(pokračuje Payne)
Vláda chce podpořit pouze 32 tzv. vlajkových lodí průmyslové výroby a pro srovnání, podle statistik malé a střední podniky u nás mají 50procentní podíl na naší průmyslové výrobě. Jsem si jist, že kdyby vláda místo tohoto ambiciózního programu věnovala např. zamýšlených 30 mld. získaných z obligací na podporu malého a středního podnikání, myslím, že bychom nepotřebovali ony vlajkové lodě, které prokázaly svoji neschopnost tím, že nedokáží řešit svoji situaci.
Jsem si jist, že by podnikatelský sektor, který je vskutku privátní, dokázal zvládnout nárůst nezaměstnanosti, který již vidíme, který pravděpodobně bude pokračovat. Mělo by to ovšem jeden politický důsledek, a to pro sociální demokracii, protože tento Grégr-Zemanův plán zlikviduje malé a střední podnikatele, živnostníky apod. To jsou ale voliči pravicových stran. Ti se půjdou zaregistrovat jako nezaměstnaní a budou vytvářet fronty na pracovních úřadech - možná proto pan Špidla plánuje posílení úředníků na pracovních úřadech - zatímco vládní politika povede k tomu, že v těch 32 firmách dělníci, zaměstnanci budou možná vděčni za to, že jejich firma byla zachráněna, a možná, že se z nich budou rekrutovat nějací voliči sociální demokracie. Vedle toho vznikne 300 výborně placených manažerských profesí v těchto 30 firmách a do nich bezesporu nastoupí naši kolegové ze sociálnědemokratických lavic nebo jejich přátelé. Takže pro sociální demokracii je tento program bezesporu výhodným programem. Přesto se odvažuji tvrdit, že pro Českou republiku výhodný není, protože likviduje střední stav a to je hodnota, na které stála naše dosavadní prosperita, dosavadní schopnost absorbovat nezaměstnanost. Vytvoří se tím tvrdá nezaměstnanost, se kterou jsme dosud neměli tak těžké problémy. Nezbude než posílit také pracovní úřady pro zkrachovalé pravicové voliče.
Vedle toho, že vláda si tímto způsobem vytvoří pro sebe zátěž centralizované ekonomiky, protože převezme plnou odpovědnost za 32 firem a bude je muset denně řídit, vedle toho, že vláda podpoří právě neschopné podniky, které neobstály v konkurenčním prostředí, podle pravidla, že kdo má málo, tomu stát přidá, a kdo je úspěšný, bude potrestán. Tím ovšem dramaticky sníží tržní prostředí a zavádí do našeho prostředí zcela nevídaný prvek. Miloš Zeman začal před nějakou dobou užívat termín "tunel", který je patrně převzat z kriminálního prostředí a znamená cosi jako bouda nebo podvod. Nyní ale do 32 zadlužených podniků vláda napumpuje desítky miliard korun a v té nejpesimističtější variantě umožní nové garnituře, aby s těmito penězi volně nakládala. Nejedná se už o tunel, ale jedná se o pumpu. Peníze budou nality a potom odsáty. Takový postup lze dokonce i opakovat, takže v ekonomii máme nový pojem: "sociálnědemokratická pumpa".
Pokud byl sociální demokracií a některými experty kritizován tzv. bankovní socialismus, což je termín, který je sám o sobě velmi mystický a není jasné, co znamená, pak je nutno říci, že vláda zde zavádí něco mnohem horšího. Pokud dříve existovalo podezření - a mně se zdá, že nepodložené - že vláda prostřednictvím bank a investičních společností uplatňovala vliv na některé soukromé podniky, nyní je jistota, že vláda bude sama přímo rozhodovat, řídit podniky a uplatňovat v nich svůj vliv.
Dovolte ještě několik drobných poznámek. Vláda sice tvrdí, že chce stimulovat ekonomiku, a pokouší se zachraňovat spořitelnu. Překvapuje mě ale, že nedokáže dosáhnout toho, aby spořitelna přestala sponzorovat nejrůznější dobročinné účely, takže dochází k jakémusi mimorozpočtovému rozdělení peněz. Vláda ze státních peněz nebo prostředků, na které má vliv, se pokusí podporovat spořitelnu a spořitelna prostřednictvím sponzorských darů rozděluje tyto finanční prostředky dále do České republiky. Mám za to, že když už se vláda pokouší zachraňovat některé podniky, měla by si přinejmenším dát podmínku, že takové podniky nebudou poskytovat sponzorské dary.
