základě požadavku státního dozoru došlo, avšak navýšení o 100 mil. Kč bylo použito ihned k další - teď víme, že pochybné - investici, které nemohl státní dozor zabránit, protože k tomu nemá státní dozor nad pojišťovnictvím zákonné nástroje. Nemá je bohužel dodnes. Já na závěr řeknu, co připravujeme my po dvou měsících ve funkci.
Pokud by nenastaly ony povodně, bylo by snad možné jednat způsobem, který by pojišťovnu Morava vzniklou situací provedl. Nicméně pojistné plnění ve výši 160 mil. Kč bylo příliš vysoké pro pojišťovnu Morava, už tak do značné míry ochuzenou řekněme vedením, proti němuž stát z titulu nedostatku pravomocí nemohl zasáhnout. Ten stav byl signalizován, ale možnosti nápravy stát tehdy neměl a nemá je možná ještě ani dnes.
Ke konci roku 1997, kdy byla splatná řada pojistek, státní dozor rozhodl, aby byla licence pojišťovně zachována, protože stále byla šance na základě prokazatelně vedených jednání se dvěma zahraničními investory, že formou fúze nebo vykoupení nebo jinou operací v souladu se zákonem by bylo možné klienty pojišťovny Morava vyplatit. Pojišťovna předložila dozorčímu orgánu návrhy ozdravných opatření. Ta však byla dlouhodobého charakteru a neřešila okamžitou potřebu kapitálu. Na druhé straně začal management organizovat organizační a jiné změny, např. přesun generálního ředitelství do Prahy, nákup nového softwaru, které vyvolávaly potřebu dalších finančních prostředků. Proto státní dozor sáhl k dosti razantním prostředkům. Bylo pozastaveno uzavírání nových pojistných smluv a obchodních a finančních transakcí s výjimkou pojistných plnění a bylo uloženo navýšit kapitál o dalších 200 mil. Kč. Bylo také podáno několik podnětů k trestnímu stíhání.
To bylo tedy v té době, kdy ještě mohla být šance - tedy před návrhy na trestní stíhání -, aby pojišťovna Morava společně s investory situaci řešila, protože nejcennějším majetkem každé pojišťovny samozřejmě je seznam pojištěnců, zejména těch, kteří léta letoucí trpělivě platí své životní pojistky. Nicméně nedošlo k tomu. Ani v dubnu 1998 nedošlo k požadovanému navýšení kapitálu ani k podpisu smlouvy se žádným investorem. Pak již tedy zbýval poslední krok, který má státní dozor k dispozici, tj. odebrání povolení k podnikání v pojišťovnictví, k němuž došlo 6. května 1998.
Dozor podle dnes platného zákona spočívá v kontrole dodržování zákonného předmětu podnikání, hospodaření pojišťovny a způsobu tvorby a užití technických rezerv. Nemáme ze zákona možnost ovlivňovat skladbu akcionářů, složení statutárních orgánů ani nákladovost pojišťoven, neexistuje možnost zavést nucenou správu v pojišťovně, a co je zřejmě nejtragičtější dluh z minulosti - zákon neupravuje podmínky převodu pojistného kmene. To totiž kromě těch poškozených byl ten největší zločin, kterého se management pojišťovny Morava dopustil tím, že připustil, aby podstatná část kmene byla v podstatě vyloupena konkurencí, aniž by došlo k převodu pojistných smluv obvyklým způsobem, totiž převzetím části závazků pojišťovny předcházející, jak se to dělá všude ve světě, kde alespoň v některých oblastech podnikání vládne to, čemu říkáme možná nepřesně právo a zákon. Tolik na vysvětlení stavu.
Teoreticky je možné, aby klienti vymáhali pohledávky v občanskoprávním řízení. Pořadí plnění je: pojištění životní, potom odpovědností a potom majetkové. V tomto pořadí je zřejmé, že povodně spadají do poslední kategorie, a otevřeně řečeno, možnost získání prostředků až ve třetím pořadí pohledávek je velmi nízká.
Česká asociace pojišťoven se pokoušela vytvořit něco ve formě nadace ve prospěch postižených, ale tato snaha ztroskotala na zákonné nemožnosti nákladového odpisu těch částek, kterými by jednotlivé pojišťovny do toho fondu nebo nadace přispívaly.
Závěrem - novela zákona o pojišťovnictví, jejíž věcný záměr byl schválen v roce 1997, se nedostala ve formě návrhu zákona do plánu práce vlády pro druhé pololetí 1998. Předpokládaná účinnost měla být od července 1999. Poté se tedy za předchozí vlády dostal do plánu práce věcný záměr nového zákona o pojišťovnictví s nereálným termínem v prosinci 1998.
Po těchto konstatováních, která mnohé vysvětlí, ale poškozeným málo pomohou, bych chtěl na závěr sdělit, že práce na novém zákoně o pojišťovnictví budou výrazně urychleny. Jediné zdržení může nastat tam, kde by docházelo ke kolizi s jinými právními normami, možná s občanským zákoníkem. Momentální situaci ale nedokážu teď popsat, protože stav prací na věcném záměru, který jsem zdědil, byl příliš tristní na to, aby se dala konstatovat alespoň tato skutečnost.
Myslím, že jsem odpověděl věcně. Bohužel není zatím zákonná možnost postupovat vůči špatně řízeným pojišťovnám jinak než tímto způsobem. Podotýkám, že Ministerstvo financí je ve svých možnostech poskytovat informace v řadě případů vázáno zákony, které obsahují poměrně přísné klauzule o ochraně individuálních dat, ale pokusilo se informovat alespoň v tom rozsahu, který byl v souladu s právní úpravou.
Toto je celé vysvětlení. Není zatím viditelná cesta, která by mohla poškozené nějak kompenzovat. Snad tu mohu jen slíbit, že nový zákon o pojišťovnictví, podstatně přesnější a přísnější, blížící se ve věcech dozoru převzetí řízení jiným orgánem nebo osobou, by se podle mého názoru měl prakticky rovnat přísnosti, kterou již dnes máme v zákoně o bankách, a to včetně sledování konsolidované tvorby rezerv, tak aby některé jiné pojišťovny, i dosti velké, nepřelévaly technické rezervy tam kam nepatří. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru financí a ptám se pana poslance, zda si přeje přednést doplňující otázku. Není tomu tak. Dávám slovo paní poslankyni Rujbrové, která byla vylosována na čtvrtém místě, aby přednesla interpelaci na ministra průmyslu pana Miroslava Grégra.
***