Často se také uvádí, že pro rozvoj naší ekonomiky není dostatečný právní rámec. Možná že v souvislosti s rozpočtem stojí za to si to připomenout. Jistě by bylo záhodno, aby byla zahájena debata o reformě či rekonstrukci právního řádu, debata o nejvhodnější právní filozofii pro Českou republiku, ovšem nic to nemění na tom, že je více než podivuhodné, že slibovaná legislativní ofenziva vlády se zatím nekoná. Pan premiér nás před několika desítkami minut seznámil s tím, že 80 vládních návrhů se právě ocitá někde v legislativní dílně vlády, ale přece jen se mi zdá, že od června uplynulo šest měsíců a že vládních návrhů mohlo zde být již více.
Vedle toho ovšem musím říci, že si kladu otázku, proč během deseti let téměř nebylo možné rekodifikovat občanský zákoník, trestní zákon a některé významné kodexy, které stále svou konstrukcí, svým pojetím vycházejí ze socialistické právní filozofie. Myslím, že hlavní zábranou je právě to, že nemáme jasno v tom, jaký filozofický právní řád chceme budovat. Kdyby se někdo pokusil tyto kodexy přepracovat, vypracovat nový návrh, obávám se, že to bude zase jen variace na téma socialistický právní řád.
Na závěr tedy: zřetelně se zastavily reformní kroky v České republice. To znamená nejen stagnaci, to znamená propad, to znamená, že ztrácíme tempo v Evropě. Některé kroky současné vlády, navrhované i v tomto rozpočtu, jsou dokonce protireformní. Posiluje se vliv státu i tam, kde již nebyl. Myslím, že mnohé z kroků této vlády bude potřeba napravovat. Příští vláda bude muset napravovat to, co tato vláda právě předkládá.
Lovci senzací sice rádi vzbuzují dojem, že svět kolem nás je jedna veliká špatnost. Já to tak nevidím, ale přesto mám obavu o to, co bude čekat Českou republiku v tomto roce, případně letech následujících. Obávám se, že nastupujeme na jakousi třetí cestu, možná v modernějším pojetí, než tomu bylo před 30 lety.
Na závěr ještě jeden konkrétní návrh. V současné podobě dochází k navýšení finančních prostředků pro rozhlasové vysílání České republiky, které provozuje v současné době Český rozhlas. O této věci vedeme debaty myslím osm let, jak vlastně by mělo být zahraniční vysílání orientováno, z jakých principů by mělo vycházet. Mnohokrát jsme o tom vedli debatu a vždycky bylo problémem, že nikdo za toto vysílání politicky nenesl žádnou zodpovědnost, žádné ministerstvo, ani Úřad vlády. Prostě se nedal nalézt partner. Vzhledem k tomu, že má docházet k navyšování finančních prostředků pro zahraniční vysílání, což by mě samo o sobě netrápilo, kdybychom měli jasnou koncepci v této věci, myslím, že by bylo účelné, aby sněmovna přijala následující usnesení:
"Poslanecká sněmovna žádá vládu o předložení koncepce prezentace České republiky v zahraničí, a to včetně zahraničního rozhlasového vysílání." Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Kolegyně a kolegové, chtěl bych vás upozornit, že podle § 105/2 jednacího řádu platí, že o návrhu zákona o státním rozpočtu a usnesení rozpočtového výboru k němu se koná podrobná rozprava, v níž se předkládají pozměňovací, popř. jiné návrhy. Jistě bychom mohli vést polemiku nad výkladem slovního spojení "podrobná rozprava" a určitě by někteří kolegové mohli namítat, že se přívlastkem "podrobná" rozumí detailní, nicméně dobrým zvykem této Poslanecké sněmovny bylo rozuměti pod podrobnou rozpravou takovou rozpravu, v níž jsou skutečně předkládány pozměňovací návrhy.
***